DRASAR
Aoinka. vstoupiwsi prave, za-
sleebla jeste posledni matciny ve-
ty a radostne se pfi nii-h usmala.
Kladbi pfinesene pohostuii na pek
ne vykladany stolek. take patrne
z nejake panskc domtenosti po
chazejici, a z " cinkostnv", kterou
si matka vybavou prinesla, vylri
rala talifky a noze. Zustala pak
nekolik kroku od stolu stati a di
vala se, jak matka bratranka' ob
sluhuje a pobizi.
4 Tceni a umeni, tetieko, nebylo
jeste nikomu na skodu," usmival
se klerik vesele. "A bratranek
Frantisek toho zvhiste potfebuje, jho hodin obtizne eesty vzdalena. 'ztraeel : na okamzik osvitily bles
cliodi, jak mi pise, do vznesenyeh Ale plavci. kteri vory fidi neb od ky krajinu, uk.izaly lesni srazy ja
spolecnosti a hodla snad pfijmouti
misto vyebovatelske u nizete."
Stursova potfasla hlavou. ze o
vsem torn nie nevi a nelibilo se ji.
ze jeji syn pfed vysveeenim tak
svetaei. Alichl ji to zertovne vy
mlouval, bratrance velebil ale
pak vstal: ''Dekuji vam za polios
tinstvi tetinko, musim jiz do
kolleje; nebyl bych si smel ani u
vas sednout, kdybych se nebyl
pfedem u patera rektora dovolil.
Pfisel jsem jen povedet o smrti
stryckove. Az podruhe pfijdu za
se na besedn a na kondici," o
bratil se k Anince s usmevem.
''Ach, pfijd'te, pane bratr.anku!
Tenle tyden jste mi este hodinu
nedal. Mam knizky vsecky uz pfe
cteny, rada byeh zasej naky no
vejsi! '
"Pfinesu ti. Aninko, prijdu s
iiedele,'' pravil Josef laskave a
potfasl potesenemu devceti rukou.
" Vypsala jsem si basne pana Ce
lakovskyho, ktery jste mi pueil, n
kazu jieli, az pfijdete. Kamarad
ky se divily, jaky je to krasny
skladani, a ze taky po cesku se
takova' vec pekna tiskne. Umim
nekterou nazpamet'!" ehlubila se
divka.
" Jsi hodna, Aninko, hodna Ces
ka a vlastenka," odpovidal Michl
pohnut, a oci se mu rozafily.
"Pfece zase nJSkdo," dodal sam
pro sebe a ubiral se ze dvefi, vy-
"provazen jsa obema pfibuznymi.
"Pozdravujte strycka," loucil se
a potfasl si s tetou i Aimou jeste
jednou ruce, pak zady zasel za
byvalou "katovnu", do silnice vy
stupujici. Aninka dlouho divala se za
nim: "Je srdee laskaveho a nic se
2a nas nestydi," fekla vrouene.
"Moc mi prokazal dobryho,
jako jemu ten neboztik strejeek."
"Ani jako by nebyl svyho taty
syn", svedcila matka. "Policskej
' svakr nejni ho ani hoden, a ta ses
tra jak by smet! Ja met takovyho
syna, dokonce inac bych si ho po
vazovala ! " '
."Mel by bpjt nas!' vzdychla
Anna a za pallid se pfi torn ve
tvafi, jako by se bala, ze matka
vyciti z jeji feci vrouci touhu po
mladem piaristovi.
TI.
Vltava od Kamvku az k Zivhou
sti a dale k .Stecho
ncum plyne kon
melymi; zfidka
cinami velmi osamelv
kdy obrazi se v jejich rychlych
vlnach obraz pobfezni vesnicky,
spise samoty o dvou, tfech ehaloup
kach spatfi plavec, jenz na vo
rech nebo prostych nizkych lodich
blizi se od jihu k Praze. Xesnadno
tu lidska obvdli budovati : lesnate
strane nekde takmef kolmo sestu-
puji do feky, e vlny omyvaji a
podemilaji obnazene zarudle ko-
fenv borovie a smrku neb holou;J1.v- .l'lko pernia mekky aksamit.
nasedlou skalu : jinde promenena
strma s trail eastymi vetry, prska
mi a prudee stekajicim snehem v
pouhou tfisf, jiz jen upeviluji by
liny vysokych stonku, malebna,
lined emu pefi podobna. trava a o
jedinele kefiky a stromky v pude
se uchytivsi.
Se znacnou namahou upraveny ,zla se tfpytici a spanile nepatr
na jednotlivych tratich bfehu chod '"ymi vlnkami se cefiei, ale potfa-
niky nesiroke a take nepfilis rov
ne; jsou udelany ani ne pro lidi.
ktefi dovedou splhati i po pesi
nach protinajicicli srazy a strane,
"jako pro kone, zapfazene do lodi
nakladnicli a talmoucieli je po vo
de vzhiiru. Tarn, kde jsou pobfez
ni cesty nejdelsi a nejpohodlnejsi,
.
-'f4
fcSS. & flLi n2
Napsala
Tereza Novakova.
a.
4 I
vyskytuji se i nejcasteji domky : a
vzdy na samotaeh i ve vesnickach
jest alespon v jednom pobfeznim
staveni hospudka pro ubytovani
a pohosteiii plaveu a vorafii.
Spati lze jim ovsem na sene. neb
za studeneho easu na slame v sed-
nici: boehnik ebleba, syr, nekolik
vajee. holba piva nebo zejdlik ko-
ralky jest vse. eo hospudka takova
dovede unaveiiemu poutniku po-
skytnouti. a i to sehnano jest se
znacnou obtizi , nebot' nejblizsi vet
si mesta, Sedleany na vychod a
Xovy Km',, na zapad jsou na mno-
Vltavotyna, Pudejovie sul k Pra-
ze plavi, vdecne rijimaji ehudou
pohostinnost pobreznieh hos)iidek
a radi se stavi nejen v Zivhousti, Prselo do veeera, prselo mirneji
.Stechovieieh. ale i na Yymyslenee. po eelou noc : druheho dne pfed
na Choline a na zeela osamelych. polednem dest' ponekud ustal, mra
do strani jakoby vklinovanyeli :ky jako by ehtely se roztrhnouti,
Sejcieh. jpropustily na ehvili i paleive slun-
Sejee jsou jen dve. tfi staveni Ce. a za nedlouho shlukly se cerne
tesne pfi fece, a nejvetsi z nieh'ji. a nova boufe, novy lijak zabu
jest prave hospudka, polo dfevena, 'racely nad Sejei.
polo kamenna se svymi hospodaf- j Pejsovi sotva troufali si vyjiti
skvmi stavenimi, vybudovana na 'd0 zaplaveneho okoli hospudky;
jakesi pfirozene terasse nad vo-
dou, kteni tu rozleva se do siroka,
ale jest tak melka. ze elovek o-
nekud urostlv pfejde na druhv
bfeh bez nebezpeeenstvi. Za ni
zdvihaji se jehlienate strane velmi
strme, a jejich temna houst sotva
propousti uzkou stezieku, jez do
stoupivsi zeleneho vreholu srazu,
zaboeuje nejprve do poli, pak poji
se k silnici, vedouei k Chlumu a
uaic k ocuicanum. o uuuu siran
hospudky ztraei se pobfezni cesta
.i.'.i i. O-nx c -1 -a
brzy a vyskytiie se pak na bfehu
protejsim, mene zalesnenem, barvi- j stala dues velmi zahy. jeste pfed ponekud dele oblohou se kmital,
tern smesi kvetin a ruznolistyeh .sestou hodinou; pojedse skrovnou 'spatfili sirokou lod', v jejim stfe
kefu. I zde ve svetle tfisti vinou "vecefi elite se. nnaveni a sklieeui dn plmmae. nsob a nn ipiim nokra-
se nepatrne stezky ; chodec dospl
ha se jimi do skryte visky Hjie
vsina, kdezto cesta pobfezni vede
dale do Zivhouste.
Hospodsky Pejsa se zenou, dee-
rami a mladsim synem slapaji stez
ky po kopeich na pravo a na levojse pfimlouvala, aby kahanek ale-jle;
ja dochazeji casto obtizna a daleka, spoil na hodinku na stole hofeti
uvykli na vzdalenou dopravu po- nechali, bude ho s feky videt, 10 se z kahanku, a Pejsovi se lod'
tfebneho naf adi a potravin. jim a- C0z kdyby se byl v nepohode i jeji fidic pocali zdati nejak po
lii na Sejeich neni teskno, byt' je pfece nekdo po vode vydal, svetel- j vedomymi. Pfece zavolal: "Kdo
zima nekdy po tj'den zavejemi vez ,
nila. Maji svou praci na vysoko
polozenyeh polich, v zahrjidee ze
linafske, na uzke lucine, Vltave
temef urvane ; v zime pf edou, tka
ji, derou pefi husi a kachni, nafa
di opravuji a v kazdem case na
hosty jsou pfichystani. Ale to ve
di dobfe, ze, jakmile uhodi neko
lik bouflivych a destivych dnu.
ze na Sejeich zustanou zcela sami,
ze clovicka eiziho neuvidi a ze ne
bude komu slouziti, ehlebicka kra-
jeti. syreu a homolek s pudy sna
scti. piva a rosolky nalevati.
Xa nekolik dni pfed sv. Vacla-vc-in
r. 1833 uhodil takovy tyden.
i Jindv v tuto dobu bvvalo na Vlta
ve rusno. vseehen jib jako by jeste
pfed kratkymi fijnovymi dny
'listopadovymi mlhami chtel sobejneeno nebo ve
pospisit. aby k Praze vyslal vsecky strojovala se ze
sw'' lodi a poutniky. Jeste na sv.
Januaria rano bylo tak kn'tsne. ze
panimama Pejsova, kdyz na za
hradce zeleninu zalevala a prolili
zela, zavolala niuze a deti, aby se
podivali, jak naproti, k Hnevsinu,
se st ran tfpyti jako na oltafi mon-
stranee. same zlato. samy ametyst,
?ranat a koral, a jak u feky jsou
list.v zeleny, nejinak, nez jako dra-
Divala se a chvalila, a pfi torn si
stirala pot s eela a zastrkovala
iiorkem uvolnene pramenky vlasu
zpet pod obrubu bileho, spieateho
eepecku-kominicka.
nospodaf sice obhledl svoje sou
sedstvi, dycliajici nadherou pine
rozviteho podzimu. obhledl feku
sal znepokojen hlavou a posimra
vai se za uehem v hustych vlasecli.
Kekl zene rozvazne, ze ta dnesni
krasa k dobremu nebude, slun
ko jiz casne z rana tak pali, ze pfi
tahn'e nad krajinu asi posledni le
tosni, a to dosti zlou bourku.
Ukazalo se, ze dobfe pfedpovi-
dal ; slunco eim dale k poledni, tini
vice palilo, ba bodalo, tak ze si
Pejsovi vyhledali radeji praci u-
'i.o. i i '.i- yi.
viiiir uonni : a z ueiavcn mracKu
beranku, ktere zprvu jen tu, tarn
kolem slunee krouzily, vyrustalv
ponenahlu sede a cernajici se ne-
stvury mraku. Pozprostiraly se
neustupne po eele skvele motive
obloze a na konee po tfeti hotline
7akryly i slunce. limed shasly na-
padne barvy na protejsich stra-
njcu mraky rozvifeneho prachu
jt zahalovaly, zlata Vltava byla
mhe mrtve olovena a mekce zele-
nyCh hsu za hospfulkou nebylo za-
hy videti pro nastalou turn a po-
z(eji pro" huste splyvajiei proudy
deste, ktere vzesly vielir za obla-
ky prachu pfinesl. Hrom zabura-
Cel vzdy na nekolik vtefin a pak
!jako by hnevivym mrucenim se
ko eerne ehomaee hrozivvch stva-
ru. ukazalv sedou Vltavu, bieova-
n0u ohromnymi kapkami.
hospodyne sklizela ve staveni, star-
deera delala z'nastfadaneho tva
rohu i omolky, hospod.-f, oeek.'ta
je nepohodu a dest jiste tydeu tr-
jvajici, sedl si pod kolnou, vyhledal
plnou osatku starveh sindelaku,
vybiral z nieh zaehovalejsi a kla
divkem na spalku je narovnaval.
Chtel jeste pied zimou stfeehu ;ova rychle si teplou sukni hodila
leckde spraviti a se dues pfesved- -pfes hlavu: sestupovali pak opa
eiti. zdali ma dosti hfebiku, ei ko-'trne po rozmocene a kluzke ees-
i ci - . t
hk uaiicKu oiute treoa V
nech kouniti.
Sedlca-
) Pracoval tak do tmy, ktera na-!
studenym, nevlidnym dnem, zahy
uloziti. Pejsa navrhoval rozmrze -
ne, aby ani nerozzihali, ze jest
skoda oleje i svicek, a tento des -
tivy tyden ze je beztak o vsechen
vydelek pf ipraven. Ale hospodskii
ko ukazalo by mu cestu a potesi
lo by jej. Pejsa i deti se eitlive
matce smali, kdo ze by dnes, ba i
vcera na cestu po Tltave se odva- abych moh' s panama pfistat!" jzdola i shora byli roplynuli i s va
zil, ale ona jim pohnute ilmed "Yidis, tato!"' zvolala Pejsova si soli, Mrazku," prohodil iitlejsi
pfiponihiala nejstarsiho syna Fran zpod sveho zakukleni, "co jsem z obou mladych rnuzu. "Byl to od
tiska, ktery se ucil truhlafem a byl fikala? Dobfe jsem slysela !" vas napad, pfemlouvat nas, aby
nyni "na vandru", zebymuta- "Jdi a rozvet' jedno svetlo! Ajchom z Tyna vypluli, ze jiz dale
ke pfislo jako poselstvi od Pana s kahanem se jiostav do sine, :prset nebude ! Mohli jsme tarn den
Boha, kdybT nekde za noci a neca- j abysme alesjioii trochet 1 poseekat !"
su svetelko zahledl. Ucinili tedypa cestu videli! A holky at vsta-1 "Dyf, velebnej pane, tolika spe
matce po villi, kahanek naplnili, . vaji ! Slysis, ze Mrazek naky ehali, ze musej bejt v Praze a v
rozsvitili a na trnozovy stul blize pany pfivez!" odpovidal hos- Beroune este pfed Yaelavem ! A
okenka postavili.
Obe dcery odesly do maleho po
kojicka, spise pfistenku podobne
ho. kde spavaly. kdyz nebylo hos
ti. a kde "pani" sedavali, kciyz
na terasse pfed staveiiim u prken
nych stolu a lavie bylo pfiL's slu-
etrno. Pejsova od-
svrchnich satu a
klekla k modlitbe pfed luzko v
sciikovne. jedine to vetsi mistnos-
ti ve staveni: hoch Tonik vylezl !
jiz drive na pudu do ser a, a hos
podsky jeste jednou sel se podi
vat. zdali je ysudc dobfe uzavfe
i!0. a krava. jaluvka i kozy ve
chleve pevne uvazany. lilyskalof
s pfibyvajici tmou zase silneji,
hrom rachotil temne, kdesi v da
li. i me Pejsa obavu, aby se doby
tek nedesil a neplasil.
Svetlo kahanku na stole kmita
lo. znepokojovano pruvanem, kte
rv dral se chatrnvmi oknv a sku-
linami mezi prahem a dvefmi; mat
ne ozaf ovalo klecici hospodyni. je
ji pestrou sotysovou kordulku, je
ji napadne pruhovanou svetlou
sukni. Pejsova modlila se zprvu
zvolna a vrouene. odfikala eele
"Andel Pane", jako kdyby i na
Sejeich bylo zaznelo klekani, pfi
dala j)o konecnem Otcemlsi "Ye
fim v Boha" a zapoeala odfikava
ti "Zdnivas kralovno, matko mi
losrdenstvi"; ale tu se jeji modlit
ba pfetrhla, od pelesti liizka, kam
byla jeji hlava naklonena, obra-
eela se mezi jednotlivymi vetami,
vzdechy ke kahanku a zase ke
dverim. Druhe easti modlitbv
''Pros za nas, svata Bozi rodicko"
ji'z neodrikala ; nebot', kdyz vstou
)il hospodsky Pejsa, zeptala se vy
chle: "Tato, neslysis? Tak se mi
zda, ze nekdo vola, a ze lod'ka po
A'ode pleska !'
'Kde by se vzal'a !" odmital hos
podaf polo mrzute, polo udivene.
''Dej si pokoj, mamo, tejden tu
clovicka neuslysis a neuvidis ! Tma
jako v pytli, prsi. jako kdyz z kon
vi leje. a pfi torn toho blejskani a
hromovani !" Setll na laviei pod
okenko a zaeal se sebe take kazaj
ku svlekati.
Ale Pejsova naslouehala dak,
ba vstala se zeme a priblizila se k
oknu. "A zase to zavolalo. a
bliz! Tato, pojd'me se odivat !
Kdyby nekomu nasi pomoci b.ylo
potf eba .... Pro to milosrdenstvi
Bozi to udelej!' A jiz sama na
vlekala eernou orleanovou jupku,
prve odlozenou a brala se ke dve
fim. Xa Pejsu zenina slova, zavola
na uzkostlive a vrouene, pfeee ii
einkovala. Vjel znovu do kazajky,
navlekl odhozene pod laviei pan
tofle a s hfebu snal starou eepiei.
'Abys loue rozsvitil, tato,' pfi
pominala mu zena.
"Vydrzi tak na zaprazi, " za
smal se, "fouka tarn hrozne ! To
spis lampieku bliz pfistrcime nebo
na okynko postavime ! Nam budou
svitit bleskv!"
lanzele postavivse kahanek na
okenni prkno, kde jeste vice se
kmital a plapolal, vysli ze svetni
ce : jiz v male since slehal jim
dest' a vitr do tvafi, tak ze Pej-
te nize k bfehu Vltavy. Zprvu ve
tme nevideli nic, ale i Pejsa jiz
slysel lilasy, a kdyz po prve blesk
ji plavce, jenz zaryvaje bidlo do
j f eky a je zase vytahuje, snazil se
-pfistati k bfehu, jemuz byl jiz
' dosti blizek.
I Pfi novem zablysknuti odvazili
se hospodsti na nekolik kroku da
pak i lod' zabocila na dosali
ikmitaveho svetla, jez oknem linu-
,tu?
A znamy hlas se mu ozval :
'"Mrazek. Yltavotejnskej ! Kama-
rade Pejso, pomoz nine a Peskovi,
podsky zhurta na jeji ehloubu. milospan professor taky ' o
Sim jiz bez bazni bral s? k same- mlouvaj se plavec. "A nic se jim
mu bfehu a snazil se. pokud tma
pfipoustela. ucliyt'ti kraj lodi a
pfitahnouti ji na piscitou piulu.
Mrazek pomahal si j)fi torn bi
dlem, druhy muz. klck;iu pfi o
kraji. zkoumal, jakmile zablcskio.
jak daleko jest lod' jeste od bfe
liu. a kdyz se pfesvedcil, ze meze
r neni sirsi tfi stfeviefi, vzpflmil
se a obratne na bfeh pfeskoeil
Pejsa jej pobizel :
Drz ted' na
mne, vyhledam fetez a provazv
Yskutku se mu podafilo i ve tme
vse nalezti, a zahy byla usilim
vsech tfi lod" na bfeh pfitazena,
fetezem. kruhv a provazv na ko-
ly pfipevnena a pfivazana.
Mezitim jiostavila se Pejsova s
kahanem, jak daleko ji vitr pfi
poustel, do vchodu staveni. a na
lod" i bfeh padalo nyni svetlo se
dvou stran. Mrazek i Pejsa utirali
si rukavy zapocene tvaf e, a Ylta
votynsky A'zdychl zhluboka :
"Jen kdyz uz stojime ! Panbuh
vi, ze jsem uz myslel, ze techhle
Sejcu nedojedem! Pofad jsem pa
num sliboval, ze uz tarn budem, a
pofad nic ! Uz ehteli na Kamejku
zustat, ale jsi. ze je to malej
este kousek a ze dyeky na Sejeich
jsem hospodou. Ale ted, kamara
de, ne abys me nechal v banbe!
Me a Pesku dej tfebas na pudu,
tfebas do chleva, pro n4s je to
dobry dost, ale pro pany af pani
jmama pfipravi pekny vyspani. A
fat' snese. kde eo ma, skodu z toho
mit nebudete ! Sak u vas bejva ji
dla piti dost, proto ja na s dr
zim, a dyeky rovnou k vam!"
Plavei se patrne velmi uleheilo,
kdyz tolik a tak zive hovofil i ve
stale se rinoueun desti ; jeho sou
drub snazil se vystoupiti na kluz
kou pesinku, nad niz kmitalo se
svetlo ze sine, Pejsa pfistoupil tes
lu'ji k Irazkovi a zeptal se polo
hlasne :
Maky to pany vezes. a odkad??"
'"Tuze vzaeny pany, z Budejic!
leden je velebnej pan professor, a
dva jsou pani majstri. taky ;
toho klastera v Uudejieieh," vy
chloubl se Trazek dosti hlasite!
''A kde je mas?"' ohlizil se Pej
5a k lodi. z niz nikdo jiz nevystu
povala. "A ze jste se vydali v ta
kovym necase ! Dyf je to vo zdra
0 V , I ,
vi, vo zivot :
"Skovali se zase neisni.se do
houdv, nrve. kdvz isem voial, ze
vidim svetlo, a ze jsme na Sejeich
byli venku." vysvetloval plavec
"MMospane. velebnej j)ane profs-
s'r, pani majstfi, u mizou vystou
pit. uz nas sif stoji '" volnl pak
v-ju-i hlasite, nahnuv se pfes o
kraj lodi.
Tfi postavy. jedna ponekud tel
nata a shrbena. druhe sviznejsi, se
z domku, z prken na jednom kon
ci lodi sbiteho, ccitly pfi okraji
lodi: plavec a hospodsky ponmlia
li jim na bfeh. Pejsa pak sel na
pfed, abv cestu ukazal, In'.zek
vedl starostlive starsiho muzo, ;
oba mladsi sli za nimi, potacejice
se ponekud ve tme a na velmi kluz
ke a strine pesine.
Plavec mezi tim hovofil horlive
a jakoby chlacholive: "Dyf jsem,
milospani, povidal, ze Sejcu doje
dein dobfe!" A tuhle kamarad
Pejsa panuin se da najist a napit,
a panmama jim mekce ustele ! Ze,
kamarade?"
"Vod toho drzime hospodu, aby
sme poslouzili !'' ochotne ujisfoval
r"ejsa. .uoc siavny to u nas se
panum tuze nestejskalo."
"Xejprve bychom se meli pfe
vleci do suchych satu," podotkl
starsi muz ponekud nehybn'm ja
zykem, na nemz bylo znati, ze s
lidem a po cesku zfidka kdy mlu
vi. "Jen co dojdem, milospane, sbe
hnu na sif a pfinesu jejieh veei!
Musim se tak jak tak podivat, es-
li je sul dobfe pfikryta, esli nena-
mokla. A jsou tarn taky lejstra, co
mam vodvadet."
"MsTiem bvchom se v mokru
nestalo. jen trosku zmokli, dyz
koukali, kudy jedem, a dyz se u
Pejsu svetylko vobjevilo."
'Bylo na to potf eba kuraze,"
potfasal Pejsa nazad hlavou, "vy
jet v tomhlej necase! Inej, nez
Yltavotejnskej Mrazek by se toho
nevodvazil ! A dal by to neslo, ka
nVrade, 'na Morail, k svalymu
Janu pod istechovicema bys se uz
pustit nemoli'."
"To ne, Pejso, to ne! Bylo to
sakulentsky uz za Kamejkem,
kdyz nastala ta eerna tma. Xo, vy
ste mi dodali kuraze, dyz ste roz
zali!" liboval si Mrazek.
"Ani to pfed nasi matkou nefi
kej," smal se hospodsky. "To vo
na mela ten napad, ze prej jako
Frantisek nas, co je na vandru,
by byl taky rad, kdyby nocne sve
tylko uhlidal "
Panimama Pejsova pfeee slyse
la a usmivala se za svym kahan
kem. "Pekne vitam, pekne vitam
k nam," volala, kdyz bludna spo
lecnost dosla sine, a zdvihla 1am
picku vysoko, jednak, aby vstupu
jiei lepe na cestu do otevfenych
dvefi sednice videli, jednak aby
sama si je mokla lepe prohlednou
ti. Svitila, ilokud vsichni nepfekro
cili prahu do svetniee, kde jiz mis
to kahanu hofela na stole lojova
svicka, zastrcena do polootevfene
ho plechoveho svienu. U kamen
s peci spojenyeh nesmele se tiskly
holky Pejsovy a sotva slysitelhe
hlesly : "Pochvalen pan Jezis Kris
tus! Pekne vitame!" Hospodska
zavfela dvefe, mrkala na jedno z
devcat. aby kleklo a oheii rozdela
lo, a postavila pak kahanek na
vrch pece.
Svetniee byla nyni dostateeng
osvetlena. a kdyz oheil, devcetem
rychle vzniceny, poeal vrhati sve
odlesky po jejich stenach, mohla
si Pejsova svoje nenadale hosty
dobfe prohlednouti. Xespoustela s
nich take oci. ae pfi torn po svetni
ci sukala. skleniee vyplaehovalay
boehnik ebleba ze sine prinesla,.
dlouhy trnozovy still, laviei pfi
nein a nekolik velmi hrubych zidli
zasterou na rychlo Gvazanou uti
rala. Mnizka, plavce z Tyna nad VI
tavou. znala dobfe, byl tu Tasto
krate, vzdy nekolikrate za leto u
nich pfespal, a jel-li kolem Sejcu
v hodinu poledni, alespon na skle
nici piva a na sousto se stavil a
na dalsi cestu potravin si nakou
pil. Jeji muz o neni jinak nemluvil
nez jak oo "kamardu Mrazkovi'L
Xie se tudiz nedivila, kdyz plavee
zcela bez ostycliu promocenou ka
zajku a vestu se sebe svlekl, na
bidlo u kamen povesil, pfi cemz
jeji dcery do tvafi stipal a hubie-
ky na nieh se dozadoval, az dev-
cata od pece utekla.
Take jeho soudruha Pesku, jenz
byl podobne do hrubych souken-
nych satu obleeen., jenze nemel vy
sokych plaveckych bot, brzy si
pfipomnela ; byl ve Vltavotyne u
sedlym zednikem a Mrazek o neni
vypravoval, ze ma v Praze syna
u vojenskych". Ale za to si fe
kla, ze takovych panu, jako Mra
zek pfivezl, jakziva nevidela a
snad jiz neuvidi. Xebyli pfistro
jeni ani jako mesf ani v kaputecb a
sosatyeh kabatech, ani jako pani
od oufadu ve fraeich s velikymi
knofliky, bilymi naprsenkami a
skvostnymi vestami; ba ani pani
farafi, co jich znala, se takto neno
sili, ac jim byli jeste nejpodobnej
si. Meli na sobe, i ten telnaty star-
si pan, i ti dva mladi, dlouhe, cer
ne saty, spise jako sukne, upro-
stfed pf epasane a pfes ne lehce na
prsou uvazane plastiky. Kapky de
ste se na hladkem sukne tfpytily
a po neni stekaly, a take s okrajii
jejich klobouku, nezvyklycb tva-
ru, kapala voda.
Stary pan, zdvihaje svou sukni
tezee a neobratne, kracel ke stolu,
a Mrazek i Pejsa pomahali mu ue-
ive .'. plaste, ktery pak setrne na
bidle rozvesili; jeden z mladiku,
'emovlasv a cernookv, netrpelive
a!
.-ebe strhaval svrehui sat a ro-
vazal pls, aby lepe setfasl stopy
ctestt . i i.emu pi'iMKnena noii:a-
ska : ali til se ji hcl, jak je.: v
sini spatfi1.0.. byl .stilily, veliky ad
;ako jeji Frantisek. - ale liez:.
mnohem ;e.?te hezci! Svyma tma-
vyma ocima pod hustym oboeim
dival se zamvslenc a pfece mde.
vafe i eelo mel hldke, pekne u
vafeiior. bradu, nos a ilsta. A by
akysi usleehtily, ze vsech vypa-
dal nejpansteji ! Druhy jinoeh, si-
oky s velikou kadefavou hlavou
a jakousi zaroveii zamraeenou a
nesmelou tvafi, se ji nezamlouval,
en, jako by panem nebyl : to jeji
M-antisek, kdyz se ustroji. vypa-
da onaceji!
Mlady pan je z daleka, z da-
7 ptala se napolo, kdyz cerno-
okemu majstrovi pblstik, serpu a
klobouk odebirala a je roztfasala.
"Z Budejovic, matko ; ale dnes
vyjeli jsme. bohuzel ! z Vltavo
tyna," odpovidal ji.
"Tedy z Budejic, z Budejic,
taky tarn maine pfizeil, ale vzda
lenou...." (Pokracovani.)
ctete novou povidku "SOKOVE"
9m
A TRIUMPH
IMTfUJlT
ortRctnm
HI