POMSTA
Obraz z Albanska. Nakreslil Karel Cervenka
Kdyz Nikola dokonal. vzal Stan-5
ko mrtvolu. hodil ji do skalm pro- -.
lilnlniti o -f A ii lminmniti o lie !
JUUU11V CI J KJ IU JI XVlIilV 111111 C( HO"
tim pokryl. Na to hledal zabehle
bo soumara a kdyz toboto pod ska
lou zabiteho nalezl, pustil se pre
mysleje o desnem zameru k otcovi
statkn.
Doma zamlcel vse. rka. ze Niko
la odesel dues rano do C'erne Hory
pobratimi sve navstiviti a ze se
nevrati az za mesic.
N
:a zpatecni ceste k domovu
stavil se Stanko ve statku Yido-
vicovu. Vyfidil vsem otee sveho po
zdrav a vzkazani, zdaz bv ran
chtel stary Yidovic dva statue sou-
mary prodati. Vseeko to vsak
bi j?n ponlia. ebvtfe vvmvslena
lez, kterou se chtel Stanko pre
svedeiti, zdaz na nej z vypravova
ne udalosti nepada podezreni. Pak
vypravoval. jako nejakou na ces
te nm nekym sdelenou novinu. ze
dva zakukleni Cernohorci divku
tohoto ostrova v horaeh pfepadli.
a nnesti ji chteli, byli pry ale Al- teze hlavu, zaobalil ji v sat a po
banci napadeni, pri eemz jeden te trup kamenim i chsastim opet
zbojnik zabit a druhy zahnan byl. izahazev domu spechal.
A proto zmizelo vsechno pode-! V starodavne pf ivetive jizbe, za
zf eni, ze by byl Stanko puvodeem 1 dubovym stolem sedel svatecne o
onoho nepodafeneho lonpezneho deny Lazo Ljubovie, pfichod vzac
prepadeni. ZIime a pokorne cho- nyeh hostu oeekavaje.
vani i dobrosrdeene feci jeho jej Konecne prisli, jsouce provaze
ospravedlnili. ni I vein, kteryz rozkosnou nevestu
Iarine projevil Stanko zvlast- svou za ruku veda, s hrdou rados
m upfimnou soustrast nad zlou ji ti iredstavil ii otci. I podivil se
potkavsi nehodou. Litoval, co ji
kdy by zleho spusobil prose ji za
odpusteni a dolozil, ze by si pfal ! okamziku se zalibou spocinul. Po
jeji a bratra sveho Ivy brzke a ! te vsechny vrele pf ivitav, zadal
st'astne spojeni. jaby k pfipravenenm usedli stolu.
Nezna divka snadno uvefila slo- j Pfani jeho bylo ibned vyplneno,
vuni prolmaneho zlosyna. I take a po nekolika okamzicich rozle
Jefrem nepochybovai o pravdebal se v iitulne jizbe radostny ho
Stankovych slov. Podav mu ruku;Vor. Jen Stanko stal opodal kol
na simfenou, ujistil jej o sve u-
pnmne pnzhi a vyprovodil jej
daleko za otcuv statek.
I doma dovedl se Stanko pf etva
fovati, ze sebe bystfejsi oko ne
bylo sto proniknouti osnovu hfis
nych jeho umyslu. K Ivovi choval
se neobycejne laskave. Hned tyz
den pf istoupiv k nemu, f ekl : ' s Ty
vis, Ivo, ze az doposud zadne mezi
nami bratrske nebylo lasky. Had
kky i nesvary, jimiz jsem ja byl
vinen, byly pficinou, ze jsme se
nemilovali. A protoz odpust' mi a
zapomeii na vseeko mnou tobe u
cinene bezjDravi. Yenuj mi lasku i
pfitulnost svou, vim, ze jsem mno
ho na tobe se prohfesil a ehci vel
kou vinu tuto ponekud smazati.
Ty vis, ze jsem Maru, tu divku
raje, vfele miloval a dosud niiluji;
vsak vidim, ze divka jest ti od
dana s celou dusi svou a proto
vzdavam se Tseeh na ni nadeji, an
vim, ze i ty ji vroucne milujes.
Buh dejz, abys s ni byl st'asten po
cely zivot svuj! Abych se mohl
tezkyeh na Iaru myslenek zba
viti a v srdci utlumiti kruty zar,
uminil jsem si na delsi dobu do
Skodry odejiti. A otee, jak pevne
doufam, vyhovi rad pfani memu
a da nine sve svoleni. Jeliz pra
vda otce?" tazal se starce. "A na
rozloucenou vystrojis slavny kvas.
k nemuz spanilou IMaru, s otcem
a bratrem jejim, pozves. Pfi tomto
radostnem styku pfatelskem bu
deme i zasnoubeni milencu slaviti.
To je sfastnymi ucini a i nine veli
ee oblazi'
Po teto smifujiei vlidne feci
obejmul slechtny Ivo, zlotfib'Oio
bratra, a libaje ho pra vil, ze mu
vzdy bl naklonen a jen si pfal
iasky i naklonnosti jeho ziskati.
Pak prosil otce, a by prosbe Stan
kove neodporoval a se starym Yi
dovicem o jejich blazenem zasnou
beni promluvil.
Starec nenamital niceho proti
synovym prosbam a tese se z u
pfimneho jejich smifeni, fekl Ivo
vi, aby Yidovice, syna i dceru Ia
ru na druhy den k hostine pozval.
Ivo, jsa na vrcboli vroucich tu
zeb svych, spechal druheho dne
do Svateho Stepana, aby milenou
Mara o brzkeni jieh blazenem spo
jeni zpravil. A kdyz i Ljubovicuv
vyfidil mily pozdrav, pozval
KRVE.
ho i s celou rodinou do pribytku
s veil o otee k pnitelske liostme.
S radosti prijali vsielmi mile
pozvani toto a zaeali se na cesiu
pripravovati. nebot i stary' Yido
vic byl cackemn Ivu naklonen, v
presvedceni. ze deera jeho bude
po boku bujareho junaka iiplne
sfastna.
Xanejvys blazena Mara obleksi
snehobily fasnaty sat nedehri a
opasajie se trpytnou stubou kora-
za-,lovon, zafila oslnnjiei krasou, po
dobajie se nejake z raje na zem
sestouple svetici.
A kdyz Ivo, kteryz nad carnou
krasou nevesty sve zasl. ji byl z
by-jluzneho kviti nvitym vencem zla-
i ty zkrashl vlas, odesli vsichni z do
mu, berouee se u veselem bovoru.
zvolna k morskemu pobrezi.
Touz dobou kdy Ivo Lazu Lju
bovici zadost i pram otee sveho
pfednasel. plizil se Stanko k Niko
lovu hrobu.
Kdyz byl mrtvolu odkryl, nfizl
stary Lazo teto krase, a zrak ieho
na spnilem divchn zjevu nekolik
stolu bavicieh se hostu, ocima di-
. voce koule, a v desne zamracenem
'jeho obliceji kmital se d'abelskv
usmev.
Po chvili k stolu pfistoupiv, pra
vil: fBud'te mi ze srdce vitani
pfatele drazi ! Doufam, ze pohostin
stvim, jez jsem pfipravil pro vas
s dustatek spokojeni budete a ne
namitnete cos, ze synove Lazy
Ljuboviee nevedi jak se maji sta
ry m obycejem k hostiim svym za-
chovati.
Ale pfedevsim pfinese vim li
bou na still pochoutku, jez vara
bude neobycejne cbutnati. Jen ma
le strpeni!"
lika okamzicich vnitil se s velkou,
vikem dfevenym pokrytou misou,
jiz pfed Jefrema na still postavil.
Po te ho vyzval, aby pokryvku
sejmul.
Jefrem ochotne viko nadzvedl
a vsak ibned jej opet spustil a
nrozne vykfiknuv nazpet klesl.
"Nebazis po jidle jiz ty vrahu
bratra meho Nikola ?' zajecel
Stanko, a pfevrhnul misu, z niz
se desna hlava po stole kutalela.
Stary Lazo Ljubovie zoufale vy
kfikmiy upadl z laviee.
'Krev za krev ! fval zufivy Stan
ko, a vytrhnuv z pasu pistoli. na
zbledleho zamefil Jefrema.
Zahfmel vystfel svetnice na
plnila se koufem
Jefrem klesl ani nehlesniiy k ze
mi. . . . Rozzrazeny mozek jeho po.
stfikal zed'.
Po rane nastalo po nekolik o
kamziku mrtve ticho.
Y sochy kamenne promenili se
Ivo, IMara i jeji otee.
Ale vztek zufiveho vraha nebyl
jeste ukojen : divoky jeho pohled
pasl se na nest'astnem se smrti z;i
pasicim Jefremu, a kdyz tyz do
konal, uchopil krvavou Nikolavu
hlavu. a drze ji divce pfed ocima
zasipal : '"Nu usmej se pfedce, roz
tomila nevesto ! Nepf ipravil ti za
vrzeny Stanko rozkosne namlu
vv?" ;-0 ty pekla vyvrheli!" vzkfi
knul Ivo, prudee vyskociv a po
padnuv zlosyna za krk, zacal mm
lomcovati.
"Svata Bozi rodicko chran nine
pfed duchem temnosti!" zaupela
Mara. "Pryc, pryc z teto pelese
vrazedlnicke !"
A po te zvednuvsi se, prchala
jako silena odtud.
'Smrt za smrt! Ja platim stej
nym penizem!" zaburacel lia
ble Luka Yidovic jehoz byla
nkrutna smrt jedineho syna jeho
nekolik okamziku smyslu zbavila
a chopiv na stole lezici dlouhy nuz,
vrazil jej az )0 rukovet vzteklenni
Stankovi do zad.
Stanko brozne zafval a potaceje
se klesl k zemi.
Luka Yit'ovie ueiniv zadost od
vetnenm pravu rycble opustil sta
tek.
A red' procitl i Lazo Ljubovie z
mdloby sve a prvni pohled jeho
utkvel na sinrtelne ranenem Stan
kovi. kteryz vraha sveho prokli
naje. straslivou bolesti dive po
zemi sebou zmital.
Ivo stal opodal jako bez zivota.
Prudke otcovy pfedhuzky. proc ne
chal vraha bratrova volne uteci,
klidne vyslechnuv, odvetil : "Stan
ko oloupil nine o vseeko blaho a
si'esti pozemske, avsak zadna vina
krvava nesmi svedomi me tiziti."
Po techto slovech odesel ven.
''Kletba na te zbabelce!" volal
za m'm na nejvys rozlieeny otee.
Jsem jiz stary muz, avsak mam
jeste dosti neohrozenosti i sily k
povinne pomste. A ted' rycble za
vraheni meho Stanka ! Zkaza cele
niu Yidovicovu pokoleni!"
Na to odesel do pfistenku, vzal
pusku a jatagan a vrativ se k do
konavajicinm Stankovi, fekl: :'Sy
mi, odejdiz k jifedkum svym na
onen svet s utechou, ze smrt tva
straslive bude pomstena. Na to pfi
saha otee tvuj a pfisaze sve iiplne
dostoji, i kdy by mel bez dedicu
zemfiti."
Potom kvapne jizbu opustiv,
spechal podle pfikreho mofskeho
uskali, chteje se se starym Lukou
Yidovicem, kteryz toutez cestou
domu kracel, setkati.
I chtel tomu nesfastny osud, ze
prchajici Mara, nehledic na pra
vou eestu, do rokle spadla a nohu
-
si tak zranila, ze nemohla domu
dojiti. A v smutnem tomto stavu
nalezl nesfastny otee ubohou dce
ru svou kdyz byl opustil staveni
v nemz bodlal cele jeji budouei
baho a stesti zakotviti.
Jak brozne byly nadeje jebo
zmafeny. Milovany, jediny jeho
syn byl mu zavrazden pfed ocima
a On tim popuzen k pomste. Nezny
svazek vrouci upfimne lasky, jez
dceru jeho i jareho Ivu poutal na
vzdy pfeti-han. A cele nestesti za
vinil bidak, jehoz mstiva Nemesis
zachvatila spise, nezli se toho na
dal. I pozvednul stenajici dceru, kte-
Jraz krasnou hlavu svou na prsa je
bo sklonic, zaplakala.
'Ach, otce, ze jsme museli tak
tlesneho dne se docekati! Praia
bych si zemfiti lined, neb vse ztra
ceno, co me mile bylo a. co moblo
pfisti miij zivot oblaziti."
"Yzdyf mas jeste otce, drahe
dite, a uboheho bratra tveho po
mstii jsem, skole zlosynneho Stan-
Jlr.i -i. iiuiliTf I'll T r n r
Tak tesil starec stkajici divku a
hotovil se ji na rame sve vloziti a
nesti k domovu.
Y torn zablesklo se v blizkem
kfovi zarachotila rana a Luka
Yidovic klesl mrtev k nohoum dce
finym. "To za meho Stanka!" kficel
stary Lazo, kteryz spatfiv ze vzda
li sveho nepfitele, tise kfovim az
sem se byl pfiblizil. A s obnaze
nym jataganem k divce pfibehnuv,
zasipal :
Ja pfisahal celemu pokoleni
vrahu synu mych smrt a zkazu a
musiiii pfisaze teto dostati ! Modli
se Miro, dokud jatagan muj v kr
vi tve se nekoupa !"
Nest'astna divka viilela otee sve
ho v krvi a bez zivota lezeti i des
na slovo dotirajiciho na ni vzte
kleho starce ji tak zdesila, ze se
liravsi veskere sily sve utekla na
temeno mohutne, podle more roz
lozite strme skaly.
Tarn kleknoue, pozvedla sepnu
te nice k nebi a kd.yz stareho La
zu Ljubovice spatfila jiz tesne za
sebou, vrhla se z ohromne teto vy
se do si n n eh o mofe, jez te cbvile
zacalo se boufiti.
;'Maro! Maro!" zavznel uzkost
ny, v mnohonasobne v horaeh o
zvene hlaholici Ivuv bias, a bez
dechu pfibehl statny jinoch k skal
natemu pobfezi. I postfebl na te
meni skaly kmitnouti se puvab
nou divci postavu, a )o te mizeti ji
v nezmernou vodni hlubinu.
'"A kdyz blize pfisel a otce sve
ho s bfitkou podle mrtvoly Luky
Yidoviee spatfil oceli zarazil
se jak bleskem zasahnut a nemohl
dlouhou chvili slova ze sebe vy
praviti. Kdyz se myslenky jeho po
nekud ustalili, a on pochopil jaky
desny spachan tu byl zloein, zou
fale na otce sveho pohlednuv vy
citave vzkfiknul : "Yrahu nevin
nosti, Huh ti budiz milostiv!
Potom na vrchol skaly, s niz se
byla milenka jeho do mofe uvrbla.
spechav spatfil Maru v objeti des
nych, hucicich vln bez )omoei.
ztracenou I on skoeil do
divoce zuficiho vlnobiti stary
Lazo klesl znicen na kolena a hla
vu bezdeky obnaziv, zvolal tfe
soucim hlasem : I uli mi budi mi
lostiv!" Kdyz boufe utichla a vlny v
lesklou ustalily se zreadlinu, na
lezli plavci na upati skal v j)iscine
mrtvoly obou milencu a pochovali
nest'astniky na nabfezi podle mo
hutne skaly strme. jez od te doby
''Skocie dievoika" se nazyva.
KONEC.
Jak udrzi se zeny
mlade.
Zeny dnesni doby jsou mlade i
kdy2 jsou jiz babickami. Pouze
blazen by mohl pfani zen udrzeti
se co mozna dlouho mladymi, ka
rat. Neco jineho to jest, ze se po
iizivil vsemoznych jirostfedku a i
nepfimefeneho odevu, chce-li se
mladost pfedstirati kterez neni.
Zda se, ze rozkvet zeny proti dii
vejsku se ponekud oddalil. Platily
pfece zeny tehdy, ktere tficitku je
ste nepfekrocily, za ty, jez moldy
olieii lasky a naruzivosti vznititi a
nyni jsou to zeny, ktere pfekroei
ly jiz tficitku, ovsem ktere se do
bfe drzely.
Kdo mysli vsak, ze zvlast' poho
dlny zpusob zivota udrzuje zeny
cerstve a mlade, ten jest na omy
lu.Francouzsky lekaf Dr. de Jog
svile shledal, ze nejdele si zachova
ji mladost a svezest zeny pracuji
ci, ovsem paklize silami svymi pf i
lis neplytvaji. Nikdy neni pozde
zachovat si dobu kvetu, ale musi
me si zustat duslednymi v torn oh
ledu a musiine provesti, co k tomu
jest nutne. A toho jest velmi ma
lo ; jsou nektera pravidla vsak, jez
vedou k dosahnuti dlouheho a
cerstveho ziti.
Die techto pravidel nemame ni
kdy jisti, kdyz nemame hladu ji
dla mame tak sezvykati, aby veske
ra latka jiotravna byla vytazena a
dala sfave potravy same dolu proji
ti. Jidlu musiine venovati cely cas
nikdy nespechati, nikdy pfi torn
nedelat neco jineho. Cteni pfi ji
dle jest jednou z nejvice zavrzeni
hodnych vlastnosti, ktere si na
vykneme. Musime si zvyknouti po
vazovati jidlo za neco, co ma roz
hodny vyznam. Kdyz smime, jak
to mnoho zenskych cini, pouze ne
kolik soust prave abychom se jen
nasytili, shledame, ze sil telesnych
potfebnym zpusobem nepfibyva.
Dale spozorujeme, ze zaciname
starnout dfive nez stafi pfislo. My
si nechf jest dobra. nepodrobena
pfilis velkemu kolisani: teprve
kdyz jsme si pfisvojili jakousi lho
stejnost vuci nepatrnym veeem na
lezneme praveho klidu. abychom
dobu kvetu na dlouha leta mohli
prodlouziti. Jest to v rukou kaz
deho cloveka, kazde zeny. zflstat
dlouho niladym a cerstvym. Ne
smime byti ale lenivi a nezaii"dba
vati take pesteni tela.
Pfedplat'te na tento casopis
vasim pfatelum v Cechach.
A TRIUMPH
INTHEART
OTDRLWllfC
Let
l
i IHiniMrllll L A rr I I rN
---- amtmtmtm
6
I u.o.rax.otj.
A9 Al rnimi
1 I J m.. i
r lite n vLJs t
4KA - K-I S.fC
F. AD. RICHTER & CO.
rtt c-t
Move zpravy o IVEartu.
Hvezdarna Flagstaff ova v Ari-
zone sestrojila nedavno novy zr
cadlovy dalekohled s prumerem
100 centimetru atimto ohromnym
nastrojem pozoroval americky
hvezdaf Lowell planetu Marta :
vysledky jeho pozorovani zmeni
ly trochu dosavadni nahledy o
teto nejzajimavejsi planete nasi
soustavy.
Lowel sdelll s pafizskym hvez
dafem a spisovatelem Flamario
iioin vysledky sveho pozorovani a
nejen Flamarion, ale i vsielmi o
statni hvezdafi byli nemalo pfe
kvapeni : jiz od Huygense. jenz
dne 1. prosince 1659 zapsal do
svych pozorovani, ze obeznice
Mars se asi otaci stejne kolem sve
osy, jako nase zeme, snazili se
hvezdafi vj'pocisti delku dne na
Martu. Jiz Cassini o nekolik let
pozdeji vypocetl, ze den na Mar
tu trva 24 hodin a 40 minut, no
vejsi astronomove sboduji se v
torn, ze den ten trva okrouble 24
hodin, 37 minut a 22 vtefin.
Die Lowellovyeh 'pozorovani je
vsak tato cislice spatna ; zjistil,
ze nulovy polednik Martu prosel
o 12 minut dfive stfedem obzoru
v dalekobledu, nez vlastne mel.
Tento rozdil mezi vypoetem a po
zorovanim je die Lowella pfilis
veliky, nez aby moblo zde jiti o
chvbu ohledne smeru osv Martu :
Lowell proto soudi, ze delka dne
na Martu dosavadnimi vypocty
nebyla zcela pfesne stanovena.
Take do zahady kanalu na Mar
tu vrhla pozorovani Lowellova
obrovskym dalekohledem nove
t"ltBt..t-..tWtMHl.HHttB.Mtttl'l''t"l"t"M"-tfr'ttIMwtH
jl Zasilatelum dobytkall
I Pro spolehlive a poctive obslouzena
zasslejte vas dobytek firme ! j
II INTER STATE LIVE STOCK II
M CO!rVIISS!OH (Incorporated) CO.
v SOUTH OMAHA, - NEBR.
Jsme zafadeni mezi ziskatele nejvys- I!
! sich cen a nas obchod byl zbudovan U
U jedine na zasluze. ZKUSTE NAS! I II
R. L. REYNOLDS, prodavac hov. dobytka
J. R. McPHAIL, prodavac vep. dobylka
JIM DONOHUE, vypomocni prodavac
GEO. ASHBURN, vypomocni prodavac
PANI J. DONAHUE,
V uradovne jsme vzdy brzo i pozde.
Tel. v uradovne (office tel.) South 378
Pain Expeller
odstrani boleste pfi revmatismu,
pfi himani v udech, pfi strzenem
kfizi, pfi neuralgii v boku a ne
uralgie. Kyehle odstrani vse
chnu bolest a stublost v kloubecb
a ve svalech. Jest to znameni
ty prostfedek pro vyvracenini,
chromost a pohmozdenini. Jest
rychly na vyleceni nastuzeni,
chfipky a bolavebo krku. Za
branuje oebrnuti, zapalu plic a bo
lestem na prsou. Yyleci boleni
hlavy a zubu.
4 neb 5 kapek do sklenice vody
ucini znamenity prostfedek na vy
plaehovani v ustech.
Na vnitfni uzivani (4 kapky do
sklenice vody) jest to vytecny
lek proti zaludecnim kfecim a
spatnemu traveni.
Ten pravy pfichazi v baliekacb
jak jest zde v3'obrazen. Varujte
se pfed neceimymi padelky. 25 a
50 centu lahev u lekarniku.
NEW YORK.
svetlo. Tim vsak zahadnost cele
ho toho zjevu byla vlastne jen
jeste komplikovana . Dosud se
melo za to, ze domnele pruplavy
na Martu lze videti jen malymi
dalekohledy, kdezto v dosavad
nich velkyeh se geometricke figu
ry kanalove site rozplyvaly. Tak
na pf. pfi pozorovani 40-paleo-vym
reflektorem hvezdaruy v
Yerkesu zmizely uplne. Lowello
va pozorovani vsak temto v Yer
kesu odporuji a potvrzuji obje
vy mensicli dalekobledu. Lowell
videl svvm obrovskvm dalekohle
dem ''kanaly jako jemne, pfesne
geometricke carv."
Pstrosi ve Spojenych Statech.
Pstrosi poprve importovani byli
do Spojenych Statu v roce 1882 a
sice z Jizni Afriky do Californie.
Po te pstrosi do teto zeme byli
importovani casteji a pfed nedav
nem pfivezeni bTli sem pstrosi ze
Severni Afriky, z Nubie. Yetsi
na pstrosu, nalezajieich se v teto
zemi, pochazi z Jizni Afrik'.
Pstrosi nejsou 113111 chovani vy
hradne v Californie, ale take v
jinyeh statech, ba take a hojnem
mnozsvtvi i v Penns.vlvanii. Pstro
si fanny nalezaji se v Californii,
Arizone, Texasu, Arkansas, Flo
ride a Pennyslvanii. Je tu asi de
set farem.na niehz chova se na kaz
de vice jak 100 ptaku, pet farem
ma vice jak 400 ptaku kazda. a
jedna farma ma 2,000 ptaku. V
celku je Ae Spojem'ch Statech pet
advacet farem, ktere vyhradne ve
niiii se chovu nstrosu. Celkem na
j techto pstrosieb farmach ehovauo
Jje 7.100 ptaku z kterehozto poetu
j5.6S5 naleza se v Arizone.
CHAS. F. COX, fiditel (Manager)
FRANK ROBERTS, prodavac ovci
ED. O'BANION, vypomocni prodavac
JOSEPH TOMES, kasir
v uradovne.
s :
; t