Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Aug. 26, 1914)
Ceska revoluce? Vudci Ceskeho a Chorvatskeho li du padli? Rozpenenna krev bije horecnym tempein do skrani a busi do sten srdce. Ceska krev proleva se na pfechodu do sirych ruskych stepi, ceska krev misi se s krvi srbskou a vteka do Savy a Dunaje. Ceska krev kropi prazske uli ce. Jako hromove rimy zalehly k nam zpravy z Ruska, ze Praha, slovanska Praha revoltuje bou ri se proti valce. Zdedena a o staleti zdeptana a utajovana sila odporu lklu ceske ho proti nasili a valecnemu vraz deni vyrazila a rozlila se Prahou a snad i po Cechach, aby v deji nem momentu dokazala, ze zije a dovede vyvinouti zivelny odpor proti bestialite ukrutnosti, proti panstvi, militarism!! a surove des- pocii. Ne nadarmo basnik zvan byval prorokem. Ne nadarmo i nezny ly- rik Sova v odpoved' germanske zpupnosti volal sve vesteeke: "Jeste jsou orli v srdei Evropy!"' Jsem skeptik, ale tolik cithn ze cesky lid nemohl snesti a ne snesl klidne a otroeky posledni u tok rakouske vojacke despoeie a vefim, ze se odhodlal k zoufalemu odporu a fekneme lined re voluei. Pres vseehno umele ututlavairi oficielnimi representanty svymi. cesky lid v sobe zivil silu, ktera vyvrela v dobe, kdy vladou uzna nym zastupcuin jeho odnato bylo pravo, aby jmenem narodu varo vali pfed silenou. odvaliou vojac ke strany roznieene bezmoenoi: mstivosti. Jaka tragika osudu doleha na rodne Cechy v onom ozbrojenem tabore Evropy, kdy syni a otcove cesti hnani jsou na valecne jatky a kdy stoji pfed krvavou a vra zednou alternativou, dat se sklatit puskami tech kdo s nimi jsou otroky poddanymi ze zlu habsburske dynastie, ei tech. ktefi na obranu vysostnyeh prav sveho narodniho statu musili se chopit zbrane! Cechy jsou srdcem Evropy. A i kdyz hruzne zpravy z Ruska do sveta vyslane mohou vyvolati mno ho skepsii, pfece vefely se zpra vami temi v srdei kazdeho Cecha sla.dkobolne pocitj' "Jsou jeste orli v srdei Evropy"! A srdce Evropy, o torn jiz ne bude poehyb se zachvelo a promlu vilo. Krev prolita nasimou sol dateskou vola o pomstu, vola vsak take k srdcim bratrskym o pomoc, o ucinnou pomoc ! Kdo by vahal v dejinne chvili pfispeti svou pomocnou rukou? Po zprave o opetovanem povsta ni v Praze, dochazi zprava, ze padli politicti vudci ceskeho lidu Dr. Kramar, Dr. Masafyk a Klo fac. Jiz ta okolnost, ze miize zpra va takova vubec vzniknouti, je pro pomery v Cechach nejvys pfiznaena. Kdo pobyl v Cechach jeste v dobe nedavne, kdo zna sen timent Prahy, kdo pronikl oprav du dusi ceskeho lidu v pfatelskem styku s mm, je oehoten dati viru emto zpfravam. Je pravdepodobno, ze tri tito vudcove lidu nevedli lid ku vzpou fe. Dr. Kramar,-vudce cesky ch slo vanofilu, kteri A'ideli zachranu Cech ve spravedlivem Rakousku. stfizlivy rasaryk, jehoz muzna a sebevedoma politika mini a klidne ho vyvoje, a Klofac, ktery zredu koval svou politiku na hospodar ske sblizeni Slovanu, jiste nebyli vudci, ktefi by byli v pohnute do be hnali lid v dobrodruznou od valm k odporu se zbrani v ruee. Jestli padli, pak jiste ve sluz bach myslenky uklidniti lid a tedy ve sluzbach myslenky statniho po fadku. .KM A byla by to nejkrute.isi ironie o sudu, ktera kdy stihla vudce ces keho lidu a lid cesky sam. Rozum vzpira se uvefiti, ah hlas srdce, hlas citu pfevlada. A se zpravou o smrti ceskyeh vudcu politickych dochazi nemene vzne cujici zprava, ze byli odvleceni vo jaky vudci rakouskych Chorvatu: Dr. Smotlaeha, dnes bez odporu nejvetsi politik ChorvatiL rakou skych a mirny Tresic-Pavicie, i ji m obzalovani z revolncnieh pikli Gavrinovicem, utocnikm sara jevskym. Masaryk zachranil pfed nemnoha lety 53 Chorvatu pfed smrti na sibenici a dues sam klosa 'poskytne Polsku samospravu, jest a s mm te krute ironie osudu maji .ze tolo osvedci se byti slovan klesnouti i Chorvate, ktefi eelou 'skym v nynejsim boji vropskem, svou politiku zakladali na danych ' poklada se tento tali za vyborny, pomerech a ktera dynast 5i ani zda-jhodny j)ozornosti eeleho sveta. U leka nepfatelskou nebyla. skutecnenim staletelio snu Pola- Je-li faktem. ze rakouska solda- "kfi. pro ktery bojovali a padali jiz teska ve sve silene l)ezmocnosti za Napoleona, zavaze si Rusko Po zbavila zivota ceske a ehorva tski 'i;',ky vdecnosti nehynouci a obeta iidovc vudce. ktefi vedli lid na voll, co2 vidno jest jiz z houfneho ce.sty ncnasilneho, ale pfirozeiieho vyvoje, pak jeji konec j'st bliz- kym a bestialita nezustane bz po- nity. 'na Polaky v Nemeeku a Polaky v Lid zbaveny praye rozumuclio Rakousku, ktefi pak by tvofili dva vedeni politiku znamych svou tr- leetimilionovy stat. 12.000.000 pelivosti. ukaziHMiou cilvedomou !y nisu'on Polsku.5,000.000 v rakou piaci pro kulturni a hospodafsk iSkem a o milliouy v nemeekem posileni, lidzbaveny vedeni techto aie die mineni "'Sunu'' i na o svydi vudcu nemuze nez pnstiti uz j statin Slovany, ktefi zejmena v du svemu vasnivemu odporu a od 'Rakousku tvofi velkou cislici. V obrany pfejiti k utoku. Jestlize kily vrazila vyvolala po mstu, pak pomsta v teto dobe na se neda dlouho cekati. Jestlize pa dli umirneni vudcove lidu a to jis te tehdy. kdy na se pfijali uloiiu smiflivych prostfedniku, pak je- jich krev neprolita nadarmo. I kdyz padli vudci, lid sam na - lezne dosti sily, aby v nem ozila ta cast ceske historie,ktera zustala povzdy zivym mementem narodu ! Meli jsme BilouHoru a mnohokrat nas pohfbivali. A jestlize narod cesky hyne a jest vrazden, pak o - zije a ozit musinie my ! K ceske A- merice, ceskym exulantum vola rodna zem. Jsou orli v srdei Evro- py! Necht" jsou i zde za mofem! J. Tvrziek3'-Kramer. Staff ptaku. Otazka, ktefi ptaci ziji nejdele, nebyla dosud nalezite rozlustena. slovane od Alp k P.alkanu, zahr Ale zda se, ze nejdelsi zivot z pta- !miti jsou ve Yelkou panslavisti ku maji havfani a pravi se, ze do-ekou renaisanci, ktera nasleduje sahuji veku az 200 let. Orlove a supi take tesi se dlouhemu zivotu. Je znam pfipad, ze lapeny orel zil devadesat let. Byla to vlastne or- lice. Tato po padesati letech po- vi v.. caia snasen veice a za posieumcn ctyficet let sveho zivota vyvedla mnoho mlad'at. Papousek take zije dlouho. Pocita se, ze papou sek zije 100 a vice let. Take la- but' zije pry cele stoleti. Nejvet- si ptaci netesi se pfilis dlouhemu zivotu. rabec vydrzi az ctvricet et, slepice deset let, holubi dva- eet let, kanarci petadvacet let a slaici osmnact let. Historicka pera. Mnohe historicke dokumenty podepsany byly pery, ktera po ;Jji povazovana h,r:i za velmi juTmfjtna a l);ia ceneiu jako po klady. K temto pfinalezi i dve pera, kterych uzil k podpisu nove ho tarifniho zakona president AVoodrow AYilson. Jednim timto perem napsal president slovo ''Woodrow" a odevzdal je kon gresniku Underwoodovi, a dru hym napsal "Wilson" a dal je na pamatku senatoru Simmonsovi. Yzacne pero vlastni Isaac Reed v New Yorku. Drzadlo pera zhoto eno bylo z krabree, v ktere George AYashington, kdyz byl inladym mu zem, ehoval cocky svych zememe ficskych pfistroju. Tohoto sera u zivali Lincoln i Grant. Reedovi by la zo toto pero jednou nabizeno .1,600, ale tyz odepfel je prodati. Yelke obnosy penezni casto plati se za pera, kterymi psali vynikaji ci spisovatele. Za nasadku, kterou uzival Sir "Walter Scott, zaplaceno bylo v jedne dobe $100. ale nyni ma cenu mnohem vetsi. Za pero, ktereho uzival Charles Dickens, za placeno bylo pfed nedavnem v Londyne $200. Y moci clovt'ka jest zahajiti spor, ale nem v jeho mooi jsj uda it.. uebot" vz)iane jakj oh en, jejX voi'ta nemuze .uz uhasiti. Talmud. i Pomsta Pytlaku, i "VernI az do skonani", ? i i Zklamana zavist'! j i Tri povidky v jedne knizce od Karla i ? Cervenky. Posleme vsechny tri po- I I t vi'dky do klerekoliv casti Spojenych i ? ? Statu vyplacene i za 35ct. ODVARKA BROS., Clarkson. Nebr. Po Polsku dojde na Cechy. New York. Zdejsi "'Sun'', po jednavaje o slibu ruskeho eara, ze hlaseni se jich k ruskvm arvam. slib caruv nevztaliuje se j,0uze mimo Polaku v Rusku tez uvedeim pojednani pise o torn. 'A jestlize Polska ma byti v pfipade vitezstvi Ruska a jeho spo jecu znovu obnovena, proc ne Ce cily se svymi miliony Slovanu, ne mene nez osm millionu. k nimz no- .C-taii se Slovaci na nlanich uhor- A skych, zapadne od Karpatu, neme 'iv yy dostati opet samospravu? p0 eoou ti0Jll; lipivnuia 0d ' "defenestrace Prahy", od bitvy na lUlellor e, ktera vypudila Zim- n0io krale do vyhnanstvi, Cechy podrobeny byly Nemcum a millio- "llv c-echu zoufale zapasili za udr- jeiri plemenne neodvislosti. Dues Evropa bojuje, ponevadz car roz- 10c se rozsifiti svou ochranu na !maleh0 slovanskeho bratra na Du- liaii. )nes Srbove z Bosnv a Her- cegoviny, Chorvate z Dalmasie a Chorvatska, Slovinci z Krajiny, 'Korutan a Pfimofi, vsichni Jiho- vitezstvi Slovanu v Bulharsku a ;grbsku na Balkane." clanek dodava na konec : c0 Napoleon slibil a nemohl sAm Spiniti5 to podnika nyni Mi- n - ,,155 jpim sUh hndp mW svfn u- cinek na Polaky v Poznansku, kte fi nosi pruskou uniformu. Ono sly seno bude take od Cechu, Srb-fi, Slovaku a Chorvatu, ktefi nuceni jsou nositi rakouskou uniformu. Dokonce i Rumuni, ktefi jsou fim skeho a neslovanskeho puvodu, bu dou moci doufati, az Slovane do sahnou jio cem touzi, ze i oni vstou i)i do Bukoviny a Transylvanie a osvobodi nekolik milonu Rumiinu, ktefi jsou nevolniky rakouske ne bo uherske tyranie Jestize Polska bude ozivena, tfeba jenom uprostfed jazykovyeh hranic svych, Evrope dan bude stat novy skorem s 25,000.000 obyvateli.Stjit ten by vzal Nemeeku nejmene tfi provincie a Rakousko zmizelo by z mapy Evropy a na jeho miste objevily by se nejmene tfi slovan skes taty : Polsko, Cechy a Srbsko Chorvatsko. Slovanskemu svetu pribylo by nejmene 30,000.000 Slovanu, vazanych svazky pleme ne, nabozenstvi a spolecnou nena visti k Nemcum." Male farmy. Profesor Avisconsinske universi ty E. A. Ross nasel vselijake chy by na pfisteliovalcich. Tomu se ovsem nelze diviti. Pfistehovalci nejsou andele andele jsou pouze americti kapiliste, ktefi pfisteho- valce zamcstnavaji. Pfistehovalci jsou pouze lide, a lide jsou chybu- J1C1. Pan profesor vsak jest na bez peciie pude jenom dotud, dokud se (irzi veci, Kiervm rozuiui. Jakmile zavadi o jine veci, je zle. Tak na )fiklad nelibi se mu pfi stehovali farmefi italsti proto, ze davaji pfednost malym farimim. Pan Ross mini, ze pry se jim ne dostava intelligence ( ?), aby do vedli farmafit na velikych lanech jako domorodi Americane. To jest ovsem novinka. Davaji li Italove pfednost mensim far mam, neni to nikterak dfikazem, ze by se jim nedostavalo intelli gence prave naopak. Americky vlastenec ovsem chce miti vse ehno velike a tedy i farmy, ale ty velike farmy nebyvaji vzdy vzdelavany a spravovany veliee intelligentne. Americky system 'extensivniho" (rozsahleho) far mareni vycerpava zemi, prniasi zalostne malou prumernou urodu, ktera nekdy nestaci ani zaplatit morkyc, kdezto italsky system mal'ch farem znamena daleko vetsi vytezek pomerny. Y Italii a vubec v jizni a stfed- ni Evrope provozuje se farmafe- in "intensivni" (lisilovne). Zeme se pracuje tak, ze misto vysile ni byva rok od roku urodnejsi a vydava urodu tak velikou, ze by to bylo neuvefitelno, kdyby elo vek nemohl vlastnimi ocima o ni se pfesvedciti. Toto farmafeni ar ei ma tu nevyhodu, ze nelze pfi nem pouzivati stroju v rozsahlej- si mire, ale za to tim vie odmenu je praci rucni. Tajemstvi intensivnilio farma feni spociva v torn, ze se z pudy hledi vyteziti co nejvice; hledi se, aby vydala vice nez jednu u rodu v tomtez case. K tomu jest ovsem tfeba dostatku vody a lino- jiva, ale ty samy by nestacily. Dvoje i troje plodiny byvaji pe- stovany najednou. Sotva jedna se sklidi, druha jiz dozrava, a jak mile ostatky jedne plodmy se od - . . , . , . klidi, nova uz se sazi, nebo seie. rP' o , . inn .pusoui'iu na se i z maie lar- r , , . , . , v i i - x-v.,.. x-r a . . . luerstendamm byl rozbit, kdvz or my hodne vyteziti. e Spojenvch , , v., , c,,,, , v ... . ; . ehestr opovazil se tarn zahrati rus- btateeli ovsem nemeli dosud Ita- , , v , , , i i ikon hymnu. Nem vubec dovoleno love dostatecne piulezitosti, abvl . . . - ic KHIU .jlllSUU ill LUIl&l VlllllO I1U- spodafstvi pfivedli k dokonalosti. Ale v jejicli vlasti se tak hospo dafi uz po staleti, a italsky far mer by byl bohac, kdyby se o vy- jedina s velkostatkiifem, jednak take se statem, ktery vybira pfi- lis vysoke dane Italie ma totiz . , , , . . VjW ' ' m - 1 ' " J i VI i V 1 1 1 VULU UbUlO zbroji. Y srpnovem cisle sbornika "A tlantic'' uvefejnena jest rozprava, ve ktere se popisuje intensivni larmareiii v udoli reky Eufratu, , , , . . . . , . TT1 Hlav ni plodiiir tamiii jsou datle, fi ky, olivy, ofeehy. Ty ovsem ro-i stou na stromech. Strom v isou',. 1 , . ' li si zelezmcm stamei a americ- sazenv tak, abv mensi stalv pod , , , . . , . . .' r ' kemu velvvslanci dalo .111110110 pra- vetsmu, a mezi stromv pak tar- " ...... Vj V , ' . , , . ce nezh vymohl jeiich propustem. iiiux tjcsiiijc uuiii tt .L'ltrum v . tezi seitu z pudy co nejvice. , , . , , . , .. a nemeekemu cisari. Car nemel sue rady, a vzdyeky dostava se 31111 1 , , rn . , v, , , . Anorika ma velike fai-my, kte- gt 0llp0vg(lii ..0puSfte hlavm!' folsteh a P''ot za'lal. aV re ovsem take maji svoje vyhody. m&t jak ne;jl.vchleji jest vmlJ- Po o tomto promt v. ale pravda jest, ze se v teto zemi ,.; ' .neb-vl vyslovovan am eisarem ne- niirla dnstafpr-n? lipvvnzitknip ini , , . -, meckyiii, am kralem aiiglickvm. puua aosiareuie ne3 uziuuije am, A(? tato clobr.e mmgna rada ve ' , . . . , M . . x pro pestovam obili, ani pro pesto- ph'padii rfstavA bez p0 ieeky emr se vyslov.l, ze je to van! ovoce a oreehu. S-s,,,,,,,,,, 'Pni 0posteti Berlin?'''10 2 Beslch PlltlC- ! . . , , , , 1 , . kyeh proroctvi. A my zase se 'zni pravidelna odpoved, kdyz ; . . . TTniiVrfo wi lo-hv nT.cn',..-. .... i. y. . a t- , 1 vvsloviijeme, ze to cele je naramny . wu.u. vojskem cisafskym. Srbsky Belehrad dostal se popr 4 W X lill Vll UJOiW ,Jl Jill OiVV vilkv cvntP licrv nvnti Tiirkfim I koncem stoleti se Hlmnacteho. Byl Tehda vitezna dobyt roku 16SS vojska cisafska zaujala roku 1689 i Nis a Yidin. Cisafsky general hrabe Piccolomini obsadil Pristi- nu, Prizren a Pec. Skoplje byla vojskem jeho spalena. stesti bra ni cisafskych netrvalo vsak dlou ho. Rok na to 1690. cisafsti jiz us tupuji a Srbove, ktefi stali po je jicli boku, stehuji se do LTher. Pak byl Belehrad opet pod panstvim tureckym po dvacet sedm let. Za Karla YT. zapocata nova valka s Turky a slavny vojevudce Eugen Savojsky A'itezne vtahl due 16. srpna roku 1717. do Belehradu. Yalka vedena s uspeehem, tak ze v mini Pozarevackem bylo nueeno Turecko odstoupiti Severn i Srbsko az za jizni bfeh srbslf'1 Toravy. Zfizeno kralovstvi srbske, jemuz dan v celo vojensky guverner. Be lehrad mimo pevnost sestfival z nemeckeho a srbskeho pfedmesti. Y prvem zalozil fad jesuitsky gymnasium. Za vlady rakouske u cineny pocatky s dolovanim, sklaf stvim a hedvabnictvim v Srbsku. Zeme byla vsak valkami velice zpustla. Tak v tehdejsim kralov stvi srbskem r. 1721. mimo lle hrad napocteno 6020 statku s 30,000 obyvateli. Shledano 415 o sad osidlenych a 342 bezlidnych Roku 1722. docilen nejvyssi vy- nos dam 105000 zlatych. Roku 17 39, kralovstvi srbske ztraceno 'a rok na to pobofivsi hradby cisaf ske vojsko vydalo Belehrad Tur kum. Pfilmesie vladl nad liim do roku 17S9, kdy general Laudon za Josefa II. opetne jej dobyl. Ze Srbska byla obsazena vetsi cast' nez roku 1717. Ale mirem Svisten skym r. 1791. vraeeno vse i liele hrad Turecku. V stoleti 19. upus tilo Rakousko od svych vyboju Tu lecku. Ano, zamitlo nfimo navrh Napoleona I. na rozdeleni Balka- Za to obratilo sem zraky Rus- o a stalo se zde nasini nebezpec- nym sokem. Teprve r. 1S7S. poda - vilo se Rakousku ziskati pod spra vu svoji Bosnu a Hercegovinu, kte re staly jiz tolik a tak velkyeh o beti. Americanum nechce se z Berlina. lnoho America mi jevi jenom vclmi nuilo cliuti opustiti hlavni mcsto Nemeeka, kde dobfe se jim jdafi a kde citi se byti zeela bez- , - rP , - , pecni. lak aspon prohlasuje prave z Berlina sem pfibyvsi novinafsky zpravodaj. ''Yse cizozemske bylo z Berli na ostraneuo," prohlasuje tcnto zurnalista dale. "Jisty, na Fried riehstrasse nalczajici se obchoil t'raneouzsky byl rozzufenym da- j vem lidu temef znicen. Ysechny 'n , , , (irancouzske vyvesm stitv bvly str , - , , r ihain-. mtrek restaurace na Kur nich listku odstraneny franeouz ske napisy jidel. 'Y jednom restaurantu zadal jsem sklepnika, aby mi pfiiiesl jis tou angliekou omacku, dostal jsem ivsak za odpoved' ze nic anglieke- ho vice neserviruji." ; , , . c . . , , n , icicli Americanu si vsak dosud vaz- , -, . iiusi annate in. 11 cnjniiit i ve svtr detske navnosti poklada valku za "drahocenny" zert, kteremu ne radno se vyhnouti. Nemohou nijak !, , v .. I byla neco jineho nezh valka v Y ranheimu bylo nekolik Ame- 'Pjgjg i obl'll' a jich denne velvy - , , . , . x, , i ciari se nam in lhk cioure xvtivz ; v velvyslanec namita, ze potravin i f e a P" ' .1 i A ' Ht "1U 'A mohli bv o-! Pln pfijiti?- Ach, to tu tepr-' 've z,lstanemeJ abyehom tu syandu ; videli.' kfece v zaliidku, letni nesnaze a CO deVedOU psat! stfevm nepofadkT, cholera mor aitiericke nOVIRy. ; bus, behavka u dospelych jako u Americky tisk anglicky potrpi.ditek jsou rvchle napravenv, kde si na '"stories"'. Yecmi nejaka stat anglicky m novinam zaslami octne se obycejne v kosi, ale jak mile se z toho da udelati troehu sensacni ''story", to je v torn ne co pro povercive lidi, rozslape se to tfeba a nekolik sloupeu. K villi teto charakteristice zaznamenava nie nasledujici zpravu ameriekeho tisku, ale zadame ihned nase cte nafe, aby tomu nevefili. Zprava jiste vznikla u stolku fantastieky naladeneho ameriekeho zurnalisty a nikoli na Rusi. Zprav zni:"Ynuc ka slavneho zvecneleho spisovate le a filosofa Lva Tolstcho, hra benka Nast'a Tolsta, zaslala ame rickemu tisku pfedpoved' Tolste lio v miniilych prave dnech, aby byla rozsifena mezi americkym ctenafstvem. (Pozn. Jiz v torn je diikaz nepravdivosti. Proc by se starala tato dama prave o amerie ke ctenafe?) Lev Tolstoj pry pfed povedel evrojskou valku jiz r. 19 10. Pfipad udal se tak: Car obdr zel od anglickeho krale a nemec keho cisafe zadost, aby Tolstoj za slal nejake poselstvi, ktere dosud uvefejneno nebylo a take nemelo byt samostatne vydano. Carovna pozvala hrabenku Nast'u Tolstou k sobe z tim licelem, aby uzila je jiho pfibuzenstva jako vlivu na Lva Tolstelio. Teho bylo feceno, aby promluvila s Tolstym, aby za- slal poselstvi v mirnem tonu, v pfatelske forme carovi a ten ze je da odeslat potom krali anglickemu a nemeekemu eisafi. Hrabenka Tol sta navstivila Tolstelio a povedela mu o pram carovu. Tolstoj se vy- slovil, ze rad by neco napsal, ale v te chvili, kdy je ve vytrzeni ne muze psat, ponevadz ma ruce ja- jkoby ochromeny. Hrabenka nabid ,1a se, ze sama bude psat a Tolstoj potom usedl a pfemyslel. Myslil nejakych deset minut a potom za cal mluvit. Pravil, ze vidi nahou zenu, ktera by se mohla jmenovat necim vyssim nez Yenusi,Nadvenu si. coz znamena obchodovani a pro spechafstvi. a ysickni narodove se za ni zenou. Zena tato drzela v rukou tfi poehodne, z nichz jed na znamena valku, kteni je vnaseT na od mesta k mestu a vsude ie . . . V1 J KiLiiui pusuiv a uruivm aei. jY drulie ruee drzela pry znameni pokrytectvi a nabozenskeho fana- tismu. Znameni tato mnozi dosta nou do sve kolebky a donesou je do hrobu. Y tfeti ruee drzeno bylo znameni zakona, nebezpecneho to zakladu vsech ehybnyeh tradiei, ktere nejprve pusobi zhoubue v rodine, potom ve spoleenosti, v na rode a dal po celem svete. Prvni pochoden, ktera zpusobi pozj'ir, pfijde k platnosti v roee 1912, ne kde v jihovychodnich castich Ev ropy a v roee 1913 dojde ke smut nemu zakonceni. Y tomto roee po tom bude asledovat straslive kr veproliti, cela Evropa bude krva cet. Y roee 1915 vystoupi pak no vy Napoleon jenz vystoupi do to hoto krvaveho dramatu a tfebas bez vedomosti vojenskyeh, literat nebo zurnalista podrzi ve sve ruce skoro eelou Evropu az do roku . 1925. Pad jeho bude znamena t no vou eru ve svete. Y te dobe potom nebude eisafstvi a nebude kralov stvi.. Evropa bude pfemenena ve federativni slozeni narodu, jako jsou dues Spojene Staty a zusta nou jen Anglosasove, Ltainci, Slo vane a Mongolove. Hi-abenka dala potom podepsat dokument tento Tolstemu, kdyz se byl vyslovil, ze je vseeko spravno a odevzdala jej : . . . 1 . . , 'zaslal preklady krali .angnekemu zvast, a zminujeiire-i se o torn, ei nime tak proto, ze liceni toto pro- "ibiha cesko-americkymi listy bez ! dodatku, ze je to nejhrubsi vymysl divoke antasie nektereho -americ- 5m,ialistv Prujem, bylo zavcas pouzito Severova leku proti prujmu (Seve ra's Diarrhoea Remedy). Ctete, co napsal Geo. Prokop, 251 French St., New Brunswick, N. J. : il Severuv lek proti prujmu ii cinkoval znamenite. Moje ditko by lo velmi liemoeno prujmem, avsak lined jak jsem dostal si Yds lek, dal jsem ho die navod a v peti dnech bylo ditko opet zdravo, ja ko kdy jindy pfed tim." Cena Severova leku proti prujmu jest 25c. vsude v lekarnaeh. Zadejte ho vzd' die jmena a neberte na podobeninB Kdyby ho lekarnik yds nemel, objednejte pfimo od "W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Io wa. (Aug) Co stoji valka Francii? Pafiz. Socialisticky list L'llu manite sdeluje, ze valka stoji Fran cii $20,000,000 denne a ze narod ztraci denne stejne A'elky olmos tim, ze se nepracuje a neobchodu je. .Tinak se Francouzi nemaji tak zle. Y Pafizi je dosti potravin a take i)ro vojsko je dosud nadliy tek vseho. Zvlaste velk jsou za sobv mleka, cukru, ryze a kavy. Lide nesouhlrsi s pravdou vet sin on proto. ze se citi urazeni for mou, v "iz se jim pravda podava. Tolstoj.