ZRPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik - Volume II.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 16. zafi (September) 1914
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Cla'rkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879.
Cislo - Number 8
OZUENA
m
.441
pa-
Hf-S -
-
Z Evropske valky
Londyn. Zprava z Rima ozna- ky byl povolihi k pluku, je jiz za
mnje opet nove velke vitezstvi Ru- se v "civilu' a do valky viibec
su nad Nemecko-Rakouskeni voj- nepiijde. ctyry dny pry v kasar
sku po 17-denni bitve v Ruskem naeh nic nejedl a vypadal tak zu-
Polsku. Zprava uzavira nasledov
ne: zajato bylo 180,000 muzu, kte
re za sebou zanecbali 450 velkych
polnich del, 1,000 mensicb del, vel
ie mnozstvi vozu. a nekolik men
sicb vzducbolodi.
Z Antwerp dochazi zprava, se
velke mnozstvi Belgickych vojinu ;
vlezlo Nemcum do pasti kde nalez
li smrt.
Sarajevo, hlavni mesto .Bosny,
jedno z nejmalebnejsich mest v
jizni'Evrope, jest nyni cilem, ku
Irteremu min voje chrabrych 6er
nohorcu. Vitezni Srbove a Cerno
liorci rozdeHli sobe uloby. Prviii
tahnou na sever k Pesti a Vidni a
ponechali druhym podmaneni
Bosny a Hercegoviny, jejichz oby
vatelstvo radostne vita slovanske
osvoboditele.
Pariz. Nemecke vojsko zasta
vilo ntek-pred spojenci a nodla
se jim postaviti v odpor od reky
Aisne. Ocekava se velmi krvava
bitva.
Londyn. Vlada kazdym o
kamzikemj kapitulaci zbytku dvou
TtBcch rakouskych armad. Tyto
amady vedene generalem Auf
fnbrgtm a generalem Dankl-
v Hali-
podnikali zoufale
Bus
lr.j
r, nejsonoe s to
cfariniti voxotajstvo ani pfevezti
4&a pfet mocalovity kraj, Baku
iami byli uplne.odfiznnti od zaso
baren potravin a stfeliva, a jsou
Tjdani na milost roskym koza
Iribn a dSlnm. Odhaduje se, ze ra
konsti generalove byli s to unik
spnti se 180,000 muzu po zkazo
noanych porazkach u Krasniku a
Tomaszowa, po nichz nasledovaly
zdrenjici riny u Lnblinu a Lvova,
a cela tato vejika armada, vykvet
Takouikeho voj ska, padne podle
vaeho do zajeti. Zpravy z Pafize,
Petrohradu a ftima shoduji se v
pfeevedceni, ze ruska vitezstvi z
poaltdmch nekolika dni zkrusila
mplne valecnou silu Bakouska v
Salici a ze kapitnlace armad ge
ntria von Auffenberga a Dankla
nemuze byti odvracena..
Pariz. Italske vojsko vysazo
vano jest ve Valone, pfistavu Al
banie, jak se oznamuje casopisu
Icho de Paris z Terstu. Mysli se,
ze jest to nasledek nedavne po
hruzky Eiamila Elbassana, moha
medanskeho povstaleckeno vudce
zev cele 4000 muzu vtrhne do Va
lony a vydrancuje mesto.
Tfi cisafovi synove mrtvi.
Iiondyn. Eeuterova kancelar
dostala z Ostende telegramnasle
dujiciho zneni: Koruuni princ
Bedfich Vilem a princ Adalbret,
tfeti syn cisaf u.v, jakoz i princ Ka
Tel virtembersky, zemreli pry v
nemocnici v Bruselu.'' Jakkoli ne
bylo dosud lze ziskati potvrzeni
teto povesti, zpravy o smrti tfi
cisafovych sjTnu pfichazeji i z ji
nych pramenu. Princ Eeitel Frie
drich, druhy syn cisaruv, padl pry
v bitve. Stav prince Joachima, pa
teho syna cisafova, jenz byl zra
nen do stehna tfiskou srapnelu,
jest pry vazny.
TJcitel Vojta Benes byl ctvrty den
po narukovani propusten z
vojny domu.
Do New Yorku pfijel tyto dny
p. E. V. Voska z cesty po Evrope,
a pfinesl zvest, ze ucitel Vojta Be-!
lies, ktery hned po vypuknuti val -
bozene, ze bo "vojensti pani'' ne
mohli potfebovat a po lekafske
prohlidce ho poslali domu.
Srbske divky bojuji v arinade
Londyn. Casopis Chronicle
dostava z Amsterdamu depesi na
sledujiciho zneni: "Prazsky caso
pis Bohemia" oznamuje, ze srb
ske zeny a divky pomahaji bojo
vati proti Kakusanimi. Divka 12
let stara, lezici zranena v nemoc
nici v Novem Sade, v Uhraeh,
ehlubi se, ze hodila sestnact rue
nich granatu na nepfatele sve ze
rae." Bohemia dale tvrdi. ze srbsti
vojaei davali se zumyslne zajima
ti, aby poskytovali nepfiteli .ne
spravne informace, a mnozi oz
brojeni byli ruenhni granaty, kte
re v pfihodne chvili vrhali mezi
rady svych uchvatitelii, a zpusobi
vse mezi mini krveproliti a zma
tek, uprchli.
To by valkam odpomohlo. Na
vrh aby se vdovam a sirot
kum padlych vyplacela pense.
AYashington, D. C. V tech
rozlicnyeh navrzich valecnyeh je
take jeden pozoruhodny. Nejdiv
nejsi pfi nem jest, ze ackoliv se
zacinaji o nem rozepisovat i velke
casopisy.
Navrh ten zni, aby penez, jez
Jsjyplati -jako valecna nahrada
pio skonceni pfitomneho boje, uzi
lo se ve prospech zmrzacenych
vojinu a ve prospech vdov a sirot
ku po zabitych. Az dosavad se
takovych penez uzilo zase jen k
novym valkam nebo zbrojeni a
znest'astnelemu lidu se nedalo z
toho skoro nic. Zvysene pense do
stalo se takto jeste diistojnikum,
cim byli vyssi, tim byla i pense
vetsi, kdez to stary invalida byl
rad, ze mohl chodit s flasinetem.
nebo prodaval c. k. tabak.
Kdyz Prusko pfed 44 roky do
stalo od Francie 5,000,000,000 fr.
nahrad.v, ulozilo ty penize do po
kladnice ve Spandave k dalsimu
zbrojeni. Kdyb" se tohoto pri
kadu v budoucnosti nasledovalo,
znacilo by to, ze Nemecko s Rakou
skem by meli silnou pokladnou pro
budouci valku ve pfipade sveho
vitezstvi, kdezto kdyby prohrali,
mela by silnou pokladnu Francie,
Belgie, s Anglii a Ruskem, totiz
vlady, a lid, kteryz nejvice utrpel
by nahradu nedostal zadnou. Vla
da by si tu nahradu sama vzala na
starost.
Pfiklad, kdj' se valecne nahrady
uzilo ve prospech poskozenych,
nikoli ve prospech vlady, dalo
Soustati. Po potlaceni boxarske
ho povstani melo dostat od Ciny
$24,440,000 odskodneho. Dostalo
neeelych $14,000,000 a ostatni Ci
ne odpustilo.
Delal cestu koleni sveta nadarmo.
Seatte, Wash. Kapitan D. S.
Yassilieff. namofni attache ruske
ho velvyslanectvi ve Washingtonu,
vratil se sem prave z Yokoliama,
kdyz udelal cestu kolem sveta, a
by uvidel svoji umirajici matku.
Yalka vse pfekazila. Kdyz kapi
tan Vassilieff dostal zpravu o
smrtelne chorobe sve matky, br
dlici blize Petrohradu, vzal si
dovolenou a 15. cervence z "VVash
ingtonu odejel. Do Petrohradu
pfijel 1. srpna, hlasiv se lined v
ministerstvu valky. Tarn byl pfe
kvapen zpravou, ze prave mobili
zoani armady zapocalo a soucasne
mu nafizeno, aby se neodkladne
pfes Sibif do "Washingtonu vratil.
Neslysel o stavu matky toho nej-
nensiho. mysli vsak ze jest mrtva.
Az se p. Vassilief vrati do Wash
ingtonu, bude miti za sebou eestu
koleni sveta.
Mexiko vyhani kneze.
SanFrancisko, Cal. Prave sein
prijelo 45 mexickych a francouz
skyeh knezi, kteri byli vypovezeni
konstitualisty z klastera v Man
zanilo, a Guadalajara, Mexiko. S
nimi prijelo asi 50 katolickych bra
tfi a lajku a 48 jeptsek, sester ra
dii Srdce Kristova, ktere vesmes
ze svych klasteru byly vyhnani no
von vladou. Byli opravneni vziti si
s sebou yseclmy potfeby, ale musi-
li se ydati ihned na cestu a opusti
ti klastery. Y Guadolaraja maji
Yaquisove ve sve moei jezovitskou
kolej Morist, kde uzivali draho
cennych chemiekych aparatu, ja
ko hracek. Na ulici prodavali na
brtek z koleje a pino prodavano
za deset pesos. Knez P. Gerard od
Come, Francouz pravi, ze toto
mesto zaplatilo pfes $7,000,000 po
vstalcum, spolehajic se na ochranu
a bezpecnost. Y eervenci hyl bis
kup Paleucia se 200 knezi po dva
eet dnu veznen a veziiove byli od
kazani pouze na to, co jim milo
srdny lid donesl. Konecne byli pro
pusteni a po nemalych utrapach
dostali se k pfistavu a konecne na
parnik City of Mexiko, ktery do
pravil je do San Franciska.
Poptavka po Nebraske psenici
Y chicagskem obilnim trhu je ve
lika poptavka po nebrasske pseni
ci a v minulych dnech tfi velke
omazske obchody s obilim prodaly
do Chicaga 500,000 buslu nove pse
nice. Farma.fi v Nebrasce nyni do
stavaji za svoji psenici od $1..
do $1.15 za busl. To znamena zvy
seni ceny o 40 centu od cervence
a o 15 centu v poslednich nekolika
dnech. Ocekava se vsak, ze psenice
v cene opetne o malicko poklesne.
Svoji zemepisnou polohou
ma Nemecko tu vyhodu nad svy
mi hlavnimi nepfatelj': Rusy a
Francouzy, ze se tito nemohou spo
jit, dokud neopanuji Balticke mo
re, coz se jim vsak stezi podafi.
Nad to ma Nemecko dokonale vo
jenske silnice a zelezne drahy,
jichz jeho nepfatele nemaji, takze
muze zcela pohodlne a v kratke
dobe pfevezti svoje vojsko od jed
neeh hranic k druliym. Z ,tohoto
ovsem zfejme vysvita, ze Nemec
ko bylo na valku dobf e pfipraveno
a ze si bylo svoji silou jisto. Pfece
vsak se snad pf epocitalo. Spoleha
lot' se bez pochyby na vydatnou
pomoc se strany Rakouska, Italie
a snad take Turecka. Y tomto sine
ru vsak se zklamalo. Rakouska
armada je jednou z nejchabejsich
y Evrope, takze nepatrny pocet
srbskyeh vojinu ji po delsi cas
zdatne potiral. Italie pak a Turee
ko se zbrane ani nechopili. Y Tom
to tedy smeru se Nemecko zklama
lo a proto se od nynejska musi spo
lehat na svoji vlastni silu, kteraz
jest ovsem nemala." Y tomto smy
slu rokuje jisty americky list.
Pfisti tyden zapocne vychazeti v
t.l. nova povidka od K. Cervenky.
Kolikata kule trefi v moderni
valce.
Trochu aspoii potechy rodinam
vojakuv, ktefi se odebrali do pole,
poda sdeleiii, zje iicinek moder
nich zbrani neni tak Arrazedny, jak
se namnoze soudi, a ze i rany stfe
lami rychlopalnych pusek moder
nich zpusobene, z velike vetsiny
nebyvaji smrtelne, ba ze jsou jimi
v mensi mire, nezli byvalo u stfel
dfivejsich. Zdokonaleni stfelnych
zbrani zmenilo uplne moderni zpu
sob valecnietvi. Boje z blizka,
feze muz proti muzi, jsou velice
fidkymi. Z neobycejne velike vzda
lenosti vypaluji se ted' dalekonos
ne pusky i dela, ovsem se vzda-
lenosti ubyva jistoty trefovani. Za
valky velikych mass, za rusko-ja
ponske valky. ueineno pozorovani
ze prumerne as jen 151. rana
dela odi)urce smrtelne trefuje a ze
teprve 3300. stfela z pusky dosa
huje zamysleneho sveho die. Y
poeet ten proveden byl italskym
odbornikem Mollim. a za podklat
mel boj v soutezce Kindzo
Rusove meli zde previa da jici po
staveni, z nehoz byli Japonci vy-
tlaceni teprve po rozhofcenem bo-
ji. Vzhledem na zvlastni raz bojis-
te dostalo se tu do boje jen 4415
muzu, na nez utocila pfesila 35.-
600 Japoncuv. Pfi dfivejsim zpu-
sobu boje byl by tu byval ruskv
oddil uplne potren, tak utrpeli
vsak Rusove jen malou pomerne
ztratu 100 dustojnikuv a 1375 mil
zu, Japonci pak 133 dustojnikuv a
4071 muzuv. Teehto tvvsledkuv
docileno bylo vsak teprve, kdyz
Rusove vypalili 736,1S5 stfel z pu
ek a kulometu, 7780. stfel z oble-
nacieh del a nezjisteny pocet stfel
z poinicn aei, japonci paK vypa-
lili na 4 millionr stfel z pusek a
kulometu, dale 40,149 stfel z del,
V
aezi ennz
3749 granatin- a 36,-
srapnelu.
Schazi cukrokove semeno.
"Washington, D. C. V Soustati
lonskeho roku vypestovalo za
22,000,000 cukrovky, z niz se u-
elalo 620,000 tun rafinovaneho
ru. Cukrovi farmafi zavisi se
rym semenem na Nemecku a je-
Jftkoz nasledkem valkv se tarn od-
pro pfisti setbu zadne semeno
bude moci pfivazet, na-
e obava, ze pfistiho roku cu-
yka pestovat nebude a mnoho
ivaiifepovy:chvbude,.zahaleti,
Situace fato take ukazuje, ze ame
ricti obchodnici zavisi na jinj'ch
zemich jako na cumlu.
O 75,000 pfistehovalcu mene.
Nasledkem evropske valky pa
nuje v pfistehovaleekem ufade na
povestnem Ellis Islande velice cha
by, nikd- nepoznany ruch. Za ce
ly srpen letosniho roku pficesto
valo pouze 28,103 osob oproti 102,
958 v roee lonskem. Obe nemecke
dopravni spolecnosti, Severone
mecky Lloyd a Hambursko-ame-
ricka linie vyslaly v letosnim srp
nu pouze 4 parniky do newyorske
ho pfistavu s necelymi 300 cestu-
jicimi Rakouska pf eplavni spolec-
nost dopravila do Spojenych Sta
tu posledni lodi 1397 pfistehoval-
o
CU.
Valka a zenske hlasovaci pravo.
Pani Alice Curtis-Moyerova,
vudkyne st. louiskych sufrazetek,
pravi. ze by k valkam nikdy ne-
doslo, kdyby se zenam ve vsech
zemich dostalo hlasovaciho prava.
Jak zajiste vsem znamo, doleha
valka na zeny mnohem kruteji,
nezli na muze. Nuze ! Neni tedy na
biledni, ze by se zeny vsemozne
pficinily, aby toto zlo odstranily?!
Dejte zenam vice politicke moci,
zasvet'te je do tajnosti diplomacie.
netajte pfed nimi statnich zale-
zitosti a nemusite se vice stracho
vat viilek. Panovniei, ktefi vyvo
lali nynejsi valku evropskou, zeu
skemu hlasovani nepfeji. Jsou si
dobf e vedomi, ze by k valkam vice
nedoslo, kdvbv tvto zaviselv na ze
nach. A prave proto bojuji tak li
silovne proti zenskemu hlasovaci
mu pravu! Nadejde vsak jednou
doba, kdy s)ravednost zvitezi a ze-
ny nabudou svelio obcansKeiio
prava."
Bylo by to divem,
kdybychom my, ktefi stojime vzda
leni jeviste valky a tesime se ii-
plnemu mini, zustali uplne usetf e-
ni nasledku besneni evropskeho.
A nasledku tech bude jeste cela
fada a malo ktery bude dobry.
Zvyseni cen potravin bylo nam o-
znaceno jako jeden z nasledku, ac-
mil
koliv jest to iicinek pouze nepfi
my. nebot' vlastni pficinou toho
je bezmezna. nestydata ziskuchti
vost nasich kapitalistu, ktefi se
pouze na valku vymlouvaji. Jiiiym
nasledkem valky, ktery jiz se ohla
suje. bude, ze na nasi vladu bude
ze vsech stra nalehano, aby roz
mnozila znacne valecne lod'stvo i
pozemni armadu svoji. Casopisy
bez rozdilu stran jiz se za to pfi-
mlouvaji a neni pochyby, ze jejieh
vyvody najdou ochotneho sluchu
u mnohych kongresniku. Proto
odpurei militarismu, imperalismu
musi take dati o sobe pa triers e s'y
seti a lined v zarodku potlaciti a
gitaci, ktera by ve svych nasled-
cich byla pro nasi republiku stej-
ne zahubnou, jako byla pro celou
E ropu.
Vidn jest nabazena valky.
Yiden, via Rim. Stale vzrust
jici rozhofceni proti Nemecku po-
ciiia se zde rozmahati a v sirokych
Icruzich obyvatelstva, ktere jeste
jfed nekolika nedelemi volala zbe
sile po valce se Srbskem, ozyva se
vseobecny pozadavek, aby vlada
zadala o mir. Doznani vady, ze ra-
ouske armadv niusilv celiti invasi
Ruska samotny a nepodporovany,
zatim co Nemecko za pomoci ra-
vouskych pluku vtrhlo do Fran
cie, coz melo za nasledek zdrcujici
:iorazku rakouskych A'ojsk od pfe-
sily ruske, vyvolalo zde boufi
prudkveh utoku na vladu. Ztra
y, pokud byly vladou oznameny,
sou nesmirne, a panuje vseobecne
pfesvedceni, ze jsou jeste vetsi,
nezli vlada ehce a odvazuje se do
znati. Toto smysleni vef ejnosti
est tak silne a tak rozhofcene, ze
yjada4)ude,muslem
celiti. Jestlize rakouska vlada ne
bude prositi o mir v nejblizsicli
dnech, bude velmi tezko zabraniti
bouflivym udalostem nejen ve
Vidni, ale ve Vsech vetsieh mes-
ech y Rakousko-Uhersku. vlada
doznava, ze drahy nepostaci ani
dovazeti zranene s bojiste. Rakou-
ky C'erveny Kfiz vydal provola-
in, aby vsecKy automooiiy v zemi
bj'ly mu dany k disposici. Vsechny
nemocnice ve Vidni jsou pfeplne
ny tezce zranenymi vojaky. Vse
cky vefejne sine byly rovnez re-
virovany a jsou take piny. Nyni
oouziva se jiz soukromyeh domu,
sh'ile jeste pfijizdeji dlouhe pru
ody vojaku, rozervanych a zmr
zacenych stfelami a srapnely.
Lid Rakousky chce mir !
Londyn. Z Yidne dosla zprava
n-avi : Zde sili stale nalada roztrp-
enosti proti Nemecku a vseobec
ne se uplatiiuje zadost easti oby-
atelstva, aby bylo jednano o mir.
Vlada je ostfe kritisovana pro-
o. ze posilala rakouske sbory pryc
by pak byla porazena vetsim po-
ctem vpadnuvsich nepfatel, cimz
Rakousku bylo ulozeno hrozne bfi
rae obrany a jehoz melo byt use
tfeno Nemecko, aby mohlo uziti
cele sve sily k vpadu do Francie.
Rakouska vefejnost zvedela o
velkych ztratach. jez utrpely jeji
armady a bias lidu protestuje a
hrozi povstanim, nebude-li mir br
zy obnoven.
Yseobecna duvera ve zdar rus
kyeh zbrani nejlepe je karakteri
sovana tim ze ruske stcitni papiry
byly kupovany o 9 bodu vyse nez
na pocatku valky.
Rodiny zalozniku, ktefi z Ameriky
odjeli do valky, octly se v bide.
Washington. D. C. Vladni u
fednici, shledali, ze nemaji jro
stfedku, jak by pomohli v nouzi
liostavenym rodinam zanechanym
ve Spoj. Statech od tisicu zalozni
ku, ktefi odspeehali do evropski'
valky. Neufedni zpravy dosle do
Washingtonu, ukazuji ze podpory
bude zapotfebi u zen a deti, jichz
zivitele odjeli do valky. Na s(a
uz zavisi na vefejne podpofe v
New Yorku. V uhelnych krajicb
Pennsylvanie, kde tisicove cizozem
skyeh uhlokopu zanechali pnice a
odjeli ku svym plukum, chudobin
ce jsou pfeplneny. Nikdo z tech z.a
vislyeh na cizozemeich, ktefi od
jeli zpet do Evropjr do valky ne
muze byti deportovan pod zako-
nem urcujicim 'vefejne bfemeno,7
protoze jejieh bida je nasledkem
pficin, jez se sbehl- po jejieh pfi-
stani ve Spoj. Stiitech.
Bitevni cara Rusu jest 1000 mil
dlouha.
Petrohrad. Bitevni cara, kte-
rou Rusove nvni utvofili fadou
tezkyeh boju proti armadam ra-
iouskym a nemeckj'm, tvofi 1000
mil, nepocitaje v to turecke hra-
nice, ktere se ruska, armada pfipra
vuje obsadtii. Neni zadnou taj
nosti, ze rusky jeneralni stab se
)fipravuje, zasaditi Rakousku smr
telnou ranu a pak s celou tou o-
iromnou moci se vrlmouti na Ne
mecko. Rusko ma. nyni 5,000.000
cviceneho vojska proti temto svym
dvema nepf atelmn. A za temi stoji
este 2,000.000 muzu vojska poho
ove nahrdaiti kazdou zratu.
Kolik generalu ma ruska armada.
Ruska vojenska kronika uvade-
a n a konei minuleho roku pocet
generalu znacnym cislem 1423. Po
cet ten jest vsak jen relativni, po-
nevadz 38 proc. z nich, totiz 541
generalu ma titul ten jako vyzna
inenani a jsou bez pfimef eneho vo
jenskeho vycviku. Jsou take sko
rem bez veskereho spojeni s arma
dou a s vedenim jejim. est gene
ralu jest pfideleno pouze ku dvo-
ru a vykonayaji rovnez.sluzby,yorv
tecne voiensKe sluzoe- pndeieo
jest 734 generalu, 495 generalu za
mestnano jest pfi byrokratickych
odborech rozsahle vojenske spra
vy ruske, kterez podfizeny jsou
misty rozsahle oblasti ruske rise
take pokud se nekte
ryeh odvetvi obcanske spravy ty
ce. Nemci se boji valky s Amerikou.
Berlin. Nektere z berlinskych
casopisu zaznamenavaji povest, ze
Spojene Staty chystaji se vypove
deti valku Nemecku. Pfedpoklad
svuj zakladaji na torn, ze velvysla
nec Spojenych Statu Gerard posi
la vsecky americke obcany z Ne
meeka co mozno nejrychleji, a pro
hlasuji, ze toto jednani neni spra
vedlive. Yyslanec Gerard vysvet-
luje. ze tyto divoke povesti jsou.
podle vseho zavineny nervosou ne
kterych pfepracovanych zpravo
daju. Denni valecny naklad Nemecka.
Kodan, Dansko. Oznamuje se
sem z Berlina, ze valecne vylohy
nemeeke a to prime cini denne
30,000.000 fisskj'ch marek ($7,
20.000) a ekonomicke ztraty za
den ze se daji dobfe odhadnouti
na 45.000.000 fisskych marek
$10,800,000.
Nove mlrove smlouvy se Spojeny
mi Staty.
Washington, D.C. Velika Bri
tanie, Francie, Spanelsko a Cina
usnesh' se podepsati se Spojenymi
Staty mirovou smlouvu. Jeden uci
nek teto uniluvy je, ze zabnini,
ze Spojene Staty pfitomne do ev
ropskeho konfliktu strzeny nebu
dou. Nemecko, Rusko a Japonsko
uprojevily umj'sl pfijmouti hlavni
body teehto smluv a podobne u
mluvy s Tureckem a Keckem jsou
hotovy k podepsani. Podepsa
n im smluv s Velkou Britanii. Fran
cii, Spanelskem a Cinou, dostoupil
pocet tento na dvacet sest. Sir
Cecil Spring-Ruee, britsky vely
slanec, seiior Don J uan Riano, spa
nelsky velvyslanec a "Kai FuShah,
vyslan.ee Ciny dostali mstrukci,
by smlouvy podepsali neodkladne:
4