DRASAR
V.
V zaru cerveneovebo due sedi
Josef Miehl se Stielilem, Nemeem,
a Vaclavem Prokopem, rodakem z
mestecka Kroiiny, v nzkem a ne
valne svetlem pokojiku, jehoz dve
fe iisti n a dlouliou, dosti tmavon
cliodbu, jelioz okno hledi do etyr
lirannebo dvora s malym vodo
tryskem uprostf ed, se zahony a niz
kymi keri a s vetsimi rozsochatynii
stromv v ulilech: do kvadratury!
kolleje piaristske. Vedle dveri je
jich jsou s obou stran dveiv jim.
tmava chodba iisti do eliodby sir
si a svetlejsi, kam s jedne strany
taktez dere se zeleri kvadratury. s
druhe pak jest fada dveri liprav
nejsich, vedoucich do pokojiku ei
cell v hlavnim kridle budovy, jez
prostira se od vysokeho kostela
piaristskeho vzhtiru smerem k zain
ku valdstynskemu.
Vsichni tfi ussueni jsou ua pro
sty eh postelieh svyeh, opatfenycii
jen nemnoha poduskami a vlneny
mi pokryvkami. Luzka vyplihiji
skoro iizkou, ac dlouhou eellu. rak
ze uprostfed zustava jen nevelika
ulicka; krome posteli jsou tu li-i
stare stolecky, dve. tfi tvrde,
nenohodlne iidliC-ky, tfi kufry
nanichz je zivjmo ze potloukaly sc
na mnohych formanskvch vozeeh,
it L-rnS n L-nr-lilnvvb kamen ka-
nuiu 4' - I
meninova iinsa a dva dzbany, pa-
trne myci to naeini. a misto ve
saku zatluceno ve stenu na ruz-
nych misteeh uekolik hf ebu a ko- j
likfi. Zdi, davno nebileue, oveseuy
krucifixem, starym barevnym o-
brazkem Panny Marie a neene
zaslou rytinou, pfedstavujici za-
kladatele fAdu, svateeho Josef a z
Calasanzy, an vede za ruku hocha
e spanelskem kroji.
V pokojiku jest dosti dusno, ae
jedine okno jest otevfeno, a vune
z kvadratury, nekdy i svehol ptac
tva v kefich linizdieiho a sumot
kroku o pisek se troueieh sem vni
ka. Je ctvrtek, den, kdy i na gym
nasiieh byva prazdno, a mladi mu
zi patrne se pfipravovali na zitf ej
si hodiny, jak ukazuji knihy a ar
chy po stoleich rozhozene. Ale ne
chali toho, zlenivevse v horku a
mdlem ovdusi pozdniho odpoled
ne letniho: hovofi nyin tlumene, a-
by nebylo jini snad rozumeti dole ,
v kvadratufe, kde jiste prochazi se
nyni nektery pan professor. Jsou
vsichni obleceni v dlouhe sukne
piaristskych kleriku z hrubeho cer
neho sukna, sepiate na prsou ne
kolika knoflieky; pas z latky leh
ci, temne fialove, v polou tela fas
ny sal pfepina. Vlasy maji z pfe
du lehee zastfizene, a zvlaste hra
nata hlava Stiehlova, zbavena sve
ho ramee, vypada jeste kostrbate-
ii; Mieniovy cerne Kaaere pres
moe mu vsak svymikrouzky ro-
stou do cela a vzadu skoro dotyka
ji se hrubeho limce. Prokop, hez
ky modrooky hoeh blede kastano
vych vlasu a zdrave ruzovyeh tva
fi, i ve sve oholenosti vypada pfi
jemne ; vjede si casto rukou do via
su, jako by si pfieisnouti ehtel
svou byvalou kstiei, ale uhladi jen
spanky a bile, -otevfene eelo.
"Je to d'oura seredna ani dy
chat tu nemuzeme," zamumlal po
cesku sotva srozumitelne a uhodil
rukou do pelesti.
Michl pfece jej uslysel: "Snad's
neocekaval, Prokope, ze nas, kleri
ky, bez professe, zrovna z noviei
atu pfisle, daji do rektorskeho po
koje ? Jsme tu z poslednieh posled
ni, pro nas je i ta cella pfilis do
bra; kdyz jsme sem pfisli, na
pominal nas pater prefekt, aby
ehom byli vdecni, ze jsme dostali
pokojicek tepl' a utulny, to proto,
ze s nami byli v Lipniku spokoje
ni. Mladi klerici pry dostiivaji cel
y jeste mensi."
Stiehl, ktery ustavicnym stykem
s Michlem a Prokopem naucil se ro
zumeti po cesku, ale dosud jen tr
hane mluvil, namitl po nemeeku
sklicene: "To i v Lipniku bylo
lepe! Kazdy mel ten koutek pro
sebe a svetleji tam bylo.''
"To nefikej, Stiehle!" odpovi
dal Michl zive. "Nebylo lepe! Ja
ve svem pokojicku rohovem by-
Napsala
Tereza Novakova.
io to cislo ctvrte jini se steny
seskraboval ! Tady je alespoii v zi
me teplo. v torn mel pater prefekt
pravdu. Ted', kdy 2 jsi z Lipniku
veuku. zda se ti, jako bys tain byl
kdo yi jakych vyhod uzil. Ale zku
sili jsme tain dost, uzavfeni jsine
byli jako veznove. uikdo na nas
nepromluvil, nez pater rektor a
piiter noviemistr. a nevideli to ani
radi, kdyz jsme se nahodou ua
ehodbe nebo v zahrade sesli a ua
sebe promluvili.''
"Coz Stirhl." minivai e Pio
kop, "jemu se to snad libilo, je
liemluva "
"Jiz se mi zase smejes?' vyci
tal mil hranaty hoeh. ''Byl jsem
luiii tonm povdeeen, ze jsem se zba
vil Tusla a Kopeekeho, ktefi si
ze mue delavali v Litomysli sasky.
tys ted", Prokope. uastoupil ua
jejich misto!"
"Neeh ho, Prokope,' chlaeholil
Miehl. ''Snad to Stiehlovi bylo ku
prospeehu. ze rad mlcival. . . . ' Za
myslil se a opfel si hlavu o ruee.
"Tusl a Kopeeky!' pravil po
ehvilce. 'tem je dobfe! Kopeeky
je v Praze na praveeh, jeho bratr
Jenik veera mi o nem vypravo
val, a Tusl sel do Yidne 11a lekaf-
stvi! A jeste si pani piaristi
mysn. ze ma me se eititi. Kdoz vi
jak st'astnymi! A Lipniku nine jed
"on pater Gradiehv. noviemistr
blahopfal. ze jsem by pri vstujui
do Hdn nazvan Justinem. to jest
spravedlivym : sklada pry ve r.me
nadeji, ze stanu se filosofem jako
patron muj, jenz ve tfieatem roee
c-v,'1 2 pohanstvi Hmskeho
na
jkvestanstvi pfestoupii. Filosofem !'
dodal trpee. "Jako by v fadu na-
sem melo se mysliti a nikoli po
slouehati a konati, eo pfedstaveni
poruei! V noviciate jiz zacinali
nam rozum osekavat a mozky z
hlavy vybirat!"'
"Proto ty obrazy v zahrade lip
nieke,"' podotkl Prokop, a eela
tvaf se mu rozsifila ustepacnyin
smichem. "Dva klerici fadu clr.i
dych poboznych skol, jeden s o
cima zavazanyma, druhy s hlavou
ufatou, chodil jsem kolem nieh
a smal se kazdy den ! Tak by to s
nami ehteli ndelat! Ale jak by
chom pak na skolaeh neili, je otaz
ka.'' "Tobe je vsecko k smichu, Pro
kope," vyeital zase Stiehl. "A
vlastne jest to k zoufani, ze nema
me videt, co videt eheeme, uybrz
jen to, eo pfedstaveni nam uka
zuji, a ze mame misto -vlastniho
mysleni do hlavy si vstipit iiiysle
ni jejieh."
"Mysleni nemohou zakazovat.
ponevadz o nem nevedi," hodil
Michl hlavou. "Nedal bych si nie
takoveho zakazat od sameho pro-
vinciala. Ukazal jsem to jiz v Lip
niku: ueil jsem se. eemu jsem
ehtel, neueil jsem se franeouzsky,
polsky, slovinsky, trochu l'usky
pfeeetl jsem mnoho knizek, a pfe
ce mi patefi lipnieti dali vseeky
hlasy z dobiych mravuv, a pan
provincial Husak psal mi samon
pochvalu, kdyz v zafi do Litomysle
nine ustanoval."
"To pochopuji"' kyval Prokop
hlavou. "ocekavali, ze budou miti
uceneho spolubratra. dobreho uci-
tele, a to se jim libilo. Kdyby ne
byl pfisel v torn case zakaz. ze sine
ji uciti jen klerici professi, byli by
te dali lined na skolu se sto pade
sati nebo dvema sty zaky ! Ale kdy
bys se byl projevil, ze ?ouhIasis s
nekterou svetskou nebo rypalskou
knihou, tu bys byl uvidel!"'
"Co by se mi mohlo stat? Azdf
jeste vazan nejsem, jirofessi jsem
neslozil mohu vystonpiti kazdy
den. anebo se muze fad rozpadnou
ti, byti vyzdvizen
Y ocieh Michlovych se zablesk
lo, ale take Stiehl hledel vseeek
vzrusen. Tstal s postele a opfev ru
ce o pfitelov ramena a hlede mu
pohnute do tvafe, pravil, jakoby
slavnostne: "Mas pravdu. Miehle.
professi jsme neslozili, a kdoz vi,
zdali budeme s to, abychom ji slo
zili, po nine aspofi inraz jde,
kdyz si na ten den vzpomenu, jako
by cerny netvor nine pohltiti inel !'
Prokop dival se na oba ro.cilenc
kollegy usmevave.
"Yida. kdo by ve Stiehlovi tu
zniuzilost hledal! Ale to jsou jen
feci, pfatele, jen feci! Judete vy
hrozovat. a na konee v fadu zusta
nete a professi slozite, jako sta
mladyeh inuzu pfed vami ! Date si
oei zavazat a hlavy utnout jako ti
klerici v lipinske zahrade. Ale po
radim neco, nac tu dfepime a
e dusime, pojd'me do zahrady,
tam bude ted' k veceru pfijemne. :
"Do zahrady muzeine. " svolo
val Michl. "a tam ti odpovim.
Prokope, na tvoje skoro urazlive
feci.'
"Ale hezky poseptmu, Miehle,"
skadlil Prokop. "aby tebe nesly
seli pani professof i ! A nezapomi
nej, ze mi venku musis fikati Eu
genie a Stiehlovi Otmare, ja pak
jiste nezapomenu titulovati te eTus
tinem." "Tys smisek, Prokope," odpovi
dal Michl a mimodek tez e za
smal. " Vezmete kazdy nejakou knihu,
pan pater prefekt bude potesen, ja
ke ma vzorne kleriky, " napomi
nal, smeje se zase Prokop, a se
brav se stolku sveho, co se mu pra
ve namanulo. strcil i kazdemu kol
iegovi jeden svazek do rukou. 311a
di muzi vysli z dusneho pokojikn,
otorili klic ve dvefieh a povesili
jej na hfeb ve zdi vnejsi; tinavou
chodbou dosli k schodum tocitj'm
a. jimi sesli do chodeb pfizemnieh,
logiim podobnych, odkud byl se
tfi stran vstup do vonici a kvetou
ci qvadratury. Brali se niimo oz
dobny vchod do velikeho refekta,
fe a inimo mensi dvefe. vedouci do
komor a skladist"; u jedneeh s
malym zamfizovanym okenkem
t'uk Prokop Stiehla : "Podivej se,
carissime Otmare, tady je ocistec,
tam te reverendissimi patres vstr
ci, budes-li reptat, a Justina take,
bude-li pfilis upfimnym filosofem
fimskym podle vzoru sveho patro
na." '
"Sasku,'' zamumlal smutny Stie
hi a skoro prudce otevfel sesla
vratka zahradni, ktera vsak vedla
nejprve do polotemne ehodbicky,
v niz valelo se v nepofadku zahrad
ni nacini, kose na zeleninu, konve
kropici, svazky lyka a provazku,
zlomene koly a koliky, rozbite ko-
renace mezi rozsvpanou suenoti
hlinou. Kdyz dotkl se pfivfenych
jen dvifek na konci ehodbicky,
skoro ucouvl pfed mocnym prou
dem svetla, jez zasahlo jej z jasne,
do daleka se prostira jici zahrady.
Minula sesta hodina, ale v tento
letni cas stalo slunee jeste daleko
nad obzorem a mohlo plnou silou
prouditi do zahrady vysoko na
Olivetske hofe polozene a jen na
zapad ponekud chramem piarist
skym stinene. Poskytovala v nem
pohled vlidny a osvezujici. Ne
mnoho cest sirsich, piskem vysy
panych a nekolik hlinityeh pesi
nek ji protinalo a na zahony a po
le ji delilo ; skorem eely, slunci vol
ne pfistupny stfed zabran byl za-
honv zeleninovymi, mezi nimiz se
ozdobnejsi zahonek kvetinovy sko
rem ztracel. jen vuni svou chodce
na sebe upozornuje. Tu tam mezi
kefi. po cele zahrade rozsazenymi,
cnel stromek ruzovy, kvety obsy
pany a jejich listky zvolna na pu
du rozsypavajici, nekde zase niz
ko sklanel se kefik ruzoveho sr
decniku iMib kosate odkvetajici tr
sy pivonek. Nejhusteji rozrustaly
se kefe rybizove, angrestove, hlo
hove i trnkove pod obema hmotny
mi zdmi zahradu ohranicujicimi;
silnejsi. starobyla zed' uzavirala
sad na "pauske valy", a stromy
pfi ni rostouci skoro ratolistkami
svymi dotykaly se vysokych stro
mu na valech : za zdi nizsi rozkla-
dal se pfi kostele dekanskem, od
tud viditelnem, mestsky hfbitov,
k zrnseni ustanoveny; i odtamtud
vonelo kviti i kefe a sumelo listi
na stromech, jako by jedina vlna
jasu. zelene a vune zaplavovala ee
lv sirv, mezi obema kostelv se
prostirajiei kus zeme. S obou stran
ostatnich objimala sad kolej pia
ristska : i nebylo sem odnikud vi
deti, a vstup byl jedine z vylicene
ehodbicky.
Tam, kde eesty sirsi se kfizova
ly, zbudovana kolem domu lavic
ka, aneb i maly altanek; kde pro
stiraly se stezky a hranicily zaho
ny, umisten k zalevani vodojem
ve zpusobe ctyfhranne cisterny
neb jen prosteho, do zeme vsaze
neho sudu ; v ozdobnejsi cYisti mezi
kvetinami vzjiinal i maly vodo
trysk nevysoko svuj tenky papr
sek. Z celeho zalozeni zahrady by
lo zfejmo. ze jest spise uzitkova,
nez libosad, a ze chude ty stopy
krasy, zahon kvetinovy uhlednej
si podoby, stena bfect'anu ve spa
letach zachycena, skupina strom-
ku ruzovyeh. maly j)ahorek v jed- (
noiii z koutu umele kefi a jehlic
natyini stromeeky osazeny. jsou
svedectvim zaliby liekterelio elena ,
fadu. pfirodu a zalirailnictvi zvlas
te inilujiciho. jenz vsak casto. byv 1
pfelozen, nenalezal nastupce. j
Pfes to byval piaristsky sad vi-1
tanou proehazkou ; rozsahle ehod-
bv v kolleji, kvadratura i ve sve
zeleni tak zadumciva, mely cosi
kryptoviteho, chladneho, kroky se
tam duehovite rozlehaly, stiny i v
poledne divne tam hraly: a zde
bylo vzdy jasno, veselo, nekdy ve-;
trno, casto az opojive slunecno,
zde jedine jako by se i v pfisne u
zavfene kolleji byl usidlil kus yiiej
siho, pfirozeneho sveta.
1 mladym niuzum se tak zdalo :
'c Idvchovali volne, hledeli kolem se
be skoro vesele a casto se zasta
vovali, zadycliala-li k niin vune z
ruze zvolna uvadajici. nebo z cet
nyeh tech kefiku thymianu, sal
veje a majoranky, ktere lemovaly
zahony. Prokop zprvu vazne hle
del do-sve knihy a post'uchoval s
vyznamnymi posunky sve druhy.
aby taktez cinili, lec pfesvedcil se
brzy. ze po zahrade prochazeji se
neb na lavickach jiosedavaji nejvy
se tfi, ctyfi z pateru professoru,
ktefi na uctivv pozdrav kleriku
vlidne podekovali a dale si jich
nevsimali, jsouce pfesvedeeni, ze
sem pfisli studovat. I oni zahy o
desli, a mezi zahony pobihal jen
zahradnik, jakysi druh fratera-la-ika,
jenz z nadrzek vodu si snasel
a pak ponenahlu oddily ve stin za
padajici zaleval. Klerici odesli do a v maji po torn zemfela moje
pozadi, blize zdi pfi valech, a tam!matka, jejiz jsem mel byti hlav
uz klidne knizky sve zavfeli. !ll3'm dedicem Ted5 misto mne
"Dobfe jsem radii, pfatele, ze ' otec se s-trou nad doinem ne
ano?"' poehvaloval Prokop. "Ta- ov.ezenym p-inem, a jA dostal jsem
dy jest to jine, nez v te nasi ko- .P1: podil a pfipade potfeby po
murce ! Kdybychom tu mohli byti koJik nahofe v patfe. Nemusil jsem
cely den, a nebylo zimy, leckdo oleansky muHti, mohl jsem i
by ehtel byti piaristou, Ja jsemho-jve svetskem stavu studovati, du
rak. zvykl jsem v nasi Kroune be- ehovmch statku dosici a nasi ees
hati po lesich, k Cachnovu, ke Kar skou vec a slovesnost zvelebovati!
stejnu, k Svratee, nine je vol- A to nine nejvice k piaristum tn
neji pod sirym nebem." ho.
"Hodinu se tu projdeme a pak; Stiehl podival se na Michla sou
zase kazdy do cell' nebo do re- j citne, zavesil svou ruku do jeho
fektafe !" brucel Stiehl. " Tam bu- lokte a tiskl se k neiuu. "Mas
de velike modleni a meditovani, ' alespoii kam uteci, kdybys profes
tam bude se na nas sklebiti blaho-'si slozit nechtel, ale kam ja
slaveny nas zakladatel a ty sta v bych sel? Leda bych se stal skol
slechticny, az nam pfejde chut k mistrem na vesnici, jako muj u-
jidlu "
"Ale take spanila hrabenka
Yaldstejnka. cisafe Josefa laska,
se bude na tebe divati, Otmare
niily, odhalenymi vnadami svymi
te drazditi a na nekohc mileho u
poniinati," zlobil Prokoj).
Yincene Otmar Stiehl zardel se
do ruda a odvratil tvaf. "L'boha,
uboha, a ja ubohy s ni " za
septal po chvili, "jen tajne, veeer.
nekdv ii vidiin, k sobe tisknu
"Tim lepe, Otniarku." odpovt
dal Prokoj), jenz septnuti to zasle
chl, "vecer se lepe, svobodneji mi
luje "
"Jestli nas nekdo uslysi, " hro
zil se Stiehl. "a kdyby i jen za
hradnik "
"Yzdyf kazdy piarista, knez.
professor i klerik ma nejakou las
ku." nedbale odtusil mu Eugeni
us Prokop. "Slib poslusnosti se
zachovava vzdy, protoze se niusi,
chudoba nekdy. kdyz se to hodi.
ale tak zvana cistota nikdy "'
" Jaky tys nestydaty, Prokope,"
hrozil se Stiehl:
"Jen prostofeky, carissime Ot
niar, jen prostofeky ! Yime vsich
ni. jak veci chodi, zavazali nam
oci, ale vidime pfece. A jaka ne
stydatost? Jest to neco zleho miti
hisku? Ty chodis za Karlikovou,
Justin za svou sestfenici, ja take
za nekym, a tak kazdy piarista!
Panbiih stvofil muze a zeny, ehtel.
aby se navzajem milovali, ne
mam to za zadnou zkazenost ! Spi-
se je hfichem a hlouposti, ze nam
j pfikazuji, abychom se zen odfikali.
" kdvz dobfe vedi, ze to niozno ne-ni."
mil Heg.U.S.PatOf. 33cSI
m alcohol! !fe
IpAiRICHTER&Co.1 1
i
ii
ii
F. AD. RICHTER & CO,
74-80 Washington st., NEW YORK.
' Dobfe jsi to fekl, Prokope,' ky
val Michl hlavou a polozil svou ru
ku na rameno druhovo, jako i se
be takto v chuzi zastavuje. "Sa-
me nemoznosti od mis zadaji. Jmc
!i i manzelstvi jest nam zakazano,
. to, ceho fadny obcan vsi silou
se domaha. 6. kdyby eh byl pfed
dvema roky vedel. eo se stane, ne
byl bych se u prefekta Staska o
hlasil "
Prokop na neho hledei udivene.
"Yzdyf se tobe nie z vlastniho ne
fihodilo !"
"Xa pocatku fijna nine v Lip-i-.Iku
oblekli do roueha fadoveho.
bohy, utyrany otec. Ale k tomu
jsem nepotf eboval osmi latinskych
skol a rok noviciatu! Fanvn- eoacnazejte, prateie, prijau jes
ka areif hladoveho skolmistra vzit Ve sem' a ?eknu, oe se jednalo.
bv si nesmela " . Nekolika velikymi kroky pfesel
' "Neehte, hosi, jiz tech skf eku, " , Pitou cestu a zmizel ve dvefieh
rozhneval se Eugenius Prokop ny- ,tniav4 ehodbicky.
ni do opravdy. "Yytahli jsem vas j (Pokraeovani.)
f
Zasilatelum dobytkaji
Pro spolehiive a poctive obslouzena
zasilejte vas dobytek firtne j
INTER STATE LIVE STOCK l
COMMISSION (Incorporated) CO. 1
v SOUTH OMAHA, - NEBR. I!
Jsme zaradeni mezi ziskatele nejvys
sich cen a nas obchod byl zbudovan
jedine na zasluze. ZKUSTE NAS! !
R. L. REYNOLDS, prodavac hov. dobytka
J. R. McPHAIL, prodavac vep. dobylka
JIM DONOHUE, vypomocm prodavac
GEO. ASH8URN, vypomocni prodavac
PANI J. DONAHUE,
V uradovne jsme vzdy brzo i pozde.
Tel. v uradovne (office tel.) South 378
Pain Expeller
odstrani boleste pfi revmatismu,
pfi lamani v udeeh, pfi strzenem
kfizi, pfi neuralgii v boku a ne
uralgic Rychle odstrani vse
chnu bolest a stuhlost v kloubech
a ve svalech. Jest to znameni
ty prostfedek pro vyvracenini,
chromost a pohmozdenini. Jest
rychly na vyleceni nastuzem,
chfipk' a bolaveho krku. Za
branuje oehrnuti, zapalu plic a bo
lestem na prsou. Yyleci boleni
hlavy a zubu.
4 neb 5 kapek doskleniee vody
ucini znamenity prostfedek na vy
plachovsini v ustech.
Xa vnitfni uziviini (4 kapky do
sklenice vody) jest to vytecny
lek proti zaludecnim kfecim a
spatnerau traveni.
Ten pravy pfichazi v baliiikach
jak jest zde vyobrazen. Vamjte
se pfed necennymi padelky. 25 a
50 centu lahev u lekarniku.
do pekne zahrady, vsecko se tu
smeje, i ta voda tak vesele zblun
ka, a vy tu kunkate jako zaby
vecer u rvbnika ! Yicekrate sem s
vami nepujdu !'
Miehl uzm'ival Prokopovu vy
citku, vzdychl jeste z hluboka a
pak, maehnuv rukou, pravil: "Ne
chme tedy toho ; vypravuj sain ne
co, Prokope, slibuji za sebe i za
Otmara, ze jiz naf ikati nebudeme. '
Zavesil se nyni do veseleho druha,
mrknuv na Stiehla, aby tez vyho
vel. bral se ze stinnejsieh casti za
hrady mezi otevfene zahony, -oza-fene
jeste pine rudnoueim slun
cem. Tu do eesty, jak nejryehleji do
vedl, vbehl jim zahradnik; ustou
pili mu oehotne, ale vsimli si, ze
nenese konvi a ve sve udychanos
sti snazi se cosi povedeti: "Jeho
velebnost, pan pater rektor," vy
pravii ze sebe, "vzkazuje, aby cti-
ihodny dtichovni Justin se k nemti
ihned odebral."
Michl zadival se udivene na pfi
hrbleho posla a pak na druhy.
"Nevite, co mi dice?" ptal se
zahradnika.
" Yelediistojny pan pater rektor
nic nefikal, jen rozkazal, abych
lined sel," zavrtel zahradnik hla
vou a odehazel k nejblizsi cister
ne, u niz mel sve konve postaveny.
"Musim tam," mumlal Michl,
"ac nevim, co by pojednou
? ?
CHAS. F. COX, fiditel (Manager)
FRANK ROBERTS, . prodavac ovci
ED. O'BANION, vypomocni prodavac
JOSEPH TOMES, kasir
v uradovne.
n
i
I!
II