Jak to vypada v
Cechach.
Z Tabora pise se ze due 10. srp
n a : Zastaveni osobni dopravy
na tratieh zpusobilo na ceskem
venkove zeela mimofadny stav.
Jsme bez jedineho spojeni s Pra-
.liou, sodfinuti od ceAeho sveta.Jke vyhode. Xikdy nepfejelo silni-
bytem odvodu koni je duos po
tah vzaenosti. Vse obstarava se
kravami, mensi voziky se zeleni
nou, mlekem a malym nakladem
tahnou psi. Je zajimavo, jak ke
cti pfislo opet kolo. Kdo je ma a
umi na nem jezdit, je dues ve veli
zbaveni vseho styku s centrem na
si zeiue; pfes noe stali jsme se oa
sou, ci lepe reeeno ostrovem na
sousi. Skrovna posta, dochazejiei
opozdene jednou denne. pfinasi no
viny ze vcerejska, sdelujiei uda
losti davno jiz pfedstizene dnes
kem. Ale i o ty je tu shaiika a za-stavi-li
se nimi nekdo na ulici, ob
klopi ho hloucek a vsichni zveda
ve ctou, vyslovnji sve nazory o
situaei a pakse rozchazeji, a by roz
nasely zpravy dale. V teehto do
bach eiti se tu nesmirna dfilezi
tost a potfeba tisku: a dluzno fi
ci, ze vliv jeho jest veliky. Maly
pfiklad : V jihoceskem vetsim mes
te, odkud tento dopis odeslan, ja
ko vsude jinde lined v prvnich
dnech vznikla velika nouze o drob
ne. Due 6 srpna nebylo vubec moz
no rozmeniti nikde petikorimu ;
due 7. srpna s velikou namahou
korunu. Stalo se v bezpoc
tu pfipadeeh, ze konsument musil
zabalene zbozi vratiti, protoze na
jeho petikorimu nemel obchodnik
zpet. Stribro i nikl zmizely v teeh
to dvou kritickych dnech zcela z
obehu; ani na poste, na bernim ti
rade, v zaloznach a spofitelnach
nebylo drobnych. Obchodniei po
mahali si dvojim spusobem: jedni
pfijali od znainych jim osob ban
kovku, stvrdili pfijem v knizce a
davali zbozi timto zpusobein, az
obnos vycerpan. Druzi, pokud mo
hli, davali nazpet v postovnich
znamkach. Tento druhy zpusob
"meny" ovsem vzhledem k lepka
vosti znamek se neosvedcil a prak-
tikovani jeho v nekolik hodinach
ustalo. A teprve kdyz pfislo v no
vinach pfesvedcive upozorneni, ze
je nesmyslno shrabovati a usehova
rati minci, nastalo liable veera u
volneni a z bohatych zasob aspoii
cast dostala se do obehu. Dnes jiz
skoro vsude se rozmeni papir a
dostane se i na vetsi bankovku
zpet Kovnez ustalo i prekotne
zasobovani se potravinami. V
prvych dnech obehody byly pfinio
ve stavu oblezeni a nebylo jedine
lio eloveka, ktery by nesel s niisi,
koseni nebo taskou vysoko nape
chovanymi. I to jiz utuchlo a v ob
chodech i na trzich je opet nor
uialni rueh. Jinak je, bohuzel v ob
chodech a zivnostech, jez neslouzi
potfebam dennim a potfebam za
ludku, Jsou to v prve fade ob
chody s modnini zbozim, kam ne
vkroci za cely den noha. Majitele
teehto zle nafikaji, castecne je
uzavirajl a jsou-li podnikavejsi,
chytaji se honem jineho.
Vsestranna je nouze o delnictvo,
zvlaste zemedelske, pak v pivova
rech, sladovnach a ve mlynech. Zi
ta stoji uz desaty den v "pana
cich" na polich a neni, kdo by je
odvezl. Tu a tarn, kde zcela ne-
ztratili hlavu, skolni deti na tra
kafich odvazeji urodu, zenr na
niisich a v plachtaeh odnaseji sno
py; ale o nejake organisaei prace
neni potuchy. A pfece velmi lnno
he dalo by se zacliranit, kdyby pfi
dobre villi a shode v kazde obci
starosta nebo ucitel zorganisoval
sbor pracovnich sil, ktery bT skla
dal dnes tomu, zitra ononm. Ne
kde se jiz tak deje, ale vetsinou.
chodi zbyli jako bezhlavi, dny u
bihaji a obili na polieh vzrusta a
hnije. Vseobecne se citi nutnosf ne
jakeho rozsafneho zasahnuti do
teehto bezutesenych pomeru. Je
treba nejakym vhodnym zpnso
bem vzpruziti skleslou mysl pozu
stalych zen, ktere misto, aby encr
gicky ehopily se prace na poli, od
easneho rana az do noci s detmi
vlaceji se po lesich a hledaji hou
by, jakoby to za danych pomeru
byl jedinj' spasny prostfedek.
I v takov'ch prumyslovych za
vodech, jez zabyvaji se vyrobou
denineh potfeb, v pivovarech, lilio
varech a mlynech, je vyroba ome
zena. jednak nedostatkem pravov
nich sil, jednak nedostatekem u
hli. Pivovar, kde denne byly dve
varky, ohlasil nyiii tydne jen dve ;
v "Amerikanu", kde se mlelo
dnem i noci, nekolik slozeni stoji
a mele se jen pfes den. Po od-
ee tolik cyklistu jako nyni; nikdy
tolik motorek a automobilu. Tento
nioderni dopravni prostfedek stou
pi nyni uzasne v eene: padesat i
sto jieli p feh re i silnieemi ku Pra-
ze a k Vidni. vetsinou s civilnimi
pasazery. ktefi zmeskali posledni
sjiojeni s draliou. Die ohromne po-
ptavky po pfilezitostnem svezeni
1e souditi, ze autobusova doprava
by nyni pfisla velmi vhod na men
si i vetsi trati. Kdyby stav uzavfe
ni drah mel jeste delsi eas potr
vati. bylo by zahodno postarati se
o nejakou napravu. Vyskytlo se
jiz dosti stateenycli ehodcu, ktefi
na pfiklad z Tabora pustili se do
Prahy pesky, nebof je dosti obtiz
no dostati si na postovni vlak, kte
ry ostatne jede eelou noe, legit i-
maci
Co tyto fadky pisi. vydala Iest
ska spofitelna v Tabofe, aby odpo
niohla nedostatku drobnych, ko
runove poukazky ve forma tu jizd
nicli listku, ovsem jen pro mis tni
obehod. Z poeatku byly pfijaty s
jistou neduverou nebo lepe feee
no opatrnosti. A neschazelo ani na
komickyeh scenaeh ! Do jednoho
obehodu pfisla zena z okoli a pla
rila desitkou. Kdyz ji kupec daval
nazpet v teehto poukazkach, spra
skla nice a zvolala: "Jezismarja
a to uz stf ibrne koruny neplati ?
A ja nestastna meini jich doma v
brnei za dve ste!"
Kdyz minou libanky.
Libanky! Vetsina starsich lidi
vzpomina na ne jako na nejkras-
Ale tloba ta netrva bohuzel dlou
ho. tak jako nejkrasnejsi kvet o
byeejne nejdfive odkveta. Je to
uz zakon pfirotly. Snatkem nasta
va lasee lidske doba nejvetsiho
rozkvetu ;i pak die veeneho zako
na o pomijejienosti nastava opa
davani. Ruzove listeeky milostne
ho zanietMii opadavaji, ale proto
jeste nemiisi strom zajiti. Naopak
nadcliazi nm doba zralosti, doba
plodu. Je jisto. ze milostna vasen
nemu.e vyplnit cely zivot dvou li
di,, naopak ze brzo pomine a ze
manzelstvi musi si najiti jiny ob
sali. dalfko trvalejsi ceny. A tim
je pfatelstvi.
Libanky. na ktere zeny tak dlou
ho a rasto i nemistne vzpominaji,
jsou vlastne jen jakousi episodou
v zivote. episodou siee krasnou, a
le pomijejiei. Laska preba a tfeba
jeji misto nahraditi neznym pfatel
stvim, povinnosti a praei. A tu pak
se teprve rozvinou jednotlive cha
raktery. tu se ukaze, co bylo prav
dou a eo lzi ve vzajemnem pome
ru. Zeny, ktere se rozplyvaly las
kou, mluvi s pohrdanim o svych
muzieh, protoze jim nemohou po
skvtnouti to, o eem snilv a vzdv
ehaji semtimentalne : "Kde jsou
ty easy, kdy by byl pro nine do
vody skoeil!" A muzi utikaji z
domova. na ktery se tolik tesili,
a hledaji uteehu v hostincich. Rub
nesfastneho manzelstvi ukazuje se
v cele nahote.
Tento stesk na zmenu muzu po
svatbe je skoro vseobecny. Je ke
nine cniauny, nemiiuje nine uz, t
rikaji zeny, pfatele jsou mu milej
si atd. A pak zacne se lined s kcV
zanim a scenami, ktere ovsem
vedou jen k borsimu. Xebylo by le
pe pfemysleti trochu vice o pfici
nach toho a torn, nejsou-li zeny
I take trochu tim vinnv. ze muzove
Ipreliaji z domova? Trpelivst, od
danost, dobrota byly by jiste lep-
diny, leti-li stfedni vzducholod'
z Hamburku neb Emdenu do
Londyna doleti vzducholod' za
mene nez 6 hodin. Ze tohoto letee
keho vykonu za pfiznivelio pocasi
jsou nemecke vzdueholodi sehop
ny, to dokazaly lety od Iodamske
ho jrzera do Cuxhavenu i na ji
nyeb i delsich tratieh.
Xebezpeei takove akce zde je a
nebezpeei to jest pro britske a
francouzske lod'stvo vetsi nez pro
Londyn. ac ani ten z nebezpeene
sfery mozue utoene akce Zepjieli
nu nijak neunika, tfeba byl chra
nen reflektory, puskanij a dely pro
palbu na vzducholode zvlast' ses
trojenymi i cetnymi aeroplany.
Xebezpeei tkvi hlavne ve dvou
vlastnosteeh nemeekycli vzdueho
lodi. Jednak mohou zeela nesly
sene doraziti nad misto sveho cile
a pak mohou jednotlive nesti od
40 GO centu tfaskavin a jich take
bez velkeho nebezeei pouziti. A
pokud znaniy jsou vysledky ma
nevru nemeckych vzdueholodi. kte
re maji rozloliy asj)on 1000 etveree
nich yardu. Xas mestsky blok mo
liou nemecke vzdueholodi zasa
hnouti granaty s pravdepodob
nosti SO procent. To jest, z dese-
jencu. U Mukdenu v r. 1903 melo
Rusko tak velikou jednotlivou ar
madu, jaka kdy v dejinach sveta
sla do bitvy. Vojaci v jeho armade
na dalekem Vychode dostali dfikla
dny vycvik. Velka cast teehto ve
teranu jest i nyni v ruskem vojsku.
Osvedcili se byti vyteenymi voja
ky Spoj. Statu y Mandzursku dos
vedeuji o tvrdosijne odvaze rus
keho voj.ika za teeh nejhorsieh o
kolnosti. I za spatneho vudcovstvi
jakym trpel v Mandzursku, rusky
vojak vydrzi ohromne ztrary. a
niz by klesnul na mysli.
Veterani z Mandzurska utuzi
ostatni ruske vojsko. Xutno vye
kati, zdali poueeni . Mandzurska
urychlilo intelligenci a zvetsilo
zruenost ruskych vudcu.
Spojenee Ruska, ma take vojsko
otuzene ve skutecne valce. ae ne
nia ho daleko tolik. V poslednieh
deseti leteeli mela Francie v Ma
roccu najednou az 70.000 muzfi.
Ac sluzba vojenska v severni Afri
ce nebyla proti takovym protivni
kum, jakym nyni eeli vojsko repu
bliky, pfece jen melo vojsko jeji
zvlaste tuhou sluzbu v obtizne ze
mi. Za teehto okolnosti francouz
ske severo-africke vojsko stalo se
jediiim z nejlepe znainych bojov-
einoveho oleje. V kazdem vsak pH
pade podobnem hied 'me co nejry
ehleji povolati lekafe.
ti vrzenyeh granatu trefi asi S
domu najednom mestskem bloku nych vojsk ve svete
stojici.
Vedle granatu vsak daleko hroz
nejsi jsou ueinky stfel dela zvlast
pro vzdueholodi sestrojeneho. Va
ha stfel jest asi 150 liber a jistota
trefy jest daleko vetsi nez i)fi
nejsi dobu zivota. Zeimena zenv.v. , ' ,
, , . , . sim prostredkem, nez hruba slova.
vraeeii se k mm ve vzpommkach ,T1 .... . . v ,
.... , , , , . Hlavne je treba premvslet o ucelu
po celv zivot, ba zip nekdv prave , . v. ,-.-,,.
. , 'a ohsahu zivota. Zada-h zena, abv
ien temi vzpominkami, ktere zbv- . , . . ,
i ji muz rikal stale taz lichotiva slo-
i v jim jeume z Kiasueuo sua o man . , , . v .
. , , , . x, , . . . va, jako za svovodna, je to poseti-
zelskem zivote. Xeb prave zenv o , L, . , ,,..,-
. , , , V ilosti. Zivot nedoprava jednoduse
manzelskem zivote tolik sni! Za- . . , . , ...
. easu k takovvm malichernostem,
tim co muzi vstupuii jiz do man- , , ,
. , x . w L . iDrmasi nove starosti a nove svize-
zelstvi s iistvnn zkusenostmi, u- , , , , , , ." .
, v , , , 'le, ale take nove starosti, zeimena
zaviraji divkv snatek zcela neve-' , , . 2 L , . ,
. , x radosti otcovstvi a materstvi, kte-
dome a teprve ziv.otem tezce vv- , .. . . .
, ., , .. , , . ,. " re jiste nahradi l slastno:- episodu
kupuji to, co inn mohlo byti po- , . . , ,
. , ... . . . , , , i rehajjcieh hbanek.
skytnuto jiz pred snatkem, kdyby
nebylo zvraeene divci vychovy a - 7
kdyby se rodice byli postarali, a-,ValeCne HebeZpeCI Ve
by devce vedelo, co je vlastne man YZdUChll.
zelstvi a. iake nkb'ida 1-nvinnnsti. ' Ktervkoliv technickv vynalez
Pak by snad nebylo tech snatku, moderni naleza dnes skoro nejdfi
ktere se nekdy uzaviraji jak z ve ?uzitkovani pro ueele vojenske.
chvilkoveho rozmaru, mezi lidmi, ! Vseehny pfedpovedi ci lepe bujne
ktefi se ani dobfe' neznaji, nebo ' fantasie romanopiseu jsou pfeko
ktefi ani neuvazil, vvstaei-li jim a uejmodernejsi dostizeny.
prostfedky vubec na vydrzovani Verneuv "Tajemny brad v Kar-
spolecue domacnosti, pak by snad
se hlavne devcata nehnala tak o
pfekot do manzelstvi pouze jen
proto, aby byla vdana. Jsou to ta,
ktera spatfuji v manzelstvi jen
zaopatfovaci usty, kde by pohodl-
patech" in a dustojny pendant
modernieh opevnenieh, kde ostna
te draty nabite silnym proudein
elektfiny zabijeji na raz fady u
toeniku. Podmofske cluny se zdaji
take dues byt vetsi mocnosti i
ne bvla ziva a kde maji vice vol- nez superdreactnougiity a vzdus-
nosti, nez jsou-li svobodna. Jak e lod'stvo v moderni valce je jiz
easto se stava, ze prave tyto zeny jnezbytnou soueasti pozemni i na-
zklamou se ve svych vypoetech a morni moci.
ty iak jsou nejvetsimi nepfitel-
IL G. Wells, jenz se nedavno pfi
kvnemi st'astnvch domacnosti. Svv:hh'sil sy'm'1 ehinky v chieazske
mi nafky na zklainani otravuji ''Tribune' ye y Valce ve vzdu-
eele okoli. znemoznuii oraei svvm cnu az presyeenymi barva-
7 tf i I
i.iiiyfim h.'r-nn iim vXelm snntn. hrflZ.V Vfllky blldoilCllOSti, Y
jenost a zenou ubohu lodicku man
zelstvi vstfic jistemu ztroskotani.
Jak je mozno, mivali se pfece
tak nidi! slysime pak casto vy-kf-ik
)odivu, kdyz nekten'i z tech
manzelskych tragedii )rodere se
na vefejnost. livali se nidi ! Snad
je to i pravda. Sesli se kdesi v
zabave, zalibili se jeden druhemu
a poeitili k sobe i vzajemnou las
ku, lasku mladych lidi. ktefi hlou
beji nepfemysleji o svych pova
liach a budoucim spoleenem zivote,
nybrz touzi jen po spoleenem ob
jeti. Zdalo se jim, ze jsou jako
stvofeni pro sebe. Zivot jim za
svobodna plyuul tak klidne, har
monieky. Bylo to vse tak krasne !
Tajene schuzky, pak vyznani, pfi
pravy k svatbe, chystani nove do
macnosti zadna divka nezna
krasnejsieh chvil v zivote. Den
svatby a prvni eas manzelstvi mi
ne jako v blazenem snu. Ysecko je
kolem nove, puvabne, manzel je
sama pozornost a ochota, maiizel-
ka se rozplyva v blahu.... Je to
doba libanek.
mz nemecke vzducholod 'stvo niei
velemesto Londyn.
Pokud se jeho pfiserne sny mo
hou uskuteeniti. ovsem v torn po
meru jako sny se v sedi zivota spl
niti mohou, nemozno dues rozhod
nouti. Ale pfipad antverpsky,
kde vzduehold' nemecka mohla ne
rusene vrhat pumy nezvykle vy
busne sily, dokazuje opravnenost
panickeho strachu, ktery jiz od
let : nevim, zda od vydani Wel
sova roinanu Anglii udrzuje v
napmaveni lidesu. A dnes vice nez
kdy jindy jsou k lienni pficiny.
Xemecke voje dostilily die svych
phinu se strojovou pfesnosti bel
gickeho bfehu Severniho more a
Ostende ry die planu tech ma
tvofiti zakladnu pro akei nemec
kych vzdueholodi proti Anglii. A
jake jsou to plany: iitok na spoje
necke lod'stvo a utok na Londyn
se vzdusnyeh vysin. Z Ostende do
valeeneho pfistavu britskeho Do
varu jest pouzo 120 mil, ktere
dnesmuze nemecka vzducholod' ty
pu Zeppelinova urazit za dve ho-
vrhani granatu, nemluve ani o I'm obdrzeli svoji zkusenost skutee
Dobrodruzi.
Sta a sta mladych muzu ruz
nych narodnosti, Americaniiv, I
tlliv i jinych, hlasi se jako do
lirovolniei pod francouzske pra
pory. Bude pry z nich utvofena
nova cizinska legie.
Proc jdou ti cizinci do boje za
Francii ? Jiste ne z vlastenectvi
jsou to pfece cizinci. Mohlo by se
fici. ze snad jdou do boje proto,
ze Xenit'cko jest jim pfedstavite
!em militarismu a nasili, proti
nemuz Francie haji svobodu a ci
vilisaci. Ale u veesiny jich bez
pochyby rozhoduje )Oiiha touha
po dobrodruzstvi. Jinak bylo b'
tezko vysvetliti si, proc takovy
American, Ital, anebo Svycar dice
zabijeti Xemce, ktefi mu pfece ne
ublizili.
Valka jako honba je "sport
kniluv, a takovy dobrodruh jde
do valky proto, ze je si vedom, za-bije-li
hodne nepfatel, ze za to ne
bude odsouzen ani povesen, ny
brz plaeen a chvalen. Ve valce
mizi vseehny pfekazky, pouta a
zakazy, kterymi civilasce drzi na
uzde divoke pudy ve valce pa-
Posledni skutecne valceni An-niije pravo jestni, pravo silnejsi-
glie ve velke mife bylo v Burskciho a to vabi dobrodruhy, kte-
valce )fed dvanaeti roky kdy mela
million muzu v poli. Anglie mela
by byti s to dostati neco z onech
muzu do sluzby, a dustojniei u ve-
prudkosti stfely a ovsem obrovske
sile'v naboji obsazenych tfaska
vin, ktere maji daleko vetsi vy
Ijiisnou silu nez vseehny dosud
zmime.
Jest proto vzducholod' typu
Zeppelinova. pfes posmech. ktery
ji stihal pfi eastyeh neuspesieh, o
pravdu vaznym, ba pfilis vaznym
valecnym ustfojim.
Ovsem existuji jiz i obranue
prostfedky. Pfedevsim jsou to re
flektory ktere vrhaji za noci svet-
nou y kampani v jizni Africe.
X'ejotuzilejsiini vojiny ve valce
jsou Cernohorci a Srbove, vetera
ni dvou krvavych valek sotva pfed
rokem.
XTa druhe strane nemecke a ra
kouske vojsko nemaji Zcidne sku
tecne valecne zkusenosti, vyjma
kampaue prvnejsilio v Jihozapad
ni Africe y letech 1903-6, v nichz
bylo jednu dobu skoro 20,000 ne
meckeho vojska. Xemecko nemelo
vetsi sily vojska v poli od valky
la na mnoho mil .a tim vzdusneho (francouzsko - pruske. Rakousko,
nepfitele demaskuji; jsou to )iis-krome takovy eh pomerne malyeh
ky a dela, kteni svou zvh'istni Icon- joperaci jako byla valka proti be
strukei jsou s to znieiti vzucholod7 gum v Bosne ku konei let 70tych
jedinou ranou ale ty donesou pou- nemelo zadne skutecne valky od
ze do vyse JoOO 1800 vardu, kdez .valky s Pruskem v r. 1866
to vzducholod muze s velikou pre
rym valka jest pouze rozcilujicim.
sportem.
snosti zasahnouti svuj vyvoleny
cil s vyse 3000 yardu!
Uvazhne-li tedy vseehny moznos
ti pfiznive i nepfiznive pro usuzo
vani o vykonne schopnosti nemee
kycli vzdueholodi, muzeme pfijati
za pravdu se blizici zaver: ze to-
Pomoc pfi o otraveni
houbami.
Xeopatrnosti a neznalosti moz
no se snadno houbami otraviti. Ve
svem snisku o houbach. kterv vv-
Idal J. Lorene v Tfebici, pojedmi-
va rr. z-avrei taKe o uKazecii v
tiz vzdueholodi nemecke jsou pra
vein obavanvm cinitelem valee- Prvullli okamziku mame upotr
uym, s nhiiz pocitat musi a die
ruznych zpniv i pocita jak admi-
ralita britska tak pozemni moc
spojencu.
Lze silne pocliybovati, ze bv
biti. Ukazy otraveni neobjevuji se
'stejne. Pfi nekterych houbach v
kratinke dobe, u jinych teprve po
f) az 10 hodinach. Obyeejne dos
tavuje se pfin otraveni rozcile-
do Anrhe no dolivff Piim
V tomto planu ovsem je jiz tro-
eha velikasstvi nrMiieckeho. ktere
i . .
vzdueholodi nemecke molilv oe nost' nePokoJ a nekdy az zunvost.
. Ai.. ' ' .y?i' i . '
se pry Aemei chteji pokusiti ,'iraveny nariKa na Krure, nesnesi
kryti dopravu pozemniho voiska itelne" bolesti v zaludku a ve stfe
nemeckelio jez se eliysta k vpVulu v,lch' eiti zavrat"' onianieiii a chveje
e iicj eeiem teie. exii-n iiiieii r -clile
pomoci, dosahne otraveni vr
cholu, coz se jevi nahlyiu ulisenim
muze se silne pfepoeitati. Vsak I U LUU1IU ua"ii a stain in uu-
staci, ze Xemci opravdu v moznost i kotem srilce a tu cast0 1 TV1 ueJ-
provedeni svych planu vrfi. A lvetsl namaze D-vva otraveny ztra-
nemeeka sebeduvera dokazala iz eeiK -reclevsim nlecl me nemocne
casteji, ze je pocatkem uspechn. lho l)ri,ugti k daveiri. lazia voda
pr-,. - c-i,. ) i !s maslem neh olejein. nnho s roz-
1 te., skoro vseoliecnou skepsi k v , . 0 . . .
natlejim Aemcu do vzdueholodi '
Ke (laveni. uouve jest lentati otra
veneho prstem neb perkem v hrta
nu tak dlouho. az se daveni dosta
vi. Dostalo-li se vydatne bled "me
nemocneho posiluiti horkou eer
noii kavou neb dobrvm cervenym
viiiem. V pfipade, kde se otravene
niu teprve po delsi dobe pomc-i
dostane a kde byvji jiz seslabt.'ii,
aneb docela ve mdloliach. hled'
me nemocneho pfedevsim vzkfisiti
umyvanim studenou vodou, vin
nym octem a dychanim epavku.
pak tfenim nohou teplym t'lane
lem neb kartacem. Po te rospiva-
ji vydatne drazdici napoje, jako ko
iiiik, caj, silna cerna kava neb
horke vino. T'zivati octa se vsak
zrazuje, ponevadz se tim jed ry
chleji rozpousti a do, tela rozvadi.
Fplynulo-li po otraveni jiz nekolik
hodin a houby jedovate se jiz na
ehazeji ve stfevach jest nejlepe;
upotfebiti prostfedku eistieich.
Xeni-li jineho po nice, dejme ne
mocnemu ryehle oleje: nejlepe pu
sobi davka jedne neb dvou zic ri-
vkladanym. jez ostatne nm vlastne
vznik v zivem pfani, aby nemec
ka vybojnost nemela tak nebez-
pecnych prostfedku jest dobfe pfi
pravovat se na mozna pfekvapeni.
Xocni iitok Zeppelinu na Antver
py a Pa fix jest dosti vymluvnym.
nez aby bylo tfeba jim operovat
ku vzbuzovani trapne pfedtuchy.
ze valka evrojska bude provaze-
n a pfisernymi akciemi vzducho
lod stva, ktere jsou s to zvnititi i
posledni pochyby, ze "sen budoue
nosti' "SVellsem mistrne a barvite
vvlicenv, muze bvt' jen z casti pfi
bliziti se stinu hrozive skutee-
nosti. J.T.K.
Vojska, jez
valku.
lesicnik "The World's Work"
na mesic zafi pfinasi nasledovni:
Jest to zvlastni. ze skoro vsech
na vojska y teto vjilce. ktera pro
delala skutecnou valku pfed tim,
jsou vojska protinemeckych spo-
Nejbohatsi muz
ve svete.
XTejbohatsim muzem na celem
svete je rusky car, Mikulas Drn
hy. jehoz milliony neni mozno ani
spocitati. Car rusky mohl by na
psati cek na jakykoliv rozumne
vysoky obnos a tento cek byl by
tak dobrv jako zlato. Druhym
nejbohatsim muzem na svete jest
die vseho senator William A.
'Clark z Montany, jehoz osobni
jmeni ma cenu $500,000,000. John
D. Rockefeller, nespravne pova
zovany za nejbohatsiho muze ve
Spojenyeh Statech, ma asi za
$250,000,000 majetku.
Je to znacne veliky obnos, ale
pfece jenom nesnese porovnani s
majetkem cara vsech Rusfi, "ta
ticka" 129,000,000 lidi v ruske fl
si. XTejbohatsi zenou na celem,
svete je pani Bertha Kruppova z
Bohlenu, majitelka obrovskych.
Kruppovych zelezaren v Xemecku.
Abj-chom si ucinili pfedstavu o
obrovskem majetku cara ruskeho
Iikulase, inusmie si uvedomiti,
ze cam nalezi 34 proeenta veske
re pudy v Rusku. Rozloha Ru
ska je obrovskou a nasledovne ce
na jeho pozemkovych drzav jde
do zavratnych vysi. Na teehto
pozemcich ruskeho cara nalezaji
se doly na zelezo, platinu, med' a
zlto. Jsou tu nekonecne lesy, o-
brovske rozlohy orne pudy a fe
ky. pine ryb. K tomu pak pfi-po-'itejte
cenu statnicL budov,
stainch skvostii a vsecky statni
fondy, nebot v Rusku vschen
majetek statu vlastne pat ft earo
vi samotnemu. Xie insnue pro
dano anebo vymeneno byti bez jo
ho podpisu.
Xikdo do)Osud se nenokusil, a
by odhadl obrovsky majetek ru
skeho cara. A i kdyby se byl po
kusil, tezko ziskal by cislic pfes
nych. A pfes tento obrovity ma
jetek car rusky pfece neni st'ast
nym a spokojenym. Stale musi
se th'isti vobavach o svuj zivot.
Kv div. ze v takovem rozpoloze-
lii mysli stava se mystikem a ne-
cha se ovladati takovynn zlodu.
chy, jakvm je mnich Rasputin.
Xejsmutnejsi panovnik. ktery se
denne obava, ze intriky a spiknu
ti mohou zakonciti jeho zivot, je
hoz srdce naplneno je bolesti nad.
zmrzaeenym synem a naslednikem
trfmu, je nejbohatsim muzem na
celem svete.
ALWAYS
POPULAR