Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Sept. 9, 1914)
Osetreni ranenych vojinu na bojisti. Modern! valeena chirurgie uci ni velike pokroky a dovede rane neho zachraniti i v nejtezsich pfi padeeh poraneni. Proto je pomer limrti v pomeru k poetu ranenych v moderni valee dosti maly. Mo derni stfely json tak stihle, .uaji tak velikou propulsivnost. ze voji ny nezasahnou-li nektere z dii lezityeh organu ucini boje nes chopnymi, ale poraneni jimi zpfi sobene nemusi )Hvoditi smrt. To ovsem ponze n stfel z pusek. Poraneni zpusobena odsV-pky z granatn neb srapnelii jsou mno hein horsi a velini easto smrielna. Mbderni zbrojifske umeni zde pro vedlo vse, eo miize k snieem elo veka piisobiti. To je smutmi kapi tola valeene "dokonalosti." ' Opatfeni ranenych na poli va leenem deje se nasledovne: Pred pocatkem bitvy json inuzstva sa nity vsech druhii a oddilu mobili sovana. Z velkyeh polnich nemoc nic vysilauy vsemi smery oddily s nositky a obvazovym materalem. Prvin pbdminkou je : rychla po moc. Proto zaeimi samarhanska sluzba, jez ma as'pon z fasti odfi nit co zlodnch valky zpusobil, jes . te a dobe, kdy bitva trva. jduz stvo sanity musi na bojiste. aby odneslo odtamtud za dostfel rane ne. Y tezkyeh pfipadech poskytne se ranenemu okamzita" pomoc, jme novite tehdy, kdyz je nutna asepee rany proti zapalu. Yelmi easto se lehee raneni sami obvaxnjf. Nej lepsi snmtne slovo ! json strelne rany do mekkyeh fasti kon cetin : zanechavaji jen jgialy as 1 .5 cm siroky otvor. Mnohdy zdafi se rychlym zakrocenim zhojiti i ji nak smrtelne poraneni. V rusko japanske Aalce byli zachranerii ne kteri z tech, kdoz utrpeli strelne rany do srdce, plic a bficha. Dues ma moderni sanitni oddeleni vc valce k disposici antomobil s roent genovym zarizenim k rychleinu vy setreni ran na miste. Roentgeno fotografie umoziiuje rychle zjisfe ni mista, v nemz" uvizla koule, ja koz i zjisteni mista roztfisteni kosti. - Jk jindy vypovidali valku. "'-Historik domu Tozmberskeho Yacl&v Bfezan v knize sve "Zivot Tilema z Rosenberku" zachoyal nam v opise "opovidajiei list" tu reckeho sultana Solimana cisafi Maxmilianovi z roku 1567. ' ' Opovida jici list ' ' ten zni : "My Soliman, Avelikeho boha vr. nebi milosti buh'na zemi a weliky cisaf wseho sAveta, otec a ochrance "svsi zeme, "vvzkaziijeme tobe Max milliane Avsecku nemilost a zkazu vseeh twvych zemi i s twymi po mocnikj'. Oznamujeme tobe, jsou ce my od velikeho boha na nebi nejnepfemozitelnejsim bohem a welikomocnym cisarem na zemi a v Babylone pan, Armey slawneho kmene zoldan, weliky pomocnik bohuw, knize w Tyru, kral Avseeli kraluv od vychodu az do zapadu, probost w raji boha Machometo va a zahubee Avseho krestt'anstva, twych, kterizse kfesfane jmenuji, ochrance a opatrownik hrobu tve ho ukrizovaneho boha, svitezi-li pan vvseho" sweta, tebe Maxmilli ane, ktery se kralem w risi i w ze mi uherske pises, pod ztracenim koruny nasi tebe nawstnvhne. Pro toz k nam nadeje nejmej. nez tn. ze tebe, se ctrnacti kralowstu'iiiii, nekolikanacti tisic av poctu na ko nich i pesich, s tureekymi i nemee kymi rystunky, ba i se avsi swou fisi, ze ty ani tAvoji AVidni, tAAvm hlaAA'iiim mestem, a av torn meste tebe naAvstiA-ime, teee nasim tyran vvezmeme. Cozby te buh tAvuj, na ktereho ty daufas, ehtel pomoci. bude-li to, tehdy my, bfdi na ze mi, s tvymi pomocniky tebe pobiti a nejohavejsi smrti, kteranz aa-v-mysliti moci bndeme, utratiti da me. Toho jsme tobe, aby se smut riy av SAA-A'ete Avedel eim spraviti, tajna uciniti neehteli. Dan v Con stantinopoli av meste, z kterehoz tAvoji predkove jsau -ylmani a za jati, 24. dne mesice Aprilis, kraloAv stAAri nasich leta 22. 1567." Osud Francie zavisi nyni na torn, ma-li Nemee- ko dostatecny pocet cerstveho voj ;ska, by se mohlo odhodlal utocit na Pafiz. Francouzsky valefny ministr dopustil se neoiulnvitelne ehyby tim. ze na pofarku valky vyslal pine dve tfetiny sveho Aoj ska do Elsaska a Lotrhtska. Mezi thn eo toto vojsko zapolil) s x:m ci a oih-azelo jejieh ntoky v techto ;.cnteh. hlavni nemeeka aim.ifla k-ap!'Ui pronikla Xamurm Hrus .scieni a vrhla se do Fraii'ii kdez invorila bitevni earn od Mense az Ic Svheldlu. trednim bode):i t('tf-f-ary bylo inesto Charlerov Tak s: .-ialo. ze jiz due 23. srpna byiy ne- ineeke voje ponze 1")0 mil od Pa kdezto franeonzske vujsko 250 az 300 mil. I-raneonzska vitezstvi v horach Vogeskych byla bezvyznamna. Zadni vojt1 neijiec ke utrpely siee desnyeh ztrat. ale hlavni armada postnpovala veseje ku predn. Po eelyeh minnlyclr deset dun nahou i'ranconzskych vojeviidcn bylo zadrzovani nemeckeho postu pn. tak aby leve franconzske ai madni kridlo v Elsasku a Lotrin skn nebylo nemeekymi manevry odriznuto od Parize. a aby mn by la dana pfilezitost spojiti se s rre ti bitevni linn, drive nezli Nemei na tuto ndei-i. Snahon nemeckych vojevndcn bylo. aby Franconznm jejieh plany skrizili. Az doposnd Ineznamo, ktere strane se lepe da- fi, nebot vsechny zpravy json pris ne eensnrovany. Nesmime pry zapominat na Anglii. Harry !.' ILnves. jenz se prave .spolu s Ir. Peedy-m navratil z Evropy. tvrdi. ze v nynejsi eA-rop ske valee zvitezi Anglie. ae se Xemci stale chvastaji, ze se sta non pany cele Evropy. Rovnez tvrdi. ze nynejsi politicky rozvrat zajisti Irsku samospi'aA'u. "Co jsem prijel do Soustati. cetl jsem mnoho komentarn a pochval nyeh zminek o vojskn nemeckem a francouzskem, ale o Anglicanech ani fadky. Zdsi se. ze zdejsi novi nafi strani Xemeeku. Xesmime se tomu oA'sem divit, amerieky tisk je majetkem nemeckych zidu; Liu by si Tsak mel vice vsiniati nepa trne, 150,000 muzu citajici armady anglicke, irske a skotske, ktera je nyni ve Francii. Pokud bude tato armada pfi Francii, dotud se Nam cum nepodafi vniknout do Parize ! Anglicane jsou pocetne skoro bez vynamnym cinitelem, kde SA'oji bystrosti dueha daleko pfedci tez komyslne XTemce. A pak se Angli canum dostavji stale noA'yeh posil z Australie, Indie a z Kanady. Li de z techto zemi nejsou mluvkove jako Nemci, ale jsou to chlapci. jimz se AyroAnaji ponze rusti ko zaci. Proto neztracejme anglicke vojsko se zfetele. Az toto se vzda, (u bude evropska valka ukoncena a Xemecko ovladne celou Evroj)ii. Ale z dejin nam znamo, ze seAn glie za minulych 600 let neA'zdala ani jednou! Vycka praveho oka mziku a pak udefi na zpupne XTem ce hromem ! President zada valecnou dan. "Washington, D.C. President "Wil son obratil se na kongres v posel stvi osobne pfednesenem k prijeti zakona, ktery m by se ziskalo $100, 000.000 rocniho prijmu k nahraze ni schodku, jenz zpusoben byl x jiokladne ubytkem duchodu z cel iac, nasledek to poklesnuti impor tu io propuknuti A'alky evropske. JVesident poukazoA'al na to, ze Spo jene Staty hledi A'stric okolnosti. ktere nezavinily, nikoli theorii, a ze kongres i zeme, jakkoli nei)ri jemna poA'innost to jest, )ostaraji se o napraA-u a' patriotickem du clm. .Tak se mysli. UAaleny budou mimoradne dane na lihoA-e napoje, ak a jine Aeci. Nova velitel Velke Armady Re publiky jest z Iowy. Detroit, Mich. David J. Pal mer z Washington. loAva, jen-? ve A-alee slouzil v S. a 25. ioAA'skem luku zA-olen byl x poslednim zase dani 48. narodniho taboreni. Za misto taboreni pro pfisti rok byl jednohlasne zvolen Washington, D. C. Po volbe bylo uvadeni do ufadfi noA'ych uredniku. Yybor atv slouzilych A'ladnich A-elitelu usta noven byl sestaviti kongresni pred lohu, ziidajici, by vsiclmi Ayslou zilci z obcanske valky podrzeli xq rejne zamestnani bez ohledu na stari. Jina resoluce, jednohlasne pfijata, stavi se proti kazde zmene narodni vlajky. Behem taboreni jeden vyslonzilec zemi'el a jeden jest smrtelne nemocen. Zastf elil ptaka domele vyliynuleho San Francisco. Cal. Zprava dosla sem z Aljasky sdeluje, ze lord "William Percy. Aeliky 'Mim rod z nedostatku lepsibo zamest nani. jenz pred nekolika mesici vyjel ze San Francinka na lovee-',-ou vvji'vivu do arkr..-kyeh krajn, zastrelil '"brylatou" kaehnu. kte ryzro drub iiOA-azo'an byl za a-v-hynuly. Lord Percy jifijel k usti Yukonu na spolkovem celnim ku tru P.aer. A. F. Zipf ze St. Mieliael, v dopise jednomu priteli v Kalifor nii, A-ypravi nasledovne o vzaenem uliA-ku: " Domorodee, jenz jej pro vazel. A-ypravel nine, ze lord Per cy lezl po brise pul mile, aby do stal toho ptaka samecka z par ku. Kapitan Cochrane z kurtu Baer sdeluje, ze kdyz lord Percy lrinesl ptaka na lod. nenechal ni koho se jej dotknouti. ba dovolil jen z dalky se na nej podiA'ati." Rozumny a normalni clovek mel by potebeni. kdyz by spatril ptaka domnele A'yhynuleho. ale modro krevny nimrod nelituje plaziti se pul mile po brise, aby usmrtii snad posledni exemplar vzacneho dru hu ptaciho. A to troufaji si jeste prikladati si nazev prirodozpytcu. Nalezl poklad. Al Kirkman, farmaf, jenz bydli osm mil od Sapulpa. Okla., onehdy boural starou chatrc z tramu, jez byla zbudovana jeste za dob terr ritorialnich Lem Saunderscm, sa motarem. a nalezl zrezavelou kra bici pleehovou, a' ktere bylo za $350 minci a ruznych bankovek. Saunders bydlil ve sve chatrci po mnoho let sain a sain ; jedinym je ho spolecnikem byl jeho novofund landsky pes. Oblibenym jeho vyra zenim byla honba a za kazdeho po casi byl Saunders vidan prochaze ti se sA-ym psem okolni pahorkj'. Pokud jest znamo, nezaneehal zad nych pribuznych. Kirkman si tedy. penize ponecha. Co stoji usmrceni vojaka ve valce. Co stoji usmrceni jednoho A'O jaka A'e valce ? XTa tuto otazku od povida omazsky casopis Daily Xcaa's. Pravdepodobne $25,000 a pfitomnem konflitku. Cenu usmr ceni jednoho vojaka ziskaine kdyz delime obnos, ktery A'ynalozen byl na valku kteroukoliv valcici moc nosti poctem usmrcenych vojinu, iadlych na strane nepratelske. Ye francouzsko-pruske alce at roce 1S70-71 cena usmrceni kazdeho mu 'ze v boji byla $21,000. Ale od te doby cena valecneho materialu znacne stoupla. Je mozno odhado vati lec by strasliAe niceni stro joArymi puskami a dely ucinilo zme nu ze usmrceni jednoho muze A'e valce A-yzadovati bude nakladu .25.000. Republika francouzska venovala $400,000,000 na skutec na vydani valeena a $200,000,000 na opnu-y poskozeneho majetku, podporu rodin a jine podobne u ucely. Xemcu usmrceno bylo 28, 600. Stalo tedy Francii usmrceni jednoho nemeckeho Aojaka $2T, 000. cislice z rusko-turecke A'alky A' roce 1877 az 1878 daA-aji pru mer $15,000 za kazdeho padleho vojaka. Stalo 1o Rusko $1,200,000, 000 usmrtili 58.600 Japoneu ve val ee v roce 11)05, tak ze usmrceni jed notliveho vojaka stalo prumerne $20,400. Ruzne nemoce ovsem zni ci velke mnozstvi lidskych zivo tu a zmensi ucinnoii silu arnn'id. Y krymske A-alce ctyrikrate tolik lidi zemrelo nemocemi, nez usmr ceno bylo v bitvach. Pokrocila zdraA'OA'eda OA'seni zmensi pocet o beti nemoei, ale reee neda se jim uplne zabraniti. Pf edpoAdda pad Nemeeka. Xaver Tyler, A-ynikajici paeda gog, pravi, ze pad Nemeeka je ne-A-yhnutelnym, ale dluzno A'yckat ca su. Nesmime si mysliti, ze obi-ov-ska rise nemeeka bude rozvracena v nekolika dneeh. Nynejsi valka potrva snad 2 3 roky, zvlaste, jezto Nemecko se nyni zda byti A'e A'yhode. Pafiz snad padne do ru kou nemeckeho vojska, toto vsak spojence neodstrasi. Nemecko za- pomnelo, ze musi take pocitat s Kusy, kteri zajiste vtrhnou do Berlina a to snad drive, nezli se nemeckym - vojum podari proni knout k Pai-izi. Pak jest tu jeste trila. dojde-li vsak k nejhorsimu, nebude se rozjiakovat ani okamzik a Avsle Asecko svoje vojsko do Francie. Xemeeky vliv a kultura biulou ovsem pocit'ovany jeste po mnoha leta, lec jednou prece za niknou. Krajan Ary nalezl novy druh zeleniny. Krajan -Jo.M'f V. Wozab ze Swan t On poslal guvernerovi dopis. v ktei'em jn'avi. ze )odarilo se mu objeviti na jeho farme noA-y druh zeleniny. ktery roste nekolik palcu pod povrehem zeme, bez jakekoliv uati na povrehu a korenu ve spo du. Exemplare teto nezname ze leniny upominaji na brambory zviei vlaskeho orechu a piida nad nimi je ponekud uvolnena jako u skrysi podzemnich veverek. Pan Wozab poslal guvernerovi sacek teto podivne zeleniny. Tato zele nina, zasluhuje-li ovsem toho na zvu, ma velmi horkou )f'ichuf a pripominala by na artieoky, kdy by nebylo te horke prichuti. Do pis, jakoz i ukazky tohoto noveho objevu poslany byly statnim zeme delskym odbornikum. kteri se po kusi rozlustiti, o co se tu A'lastne jedna. Velke prijmy vlady z vnitrozem skych dani. Washingtoton. D.C. S)olkoA-y komisar danoA'y uverejnil pred bez nou zpravu o A-ysi danoA-yeh prij mu a uvadi ve sve zprave, ze ten- tokrat prijmu je daleko vie, nez za j kterykoliA' drivejsi fiskalni rok. V roce uplynuleni bylo pfijato na danich neco na ' .380.000.000 a v torn oA'sem zapoctenv jsou priimy . , na a dani z prijmu a na dani korpo-1 . , . . , '. , : . insn do a ashinutonu se setninou acni. TA-to obnaseii neco na ilmiiTT1, . , - . , r Ti 12 phiku pechotA-. Starec A-ypra- racni. honu tn sta tisic dollaru. Tvto prijmy obnasely o neco na $35,500. 000 vie, nez drivejsi fiskalni rok. J J en na cigarety byla zaplacena ' ' 'v . $163,S70.000 a na spotrebu karet ihracieh zaplacena dan $655,283, z v.j. i y . A ? . 1 cehoz pb'ne, ze x Americe hraji se karty A'elmi pilne a nejak horli veji. Zdejsi valecni kritikove shoduji se na torn, ze nadesla kri ticka doba jak pro Nemecko tak i pro Francii. Dobudou-li Nemci i arize, in uupi xmuucic puiciu, jiz budou. tezec nestuPakli se vsak Francouzum podari odrazit nepri- tele, tu je rozklad iHMuecke vele- x.. ..x ' 7.1 : si... rise neotivratnym. uiazivou jesi. zbvA'a-li Nemeum jeste dosti sily. aby si proklestili cestu do Parize. Nesporno jest, ze nemeeke A'oje u trpely v Belgii a v severozapadni ciisti Francie daleko vetsich ztrat nezli Francouzi, a ze jsou nyni vy- lPatchoque X. Y., -avsak Seve sileny. Ackoli jsou pocetne asponruv Nervoton ini Z110vu pesl si tfikrate silnejsi nezli spojenci, ne- ln a svest- ysiii jsom, -AQ neVy mecke voje si pfece jiz tolik ne- (rHlu .mi tu slabost a napjeti ie2 troufaji jako z poeatku valky. Je- pf.ivodno bylo nel.VOvyin vysile jich hrozne ztraty pusobi na ' llinl av5ak po iixiVc'uii .iedne Inline sklicujicim dojmem : ac zdatne po t.tQ xytQl.n0 divni silivk .bvl jsem stupuji ku pfedu. pfece se citi' zdrav Odporucuji ji vsem. mravne porazenymi. Jiz pfi vy-' kdo trpj ervosou' pH nerv0. puknuti valky tusili nemecti vo.ie-,v6m a nervose zkuste Severfiy Ner vudcove, jake nebezpeei jim hrozi yoton Cena $1 00 ye v5eeh ir.kAl. se strany Ruska, a proto jim tolik , n.u,h anpb pHmQ od Ay F Seve zalezelo iia torn, aby Aiiikli do 'ra Co Cedai. Rapi(ls Iowa Parize dfive, nezli Rusko, ktere I nebylo na vaUui pfipraveno. Ac- Spotreba StFeSlVa V koli nijak nesetnli sveno vojska, jejich postup se dal pfece ninohem pomaleji, nezli si dfive pfedsta- A'OA'ali. Posledni strazce mrtvoly Lincolnovy. Blomington. 111. Zde zije po sledni strazce mrtvoly zavrzdene ho presidenta Lincolna. Eli Shep herd, nyni SO roku stary. Tento stafec ve SA-ych dvaceti letech stal v narodnim kapitolu stra- u mrt voly presidenta Lincolna, kdyz byl tento zastf elen v dubnu roku 1865. Straz tato A-ybrana byla z peti statu a sice Minnesota, Elaine, Michigan, Indiana a Illinois. Gar diste bli A'ylosovani listky a na Shepharda padl las jako na jed noho z patnacti. Z Illinois byli dva. Shepherd vstoupil do vojska v roce 1S62 a sice k 125. pluku 23c Evropska Prekvapeni pro nas i pro nase odberatele. Jsme nuceni zdra ziti nasi SPECEALITU O 2 CENTY NA LIBRE. eXst'astna evropska valka zaA'inila, ze se A'sechno zbozi hodne zdrazilo. Ackoliv k;iva stoupla pfes 3 centy na libfe, zdra zujeme tuto pouze o 2 centy. By se predeslo vsemu nedorozu meni, laskave zadame vsechny odberatele, by si poA'simli, ze pocinaje 22, srpna budeme prodavati rsasi Spe ciality za 23 centu libru. Dalsi druhy 25 a 28 centu. Piilliberni vzorky kaA-y, caje a ci- korie zasleme zdarma na pozadani az do domu. Do pfizne lf vsecli krajanu porouci se nadale v as prvni cesky A-elkoob-chod kavou, cajem a ceskou eikorii a- Americe. JAVA COFFEE MILLS E. J. Petru, majitel, 17061703 So. RACINE AVE.. CHICAGO, ILL. 2oc Eoinaij - Buffalo - Bill Odiodilec Kentcn k:r.g EI Ramon, loupeinik od Ria Grande Krasna lovkue z Perch'.da EI Sol, postrach siepi Mexikan Malo knize hor Strasidlo na stepi. Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte roukoliv adresu vyplacene za 25 centu kns aneb pet knizek za $1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obsahuji 70 stra nek. Kazda knizka jest sama d sobe ukoncena a jest velmi lacina za cenu za kterou ji poskytujeme. Objednejte dokud zasoba staci. Adresujte: ODVARKA BROS., CLARESON. jlllinoiske pechoty a jeho shorn ibyl velitelem gen. Cook, Pluk ten- ! to sucastnil se mnoha biteA a sar- vatek a Shepherd byl konecne pfi Uakove jedne srazce u IirentAvood. iTenn., A-elice A-azne zranen. Kdyz se byl pozdraA'il, byl pfesa- i , . , , . , . izeii k reserve dobroAolnieke po- pluku peelioty. btarec A'ypra- Auje, jake nadseni panovalo ve Washingtone, kdyz sem dosla zpra vfl. ze konfederacni A'fidcoA'e se j r7(ajj ta0 raios; n-ihle byla preruscna zalostnou udalosti, kdyz , i t i - i - i L fe ;J . g. zastr.elen z jeviste, hercem Johnem Boothem, vehlasnym tehdy iuterpretorem ShakespearoA-ych dramatu. Cele inesto ponofeno bylo x okamziku v hluboky smutek. Mrtvola presi denta lezela v rotunde kapitohi a Shepherd s ostatnimi stal a pole- hal zde na strazi eelyeh 24 hodin. ,dv mrtvola odvezena bvla do Rprhlgfield Posledul kdoz patfili jm mrtvohl bvl gen Grant a guv. y Indianv Na to bvla ra. vca- znA'rena. Nedluzite na tento casopis? "Byl jsem velmi seslably", pise nan Alois MA-slivecek. East mOderill ValCG, y.'llky pHtomnosti kladou na Ivsockv snviiw nvnisid. en se tv(v,e stfeliva pro pusky a dela, pfimo ohromne pozadavky. Oproti bit vam dfivejsim lze konstatovati ne sporne stoupani spotfeby stfeliva. coz da se oduvodniti mocnym po krokem modernieh zl)rani. Ze zkusenosti nabytych v rusko japanske valce, da se pfesneji sta noviti spotfeba stfeliv moderni bit av. Zaznamy ruskeho generalni ho stfibu o mandzurskem A'alecnem tazeni z roku 190-i az 5 obsahuji o torn autenticka data. Z nich je zjevno, ze jeden vojak ruske pe choty v bitve u Liuyaugu spotfe boval 170, v bitve u Schaha 195 a u IMukdenu 196 patron. K tomu tfeba' pfipomenouti, ze tyto cifry valka! !fi 23c znaci priimenion spotrebu patron. V zvlaste exponovanych pluku, ktere svou palbou byly nuceny ha jiti usiloA-neji nejaky objekt, pru menni spotfeba patron jednotli-A-ycii Aoj;iku byla OA'sem vetsi. Ba a nekterych obzA'laste zaA'aznA'ch momentech dosahla spotfeba pa tron pro jedinou pusku za jediny den az 400 patron. Tomu odpovidaji cifiy se strany japanske ale nejsou znamy, takze neda se tu porovnati spotfeba stf el ruskeho a japanskeho A'ojaka a tfeba pouziti statistiky z valky prusko-francouzske. Ye viilee roku 1870 byla priimer na spotfeba patrou pro jednu pus ku pro jeden den 56 kusu, kter;i vzrostla x nejvaznejsich bitA'aeli tehoz roku az na 200 kusu. Z toho je vidno. ze spotfeba stfeliA'a ve valce pfitomne se zdvoj az ztroj- jnasobila. Ba posledni A'alky bal kanske vvkazuii ieste A'etsi sno- tfebu. Odborni spisoA'atele na za klade techto zkusenosti pfijali za normal denni spotfeby stfeliA'a pro jednu pusku ve valce moderni 250 patron. I delostf elect vo A-ykazuje v mo derni valce vetsi spotrebu munice nez jak tomu bylo u neho dfiA'e. Kdezto u St. Privatu byla prumer na denni spotfeba stfel u delo stf elect va u Sedanu 37, befe se ted' za normal 200 stfel. Toliko u leh kyeh polnich houfnic je tento po cet pro vetsi jejich kalibr pomer ne mensi. Kletba nasi doby. luzeme smele fici, ze kletbou moderni doby e A'seeh dilech SA'eta jest zacpa se A'semi obtizemi a na sledky. Trpi ji hlavne obyvatei tvo mestske, protoze nedostava se mu dosti pohybu a pfimefeneho pokrmu. Neni snad rodiny, je jiz nektery cleii by nebyl ton choro bou stizen. 'oli pak ruzne pros tfedky na lilevu. ale easto A'oli ne jifimefene zhoubne leky, jez cho robny stav jeji zhorsuji. Radime kazdemu Trinerovo LeciA'e Hofke 'no. jez ma A-yborny ucinek a jez zaroven ;1ili vnitfnosti. Neni to jen obycejne projimadlo, ale jest to lek A'elike hodnoty a- ehorobach zaludku. jater a stfev. FzTvejte ho. kdykoliv poklesne Yase chufi k jidlu nebo kdyz budete miti jake koli obtize po jidle, kdy spanek Yas nebude nerusenyin a obcerst vujieim, kdyz budete trapeni zac pou, bolestmi hlavy a nervosnosti. Y lekarnaeh. Jos. Triner, velko vyrabitel. 1333-1339 S. Ashland ave. Chicago, 111. Na rychle zahna ni bolesti A'e SA'alech a kloubecli odporucujeme Trineruv Liniment. Cena 50c, postou 60c.