Waterloo.
Jmeno toto ma silny zvuk v
napoleonskyeh dejinach zna
mena konee Xapoleona jako pa
novnika a dobyvateie Evropy.
Tarn rozbily se jelio voje v roz
hodnem zapasu a zapadla hvC-zda
slavy Xapoleona Velikeho to
hoto temef ojedineleho zjevu v
dejinach svetovyeh. Bude tomu stopy od kuli z franeouzskyeh del.
18. cervna pfistiho roku prave j Pod kanienou zdi koleni dvorce
sto roku. co na planieh u Water- j fsou pochovani mnozi vojaci a da
loo malem belgickem mestec- Jstojniei, srazeni tain francouzsky
ku bojovana bitva, ktera pro , mi kulemi. t'vnitr dvorce naleza
dejiny Evropy mela tak nesimr-isc t-taia kaple. do ktere bylo ulo
ny vyznam. Tehdy asi 350 tisic 7V110 tolik ranenych, kolik se tarn
muzu zapasilo spolu na obou mohlo vejit. Byla bombardovanim
stranach. Z tech Napoleon mel zapalena a stopy pozaru podnes
asi 124,0000, Wellington, "zelezny , jsou na ni patrny. Xade dvefmi
vevoda'', 100,000 a tolikez muzu kaple posud yisi opaleny krucifix.
mel stary Bluecher. Stali proti so- J Vypravuje se, ze u tohoto kruei
be Napoleonovi Francouzi na stra-1 f ixu se plameny zastavily a tak
ne jedne a Prusove a Anglicane
na strane druhe. Bitevni cara byla
tehdy asi deset mil dlouha.
Titez narodove, jen ze v jinemjteto kapli. Studne byla hluboka
sefazeni stoji proti sobe na a do ni nahazeno tri sta tel. ktera
temze poli dues temef sto roku tarn nasi a rychly a spolocny hrob.
po Napoleonovu Waterloo. Postou j Vypravuje se, ze pry nahazeni tarn
pilif totiz lispesni posavad XTemci nebyli vsichni mrtvi. Za misledii
az za Brusell a jek zpravy sdeluji, jici noei bylo pry slyseti upeni a
spojeni Francouzi, Belgieane a stonani ze studne volajici o po
Anglicane hodlaji se opet na pa- 'moc, dukaz to. ze nektera lidska
matnem bojisti postaviti spolecne-! tela byla jeste ziva. XTez nasla tarn
mu nepfiteli Nemcum. Jak vi- smrt a hrob prave jako ostatni u
deti, karta se tentokrate obratila. ' pine mrtvi.
Jako pfed sto lety Francouzi stali j X'edaleko onoho pamatneho dvor
temef proti cele Evrope, tak dnes(ee naehazi se mohyla s obrovskym
zase Nemci nachcizeji se skoro ve zeloznym lvem na temeni jejim.
stejnem postaveni. Jen ze sila jest Mohyla tato se svym pominkem
rozdilna. jpfipada jako z mista na velebne
Cela vojenska sila Napoleonova, 'se,'ne velikeho bojiste a vevoda
Wellingtonova a Bluecherova "Wellingtonsky, kdyz po letech na
tehdy vesekre vojsko, podilejici se vstivil bojiste. vyslovil se, ze tim
v bitve pred sto lety nedosa- to monumentem zkazili jeho bo-
huje armady, kterou Nemecko va
H pres Belgii do Francie dues.
Odhaduje.se, ze ctyfi sta tisie mu-j lym. Anglicanum. Prusum a Fran
zu pechoty a delostreleetva a 70 I couzum. Z nich nejlepe vyjima se
tisic jizdy podili se v nesmirnem jpomnik Francouzu, postavony
tazem pfes Belgii k Pafizi. Na dru i I!)04.
he strane cell tomuto straslivemu ! Bojiste, kde veliky Xapoleon
prou lu asi stejna sila spojoneho vzal konoc, po devotadevadesati
vojska. letech opet ozivlo valecnym ru-
r-itevnl c&r-i v napoleonskc bit- chem. Po staryeh polfch, napoje
v" :. Waterloo tahla se-jen na de- ych rudou krvf vojs.ka nfirodu:
set mii. Dnes bitevni eara velike pfed temef sto lety valiti se budou
bit -y mezi armadanri nemeckymi
i. i?; j3eneckyr.ii tahue se na dvT
fit-i radesat mh.
" 7I!j;iecko 'A'aterloo naehazi se
d-aui'ict mil od Brussel:n 1 l-ivni
ho i.i?sta Beig.-.J. Misto skyta za.;i
mavou podivanou pro svou histo
rickou pamatnost. Krajina vukol
jest prosta vseho kfovi, mohutne
stromy vypinaji se nad krajinu
jako veze kathedralni. Jediiim ze
zajimavyeh mist ve Waterloo spa
tfovanych jest stary dum, a v nem
kovska hospoda, ve ktere vevoda
z Wellington!! mel siij hlavni stan
v dobe bitvy. Na stenach pokoje, j
ktery obyval, jsou rozveseny stare
savle a zbrane, nalezene na bojis
ti. Posud mozno tarn videti luz
ko, ua kterem vevoda odpoeival,
zidli, ve ktere psal svoji zpravu o
vitezstvim nad velikym cisafem,
zatim co jeho pobocnik, Lord Gor
don, ve vedlejsim pokoji mr.iral
tezee ranen. Do onolio domu byl
take vzat vevoda Oranzsky, kdyz
v bitve byl ranen. Vypravuje se,
ze Eotschildove v ocekavani vi
tezstvi spojencu nad Napoleonem,
meli ve Waterloo postovni holuby
pf ipraveny, ktere vypustili do Lon
dyna, kde bankovni dum Rotschil
diiv na burse yyuzitkoval zprav
ve svuj prospech.
Jinym pametihodnym mistem ve
Waterloo jest stary kostelik. Pu
vodne byla to pouha kaple, zbu
dovana v roce 16S9, kdy Belgio pa-
tfila SDanelsku. Znovu postavena
bvla r. 1823: Na stenach kosteli -
ka lze videti mnohe pamatne des
ky a napisy, vzpominajiei padlyeh
na "waterlooskem bojisti.
Na blizku Waterloo take, v sou
sedriim IMont Saint Jean, byl Vic
tor Hugo, slavny francouzsky ro
manopisee, kde psal svoje zname
liceni bitvy napoleonske.
Tri nebo ctyfi mile jizne od Wa
terloo samotneho naehazi se dvo
ree Houtoumontsky, ktery byl
stfedtm cele bitvy. Jest to na po
lo dvorec na polo hrad. Za bitvy
byl obsazen Anglieany a okoli je
ho bylo nekolikrat vzato a opet
dobyto obema stranami. Na konee
Anglicane, opevneni ve dvorci, u
hajili svoji posiei proti nepfiteli.
Tato by la opet a opet brana uro-
kem pod generalem Jerome Bona
partem. mladsim bratrem eisafe
I Xapoleona. Z budovy jak byvala
jv dobe bitvy posud hodne zbyva a
Ize videti jeste stare stopy vrazed
n;'-ho zapasu, ktery o nej voden.
jVrata do dvorce jsou jeste ta sa
ma. jako za bitvy, a nesou zfejme
( zaclmmeni mnozi raneni, ktefi ji-
nak byli by musili uhofeti. Hugo
popi-uje dale blizkou studni pfi.celek. Tento obraz zvetste do lid-
jiste. Ivolem mohyly roztrouseny
jsou pominky, postavene tarn pad-
armady tehze narodu, jako pfed
99 lety, jen ze v jinem postavenf.
XTa hrobech tisieu padlyeh opt
rozvifi se bitevni tanec, puda opet
napojena bude rudou krvi a veleb
no ovzdusi pamatne sceny u Wa
terloo ovzdusi pamatne sceny u
Waterloo znovu bude se otrasati
dunenim del, znovu ozyvati se bu
de ston ranenych a chrapot tisieu
umirajicicli. Pfibudou mnohe hn
by.
Jaky tentoknit bude vysledek
Ibitvv u Waterloo bude vfte-
zem korunni princ nemeekyv jako
byl general Bluecher pfed deve-
tadevadesati lety, nebo karta se o
brjiti a zvitezi spojenci? Spojenei
napinaji veskere sily, aby oddolali
lavinovitemu postupu Teutonu.
Zkusili toho hrdinni Belgicae u
Lutychu, zdrceni vsak nomeckou
pfesilou ustupovali dal a dale
uvolnujice cestu armade nomecke.
U Waterloo a Namuru ucinen vsak
bude mnohem rozhodnejsi a vaz
nejsi pokus. Bude tu nej en spoje
necka armada francouzska, ale i
anglicka, ktere spolecne s Belgi
cany pokusi se o to, co nepodafilo
se Belgicanum samotnym u Luty
chu. Jest ukolem teehto spojene
ckych armad, zadrzeti XTemee co
nejviee. nebot kazdy takto jimi
ziskany den znamena mnoho pro
armadu ruskou. Proto jest jim tfe
ba, aby spojenci v Belgii co nejvi
ee Nemee zamestnavali a zadrzo
vali. Podafi-li se jim to. pak Rus-
0 bllde s to sebrati dostateenou
armadu k nezadrzitelnemu postu
pu jak proti Nemecku tak i Ka
kousku. A vec ostatni Evropy pro
ti Nemecku bude vyhraua. Kaz-
klopadne vysledek bitvy u AVater-
loo teutokrat bude opet historic
ky dulezity a pro jednu, nebo dru
hou stranu osudnym.
Kdo tentokrat najde tarn se
Waterloo ?
Prava tvaf valky.
Ti, kdo pohodlne ctou Hearstov
ske dennikr, ve kterych se hazi
temi tisiei mrtvych, jen aby cte
niif za svuj cent mel hodne sen
sace, nepomysli z pravidla na
pravou tvafnost vjilky,, jak ji vy-
licil Verescagin a jini svetove u
melci. Jako je hrozna kazda zivel
ni zliouba. povoden, tornado, les
ni pozar. stejne hroznou je i val
ka, ba jeste hroznejsi, protoze ci
niteli jsou lido s colon svou kul
turou a vzdelanosti. Amsterdam
sky obehodnik, jenz spatfil bojiste
Lutisske. podava nam obraz joho
izpusobem. ktery dovede zhnusiti
valku co nejdukladneji. Lici sve
dojmy temto slovy :
"Pfisel jsem na jevisto strasne
ho krveproliti u Lutiehu. Raneni.
o ktere dosud nebylo postarano,
lezeli tu ve velkem mnozstvi druh
pros druha a zalostne volali o po
moe. Ovzdusi naplneno bylo za
lostnym volanim, bedovanim,
chroptenim umirajicicli a prokli
nanim. Zapalili jste kdykoliv vel
ke hnizdo cervii a pozorovali jste
po to zmef hynoucieh tel, pohybu-
jicich se v smrtelnom zapasu jako
skveh rozmeru a pfidejte k tomu
hruzu nafkfi a bedovani. To je,
co videl jsom po stranach strasli
veho bojiste u Lutychu. Zde lezi
clovek z vyvnieenymi vnitfnostmi.
-Tiny zalostne nafika ve straslive
bolesti. cite smrt kolem sobe kra
ceti. Tamto zakrvavena ruka se
zvedla. C'lovek ktery ji zvedl, ne
mohl volati jiz o pomoc a snazil so
jenom rukou na sobe upozoruiti.
Zakrvavena tela zvedala se do vy-
se ve smrtelnom za)asu. hazela se
bou bolesti a hlavv se vztvcovalv
v poslednim vzplanuti sil. Obraz
hruzny. nevviicitelny. Lokafi a
ranhojici Cerveneho kffze a jojieh
ambulance pracovali na poli me
chanicky, bez projevu hruzy ane
bo soucitu, otupeli, sami dusevne
zdreeni, zatim co desf zkrapel ze
mi, prosaklou krvi. Prach meknul
a tvofilo se bliito, jez bylo plno
Iidske ki've. A j'ak jel jsem podel
svahu, straslivejsi obrazy jeste ob
jovovaly se pfed myma oeinia. Zde
znamenal jsem na masse lidskyeh
tel stopy po kolech dolostfleetva,
ktere patrne menilo svo-j posiei v
silonom chvatu a proto padilo- ce
stou. neeeston, pfes zakrvavela te
la mrtvych i ranenych. Kone
hnali se uprkem pfes nahroniad&-
na tela a nmohe z raneaj'ch: dora- periment za mimofadnych okol
zili.. Shad tak bylo pro ne lepe. aosti neosvedcil. Ale osvedci-li se.
Zaslechl jsem iipenlive . rolam u
svych nohou. Byl to zmrzaceny,
podrceny a kr zality vojak, je
hoz celii tvaf k nepozBinl' zoliyz
dena byla kohskym kapytem a je
muz snad oei vytekly z diilku. A
pfece tento slepy, beztvarny elo
vok dosud zil. Volal o- sniilovani a
ja jako zbabeloc jsem prchal. Co
vsak mohl jsem ueiniti? Upozor
nil jsem na nebozaka toho jedno
ho z lokafu C'erv.eneho kfize, alt
vedol jsem. ze tento jej mine a po
skytne radoji pomoci nemeckemu
vojakovi. ktery ranen lezei neda
leko a ktery snad mohl byti jeste
zafhriineiu Nekdo volal a zadal
vodu, ale ja nemel zadno. "Vodu",
ozval se ehraptivy a straslivy Idas.
1'sol jsem tomuto straslivemu o
brazu. a by eh pfisel na mnohem
hruznejsi. Mlady hooh, smrtelno
ioianony na prsou volal v hofec
ce : "'Matko, ach, moje maminko !'
Tzkost tohoto hlasu, jodineho v
oelo!:i okoli. volajioiho po to milt'
bytosti, jez dovedla rozpalolie oo
lo oehladit, bolesti osetfit a pote
sit, po mateo. jez uz niktly hlasu
tohf neuslysi a synka soho ncuvi-
di, pfivedla palcive slzy do meho-
zraku. A ja myslel, ze vsechen
eit byl vyhlazen z duse hruzami,
jichz jsem byl svedkein. Rychle
jsem obnitil automobil a speehal
jsem smerem k Holandsku. Byl
jsom v pekle nikoliv v ohni, ale
v zmoti rozdrceneho lidskeho ma
ss a srazene krve, v ovzdusi zdlou
haveho a tim strasnejsiho umirani
a pfiserne smrti. Plamein' pekla
zdaly by se cistymi a mirnejsimi
pfi pozorovani s timto pfisernym
obrazem vjilecneho pole."
Vladni lodi.
My jsme zde ve Spojenych Sta
tech nekolik tisic mil daleko od
evropske valky, ale citime i zde
jeji "blahodarne" ucinky. Omeze
ni dovozu i vyvozu,zdrazeni zivot
nich potfeb, hadky mezi hospod
skj'mi politikafi a jine veci pfipo
minaji nyni Amerikanum, ze v Ev
rope zase po letech propuklo valec-
no silenstvi.
Zd?'i so vsak, ze valka take bude
miti noocokavany vliv na pomer
nasi vlady k prumyslu a obchodu.
Jak se oznamuje z Washingtonu.
president Wilson souhlasi s navr
hom, a by kongres povolil hroma
dti ltiilionu dollanf na zakouieni
obchodnich lodi, ktere by do s.ve
spravy j)fevzala korporace, jejiz
akcie lodoralni vlada by vlastni
la. Xemame totiz dosti obchod
nich lodi. ktere by odvaztly nasi
bavlnu, psenici, med' a jine )lodi
nv a vvrobkv na cizi trhv, a ktere
by zaso z ciziny pfivazely. echo
my potfebujeme.
Jiz od nekolik let nektefi 'ra
dikj'ilnejsi'' Americane odporucu
ji, a by vlada si opatfila vlastni
obcliodni lod'stvo, ktere by cbsta
ravalo dopravu osob a zbozi z vy
chodniho pobfezi Spojenych Sta
tu kanalem Panamskym do pfi
stavu Pacifickych. Nase fedoralni
vlada byla sve doby nucena vy
koujiti zeleznicni spolecnost, kte
ra vlastnila trat' vodouci pfes Pa
namskou siji z Colonu do Pana
my. S touto zeleznici vlada kou
pila take jeji lo.di a ojlile, tyto j
vladni lodi obstaravaji dopravu
pravnielne a za mirne cony. M
ze li tody vladni korporace s u-
spechom oi)erovati s nekolika ina-
10 loil'mi, proe by toho nedokaza
la s vetsim poctem lodi .' A riiuze-
11 s nimi se zdarem operovati v po
bfeznim obchodu, proc ne r obelio
du zamofskem, kde jest nam lodi
prave nyni velice tfeba?
Tyto lodi, ktere by federalm
vlada nyni zakoupila, slouziTy by
obcliodni doprave jenom po dobu
valky po valce by je vlada
prodala, ujist'uji nas opatrni vla
stenci. To je na uchlacholem ka
pitalistu, se kterymi by po valce
vh'ida soutezila,coz die americkyeh
nazoru noni spravno. Vseehno.
pfi com se da neco trhnout, mn se
poneehati soukromym kapitalf
sturu, co se nevyplaci, ma se po-
nechati vlade.
Dojde-li opravdu ke koupi lo
di pro vliidu, jest vsak velice po
chj'bno, ze by lodi po valce byly
prodany lec kdyby -se teiL ex:-
jest mozna, ze federalni vlada1 bvr
de na dale konati to, co dnes: lh
naji soukromo paroplavebni! spo
leenosti. Jed chrestyse, Fekem
proti padoucfHcL
Padoucnico az do neda.vna po
vazovana byla za nevylooitelnou.
Dnes leci so vsak podinym le
kem jedem chfestyse-..
Chfestys je had, jehoz ustknuti
mivci pravidelne za usisl'edek start
v nekolika niinutacli. Je silny. od
osmi az do sestnactr stop dlouhy,
ale plachy. Jedem jeho deisi eas
leci dr. Ralph II.. Spangler v Chi
cagu a dr. Faclfcenheim v Casse
lu v Nemecku.
Dr. Spangh-r einil s ehfestyso
vym jedem pokusy, snaze se jim
lecit rozmanite nemoee. Jak jej
vsak upoutala neuvefitelna zpra
va, die niz jakysi padoucniei sti
zeny Texasan byl vyleoon, kdyz
chfestys jej ustkl. Doktor lined
na to ja se jodu, vysehleho a pale
ve zvlastni tekutine rozpustea'
ho, pouzivati k injekci do krvv
paeientu padoucniei stizeayeh a
za kratko shledal opravdovy ii
spech. Pooet zachvatu so zmensil.
Az doposud dr. Spangler vstfikl
10 pacientum do krve jod cel
kem 2,000 injekci a stav kaz
deho so zlepsil. Doktor chystsi se
otevfiti ve Filadelfii a v XTLMiiee
ku ustav, kde leceni padoucnice
by se mohl venovati uplne.
V "Technical World Magazine'
A. S. Joyce vypravi o zvlastnim
tomto za jimavem objevu toto :
'"Jed, jehoz dr. Spangler pou
ziva pochazi z Texasu. Aby si ho
mohl opatfit, musi ehfestyse "po
dojif. K tomu je ovsem tfeba mu
ze zeleznych nervu a pevne ruky,
jenz obludu by dovedl udrzet i
kdyz je rozestvana. ChfestyS mu
si byti rozezlen a pfinucen kous
nout, ma-li jed pustiti. Kousnu
tim smackne se zvlastni zlaza, jez
vybiha trubickou do jeho zubu a
jimi do rany zpusobene.
"Chfestyfu pouziva se jen teh-
dy. kdyz pfed tim byli dukladiie
nakrmeni. Had ehyti se do zvlast
niho kozeneho lasa tak, ze hlavou
nemuze hnout. Laso je pfipevneno
na klacku a had. vzpiraje so. je
napne. A to prave znemoznuje mu
hlavou hnout. Mezi tim co jeden
drzi laso. druhy muz otevfe chfe
stysi usta ostrym okrajom poree
lanovoho hrnku nebo lzici. Xe
chcoli kousnouti. macka se mu z
vonci na jed vylueujici zhizy a
do nastavenoho
hrnku neb lzico.
"Dr. Spangler shledal. ze po in-
jokei jodu do krve pocet zaehva-
tu padoucniei stizeneho se zmen-
sil. Pacionti, ktofi drive dosh'iva-
li zachvat jednou tydne, po in je-
kci nedostali zaduv v dobe dvou
az tfi mesicu. A kdyz leceni byli
tak rok. zaehvaty vubec vvmizelv.
Jak je to mozne, ze jed tak
hrozneho hada muze miti nasled-
ky tak blahodarno? Pfesiie to
vyzkoumati se doposud nepodafi-
lo a cola vec do j'iste miry je zsi -
nauou. loo loiik je jasno, jak Dv
Spangler shledal, ze inj'ekce chfe-
stysovoho jodu prodluzuji dobujno. jo pfitok gasolinu nedostatec
srazeni krve. Obiov ten je unlne '. nv. Onarrnv mVlilo. ntU-nrln -5n
v souhlasu s pf-edchazejfcim. Jiz
dfive bylo stanoveiro, ze rychlo
srazeni so krve v tele jo skutoc
nou pficinou epilopTiefcych za
chvatu. Dr. Spangler mel osmmicT pfi
padu, v nichz konstatovaL ze in
jekci pill roku vstfikovanon, do
ba potfebmi k srazeni so krve
prodlouzila se z dvou a pul neb
tfi minut na pot a sest. X"orm;iIno
srazi se v asi sedmi mimttaoh.
Spangler doufa, ze jeho leeenf pa
doucnice na konee stane se uni
versrilnim a ze pouzivati ho1 buxle
kazdy lekaf. Stane-li se tak, bud
to pro lidstvo znacue dobrodini.
V nstave. kterv dm SnaiiErlerovi
bude ve Filadelfii postaven,. ve-
nrrje se z dokonaleni sveho obje
nr. V Evrope pfijal methodu
Spg22glerovu dr. Fackenheim, je
don v pfednich specialistu: ii'stav
rrirt v Casselu, Xemecko.
Fozoruhodno je, ze pacient,.
potirobivsi se injekci dra Spangle
ra. aejen svuj stav si zlepsil neb
uplne se vylecil, nybrz telesne i
dusevne tez sesilil a se- rozvinul.
Vyse zminenemu A. St. Joyeovi
prodstavil Spangler osm paeien
tu. jejichz posledni zaVmvat epi
Teptieky udal se pfed! ctyfmi me
siei neb 3 lety die doby, jakou
se nechali lecit. Jeden- z teehto pfi
padu tykal se llleteho rlevcatka,
jez bralo injekce poiSdm mesicu,.
jednu tydne. Prvni tyden, po prv
ui injekci, napadenfl! byla padouc
niei tfikrat ve 2 bodinach. Poz
deji dostavily se pouze tfi zaehva
ty v sedmi mesicich. Dovce, jez tffi'
ve vubec do skol'y nemohlo, dnes
ji navstevuje jako kterekoliv jiiie.
Hnaci sila na farimch.
Stale se horsici pomery, stale
a' stale nov pozadavky na farme
ra kladeKOv nuti tohoto ku vse
stranne s-K)rivosti, spofivesti
penezu casern, potahoin7 nafadim
a v&Sste pomocnymi silami. Xaz
da, i ta iiejnepatrnej-iL uspora 7.na
mena pron zvyseny vynos z far
nsy a je-li vsostraiitui, muze pfed
stavovati rocne zstacne sumy, C'im
ovsm votsi far'.ua a oetnejsi ro
dina jest, tim vtsi muze byt li
spora anebo z nedostatku teto,
ztrat'a.
Spolehliva hnaci sila na kazde
farme znamenii mnoho, ae se tu
posud neuznala potfeba vykrmu
dobytka fezankou ze smesi ruz
nyeh picnin, jez v severnich polo
hach povazuje se hospodafi za ne
zbytnou. Je tu vsak pfece linani
vody do koryt, do obydli i do za
hrad, fezani a.sekiini dfeva, dro
loni a srotovani kukufice, preso
vani melasove tftiny, hnaiii bru
su, kovafskoho mechu a ruznych
monsich hospodafskych i doma-
cich stroju. Lidska sila na to vse
uz nestaoi, vetrne mlyny vyhovu
ji jen pro jiste iicele, ale tyto vy
staveny nepohodam vyzaduji -:-as
tych oprav, jez brzy pfevysuji
cenu celeho mlj'na. Ustupuji pro
to vetrne mlyny i drazsi jeste
lidska sila gasolinovemu pohonu
na vsech farmach s porocilymi
majiteli.
Pfed malo lety jeste nebyli by-
chom mohli pruiaernemu farme
ru doporucit gasolinove stroje
pro vykonavjini jmenovanych pra
ci v hospodiifstvi a domacnosti
)!-o pfilisnou jojieh slozitost, jem
nost soucastek a nesnadne pocho
peni cole soustavy.
Vsak nynejsi gasolinove stroje
jsou tak jednoduehe. ze 10 lety
hoch v male chvili se s nim sezna
mi. Tfeba pfi nem dbati jen : aby
byl pevno pfisroubovan k pevne-
mu comentovemu nodkladu: abv
v 7
cylindr byl pravidelne olejovan z
konvieky nad nim se nalezajici o
lejem svetlym. zvlaste pro ucel
teu urcenym; aby kofliky behou
"ii byly vzdy pfitazeny a mazadlo
z nich stale behouny samocinne
na
tiralo; aby gasolinov.i nadrzka ve
spodu stroje do tfi ctvrtin naplne
na: aby po spusteui chod stroje
byl pravidelny, coz reguluje se ma
lym sroubem v gasdmove roafe;
je-ii pusteno gasolinu vice nez tfe
ba vychazi z odvadeci rourv a z
; tlumiee vvbuchu cernv tour
a
kour znamona, ze pfiteka mnoho
gasolinu.- jde-li stroj nepravidel-
; ky so so strojom zasila, povi ope-
ratoru dosti. ze bude moci v no-
kolika okamzicich stroj spustit;r
aniz by mu bylo tfeba dale se on
sta rat.
Gasoliuovy stroj muze byt umi
sten. kdekoli na volnem prostoru,
s dobrou ovsem krytbou, aby byl
chninon pfed destem a sluncem.
Vsrchni narodove ma
il pravo na samo
statnost. Cliieagske "Daily News" uve
fejnily elanek pod nazvem "Mista
na sluirei". v nemz cteme tyto po
roruhodne uvahy:
' ' Vynika jici statnik nemecky
prohhisil nedavno, ze i po nynejsi
valce uhiiji si nemecky nafod sve
mJsti vyslnm lidstva. Pouzil
tu okfitlleneho slova, jez vyjadfu-je-
nadeje a touhy kazdeho naro
da, ktery zije a ma sve narodni
uvedomenE Narodr ktery sedi ve
stinu jmeho naroda. nemuze sve
touhy lne v"jad!frti. V nedavne doj,
be dostaly se do takoveho stinu
burska republika a Korea.
S&efc j rozdeien v niznych svych
oastech mezi ruzne narody. Kazdy
narod vefi, ze jeho vlastni zpusob
zivota. jeho vlastni vlada, jeho
vlastni snahy krulturni, jeho jazyk
a jelio nabozenstvi jsou ty nejlep-
su nejspravtiejsi.
V nek.te.ryeh. eastech zeme naro
dove sedi ve stinu. nebot jini jim
vzali vseehno svetlo slunecni. Ne
ktef L' n&rodove,. ktef i dosnd sedeli
na vysltm seznavaji nyni, ze jsou
z neho vytlacovani. Nemeeko, citi,.
ze- jeho nepfatele, ziskavaji vzdy
pfile&ttost, a proto vrhlo se do
viilkj'.. Belg'ie pustila se v boj s:
XTemeckem se sve misto na vysluai.
Ktera mirodnost jest opravnena
ffci k svemu sousedu: "Chci si"vzi
tr zasobu tveho slunecniho sretla
a pfipojiti ji k sve ziisobe?" Ale ta
koveto brani slunecniho sv.Stla by
la uznanou politikou evropskych
narodu v minulych stoletich. Cas
dobyvani nsilezi jiz miuuilosti, a.
vyjimku tvofi puste koncin zeme-
ikoule, jez jsou zustareny mirove-
mu dobyvani osadmku a obehod
niku. Zpusob jakysn byli lmrodove
vytlacovani ze sveho vyslunL, mu
si, musi pfestali.
Az narod, ktery se nyni naleza
ve stinu, bude moci lepe vyjadfo
vati sve idealy, k svemu vlastni
mu prospechu a k prospechu cele
ho sveta, dostavse se na vysluni,
pak postup civilizaee, zreadlici se
v moudrem uspofadani statu, uspi
sil byl jejich vyniknuti a jejicli
vyvoj na vysluni. Polsko a Cechy,
Irsko a Finsko, nemluve o jinych
zemich, snazi se prave zajistiti sa
mo sobe mistecko na vysluni.
Rozmahajicise idealy spravedl
nosti a zdrave vladni politiky me
ly by byti pfijaty za zasadu, kte
rou vsichni civilizovani narodove
meli by mit na pameti, aby vsichni
mohli se tesiti ze sveho vysluni.
tim, ze budou vlasti sami sobe.
Zdaliz chcete se dodelati
uspechu, zkuste oznamova-
ni v tomto liste ! Vyplati se to !