t
I
I celeho sveta.
Rodina, ktera ma 39 deti.
V kanadskem Montrealu slavena
bda v nedeli svatba, ktera tak
hned nema sobe rovne. Zenil se
vdovec, jenz ma 20 deti. s vdovou
ktera ma 19 deti, takze zalozili no
vou rodinu, ktera ma do zacatku
39 deti. Coz je pekny pocinek.
Kdyby jim snad nebe jeste pfalo
jako dosud, mohli by zaloziti novy
narod. Zenichem byl 65 lety pan
Josef Jette, ktery si bral 621etou
pani Peletierovou. V mhtdi se oba
milovali ale" staly jim v ceste tak
velike pfekazky, ze se nemohli
vziti. Zivot ovsem jak to byva, sel
pfes jejich mladistve trapeni klid
ne dal, oba se po ease zamilovali
do jinych a vesli v manzelstvi.
Obema bylo pozelmano na stat
cieh i.na detech. Pfed nekolika
lety pan Jette ovdovel, a pred ro
kem ovdovela pani Peletierova.
Tu se stalo ze se oba opet sbledali
pri jizde na draze. poznali se na
prvni pobled pocali se na stare ko
lena znova pfateiit a na konec ny
ni uzavfeli snatek jejz jim pred
ctyriceti lety osud odepfel. Svat
ba byla velika : mladence, druzie
ky, svetky a svatebni hosty
smahem dodaly deti snoubencu.
Ve Spoj. Statech vypestuje se
roene kolem 14,500,000 baliku ba
vlny. Z baliku se spotfebuje u nas
a ostatni se vyvazi do ciziny. Val
ka tento vyvoz bud' uplne zanie
zila anebo ocbromila, takze pesti-
tele- bavlny jsou v uzkych. Nekte-jn
n sice jsou v takovem 'postaYeni
ze je jim mozno urodu si podrzet
pro lepsi dobu, nez mnozi jsouce
zadluzeni, spolehali se, ze svuj
dluh si zaplati prodejem bavlny.
Proto, aby tenito roliiikum bylo
pomozeno, v Atlante, Ga. vznikla
myslenka, aby americti obcane sa
nii bavlnu tu skoupili. Myslenku
ta rozsifia se na cele Staty. Nekdo
si koupi jeden balik. jiny vice. .
Kebr&sluk protestuje.
Washington, ;lJ,y.r-" tatni ze7
' lezhicni komisiB rNgtoasee Dodala .
protest uepanmcfiw prou araze.naet miiionu dollaru od
Santa Fe prot). pemrtnyiri ce-
nam za dopravu ;olili mezi Oma- jnamofnictvo do Mexika. Zakroce
hou a Kansas CitySt. Joseph a 'ni'nasi vlady bylo v tech dobaeh
Council Bluffs. Komise pfedklada inutnosti a jeste mozno dekovati
Tytahy o cenach jinych drah mezi Jpresidentu Wilsonovi, ze to nesta
iemito misty, coz' v.f'kazuje, ze ho o mnoho miiionu vice a ze tisiee
draha Atchinson, Topeka and San- j lidskvch zivotu nebylo pri torn u
ta Fe pocita za dopravu obili o traceno. Dues vsak jest jiz americ
celych deset proeent vice nez o- j ke vojsko v Mexiku zbytecne a
statni drah'. Department nafidil eim drive odahne, tim lepe.
v pf icine te neodkladne vysetf o-; '
vam.
Postovni holubi ve valce.
I za doby bezdratove telegrafie
nezmizela v modernim valecnictv
holubi posta, jak avedci na pH
klad zprava, ktera jiz pri zacatku
valky prosla novinami, ze lotiz byl
zatcen jisty Francouz, ktery mel
neopravneny chov postovnich ho
lubu. Vlasti chovu postovnich ho
lubu je v prvni rade Franeie, ale
take Anglie dela v tomto smeru
Francouzum konkurenei, nebot' ve.'vi a republikani, s vyjimkou jed
Yelke Britanii je asi 2000 klubii,
zabyvajicich se chovem postovnich
holubu a jejich dresurou. Tyro
klubr pofacmji kazdorocne velke
zavody postovnich holubu. Tento
sport, chovati postovni holuby, vy
zaduje vsak vselike trpelivosti a
neni nikterak laciny. Mladi ho
loubci jsou velini citlivi a musi by
ti peclive osetrovani. Mohou byti
krmeni jenom nejlepsim zobem a
zkuseni pestitle holubu nedavaji
svym holubum zrni drive, dokud
je aspon dve leta nesusilo. Dale
cviceni postovnich holubu vyza
duje velke prace a obratnosti, ne
bot' ptaci musi byti pravidelne cvi
ceni a uceni, abr proleteli co moz
no nejvetsi vzdalenosti v dobe co
mozno nejktratsi. K tomu je tre
ba, aby holubi byli skoro kazdo
denne. Ovsem, holubi jsou chytri
ptaci a teto vlastnosti pestitele
dobfe vyuzitkuji. Cistokrevny po
stovni holub 'ma uzasnou pamet',
pamatuje si na svuj rodny holub
mk jeste po 3 i 4 letech, i kdyby
byl ve stafi dvou neb tf eeh mesi
cu odnesen do ciziny.
HMlizite na tento easopis?
Dela ze zlata, z kuze, ledu atd.
Y nynejsi valecne dobe hodne se
uz mluvilo i psalo o technice mo
dernieh del. Malo je vsak asi zna
rao. ze bylo pouzivano take del z
kfize. ledu a jinych hitek. N'-jzaji-mavejsi
dela, jez vubee byla zho
tovena, jsou jak pise jisty od
borny easopis dela, jez jsou ma
jetkem jiste indicke knezny. TDela
jsou totiz ze zlata. Kazde z tech
to del, pfes to, ze duse hlavni jest
z ocele, stoji 2 mil. korun. Dela
jsou povazovana za posvatna a id
k nim zbozne putuje. Ale take z
iedu byla vyrobena dela, z kterych
se dokonee i stfilelo. Ruska carev
na Anna, jez panovala od r. 1730
do 1740. dala zhotovit ctyry dela
a dva lmiozdyfe z ledu a pri slav
nostni pfisaze jisteho dvofana da
la z nieh vypalit po sesti ranach.
Dela pry se pri torn nerozpadla.
Kdyz si Anglie chtela podmanit
Tibet a vyslala tarn vypravu, pfi
vitali ji Tibet'ane valecne ozbroje
ni. Illavne jejich del byly z kuze,
ztuzene prouzky zeleza. Technika
techto del byla vsak tak uboha, ze
vysledek boje nemohl byti uspes
ny. Take drevena dela se v Asii
objevila. Stfileno z nieh ovsem ne
bylo. Cinane, aby oklamali nepfite
le, dali na jednom miste na sva
opevneni drevena dela. Na obranu
ostrova Malty navrtal Maltezsky
fad do ska podel bfehu otvory a
naplnil je stfelnym prachem a
kousky zeleza a stfilel tak na ne
pfitele, blizicilio se po mofi. V po
lovici minuleho stoleti byla nale
zena v indianskych vesnicicli v
jiznim Mexiku dela z palene hli-
v. Rovnez koule byly z teto hit
v. Praobvvatele Mexika je zbo
tovovali podle vzoru del Spanelu,
kdyz tito pocatkem 16. stol. zem
opanovali. V bojich vsak bylo asi
sotva techto del pouzito.
Go stoji vydrzovani naseho vojska
v Mexiku.
Americti vojaci a namofnici ?e
I dosud nevratili z Mexika, ac kaz
j de : zdrzovani znamena nove vylohy
vlade Spojenych Statu. Bylo vy
p'dcitano, ze okupace Vera Cruzu
stoii Spojene Staty tri a pul mill
mesice
dubna, kdy poprve v'slano nase
"Valecna dan prosla v dome zastup
cu bez republikanskycb hlasu.
Washington, D.C. 234 hlasy
iproti 135 dani schvalenou pres.
Wilsonem. Z 125 hlasu vrzem'ch
proti pfedloze '1 bylo od demokra
tu a jedeh pokrokovy. Zadm' ie
publikan pro pfedlohu nehlasovaf.
Prvne v nynejsim kongresu poda
filo se republikanum udelati eisty
rekord strany u pfedlohy podane
a zastavane od demokratu. Rovnez
prvne y tomto kongresu pokrolvo-
noho clena, znovu se spojili
opposici demokratum.
Indiane slibuji byti pokojni.
"Washington, D. C. Preside?it
AYilson zaslal osobni pfipis rudo
chum Eocky Moutains, v Montane,
ktefi v posledni dobe pomysleli na
povstani, ale upustili od neho na
sledkem panujiei valky evropske,
dekuje jim za jejich rozumne jed
nani a slibuje jim, ze se postara,
aby povstaly spor byl k jejich spo
kojenosti vyfizen, jakmile k tomu
bude pfihodna doba. Tajemnik
Lane slibil rudochum, ze jim opa
tfi dost pozemku a usadi je na
nieh, jen aby meli trpelivost. Lane
take oznamuje, ze v pozadaveich
Indianu jsou obsazeny zalezitosti,
jake vyzaduji vazneho uvazeni a
musi byti vladou dokonale projed
nanv. Je-li smrt bolestna?
Lidem, ktefi byvaji volani k lozi
umirajicich, byva nejtraplivejsi
pfedstava o domnelem utrpeni,
jez s umiramm je spojeno. Pfed
stava o bolestnem zapasu umiraji
cich jest sice velmi obecna, ale
'dle vvroku mnohveh lekafu n&ai
spravna. Nekdy zda se, ze tezke
uychani, ehrapot, nepokojne se o
braceni musi byti nutne provazeno
bolestmi, ale skuteenost jest jina.
V eetnych takovych pfipadech ne
pocit'uje umirajici nejmensich bo
lesti. Jen malo lidi pomerne u
mii'fi v bolestech, at' uz smrt nasta-
T
y lirazem nebo nemoci. V pripade
smrtelneho urazu pfisobi samo le
knuti poeit bolesti, ktera ani po
zdeji se vzdy nedostavi. Jsou o
vsem nemoei. ktere zpusobuji vel
ke bolesti. ale lekarska veda ma
take ruzne prostfedky je umimiti.
Xetreba se tedy smrti obavati
vzhledem k bolestem telesnym a
pokud se dusevni tryzne tyka, ma
clovek zajiste ve sve moci, aby ji
zavcas predesel a naucil se take
sve myslenky. city a ciny ovlada
ti, aby nebyly jeho vlastnimi ne
prateli. Obrovsky vzdusny kfiinik.
Nejvetsi vzdnsny kriznik sveta
zustal pro tuto valku na stesti ne
dohotovcn. ba je skoro jen pou
hym projektem. Mel to byti kriz
nik franeouzsky, o nemz vsak i ne
mecti odboi-nici major Parseval, a
setnik Hildebrandt vyslovili se
uznale. Jisty svycarsky profesor
Dr. Raoul Pictet, chemik a specia
lista v zkoumani plynu, uverejuil
koncem cervence franeouzsky po
zoruhodnou knihu, v niz pojedna
va o novem systemu vzducholodi
a srovnava jejich mozne vyliody
se Zeppeliny. Tato nova obrovska
vzducholod', jejiniz vynalezecem,
je inzenyr Anio Boerner je pr'o-!
jektovana 30 metru dlouha a 20'
metru siroka, tedv asi tfikrate tak
7
velika jako Zeppelin. Nadrze na
plyny, jichz je asi 250, jsou etver
coveho pudoiysu, sestavaji .".e tfi
sdruzenyeh balonku, naplnenyeh
vidikem, dusikem a obj'cejnyni
vzduchem. Timto systemem ma by
ti zabraneno, aby balon s vodikem
bleskem neb jinym zapalenim ne
vybuchl, dfi'e tim znacne omeze
no unikani vodiku nasledkem dif
fuse. Die udaju vynalezcovych ma
tato vzducholod' ohromnou vyho
du ; muze se udrzovati nekolik dni
nepfetrzite ve vzduchu, nema po?
tfebi pf iteze a unese 300 osob. Pla
ny a rozpocty na tohoto vzduclio
veho kolosa byly vypocitanj'- a vy
pracovany do nejmensich pedrob
nosti a v obsazenem pametnim spi
se pfedlozeny francouzskemu mi
nisterstvu valky. Ale teprve krat
ce pred rakouskym ultimatem po
kroeilo jednani do te miry, ze
francouzska vlada povolila castku
500.000 franku na nutne pfedbez
ne prace a zavody ''Zodiak", zna
ma spolecnost )ro stavbu vzducho
lodi, byly povefeny temito prace-.
mi. Pro Francii je areif pozde, aby
zacala v teto valce operovati no
vou obrovskou vzducholodi. O vy
konnosti tohoto vzdusneho kolosa
podava onen pametni spis udaje,
ktere jsou veru ryze franeouzsky
optimisticke, ba pfimo pfipomma
ji barona Prasila. Nebot" slibuji si
od teto vzducholodi : 1. Zniceni ne
pfatelskeho generalniho stabu, 2.
zniceni nepfatelskeho hlavniho
mesta, 3. zniceni nepfatelskeho
lod'stva a za 4. zniceni nepfatel
skeho vojska.
Srpen mesic valek.
Podivnou hrou nahody stal se
mesic srpne mesicem valek v po
slednich dvou stoletich. Pred sto
lety i pfed 44 lety byly velike bit
vy rovnez v srpnu svedeny. Roku
1S13 trvalo pfimefi od pocatku
cervna do patnacteho srpna, ale
pak nasledovaly za sebou liitvy.
Due 23. srpna byla bitva u Gross
beeren, ktera mela za nasledek, ze
Berlin byl ehranen od moznosti
pfepadu. Due 26. srpna nasledova
lo vitezstvi marsala Bluechera nad
Francouzi u Katzbachu, pri cemz
bylo nemecke vojsko podporova
no i poeasim a 27. srpna 1813 ne
obycejne kruta a krvava bitva ii
Hagelbergu, kde byla skoro cela
francouzska divise utlucena v zu
fivem boji pazbami nemeckych do
inobrancu. Y tyz dnech, 26. a 27.
srpna. dobyl take Napoleon znac
neho vitezstvi u Drazd'an, ale bi
tva u Chlumu-Kulm, dne 30 srp
na, v niz zvitezili spojenei, napra
vila neuspech u Drazd'an. Yalka
roku 1870 zacala niobilisaci 16. cer-
vence, prvniho vitezstvi dobyia
nemecka armada 4. srpna u AYeis
senburgu, dva dny na to byly vet
si bitvy u Yoerthu a Spichern,
kde dobyli Nemei vetsiho vitezstvi.
Y polovici srpna doslo k porazee
franeouzske tak zvane rynske ar
mady, jez byla donucena uehyliti
se za hradby Met. Due 14. srpna
1870 byla bitva u Colombey-Xonil-ly,
due 16. u Yionville a Mar-la-T'our,
due 18. srpna v Gravelotte
a St. Privat. Xa konci srpna bylo
dobyto vitezstvi u Beumontu.
30. srpna eimz umozneno obkli
ceni Francouzu u Sedanu. 31. srp
na odrazil Mautteuffel vypad
Francouzu z Met u Xoisseville. tak
ze vitezstvi Xemcu nad Francouzy
u Sedanu bylo temito boji jiz v
srpnu pfipraveno. Mesic srpen byl
tedy nejkrvavejsi mesic v dejinach
stoleti devatenacteho a snad i dva-cateho.
Dobfe slouzilo.
Tak vyslovil se pan John Re
pik ve svem liste. Pravi: "Srdeene
Yam dekuji za Trinerovo Leeive
Hofke Yino, ktere jsem y poradku
obdrzel. Musim doznati. ze nine
dobfe slouzilo; nebot' udrzovalo
muj zaludek stale v poradku. John
Repik, R. F. D. 1.. Yaneouver.
"Wash." To jest zeela prirozenym.
protoze onen lek podporuje ztra
veni pokrmu a nedovoli, by se v
tele nasbromazdily odpadky potra
vy, ktere by otravily vsechnu krev
Jest to pfirodni lek obsahujiei
pouze ciste vino a vybrane bylinv
tJcinkuje znamenite v chorobach
zazivacich, zvlaste jsou-li spojeny
se zacpou a obtizenmi, ktere puso
bi. Y lekarnach. Jos. Triner, vel-ko-vyrobce
leku, 1333-1339 S. Ash
land ave., Chicago, 111. Trineruv
Liniment jest mnohymi uznavan
za nejlepsi lek na mazani tela pri
namozeni, bolestech revmatiekych
a neuralgiekych. Cena -linimentu
50c, postou 60c.
Prvni revolver.
Co by asi f ekl americky plukov
nik Colt, kdyby videl, jak je zne
uzivano jeho vynalezu, jak nezna
zenska. ruka pouziva ho k vyrov
navani ruznj'ch "cestnych" zale
zitosti? Kdyz Colt po dlouhem
pfemysleni sestavil prvni revolver,
mel na mysli jen valku a boje pro
ti rudokozcum, a nikdy mu nena
padlo, ze vynalezu bude uzivano k
zakonceni romanku nebo neshod z
ruznosti nazoru. Dlouho vedl plu
kovnik na hranicich Texasu valku
proti Indianfmi. Rudokozei zacha
zeli se svymi luky a sipy tak obrat
ne, ze snadno pfedstihovali voja
ky, ktefi se zdrzovali nabijenim ka
rabin. Nezdary boju poeit'oval Colt
jako tezke urazky. Pocal pfemy-
tseti, nebylo-li by mozno sestaviti
zbran, jez by rychlosti stfelby
pfedstihla luk i sip? Yzpominky
na krvave srazky s rudokozei pod
necovaly jeho dueha a kolem roku
1840 konstruoval Colt prvni revol
ver. Pak ozbrojil vojaky svym vy
nalezem a v boji s Indiany zna
menite se osvedcila otaciva )isto
le. Y Pattersonu, pozdeji v Hart
fordu byly zfizeny dilny na vyro
bu revolveru, kterych se vsak z
pocatku uzivalo vyhradne v bojich
s Indiany. Teprve po svetove vy&ta
ve v Londyne roku 18.11 mohl Colt
vyrabeti reveivery pro vojsko ve
vetsim mnozstvi. Irzy na to pfi
sly revolvery do obchodu a pocalo
se jieh vseobecne uzivati.
Jak Francouzske zachranili r.1812
svuj valecny poldad.
Y techto dnech prosla novinami
zprava, ze se Francouzove marne
snazili dopravit do Ruska automo-
bily s nakladem zlata, aby pomo
hli Rusum. Pfi teto pfilezitosti je
zajimava vzpominka na to, jak
Francouzove pfi ustupu z Ruska
r. IS 12 snazili se dostati z nepfa
telske zeme svfij valecny poklad a
zachraniti jej pfed kozaky. Jak
znamo byli kozaci prchajicim Fran
couzum stale v patach a aby se
jim ubranil, nevedel si franeouz
sky vrchni velitel marsal XTey, ji
ne rady nezli z valecneho pokladu
10,915,455 fr. obetovat krasne na
poleondory (zlate mince), ktere
dal rozhazet po silnieich a okolnich
polich, aby tim pronasledovatele
zdrzel. Take se mu to podaf ilo ; a-
Jle protoze se zprava o dukatovych
23c Evropskci
Pfekvapeni pro i:a0 i pro nase
ziti nasi
SPECIALSTU O 2
eXsfastnii evropska valka zavinila, ze se vsechno zbozi hodne J
zdrazilo. Ackoliy kava stoupla pfes 3 centy na libfe, zdra- J
zujeme tuto pouze o 2 centy. By se pfedeslo vsemu nedorozu- J
meui, laskave zadame v&eehny odberatele, by si povsimli, ze
poeinaje Jfj
22, srpna budeme prodavati nasi Spe- yj
cialitu za 23 centu libru. 5fi
Dalsi druhy 25 a 28 eentu. Pfilliberni vzorky kavy, caje a ci- lj
korie zasleme zdarma na pozadani az do domu. Do pfizne IJf
vsech krajanu porouci.se nadale Yas prvni cesky velkoob- KJ
chod kavou. cajem a ceskou cikorii v Americe. If
JAVA COFFEE MILLS
E. J0 Petru, maiitel, ffi
2r i706 1703 So- RACINE AVE.. OQ Sfi
Ot CHICAGO. ILL. Ot !fi
CHICAGO, ILL.
5
Roman - Buffalo - Bill
Oclrodilec Kenton King E! Ramon, Ioupeznik od Ria Grande Krasna lovkyne
z Perchida EI Sol, postrach stepi Mexikan Malo km'ze hor Stralidlo na stepi.
Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte
roukoliv adresu vyplacene za 25 centu kus aneb pet knizek za
$1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obsahuji 70 stra
nek. Kaada knizka jest sama o sobe ukoncena a jest velmi
lacina za cenu za kterou ji poskytujeme- Objednejte dokud
zasoba staci. Adresujte: ODVAEKA BEOS., CLAEKSON.
polich brzy rozsifila a z daleka si
roka se sbihali Rusove, aby take
ukof istili trochu zlateho deste, nm
sil se XTey nedaleko pfed Yilnem
odhodlat, dati vyprazdniti na sil
nici jeden z velkyeh zlatem napl
nenyeh sudu, na jejichz obsah byli
zadostivi i vlastni jeho vojaci. Tu
bral kazdy, v nemz byla aspon jis
kra zivota, a i polozbrzli. lezici u
eest, snazili se zimou oehromeny
ma rukama dosahnouti zlatyeh
prcudu, jez se fitily ze sudu. Nad
zlatem strhla se mezi vojaky fran
couzskymi a kozaky potycka, lite
re chtel marsalek docilit. Zdvoje
nou rychlosti podafilo se mu do
pravit zbyvajici valecny poklad v
bezpeei za ruske hranice. Pfece
vsak musil na kratke ceste obeto
vat pfes 4 milibny franku, nebot
pfi pfichodu na pruskou pudu by
lo ye valecne francouzske poklad
ne uz jenom 6,S1,295 franku.
Co jisti na cestach k
tocne?
Sir Shackleton uvefejnuje' v
jistem londynskem liste nekolik
zkusenosti o toenove kuchyni a
zahadach, ktere s sebou pfinasi.
'"Potraviny, ktere befeme na toc
novou eestu v sanich, musi byti
co nejlehci a pfece jieh musi take
byti s dostatek. Pfi tuze nizkych
teplotach muze telesmi teplota,
ktera znamena zaroven zivot. byti
udrzena jen tucnymi a moucnymi
potravinami, jichz tfeba poziva
ti tolik, kolik vfibec mozno. Pfi
torn se vafenim pfilis zabyvati ne
muzeme. Neco, co rychle zahfiva
a rychle muze byti snedeno, jest
tu cilem pfani, nebot' muzeme s
sebou brati jen velice malo pali-
va. Ano, potraviny musi byti ta
kove, ze mohou byti pozivany i
bez vafeni a bez ohfati. Xa nasi
Lceste po sanich cini davky na mu
ze a den 990 gramu s vyzivnou
hodnotou 5512 kalorii. Y obycej
nem zivote ji muz prnmerne den
ne asi 1350 irr. se 2500 kalori-
emi, takze v tocnovych konciiu'ich
jsme na torn asi o 3000 kalorii lepe
Ovsem rozmanitost neni pfi
lis velika. Pfi cestach na sanich
se vezou: oves, omastky, cukr. ho
vezi maso rozmelnene na pr.isek,
j)iskoty, konservovane mleko, o
fechovy pfipravek, cirtonova st"a
va ,siil, masovji tresf a caj. Pfi
lis velikym vyberem tedy labuznik
netrpi. Yseehna masita zasoba
jest balena do susenych stfev: o-
baly ty jsou uzitecny pro krmeni
psu: v nouzi dodava Shackle-
ton musiine je jisti sami. Kez
na to nedojde!" Jako povzbuzu-
jici prostfedek zbyva polarnim ce-
23c I
valka!
odberatele. Jsme nuceni zdra- lf
CENTY NA LIBRE.
1
stovatelum caj ; neco kofalky vez
me se sice s sebou, ale pouze k u
celum lecivym.
Zdaliz chcete se dodelati
1 uspechu, zkuste oznamova-
2 ni v tomto liste ! Vyplati se to !
ALWAYS
POPULAR
Ctete! Ctete!
"Moc kletby aneb ne
sfastny rod Hab
sburkfi' sensacni roman v Rakousku kon
fiskovan. Krajne napinava cetba
tato jest uplnym vylicenim pfiser
nych udalosti rakouskeho dvora,
ktere sveho casu ohromovaly cely
svet. V dile tomto osvetlime pfi
pad nasilne smrti korunniho prin
ce Rudolf a, jeho matky Alzbety,
napiseme podrobnosti o bratru ci
safove Maxmilianovi a o tragic
kem skonu naslednika trunu a je
ho zeny. Roman vychazi ctrnacti
denne. Pfedplatne na 10 objem
nych cisel $1.00 s postou.
Fr. R. Okrina,
knihkupectvi
BRUNO. :: NEBRASKA.
Sestra odporncuje jej co nejvreleji.
Kewaskum, Wis., srpen 1912.
Mnoho sester pouziva Pastora Koenig-a
Nerve Tonic. Zkusila jsem jednu lahev proti
nervosnosti a nepri'jemnemu spanf a v krat
kosti spozorovala jsem, ze mne velice tento
lek pcmohl. Nynfmohu klidne spati. Odpo
rucuji tento vyborny lek kazdemu trpiteli co
nejvreleji. Sr. M. Alacoque.
Helen G. McLaughlin z Overly, No. Dak.
pravi, Pastora Koenig-a Nerve Tonic, jest
skutecne vyborny nervovy lek, neby byla tak
souzena nervovou nemoci, ze nemohla spati.
Po pouziti tohoto leku nervostnost ji opusti
la a mohla klidne spati.
Rev. Riley uzi'va Pastora Koenie-a Nerve
Tonic proti nespalostii kterou jest trapen od
14 let. Od te doby co uzxva tento lek, muze
klidne spati. Odporucuje jej kazdemu trpiteli.
ZDARMA cenna kniha o ruznych nervo
vych nemoci a vzorkova lahev leku na kterou
koliv adresu. Chudi' pf.cienti dostanou muj
lek zdarma, ktery pripravolal Rev. Father
Koenig ve Fort Wayne, Ind., od roku 1876, a
ktery nynj pripravuji.
KOENIG MED., CO. CHICAGO, ILL.
62 W. Lake "Street, pobh'ze Dearborn.
Naprodej v lekarnach za 1. 00 lahev. 6 za $5.-
00. Velka lahev $1.75; 6 za 9.00.