f
PraVCliVa a nepravdl-
yg prorOCtVI Mm
XhbS
"Proslula" pafizska prorokyne
madame des Thebes prorokovala
pro rok 1914 fadu svetovych ndalo
sti. Jest zajimavo sledovati dues,
pokud se proroctvi pani Thebes
vyplnuji.
Pfedevsim prorokovala, ze rok
1914 bude rokem jasu; no. to
rozhodne neiri pravda a ani nejvet
si optimista nemiize fiei. ze by le-
tosni rok v eemkoliy "jasny'ii".
Jest to spise rok smutku a zoufal
stvi Buh vi ceho jeste bude ro-
kem.
Dale prorokovala. ze rok 1914
da nam novou Evropu. V torn by
jiz mohla miti pravdu, nebof dues
jest jiz nesporno. ze dnesni valky
skonci zmenou hranic aze nase de
ti se budou ueiti jinemii zemepisu.
Pak mluvi pani Thebes o mode,
o divadle a o politiee. nolitice,
'
rozviri J?ranei obrov
francouzske
, , . . 0
sk siaini pious. opiatuuiusi nt
bude miti v tomto procesu misto na
Strang prfya a z toho poystanou
maie pouncni nepoKOje. loto zabit0 a G0 az 65 zraneno pecho
proroctvi tyka se procesti pani tou? kiilemi z rucnic.
Cajillauxove, jenz vlastne zcela
sprostou razuou, ,ienz vsak oyi
pro vytyeene soeiaim postaveni
obzalovane, choti ministrovy, byl 5e kazda kulka iietrei'i'a ze se
zmenen v proces politieky. Osvobo vystri'U tolik olova, co vojak vazi,
zeni obzalovane vrazedniee ne- nezi ho zahij0u. Na ty tisi'ee za
bylo skutecne spravedlive a melo xfdx a ranenve.li vystrileno bylo
v zapeti male poulicni demonstra lnllobo millionii kuli. loderin
ce, jez byly pferuseny nastavsi i-ueniee zenou kuli mnobem ry-
Vllk0U. rJiloii Tipyli ctui'AIji vna L-nla -ia
uoioini iuiuSi.i, l.lftaJ""
be rrancie, zminuje se pani ae
" v 'T
Thebes, ze bude znova projcdiia-
vaua otazka odluky eirkve od sta-
tu, t ccmuz jak ammo skutecne
"i""' caatccne uusiu.
"P l i ' l ' i TTl 1 '
jrro osiatm siaty ropsKe pro
rokuie uam des Thebes ien nenfiz
mveveci. V iNemeeku budou nepo-
koje a rozbroje mezi severem a ji-
hem mozna, ze by bylo k nim
doslo, neb'ti valky. Dale proroku
je zeeia spravne, ze nastane velika
'n T7- " j.i x i t i
valka. Vcetla to z rukou Rakusa
nu a jeste vice z rukou Uiru, jez
zKoumaia. vseenny nice meiy zna
i i tty i
'dem arcivevodskych manzelii v
Sarajave bylo konstatovano, ze to
pani aes inebes DreaDoviclala ve
sve knizce roku 1913. Psala "Kni- smrtelne poraneni, zasahne-li clo
ze, ktery ceka 11a cisafsky trim, Veka v pobrisi. Na stesti stfili se v
nebude panovati, na jeho misto nas moderni valce po vetsine z vetsi
toupi na trim mladik. ktery dues vzdalenosti.
ani na to nepomysli, ze by se mohl Na kratsi fvzdi'denost ucinky
dostati k vladareni." A v knizce modernich kuli byvaji hroznv.
z roku 1914 dodava : 11 Drama pred JS0U znamy priklady, kde voji
povidane v minulem roee pro ra- num bylo nafizeno, aby lehli na
kousky cisafsky rod se jiste letos zemi na ochranu proti nepratel
stane skutkem, osud a nikdo nic ske palbe, a kde nektefi z nich
jiz nezadrzi!" ' byl zasazeni kuli, ktera vnikla
0 Belgii pise podiviie proroctvi, (0 tela ramenem a vyletela pod
ze jako stat nebude jiz dloubo ziti kolenem. Ale jakkoli yykonala po
Patrne bude k nekteremu statu nierne douiiou cestu telem, toz ne
pfivtelena! Budoucnost ukaze, ku kteri z vojaky takto prostfelenvch
kteremu! ipreee se iiplne pozdravili, pone-
Anglii neprorokuje pani de vadz dulezite zivotni ustroje zu
Thebes take nic pfijemnebo. Ne- staly kuli usetfeny. Nektefi z voji
mobla sice pry zkoumati ruku kra (11fi takto zranenych jiz v nekolika
le Jifiho V., ale za to stanovila je-jtydnech s dostatek se pozdravili,
boroskop; die jeho narozeni, 3. ze se mohli vratit do cinne sluzby.
cervna 1865, podala nacrt jeho mi-! Jest pfirozeno, ze rana iest tim
nulosti, aby dokazala i pravdu
svych pfedpovedi pro budoucnost.
Pro zivot Jifiho Y. maji z nebes
kych znameni vyraz IIars. Slunce,
Jupiter a blizenci. Mars poukazu-
je ku sfastne zraene osudu, nebof
Jifi V. bj'l korunnim princem, ny
brz druborozenym synem Eduarda
YIL Soucasne postaveni slunce a
Marse ve znameni blizeneu znaci,
ze anglieky narod podnikne veliky
boj s Nemeckem. Tohoto boje, jez
die pani des Thebes mel zapociti
az na jafe 1916, sucastni se tez
verny spojenec Francie. V roce 19
16 dojde tez k revolucnimu hnuti
v Irsku. To jest tez maly omyl pa
ni des Thebes ; zmylila se jen 0 dve
leta, ponevadz k temto udalostem
doslo jiz nyni.
0 Rusku nepise uic. Poznamena
va pouze, ze dojde k velkym bal
kanskym valkam, jez budou miti
v zapeti dalsi zmenseni Turecka
I v torn snad bude miti pravdu.
Jak ucinkuji moderni
Lekafum, kteri v nynejsi ev
ropske valce osetfuji ranene, bu
de fesiti zcela nove problemy
chirurgicke, nebot? moderni zbra-
e znamenaji veliky pokrok v
j'kulturnim" umeni. kterak co nej
i vice litli zabiti nebo zmrzaeiti. Pfi-
bliznou pfedstavu o torn, co na le-
kafe na bojiti eeka, lze si uci-
niti z kllihy. kterou nedavno vydal
belgicky lekar prof. Octavo Lau-
mit Q svyL,h zkusenestech z bal-
kanske valky, kde prof. Laurent
pusobil v hulharske armade.
j.,k'prof. Laurent pravi, obvyk-
la "0l)canska'" ehirurgie, kterou
lt:kal-. pr0vozu,ie y dobe mini, ne-
ni nlu zadnou pfipravou k uko-
lum ktere jeJ- ekaji na bojisti
0n se tam mnsi ueit ZI10va a
delati eo se da Zkusenosti v bal-
kanske valce ukazaly, ze na kaz-
d(-ll0 jeciioho zabiteho vojina pfi-
p;uiai asi c.tyH zraniini, Vojaky
2lbijj hlavne delostfelba: uuiy
zpfisobuje pechota. Ze ctyr vo.ifnn
pechotou zranenych tri se pozdra-
vi: ze ftvf. v0-jmu zranenvch delo-
stfelbou tri umiraji. Na Balkane
Vlee nez Plovlce sinrtelnyeli zra-
nsnf ,,.., 7nflsnholin ri(-iv 7. b-.
1 "
(t.,0 sta zabitych a ranenyjih )n-
blizng 12 bylo zabito a 15 az 20
zrailgno grapneIy ranami z del; S
Jakkoli vsak modenn zabnacke
na.str010 isou daleko dukhidneisi
nezn stare. jest dosud nravdon
- "
-pen pusobi take zcela .line rany,
liez iake bvlo nozorovati na nri-
klad ve valce nrosko-franeouzske
v letcch 1870-71, ueb i ve valce!;;; T,' .LZL " 1
rusko-turecke roku 1S76.
jiodenii kule vyJeti z hlavue s
nocatecni rvehlosti mnoheni vetsi
,o tn.Kz nsi
kych dosud nikdy nebylo
Vati. Jinvmi slovy, moder
jost daleko zhoubnejsi. Pr
kule vystfelena z moderin
v dalce dvou netin mile Cmile
5,2S0 stop ci 1,760 yardu) pioleti
tremi muzi za scbou. '
dalee vetsi jedne mile
rally v lebecni kosti u vchodu i vy
chodu. Jeste v dalce vice nez dvou
tii r.?Tri;i ,.55,, a i ; !
nel)ezpecnejsi, cim vetsi jest ryeh
lost kule. Na mensi vzdalenost,
tak asi tisic stop az neco nade
ctvrt mile, kule pusobi vybusne
Kdyz jeji prudky let po jednou
byl zarazen, oloveini kule s ocelo-
vym plastem vybuchne, roztrha
mekke vazivo na kusv a rozdrti
kosti. Olovo samo casern se pfi
torn skorem roztavi a rozptyli se
v okolnim vazivu. Takove ranv
hoji se arei jen veliee tezko a by
vaji vystaveny nebezpecenstvi 11a-
kazy vnejsi necistotou.
Vybusne ucinky moderni kule
na ktrasi vzdalenost jsou zvlaste
hrozny, zasahne-li kule lebku. Ta
kova kule nejen ze ustfeli a odho
di cele kusy lebecni kosti, ale ca
sein i doeela vyprazdni obsab leb
ky. Zdji se jako by mozek Scim take
vybuchl nasledkem jakesi hydro
dynamicke cinnosti, tak ze docela
vyleti z lebecni dutiny. Pfi utoku
na opevnena mista vojaci nejvice
jsou vystaveni tomuto nebezpeci,
ze jim bude mozek z lebky vytfe
len. A tomu se f ika : civilizace, vla
stenectvi, hrdinstvi a zatim je
to vrazda, barbarstvi, kapitalism
a smrt civilzace.
Tak tO ObVCeine bVVaa
Kdvz z valecnvch mrakii nad
Evropou zahfmelo a prvni blesky
,incn-..uin? r'i .
nun nv , o v v. in j .4voi lutiii X
dek a beh veei iako bv bvl na hla-
vu nostaven. Kovove Denize mizelv
v obebu. bankv zaviralv. nenezni
noukazkv a cestovni cekv stalv so
ezcennvmi kouskv papiru, pra-
ve ijiko bankovkv doniaei a eizi.
zeleznicni doprava byla ocbronie-
na, zabavena byvsi vbidami pro P P"3ezcm parniKii cio .ncw or
mobilisaei voisk. paroplavebni li- k- v'bor stanovil "pzlon.no ra-
nie zastavovaly o prekot sluzbu,
obavaiice se polapeni parniku va-
lor.nvmi In.innn .K-nratoIskvob ZO-
mi. postovni i tele-rafiu sluzba
zdala se zhroutiti se pres noe. Ni-
kdo nebvl v neimensim pripraven
na tuto katastrofu, ktera pres noc
ztroskotala colon slozitou budovu
dnosniho s)olecenskeho zanzeni.
Jakkoli po ctvricot let zili, narodo-
ve evronsri ve stinu niilitarismu.
' .
zdali so navvknouti si na nfitom-
nQSt tHo nestvfirv iako na negkod.
'. ' , .
nou hrozou. ivio to prirozono. wjst
j-e CQ o-enence visi in niti
j1nnoHflv aniz bv se fitil
pfe8Vgdeei z
visi povne. Xarodove evropsti zili
iako nbwatolo vesniook na nnati
! jr.;,,,.,;,' f,.u .if;.-,f? .ia.
y " - I
' i..-,.. .....
. verivi az (io okh z k . K(iv lava
az do okamziku, kdy lava
znici jejich domov.y
Tento prival nenadalych pome
i-fi 7i still 1 v "Evrnne take mnnlin ti-
; -1 . " . 1
sic amencKvcn turistu, nasi penez-
ni arisTokraeii. ktera travi valnou
cast roku a vvnosu svvcb milionu
na kontinente, ne snad z tobo diV
in-
U,.i.-,Sff r1s? srt
x i -
!. UlOllll JULIOV 111, tin. .u uaui
t, , ' . .-,
vlaatni 7,om jt
. ' .
io, co ve sve
,uzujijaKoiieetsi
nerest a znomm naroaa, svoDoau
1 "1 T T
.. ..,.-t
. "Ulll,t ' "UttV .
J ' ,
imaicKe moci : viauv uviv uukoh-
ee tak bezollle(lne; , ;abav0vah-
L,ich drahoeeml, automobiIv! -
jejieb drahoeenne automobiIv
Evropa pozbyla pro ne rem
vsecb puvabu : nastal velikv shon
po pfilezitosti k navratu do Spo-
ijenych Statu, ktere pojednou na-
bvlv nro ne neskonale nfitazlivos-
ti A vlada ve Washingtone pro-
jovila 0 ne peci vskutku oteov-
skou
Kongres. kterv pro nezamestna-
nost delnictva a podobne lapalie
nema casu nazbvt. nevabal ani
k Mnou uadn,,,, krto,By.i vra " ? M by byva, vy-
okamzik. Povolenv okamzite fivahlopadeni pfi podloudnem dopra-
milionv dollaru ve zlate, a dve bi-
tevnice vyslany k evropskym bfe- a j"1011 lllxsnicli pfedmetu do
hum, aby tezce suzovane nasi dol- Soustat eo jest pouze urciti for
larove slechte bylo pomozeno k ia kradeze. Jednim z nemnoha do-
bezpecnomu navratu na rodnou
pudu. Vvslanci ve vsecli zemich
necinili po cely cas nic jineho, nez-
li ze starali se 0 tyto ztracene 0-
vecicy, a ziato uyio rozcineno v
1 1.11 T 1
pravo v levo na pouhy slib, ze
jest to pouha pujeka a ze obnos
bude vracen. Zo z kazdeho dollaru
takto pujeenoho vrati se stezi jedi-
nv cent, jest praktickv jisto. a ta
ko kongres povazuje tvto dva mili-
ony za nedobytny dluh, takze po
piainiKum r5)ojenycn ratu ZDiiae
..1 c rii'i.. i -1
pouzo to poteseni, ze pomohli zpet
do vlasti na sve utraty lidem, kte-
fi tak jako tak z jejich niozolu zi-
ji. Potecha trochu pochybne ceny.
Dalo by se mysliti, ze nase pe-
nezni aristokracie bude nadiniru
vdecna sve vlade za uzkostlivou
peci, kterou 0 ni proievila : ale
ehyba lavky. Nasi parvenues jsou
nevdecna sorta lidu. Docitali jsme
se v depesich. jak v Karlovvch
Yarech konan bvl protestni tabor
ztroskotanvch tam ameriekveh tu-
ristu, kteri s rozhofcenim odsuzo-
vali snatnnn nooi. iaknn n 5 vl5.
da Spojenych Statu jevi; docitali
x l , f) , X..
jsme se 0 vvroku mlade American-
ky v Hannoveru. ktera nrohlasila.
zo amorioti turisti iodnnli Vnn.
sulate, jako bv Snoiene Statv bv-
"
w -irtiiMi ,-inCf;oM', w''i
pad oznamuje se z LondvnaDve
,nln,lA Amp,.;,,!-,. rat?fn? i- sf
- w.-.t j lLl. AX
penezni slechte, nfiielv v sobotu z
Berlina do Londvna, a americkv
pomocny vybor sdelil jim adresu
"
skromneho hotelu. kde mohlv na
naklad vyboru se ubytovati. Ale
to bylo pod jejich diistojnost. TJ-
bytovaly se v nejluxusnejsim bote-
lu- a Pak Pi'edlozili vyboru ne-
stoudny ucet. Pozadovaly rovnez,
a.v Jim u.via posKvtnuta ovsem
1 " 1 1 ..... 1 1 1 I v
zda rma ) cesta prvni tfidou do
Ameriky. lJodobnych pripadu o?.
namuje se innono. rreasecia v no-
h' z toho ilvodu vydal prohlaseni
nasledujiciho zneni
' Amencky tisk muze ocekavati
(l0-lae veiiKemu pocru mter-
viewfi. odsuzujieieh tento vybor.
vullo z,i vsiclim lido, dovolavajic-i
s" 0 poinoei a tv"'lK'1- xe Jsou
OllIU. majl l)YU phalli QO
1 j
pojenycli htatu ve feti tn.le
ono meriKanu pn.pzci nyni ?.
l-f- 1 t "1' O v - v
kontinentu. kteri jsou prosvedee-
ni- potrel)uji pouzo obratiti se
tento vyhor a obdrzi pivplav
z 4-r.c.i.. ,i X- a'..u., ir.i..z
P1 W11 u 1U.N uu 1UIA"- xvu-
Ns0 mlormovani. ze vyhor jp.st
oc'ioten posivytnoiUi jnn preplav
Ponze tfeti tr"kl.v- Pi'ohlasu.ii skoro
bez rozdilu, ze se postaraji o to.
r.;,in Jo v... vn,.r .,i,v
v.vno1' denuncovan v nev,'-yor
slc'eh "'ovinaeh. Neinene nez tri
osob vyhrozovalo nam denun
c-iacemi lined po prijezdu do Xew
Vorku. Jista zona pocinala si
zvlasf divoce ve svvcb vvhruz-
k-l. nvntn vvlmr npohtel nl.
i i
titi jeji ucty v tiotolu avoy (jtj-
don z nojdrazsich liotelu v Londy-
) a ;'ltlal V ab.V SO prestehovala
vnmnn hnh,
" w
Takovy jest tedy drub lidi, pro
kter6 nae vlada mohla se pfeti
hnouti ochotou, jakkoli neni pri-
lis citliva k utrneni lidu, natri-li
tento nahodou mezi tridu skutec
hie nrn zemi liziteoiinii. tHdn wa-
cuiiei. Kdvbv bvl ku nnkladu i.e -
kdo uavrh, ua jafe letosuiiio roku.
'
,.i.in x: x.
I 111 ' I 11 U' Ml'fl ViillX" M ril-Tl CTU 1 k I I :1- I
v i"" " """""J
cieh bavifu v Coloradu. taborief ve
1 u -. . . - .
Lr.i, u fi, .-.x
nenezni nristnkramV nomnsi mis
1
pfekvapovati. Jsou to titM.
ktefi rok co rok odnaseji do
Evropy nesmirne sumy penez, vy-
tezeK to Prace milionu pricmli
v.vch rukou v teto zemi, aby qe tam
T. 'XM T 1 ' 1 "11
Piiyrm v aivoKycn orgncn a nac
caratl1- Json t0 om. k vlul Kterym
musi vlAda "tlrzovati ve vseeh
v6tSich mtech evropskych eele
smecky tajnycli agentu celnich, a-
b-v neb.vla "stne okradana 0 eel-
111 P"Ptiv ; jsou to pnsmsnici re
to tHd-v' kteH sou ka5tK cllvile
vovani klenotft' nadhernych toilet
br-vel1 "asclku, ktere mela valka
evropska, jest ostre svetlo. jez vr
lda na nizk Povahu nasich pe-
neznich velmozu.
Vsechno se
neda koupit.
Velika Britanie, Rusko a Fran-
ciepodepsaly smlouvu, ve ktere se
2avazujl'' 2e mir spolecne,
jako valku vedou spolecne
Ye
smlouve se pravi. ze
"Ylady britska, franeouzska a
ruska vzajemno so zavazuji. zo za
nynejsi valky zadna oddelene ne-
uzavfe mini. Tyto tri vladv se u-
siijiseji, az dojde k rokovani 0
podminkach mini, ze zadny ze
spojencu nebude zadati ureitych
Puu"r mn P P'vacnozi
.!... ..1. .. ' 1 " 1 1 '
do;l?ode se tlviMiia spojen-
C1'
Posledlli d.v se proslyehalo, zo
snad Fl'aeouzi v y d a j i Pa-
H "epnteli, aby ji zaebranili od
oblezeni a bombardovani. Y torn
svei jisie oyi viaei po-
1,.. x 1 1 in
n,1Sem zavazf raneie vuci ostat
mm hP0Jencum a zejmena zprono
xinu vn5i BelS ktera Pesla
tolik ob5ti' ab-v ostala svym po-
vnmosiem a uranna svou neutran-
I'M .
tu. Belgicane mohli si usetfiti hru
ale6n kd.vbv b.vli vyhovoli
l"A-JX. .. . T 1 v 1
zauusii iNciucuy a iiecuan liemecKe
num - iNtmci u-yu ocllotm zapiatit
skoclr' Ktere Dv tlm b.vvalJ' Be,n
T)1: ' r.i
KPllv - eigicuue saK zamu
11 neSestnou nabidku a branili se
jakmile neutralita jejich vlasti Ne
meekem byla porusena.
Nemeeka diplomaeie. jak se zda,
vyclmzela z toho stanoviska, le
za nalezitou eenu da se koupit
vseelmo. Italum na pfiklad Nemci
nabizeli rozsahle francouzske osa
(iy v Afrieo, bude-li Italie poma
hati obema n("meckym cisarum
ale neslo to. Francouzum zase Nem
ci nabizeli zvlastni podminky,
kdyz by Francie vystoupila z troj
dohody ale neslo to. Xemci se
prosvodoili. ze vsochno so noda
koupit. Smlouva v Londyne uza-
no uplatkove pokusy
II'MSIOCKO.
C'o tuto smlouvu cini jeste vyznam
nejsi, jest to, ze byla eelemu sve- !
tu oznamena.
Smlouva tato znamemi, zo
r i
en-
ka i'.ritannio. Francie a Rusko po
vedou valku tak dloubo, az si vy
moliou podminky uspokojive
vsem trem spojencum. To zname-
na. ze valka potrva dloubo ale
t , - , - t i i
na druhe strane znamena to take,!
, , . , , -I
ze nmie oastraneno neDezneeon-
stvi novo valky. ku ktere by jiste
doslo ovsenu pri jinem sesku
ponf voimoci kdyby nektery ze
spojeneiiv uzavrel mir sam pro
sebe bez ohlodu na ostatni. Ackoli
tedy valka bude touto smlouyou
prodlouzona. marae za to nadeji,
zo mir po valce bude trvalejsi.
Oci letcu.
i , , , ,
UK0 vzcnicnopiavcovo, zejmena
!,.;.,. ,
aviatikovo, musi mit zcela zvla-
stni vlastnosti: je pron nejdfde
zitejsim organem, dfilezitejsim na
priklad nez ueho, nebot' aviatik ve
vzduchu neslysi nez hukot sveho
motoru. V celem svem vjednani
!,nlue se inlatlk sIoll-hat1 J
Jis0tu sveho zraku. A nejde tu am
u 4. i ,i .
lu- vse viaei a ro-
Izeznaval ve velke vzdalenosti. K
i.,w, 14.., 4.rj
1 1 11 ii' 11 1 it- 11 1 1 1 1 1 1 u . kjuii
1 ncv.x J. JU QIU
nnina "ebo desitma iiormalm zra-
Kdyby letec mel dokonce jen
jednu ctyficetinu normalni zrako
ve -sehopnosti, mohl by vsechny
pfekazky ve vzduchu a nejdulezi
tejsi pfekazky pfi pfistani roze
znati. Mnolrem diilezitejsi, nez o
strost zraku, jsou pro aviatika
rozmery zrakoveho obzoru, jez
nutno vyzkouset pro kazde oko
zvlasf, Je-li zrakovy obzor letcuv
nejakou anomalii zmensen, je a
viatik vystaven velkemu nebez
peci nejake srazky. Cim vetsi
)lochu aviatik jedinym pohledem
pfehledne, tim schopnejsi ma o
ko. Yodle toho je pro aviatika ue-
obvc ejne diilezito, aby pfizpuso
bovaci schopnost jeho oka pro
ruzne svetlosti bylo nornicilni a a-
by mu ryehle pfechody svetelne
nepusobily obtizi.
Nesmirne dfilezito je pro letce,
aby dobfe videl v noci. Tu po
tfeboval by v pravde oci kocici.
Rozeznati s pomerne znacne vy
sky za vecerniho sera nebo v no
ci i neosvetleny hangar, zjistiti
v nekolika vtefinaeh, neni-li v ce
ste nejakv plot, nebo pfikop, to
vyzaduje velmi zdraveho a dobre-
ho oka.
Ocliranno bryie aviatiku by va ji 1
casto ze skla zabarvonoho. vetsi- i
nou sde nebo modro. Od teehto
barevnyeh bryli vsak v posledni
dobe aviatikove upoustoji, pone
vadz se jiz nekolikrate stalo, ze
aviatik s sedynii brvlemi inel bli-
zici se boufi za nevinne mraky a
vletel pfimo do rozbesnoneho ziv
lu. Proto se vzduchoplavcum do
porucuji takove bryle, ktere pfi
pokud mozno nejdokonalejsim po
lilcovani utrafialoveho svetla stej-
nomerne tlunii vseehna viditelna
svetla, takze tmavy bouflivy
mrak ihned je jimi napadny : hodi ,
se tedy nejlepe sede neutralni
nooo sklo umbrove.
Jednooci nemohou byti ovsem a-
viatiky, protoze nevidi perspekti-
vne. Naproti tomu casto se vvskv-
tujici daltonismus (nerozeznava-
ni barev) neni pro letce zavadou.
dokud nebudou zavedeny barev-
ne sigiijily. Ze schopnost spravne
ho odhadovjini vzdalenosti, je pro
aviatika neobycejne cenna, ro
zumi se samo sebou ; nespravne od
hadnuta vzdalenost od mista, kde
1 itii 1 1 i v mivi 1 nil 1 mii 1 iijt lima 1 a v rv
zeznati.
katastrofalni nasledky.
isilhavy nemiisi bj't ze vzducho
plaveetvi vyloucen. Hlavni je, a
by zretelne videl jsou ostatne
i silhavi sofefi. Za to neni mozno,
aby se aviatice venovali lide s oc
nimi eliorobami. Nektere oeni cbo
roby i v zaeatcicb mohl3r by byti
pricinou katastrofy. Kratkozraky
aviatik je vubec nemyslitelny.
Pred smrti.
mnohych lidi zpusobuje blizi
i
j je zbavuji veskere energie a dusev
ni siiy a vrhaji je po pripade i v
name zoufalstvi Ale neni
i nhn "ia nrvnti imnu litntn
se smrt pravy opak, totiz vyrrcho
leni energie a viae. Pekny priklad
toho podal japonsky filosof Na
kae Chomin.
ysoce vzdelanv ten muz byl
, 1M . 0
vytiavateiem nekolika casopisu a
velmi bystra hlava. Ale pfi torn.
byl eynik, zaryty nepfitel konven
oionelnieh Izi a zil proti vsem pra
vidlum dobrych mravu a spolecen
skyeh zvyklosti. Yedle toho byl
pijan a holkaf. To vse poskozova
lo ovsem znacne jeho nejen liteWtr
ni povest, nybrz i jeho zdravi, kte
re bylo konecne nezfizenym zivo
tem uplne podryto.
Kdyz se kterebosi due poradil s
lekafem, bylo mu feceno, ze muze
jeste zit nanejvyse 18 mesieu.
Nakae Chomin vyslechl svuj or
tel smrti, odesel a zmenil uplne
svuj zvot. Yzdal se svych naruzivo
sti a vasni a odal se uplne praci.
Sebral vsecky sve siiy telesue a du
sevni, zdesateroncisobil je zeleznou
silou vide, stal se z epikurejee mo
ralistou a mudrcov.. ?. cynickeho
filosrfa apostolem reformy indivi
duelniho zivr;i. Uvef ejnil knihu
pod razvem "0?mimct mosieii''.
ve ktere napominal Japonce, by
se vzdali dosavadniho zpusobu
zivota, probudili dfimajiei energii
a zdiseiplinovali ji,by neoddavali
se dale instinktum a ruznyni im
pulsum bezmyslenkovite a bez od
poru. Kniha dosla v Japonsku tak
velikeho ohlasu, ze v jedinem tyd
nu se ji prodalo 20,000, vytisku. a
dalsi vydani ryehle nasledovala za
sebou.
Tak zuzitkoval Nakae Chomhr
posledni chvile sveho zivota. Jak
mnohou chvili bychom zuzitkovali
lepe, kdybychom si uvedomili jas
ne, jak blizko je nasi chvili posled
ni, anebo aspoii to, ze se jiz nikdy
nikdy nevrati?
Kolik je mesieu?
Tato ottizka je pravdepodobne
ponekud zvhistni nebo zcela zby
tecnou, jelikoz skoro kazdy laik
v opaku k astronomum ma za
to, ze je pfece jen jeden mesic
Jest jich vsak daleko vice, ano
zadny clovek nedovede dokonce
pfesne udati, mnoholi jich krouzl
v nebeskem prostoru ; se svymi da
leko vidoucima oeima mocnymi
teleskopy objevili vsak az do
sud astronomove jiz dvacetpet me
sieu. Kazdy mesic je ovsem sateel
litem (souputnikem). poslusnym
I)ruvodcem obeznice, ktera toci se
kolem jine. zcela tak, jako provti
zi nas mesic zemekouli. Ale kaz-
ida obeznice io take ?ainn Tuitnifpi
hygzdou, nebof nase zeme pohybu
i ,.
je se nepretrzite dale svetovym
prostorem. Ysechn' vetsi obeznice
vyjimaje dve, Merkur a Yenusi,
ktere nalezaji se nejblize slunci,
tady jeden nebo vice mesieu. Ruz
ni astronomove vefi ostatne ze i
Yenuse nui podobneho pruvodee,
jehoz objeveni mozno ocekavati
jiz v nejblizsi budoucnosti. Zeme
ma, jak znamo, jen jeden mesic,
Mars dva, Jupiter S, Saturn do
konce 9 mesieu a tri kruhy. Ura
nus provazena je ctyfmi mesici a
daleko se nalezajiei Neptun konec
ng jgdnim mesicem. Ruzni tito tr
banti nebo vedleigi obx,nifift .
a-
jsi obeznice jsou
I l w .uu
v prumeru a ve sve limote daleko
vetsi nez as mesic. Ganymedem
nazyvany mesic Jupitra pfevysuje
na pf. pruvodee zeme eo do veli
osti pateroiuisobne. Osoby se zvlas
te ostrym zrakovym smysleni tvr
dily casto, ze mohou rozeznati jed
notlive mesice Jupitra jiz pouhym
okem.
Nedluzite na tento casopis?