OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
PUBLISHED WEEKLY
ZABAVNV
TYDENNIK
Vychazi kazdou stredu. Published Wednesday
Vydavatele :
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
Predplalnt na rok $1.00 Subscriplion $1.00
Adresa jednodule :
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR
Rusko zachranilo
Francii.
Plukovnik Shumsky, ktery je
Taleenym dopisovatelem Petro
hradskeho easopisu Bourse Gazet
te, ve svem posuzovani, co vlast
ne bylo velikou strategickou chy
foou pro Rakusany a Nemce, chy
bou, ktera byla pocitena na obou
koncich valecnyeh oblasti, pravi
mezi jinym, ze ruska vitezstvi nad
rakouskymi voji v Haliui byla
pficinou toho, ze od zapadnieh bi
tevnich linii musili Nemci sta
hnouti mnoho vojska. ktere po
svem vyslairi do Yychodniho Prus
ka znacne ulelicilo Francouzinn.
Zasluhu francouzsko-britickych
Tispechu dluzno die neho pricisti
jedine vitezstvi ruskyck zbrani v
Halici a pak dunryslne provedene
mu ruskerau postupu na Yyckodni
Prusko. Rakouske a vedle neho i
nemecke vojsko bylo ruskymi u
spechy tak oliromeno, ze Nemee
ko povazovalo za svou povinnost
elou cast velike sve armady od
volati z Franeie a poslati ji proti
Rusum, coz ovsein Francouzinn za
se umoznilo vypad proti Nemcum.
Stejny valecny dopisovatel nepo
vazuje vojenske operace nemecke
ve Vychodnim Prusku za nejak
obzlast' vyznamne adiilezite a to
proto, ze Yychodni Prusko svou
pfirozenou polohou neposkytuje
mista, na kterych dalo by se po5i
tati s nejakou vyznanmejsi cin
stati osudnou.Dale pravi,ze ryehly
nemecka strategie vyznacovati
priznaky silne pokrocile anaemie
(nedbkrevnosti), ktera se Nemec
iu muze v nynejsi valce snadno
gtati osunou. Dale pravi, ze ryehly
postup generala Rsnnekampfa
jv, ... . .urvu v vuuuuuiiiiu x i uiu a una.
1 xi' TT-S.l.Jr T ,
'aMk-Mjuiit vitezstvi ruska nad
UP"V ? W I rV I w III J r WW. I I .-
jeni -velikou sflu.. vojska proti Rur
urn, ktefi se zacali stavati pro ne
Velice nebezpecnymi. Nemci na sve
vychodni hranice posilali pomocne
sbory a posily nepf etrzite ode dne
28. srpna az do 7. zafi. Hned po
tom podnikli na Rusy xitok v okoli
jezer Mazurskych, v krajine tedy,
ktera je jim velice dobfe znamqu.
Kdyz pak postoupili, jalo se jejich
prave kfidlo vyznacovati velikou
sflu na fronte smerem od 'Norden
burgu ke Goldapu a Suvalki. Ten
to manevr, kterj'm armada gene
rala' Rennenkampfa mohla snad
no byti uvedena ve velice ehou
jostivou situaei, byl vsak v cas Ru
sy prohlednut a tito, kdyz byli son
stfedili sve vsechny sily proti ne
pratelskym kfidlum, dalsi postup
pfi velikych obetech vlastnich za
stavili. Lec i Nemci tento pokus
svuj draze zaplatili a na konec
musili pfihlizeti k tomu, jak ruske
vojsko zaujima posice, ktere se
pro ne opravdu vyhodnymi staly v
postupu dalsim, ktery pro Nemce
nevykazuje jiz zadneho uspeclm.
Buska strategicka taktika osvedci
la se i v tomto pfipade a to skvele.
Zaplete se Soustati
take do valky?
Na spravnem zodpovedeni teto
otazky velmi mnoho zalezi. Kdy
hy se to dalo spravne odpovedet,
a sice kladne, vedeli bychom, jak
katastro,e predejiti. V pfitomne
dobe nebezpeci neni nie tak osud
neho, jako prilis velka jistota, ze
Soustati se do valky zaplesti ne
muze, ze kazda z valcicich mocno
sti ma uz sousto vetsi nezli muze
dobfe polknout a proto Soustati
bude nechano na pokoji, at' si de
la co mu libo. Jet' podcenovani
nebezpeci stejne chybne, jako pre
cenovani.
S jedne strany se zda, ze je-Sou
stati pfed valkou zabezpeceno a
to je se strany Japonska. Totiz
pokud se tyicjfe 071 oho nemeekeho
pHstavti Kiao Cau, kteryz die ja-
ponskeho ultimatum Nemeeko ma
postoupiti, aby mohl byti opetne
vracen Cine, jiz vzat pred nejaky
mi sedmacti mesici, kdyz tarn
pfislo nekolik nemeckych misiona
fu k zavrazdeni. Kdyby si tento
pfistav Japan po vypuzeni Nem
ce chtel nechat sam, bylo by to
mohlo zle s mirem dopadnouti. A
le protoze Japan slibuje pfistav
Cine vratiti, zda se, ze nebezpeci
je zazelmano, jelikoz rise mikiido
va tak dalece kazdemu slibu dost.i
la a potom vschny ostatni velmo
ci jsou toho jejiho slibu svedky
a Soustati by se take jejich akro
covani dovolavalo. Kdyz Japan
vrtitil Cine Port Arthur a Anglie
Wei-HiWei, muze Nemeeko vratit
nyni Kia Can bez vseho pokofeni,
a kdybj'' opravdu Japonci vypali
li tim rybnik, totiz vratilo ho Ci
ne pfed llmtou japonskym ulti -matem
urcenou, bylo by to tim le
pe. S teto strany ted7 valecne ne
bezpeci teto zemi nehrozi, ajii pro
pfipad, ze by Japan ten pfistav
drzel po nejaky cas za nedosta-
tecnosti cinske vlady pofadek tarn
zarucit.
Hlavni nebezpeci valky dluzno
hledati jinde, a sice na druhe stra
iie Soustati, odkudz ale by se to
tez do Asie zatahnouti mohlo.
A toto nebezpeci vezi ve zmene
politiky nasi zeme ohledne kupo
vani v cizine stavenych obchod
nich lodi.
Americke obchodni lod'stvo v
pfitomne dobe nestoii skoro za
fee, z te pficiny, ze Americanum
se obchodni lodi nevyplaceji t
vlada je nepodporovala. Ameri
ekou lodi byla dosud pouze tako
va, kteraz je stavena v teto zemi
potom ktera ma americke dus
toinikv a dale, kteraz nam a-
merieke spolecnosti. Proto ze
vsak stavba lodi v teto zemi pfi
chazi mnohem draze nezli stavba
v Evrope, kdez je prace lacinejsi
a protoze vydrzovani americkych
dustoiniku pfiide take mnohem
draze, a pfijmy lodi americke ne
nejsou 0 nic skoro vetsi nezli kon
kurujicich lodi cizonarodnieh, ame
ricke obchodni lod'stvo. zaniklo a
vsechnu zamofskou dopravu ame-
rickehp zbpzi obstaravaji hlavne
lodi; , cizozemske, anglieke, f ran-
cbuzske, a jine, a ovsem take ne
meeke.
Tyto nemecke lodi, jichz je vel
mi mnoho a nektere jsou hodne
velke, nyni za valky plouti nesme
ji, tak musi zahalet. Nasledkem
toho mnoho americkeho zbozi je
bezdovozu a zeme tim trpi ob
chodne. K napravi toho zla pro
sazen zakon, kteryz, kupovani ci-
zozemskyeh lodi doyoluje, za pod-
f 1 t f -r- -
mineK velmi uvolnenyen. ir'oa a-
merickou vlajkou mohou nyni
plouti koupene lodi, byt' majitele
nebo dustojnici Americany nebyly.
Ted' zbfva vyckati, co takove
ran zakonu fekne Anglie. Dovoli
to? To je otazka. Nedovoli-li to
Anglie, nedovoli to ani Franeie a
ni Japan. A bude-li Soustati tvr
dosijne stati na svem do valky se
zaplete take. To je prave to nej-
horsi, ze valka dvou narodu se do
tekne jinych tou merou, ze mo
hou do viru jejiho take strzeny
byti.
Co fika tomu zakonu Anglie?
Prozatim se oznamuje neufedne,
ze poda proti tomu protest. Ozna.
meni to je sice, jak praveno ne
iif edni a okolkovate, ale dosti zf e
telne a pravdepodobne. A jak
mile dva valecni psi zacnou na
sebe zuby cenit, nastava velike ne
bezpeci. Pficinou toho jest podskocnost
jedne, nekdj'- obou stran. Anglie
ten svuj protest zalozi (jeste ho
vsak ani nepodala) na obvineni,
ze tohle to kupovani cizozemskych
lodi pro americky registr nemusi
byti nicim jinym, nezli klickou,
jako pomoci Nemcum, totiz uvede-
nim opetne do prace cetnych a ve
likych jejich lodi, hlavne Severo
nemeckeho Lloydu a Hambursko
Americke spolecnosti. Tyto lodi
nyni musi zaluileti, jinak by je
Anglicane a Francouzove zajali.
Podle toho noveho americkeho
zakona by mohly na oko byti kou
peny nekolika Americany, ale by
ly by dale od Nemcu vlastneny a
nemeckym muzstvem obsazeny a
tak operovaly dale jako na vy-
smech valcicich Anglicanu a Fran- narodnostnich otazek, k nerauz
couzu. To by vsak bylo obchaze- nutne nynejsi valka vede, bylo s
ni namofnich zakonu a ono neu- pozadavky svobodneho rozvoje a s
fedni prohlaseni oznamuje, ze An- pravj" na samostatnost ceskeho na
glie takoveho nic nestrpi. Sousta- roda pocitano.
ti muze kupovati cizi lodi, ale pou- Jsme si vedomi zodpovednosti,
ze takove, ktere patfi narodmn ktera nam tim byla ulozena obra
neutralnim. Lodi narodu valcicich cime se upfimne 11 a vsechny verne
ale koupiti se ji nedovoli a kdyby Ceehy v teto zemi, na nase spolky,
je koupilo, Anglie, jakoz i Fran- telesa a instituce i k nasemu tisku
eie a Rusko je zabavi, vzdor to- se ziidosti, aby nam ve splneni te
inii, ze by pluly pod ameriekou tk) tezke prace byli impomocni.
vlajkou. Zveme vas v f ady nase ! Ztidame
A kdyz by Americane takove za- od vas pomoc mravni, aby prace
baveni prohlasili za urazku sve nase mohla pusobiti potfebnou
vlajky, je valka neodvratna. vahou na ameriekou vefejnost,
Nebezpeci je tim vetsi povazi- prosime vas vsak i 0 akci sbirko-me-li
ze ku kazde valce pfivadi vou ve prospech postizenych. Jc-
hrabivosti nekolika kapitalistu, ho likolem jest zmirniti bidu a
ktefiz se domohou ochrany sve via zaly, ziDiisobene zbesilosti valec
dv, a tato takl-ka k villi nim v;';l- 11011.
ci. 0 touto cinosti ruku v nice pra-
Nekolik americkych kapitalistu cuje Cesko-Amerieka Tiskova
vidi, ze by zuzitkovanim tech ne- Kancehif jako Tiskovy odbor
meckych zahalejicich lodi velice Sdruzeni k tomu, aby siroka ve
zbohatlo. Proto nasadi vsechny fejnost amricka i mimoamericka
paky, aby nase vlada jim to dovo- byla seznamena s tezkym postave
Lla. I take jak vladu do valky nim zemi ceskych, s jejich utisky
vtahnout je jilan hotov. Pravo ny- a jejich doposud marnym volanim
ni se totiz jedna 0 jiny zakon, die po lidskych pnivech, aby mohla
kt?rehoz nase vlada 111a takove se ozvati, az 0 osudu nasi stare
obchodni lodi pojistit proti kazde vlasti bude rozhodovauo. Teto
valecne ztrate. Tak kdyby takov."1 praci, celici k osvobozeni zemi
lodi byly zajaty, nase vlada to ceskych z dnesniho pomeru k w
bude muset tern spekulantum za- kouske fisi pfikladame mimofad
platit. Tim se arcit' postve cely ny vyznam. Lec ma-li se i tato
narod a v kalne vode se snadno zdafiti, jest tfeba miti po nice i
lovi. A ze valcici mocnosti nedo- tu dostatecny fond politicky ! 0
voli pfenos nemeckych lodi pod a- cekavame, ze i pfatele nasi, po
merickou vlajku po prohlaseni val chopujice tuto akci, nam pro 11 i
ky, jest jisto. Pfed valkou mohou sveho financniho pfispeni neode
skoupiti tfebas vsechny, po valce prou. Zadame proto, aby vsechny
tez, ale behem valky ne. Nasi ob- pfispevky byly vyslovne oznace
chodnici je ale pfed valkou neeh- ny, k jakemu ucelu jsou zasihiny.
teli, po valce je take chtit nebu-..,. Pfatele ! Po veky usiluje lid
dou.
eske narodni
sdruzeni.
Od veku narod cesky ve stare
vlasti neocitl se v tak tezkych
zkouskach, jako nyni. Pnpravo -
van o nejiepsi sve S3 ny,
:i. '
do prvych rad proti slovanskyni
bratfim a proti svemu vlastnimu
citu, ochuzovan po staleti vyderac-
nou politikou videfiskou ve svem
' 1 1 1 ' i n X''
vyyoji Kuuurnim 1 nospooar-
smu uaMiue UUUVdU 1WkWU lasky i nasich snu! Dvakrate
skymi vladami, vola k Vam,-pfa kdo lychle dd, Vsechny pfi
tele, cesky nas lid ze! stare vlasti 1 5vlv im& tinl-l'v
0 pomoc, 0 pfispeni !Kdo dovede4Narodniho Sdru;eni v Americe n
v teto tezke chvili se zapfiti? Kdo
1 i-i i j.? '
oy mom vynnouu se svate povm-
MUSI k MI'H IHSI Hill lllll.HMH 1 1' II 1 1
,
nedotcenou laskou k starym rod-
lo, v -lli-.il
iiu wnum icuu iuuiem, wuxvuu
prave nyni se ozyva irykrik zou-
.uiivi, v zuviuctji
1,1 ,ix x
ury imucje, uueu, pimeuc
dues ceskym lidem na zivotech, ci
recii a siaicicn nevzni na praza-
no, nybrz ze z nich svitne drahe
zemi cesKe jitrenKa lepsi ouaouc-
4-: to
Vefime, ze nebude v teto chvili
po celych Spojenych Statech i Ka-
cxrvol! aii irmvnncti iiAnnlnli- tiatii
1 1
ruku pomocnou k dokonceni dila,
smef ujiciho k zmirneni bidy a zalu
na strane jedne, a k vybudovani
podminek pro st'astnejsi a samo-
statnejsi budoucnost nasi stare
vlasti na strane druhe Zustavaji-
ce loyalnimi obcany Spojenych
Statu, teto nove vlasti, ktera na
rozdil od vlad rakouskych, dopfa-
va kazdemu jednotlivci neruseny
rozvoj, semkli jsme se v podepsa-
ne ' 4 Narodni Sdruzeni'' za tim u-
celem, abychom spolecnou praci
cele ceske Ameriky mohli zpiiso-
bem nejucetlnejsi stati se pro-
spesnymi sve stare vlasti, ktera
ma pomoci toiiK zapotrebi.
Ukoly Ceskeho Narodniho
Srduzeni v Americe jsou :
1
1. Sousta vnymi sbirkami, pro-
vadenymi ve Spojenych Statech a
Kanade vvbudovati fond ku zmir-
novani bidv a utran i hosDodaf-
' it x 1
skych pohrom ve vlastech nasled-
ky postizenych.
2. Ucinnou pronacrandou pra-
. A. J X I
covati k informovani americke a
svetove vefejnosti o tuzbach, hi-
storickveh. pfirozenvch i lidskveh
pravech naroda cesko-slovanske-
ho v Ceclnich, na Morave, ve
Slezsku a na Slovensku.
3. Pusobiti vhodnymi prostfed-
ky k tomu, aby pfi nastava jieim
feseni evropsk'ch politicky eh a
.Jnolsky o svou samostatnost a pfi-
nasi teto mj'slence oehotne a rad
kazdou obet' dosti velikou, aby ji
inohli poloziti 11a oltaf svych na
t 1 i v t l
roanicn tuzeD no osvouozeni sve
I j Doka2rae rvehlou a ll6in.
. ,i,.x?
1. d b tihl pfim.avenv
mi. ze i nase laska k stare vlasti
neutuehla 2e j na5e laska k star6
vlagti neutuchla U mv einem
jsm-e ochotllj tati ua mfatech
M . lfi k , g t fi j t
- '
edmgt to naSich vzp0mfnek, na
j p gtg ina lg25 Blue Island
1 '
Aye Chica 0 m
I r i . -r , -i , n ,
a UesJie jar0cini baruzeni v
Americe: Dp Ludvik Fish
pfedseda Jar. Ziurhal, Karel
yinklarek, Alois Melichar, tajem
Mnikove. Narodni Kada Cesko-A
' I.
merieka . E. St. Vraz. nfedseda.
p g Bujarkova, taj., Cesko-Ame-
rfck& Tiskoxh Kancelaf : E. Be
rfnekf mistopi.mt R. j. pgenka taj
Cesko-Slovansky Pomocnv vvbor
IU. -L . OLCpiIIrt, JI U'US., J. . lMgl lll,
taj
O KleiD HabSblir-
SKCnO rOQUi
Nyni, kdyz se hrnou na stareho
cisafe neuspeehy rakouskeho voj-
ska, zaiimavy jest souhrn vsech
jeho strasti, jak byl uvefejnen
jednom chicagskem denniku. Ze
vsechny jeho utrapy jsou pficita
hy kletbe kteni byla proti nemu
pronesena na zacatku jeho vlady.
neni se co diviti. Inteligentni cte
nafi vysvetli si beh jeho zivota sta
rym ceskym pfislovhn: "'Jak si
kdo ustele, tak si lehne." V mno-
hveh pfipadech jest clovek sam
tviircem sveho osudu, a jak cisaf
Frantisek Josef I jednal oproti
hinvm. nvni ve shoe e s okolnost
it''
mi se oplaci jemu. ''American'' o
jeho nestesti pfinasi nasledir,Ki :
"Kdyz byl Frantisek Josef ji
noehem, byl synovcem panujiCiho
cisafe Ferdinanda, jenz nemci de-
ti. Mad'afi, dlouho ukrutne Ra
kusany utiskovani, zacali revolu
ci v r. 1S48, jez se jim s po:tku
dafila. Tu cisaf Ferdinand vzdul
se trunu ve prospech sveho mlad.'1
ho snovce Frantiska Josefa. Ti
vsak ear, ktery nepral roztrzeni
sousedni fise, pfisel Rakousku na
pomoc a statecni Mad'afi s hroz
nou surovosti pfemozeni. Kazdv
Mad'ar v poli zajaty bez milosti
zastfelen. Mad'arsti vlastenci vy-
vleceni ze svych domovii a po tuc
ODDDBI
DnDnnni
OOuul
Bolesti a krece
pfi revmatismu, neuralgii, ustfelu cili
houseru jsou spesne zahnany, je-li pouzit
SEVERUV
Gothardsky olej
jako liniment. Zmensuje zapal, odstra
iiuje oteklin-, zahani kfece a ztuhlost.
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
BB
Cena 25 a 50 centu.
"tfW" Severovo lecebne J5,
vyhEiff kozni mydlo dnA
SEVEROVY TAB-LAX - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Na prodej v J6karna.cn.
Nema-li je vas lekarnfk,
BB
BB
BB
BB
W. F. SEVERA
BQ CCD Q O DQC3
BQ HE&3 0 Q DQ CI
SODDDD
DDQDOI
tech obeseni a mezi nimi byl i
mlady hrabe Karolyi, stejne sta
ry jako cisaf Frantisek Josef. Po
poprave matka hrabete prodrala
se vojaky k cisaf i a hrozie mu,
pioklela ho i cely jeho rod. A
skutecne, kazde slovo jeji hrozby
se splnilo, nebo nestesti stihalo ci-
sare neustale. Jrancouzi pod Na- uyla r0(em rakouskou arcivevod
poleonem III. pfisli na pomoc ital-, k"vm- utekla s ucitelem svych de-
skvm nacionalistum a porazili Ea -
kusanj u Solferina a Magenty a
cisaf rakousky ztratil italske pro
vincie. V r. 1866 Prusove pod
fizenim Bismarka, prohlasili lia
ble valku a porazili Eakusany u
Sadove, cimz Rakousko pfislo 0
pfedactvi v Nemecku. Rok na to
mladsi cisafiiv bratr jMaxmilian,
vnuceny Napoleonein III. za cisa
fe Mexicaniim byl sesazen a me
xiekymi revolucionafi zastfelen.
Tragicky jeho osud dohnal mladou
jeho chot Charlottu, take pfibuz
11011 Hapsburkii, k silenstvi. Siia
tek Frantiska Josefa s romantic
kou a spanilou Alzbetou bavor
skou byl nest'astny. Hned na za
catku zkalen byl silenstvim bra
traiice cisaf oynina, krale-. Ludr
vika bavorskeho, a jeho bratra
Otty. Povidalo se, ze jeji zavrhnu
ti Ludvika k villi Frantisku Jose
fovi silenstvi prvnejsiho urychlilo,
ale nejvetsi tragedie zivota cisa-1
fova pfisla v r.'889,kdy jediny je
ho syn, korunni princ Rudolf, 11a
lezen na loveckem zamku v Me
yerling blize Vidne mrtev. S nim
nalezena byla mrtva take krasna
baronka Marie Yetsera. Na sta vy
svetleni teto tragedie bdo poda
110, ale ani jedno nebylo dokaziino.
Rakousky dvur rozhodne zakazal
vsechny poknsy policie vyslechnou
ti nebo' potrestati ysechny, kdoz
s truehlohrou souviseli. Rudolf ne
zil spokojene se svoji choti Stc
fanou, dcerou belgiekeho krale
Leopolda a rad vyhledaval veselou
spolecnost a take tu osudnou noe
hyfil v loveckem zamku s nekoli
ka cleny nejvyssi slechty rakou
ske. Mnoho viry pfikladalo se na-
Tiledu, ze Rudolf fekl Yeltserove,
ze ji musi nechat a tu ona ve zlo-
sti zastfelila jej i sebe. Jine vy
svetleni jest, ze Rudolf napadnul
jednoho ze svych hosti zbrani, ze
wrlivosti na baronku, a tento muz
zabil jej v sebeobrane, pfi cemz
Yetserova nahodou bvla zastfele-
"a. Kdyz mrtvola Rudolf ova byla
vystavena v cisaf ske kapli ve Yid-
ni, bylo videt, ze cela hlava az na
'maly kousek byla zahalena. To
vedlo k domence, ze tfebas Rudol-
fovi hlava rozmhicena nebo z bro
kovnice ustfelena.
A ani ne za deset roku nest'ast
11a cisafovna Alzbeta, choi' Fran
tiska Josefa a matka Rudolfova,
stala se obeti osudu rodiny. Za
lem zdrcena odesla od dvora, a zi
la v ustrani; kdyz jednou kracela
po nabfezi v Zeneve, Ae Svycarsku,
pouze komornou provazena, sileny
anarchista Lueeheni ji vrazil dyku
do srdce. Jezto Alzbeta neucinila
nieeho, co by byvalo mohlo poli
tickeho yraha poboufiti, vrazda ta
to zvlaste pamatnje na klotbu u
herske hrabenky pfed etyficeti ro
ky. A pouze rok pfed tim sestra
cisafovnina Zofie, vevodkyne z A-
Na prodej v lekarnach.
Projimave cukrovinky pro deti i do -
sple. Cena 1 0 a 25 centu.
Nepfijimejte napodobenin.
objednejte si je pnmo od
CO., i-
mm
urn
lenconu uhofela pfi ohni dobrocin
neho bazaru v Pafizi.
A jeste jine mensi nehodj7 a
strasti strhly stareho cisafe. Jeho
synovec, arcivevoda Jan, pozdeji
znamy jako obycejny plavec a
ztratil se na ceste po svete. Korun'-
!ni prineezna Louisa saska, jes
' (istf a atom hrala ulohu v dlou-
he fade skandalu. Jeho bratr, ar
civevoda Leopold, rovnez svym po
merem k jiste herecce velmi malo
ku cti Habsburgskeho jmena pfi
dal. Ruzne snatky detmi jeho rodi
ny, jez nerovne byly uzavf eny, ta
ke trapily stareho eisafe, nebot' o
hrozovaly budoucnost dynastie.
Jedine dite korunniho prince Eu
dolfa, arcivevodkyne Alzbeta, pro
vdala se za prince Ottu z "Windiseh
graetzu. Pfed 10 lety fikalo se to
mu verna laska, ale pfed nedav
nem prineezna zastfelila manzelo
va komornika a herecku, jiz se je
ji manzel kpfil. Jina vnucka cisa-.
rova, rovnez nazvana .-aizpeia,t .
.- u rf- : v 1 -
baronem Seefriedem. f
Morganatieky snatek nastupee v
trunu, zastf eleneho arcivevody
1 Frantiska Ferdinanda, jehoz za-
.vrazdeni v Sarajeve zhrozilo svet,
byl zvlaste trapny pro cisare, ne
bot' velice nastupnictvi popletl.
Jezto deti Frantiska Ferdinanda
byly z nastupnictvi vylouceny, ar
civevoda Otto pfirozene stal se
nastupcem. Tento vedl prostopaS
ny zivot a stalo se jednou, ze sebou
pfivedl domu opile pfatele, aby
videli jeho manzelku v noemm o
bleku. Jindy zase skocil s konem
pfes rakev pfi pohfbu a jin( ni
cemnosti provadel. Zemfel v bla
zinci. Davno pfed smrti Otty jeho syn
arcivevoda Karel Frantisek Josef
byl oznacen za naslednika trunu
po Frantisku Ferdinandovi. Mla
dy tento muz, nyni 261ety, byl pec
live od detstvi za fizeni cisafe vy
chovan, aby byl hodnym nastup
cem trunu. Mlady arcivevoda ma
za manzelku princeznu Zitu z rodu
Boiirbonii-Parma, jez je jednou
z 19 bratrii a sester, z nichz aspon.
deset je choromyslnych. Lze z to
hoto spojeni ocekavati dobreho vy
sledku? Bude kletba Habsburgu s
nich siiata?
Tajemny Ostrov!
Od Juliuse Vernea.
Tento krasny roman ve trech di'Iech a
eftajfef 525 stranek poileme na kte
roukoliv adresu ve Spojenych Statech
za $1.50.
Adresujte ODVARKA BROS., Clarkson.
I Pomsta Pytlaku,
"Venn az do skonani",
i Zklamana zavist' !
? Tfi povfdky v jedne knizce od Karla
? Cervenky. Posleme vsechny tri po-
t vfdky do kterekoliv casti Spojenych
I Statu vyplacens
za 35ct.
j ODVARKA BROS., Clarkson. Nebr.
II
iiiiMiiiiiiiij:NTiii;iiuiiiiiiTiiiiiiiiigg -e
