i
OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
PUBLISHED WEEKLY
ZABAVN"?
TYDENN1K
Vychui kazdou stredu. Published Wednesday
Vydavatele
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
Piedplalne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduse:
ODVARKA BROS.
CLARKSON, NEBR.
Provolani vSem Ce
chfim v Ameriee.
V techto dnech dozivame se do
by, kdy slovansky narod nabyva
pfevahy nad Germany a ve svem
postupu na Zapad Evropy bhzi se dim tak z nazoru zurnalistu Anglie
mocnou silou i k nasi ceske zemi. Francie a Euska, ktefi vsichni bez
Cekame s dychtivosti jeho vstup podminecne prohlasuji, ze jakyko
na nasi rodnou piidu, zatim co ra-jliv kompromis jest uplne vylou
iouska rise se rozpada a narodu ceii. Jinj'ch podminek zde nestava,
ceskemu dostava se tim diveho 'nebot' spojenci jsou jednou pro
postaveni. Zaroven vsak postave-
ni to jest mu nanejvyse pfiznivo.
Nebot Cesi stavaji se nebo aspon
v nedlouhe dobe stanou se na oka
mzik volnymi; nez pfijde jina
vlada, ktera by ze zeme jejich u
cinila svoji provincii.
Tu zalezi na Cesich samyeh a
na nas jako jejich krajanech, jak
se v okamziku torn zachovame a
clovedem-li jej vyuziti ve prospech
fivflj a sve trvale volnosti.
Pfilezitost tu, ktera v kratke
dobe nastane, zda se videti vsech
no Cesstvo zijici mimo svoji vlast
a vsude bylo
8 pKpravami
emu.
jiz tez zapocato .
k neodkladnemu
i
. Co se tyce Ceelm americkych, , zemi. Pratele Oskara Strause s u
nstavii se v New Yorku Cesko-! zasem zde cetli, ze on se snazi cini-
americky Vybor pro osamostatne
ni a podporu ceskeho naroda a
v nekolika jinych mestech tez po
dobne vybory. Vybory ty maji v
umyslu spojiti vsechny Cechy v
Americe, aby v pfihodny okamzik hovor se sirem Eduardem Greyem
pozvedli sveho hlasu a volali po jest mu tudiz znamo, ze Angiie
samostatnosti s -ostatnimi Vrajany jsla do valky jen za tim ucelera,aby
v zemich jinych. Vybory ty vzalyjzakony chraniei male narody a
si za prvnl ukol vydobyti samostat ( narody vubec byly uplatneny, po
nosti ceske a chteji dosahnouti to- nevadz cisaf vsechny smlouvy, na
ho, aby v prihodnem okamziku, rody chraniei, odhodil jako papi
kdy bude se jednati o osudy evrop rove hadry." Proto Velika Brita
gkych narodu a tim.i o osud naro- ,nie neskonci tuto valku, pokud
4a ceskeho, aby Cesstvo v Ameriee J
x&sadilo sespoiecne s Cechy v ze-
jHmostatnost. pro svuj na novisko bylo zaujato, kdyz nemec
Tod. jky cisaf pocal jiz oblehati Pafiz,
Proto timto appeluje Cesko-a- kdyz porazel Rusy a hrozil tahnu
mericky Vybor pro osamostatneni tim na Petrohrad a kdyz Londyn
a podporu ceskeho naroda na vse- byl ohrozen vrhanim zkazonos
chny C'echy americke, aby se akce nych pum z nemeckych balonu a
do jednoho sucastnili a jak mozno aeroplanu jakym nesmyslera by
Ji financne i aktivne podporovali. -b'lo od spojeneu, kdyby tito chte
Na Vyborj'', kde se jiz utvof ily pak j li nyni, kdyz nemeeky cisaf nale
appelluje, aby se spojily s Vybo-Ua se pfed jakj'mvelikym nesmy-
rem new-yorskym a ostatnimi sta
vajicimi a pracovaly ruku v ruce.
V osadach ceskyeh, kde posud Vy
bor podobny nestava a mohl by
se utvofiti, necht' se tak neodklad-
ne stane. V takove osade at sejde mu skutecne podafilo vyhrati,nebo
senekolik jednotlivcu, ktefi se za- jake budou podminky spojeneu,
jimaji o tuto akci, a svola vef ej-1 odpovidam lapidarni prupovedi Ir
nou schuzi vseho ceskeho lidu (ja-.eanu: "0 deleni majetku, budeme
ko se stalo v New Yorku) a z de mluviti, az budou mrtvi." Nemec
jiecht' voli se vsim lidem clenove ko se odvazilo s pl'nvm vedomim
Vyboru, ktery by mel ve prospech
akce. samostatnosti pracovati. Jak
mile Vybor jest utvofen, necht' i
hned zapocne se s kollekcemi, kere
se v novinach kvituji. Sberaci lis
tiny doda Cesko-americky Vybor
v New Yorku nebo jiny podobny'.
Mimo kollekei, necht' Vybor pomy
sli i na jine prostf edkr k dosazeni
co nejvice financi, jako jest vyte
zek z divadel, pofadanych ve pro
spech akce teto, z koncertu, baza
ru a pod.
Nebot' na akci tu jest potfebi
kapitalu velikeho, protoze ma ii
cel dvoji. Jest to prace pro samo
statnost naroda ceskeho, na niz bu
de nutno vynaloziti jisty obnos pf i
vyjednavanich s velmocemi a za
druhe podpora ceskyeh krajanu ve
vlasti v nejvetsi bide po valee. Jest
lize pak ma akce ta miti v obojim
svem ucelu dobrych vysledku, jest
naprosto nutno, by se pracovalo
spolecne a vsechny Vybory ve
vsech osadach aby byly stale ve
spojeni. Nebot' cil nas jest v dobe
tetp veliky a chceme-li jej dosa
hnouti, coz jest nasi povinnosti vu
ci.sobe samym i svym ceskj'm li
dem, musi hlas nas byti silny.
desko-americky Vybor pro
ofamostatnSni a podporu ce
Mkiho naroda v New Yorku.
Cisaf Vilem musi roz
hodnfe se vzdati trfinu
Korespondent Spojeneho Tisku
podava v obsirne zprave z Londy
na pozoruhodne a velice dulezite
podrobnosti o nynejsi evropske si
tuaci. Souhrnna zprava zni:
"Londyn jest stfodem svetove di
plomacie, pokud sab a moc spojen
eu. Jest obdivubodne, jak mobly
vzniknouti v Ameriee zpravy o ne
jakem brzkem miru. Jedinou moz
nosti miru jest uplne vzdani se
nepfitele za podminek, ktere dik
tovati budou vyhradne spojenci."
"Sdeluji to po rozhovoru s nej-
( vyssimi diplomaty spojeneu a sou-
vzdy rozbodnuti padnouti bud'
sami nebo zniciti nemeeky milita
rism. Hned na pocatku valky az
do dnesniho due jsem neslysel ji
nych vyroku, od diplomats a tis
ku, nezli ze valka musi za kazdou
cenu pokracovati tak dlouho, po
kud moc nemeckeho cisafe nebude
zlomena. Anglie, Francie i Rusko,
vsichni nekolikrate prohlasily, ze
bitva musi byt vedena az do kon
ce. Slovo "mir" jest v techto ze
mich slovem neznamym a vylou
cenym. Kterykoliv diplomat by so'odva.
zil dnes mluviti zde o miru, stal
bv se obeti takove nenavisti, ze
nucen by byl opustit dobrovolne
ti pokusy o vyjeduavani o mir.
Kdyby se pan Straus nalezal ztle,
dosel by k takovemu nazoru o sta
novisku spojeneu, jaky jsem nabyl
ja. Pan Straus mel duverny roz-
spojenci budou spojeni a pokud
bude moci postaviti do pole posled
slem by bylo nyni vyjednavati o
mir?" Tak se vyjadfil anglicky di
plomat. S ohledem na otazku, jake by
byly podminky cisaf ovy, kdyby se
brzkeho vitezstvi pfivteliti si Bel
gii, ale nemeeky cisaf zapomnel
na tu tragickou vec, bude-li moci
Belgii take udrzeti. Nemecko jiz
pfedem ohlasovalo nadvladu na
Baltickem mofi a rozsif ovani kolo
nii, bylo si jisto pfipojenim Srb
ska k Rakousku na mofi Adriatie
kem. Bylo si jisto, ze nyni vynuti
suverenitu nad Hollandskem a
pfipravovalo se na shltnuti Dan
ska. Nemecko melo jiz vypocitano,
ze bude diktovati Francii valec
nou nahradu, ktera by se rovnala
k one z roku 1871 jako dollar eeu
tu. Ale toto Nemecko zapomnelo,
ba ono vubec odmitlo uvazovati o
torn, budou-li spojenci bojovati
tak dlouho dokud budou jim pro
stfedky stacovati. A tito spojenci
jsou odhodlani bojovati dva, tf eba
tfi roky, bude-li toho nutnost vy
zadovati, aby Teutoni byli zniceni.
Anglie postavila v nekolika tyd
nech pul milionu lidi do zbrani a
druliy pul milionu blizi se jiz do
plneni. Jakmile jeden miliou bude
hotov se bit za Velkou Britanii,
ihned bude zbrojeuo ku postaveni
do pole druhy milon ehrabrych
Britu a valecna pohotovost britska
neskonci se ani timti druhym inili
onem. Jest jiz vefejne znamo, ze
Anglie musi ponechati cely mili-
on muzu na evropske pevnine, po
kud mir nebude uza7-en. Kolonie
se pfipravuji zctvernasobit sve;
prve nabidky pomoci Anglii.
Rusko teprve zapocalo valcit ; je
ho armada straslive postupuje a
stale jest doplnovana neuvefitel
nym poctem jednoho sta tisice
hroznych valecniku kazdym dnem.
Rusko, toto velike Rusko, muze
takto vrhati obhajce svych zajmu
proti Nemecku takfka do nekonec
na. Francouzsti mladici, ktefi ma
ji povinnost narukovat az na zimu,
jsou jiz plnem chodu pfiprav a
cvici jiz ve zbrani. Spojenci oce
kavaji, ze toto bude velika a dlou
ha vlaka, ale oni jsou pfipraveni.
Az dojde k placeni uctu ani Ne
mecko ani Rakousko, ani spojenci
nedockaji se jedne generace, aby
tyto ucty byly vyrovnany.
Pisi toto, ponevadz jsem uplne
obeznamen s celou situaci a proto,
aby Amerika ucinila si o stavu
lepsi pojem a nedala se svesti za
temnelj'mi informacemi. Oni do
brodincove, obhajci miru a zaro
ven vyrabitele zlepsenych pance
f 11, by si mohli pf ipalit prsty, kdy
bv se mnoho o tvto zalezitosti sta
rali. Tito lide musi pochopiti, ze
stanovisko neni spojencum vtis
knuto pouze do srdei, nybrz jest
jim vpaleno jako zhavym zelezem
az do kosti. Nemeeky militarism
musi byti znicen. Toto jest se sta
noviska Anglie, Ruska a Francie
hlavni podminkou k uzavfeni mi
ru. Spojenci jsou pine pfesvedce-
ni, ze trvajice na torn neustupne,
pracuji pouze ke konecnemu od
straneni valek. I kdyby doslo k
vyjednavani o mir, pod jakymi
podminkami by se dal uzavf it ? .V
samotne Belgii bylo odhadnuto, ze
za nekolik dni bylo zpusobeno sko.
dy za 200 milionu dollaru. Od te.
doby vsak nekolik mest jiz zase
bylo bombardovano a vypaleno.
Francie byla zatlacena od sever
nich hranic az k pafizskym pev
nostem. Povolala do pole obrov
skou armadu a utrpela obrovske
ztraty. Jak lze si pfedstaviti nyni
nahradu za vsechno toto? Jsem
dobfe imformovan, ze jakmile spo
jenci zvitezi, musi Nemecko vydati(
vsechno sve lod'stvo. Podmince te
muze byt jen tehdy zabraneno, bi.,
de'-li nemecke lod 'stvo zniceno t
bojich. Ale nac se nyni bezyyznam
ne mluvi o podminkach miru ? An
glie neni ani schopna pochopiti,
ze by mohlo dojiti k miru bez zni
ceni Hohenzollernu a Habsburgu.
Daily Telegraf na fee pana Smi-
tha navazuje nasledovne: "Belgie
musi b't uvedena do takoveho sta
vu, v jakem se nalezala pfed val
kou. Nemecko zhanobilo vsechny
zakony Evropy, znicilo kazdou za-
ruku mezinarodnich prav a smluv,
kterez pestov4ny a zachovavany
byly jiz od stfedoveku. Vse toto
musi byti uvedeno na 4df ivejsi stav,
nezli spojenci zastrei mec do po
chvy."' Daily Mail pravi: "Boj
musi byti veden az do konce. EQav
ni podminkou miru jest naprose
vzdani se Nemecka." Times uva
deji: "O mini mluviti -bude dosti
casu, az nas nepfitel bude uplne
potfen." Z tohoto Arseho jest jas
ne znatelno, ze vedcove a zastup
ci spojeneu bojuji pod spolecnym
heslem: "Cisaf Vilem musi byt
porazen."
Kdy se Rakousko
rozpadne.
Mnozi nasi krajane ve Spoje
nych Statech uz jsou nedockavi,
kdy ze ta barabizna stare a zpu
chfele rakousko-uherske monar
chic se rozpadne, aby na jeji ssu
tinach vyvstalo nekolik mensich
neodvislych fisi, mezi nimi ovsem
take fise eesk.a, at' uz jako kralcv
stvi nebo republika. V New Yorku
dokonce nasi krajane uz si zorvja-nisovali'resko-americky
vybor pro
posilneni akce samostatnosti ces
ke." Jeste vlka nezabili, a uz mu
na kuzi pili. Jest mozna, ze Ra
kousko se rozpadne dosti brzy, bu-"
de-li rakouska armada na dobro
udolana. Ale prozatim nelze pova
zovati rozklad Rakouska za tak
blizky. Je pravda, rakouske arma
de nedafi se value doslo uz i ke
konskripci, to jest, ke vseobecne
mu odvodu, a to je pro armadu
spatne vysvedceni. Ale Rakousko
Uhersko dosud se drzi nerozpa-
jllo se hned, jak mnozi ocekavaii.
f.Proc se nerozpadlo, o torn zajima-
vy vyklad podava vzdelany, libo
falni Nemee rakousky v dopisu z
Vidne ve Frankfurter Zeitung,
pod nadpisem "Die Panslawistis
che Taenschung (zklamani pan
slavu). Pise tarn :
"Jednim z hlavnich cinitelu ve
vypoctech trojdohody bylo oceka
vani, ze rakouskp-uherska mon
archie rozpadne se pfi prvnim n-k-razu
z venci. Na toto rozpadnuti
pocitalo se tak jiste, ze jeste dnes
v novinafske strategii vice nebo
mene se o nem lze. Ale jest si je
noiii pfati, aby vsechny nepfatel
ske vypocty spocivaly na tak jiste
znalosti a posouzeni skutecneho
stavu veci jako v tomto pfipadu.
Naraz zvenci nejenom ze nerozbil
Rakousko, ale upevnil je vice nez
kdy jindy a politikove dnes jiz
nemusi se zamestnavati narodni
mi spory, nybrz radostnejsi otaz
kou, kterak se zachovati vuci to
,rau novemu duchu jednoty ve stat
nich formach. O udalosteeh byhr
vam jiz podany telegraficke zpra
vy. Nejvice ovsem pf ekvapilo smi
feni se Nemcuv a Cechfi v Praze,
ale nemene dulezito jest nadseni
pro nemeekou fisi mezi Polaky,
ktefi s Nemci o zavod zpivaji ''Die
Wacht am Rhein", a neco doeela
neslychaneho je zarucena zprava.
ze slovanske vzdelavaci spolkj v
hornim Uhersku daly sve penile
Cervenemu kfizi k volnemu pouzi
ti. Tyto vzdelavaci spolky jsou stf e
diska vseslovanske organisaee: A
le mezi zapadnimi Slovany dnes
neni vubec zadneho panslavismu.
,Onni smysleji rakousky, protirus
ky a pfede vsim proticarsky. Jak
se ten zazrak udal, jest tezko fici.
Zda, se vsak, ze vseobecna branna
povinnost vice pusobi na dusi na
roda nezli politicka propaganda.
Kdo slouzil u vojska,ma zeela jine
pojmy, nez kdo nikdy nebyl voja
kem. Neco z korouhevni pfisaliy a
Vojenske pychy pfece y nem zu
stane, a kdyz je zavolim k prapo
ru, jeho smysleni itrhne s sebou o-
statni. Grillparzer mluvi! proro-
eky, kdyz volal k armade: "V
tvem tabbfe jest Rakousko.'' Ale
armada obsahuje dnes vsechno o-
bvvatelstvo, a tak ta stara demo-
jkraticka myslenka vseobecne bran
lie povinnosti stala se zachranitel-
kou Rakouska.
Ale vsude tato myslenka pfece
nepusobila. V jizni Dalmaeii, Bos
ne a vychodni Halici naSly se o
kresy, kde teprve stanne piavo
ziskalo vojsku potfebnou jistotn
za zady. Statu nepfatelska propa
ganda tedy mela oporu, a neni ta
ke tezko ji najit. Tak jest tomu v
nejnehostinnejsich krajich vychod
ni Halice, kam sice dosud nepro
nikla rusinsko-ukrajinska propa
ganda, ale kam za to pronikl ku
laty rubl ruskych "vzdelavacieii
spolkuv", a take v srbskycli kra
jich Adriatickych zemi. Na rns
kych i na srbskycli liranicieh a
genty jen se hemzilo a na mnoze
kula se tani spiknuti s nepfitelem.
Do pohranicniho mesta Sokalu ve
vychodni Halici severne oue Lo-
va byli Rusove pfivolani od i'vt-
cu,ktefi docasne oslabeni posadky 1
ihned oznamili za hranice. Tepi w
na ryclilo zavolana posila zahjia-
la Rusy opet za hranice, ale tepi-T
ve, Kdyz uyii ve meste a v okoi
nich vesnicieh hrozne fadili. V
jizni Dalmaeii a Bosne bylo nut
no zatknouti celou fadu vynikaji-
cich lidi, ba i rukojmi ( !) pfiveze-
ni ve vojenskych vlacicli musili by
ti beze vseho zastfeleni, nezli na-
stal pokoj. Zapadni Slovane pfi
znavaji se k zapadni kultufe, pra
voslavni Slovane vychodni a jizni
tihnou k Moskve, totiz alespon
tarn, kde moderne sttni lidove
skolstvi dosud nemolilo celiti vlivu
popu. Vystraha pro budouenost !
Na Rumiuiy pravoslavna propa
ganda nepusobila ; tarn jest pfe
ce pfilis silno narodni citeni, ktere
ostfe reaguje proti panslavismu.'"
Tak pise vzdelany rakousky Ne
mec. Neni arci pochyby, ze mnohe
jeho informace jsou falesny, pro
toze se opiraji o ufedni zpravy, a
na ty ve valee nelze ani dost malo
spolehnouti. Ale nekterym jeho
vyvodmn nelze upfiti uznaiii. Tak
na pfiklad jest jisto, ze "mezi za
padnimi Slovany dnes neni vubec
zaclneho panslavismu." A take ni-
IBB HI
IBBBBI
BB
BB
Bolesti
BB
ani
BBI
pfi revmatismu, neuralgii, tastfelu cili
houseru jsou spesne zahndny, je-li pouzit
severOv
Gothar dsky olej
jako liniment. Zmensuje zapal, odstra
nuje otekliny, zahani kfece a ztuhlost.
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
Cena 25 a 50 centu.
"tfrtJr- Severovo
leni i pfi
vymyvani
hlavy.
kozni
SEVEROVY TAB-LAX
Na prodej v lekarnach.
Nema-li je vas lkarnik,
BB
BB
is W. F. SEVERA
DBBBB
oodbb:
kdy nebylo, mini-li se panslavis
mem snaha o politicke sjednoceni
Slovanu. Panslavism je slameny
strasak, ktery si rakousti Nemci
sami udelali, aby meli do ceho
prat. Panslavism by habsburskou
monarchii nerozbil, tfeba ze Rusi
ni a Srbove jsou pravoslavni. Slo
vansti delniei maji jine zajmy nez
li slovansti mest'aei a velkostatka
f I, nebo polsti slechtici.
Jest pochybno, ze by monarchii
bylo podepfelo domnele smifeni
cesko-nemecke v Praze, nebo ne
mecka hymna ""Wacht am Rhein"
zpivana polskymi hrdly, nebo pe
nize slovanskych spolkii. Takove
veci se daji komandovat. Ale vi
deiisky dopisovatel bez pochyby
udefil hfebik na hlavicku, jak se
flka svym prohhisenim, ze "vse
obecna branna povinnost vice pu
sobi na dusi naroda nezli politi
cka propaganda." Rakousko-Uher-sko
je stat vojensky siee ne
zrovna tou merou jako Nemecko,
po kterem se tak rado opiei, ale
pfece jen je to stat vojensky. Ar
mada tot' Rakousko. Padne-li
armada, rozpadne se take monai
lehie, ale dfiv asi sotva. Ducha ar
Imady, vojenskeho ducha nelze
Ipodcenovati. Vojak jest ucen, aby
jse povazoval za neco lepsiho nad
obycejneho civilistu; podle regla
ma ma si vyslapovati, jako by mu
jpatfil cely svet. Veteranske spol
ky jsou vlasteneckym civilistum
k smichu ale jsou to projevy
toho vojenskeho ducha, ktery je
siinejsi nezli politicka propagan
da. Je pravda, mezi Cechy nasli
se vojini ochotni obetovati zivot
radeji, nez aby sli vrazdit jine, ale
to jsou vyjimky. Rakousky vojak,
prumerem vzato, je verny vojak
a ne rebel ant.
A ta politicka propaganda? Ne
ni nam znamo, ze by se v Rakou-sko-l'hersku
byla provozovala ja
kakoli politicka propaganda, kte
ra bv bvvala mela za iicel rozbiti
rakousko-uherskou monarchii.
kdyz takovou politiku neprovozu
ji zastupcove narodu, neocekavej
te ji od prostych vojinu.
Bude-li povalena rakouska ar
mada, ktera drzi stat, jest mozna,
ze monarchic se rozpadne, ze tfe
ba Cechy dosahnou samostatnosti.
Tim ovsem neni feeeno, ze bv v
ceskem kralovstvi pracujici lid se
mel lepe nezli v habsburske mon
archii. Napfed by niusily byti zru
seny vsechny stavovske a tfidni
privileje a nahrazeny zfizenim v
pravde lidovym, aby delnik ve
sve vlasti byl obcanem se vsemi
jinymi rovnopravnym a ne psan
cem. jak tomu byva i v ceske o
becni samosprave.
Nemci volaji o pomoc
svych soukmenovcu
v Ameriee.
Laskavosti pfitele naseho listu
obdrzeli jsme vytisk provolaui
"Spolku pro Nemectvi v cizine",
(Verein fuer das Deutschthum im
Ausland), ktere jest patrne posi
lano po vsech nemeckych spolcieh
mimo Nemecko. Z okolnosti, ze se
v provolaui mluvi o Slovanech eer
pame pravo, abychom se o nem
a krece i
Na prodej v lekirnch. gi
lecebne Jf?S,
BB
mydlo
i koupel.
Cena 25 ctu
Projfmav6 cukrovinky pro deti i do-
spile. Cena 10 a 25 centu.
Nepfijfmejte napodobenin.
objednejte si js primo od
CO., r u.
zminili a uvedli jeho podstatu:
"Nemeckym bratfim v cizine!
Poprve od hodiny sveho zrozeni
na francouzskyeh bojistich. musi
nemecka fise tasiti mec ve sprave
dlive obrane.
Boj rozhodne o byti a budouc
nosti nemecke rise.
V duvef e v boha a ve sve dobre
pravo tahnou nemecke kmeny bra
trsky spojene do valky, o jejiz za
braneni se jich cisaf do posledni
hodiny upfimne a obetave nama
hal. Neni to jen svazovska laska, kte
ra vnucuje zbran do ruky nemec
keho lidu. Jde o obranu svate pu
dy stare nemecke vlasti, jde o o'-"
branu nezmernych statku nemecke'
kultury proti moci slovanstvi, kte
ve spojeni s pomstylacnou Francii
by rado rozkotalo nemeeky svet v
srdci Evropy.
V tomto boji osudu .vy Nemci v
cizine nebudete za jiste .necinne
stati stranou. ' .
Proto Vas volame ve
Svaz Nemcu v Cizine pro bo ju-
jici syny naseho lidu..
fKazdy dar.,budiz dukazem las.-;
ky a vernosti k vasemu rodnemu.:
lidu, kazde venovani "znamenim.
vdecnosti fisi, ktera. vam Vsem u
moznila, abychom se hlasili pysne
jako Nemci, kazda obet vyrazem.
vasi zelezne vule pomoci k hajeni
nezmerne eeny nemeckeho lidstvi
a nemecke kultury v boji proti
Slovanstvu.
Sdruzeni nemectvi v cizine bu
diz dukazem celemu svetu a vasim,
v boji stojieim bratfim, ze my
Nemci na cele zemekouli v teto
mocne dobe citime jako jeden na
rod bratfi, nerozdelenych zadnou
nouzi, aniz nebezpecim. . ,
Spolek pro Nemectvi v Cizine -(Allg.
Deutscher Schulverien) E.
V. Kada podpisu.
Nemci mezi sebou pfiznavaji se
zeela upfimne oc jde. Slovanstvo
je ohrozuje, totez Slovanstvo, pro-
kteremu nakrocilo Rakousko z
navodu nemeckeho, proti kteremu
po cele veky usilovne Rakousko
bilo jak ve svych liranicieh, tak i
mimo nj nedbajic narodohospo
dafskych ztrat, kterych si tim zpu
sobilo. A kdyz dlouho deptane Slo
vanstvo se vzchopilo, nemohouc
snaseti dalsich ustrku, volaji Nem
ci proti nerau na pomoe sve pfislus
niky po celem svete. Rakousko by
se ovsem volani takoveho odvaziti
nesmelo.
Rooseveltova dcera osetfovatelkou
New York. Nejmladsi dcera
byvaleho presidenta Roosevelta,
Ethel, chot' dr. "Dcrbyho, odejela
ve spolecnosti sveho chote na i'ran
eouzske bojiste a stane se osetfo
vatelkou. kdezto jeji chot' konati
tu bude povinnosti polniho lekafe.
Jak se oznamuje, odjel dr. Derby
se svou ehoti na parniku Ohmpic
z New Yorku a pani Derby odena
bvla iednoduclivm satem osetfo-
vatelky s odznakem Cerveneho kfi
ze na levem rameni, pf es kterjzto
odev mela pfehozeny cestovni
plast'. Jejich sest mesicu stary sy
nacek Richard ponechan byl v do
me sA-eho dedy Col. Roosevelta v
osetfovani.
II
