f
t
zMpadu
OZWENA
ECHO OF
THE WEST
Rocnik - Volume II.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu. 9. zari (September) 1914
Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. IS 79.
Cislo - Number 7
Z Evropske valky
Londyn. Z Boulogne dochazi
zprava ktera oznamuje velke
vitezstvi francouzskeho generala
Paw?a nad Nemci. Mezi padlymi
naleza se tez nemecky korunni
princ Frederick William.
Pfes Londyn dochazi zprava ze
anglicke vojsko pfetrhlo Nemec
kou bitevni cam a tito hnali pfed
sebou na nmoko mil.
Ze vsech stran dochazi nyni vel-
Ike vitezstvi spojencu. Rus tahne
bez vetsich pfekazek na Berlin
Zbytek rakouske armady zmat
3sem utika pfed ruskym medve-
dem.
Petrohrad. V officielni zpra
ve, vydane ruskym generalnim
stabem. uravi se mezi iinym: "Ha
licsti veznnove ve Lvove byli os-
.vobozeni. Cesi odepfeli tahnouti
jproti Slovanum."
Londyn. Parnik Runo, Wilso
novy linie, se 600 pasazeru na pa
lube, narazil na minu v Severnim
rnofi a potopil se. Vsichni pasaze
fi' a clenove posadky, krome dva
ceti ruskych uprchliku, byli za
chraneni. Londyn. Lehky kriznik Path
finder od britickeho lod'stva byl
potopen nemeckou minou v Sever
nim mofi. Pocet ztracenych zivo
tu neni dosud znam.
Petrohrad. V officielnim oz
Jiameni ministerstva valky se pra
vi:"V kraji na zapad od Krasny
.stawu (na sever od Zamosce) 45.
pluk rakotiske pechoty, jenz byl
jUiobldicn, JYl nrinucen vzdl
ia se do posledniho mule, s velite-
lem a ctyficeti ctyfmi dustojniky
celkem 1,600 muzu.''
Viden, via Rim. Ztraty Raku
sanu v Halici byly nesmirne. Po
cely pfedesly tyden prijizdelo do
.Budapesti a Vidne prumerne 2,0
00 zranenych. Nejvainejsi pfipady
jsou osetfeny v polnich nemocni
cich. Po-sily jsou tarn dopravova
nj z Tyrolska.
Pafiz. Vseobecna situace da
se shrnouti nyni nasledovne : J edi
ny ukol, jeja muze splniti rakou
ska armada, jest uhajeni Vidne.
Recko sleduje bedlive stanovisko
"tralni. Nemecka namofni moc jest
zloniena. Japonske lod'stvo blo
kaduje Cingtau. Konecne vitezstvi
spojencu jest absolutne zajisteno.
Rim. Depese z Vidne oznamu
je, 52 porazka u Lvova byla rozvra
tern cele rakouske armady, operuji
ci v Halici, a le jedina nadeje spo
civa nyni na nemecky ch vojacich,
ktefi pfeplnuji vsecky zeleznicni
linie, vedouci k severovychodnim
hranichn. Tvrdi se, ze rakousky
generalni stab naleha na Nemce,
aby vyslali do Halice nektera ze
svych 420 milimetrovych del.
Casopis Messagero uvefejnuje de
pesi z Cetynje, die ktere cernohor
ske sbory velenim generala Vuko
tice, ministra valky, porazily Ra
kusany v bitve u Boljanice, v Her
cegovine, ukofistivse vsecko jejich
stfelivo a zasoby. Rakusani zane
chali na bojisti mnoho mrtvych a
zranenych.
Bumunsko se nemuze rozhodnouti.
Rumunsko se nemuze rozhod
nouti, na ci stranu ma se pfidati.
Zapasi tu vliv nemecke panujici
rodiny s prospechy zeme. Rumun
sko by mohlo byti ve valce dosti
znacnyin cinitelem. Ma dobfe vy
cvicenou a vyzbrojenou a statec
nou armadu 250.000 muzu a mu
ze do zbrane povolati 400.000 za
lozniku. Kdyz se postavi na stranu
Euska, muze ziskati mnoho, kdyz
pujde s Rakouskem, nemuze zi
skati skoro nicelio a muze ztratiti
vsechno. Rusko, i kdyz by bylo na
hlavu porazeno, zustane existova-
i
ti al- Rakousko
kdvz butU
se
svyni nemeckyiu spojencein pora
yj'uo. bude nalezeti niinulosti, bu
de smazano s mapy sveta. A tu
Kumunsko l)ude miti opravnene na
vrhv na Sedmihradsko a neivv-
f.m,?n;iiSi r.s'ici- T'li.o- ?nmnnv n.
i,x-,ii..n',.! OA i?nfi l.-.K-hv kli
)orazcj'.i. lUMiiohlo by zadati leda
i'.aia!)ii. Prospecb. statu tedy 0 -
riviliit h-n na spojenectvi s Rus- '.hty) .H-st porucikepi. dru
!:-v. Pfi torn by Rumuni mcli mi-'by syn. Kaivl (21ety) jest
ii na pameti. z.' az prijde k dele-1 prpoi-M"iiiktm u jivdy. Hratri dc
v.l valecne koristi. do.stane kazdy j dicneho prim-i' dana i-cvnez slou
dlc toho. jake obeti princsl k do- zi v armadc. A sico princ Alois .)ax
-azein vitezstvi. Kdo se bude dlou-! (ollcty jako zalozni nadporuelk
ho rozinvsleri. niiize na konee pri- lmlankelio pluku. Trcti bratr de-
jiti po funuse s krfzkein.
Pochod Srbu na Sarajevo.
Spojena armada srbsko-cernohor-
ska chce se do tydne zmocniti
hlavniho mesta Bosny.
Kim. "Corriere d "Italia" ob
drzel zpravu z Nise. ze vpad srb
skeho a cernohorskeho vojska do
Josny a Hereegoviny vitezne os
tupuje. nebof Rakusane mohou
klasti jen slabv odpor. Zda se. ze
vojsko rakouske jest uplne demo
ralisovano. Pri prvnini sebe men
sim nezdaru v bitve odhazuji ra
kousti vojaci zbrane a davaji se
bud' na utek ne.bo do zajeti. Na
srbske hranici ma Rakousko vel
mi malo vojska.
''Tribuna obdrzela telegram z
Nise, ze Srbove rvchlvmi celoden
nimi pochody postupuji na Sara
jevo, jez pry koncem tohoto tyd
ne bude yjejich rukou!
Nikdo nevi jak dlouho potrva ny-
nejsi valka.
Jak dlouho bude nynejsi valka
trvati? Zajiste nikdo na svete ne
ma ani tuseni. Znamy sjiisovat'd
nioen. Ktery se vytiaval za vojen
.i-
skelio znalee. ale ve skutecnosti
byl pouhym fantastou, byl toho j
niineni, ze nfisti valka svetova. to
tiz ta, kterou nvm v Evrope maii
a ktera byla tak dlouho predpovi-
dana, musi bvti skoncena v neko-
lika tydnech. nebof pfi zdokona-
leni modernich nastroju valecnvch i
obe stranv se brzo vvvrazdi. Tak I
h-. wH.mi v., cnici. v'.li.-,, i,
doucnosti". Ale takove to neni.
Zdokonaluji-li se stroje ku vraz-
deni, zdokonaluje se take strategic
a taktika. podle niz.se nepfitel ne-
pfiteli vyhne a povrazditi se da.
Situace je takova. ze Nemci a Ra
kusane musi delati vsecko mozne,
aby byla valka co nejkratsi, kdez-
to spojenci protahovanim a vy"-
kavj'uiim nic neztrati. nybrz jenoin
dskaji. Pro Nemce znamena mno
ho kazdy ztraceny tyden, nebof
nejen jejich nepfitel armady sve
zvetsuje. ale Nemeum vyvstava ne
pfitel jiny hlad. kterv se dosta-
vi drive nebo jiozdeji. Z berljn
skyeh listu je patrno. ze se v zemi
vubee nepracuje. Tovarny stoji.
Co by take delaly. kdyz jest za
m of. sky obchod uplne ztraccn. lode
po mofich nejezdi a doma takeni
kdo toho nejmensiho nekoupi. A
le to jest veci vedlejsi. IEavni jest,
ze brzo nebude dostatek potravin.
Nemecko se samo vyziviti nestaci.
musi dovazeti mnoho potravin z
Ruska a Ameriky. Nyni Rusove
jeho obilnice, ktere jsou vsecky na
vyehode. znici a zpustosi, j)o mofi
se nic pfivazeti netla a doma zasob
neni. Nemci se na valku pfipravo
vali od toho due, kdy byla v Sara
jeve provedena vrazda na nasled
niku trunu, tojest 28. cervna. Ob
'ednali ohromne ninozstvi obili a
mouky ze Spojenych Statu. Ale
nezli jim mohl byti naklad na mis
to dovezen, valka byla vypoveze
na a Anglicane velikou vetsinou
lodi s potravinami pochytali. An-
' jlicane .-. Francouzi o potravu zad
nou nouzi miti nebudou. nebof
mofe jsou jim otcvfena -a jejich
lodf jt'di doeela pravidelne. S
Nemci ovsem budou trpeti hlad i
Iptakusane a v Cechach to muze
i
bvti take smutne. kdvbv se nit-la
valka protahnouti. Jak dlouho po
trva ?
Svarcenberkove do valky
T3i-lin. t'chy. Post, zprava.
Dodicnv urine -Jan 7.v svan-iMiber-
ni (.-4!etv nastou?)?! sluzbu v ai--
Jko zalonl rytmistr dra-
;?iko pluku. syu jeho Adolf
dicneho prince. -lin (441ety jest
lytmistrem lmbinskeho puku a to
ho casu pridelen jako vojensky
attache rakousko-uherskeinu vy
slanectvi v Iadride. Doma zbyva
z muzskych clenu rodiny jen sm
ricky. 821ety knize Adolf .Tosef
Sclnvarzenberg. nyni churavy, a
jeho ITlety vnuk princ Edmund.
Svarcenbergove patri k vojenske
strane zavrazdeneho areivevody.
Nyni maji prilezitost se "'osvedcit.'
Nemci pry maji jiz vitezstvi jako
jiste.
New York. Na zaklade no
vvch zprav z Nemecka prohlasil
nemecky velvyslanee hrabe lern
storff : "My mame valku jiz jako
vyhranou. Spojenci v zapadni E
vrope jsou porazeni. O nemecke
porazce na pevnine nemuze byti
ani feci. Nemecky jeneralni shib
dqsahl syych cilu. Spojenci byli
tak zlc zrizeni, ze Nemecko muze
ze zapadniho bojiste odvolati znac
nou silu vojska k zahnani Rusii.
Porazka na mori musi bvti dozna-
na a museia se oceicavati, pone
vadz nemecke lod'stvo bylo vzdy
jen k obrane pobfezi urceno. Ne-
imecko valku neehtelo a take ji ne-
zacalo: ono jest hotovo kazdym
okamzikem uzavfiti inir. Nemecke
Vltezstvl veliky pokrou:
znamena velikv
'inoKraticKeno mn v risi.
i . rr i i ' i- '
uum Jmem wie
ohrozeno?
i rantik -Josel i.. cisar a kral
irakousko - uherske rise, jenz citan
li. , -i. v-4..XJ1. - x..
jest .u piucuu jiejuuinusiiiu mu.e
na svete ( ?). ma velke sve jmeni
ulozeno ponejvice u cizozemskych
bank. Nasledkem rozpoutavsi se
vseevropske valky jest jiry valna
east jeho jmeni. hlavne y banco
Auglicke. ohrozena. Die pfehna
nych zprav anglickych listu napl
nilo by jeho jmeni. ve Vekt Iri
tanii deponovalne. nekoik vlaku.
Die nekterych vyslovenyeh nahle
du. jest ale soukromy majetek v
Auglicke lance uplne bezpecen.
Nyni. kdyz Rakousko vyvolalo iy
sfastnou valku se Srbskem a poz.de
ji velky ozbrojeny konflikt vse
evropsky. se stalo. ze Nemecko za
bavilo na pfiklad vsecky ruske
peiuze, ulozene v nemeckych ban
kach a dalo tak potlnet. ze i ostat
ni staty jiodobne zmocnuji se kaz
deho centu jmeni nepfatelskyeh
nioci. Nejifekvapovalo by tudiz.
kdyby Anglie se podobne hojila
na majetku rakouskeho oisafe.
Mnoho Americanu vojaky v
Evrope.
Mnoho Americanu. dlicich v
v Pvvrope na navsteve. jioslano by
lo do valky proti sve villi, die in
formace americkyoh konsulu v
Evrope. Konsulove byli zajdave
ni zadostmi od cetnych amerie
kych obcanu, ktefi pfinuceni by
li k vojenske sluzbe. o pomoc. Me
zi postizenymi nebyli jenoin ti. kte
fi meli prvni obcanske listy. ale
mnozi takovi, ktefi meli jiz listy
drub. 6.
V PRAZE NEBYLA REVOLUCE
Nebylo stfileno do zen a do deti a
netekla krev ulicemi podle zpu
stosenych a rozsixilenych pom
niku nasich.
Praha, (Yehy. PostoMii zpi-a-va.)
C'ctli jsnic dopis z Fivnitat
ska pod JadhostC'in na Iorav v
nemz pisatel sdeluje. ze je tain roz
sifena povest. ze lJraha hoH. nios
ty a vercjnc budovy v Praze jso.u
vyhazeny do povetri a na ulicich
frahy ze jsou barikady.se kterych
se" stnli. Zvest tuto irinesli pry
tain lide, kteri tvrdili, ze jedou
ZiPrahy. kde pry vsecko' to videli
na vlastni oci. Lide tainni zvesti
teto verl. ponevadz jsou odriznuti
eel sveta, noviny jich netlochazcji.
ajtak jsou odkazani na to. co jim!
namluvl mluvkove. kteri sc chteji
iSelati ilfdezitvmi zvanenim neho
rznosti, "videnych na vlastni o
ei." Pripad tento ukazuje, eo zmat
ku i nebezpecnych otresu muze pri
nesti nahle pferuseni zpravodaj
skych sluzeb. Vznikne jiodobna pa
nika, jako kdyz v mistnosti. kde se
nachazi mnoho lidi. zhasnou nahlc
setla a nekdo zlomyslny vykrik
ne, ze hori. Velmi mnoho ke vzni-
ku a sireni techto povesti prispeljZ Vidne se oznamuje, ze i mistr
nemecky krajinsky tisk, ktery v
prjvmeh dneeh konfliktu na jihu
rise pfhmsel falesne, tendecne
zkjombinovane povesti o torn, co se
pry v Praze chysta. Takto pisi pra
ve dojite casopisy Prazske.
Rakousko pfiznava zdrceni
armady.
;Viden. via Kim a Londyn.
Mhiisterstvo valky doznalo, ze obe
veike rakouske armady, jedna pod
veenim generala Moritze von Auf
fenberga, bvvaleho ministra val
kra druha. pod generalem Dank
lem, byly na hlavu porazeny. Zod
povednost za nezdar techto veli
kych shorn v provadeni plana ge
neralniho stabu v Ruskem Polsku
svaluje se na generala lourniera.
jehoz vojsko nedovedlo udrzeti li
nii u Tomaszova, nedaleko Lubli
nu. Armada pod generalem Dan
klem drzela se zdatne v Ruskem
Polsku. kdyz rakouske vojsko u
Lvova musilo vykliditi toto mesto.
nasledkem sily pohybu proti jejicli
boku. Nemecke posily s cerst
vym tlelostfelectvem pfisly teprve
v cas. aby mohly krvti ustup Ra
kusanu. Ministerstvo valky dozna
va. ze bylo nutno stahnouti vsec
ka vojska z Vyehodni llalice. a no-
f t l r i " l 1
ve rakouske nine nyiy roziozeny
za fekou Sanem a podel toku Vis
iy. Mezi Tomaszovem a fekami Sa
nem a Vision ztraty Rakusanu v
bojich tarn svedenych byly veliee
tezke. K prvnimu offensivnimu
hnuti Rakouska doslo, kdyz arma
da. ktera jest nyni obklicena u
Lublina. vnikla tlo Ruskeho Pol
ska. Nezdarem provazen byl )okus
obejiti ruskou armadu. vnikajici
do llalice. a Rusum podafilo se
konecne dobyti Lvova. Toto jest
ona rakouska armada, ktera die
"bezdratnych"' depesi z Herlina
spoleone s nemeckym vojskeui ob
sadila Lodz v Ruskem Polsku.
SvobodntS Filipiny by mohly vesti
k valce.
"Washington, D.C. Narodove
zapleteni tlo valky na dalekem vy
cliotlu maji mnoho zajmu o lizemi
drzavy poblize Fili)inu a mluviti
o stavu veci na P'ilipinecb v teto
dobt. bylo by nepoliticke a nanej
vys nemoiulre". prohlasila zprava
domu naostrovni veci vzhledem ku
pfedleba jici pfedloze o neotlvislos
ti Filipinu. Zprava. podepsana re
publikany vyboru, prohlasuje, ze
Japan mohl by se zmocniti vsech
nemeckych drrzav v Pacifiu.
"Pfedni jeden Japanec", pravi se
ve zprave. "kdysi podotknul, ze
filipinske souostrovi jest jenoin
pokracovanim jejich vlastniho.
Uzemne jsme v nejblizsich stycich
s Japanem, jednim z narodu nyni
I valcicich A jcste blizsi jsou nase
luzcnmi vztahv s Xemeckein. Osti-o
vy Samoa a jiznini Pa.cil'iku jsou
rozdclciiy mezi Anglii, Xemecko a
Spoj. Staty. llavajsko. sc 101.000
obyvatrlu nia 0.000 -laponcu a
pouzc asi 10.000 Amcricanu. Tato
skupina ostrovu ve srredu Ticiu'
ho oceanu jest snad tiin nejzadoue
nejsim strategickyni bodem na sve
te.
Cesta okolo sveta.
Kdo by st I pesky okolo sveta.
)Otrel)Oval by k tomu 428 din. ale
musii by jiti bez ustani. bez odpo
einku. liychlik by jel 40 did, zvuk
by potreboval 32 hodiny, svetlo
1 10 sekundy, elektrina. vedena
medenym dratem. mene nez 1 10
sekundy.
Bud' uplny mir neb zadny.
Londyn. Rusko. Anglie a Paran
oic jiotlejisaly smlouvu. die niz zad
na z techto velmoci nesmi uzavriti
mir bez souhlasu druhyeh dvou
spojencu.
Mistr Kubelik musel do valky.
Praha, Cechy. (Post, zprava.)
Jan Kubelik, virtuos na housle.
dostavil se k vojsku.
ceske pluky decimovany v Prate-
ru ve Vidni.
Londyn. Daily Telegraph pise,
ze z verohodnych pramenu obdr
zel zpravu o torn, ze dva eeske plu
ky ve Vidni se vzboufily, kdyz
byly povolany k sluzbe. Byly za
hnany do Prateru a tarn byly pak
zdecimovany t. j. kazdy desaty vo
jak byl zastfelen. Stejne zpravy o
nespokojenosti v jinem ceskem
pluku dosly do Londyna. i z jme:
ho pramene, taze na zprave te
muze byti neco pravdou.
Roosevelt do Nebrasky.
Kolonel Theodore Roosevelt, vud
oe pokrokove strany ve Spojenych
Statech, venuje jeden den letosni
ho podzimu Nebrasce a bude mlu-
viti v zajmu pokrokove strany.
Tak oznameno bylo v minulych
dnech telegramem pfedsedovi pro
gresivniho vyboru stcitniho, Cor
rickovi, z blavni fadovny toto stra
ny v NeAV Yorku. Kdy Roosevelt
hodla Nebrasku navstiviti, v tele
srramtt uvedeno nebvlo.
Letosni uroda jablek v Nebrasce.
Letosniho roku bude jenoin sla
ba uroda jablek v Nebrasce. ale
pfes to nebiule mnolio mensi. nez
v roce minulem. Odhaduje se, ze
za poslednich pet let sklizeno bylo
v Nebrasce celkem 12.300.000 sudu
jablek. A' roce 1910 byla uroda
n e,i s 1 a bsi a sice jenoin 1.400.000.
Nasletlujici rok byl vsak rokem
rekortlnim. nebof sklitlilo se 3.600.
000 sudu. V roce 1912 sklizeno by
lo 2.800.000 sudu, y roce T913 pak
2.300.000 a v roce 1914 asi 2.200.
000 sudu.
Zdaliz chcete se dodelati
uspechu, zkuste oznamova
ni v tomto liste ! Vyplati se to !
!
Kardinal Delia Chiesa zvolen pa
pezem a pfijal jmeno BenediktXV.
fiim. Novy papez zvolen.
-le to kardinal Delia Chiesa. arci
biskup z Uologny v ltalii. Pfijal
jmeno Bonedikt XV." Konklave
zasedala od 31. srpna. Kardinalo
ve Gibbons z Baltimore a O 'Cou
ncil z Boston pfijeli pozde. Arci
biskup Delia Chiesa byl papezem
Pia X. jmenovan tejrv 25. kvetna
roku tohoto kardinalem, takze no
vy iuipez byl jednim z nejmlad
sich clenu svate kolleje kardinalu.
Delia Chiesa narodil se 21. listo
padu 1854 v Pegii, diecesi Genes.
Neni tedy jest 60 roku star. 1 bone
dikt XV. jest 135 nastupcem sv.
Petra
Korunovace papeze Benedikta XV
IJini. Papez liendikt XV. byl
v nedeli korunovan papezeni v
Sjxtin.ske kapli ve Vatikane. See
na pu.-.obiia nanejvys slavnostnini
dojiiiein. alt obvykly pocet eizineu
byj znacne snizen. nasledek to viil
ky. Pontifikat nove zvolene hla
vy rimsko-katolicke eirkve datuje
se ode dneska. jakkoli papezem
jest ve skutecnosti od hodiny sve
ho zvoleni. Kdyz papez vstoupil
do Sixtinske kaple. provazen byl
gardistv v novvch cervenvch uni
formach s tasenymi nieci. Krome
papeze a kardiniilu. nejzajimavej
si osobnosti v pruvodu byl kaplan
Sixtinske kaple. jenz nesl tiaru,
trojnasobnou korunu papezu.
01iicaro
mi
2,500,000 obyvatel.
Prave bvl zde vvdan
C'iiieago.-
adresaf ktery jest nejvetsi knihou
sveho druhu na svete a odevzdan
obecenstvu. V adresafi jest 1.016
.855 jmcn krome jmen obchodnich
firem. Nejcetnejsi je zastoupeno
jmeno Johnson a sice objevuje se
v adresafi 9.620krate. Behem se
sti roku rozmnozili se Joh'nsonove
o 2,506. Na druhem miste pficha
;:eji Smithove. ktefi maji v adresa
fi 8.526 "jmenovcu.'" nacez nasle
duji Andersonove s 6,425, Millero
ve s 5,4S5: Petersonove se 4,421,
j Nelsonve se 3,600, Brownove s 3,4
63 pfislusniky. Nejknitsi jmena v
Chicagu jsou Ek, Ex a Re. Prvnich
je jedenact, druhyeh S a tf eti jsou
pouze tfi. Die tohoto adresafe na
leza se v Chicagu 2,500,000 obyva
tel.
Amerika dluzna 35,000,000,000
"Washington, D. C. Soustati
se dosti casto prohlasuje chlubne
za penezni stre'diskosveta-ZatiBUsi
jii, in ,vyuiiaz.i un jcvu, z.c jc uiu&uu
Evrope $5,000,000,000, to jest pet
tisic milionu krouhle feceno. Tyto
penize evropsti lide pujcili do
americkych podniku, jako zelez
nie, tovaren a dolu. a protoze Ev-
ropa potfebujo vseohny sve penize
do valky. Soustati musi oplacet,
vem ktle vein. A pfi torn nejhorsi
je to. ze americke podniky, zej
mena zeleznice, by se jeste radeji
vice vydluzily k potfebnemu zve
lebeni a protllouzeni.
Penez je nalohave tfeba a pro
toze nejsou a vydluzit se nedaji,
president Wilson uznava. ze se mu
si draham pomoei jinak. aby cela
zeme tim netrpela, totiz musi se
jim dovoliti zvyseni dopravneho i
dovozneho.
Dr.-Vny jsou financne ve velke
bide, jak videti z toho. ze dnem 1.
srjma mely platit $57S.000,000, ale
nemt'ly cim a tlo prosince vyprsi
dalsicii if'563.000.000. jez se take ne
budou nioci oplatit. Timto spat
nym stavuni zeleznic trpi pfimo i
nepfimo oldkein 91.000.000 lidi.
Wilson bude kandidovat v roce
1916.
Washington, D. C. Ve sdole
ni vydanem mistopresitlentem Mar
shallem ohlasuje Woodrow AVilso-
na .lako tiemoKraiicKciio Kantutiuia
presidentskeho ufatlu v roce 1916.
Vyjadfuje rovnez pfesvodceni. ze
narodni politioka kampan. v bez
nem smyslu toho slova. letosniho
roku nebude v evidenei. Marshall
pravil mezi jinym: "Jest pravid
lem. ze za valky zakony mlci. a jii
pfedpovidam. ze uprostfod evrop
skeho konflitku americka politi
ka bude ticha. Zde a onde budou
litle hlasovati z naklonnosti k ne-
kteremu kandidatu, ale lid jako
celek uvetlomi si nanejvys ohoulo
stivou situaci, ve ktere republika
se nachazi, a uvedomi si didezitost
stfizlivost pfi vyjadfovani posud
ku o eizi valce. nezbytnosti fiditi
se pfesne prosidontovyin vyzvanim
k zachovani absolutni neutrality a
nebezpeei hrozicibo zachovani to
hoto kursu. ktery jest nasim nej
vetsim pozehnanim."