I guffalo
Hrdina divokeho zapadu-
MCHtM---"--""" '
Junaci se zdvofile poklonili a
odesli, hluboko dojati touto na
vstevou u podivohodne mlade da-
ray
"Franku, o zivy svet bych ne
polozil stebla do cesty tohoto
skvostneho devcete!" fekl Buffa
lo Bill, kdyz se vratil do jeho svet
nice. "A ja byeh dal zivot za to, a
bych od in odvratil vseliky zarmu
tek!" odvetil bily bobr.
"Ostatne se mi zda, ze ta jeji
laska k liieemnemii bratrovi neni
tak horouci. Nebylo am napadno.
ze az ku podivu chladne hledi
vstfic jeho nastavajiei poprave?
Najednou klade vahu jen na to,
aby se nikdo nedovedel o jejich
pribuzenskem svazku. Co tonm
rikate?"
'Tim, mil;,' Bille Cody, a bych
rekl pravdu, jiz jsem o torn lake
pfemyslel."
"A ja jsem si jiz utvofil svuj
usudek.''
"Mate snad nejake podezreni?"
"Mam!"
"Jake pak?"
"Ze pfece jeste pofad pomysli
na to, aby Hedvabneho Sama lsti
vysvobodila."
To je mozna!" zamrucel dok
tor Powell zadumcive. "Jakziv
jsem nevidel tak chytre zeny, jako
jest ona, a myslim, ze by bylo po
certech nevdecnou ulohou, zbra
novati ji, vzala-li si do hlavy ueja
ky sebe zbrklejsi plan !"
"Je podle slov pisma mirna ja
ko holubicka, ale hladka jako
had!" pfisvedcil Buffalo Bill.
Zustali jeste druhy den v Red
Pocketu, protoze byla prave ne
dele. Jednim z nejpfisnejsich zakazu
krasne Bonnie bylo, aby herna "u
modreho d'abla" zustala po celou
nedeli zavfena. Vsichni mirumilov
" m spoluobcane byli ji za to neina
lo povdecni, jsouce radi, ze aspon
jeden den, v tydnu je pokoj od
Icfiklouriu a rvacu, kteri nedeli o
bycejne prespavali, aby jim lepe
utekla.
Cim dele doktor Powell s Billem
Codym pozorovali neobycejnou
divku, jez drobnyma ruckama fi
dila osud cele osady, tim vice se
ji obdivovali ale take tim cas
teji nad ni kroutili hlavami.
Vzdor sve zivotni zkusenosti a
znalosti lidi nemohli si ucniti jas
ny usudek o teto zahadne bystosti.
Uz cela jeji mluva svedcila o
vzdelane dame, ktera vyrostla v
nejlepsi velkomestske spolecnosti.
Bylo videti, jak je sfastna, mo
houc mluviti o veceeh, ktere se ne
tykaly jeji hostinske zivnosti, hry
v karty, sazek a jinych jevu drs
neho zapadniho zivota.
Kdyz se s ni dustojnici v nede
li vecer loucili, chtejice se lined
casne rano vydati na zpateeni ces
tu do pevnosti, otazala se jieh s
potutelnym usmevem :
"A nevezi za timto nahlym od-
1 " 111 V
jezaem umysi, aDyste 3e mi jirece
zase povesili na paty a z daleka
nine pozorovali?"
"Ne, ani nam nenapadne!" z:ie
la rozhodna odpoved' slavnelio
zveda.
"To nine velice tesi, nebof bych
rada, abychom zustali dobrvmi
pf ately ! ? '
KjQ nine se tyce, ja si raice ne
preji nic jineho!" fekl Buffalo
Bill vfele.
"A co vy, mily doktore?" obr;i
tila se Bonnie k bilemu bobrovi.
rMyslim, ze i s vasim pfyfelstvnn
mohu smele pocitati? T';'J,n'
feceno, panove, ode nine s nikdy
nedockate, abych vam zpfisobila se
be mensi nesnaze. A kdy'oy se sta
lo, ze bych vam pfece rnusela vy
povedeti valku pak vezte, ze bu
du bojovati jen lsti, nikdy krva
vym nasilhn!"
"6 beda!" zvolal doktor Po--well
zertovne. "Pak nam nezby
va, nez abychom se zrovna vzdali
jako pfemozeni. Nebof proti zen
ske lsti jeste zadny muz niccho ne
pofidil." Krasna Bonnie se vesele zasma-
Km I
la.
"Xestydite se, doktore, skhula
ti zbran jeste nez valka zacala -1
Ostatne k tomu nejste podoben!'
"Xebyl bych, kdyby mi lrio ei
niti s muzem ! Ale bojovati s tak
roztomilou mladou damou je ne
co docela jineho!' znela dvorna
odpoved'.
"A vas. Bille Cody, jeste jednou
irosim, abyste nine dele nestopo
val, nebof byste s vysledkem sve
ho patrani sotva byl spokojen!"
obratila se krasna zena zase k
slavnemu junakovi. "Dobfe vim,
ze byste se rad dovedel, hodlam-li
jejte sveho bratra vysvoboditi ne
bo ne. Mate k tomu zajiste pravo,
ale ujisfuji vas, ze jsem jiz vy
konala vsechno, co bylo v me moz
nosti." "A zvitezila jste nebo jste
byla porazena?'' zeptal se slavny
zved s usmevem.
4 'To docela ponechavam vasemu
usudku, mili panove!" odpovedela
Bonnie vyhybave.
Stiskla jim nice a srdecne se s
nimi rozloucila.
Kdyz dustojnici chteli spravci
hotelu zaplatiti svuj fad, dovede
li se, ze jako soukromi hoste maji
telcini nejsou nic dluzni.
Xezbyvalo jim nez pohostinstvi
to pfijati.
Casne rano byla jim do svetnic
pfinesena jeste snidane. Hned po
ni vysvihli se oba junaci na sedla
a za malou chvili meli Red Poc
ket za sebou.
Kdyz jeli kolem popravci rokle,
bezdeky stanuli a zahledeli se na
cetne nahrobky, pod nimiz odpo
civali nesfastnici, jez nahle hrdel
ni pravo divokeho zapadu pfed
casne uklidilo s povrchu zemske
ho. Oci jejich padly na dva cerstve
hroby.
Byly to zajiste hroby posledne
popravenych zlosynii Toma a
Jerryho.
"HTed'te, mily pfiteli!" zamru
cel Buffalo Bill. "Jiz po druhe
mi neschazelo mnoho, ze bych se
byl polozil k trvalemu odpocinku
mezi timto vyvrhelem!"
"Opravdu, nemel jste k nemii
daleko!" -
"Po prve nine vysvobodil Dick
z moci Prasivehb Petra a jeho ro
ty tentokrate mate jen vy hlav
ni Zc'sluhu, ze nine zlotfila, TTfiina
lem postvana luza neobesila!"
"Dobra, ale Bonnie nas zachra
nila oba dva!" odpovedel doktor
Powell skromne.
Kdyz se jiz blizili k pevnosti, za
slechli za sebou znamy rachot u-
jizdejiciho postovniho kocYiru.
Pockali na nej.
Za nekolik niinut vynofil se ko-
car z lesa, a to tak blizko, ze
zcela dobfe rozeznavali na kozli
ku Havla Podkova, vedle nehoz
sedel jakysi cizinec.
Detektiv z Chicaga.
"Hej, doktore Powelle, jak se
vam dafi i vam, Bille Cody?"
volal na ne postovsky pacholik Ha
velz daleka.
"Dekuji, dobre a doufam, ze
vam tez!" odpovedel Buffalo Bill.
"Xepotkal jste cestou zase neja
keho bludneho loupeznika?"
"Haha, ani pamatky ! Ale do
bfe, ze jste vzpomnel. V kocafe
vezu chlapa, ktery nine v-stoupil
v cestu, kdy jsem jel na vychod.
Xu, vsak se na neho zajiste jes
te pamatujete !"
'Pamatuji se, Ha vie! Avsak zda
se mi, ze krome neho unite jeste
vice poeestnyeh?"
"Tfi, pane Cody! Pana, kte
ry sedi vedle nine, nemam cest'
znati, sice bych vam ho jiz byl
pfedstavil."
Cizinec na kozliku pokladal to
za nepfime vyzvani, aby se dustoj
nikiim pfedstavil sam.
'Me jmeno jest Ray Jindfich
Ray ! ' ' fekl s uetivou poklonou.
'Aha, jiz se pamatuji!" zvolal
postovsky pacholik. "Vasi soudru
hove, ktefi sedi v kocafe, nekoli
krat vas tak jmenovali. XTuze,
pane Rayi, tohle je doktor Po
well, ranhojic statin jizdy v pev
nosti, a tento pan je William Co
dy, zvany Bufalo Bill, nacelnik
armadnieh zvedu. Oba pak jsou
ehrabfi junaci, kterym daleko si
roko neui rovna !'
Panove se vzajenme poklonili a
oba dustojnici zustali jiz u koi-a-ru,
az dorazil do pevnosti.
Pocestny, ktery se pfedstavil ja
ko Jindfich Ray, cinil dojem spo
fadaneho. poeestneho cloveka. Kro
me toho se zdalo. ze neui baba, spi
se naopak. Pomoc jeho by v cas
nouze zajiste byla vydala za dva.
Byl neobycejiie silne, pekne u
rostle postavy: mluvil rad, ale
docela rozumne, a provazel fee
zivymi posunky, prozrazujicimi
bezstarostneho obyvatele vychodu.
Za to pronikavy pohled jeho by
stryeh eernych oci svedcil, ze
jest si pine vedom nebezpeei, kte
re ho na cestach divokym zapadem
obklopuje.
Ostatni dva cestujici, ktefi se
deli vedle zajateho lupice v kocii
fe, byli taktez.silni. vousati muzo
ve, ale na tech bylo lined yideti,
ze nejsou na divokem zapade no
va cky.
Kdyz posta stanula u sveho ci
io v pevnosti, skocil Jindfich Ray
s kozliku a obratil se na doktora
Powella s otazkou:
"Dobfe-li jsem roznmel, jste du
stojnikem zdejsi posadky?"
"Ano, jsem zdejsim vojenskym
lekaf em ! ' '
"Jedu k veliteli pevnosti, plu
kovniku AYoodovi nevite, kde
bych s nim mohl co nejdfive mlu
viei?" "Rad vas k neinu zavedu!" na
bidl se doktor Powell ochotne.
Bylo tak jako tak jeho povin
nosti i Billa Codyho aby sli
k veliteli svuj inivrat ohlasiti.
Plukovnik Wood mel prave po
obede. Sedel na verande sveho by
tu a klidne si zapaloval dontnik
na dobre zaziti, kdyz mala spolec
nost vstoupila.
Oba vousaci z kocaru pfidali se
k nim, nebof Jindfich Ray fekl,
ze jsou to jeho pfatele a ze vsich
ni maji u plukovnika co delati.
"Aj doktore, tesi nine, ze vas
vidim zase ziveho a zdraveho i
vas pfiteli Cody!" uvital je stary.
vojak vesele. "TJpfimne feceno,
kdyz mi byla podana zprava o
vasem nahlein odjezdu, k nemuz
pry vas donutil jakysi zivy sen,
pojal nine veliky strach, nikoli o
naseho mileho Billa Codyho, ktery
se tak honem neztrati, nybrz o vas
rozum, doktore !
Anebo si rudosi opravdu chteli
naseho slavnelio junaka usmaziti
k vecefi?"
"X'e, pane plukovniku, rudochu
jsme ani nespatfili!" zavrtel do
ktor Powell hlavou. "Ale za to
jsem nasel Billa Codyho v peei,
ve ktere mu nebylo niene horko
nez na rozni.
0 torn vsak pozdeji, nebof tuhle
pan Jindfich Ray, ktery s obema
svymi pfately pfijel prave s po
stou, rad by s vami promluvil o
jakesi pilne zalezitosti."
Plukovnik ilmed venoval svou
pozornost cizim navstevnikiun a
otazal se cloveka, stojiciho v e
le trojlistku :
"Cim nohu slouziti, pane Rayi?"
"Prosim, zde jest miij legiti
maciii listek a tuhle dopis od je
nerala Sturgisa, kterv vam mam
odevzdati!" odpovedel Rav, uo-
davaje plukovnikovi fecene pan!
ry.
Dopis mel na sobe ufedni pecef
hlavniho vojenskeho velitelstvi v
Chicagu a znel :
"Panu plukovniku AVoodovi.
Pfi jednani o Vasi zprave a zados-
ti za potvrzeni ortele smrti nad
vudeem loupezniku, zvanym Hed-
vabny Sam, vznikl tuhy spor mezi
obcanskymi a vojenskymi autori
tami o Vase pnivo a vubec o pfi-
slusnosf vojenskeho soudu.
K vyslovnemu pfani vrclmiho
navladnictvi v Chicagu, aby pfed
koneenym rozhodnutim byla zjiste
na totoznost v aseno ocisouzence
sc zlosynem tehoz jmena, davno
jiz stihanym zdejsimi obcanskymi
soudy, nafizuje se Vam, abyste fe-
ceneho Hedvabneho Sama recte
Samuela Ardella neprodlene ode
vzdal doruciteli tohoto rozkazu,
deteklivu Jindfich u Rajrovi a je
hu pomocnikum, let or' je-; bezpee-
ne maji dopraviti do Chicaga."
Podepsan byl tajemnik hlavniho
vojenskeho velitelstvi v Chicagu.
Plukovnik Wood v nesmirneiu u
zasn zdvihl oci z listiny, kterou
rozpacite obrac! na vsecl.y stra
ny. ""Tot zase neco docela noveho,
co si chytfi panove v Chicagu vy
mysleli!" zamrucei nevrle. '"Pek
ne dekuji, budeme-ii mus-t Jc-izde-
ho zlodeje. ktereho zde dojiadne -
me, napfed poslati k prohltdce do 'projizdku po okoli.
Chicaga nebo Biih vi kam jinami Ackoli vec byla co nejvice taje
Prosim, zde jest vase legitima-jna. pfece se dostavilo mnozstvi
eel" obratil se k Rayovi. vraceje zveda vcfi, ktefi pfedcasne opustili
mu jeho pruvodni list. "Poznavi'im tepla luzka, jenom aby inohli spa
z ni, ze jste skutecne zncence!ii tfiti i)ovestneho zlocince. Kdyby
trestniho soudu v Chicagu. j bylo slo o odjezd nejakeho slavne-
Rav mlckv vzal iianiv z rukv
plukovnikovy. Strciv ho do kapsy.
rozepjal spodni kabat a pro vet
si jistotu ukazal veliteli i obema
dustojnikum na prsach pfisity stfi
brny stitek s vyrytym napisem :
Detektiv statni tajne policie v
Chicagu.
Plukovnik spokojene kyvl hla
vou a ukazav na oba vousace, fe
kl: "Tito panove jsou tedy v.isimi
pomocniky ? Dobra, hned vam v -
jci.i mi a .iua casne i.uio unite
vam vezen odevzdan.
Prosim, doktore Powelle, zavo
lejte dustojnika, ktery ma dues
sluzbu!"
Doktor Powell odkvapil, aby
okamzite vykonal rozkaz )fedsta
veneho. Plukovnik sedi si zase do hou
paeiho kfesla a s rozkosi vypustiv
modravy oblak vonneho dymu ze
sve havanny, otazal se slavnelio
zveda :
"Co myslite, Bille Cody, je sil-
niee jiz tak jista, aby tento dfile-stojnik, schovavaje papir zase do
zity transport sfastne stihl na j kapsy. '"Prohlasuji, ze se vezen
drahu do Omahy?" od teto chvile naleza pod vasim
Buffalo Bill pokrcil rameny. jdozorem a zodpovednosti. Si
"0 torn se neda napfed fici nic kovateli. jioructe vojinum, aby od
urciteho!" pravil. "Ale po tuto stoupili!"
chvili neui na silnici zadneho za- j To fka, zasalutoval, otocil se na
kefnika. Posledniho z roty Samo-tpodpatku a odchazel s klidnou
vjr pfivezla posta prave do pevno
sti." V torn se objevil dustojnik od
denni sluzby na verande a salutu-
je, stanul pfed plukovnikem jako j
viee.
Poruciku Hestere, tito tfi pa
nove zustanou do ran a v pevnosti
jako hoste posadky!" fekl mu ve
litel. "Postarejte se tedy, aby byli
co nejlepe ubytovani a pocastova
ni. Prosim, panove ! ' '
Pokynul Rayovi a jeho soudr.i
huni, aby misledovali diistojmka,
cenitiz oni s vdecnou poklonou vy
hoveli. "Protiva ehlap, tenhle Ray!"j
zamrucel plukovnik, sotva se za ni
benspise lupici nez soudnimi ii -
fedniku a jeho pomocnici tepr -
ve! Ale pruvodni listiny ma v
n e j 1 ep si m p o f a d k u . "
"Hm!" odkaslal si Buffalo Bill.
Plukovnik zdvihl hlavu a taza
ve na neho pohledl.
"Pomyslite, Bille Cody, neui
vam na te veei nic podezfeleho?"
zeptal se, kdyz slavny jmmk sam
nic nefikal.
"Prozatim neni!" odpoved-M
Buffalo Bill se zvlastnim, dvoj
smysluym durazem.
Hned se dovime, co tim chrel
fici.
Hedvabny Sam na svobode.
Kdyz Havel Podkova druheho
due zase odjizdel na vychod, ne
smel vziti jinych poeestnyeh nez
ktere mu velitelstvi posadky usta
novilo, nebot plukovnik Wood dal
skoupiti vseclma mista v postov
nim kocafe. aby se do neho ne
vloudil nekdo nepovolany.
Tak se stalo, ze v kocafe sedel
pouze detektiv Jindfich Ray se
svymi pomocniky a s Hedvabnym
Samem, na smrf odsouzenym vud
eem loupezniku.
Havel Podkova, ktery beztoho
byl v ocieh vefejnosti osobou vel
mi dulezitou, jeste nikdy tak neei
til dustojnost sveho ufadu, jako
tohoto rana, kdy vezl jednoho z
nejvetsieh zbojniku, jez divoky
zapad pamatoval.
Postovni kocar pfirachotil se
casne rano po velkem cvicisti k
pevnostni vezniei, pfed jejimiz
vraty cekali jiz tfi detektivove na
nebezpecneho vezne.
Vsechny potfebne instrukce dal
jim plukovnik jeste vecer doruciti
a zavazadla jejich bj'la jiz v ka
sarnach do postovniho kocaru na
lozena. XTajednou se vrata veznice ote
vf ela a v nich objevila se ceta vo
jaku, mezi nimiz bylo videti kras
nou. stihlou postavu strasneho lou
peznika. Vykracoval si pevnym krokem
!a hledel kolem sebe docela Ihostej-
ne, jako by bezelo jen o zabavnou
ho muze. sotva by komu bylo na
padlo vytahnouti paty z domu.
Dustojnik vezenske stn'ize pfi
stoupil ke kocaru a otazal se ne
znamveh detektivu :
"Ktery z vas je pan Jindfich jny zved z kratka a vzdav vojen
Ray?" skou cest, chvatal s verandy.
Yyzvany poposel do pfedu a fe- Veda napfed, ze plukovnik ne
kl: ibude proti jeho jizde, dal si jiz
'"Ja jsem to, pane!' ! osedlati nejlepsiho ze svych. koni.
"Muj rozkaz zni, abych vezne Za deset minut po rozmluve s
I Samuela Ardella, jinak znaineho
jpod pfezdivkou Hedvabny Sam,
oaevzaai vasemu aozoru. ite o
torn?"
"Vim a jsem ochoten ho pfija
ti!" "Podepiste mi tedy fadnou stvr
zenku ! ' '
Dustojnik vytahl z kapsy po
psany list papiru a podal jej de
tektivovi. Ten si ho pozorne pfecetl a o-
desel s nim do svetnicky vratneho, seni, ze cely ufedni vykon je pou
kde jej na stole podepsal a vratil .hou lsti, smefujici k nasilnemu vy
dustojnikovi. j svobozeni zlopovestneho nacelnika
'.Dekuji, pane Rayi!" fekl du -
tvafi cloveka, ktereho se tato za-
lezitost vice netykala.
Detektiv porucil vezni, abyjproliti vysvobodila. Byla tak bo
A'stoupil do kocaru, musel mu vsak , hata, ze ji bylo snadno zaslepiti
pfi torn pomoci, nebof Hedvabny
Sam byl na rukach i na nohach
dobfe spoutan. Ostatni dva muzo
ve vstoupili za nimi a Jindfich
Ray zavolal na postovskeho pa-
cholika :
'Vsechno v por
j'ulku! Jed'te !'
"Tedy s Panem Bohem!" za- na chvili uvolneny popruh, pohle
lnrucel Havel Podkova a zapra- dl na hodinky.
skal bicem nad konnii. V te chvili "Prave jsou tomu dve hodiny,
nemel tuseni, jak brzy mu bude co odjel z pevnosti!" zamrucel.
pomoci bozi tf eba !
Kone se tryskem rozjeli s kop -
ce, na neniz veznice stcila, a po -
za
j vychodni branou pevnosti.
j Sotva se tak stalo, objevil se'ho cinu krasne Bonnie, nebo ne
Buffalo Bill v pfibytku velitelove,
vypraven na cestu.
Plukovnik AVood, ktery velmi
casne vstaval, sedel jiz na veran
de u snidani. Jak se zdjilo, byl
rad. ze ho zbavili tezke zodpoved
nosti. Vesele rozmlouval se setni
kem Carrem, ktery snidal s nim.
'Aj. Cody co pak noveho?"
pfivital slavnelio junaka.
"Xie, plukovniku!" odpovedel
Buffalo Bill klidne. "Prosim jen
o nekolikadenni dovolenou, abych
mohl na vyzvedy."
"Mate neco urciteho na musce,
mily Bille Cody?" otazal se plu
kovnik se zivym zajmem.
"Urciteho nic, ale myslim, ze
jest z.ahodno. abych dohledl za po-
stovnim kocarem, jak se mu jede
po vycistene silnici."
'Hm, to asi nebude jedine, co
v'is pudi na cestu, s ktere jste se
tenrve vratil! Mate jiste nejakou
dulezitou pficinu "
' ' Ma m plukovniku. ' '
"Ven s ni!"
" Postovni kocar veze dnes dra
hoeenne lidske zbozi v podobe
Hedvabneho Sama."
"To bych f eld ! Bojite se tedy,
ze by mohl cestou uteei?"
"Tim, pfesvedcil jsem se, ze se
zpnlva o jeho pfevezeni jaksi po
divne rychle rozletla mezi lidem.
Mene byeh se divil,kdyby se jeho
pfatele odhodlali k zoufalemu po
kusu, aby jej vysvobodili."
"Hola nemoznost!"
"Proc by nemoznost, plukovni
ku?"
"Protoze ehlap je stfezen tfemi
silnymi a podle vseho odvaznymi
tifedniky !"
"Hedvabny Sam ma mnohem vi
ce a jeste odvaznejsich pfatel, kte
rym na poktisu nesejde."
' ' XTu, konecne muzete miti prav
du!' zamrucel plukovnik Wood.
' A ja myslim, ze ji Buffalo Bill
ma jako obycejne!" vpadl set
nik Carr s chvatem do hovoru.
"Ten poructe. plukovniku, a ji se
okamzite pustim se svadronou dra
gounu za postou a doprovodim ji
az na hranice nebezpecneho pas
ma." "Na to jsme meli mysleti hned!5'
fekl plukovnik rozmrzele. "Pro
celou svadronu bylo by ted' velmi
nesnadno postu dohoniti, mily set
niku Carre. Vidim vsak, ze Buffa
lo Bill jest na cestu vypraven, a
proto af jede zatim sam!"
"Dekuji, plukovniku!" fekl slav
plukovnikem odjizdel vychodni
branou z pevnosti.
Maje pevnost za zad', rozjel se
po silnici jako vichor, nebof pos
ta byla o dobrych deset mil na
pfed. Zivot na zapadmm pomezi, spo
jeny s ustavicnym nebezpecim, vy
ehoval z Bila Codyho cloveka o
straziteho a na vsechno pfiprave
neho jako lesni zvef.
Nemohl se ubraniti jakemusi tu
.lupicu.
Byl by se velice divil, kdyby v
torn krasna Bonnie nemela prsty
nebo aspon nevedela o tomto neo
bj'cejnem obratu v trestni zalezi
tosti bratrove zakladal-li se o
brat ten skutecne na rozhodnuti
ufadu ehicagskyeh.
Snad si nekde pocka na postu
a bude vyjednavati s eskortujici-
, mi detektivy, aby bratra bez krve
tifedniky nejskvelejsi nabidkou.
Tohoto podezfeni se slavny
zved jiz nemohl zhostiti. Pohanelo
jej pof ad k vetlimu a vetsimu spe-
chu.
TJ nejblizsi studanky slezl s
ne, napojil ho a zase mu Utah
ko-
utahnuv
I "Jak rychlost Havla Podkovy
jzimm, bude ted' asi dvanact mil
'odtud.
t luoiu uyen jej auiioniti v uuou,
j jez bylo onehdy jevistem hrdinske
j kde kousek dale jenom musirn.
jdati pozor, aby nine z kocaru ni-
kdo nezahledl!"
Zase skocil na odpocateho a
cerstvou vodou posilneneho kone,
ktery se nedal dlouho pobizeti do
zbesileho tiysku.
Touto rychlosti ujizdel nepfe
trzite nekolik angliekych mil, az
pfijel do krajinj', kde mu pfikre
skaly a kopce cestu znesnadiiova-
ly-
Opet dopfal koni kratkeho od
declm. "Setfi-li Havel Podkova jizd
nim fadem vymefeneho casu, je
ted' asi sest angliekych mil pfede
mnou!" uvazoval, hlede na hodin-
kv.
Po chvili opet skocil na kone a
bez zastavky jel az do iidoli, kde
pfed nekolika dny byla posta na
padena zakuklenyni lupicem.
Jsa jist, ze uz neni daleko za
postou, pustil kone do potoka, aby
se do vide napil a vybrodil. Sam
sel pesky kousek po silnici, pozor
ne zkoumaje stopu postovniho ko
earn. Xajednou oci jeho zavadilj- o ne
obycejny pfedmet, leziei na eeste.
Byl to revolver.
Honem skocil k nemu a zdvih
nuv ho, zvolal polekan :
Tof Havluy revolver! Po
ehybuji, ze by mu byl jenom vy
padj z opasku.
Od toho mista bylo take ze sto
py videti, ze se kone cehosi velmi
lekli. Skocili sem a tarn a najed
nou jako by se byli zplasili.