Co Zeppelin muze do
kazat a co ne.
Francie vyvinula prvni praktic
ke fiditelne vzducholodi, ale az do
nedavna soustfed'ovala svoji ener
gii hlavne na aeroplany s tim vy
sledkem, ze v pfitomne dobe so
odhaduje, ze raa ve sluzbe 500 az
1000 aeroplanu. Krome toho jsou
tyto aeroplany vzorii tech nejdo
konalejsich. Na druhe strane Xe
meeko uznavajic nebezpeei od teto
sily ve vzduchu a nemohouc si ji
opatfiti, uznalo moznosti fiditelne
lode a stedfe podporovalo vyvin
lodi hrabete Zeppelina a majora
von Parseyal. Vynalozeny velke
sumy a ran oho zivotii prislo na
zmar, ale odmena uz prisla. Yoj
sko nemecke raa ted1 skvele lod'
stvo 25 vzducholodi tech nejdoko
nalejsich. Soucasne Francie pfi-
vedla sve lod'stvo vzducholodi na
osmnact a Nemecko ma asi 200
vojenskyeh aeroplanu s velkou za
lohou obcanskou.
Nastalo zavodeni o panstvi ve
vzduchu mezi dvema velmocemi,
jichz hlavni mesta lezi uvnitr po
lomeru cinnosti vzducholodi jedno
od druheho. V posledni dobe pfi
dala se Anglie k zavodeni o svrcho
vanost,-ale patrne uznavajic, ze ,ie
pfilis pozde na to, dohoniti jeji
soupefe na pevnine pouhym roz
mnozeniin jednotek, vynalozila vse
chnu snahu na vyvin vzduchove lo
di dokonalejsi nez jsou nynejsi vzo
ry. Cizozemske stroje byly hojne
kupovany a postavena aerodyna
micka laraoratofe a dilna na po
kusni vzducholodi.
Kiditelny operujici ve vysce asi
5000 stop jest slusne bezpecny
pfed palbou del, 12 en? vsak pfilis
vysx"ko, aby cviceny pozorovatel
nemohl odhaliti pohyby velkeho
vojska na zemi, pn'seehne vlast
nosti opevneni, pocet a vzor lodi
y pfistavu niostu a zeleznicnieh
trati. Siditelnj muze zastaviri sve
motory a leteti zvolna nad zemi,
chce-li pozorovati. Aeroplan ue
muze vykonavati iakovou sluzbu,
leda by krouzil nad udanou rozlo
hou, cimz by zmensil svoji zasobu
paliva a budouci uzitecnost. Ridi-
telny oproti aeroplanu jest vyba
Menfbezdritoyyjn telegrafein k
zasOani a prijimani depesi a muze
tyti v ustavicnem spojeni se svoji
basi. Polomer pusobnosti vzducho
lodi jest 10002000 mil. Na aero
plan nelze se spolehnouti na vetsi
vzdalenost nez 400 mil, kdyz pozo
rovatel musi byti veen krome
ccstujieiho. fiiditflny mii.:e usetfi
ti palivo, neeha-li se nesti vetrem,
a jest dobre znamo, ze vybef e-li
si vhodna vyse nalezne se velmi
casto priznivy vitr, co zatim vitr u
zerae jest protivny.
Vsak nejuzitecnojsini jest fidi
telny za noei. V pfitomne dobe fi
ditelny v noci muze plouti blizko
nad zemi bez nebezpeei, ze bude
stfileno a muze pozorovati rozsali
a rozlozeni taboru.
K ciste obhiidaci sluzbe vojskn
muze upotfebiti velikyeh fiditel
nych pro daleke obhlidKy k rbje-.
veni hlavnich pohybu nepfitele
pfed skuteonym setkauim. Jozto
se daji pfenaseti, hodi fo dobre
pro kazdou vypravu do vnitra 110
pfatelske zeme nebo v koloniieh.
Aeroplanu upotf ebilo by se k do
prave stabnich dustojniku, k shiz
be depesove a skautovani uvnitr
obvodu bitevniho pole.
V pfipadu oblehani, kde n. pri
tel raa v drzeni velkou rozlohu
okolniho kraje, spojeni oblo.-v
nym vojskera lze zjednoii fiditl
nyni postacitelneho polomeru pu
sobeni. Jeho let veu nebo dovnitf
byl hy maskovan teninotou. U:iva
in fidit'elnych v lnodeiTiieh vai
kach bude velice omezeiio aero
plany nepfitele, ktere :nu.';eji byti
r3rchlejsi a snaze do vyse stoupa
jici. Na druhe strane fiditeny u
raisti nekolik strojovycii del, a jez
to mu pevnou plosinu pro dela.
muze mnohem lepe fiditi palbu nez
aeroplan. Y pfipadu raodernich
armad kde mozno se domnivati,
ze aeroplanu je cetne a jejich lo
divodove pfipraveni odvaziti se
nebezpeei, neni pochybnosti, ze fi
ditelne budou operovat hlavne za
tmy nebo daleko od bojiste. Yelky
fiditelny unesti muze pfes pul tu
ny pum nebo torped. Ucinek pum
yrzenj'ch se shora nijak se nemiize
porovnati s onim stfel z velkych
del, protoze prvnejsi pfed vybuch
nutira nemohou proniknouti. To
nejlepsi co se od nich da ocekavati
jest vybuch na povrchu a zapalo
vaci ueinek.Dluzno vsak take obra
ti ohled na moralni ucinek pous
teni pum do nepfatelskeho tabora
I v noei. Zda se byti vseobecnym na-
hledem. ze uzivani fiditelnyeh bu
de spise ku obhlidce nez ku obran
nvni operacim, ale ze vnekterych
;pfipadech offensivni operace sli-
buji vyhlidku na uspech. Yelky
i fiditelny muze poslouziti lod stvu
jehoz protivnici maji doky a lodni
base uvnitr polomeru cinnosti ta
kovych vzducholodi.
Povsechne vzato. muze se rait
za to, offensivni sila vzducholode
ma malo ueinku na bitevni lode s
obrnenymi palubami. Puniy a tor
peda vybuchnou na povrchu ta-
Ikovyeh palub, ale sotva nejakou
cast' poskodi. Lod' jest malym
tercem ku trefeni s vyse 5000 stop,
v jake musi byti za due vzducho
lod', ma-li byti pfed stf elbou z del
bezpecna. Za noei vzduchold' mu
ze pfeleteti nizko nad lodi, ale ve
valce zadna valecna lod' neukiize
svoje svetla a nesviti-li mesic, raa
fiditelny malou vyhlidku objeviti
lod'.
Zdii se, ze hlavni 1'unkci fiditel
neho ve valce namofni jest dopl
novati praci vyzvedacskych kfiza
ku a k obrane ze zfidka budou
volan3T.
Pfi pokusu projeti vodarai, v
nichz jsou polozeny miny fiditel
ny mohl by tfebas fiditi opera ci
proti mhiam. On take muze dhti
vystrahu o pfitomnosti podmof-skyc-h
clum'i, a je-li tfeba. mohl by
zbaviti prujszd od techco nebez
penych plaiiel vrzeniai pam na
ne rebo blizko nich. Pro tuto slnz
bu muze plouti fiditelny ve velmi
male vysi, nebot' nemusi se obava
ti podmof skeho clunu, leda by ten
to plul na hladine.
Kiditelne neudelaji olrat v na
mofni valce, ale mohou v ni hniti
dtilezitou ulohu, byt' i jen lilohu
pomocnika.
Kdyz z Prahy odjizde
li vojaci.
Je vlazna pulnoc. Yzduch po
zhavem parnu denni se pfijemne
oehladil a nechce se ani jit doinii,
kde parno dosud trva. Ulice jsou
zahaleny ve tmu, jenom skrovne
poulicni svitilny snazi se zaplasit
trail. A ku podivu, na ulicich jest
neobyvykle na tuto pozdni hodi
nu lidi, ba stoji, cim vice se blizis
k vinohradske Palackeho tfide,
jiz ve hlouccich. Neni to ostatne
ani obvykle nocni obecenstvo. Spa
tf is skupinu starsich zen raa
minek, ktere se usadily na okraj
chodniku a debatuji. Samozfejme
o valce. Stoji zde s dlouhynii dym
karai v ustech muzsti obvvatele
celeho domu a nezne pohlavi, kte
re vzhledem na pozdni hodinu zu-
stalo doma, vyhlizi aspoii z okna.
Xa ulicich je lid, nejsou to obvykli
nocni chodci. lide, vracejici se do
mu teprve, kdyz jest zavfena )o
siedni hospoda a posledni kavar
11a. Ysude se hovofi ozivene, ale
bez obvykle lehkovaznosti nocnich
hovoru. Tu a tain cekajici tise pla-
cou a jsou teseni ostatnimi. Poei-
nas ehapat. Pujde vojsko na na-
drazi, prazsti zaloznici !
A jiz zavfesti z dalky ostryn'i
hlasem polnice znamou notou,
ktera se lidove zpiva "Pojd"te,
vojaci. pojd'te spat. ..." Usti uli
ce se zatemni, je videti. ze pru
vod tahne nejen eelou sifi ulice.
ale i pfes chodniky. Pozdravne
vykfiky se stale vetsi zfetelnosti
rozrazeji vzduch, jest slyseti ne
pfetrzite volat: "Xa zdar! Xa
zdar!" Pruvod vojakii z vrsovi
ckyeh kasaren se zatim pfiblizil.
Y cole jde vyssi diistojnik se stfi
brnyra pryrakem na vylozkach.
za nium ve ctyfstupech vojaci. Ale
kolera ctyfstupu navesuji se hroz
ny lidi, ktefi spechaji spolu pad
nyra vojenskym krokem. Jdou tu
matky a otcove, manzelky, neve
sty a milenky, jdou bratfi a se
stry, a konecne jdou i soucitni
znanii. Ylna sedivych stejnokro
ju takfka raizi pod timto pruvo
dem, plnym ucasti. Tu jde stary
vojaka zena-man.zelka drzi se ho
za rameno. Tu v nasledujicira
ctyf stupu jde jiny, raladsi, a jde
odzbrojen : Pusku mu nese jeho
raila. A zen ozbrojenych puskami
je videti vice. Xa chodnicich ku
.pi se lide, mavaji satky a do noei
nese se hlasite a casti pine pro
volavani na rozloucenou, takze
vsechna okna po cele sifi tfidy se
rozeviraji a z nich se vykhineji
rozespali lide, aby se take pfipo
jili k tem loucieim se. Prapor jde
kolem policejniho komisafstvi.
z nelioz strazniei vyhrnou se na
ulici. A ze fady vyskakuje vojak
straznik a louci se: '"Xa zdar, ho
si!" "Xa zdar, Frantiku!" odpo-
'vidaji mu, a kazily specha potfa
sti mu rukou.
Otyfstup za etyfstupera pfe
cliazi a vsiehni ti vojaci jsou zfej
we pfemozeni touto ucasti, kte
rou jim Praha pfipravila i v poz
dni nocni hodine. Maminka, na
chodniku stojici, poznala sveho
syna a rozbehne se, pokud ji 110
Iiy staei, k nemu. Naposledy se
obejmou, ale dlouho stara zena
nevydrzi rychly krok pruvodu a
placic nad svou starobou, stale
vie a vice se spozd'uje, az ji syn
zmizi uplne.... Prapor zachazi.
Louceni je u konce. Ale jen cast
lidi se rozchazi, protoze za neja
kou dobu, ve dve hodiny v noci,
pujde dalsi prapor.
Dojemne chvile zazila maticka
Praha pfi louceni s vojaky, nej
dojemnejsi, kdyz odchazeli praz
ske deti a prazsti tatici. Yojaci,
dojati, ve vlaku zpivali si pak
znovu a znovu: "Kdyz jsme opou-
steli Prahu, tu nasi niaticku "
a na vozech vlaku psali velkymi
pisiny: ;'S bohem, ty nase mati
ckoPraho!" Podkopy cili miny.
Uz za starych dob uzivano pfi
obiezeni podzemnich chodeb, ahy
podkopanim pevnostni ?A se zfi-
tily. Podkopu naplnenych stfel-
nym praehem uzivano koucem sto-
leti 15.; mnoho jich uzivali Turci
pfi utocich i oblehani mest (u
Yidne 6S3). Yauban, tvnrce me-
thodickeho utoceni na pevnosti,
jehoz zasady podrzely temef dve
stoleti platnost. dal popp.d r. 1G79
ke zfizeni setniny miretiru, s nimiz
konal dukladne poknsy, jejiciiz vy
sledky byly podkladem pro jeho
"nauku o minach."
Do nedavna se soudilo, ze min
mo.no pouziti jen v pevnostni vil
ce; avsak pfi stoupajici iiciimosti
stfelby nebj'li ochotni je vysoko
ceniti. Avsak vydatne j:oiizivani
jcih v boji 0 Port Arthur a o opev
nene posice v rusko-jaijonske val
ce ukazalo, ze niineni toto jest
mylne.
Podkopem jmenujeme chodbu
pod zemi pfed hradbou nebo pev
nosti, na jejimz konci, zafizenem
jjokud mozna blizko pod niistem,
kudy utociei vojsko nuceno jest
projiti v nejhustsim zastupu, se
klade naboj ze stfelneho praclm,
dynamitu nebo jne tfaskaviny,
aby vybuehem vyhodil do povetfi
cast zeme a s ni i utocniky. .ktefi
se na ni nachazeji. Nejucelneji by
va podkop cili mina polozena pod
pfekazkami proti blizeni se nepfa
tel. jako pod zasekami, ktere nuti
nepfitele na miste 0110m dele pro
die vati.
A' pevnostni valce klade podko
py obhajce. zejmena pfed daleko
vystupujieimi castmi fronty, aby
pusobil proti akcim utocnikovym.
X'aboje tfaskavin se tu kladou do
chodeb podkopnieh, ktere uz v 0
pevnenich jsou provedeny a po pfi
ade se jeste rozsifuji, nebo do ga
lerii (jiodkopovych systemu-, z
nieliz zvlastnirai naslouehacirai
chodbami se vysetfuji prace, ktere
podnik;i v pude ne)fitel. Dobyva
tel se totiz snazi prokojiati se pod
zemi k )odkopu obraneovu proti
podkopem eili kontrarainou, to
je.st podzerani chodbou, pokud
mozna pfimo k mistum. kde v pod
kopech obrancovyeh umisten jest
naboj, aby tento bud' vybral nebo
vodou zalil, nebo jinak poskodil.
Protikop jest iraci velmi nesnad
nou, ponevadz jest nesnadno sta
nonoviti misto, kde lezi naboje 0
bi aiieu, a ovsem i nebezpeenou.
Take se v lizemi pfed opevnenim
kladou jednoduche podkopy (na
plnene kamenim), ktere Francou
zove jmenuji fougade nebo fugas-
se; ty se kladou zpravidla ve sku
pinaeh. Zapaleni miny se deje
elektrickyra vedenim z bezpec
nych pozorovaeich stanovisf, nebo
jest saniocinne pfi t. zv. doteko
vych minach, kde nepfatelske voj
sko jdouc, tlakem kroceju zpuso
bi naraz zapalky nebo timto tla
kem zpusobi kontakt v elektric
kem vedeni, umistenim blizko u ze
me. Co jsou miny? Jsou to naboje
tfaskavin, umistene v zemi, ve
zdivu, ska la ch nebo pod vodou, je
jichz vybuchy nici okoli. Pfi zem
skych minach jest obycejne nutno
zaloziti stoly. vedouci ke komofe,
kde umistena jest sama mina.
Stoly v pude, ktera neni dostatec
ne pevna, museji byti vybedneny
dfivim, pfi trvalych podkopech
pak vyzdeny. Mosty, tunely a ji
ne dulezite stavby, ktere nemaji
slouziti nepfiteli, vnikne-li do ze
me, zasadne uz pfi stavbe dostava-
ji vyklenky pro miny.
Komora miny i chodby k ni se
vyplni uplne nebo z casti kame
nim. drnem, hlinou, dfivim a po
pfipade zazdi. Yolne lezici naboje
se pevne pfitlaci na pfedmet, kte
ry mix byti vyhozen do povetfi na
sypanou zemi, pytli s piskem atd.
Tim se ma zabraniti t. zv. vy
fouknuti miny cili pusobeni v ji
nem smeru nez bylo zaniysleno.
Okrsek, v neniz uzavfeny naboj
tfaskaviny pusobi, imi pfiblizne
tvar koule ; nejkratsi linie odporu
jest vzdalenost naboje od nejbliz
si dutiny resp. od povrchu ; saha-li
pusobnost miny az na povrch, mlu
vime o nalevkovite mine.
Dulezity jsou polomer nalevky
a polomer explose, vybusna cara
(vzdalenost stfedu naboje od kaz
deho bodu odvodu nalevky). O
bycejnynii podkopy nazyvarae ty,
jejichz milevka imi prumer stejny
s nejkratsi carou odporu a pfi
nichz dva protilehle explosni po
lomery tvofi pravy uhel.
Velmi nabitymi podkopy jsou
ty, u nichz polomer nalevky jest
vetsi nez nejkratsi linie odporu a
protilehle polomery explosni tvo
fi. tupy uhel. Slabe nabite miny
pak jsou ty, kde polomer nalev
ky jest mensi nez nejkratsi cara
odporu a zminene dva polomery
sviraji ostry uhel.
Jeste vetsi ulohu hraji miny ve
valce namofni, kde se jich uziva
k hajeni pobfezi, vstupu do pfista
vu, usti fek atd. Zakladaji se oby
cejne pod dostfelem pobfeznich
pevnosti, aby nepfitel je nemohl
loviti a niciti. Baterie pro hajeni
min jsou ted' pobfezni nebo plo
vouci. Kladeni min deje se obycej
ne zvlastni kombinaci, aby nepfi
tel nemohl proniknouti system je
ho a nevedel, ze na torn neb 0110111
miste muze nastati vybuch. Klic k
teto kombinaci ma pouze velitel
namofni pevnosti a nejvyssi du
stojnik pobfezni obrany. Xepfatel
ska lod' nemuze proniknouti za
obvod min, nebot' pfiblizi-li se k
mine nebo vpluje-li dokonce na ni.
utrpi vybuehem jistou pohromu.
Kladeni min je mnohem laeinejsi
nezli kladeni podkopu podzemnich
a muze byti provedeno snadno
kdekoli. Pfi torn jest asi desetkrat
vydatnejsi nez ueinek i vyborne
delostfelby.
iliny maji troji vyznam :
1. Lodi. jez na minu vjedou, by
vaji znieeny uplne.
2. Lodi zdrzuji jiostup nepfite
luv. o. Pusobi ueinkem moralnim
tim, ze nepfitel nevychazi z obav,
aby ncvjel na minu, nebyl vyhozen
nebo potopen.
Podmofske miny jsou kovove
nadoby, jez ke dim mofskemu pfi
kotveny byvaji fetezy, tak aby se
vzin'isely 2 3 111. pod hladinou
mofskou. Vzdalenost dvou soused
nicli rain teze fatly nepfevysuje 20
m. a miny jsou podle zvlastni, zmi
nene koinbinace kladeny tak, aby
pfistav byl vetsim lodim uzavfen.
Die tolio, jak vybuch vznika, ro
zeznavame miny dotekove cili 11a
l'azni a miny pozorovane cili gal
vanicke. Mina dotekova jest podo
by srdeovite a vybuchne sainocine
poinoci zvlastni elektricke zapal
ky. jichz ma mina az pet. Xara-zi-li
na ni lod' nebo jiny tvrdy
pfedmet, vychyli se narazem ku
licka. takze se dotkne desky nad
ni ulozene, spoji se elektricky
proud a zapalka ulozena v suche j
a vlhke stfelne bavlne se vzniti a
zpusobi vybuch. Nebo se narazem
urazi tenka rourka, kterou vnika
pak voda do oddilu naplneneho
kaliem, jehoz spojeni s vodou uva
deji se zapalne latky do explose.
IIiny pozorovane byvaji podoby
kulovite a vznaseji se mnohem
hloubeji pod hladinou nez miny do
tekove. Vybuch zpusobuje se z po
zemni pozorovaei stanice elektric
kyra proudera ve chvili, kdy octne
se lod' nad minou nebo blizko ni.
Draty vbihaji do mapy, jez zna-Vite, sam jsem nepraeoval, neb
zoriiuje rozdeleni min a pouhe jsem pfi sobe mel deset poinocni
stisknuti knofliku staei, aby kte-jfcf,. pepik jim jenom daval rozkaz
rakoli mina razem se vznala. Za
nilhaveho pocasi a za noci je po
zorovani min dosti nesnadno, krora
toho mohou pozorovaei stanice by
ti nepfitelem take znieeny. Proto
uziva se casto min kombinovanych,
pozorovanych i dotekovych, ale
tak zailzenych, ze mozno je pomo
ci lana vinuteho kolera kladkv u-
pevnene na dne potopiti tak hlu
boko, aby je lod' pfeplula bez za
vady. Za nepfatelskeho utoku po
pusti se lano, rainy vznesou se vy
se a pfistav je zase uzavfen.
Dalsira druhem rain jsou tak
zvane plovouci rainy, ktere tvofi
pfechod od vlastnich rain k torpe
duni. Jnieiio jejich uz naznacuje
jejich povahu. Upotfebeni jich
byva vsak casto nebezpecno i lod'
stvu, jez je vyhodilo, jako byvaji
rainy, ktere se utrhly a volne plu
ji v mofi, nebezpecne pro pfistav
i lod'stvo. k jejichz oehrane jieh
bylo pouzito.
Polaci v nynejsi histo
ricke chvili.
Historicke nynejsi udalosti za
staly Polaky nepfipraveny. O
torn svedci polemiky v polskych li
stech halicskych. Yseehny sice
volaji po rovnosti v narode pol
skem. ale cesty zustavaji pfece jen
rozlicne.
Cesti ctenafi cetli politicky pro
jev "Kola Polskeho" 0 pfichyl-
nosti Polaku k Rakousku, dale ;
revolucni projev stran pro neodvis
lost Polsky, vvbizejiei veskere Po
laky proti Rusku. Tyto strany zfi
dily svuj zvlastni akeni vybor v .
cele se socialnimi demokraty pod
nazvem "Komisja Tymezasowa
Zjednoezonych stronictw nie pod-
leglosciowych." Xa proti tomu
strany obcanske a naeionalni ut
vofily ve Lvove "Centrlny Komite
Narodowy" do nehoz vstoupily do
sud tyto organisace: Rada narod
ni, Svazek narodnich crganisaci,
Sokol, Druziny Bartosovy, strany :
lidova,narodne-demokraticka,kfe,atcLj "flle vgeclmo mobilisujef
ss, soeialni. mesfanska, centrum ' redaktorske kose m aji mo
a automobiliste. Tak zv. "narodni
vlada"' ve Yarsave a jeji podruz-i
ne organisace v kral. Polskem pe
stuji styky s "Central. K0111. Xa
rodowym," ktery usiluje stati se
ustfednim vsech snah polskeho n.'i
roda v nvnejsi situaci.
Jak vidno. rozehazeji se Polaci
na tabor radikalni a takovy, ktery
vyekavati dalsiho rozvoje po
meru, tedy na tabor realnieh poli
tiku. Y "Klirjeru Lwowskim" z !)
srpna usiluji zijiei dosud uC-astni-ci
polskeho povstani z r. S63:
"Wojciech IJiechonoski. jn-of. Leon
Syroczynski, inz. Ignaey Drew
nosski, Tzydor Karlsbad a Teofil
3lerunoviez pohnout ke slouceni
se v organisaci jedinou. Pravi ve
svem projevu. ''Rozdeleni narod-
nich organisaci polskych ve dve
skupiny povazujeme ze stanoviska
mu-odiiich zajmu za tezky bind,
za nestesti."'
"Glos X"arodu"' v Krakove uve
fejnil due S. srpna apel ke "Kolu
Polskemu". v neniz dokazuje, ze
eentralnyin narodnim komitetem
ma byt "Kolo Polskie" a jjravi,
ze zfizeni "Centralniho komitetu
narodniho" neni sice akteni iiami
fenym proti Kolu Polskemu."
ze vsak ma za ucel donutiti "Kolo
Polskie"' k cinnosti aktivni v ny
nejsi dobe. Xa druhe strane pova
zuje "Glos Xarodu" za samozfej
me, ze pfedseda "Kola Polskeho"
posl. dr. Leo, ma byt povolan do
"Centralniho komitetu narodni
ho". Dosud se to nestalo.
Tyto ukazky staci, aby si cesky
ctenaf ucinil pfedstavu 0 nynejsi
politicke psychologii Polaku.
D WIGHT, NEBR.
Ctena redakce a rozmili ctenafi
tez i spanile etenafky! Pfijmete
miij srdecny pozdrav a moji hlu
bokou poklonu s kterou pfichazira
zas do ty nasi Ozvenky abych
vara povedel jak se nam vedlo ten
cely cas a proc jsem k vara tak
! dlouho nepfisel. Pfedne jsem ne
ran el drive dosti casu a za druhe
musim fict, ze jsem si pfivzal na
vzdeh'ivani cele Buttler County a
tak si muze kazdy myslet, ze byl
luft a pfi torn i taky pilno. Ale to
jak maji pracovat a proto taky to
dobre dopadlo. Obzvlast' s mlace
nini, neb obilicko pekne teklo;
od 12 do 25 buslu po akru a ovisek
prunierne po 60 buslech po akru.
Tak si moji pomocnici hezky vi
delali, neb jsem jim platil denne
2 dollary 50ct. a taky 4 dollary.
To se platilo podle prace, ale vy
placeno nemaji,neb nicky jeste mu
seji sestohovat s 30 akru prerijove
seno a pak bude vyplata. Pepik je
ale chudak, neb pfisel dne 24. m.
m. 0 kravu a pak zas dne 1. t.m.
ho kopl dun do kolena a tak kul
ha, a to nebylo dost, jeste ke vse
rau dne 4. t.m. pofezal si rau kun
celou zadni nohu, a tak co se na
dfei a napotil na tech par centi
ku, nyni aby je vycvakal leka
f 11111. A vite co me Pepik fekl?
ze kdyz zdechla krava at' zdeehne
tele taky a co pry je zebrakovi o
jednu ves, kdyz jich ma dost. Nyni
neco jinsiho a d duleziteho.
Dne 7. srpna jsme mlatili u p.
Aloise Hajka oves a p.Hajek mnel
uz nachystany meloun s obrucema
pro posilu, a kdo mel tu nejvetsi
silu, jak p. Hajek sam, neb si sam
stohovai slamu a co mel slapat no
hama, tak slapal hlavou, pak se
vymlouval, ze mel v nohach reuma
tisinus, a ten ze se mu vrazil do
hlavy, tak stohovani musel neehat
a 11111 ten reumatismus druhy den
vysel, pak to slo. Pane Hajek, ja
main taky reumatis v kolene a ne
jedl jsem zadny meloun.
Ale, Lojzik ten je umelec
jako kdysi, tuhle ve znich
vlezl on si na slamu,
by se tam produktoval
tem jeho kamaradum.
Ten nas Lojzik vsecko svede,
i slapat slamu pohlave
a to velmi pekne,
eo z nas zadnej nedovede.
Dobf e Pepik fika : Clovece, kdyz
mas nejvetsi nestesti, 0 posmech
se nestarej ! a taky je tomu tak.
Tak, a ted' bych vlastne rael pre
stat, aby me ten zmimy kosik
bilisaci a tahnou uz nekara, kara
patfi.
Do kuehyne se ovsem ani nepc
divain, neb jak vidira, ze ani jedna
hospodynka miij recept nezkusila
X'oje chyba to neni, ja uz ty va
jicka nevyhazuju, ale znamenite
si na nich poclmtnavam. Taky vain
musim zdelit. ze jsem dne ( ?) srp
na dostal psani z Fergus Co. Mon
tana od meho karaarada. jenz chu
dak beclafi, a tak v psani stalo,
ze jestli pry uz jsem nekdy jedl
uzene nozicky od almary, pry sly
sel. ze jsou znamenite: ale ja ne
meskal a urazil vsechny ctyry no
zicky od stare jarmary a poslal
jsem mu je. aby si je ulmdil. Do
sud mi ani nepodekoval : On kro
bian. Ttl' ale dost, eo pak takovy
stary karafiat by jeste rael psat:
: no to vite, jak to ti beclaei unii,
11 eb jeden pise, ze uz m;i zenusku.
Buh ho potes! druhy pise, ze
dostal od divky ruzicku a ko
nec. uz je po nich, zadny ani rank !
Ysecka slava, polni trava !
Eva je Eva. ale on pry neni Adam,
ze niu schazi jeste madam. Taky
neco 0 pocasi, prave dues je sva
tek Den prace, a tak prsi jen se
leje, neb je toho potfeba na oraui.
X'icky to pujde foil flek a tak ja
taky uz jdu. S pozdravem na cte
nou redakci a vsechny ctouci t. I.,
jdu do Evropske valky a az to
vse povalim, tak pfijdu zas mezi
vas. S uctou se vara porouci. viis
Yerny Pepik.
! Zdaliz chcete se dodelati
t uspechu, zkuste oznamova- ?
ni v tomto liste ! Vyplati se to ! ' j