Navsteva nejvetsi to
varny automobilo
ve na svete.
Detroit jest niestem tovaren zho
tovujieich automobilyB Jest jieh
tarn asi dvacet nebo vice a z tech
zaujima 'Henry Ford Co." prvni
misto, neb nema sobe roviK Hen
ryFord utvofil zde typ vozu 'Ford
Wagon", j(-nz pro sve vyp:kaji:-i
vlastnosti jwoz i levnon j -diiut-nou
cenu, velnii rychle se stal zna
mym a oblibenym daleko pfes bra
nice Ameriky.
Vejdeme do ohromne sklenene a
ocelove sine, 900 pfi 600 stop mo
fici, pruvodee jest nam dan k nice
a nyiii nasleduji ty podivuhodne
dojmy tak huste, ze nprostfed to
ho hluku mezi sty hlucicimi, bou
chajicimi, dunieimi stroji sotva
muzeme se vzpamatovat. Od toho
okamziku, kdy povstane ten hru
by valec az k tonin okamziku, kde
se fidic posadi na hotovy jiz vuz
a jede na nem ze sine te ven, proj
de tficet pet minut. V teto zemi
nedrzi na pohadky a baje, ale ve
skutecnosti zni to jako bajka.
Kdyz jst tovarna v plnem proudn,
pracuje tarn 17.000 delniku, z
nichz jeden kazdy jest vycvieen
na jednu vec, chnz se vyuzitkuje
kazde niinuty. Prace sama se vy
konavd stroji a pracuje se ve dne
v noci ve tfech dobach pracovnieh
po osmi hodinach s piilhodinovou
vzdy pfestavkou v kazde te dobe.
Den jak den zhotovi se 1200 vozii
a na dlouhych vlacich zeleznice,
jejiz koleje jdou az do dvoru to
varny, lined se rozesilaji.
Mzdy delniku Henry Ford Co.
jsou i na pomery americke vyni
kajici; veskeri pracujici delnici
dostavaji jednotnou denni mzdu
$5 a sice at' jiz obsluhuje slozity
stroj anebo cisti okna, nebo nakla
da, baii atd., neeht jiz dela eo
dice, kazdy jest mzdy sve hoden.
Vsechny narody, pfedstavujiei zi
vel pfistehovaleeky, jsou zde za
stoupeny, Nemci, Rusove, Fran
couzi, Italove, Slovani, Ircane a.
tBd., vsechen narod v mirnem sou
tezeni, pohromade a uspokojeni
jest videt skutecne lidem na ocich ;
zde vidime, ze se pracuje se zaj
nieni a oddanosti, coz ma take do
bry vliv na praci sau.otnou.
' O ( Tlnicke miii v ih.i zemi tak
mocne, neni zde slyset. V sini me
zi mistein, kde prodava ji se listky
na poulicni karu a pisarnou leka
ru naleza se lifadovna pfijimaci,
kde praci hledajici die potfeby
bezrozdilu jsou pf ijimani. Uf edni
ci v teto pisarne nemaji ustlano
na ruzich, mnohdy sel naval praci
hledajicich do tisicu, tak ze se mu-
selo sahnout k naaicim, aoy se
jieh mohli zbavit. Take mimo to
varny ujima se Henry Ford svyeh
delniku. Jeden z t. zv. zkoumatelfi,
ktefi mluvi vsemi jazyky, jest
stale na ceste. Ford zada od svyeh
delniku zdravou domacnost, do
brou vyzivu a rozumnou vyehovu
deti. Kazde zanedbani rodiny se
ponejprv pokara, pfi druhe stiz
nosti zkoumatele jest vinnik bez
milosti propusten.
Co se tyee vyroby, zda se byti
podivne, ty vynalezy a konstruk
ce rozlicnych stroju, jak brave
takfka ty Herkulovske prace a
pfesnou mechahiku provadi. Tu
jsou hrube valce ofezavany a pru
hy ocele z nich padaji jako odstriz
ky papirove. Kazdych patnact mi
nut postavi stroj tento 25 valcu
hotovych; nejblizsi stroj vyvrta
behem 47 vtefin 45 der vsech roz
meru a smeru do takoveho valce;
tfeti. pfikupuje mosazno-ocelove
castky k sobe, dalsi obstara vyliti
. olova pro hfidel pomoci stlacene
ho vzduehu, jiny opet Arysterkuje
zaklopky. Nyiri jest valec jiz tak
dalece hotovy, ze dospeje k mag
netisatoru, 16 magnetu, z nichz
kazdy jest zkousen na zvednuti pe
ti liber, se nasadi. (1000 magnetu
se strojem zhotovi denneB) Magne
tisator odvali valce dale, dostane
dobrou lazen v oleji, podlozi se ku
lova loze, nastoupi v cinnost sila
dynamo (25 dynamos), aby loze
ona mohla pravidelne behat a by
ti pro nasazeni do vozu hotova. Z
kujneho zeleza pfedni i zadni osy
kouli se automaticky sem. Casu ku
natirani neni a proto se ponofi
zkratka do nadrzky s japanskym
lakem, automaticky se vytahnou
nahoru, ponori do horke lazne a
stroj posadi je pak na ram naleza
jici se v pomalem behu. Kola, kil
tie gasolinu, obsahujici vzdy dva
galony, automaticky se pi'ikutali
a pfi pomalem torn pohybu se mon
tuji, predni cast s kormidlem se za
sadi, kola, ktera se jiz na voze na
Iezaji na zvlastniin podstavci se
silene rychle projezdi a zaroven
vyzkousi na nejvyssi rychlost, me
zitini se-kotel naplni vodou, muz
jeden se vyhoupne na stroj a svou
vlastni silou jede vuz ze sine ven.
Na dvofe se gasolin z nadrzky za
se vyleje a vuz se ihned nalozi.
Kazdodenne se posila deset vlaku
po 17 kanich, do niz do kazde se
vejde 6 az 8 vozu, pryc. Vlastni
tovarny, ktere se zabyvaji hlavue
hotovenim pfimilezejicieh ciistek,
nalezaji se jeste v Chicagu, na
Long Island, Cambridge, Seattle,
San Francisco, Los Angeles a
Walkerville v Kanade. Poslednej
si zhotovi denne take 100 vozu.
A" rifadovimch jest zamestnano
450 pisafek.
K villi iiplnosti uuisimc se jeste
zminit, ze vedle tovarny jest ply
narna v niz jest ten nejvetsi ge
nerator (ploditl sily) na svete.
Hridel vazi 700 centu, pfemitaci
kolo 1800 centu, napajeni olejem
.deje se automaticky stlacenym
vzduchem. Vez vodni obsahuje 300
000 gallonii vody.
Tvurce obrovskeho toho podni
ku, Henry Ford, jest nyni 46 let
star a jest bez odporu dnes jednou
z nejoblibenejsich osobnosti v A
meriee. Rozlicne male historie jsou o
nem v obehu. Tak mezi jinym se
vypravuje, ze as pfed deviti lety,
pozalozeni tovjirny te s nepatrny
mi jen prostfedky, poslan mu byl
ucet na $50B Yeritel prijal navrh
zmenit tento pozadavek na podil a
dnes here stastny majitel podilu
toho rocni dividendu $550,000.
Delnici jeho cti ho jako dobro
dinee a jest to skutecne cinem so
cialnim, dbati toho, by deti delni
ku dostaly vychovani, ktere by je
v boji zivotnim postavilo na stu
peii vyssi.
Evropsti panovnfci
veri v povery a nosi
amulety.
lonarchove jsou take jenom
lide z masa a kosti a maji cetne
lidske slabosti. Mezi evrposkymi
panovniky je velky pocet lidi po
vercivych. Krai anglieky, Jin,
patfi k nim a do nedavna doniy
sLel se, ze cislice tfinact neniuze
pfinest nic dobreho. Nyni pak
je velice nejistym, jaky vyznani
tato cislice vlastne ma. Jeho vi-
ra, ze nic dobreho nemuze vzejiti
ze tfinactky, byla pfed nedavnem
otfesena, kdyz pfi konskych do
stizich H. H. Duryea-uv, kun, ne
souci toto domnele nest'astne ci
slo, zvitezil poraziv kralova ore,
na ktereho bylo mnoho Siizeno.
Krai Jin tfinactce nevefil od
malicka. Jednou "zpusobil nesnaz
pfi hostine v domove pani John
Wardove, dcery Whitelawa Rei
da, americkeho vyslance v Londy
ne, kdyz odepfel usednouti k ta
buli s dvaiuicti osobami jinymi.
Nasledoval vsak slepeje sveho ot
ce, ktery byl rovnez velmi pover
civym clovekem. Zesnuly kral
Edward anglieky nedovolil, aby
dva noze lezely na tabuli pfes se
be. Vsichni ti ,kdoz kdykoliv jej
hostili, na to pamatovali a vzdy
hledeli k tomu, aby se takovji vec
nestala. Edward povazoval ute
rv za svuj st'astny den. Tobo
due se narodil, byl pokften, oze
nil se a nastoupil na trim. Jed
nou mel podstoupiti operaci pra
ve pfed svoji korunovaci a tato
byla rovnez provedena v utery.
Kral Edward byl velkym mi
lovnikem klenotu vseho druhu,
ale jednim z jeho nejmilejsich
majetku, tfebaze nepatrne skutec
ne ceny, byl naramek, ktery nosil
na leve nice a kteremu pfikladal
velkou ochrannou moc. Bez to
hoto naramku se nevydaval na
eesty, ba ani nev3rchazel na sve
prochazky. Pfitomna angliekti
kralovna vzdy s sebou nosi nara
mek, ku kteremu je pfipevnen
maly psik, zhotoveny ze slonovi
ny, ktery byl ji dan, kdyz byla
ditetem. Tohoto naramku kra
lovna si velice vazi a nerozloucila
by se snim za nic na svete.
Mezi kralovskymi rodinami
evropskymi je mnoho povercivo
sti, spojene s historii jejich ro
din a nektere z techto pover po
chfizeji ze stfedoveku. Nemecky
eisaf pfi vsech. pfilezitostech nosi
jprsten, ktery nazyva "ropusi."
Je to stary prsten se zelenavym
kamenem a vefi se, ze prsten ten
to je ve spojeni s prosperitou do
nni Ilohenzollernu. Die legendy
zelenavy kamenek, kteiym prsten
je vyzdoben, byl upusteii ropu
chou na postel kurfirsta Jana
Brandenburskeho, otce Bedficha
Yelkeho. Kamen tento byl okam
zite zasazen do prstenu a od tech
to dob nosi jej vzdy hlava rodu
Hohenzollernu. Na smrtelmen
luzku nemecky cisaf odevzda pr
sten tento v z.ipecetene krabici
svemu nastupci korunnimu princi.
Snad nejvice povercivym mezi
evropskymi panovniky je car Mi
kulas rusky. Mezi cetnymi jeho
amulety a ochrannymi pfedmety,
j ktere nosi, je pisten, jenz obsahu
je kus dfeva, na kterem byl u
jkfizovan Jezis Kristus. Prstenu
tohoto dostalo se pfedchudci ca
rovu z Yatikanu a car Mikulas
nikdv bez neho nevydava se na
i
cesty. Yypravi se, ze pfed neko
lika lety vypravil se na cestu z
Petrohradu do Moskvy. Kdyz
nalezal se znacnou. vzdalenost od
sidelniho mesta, vzpomnel si na
jhle, ze zapomnel sviij ochranny
prsten. Nechal okamzite zastavi
ti vlak, vratil se do Petrohadu a
lined zase zahajil svou cestu, ten
toknite se svym prstenem.
Car rusky ma ojedinelou sbir
ku orientalnieh minci a pfiklada
ji take velkou ochrannou moc.
Pfed nekolika roky jakysi Bern
hard Titnauer, zid, zijici v Ra
jdautzi, mestecku, naleza jieim se
!v Bukovine, hostil stareho rabina
z Orientu, o kterem se vefilo, ze
dovede ciniti divy. Pfi svem od
' chodu rabin dal svemu hostiteli
nekolik starych a podivne vyhli-
zejicich minci a pravil: "Mozna,
ze se ti to bude zdati chudickym
darem, ale pfeee tyto mince maji
jhetsi moc nez tv chraniti pfeji!hlavi" stau "ove bajecne spolec
nahlou smrti."
Te noci Titnauer mel sen, v
kteremu se mu zjevil Alexander
Tfeti, otec nynejsiho cara Miku
lase, a pravil mu, ze mince, ktere
obdrzel od stareho rabina, budou
chraniti kazdeho, Jcdo nosi koru
nu. Nasledujici dve noci mel o
nen zid tehtyz sen. Bez dalsich
odkladu zid odebral se k carovi
povedel mu, jak minci nabyl a
vypravel mu o svyeh tfech podiv
iiyeh snech. Car prijal tento dar
a vfele zan podekoval.
Y zadne jine zemi nevefi se tak
v moc amuletu jako ve Spanelsku
a je pfirozeno, ze i spauelsky kral
je povercivym. Jeden z proslu
lych prstenu, v historii je onen,
ktery je znam jako ''spanelsky
op.41" a jeho osudnemu vlivu pfi
citaji povercivi Spanele vsechna
nestesti a nehody, ktere potkaly
zemi onu v poslednim stoleti. Byl
darovan Alfonsu Dvanactemu
znamou dobrodruznou zenou,
markyzkou de Castiglione, s kte
rou jmenovany udrzoval pfatel
ske styky, kdy nalezal se ve vy
hnanstvi. Kdyz se Alfons stal
spanelskym kralem, vyhledaf si
zenu kralovske krve a nest'astna
markyzka temef silila zarlivosti.
Poslala pak kralovi a kralovne
nekolik dni po snatku prsten s
opalem, pfejic jim stesti a blaho
byt. Opal byt tak krasny, ze kra
lovna Mercedes vyzadala si na
kralovi, aby stal se jeji majet
kem. Od doby. kdy pocala osudny
tento prsen nositi, jeji zdravi ji
opoustelo a po nekolik mesicich
zemfela. Prsten po te dostal se
do majetnictvi kralovy matky,
Kristiny, ktera rovnez zemfela v
kratke dobe. Po te kralova se
stra infanta Maria del Pilar, no
sila prsten a brzy zemfela, zane
chavsi prsten mlademu synu hra
bete a hrabenky z Montpensier.
Tento rovnez za kratko zemfel.
Kral Alfons po te pfes protest
rodiny, aby ukazal, ze prsten ten
to nema zadn6ho spojeni se smrti
jeho dfivejsieh majitelu, roz-
hodl se jej nositi sam. Po neko
lika mesicich take stal se jednou
z jeho obeti. To bylo pfiiis mno
ho pro kralovskou rodinu a kra
lovna Kristina, matka pfitomne
ho spanelskeho krale, nechala pr
sten zavesiti na zlaty fetez a za
vesiti jej na lirdlo sochy Panny
Marie v Almudena, patronky me
sta Madrinu.
Nynejsi spanelsky kral nosi u
svyeh hodinek amulet, ktery ob
drzel od stare eikanky a mnozi z
ehude a vice romantieke tfidy
Spanelu vefi. ze tomuto amuletu
dekuje, ze ozenil se s princeznou
Enou Batenberskou. Die pove
sti, kterou vypravuje si spanel
sky lid, jednoho due potkal kral
nedaleko Madridu starou cikan
ku, kterou chtel obdarovati. Sta
ra zena vsak almuznu odmitla a
povedela kralovi, ze je posledni
7. Almoravidu, ktefi panovali v
Marokku a jiznim Spanelsku pfed
700 roky. Kral se zajmem na
slouchal podivne historii teto ze
ny a byl do jiste miry pfekva
fen, kdyz tato davala mu stary a
zacny amulet, nesouc' obraz I
?ag:i, posledniho krale AJmoravi
dn. Ptara cikanka po te vypraveia,
ze jenom jeden podobny amulet
je v existenci a sice, ze dala jej
pfed casern jiste anglicke princez
ne. Pravila dale, ze amulet ten
priiiasi stesti a z.idala krale Al
fonse, aby, setka-iii se s onou prin
ceznou, ozenil se s ni, ze ona uci
ni jej st'astnym. Kladla mu na
srdce, aby o amulet pecoval do
bfe. Neni tfeba podotykati, ze
tuto anglickou princeznou byla
princezna Ena Batenbersk.i, kte
ra ukazala se drzitelkou onoho
druheho amuletu, darovaneho ei-kankou.
Humbuku v Americe nikdy snad
nebude konec.
Z Chicaga oznamuje se jeden
pfipad jak se lide lapaji, nasledu-
jiciho zneni :
Y tfetim poschodi budovy Peo
ples Gas Co. naleza se mala lifa
dovna v mistnosti c. 317. Jest to
nosti, jez se utvofila pod nazvem
Continental Aero-Craft and Trans
portation Company. Spolecnost ta
to chce zfiditi vzducholodni dopra
vu cestujicich mezi Chicagem,
New Yorkem, Londynem, Yladi
vostokem a Zanzibarem. Jejich
vzducholodi budou letati rychlo
sti 300 mil za hodinu! Zadna z
nich dosud sice nelita, ale zacnou
co nevidet. Budou z ocele a tak
pevne, ze kazda by povalila Ma
sonic Temple jako kdyby to byla
papirova hracka. Blizsi podrobno
sti vysvetli v ufadove mlady pan
Leinweber, syn stareho pana Lein
webera, vynalezce techto obrov
skych a jedinych "ersipu'. Podil
nikem spoleenosti muze se stati
kazdy,kdo si koupi 50 dollar, ak
cii. Pouze milionafi nesmeji si kou
piti zadijjreh akcii a take mayor
Harrison, ktery chtel "do, toho
vrazit nekolik tisicovek. nebyl do
Spoleenosti pfipusten. Tak aspon
tvrdi mlady pan Leinweber. Az
bude cely podnik uveden v zivot,
bude kazda 50-dolarova akcie mi
ti cenu $100,000 a nikdo ji nebude
chtiti prodati. Ten kdo nynejsi pfi
lezitost propase a akcie nekoupi,
musi pozdeji spachati sebevrazdu,
ponevadz bude trapen vycitkami
svedomi. Dale pravil p. Leinwe
ber :
''Muj otec vynasel tuto obdivu
hodnou vzdueholod'. Jest velkym
mechanikem a brzy bude prohla
sen za nejvetsiho vynalezce sveta.
Co vi Curtiss nebo Wright o leta
ni? Nic! Jejich aeroph'uiy mohou
litati ve dne a v noei jen tehdy,
kdyz neni vitr. Zeppelinovy vzdu
cholodi jsou hfickou zivlu a na
hod. Muj otec vzal si za model sve
vzducholodi nejlepsiho letce
ptaka. Yzducholod' sklada se z 12
stroju a z 12 propeleru, umiste
nych y ruznych castech vzducholo
di Rovnovaha se udrzuje strojem,
jenz pracuje jako lidsky mozek.
To je take vynalez meho otce.Dnes
se prodavaji akcie za 50 dollaru.
Az zacne prvni nase vzdueholod'
litat, bude miti kazdy akcionaf
cisty vytezek $2.50 denne. Pozdeji,
az budeme miti 100 vzducholodi,
bude denni vytezek $250 a jeste zeji az i ve 400,000 cslech. Den
pozdeji $800." niku ma Japonsko 50. Britska In-
Tak lici svuj nadherny projekt die ma 1800 novin. Y Australii vy
pan Leiuweber. Ackoliv nebylo ma chazi 1000 ruznych casopisu a no
yorovi Harrisonovi ucastenstvi v vin.
teto s)olecnosti dovolono, prosly- A vAfrice? Egypt, Alzirsko a
eh a se, ze police jni nacelnik Olea- soustati jihoafricke maji po 100
son ehee se s ni blize seznamiti, a- listech. O Habesi a Marokku, pak
by se dovedel kolik duvefiych li-
jdi jiz panove Leinweber mladsi a
'starsi osvindlovali.
j
Kollk VychaZI na SVC-
te novin?
Kolik novin dostava se na ce
lem svete do rukou etouciho obe
censtva? Otazka sama sebou jiz
zajimava a diilezita nad to jeste
j urn. ze se iisk, jaK znamo. zove
velmoci sveta.
Podle vykonanych statistickych
vypoetu patfi ve pficine novin v
Evrope prvenstvi Nemecku. Yy
ehazif tain vice jak 10,000 ruznyeh
novin a easopisu. Z potistene teto
spousty pa pirn slouzi 4000 novin
zajmum politiky a 1500 z nich vy
eliazi denne. Za cely rok vyda se
v Nemecku sest miliard cisel novi
novych. A rovnez ve vsech nemec
kveh osadach zamofskych vycha
zeji jiz nemecke noviny: troje v
nemeekem uzemi vvchodni Afrikv,
troje v nemecke Africe zapadni a
dvoje v jinych mensich osadach.
Po Nemecku vykazuje nejvetsi
bohatstvi novinafske Francie, kde
vycliazi 9000 novin a casopisu, z
poetu tohoto pfipada vsak pouze
500 na denniky.
Tfeti misto zaujima rise Rakou-sko-tlherska
s 5600 ruznych caso
pisu. Po Rakousku pfijde Anglie,
ktera ma 4400 novin a listu. Den
niku jest v Anglii pouze 230, ob
saznost nekterych jest vsak tak
velika, ze pfevysuje az i desetkrat
rozmery i nejvesich denniku vi
tlenskych. Italie ma 3000 novin,
mezi nimi vsak pouze 100, ktere
vychazeji denne a take pocet od-
beratelstva
11 vetsinv neni pfiiis
veliky. Yysvetluje se znamym
smutnym ukazem kulturnim, ze
jest v Italii velice mnoho analfa-
, . ,
betu. lull, ktefi vubec neumeji cis-
ti am psati.-Take spanelsko jest
zemi na noviny pomerne chudou;
ma jich pouze 2000 a mezi nimi
jen 300 denniku.
Susko ma i pfi svyeh 100 mili- Pocita v tropech s 30.6 mil. ctv.
oneeh obyvatelstva novin skoro km. obdelani schopne pudy (dnes
jen tolik jako Nizozemsko: 2000. se 600 mil. obyvatel) v mirnem
Denne vycliazi jieh 200. Za posled- pjismu s 25.3 mil. ctv. km. (dosud
nich 20 let se pocet novin v Rus- s 1130 mil. obyvatel). Pfedpokla
ku strojnasobnil : melot' jieh r. 18-'dame-li, ze z techto 5600 hektaru
00 eele Rusko pouze S00. Y pudy je polovina uzita na pole a
Belgii vycliazi 2200 novin, znichz ze die americkeho mefitka (zahr
nektere vycluizeji az i v 100,000 nuje v to vyzivu tazneho a uzit
eisleeh; list "Le Patriote", ktery koveho dobytka) na vyzivu jedne.
vyehazi tfikrat za den, miva na- osoby pfipada, 12 hektaru orne
klad ve vysi 200,000 cisel. Ukaz pudy. pak bychom dospeli k to
tento vysvetluje se okolnosti, ze mu zaveru, ze Zeme snese nejvyssi
ma Belgie sotva 2 procenta anal- zalidneni v poctu 23-33 mil. oby
fabetu a ze jsou tarn noviny tak vatel. Die nemeekeho zpusobu vy
uzasne lacine, jako v zadne jine , zivu pfipada na 1 hlavu jen pul
zemi evropske. Za pfedplatne 10 hektaru, coz by pfipoustMo pro
franku dodsiva se Belgicanum 'Pa 'stor pro 5600 milionu lidi na eele
triote" denne az do domu.
Svycarsko ma pro 32 milionu jhylo na Zemi misto pro 22.4000
obyvatelstva 1200 novin: 800 z milio" lidi. Ballod dospiva k u
n itli vyehazi v nemeekem, 350 ve sudku, ze pfi 'yssim veku lidske
franeouzskem a 50 v italskem ja-o zivota muze obyvatelstvo jeste
zyku. Denniku jest v poctu tomto trojnasobniti. a to na 5600 milionu
100. Dansko vyiiika nad svy-4lidi.
carsko : ma pouze 3 miliony obyva- j
tel a vyehazi tarn 14550 novin a j Zalozeni trojspolku.
easopisu. Svedsko ma 1000, Nor j Trojspolek zalozen byl v roce
sko a Rumunsko po 600, Turecko . 1883 mezi Rakousko-Uherskem
300. Recko 150 novin : v Bulhar-1 Nemeekem a Italii. za ueelem za
sku, Srbsku, Portugalsku a Lu- drzeni vzmahajiciho se vlivu Ru
xembursku nedosahuje pocet vy- ska a Francie. Smlouvou byly ty-
chazejicich novin 100.
Ze Spojene Staty severoameri-
eke vynikaji ve pfieine novinafstvi minky teto smlouvy ucineny byiy
nad vseeky zeme sveta stareho, ro j ureitejsimi v roee 18S7,.ale pfes
zumi se samo sebou. Y roce 1913 , ne zneni smlouvv nikdv nebvlo u-
vychazelo zde jiz 25,4355 novin a
easopisu a z nich 2600 denne. 600
az 700 americkych novin psano
jest jazykem nemeekym, vice jako
100 francouzskym. na 60 ceskym
a 40 hollandskym atd.
Y Kanade vyehazi 1400 listu, me
zi nimi 100 denniku. Jizni a Stfed- zne neshody a casto hrozila mu
ni Amerika vykazuje pouze polo- Jzkaza. Italie byla nespolehlivym
vici tohoto cisla ; Mexiko, Brasilie ( elenem trojspolku vzdycky a ny
a Chilsko maji po 300, Venezuela , ni od strojspolku vlastne odpadla.
170, Ecuador 40, Argenitine 750.
Y Asii pfislusi i ve pfieine no
vinafstvi prvni misto Japoncum.
Y Cine pocita se na dva miliony o
byvatelstva jediny list, dohroma
dy je jieh 200, Japonsko ma vsak
novin 2000 a nektere z nich vyeha-
o Kongu, Tgande atd. nemame o
noviniich statistickych iidaju.
! Osamely ostrov Island se svymi
80,000 obyvateli uzavira cestne fa-
du noviliafskou : vydavat' se tarn
30 novin a casopisu, pomerne tedy
nejvice na celem svete.
V eele Evrope vyehazi celkem
nemene nez 43,000 casopisu a no
vin. Ktera velmoc da se rozsahlosti
i moei vlivu porovnati s velmoci
tiskovou? Nejvetsi cast teto vel
moci novinafske nachazi se v ru
kou zidu.
Kolik lidi muze zeme vyziviti.
O tomto problemu rozespal se
nedavno poutavym zpusobem sve
tovy statistik Karei liallod. Roz
liodujici pfedbezni otaku pfi fe
seni tohoto probiriivi die jeho
nazoru je, ja; zpfisob zivota
lze vziti die mefitka. Nejsifsi zpu
sob vyzivy podava potrava rostlin
na. pfi ktere muze byti vzata do
poctu cehi plocha zebe schop
na k obdelavani, pfi cemz hlav
nimi konkurenty cloveka jsou do
maci zvifata. Na 1 jednu hlavu
pfipada v Japonsku 200 kg. obili
rocne, v Nemecku 450 kg. a v A
meriee 1000 kg. Na vetsi spotfebu
rostlinnyeh potravin pusobl vsak
take ehov dobytka od nehoz clo
vek cerpa mimo jine prostfedky
k odivani. Kdyby na pfiklad
vsichni Nemci se chteli oblekati
jen do nemecke vlny, bylo by za
potfebi poloviny hospodafske pu
dy Nemecka k vyzive ovei. Anglic
ky zememefic Ravenstein pocita,
ze zeme muze poskytnouti potra
vin rro sest miliard lidi. Tleenee
OnnPnbpinniPr dnknnPP tvrrlf v
Zemg g pfedpokladem budou.
eich teehnich vvmoZenosti a
' i -,
omezenim potravin na plodmy a
2eleninn je schopna ,T2iviti 200
a- 250 miliard m gtatistik Bal.
lod k nazorfimPo
w&d& odhad schopnosti Ze
me k obdelavani za tuze vysoke.
zemi. Pfi japonskem mefitku by
to tfi mocnosti vazany pomahati
si v jistych nahodilostech. Pod-
vefejneno. Trojspolek obnoven
byl v roce 1902 a v roce 1907.
Lhuta smlouvy po poslednim
obnoveni mela vyprseti dne 14.
eervna. 1914. Melo se za to, ze ob
novena byla na dalsich dvanact
let. Y trojspolku casfo byly ru-
Tajne vyjednavani jest nyni v
proudu mezi Berlinem, Vidni a
Rimem. Nemecko a Rakousko se
snazi pfinutiti Italii, aby zasahla
do valky ve prospech. Nemecka.
Italie ale do boje chuti nema a zu
stane die vseho neutralni.
