I
sokove. m
Ctenafum tohoto listu vypravuje Karel cervenka
i.
Asi polou mesiee f-ervenee roku
1835. sedela ve stanu na bfehu fe
ky Issry mala tJupa Aralm. Byl to
stafec Brahvm Ben-Zaragut s dee
rou svou Bajou, nejkrasnejSi div
kou kmene Beny-Smyl a pak dva
mladi muzi : Hassan a Kadur.
Slunee bylo jiz davno ukrylo
zhouei svou tvaf v horaeh Karkar
skych. Pfijemny vzduch vecerni vanul
krajinou.
Pojednou vzchopil se Hassan a
patravym okem zahledel se do kra
jiny. Pak pfilozil ucho k ze
.nii. . . .
V temz okamziku pocali u kolu
uvazane kone tise fehtati. . . .
Po chvili slyseti bylo chroptivy
bias velblouodi. . . . lizkostne be
eeni ovec
Stada tlaeila se tesneji k stanu
hledajiee ochrany.
Die techto znameni poznali Ara
bove blizici se nebezpeei. Lev s
kopee Karkaru, jehoz dosud niktlo
ve skalnem obydli nevypatral, vy
sel dnesni noei loupiti.
Mladi muzove pfipravili se k
obrane. Hassan cbopil se Brahy
movy dlouhe pusky, Kadur sahnul
jatagan zabodnul bo do zeme, by
mu byl pfihodne po ruce.
Brahym povstal zatim vazne ze
zeme.
uMile ditky," fekl povznese
nym hlasem, "velky" Allah dava
nam svou svatou vuli poznat.
Vy oba milujete nioji Baju!
Ty, Kadure, jsi nejbohatsi ze
kmene Djafera; ovsem eizinee,
nez jiz dosti casto nasledovali dce-
ry nase muze kmene ciziho
Ty, stryce Hassane, nejsi tak sta
dy pozehnan jako Kadur, vsak hr
dinne jsi bojoval a mnohokrat jiz
prolil krev za Islam svaty. Mas
tedy cestne zasluhy! Oba jste
srdci memu stejne milymi zad-nemu-z
vas neodepfel bych ruky
dcery sve. Mocny Allah rozhodnif
tedy nad vami ! Deeru mou do
stane ten, jenz polozi k nohani
mym kuzi lva s kopce Karkaru
. Po feci otcove pozvedla Baja
oci svych k nebi, jakoby tajne
pram srdee jejiho bylo modlitbou.
Pak utkvel zrak jeji na Hassano
vi. Kadur se zacbvel a polozil ruku
na hlaveii sve pistole.
Na pokynuti otcovo odebrala se
Baja do zadnibo dilu stanu pro
zeny ureeneho.
Jedva ze odesla, slyseti bylo na
blizku tahly rev lvi.
Hassan pfipravil rucniei k vy
stfelu, 'Kadur namef il pistoli proti
vchodu stanu, a stary Brabym po
stavil se s lesklym damaseenskym
jataganem pfed zaclonu, za niz se
byla Baja ukryla.
V torn otfaslo vzduchem hruzne
fvani Stan se prudce otfasl
mohutnym skokem tezkeho tele
sa.... Ye stenach jeho nastal
strasny praskot lamajicich se la
ti. . . . Arabove uzkostne vykfikli
a klesli pod tizi padajicibo stanu
k zemi.
Lev barvou stanu oklaman, do
mnival se skociti na pevny pfed-met-
Tezkym jebo skokem zpfetr
haly se provazy a polamaly lati.
Stan se zritil. Lev se zarazil. Po
chvili ucitil sve obeti. Hroznou si
lou tlap a zubu snazil se roztrbnou
ti pfikryvku jez Araby kryla. Sil
ne late, provazy a ;pokryvka z
kuze velbloudi sile jebo vzdorova
ly. Pro okamzik byli tedy Arabove
zachraneni.
Hassan nepozbyl ducbapritom
nosti. Podafilo se mu jatagan z po
chvy v3rtahnuoti. Skrze pokryvku
bodal ve tmach po mocnem nepfi
teli. Caste zakruceni prozrazovalo,
ze lva zasahl. Cim staval se boj
tuzsi tim zufiveji vztekalo se zvl
re; brzy oznamovalo pukani kii
ze, ze pfiserny boj se skonci. ?
K smxtelne uzkosti Arabii nova
pfidala se tryzen. Od uhli, jez le
zelo po zemi rozhazeno vznaly
se pfikryvky. Stan pocal na ne-
kolika mistech bofeti.
Postaveni Ilassanovo stavalo se
nesnesitelnym ; stiplavy kouf dril
zdil bo a omnmoval. S vynaloze
nim vi'skeryeh sil svyeb zpfetinal
provazy i late bo tizici a vyrazil
ven. odbodbni radeji se strasnym
nepritelem zoufaly boj podniknou
ti. nez zalknouti se v bofieim sta
nu. Lev boje se obne, ustoupil neko
lik kroku zpet, polozil se na zem
a pozoroval ze vzdali sve obeti.
Hassan spechal k mistu, kde
Baja se byla ukryla. Kvapne roz
t'al bofici zaclonu Baju nalezl
jiz napolo mrtvou. Pozvedl opMr
ne oindlelou divku a polozil ji ve
dle obne. Tak zaehranil i Braby
ma. Jeste tretibo jest mu vyrvati
smrti.... Lee l-ame jebo jest tfe
ba k ocbrane Raji. . . .
Konecne vitezi laska nad zasti,
a Kadur jest zaebranen
Pfi jasne zai'i obne videti bylo
lva, an leze olizoval ranenou tla
pu. Jak ho zapuditi, pfemoci?!
Zbrani svych zanechali Arabo
ve pod zficeninami stanu; ctry
vvstfelv nasvedcovalv, ze zarem
ranv vyslv.
Oben jiz klesa. Rude pliiti a zdr
'A lva v povzdali tak dlouho, nez
pfijde pomoc stisnenym ; ci musi
zoufaly boj na zivot a na smrt
pouze jatagan rozhodnouti !?
V osudnem tomto okamzeni za
leta sem z dalky temny hluk, o
znamujici pfichod jinych Arabu.
Lev obrati blavu v tu stranu,
zdvibne se, otrese hfivou, zafve a
mohutnym skokem leti pnchozim
vstfic.
Po chvilce pronika krajinou zou
faly vykfik pak bolestne ste
nani. . . .
Lev s kopce Karkaru nalezl ko-
fist.
Pfibyli Arabove skupili se kol
zacbranenych. Oheii byl udusen.
Pro Brahyma a dceru jeho na ry
ehlo postaven novy stan.
Co se toto dalo, pfiblizila se Ba
ja k Hassanovi, jenz opfen jsa o
hlaveii sve rucnice stal opodal za
myslen. ''Teto noei"' zaseptala tise Ba
ja, ;ioeekavati. . . . Te budu pod
tfemi palmami na Issefe!"
Hlas Bajin vytrhl Hassana ze
zamysleni. Stiskna divce ruku fe
kl: '-'Dostavim se."
Nad krajinou sklenula se ticha
noc. Brahym odpocival v nove
zbudovanem stanu : podle nebo po
sadila se Baja, pfemyslejic o u
dalosti dnesniho vecera.
Kadur odesel s Araby k svemu
pokoleni, aby pfipravil se k hon
be na lva na den pfisti.
Hassan vyhledal tfi palmy na
Issefe.
Dlouho eekal .... Baja nepf i
ehazela. Namahanim minuleho
dne vysilen, upadl ve spani.
Po nekolika okamzieich ozvalo se
v dali vyti sakali pak blizilo se
k mistu, kde Hassan odpocival.
Nahle polozila se tfesouci se ru
ka na jeho rameno. Zacbvel se a
procitl Baja v dlouhem, bilein
rouse stala pfed nim ; v ruce
jeji blyskal se dlouhy jatagan.
"Ty spis Hassane!' fekla P.a
ja . . . . Jak jsi sfastny ! Ja nemoh
lazdfimnouti, strasne pfedtu
chy nine trapily."'
Hassan prudce ze zeme povstal.
Vyfkni jen jedno slovo, a budu
sfasten ja zvitezim!" Milujes
nine?'"
Baja pohledla povazlive na Has
sana :
'"Jsem zde: nepravi ti to dosti
o me lasce ? Dnesni noei chtela
jsem otci fici, ze te miluji.
Kdyz .... Ty vis co se stalo.
Allah mluvil iisty meho otce
A'ezmi tuto zbran ! Vyhrabala jsem
ji pod zficeninami stanu. Nedy ji
nosil velky hrdina Sidi-Hafiz.
2'brani tou zvitezis! Jdi muj
mihicku, laska ma zprovazejs kro
ky tve!"
Na to zmizela Baja v-nocnich
tmach.
Hassan v tezke myslenky pohH-
zen vracel se do sveho stanu.
II.
Ledva ze pocalo slunee posylat
svetu vrele pozdravy, )fipravoval
se Hassan na honbu. Osedlav kone
ozbrojil se nedlouhou puskou
lee jataganem Rajinym : za pas
zastreil dve pistole, a k sedlu pfi
pnul malou sekerku. Takto vyzbro
I jen vyjel. navstiviv drive stan Bra
hymuv. linil lva odtud stopovati.
Prahym a Raja sedice pfed sta
nem pozorovali spoustu 7. minule
noei.
Hassan sesednuv s kone polibil
starci ruku. Kdyz se po divce 0
hledl spatfil v je.ii oku slzu se les
knouti. Ani bystremu zraku Bra
hyma neuslo pohnuti divcino. Po
lozil tfesouci se ruce na blavu Has
sanovu a jiravil pobnute: "Jdi sy
nu muj, velky Allah budiz s
Tebou ! Me pozehnani necht' te pro
vazi.
Hassan vfele podekoval, pak stis
knul Baji ruku a vysvihnuv se na
kone. brzy zmizel za vybezkem hor
Karkarskych. Zvolna a opatrne jel
po krvave stope lvi, jez ho pfived
la inezi dva kolme bustou travou a
trnovym kfovim porostle kopce,
kdez se stavala hustejsi. Nebylo
pochybnosti, ze tu iniva lev svuj
pravidelny beb. Po dvouhodin
ne namahave jizde ocitl se ve skal
natem udoli. Tu sestoupil s kone,je
hoz zde nebylo mu lze vice pouzi
ti. Cestu do kopeu po uzkych nes
chudnyeh stezkaeh bylo mu kona
ti pesky. Uslechtile zvife pozna
vsi pfipravy k odpocinku, pozdvi
hlo volne pfedni nohu, chtic se ne
chat spoutati. Hassan pphlednuv
na spolecnika mnohych bitev a ne
bezpeei, bolne se usmal ; pak blade
bo po bfive fekl : "Odejdi, mile,
dobre zvife v krajinu na pastvi
ny ! Xevim, zda se vratim ziv a
zdrav: pak by nebylo, kdo hy
te rozpoutal, a stal se obeti di
vych sakaluv. Uvidis-li nine jiti
zpet, raduj se; ponesu kuzi lvi co
dfikaz svebo vitezstvi. Xej)fij-du-li
vice, navrat se k nasini sta
liinn aby Brabym, Baja a otec muj
zvedeli 0 mem osudu!"
Na to odhodil dlouhy plasl", u-
tahl si pevneji pas k telu, do ru-.
ky vzaLsekeru a nastoupil cestu 'dovede splniti, je stale jeste ide
do pfikre strane. Opatrne kra- alem. Snad existuje dosud nekde
eel skrze husta kfovi, boje se sebe
memhsim sustem pozornost' hroz- nalezti ? A. mnoha zena unavena
nebo nepfitele na sebe obratiti. marnym hledanim, bere si toho,
Nic vsak nerusilo mrtve ticho kdo se ji nejdfive namane. Man
vznasejici se nad krajinou eas-'zelstvi takove, jakym je dues, zd.a
tejsi prudke zabuseni srdce pra
vilo Hassanovi 0 blizicim se nebez
peeenstvi. . Konecne se octnul pfed jakj' ni
si klenutim, utvofenym z nekolika
na. sebe sesntych tezkych balvanu.
Pfed vehodem lezel lev; zdal se po
minule noei odpocivati. Kdyz se
Arab blizil, pozdvibl blavu a pohli
zel neduvefive kolem sebe. Nejspi
se mu lehke zasusteni bliziciho se
ziveho tvora oznamilo. Hassan se
mzikem sehoulil do vysoke travy
a utajil dech. Bal se polmouti i
okem, aby jej kmit zraku hrozne
mu nepfiteli neprozradil. Lev se
jeste nekolikrat kolem sebe ohledl
a pfesvedciy se, ze nehrozi mu v
okoli zadneho nebezpeei, natahl se
opet a vlozil blavu mezi pfedni
tlapy. Asi po pul hodine oznamo-
va silny chrapot, ze spi
Hassan se zvedl. Studeny pot
vyvstal na celo. dice nabyti pfe
desleho klidu a chladnokrevnosti,
ohledne se y zad a vidi Kadiira
za sebou vystupovati do kopee.
Dele nemeska : se sekerou v prave
a )istoli v leve ruce bezi srdnate k
mistu. kde lev spi. V nekolika 0-
kamzicich oetne se u jeho hlavy
'Padua sekera zafici dvakrate vzdu
chem. a po kazde rane odleti tlapa
od mohutneho tela lvova. . . .
Bleskorycble odskoci Arab do
housti. puibodny okamzik ku sko
leni dravee tarn vyckavaje.
S desnym fevem probouzi se
lev. Pak chce se vzchopit k moc
nemu skoku vsak ihned klesii
k zemi.
Proudy krve vali se mu z tez
kych ran. Vali se dive po zemi,
drte v ocelovych zubeeh balvany
podle sluje nakupene.
V torn pfisel Kadur na skalu,
pod niz sebou zmital raneny lev.
Vypalil s obou pistoli Mifil
dobfe; koule roztrhly lvovi slabi
ny (Pokracovani.)
Manzelstvi umelcu.
Manzelstvi je bazardni bra, a
jako takova tesi se vzdor zlym tern
to casum dosud znacne oblibe. A
neni divu. jsou-li lide zvedavi, zda
vyhral ci probral ten ci onen.ktery
mel odvahu take si zabrat o svoje
stesti. A jak jsou na torn umelci?
Jakou ti maii pravdenodobnost
vyhry? A tu pravi americkii oper
ni pevkyne Geraldine Farar, ze az
bruza nepatrnou. A poukazuje na
cetini nest'astna manzelstvi umel
cu. A jak by take jinak ! Manzelstvi
nema nic spolecneho s laskou. Ze-na-umelkyne
nemuze svoje zajmy
deliti mezi rodinu a umeni. Pra
va matka nema tolik casu, by
mohla se venovati umeni. Genius
nebude miti nikdy vlastnosti do
breho manzela.
Pfedstavme si jen zenu studuii
ci ulobu, pisici roman, ze vytrho
vana je neustale starostmi rodin
neho zivota ! Pta se.nekdo Sary
Bernhardtove, mnoho-li vydala mi
liuleho tydne na domaci potfeb-?
Mn oh e zeny dovedou byti dobrv
mi matkami a manzelkami. Ale k
tomu je zapotfebi fadne davky tr
pelivosti a povolnosti. A trpelive
a povolne zeny jsou take nejlepsi
mi matkami. Ale k toinu musi by
ti zena uz zrozena. Ale rodinny zi
vot piny starosti a jednotvarnosti
ubiji v umelci vsecku fantasii a
vsecky illuse. Pro umelce zna
mena zmena vsecko. A jeden den
nemuze byti ztraven stejne jako
druby. Zena umelkyne ma svoje
nalady, zaliby, ci jak by nekdo
fekl. vrtochy, a potlaciti je k vuli
manzeli, ktery toho nechape. zna
menalo hy ciniti si nasili, ktere se
vzdy na cloveku vymsti.
Geraldine Farrar vubec dosti ne
vlidne posuzuje manzelstvi. Zadny
muz nemuze trvale naplniti srdce
zenino, a zadna zena srdce muzo
vo. Laska vyprcha a meni se v
klidne pfatelstvi.
A kdyz uz nektera zena voli mu
ze, at vybere si radeji starsiho. Do
ivedou pry byti stalejsi v lasce a
vyplni spise pfani zenino. Muz,
ktery vsecka pfani srdee zenina
na svete takovy ideal, ale jak ho
se ji docela zvracenym. Muselo by
se od zakladu zmeniti, melo-li by
znamenati stesti.
Psalo se mnoho 0 manzelstvich
umelcu, ale necht' mineni je jake
koliv, pravi Geraldine Farrar, ja
mohu umelce pfed manzelstvim
jen varovat. Muz zada si v manzel
stvi zeny pro sebe, a mnoho-li ca
su muze umelkyne, zejmena di
vadelni herecka, venovati rodine
a svemu muzi? Pro nine je tato 0
tazka davno rozfesena : Byti na ce
ly zivot svazana starostmi a povin
nostmi k rodine,
pro nine smrt
znamenalo bv
Touha po zabrani vice uzemi.
Vcecky zeme touzi po zamof
skych osadach, ale ne kazde se to
vyplati. Pfed tfemi roky zahajila
italskii vhida valku proti Turecku.
pfemohla je a dobyla na nem osa
dy Tripoli a Lybie v Africe. Pravi
lo se, ze jednou z hlavnieh pfiein
byla snaha, ziskati osadu, kam by
se mohlo stebovati z Italie pfeby
tecne obyvatelstvo. Ale zda se, ze
Italie s osadou tou neudelala zad
ne terno. Byla zfizena zvlastni ko
mise znaleu, kterii novou osadu vy
mefila a prozkoumala. Ta pfisla
k tomu poznani, ze by se v celem
Tripolsku dalo ziskati 75.000 akru
nove orne nuly, kdyz by se rozsl
rily nynejsi oasy a zfidily nove.
Oasu lze ovsem zfiditi jenom tarn,
kde se da opatfiti voda. Kde to
neni mozno, jest krajina pouhou
pousti. S vodou se musi vsude v A
friee setfit, deste zachycovat a u
schovavat a spofit s kazdou kap
kou. 75,000 akru piidy y osade tak
velike, kterii vyzadovala tolik kr
ve a pohltila tolik milionii, neni za
jiste mnoho. Asi tisic rolniku mo
hlo by byti podeleno farmami 0
neco mensmii nezli jsou amerieke
osmdesatky. A pfi torn jeste da se
souditi, ze vladni komise dela vec
lepsi nezli ve skutecnosti jest.
Zasflatelum dobytka
Fro spolehlive a poctive obslouzeni
zasilejte vas dobytek firme
INTERSTATE LIVE STOCK
COMISSSON (Incorporated) CO.
v SOUTH OMAHA, - NEBR.
Jsme zaradeni mezi ziskatele nejvys
sfch cen a nas obchod byl zbudovan
jedine na zasluze. ZKUSTE NAS! !
R. L. REYNOLDS, prodavac hor. dobytka
J. R. McPHAlL, prodavac vep. dobylka
JIM DONOHUE, vypomocni prodavac
GEO. ASHBURN, vypomocni prodavac
PANI J. DONAHUE, v uradovne.
t :
1 :
V uradovne jsme vzdy brzo i pozde.
Tel. v uradovne (office tel.) South 378
Snad se da v budouenosti delati
vice, ale vezme to mnoho prace.
Cyrenaika byla pfed 3000 lety o
sazeua Keky a byla krajinou velmi
iirodnou. Ale i kdyby se mnoho na
pravilo, jest pfeee patrno. ze Ita
love s novou osadou value nepo
chodili. Leceni nervosy mlcenini.
Ye Skotsku byly pred nedav
nem zalozeny nove lazne, ve kte
rych lecba nedeje se jen vodou,
vzduchem, sluneem a teplem, jako
jiude, nybrz take tim, ze nemoeni
musi mlceti. Liizne tyto jsou ur
ceny pro lidi nervosni, nebo snad
lepe feceuo, pro jisty druh nervo
sy. Osetfujici lekaf na pocatku vy
lozi lazenskemu hostu, oc jde.Bud'
to at se vrati anebo chce-li zustati,
necht' podrobi se pfedpisum. A ty
zneji, ze nemocny musi po celou
dobu lecby zachovati naproste ml
ceni. Tak se tez deje. Na pocatku
sice nektery z hosti se pokousi o
tazati se na neco lekafe neb celedi,
ale narazi u nieh na tvrdosijne ml
ceni, takze se casern vzda svych
pokusu .Tou dobou je v laznieh 70
osob, z nichz coz ovsem nikoho
nepfekvapi toliko tfi jsou vy
mluvnejsiho pohlavi zenskSho. A
to jsou jeste asi sufrazetky! Ani
pfi stole se nehovofi. Kazdy ma
vedle sebe tabulku a na tu pise sva
pfani sluzebictvu. To znamena o
tazku, pfeje-li si neceho. Kdyz host
zavrti hlavou, znamena to, ze nic.
Iozno-li vefit londynsemu tisku,
cini tato zamlkla. lecba zazraky.
Nedluzite na tento casopis?
M Eeg.US.Pat.OIf. JjS& MM
f, K?ALCOHOLlfe ! MSSj,
fNBICHTER&ColPI )
liiSltptff iff
F. AD. RICHTER & CO.
74-80 Washington st., NEW YORK.
t
:
;
:
CHAS. F. COX, fiditel (Manager)
FRANK ROBERTS, prodavac ovci
ED. O'BANION, vypomocni prodavac
JOSEPH TOMES, kasi'r
Nemecko a Rakousko
nabfzeji podmniky
mfru.
Washington. Nemecko a Ea
kousko nabizeji mir s nasledujici
mi podminkami :
1. Anglie ma uznavati nemeeky
obchod a pravo cisafovo ku kolo
niim. 2. Franeie ma zaplatiti valeene
nahrady Nemeeku a Eakousku s
nynejsim tazenim spojene.
3. Stare polske kralovstvi ma
byti zfizeno mezi Nemeckem, Rus
kem a Eakouskem.
4. Srbsko ma zaruciti Eakousko
TJhersku, ze nebude pomysleti na
dobyti casti Eakousko- TJherska.
Na proti tomu Nemecko a Ra
kousko bude uznavati svrchova
nost namofni moci Anglie.
Nemecko uvadi, ze nechce pfi
pojiti ku sve fisi dalsi cast Fran
eie, ani kus Polska od ruske rise.
Kdyby podminky ty bjrly pfijaty,
stavi Nemecko a Rakousko ihned
valku. (Patrne Nemecko a Rakou
sko boji se nejen Ruska, ale i
vnitfnich nepokoju, ktere by smet
ly oba cisafe s povrchu.)
Pomsta Pyllakfi, t
"Verni az do skonani",
Zklamana zavist'!
Tri povidky v jedne knizce od Karla
Cervenky. Posleme vsechny tri po
vidky do kterekoliv casti Spojcnych
Statu vyplacens
za 35ct.
ODVARKA BROS., Clarkson. Nebr.
Pain Expeller
odstrani boleste pfi revmatismu,
pfi lamani v udeeh, pfi strzenem
kfizi, pfi neuralgii v boku a ne
uralgic Rychle odstrani vse
clmu bolest a stuhlost v kloubech
a ve svalech. Jest to znameni
ty prostfedek pro vyvracenini,
ehromost a pohmozdenini. Jest
rychly na vyleceni nastuzeni,
chfipky a bolaveho krku. Za
braiiuje ochrnuti, zapalu plic a bo
lestem na prsou. Yyleei boleni
hlavy a zubu.
4 neb 5 kapek do sklenice vody
ucini znamenity prostfedek na vy
plachovani v iistech.
Na vnitfni uzivani (4 kapky do
sklenice vody) jest to vy teeny
lek proti zaludecnim kfecim a
spatnemu traveni.
Ten pravy pfichazi v balickach
jak jest zde vyobrazen. Vamjte
se pfed necennymi padelky. 25 a
50 centu kihev u lekarniku.