ZAPMDU
ECHO OF
THE WEST
Rociiik - Volume II.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 2(3. srpna (August) 1914
Entered as Second-Class matter August 4. 11U3, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.
Cislo - Number 5
StasM
Nemecko
jenci ve
Bitva zufi v Belgii na cafe 100 mil
dlouhe. 1,800,000 Nemcu pro
ti 820,000 spojencu.
Japonsko Mi
Malta. Vlivni Italove zde usa
zeni nepochyuji ani na okamzik
o torn, ze Italie pusti se eventuelne
dovalky na strane spojencu. Vypo
vezeni valky Rakousku jest pouze
otazkou nekolika dni.
Nis, Srbsko, pfes Londyn. Na-
sledujici officielni sdeleni bylo zde
prave uvefejneno:
fo veiikem srosKem vitezstvi
Eakusani uprchli v uplnem nepo
fadku, pronasledovani jsouce Sr-
by.
"Devadesaty prvni, sto druhy
jedenacty a dvacaty osmy pesi
UttItt -no 1,1mm tin i
razeny.
"Vrchni velitel divise
pechoty padl, rovnez jako velitel
dvacateho osmeho pesiho pluku.
(Velitelem tohoto prazskeho plu
ku byl v posledni dobe Ferdinand
Sedlaczek. Fozn. red.)
"Sedmnact rakouskych plavi
del bylo potopeno srbskymi delo
stfelci. "Podrobnosti velike bitvy ze
dne 20. srpna teprve nyni jsou zna
my. Rakouske sbory skladaly se z
deviti divisi a citaly skoro 200,
000 muzu. Srbove byli mnohem
slabs! poctem, ale jevili vetsi sta
tecnost. Londyn. Depese zaslana caso
pisu Daily Mail z Udine, v Italii,
sdeluje, ze ve Vidni bylo ozname-
no, ze rakouske operact proti Srb
sku na fece Drine byly zastaveny.
1,800,000 Nemcu prqti 820,000
spojencu.
Londyn. Prave zuri nejvetsi
bitva jaka kdy bylasvedena. Sra
zila se obrovska armada nemecka
v pine sile se spojenymi Franeou
zi a Anglicany. Dosud neiii bitva
rozhodnuta. Xemei maji v poli
S00.000 muzu prvni vyzvy. a pri
blizne 1.000,000 reservy. kteri jsou
nyni s boji s vice nez 700.000 Fran
couzi a 12,000 Anglicany.
Ac Xemei vpadem do Belgie za
hajili iitok, zenouce se tremi prou
dy proti liniim frankobritskvm.
spojenci nejspise sami pfesli nyni
v utok.
Die zprav z Ostende jeden proud
Numcfi tahne jzne na Valsiennes
pfes XTiuove. a Grimmont, druhy
postupuje eestou od Xiuove a Les
sines a treti k Halu a lonsu. Od
soboty, kdy boj zahajen pfes nede
li na pondeli ucastnilo se boje vse
cko vojsko palbou z del a rmsek.
C'esi v tisicich padali na Srbske
pude.
Zlocinnost rakouskych vojMi
skych krujiu je odhalena v cele
sve nahote. Je zjevno, ze vysilany
ceske voje lined na frontu srb
skou, aby na valecnych jatkadi
musili cesti lide hynout bratrskou
rukou srbskou. Rakouske vojMi
ske ufady se tak jiste chtely zba
viti revolucniho zivlu v armade a
poslaly Cechy do prvni lime, aby
Srbove k nim ztratili vsecky sysn
patie. Stejue Cesi vyslani do prv
nich fad, na f route ruske, aby
byli vystaveni na pospas nejprud-
Mva v
napadlo spo
velke bitve.
na Nemecko,
i viazt'iin.' palbe. XenI pochyby.
ze prave asi C'esi dopomohli Sr-
bum k vitezstvi tim. ze asi se hro-
madne vzdavali aneb pasivne se j
chovali. eoz dosvedcuie i sain nei-
n i i --v- . ,v .
poslednejsi zprava, die mz vre.ime
jprekvapil slaby odpor Eakusanu.
' Japonci podnikaji utok na Nemce.
! Valeche sily mikadovy zahajuji
kampaiise souse i od more proti,
gennanske drave v Cine.
Tokio. Japonske valecne lod'
ktvr, y-di'n'iln nnet-ir-e nrnti Ki-ir
m ;sro .uinjiio opciact pi on iviao-
IT.-ii n-nnvn ir vmnvo-znin '.1
j:. oamzite po pezem al -
esi,i,v vxinor,u,, -i-umncl-nn riJci-mi
Aemedva ,iiponskou usskou
vladou. Soucasne vyshina byla po -
jzemiu armada po transportineh
raKousKe,panik.lVh! aby podnikla ltok n;l
Kiaocau od souse. Xemeekemu vol (kdyby meli proto proeediti krov."
vyslanci byli vydany pruvodni iiS;a pnkrocili ku praci. Prvni jejich
tiny, a velvyslanec nasedne ke p0vinnosti bylo rozbiti "rybafske
konei tohoto tydne v tomto ph'sta- ho, pl.steim. Ten se seime s rllkv
vu na americky parnik. V officiel-
nich japonskych kruzich se odha-
!duje. ze potrva tfi mesice. nezli
v.-wol. j.ww.i lw,
.!. naji vjezu io prisravu lviaoca-
n Xeineek'i nn'idkn inl-
u. -eiiH ck.i posaaka. jak se ozna-
muje. je zasobena na osm mesicu.
Cfsar Frantisek Josef
zapasf mezi zivo
tem a srnrti.
I-cnyn. Zprava z Copenhagen
oznamuji
ze rakousky cisar
Frantisek Josef naleza se na smr-
telnem liizku. Arciknize Karel
Fiantiaek Josef, nasledink trunu,
dli v Terstu.
Hrozna bida.
Fall River. 3fass. Cf ednici
Spojenych Textilnich delniku u
vefejnili zadost o financni podpo
ru stavkafu od Fulton Bag & Cot
ton Co. v Atlanta. Ga. Tito delnici
se zorganisovali v fijnu minuleho
roku, aby si zlepsili honebne po
mery a pracovni podminky. O
hromne tyrani ze strany zamest
navatelu pfimelo konecne delniky
k tonm. ze vysli na stiivku. Bidu
a nouzi mezi temito delniky nelze
vyliciti. Tvrdi se, ze ditky v utlem
veku musi za 32c. tydne pracova
ti. Asi 200 stavkafu v pravem slo
va smvslu hladovi.
Bavoraci vtrhli do Francie.
Pafiz. Tfi armadni sbory ba
vorske vrthly do Francie odrazi
vse francouzske vojsko, jemuz veil
jetlnoruky general Pau a zaujaly
posice u feky Vezouze. Lune
ville byl dobyt Xemei a tito nyni
zaplavili celou jihovychodni cast
departmentu Manthe et loselle.
Blamont je take v rukou Pavo
raku vedenych korunnim princem
Ruprechtem. Francouzi musili u
stoupit z Donami a Saales.
Ceny potravin klesnou tentotyden.
AVashington, D.C. Vrchni na-A-ladni
IMcReynolds ocekava, ze
prave provadene vysetfovaui ceny
potravin ,po celych Spoj. .Stalecli
pfivodi tento tyden pokLesTiuti
Mm proiittu
ecu. Poslany instrukce vsem dis
triktnim nAvladnim jako. i vsem
zvlastnim vysetfovatelfim odboru,
by telegrafieky postup sve pr.ice
oznamili. Velke poroty v nekolika
vetsich mesteeh. pojimaje v to Chi
cago. Buffalo San Francisco, Kan
sas City, Filadelfii. Xew York a
Washington, ocekava se, vznesou
obzaloby proti nekterym liilem,
zodpovednym za nahle zvy&eni cen.
A pravi se. ze obzaloby ihned pfi-
! vodi k'esnuti cenv zbozi kontrolo
vaneho osobami a firmanmi obza-
lovanvmi. Asi v tvdnu nebo v
dnech ocekava administraee, ze ce-
nv klesou na normal.
Plus X-
Prvni pf ipravy k pohrbu a k volbe
nastupce.
Kim. Y nedeli seslo se dvacet
itfi kardinalu k prvnimu shromaz-
, v .
neiii po papezove sinrn. any ucini
ii pfipravy k johfbu a cirkevnimu
konklave. ktere se k volbe Piova
nastupce seide v zafi. Kardinalove
Marthielli a DiPietro. ackoli dli
v Rime, nemohli by ti pfitomni pro
nemoc. Kardinal Seraphino Vanu-
n- , , , , .
UyAXx. ne.istarsi clen svate koleie
, w,
;iest nasledkem nemoci tak slab,
: v , . . . . , . '
je wkonavani svvch povmnosti
povmnosti
: pfopustil kardinalu
aliardimu
Pfitomiu slozili prisalni. ze vsecko
-dumi zat.hovaii v tainosti -i
'zemfeleho, rozbiie se a pak se zno-1
c-,.n, o n,inv,fi.'. .w,,,.; f
1.emonie tato v5ak se pr0vesti ne -
monia, neuot niKdo z pntomnvcii
i -i , !
0mi . am kdvz nouzi h k adiva in
ill luti I Vl 11V OH , (IU MI Mill I UA-
lomil. ani kdyz pouzili kladiva a
jinych nastroju. Xa pomoc nesmel
byti nikdo volan. a tak se kardi
nalove spojkojili se s pohou form
inou. Prsten byl pouze oskraban.
Pravi se, ze paj)ez v posledni vu
li cini opatfeni, aby bylo postara
no o ctyry sta sirotku po obetech
zemetfe.eni y Alessine roku 3 90S.
Sestra zemfeleho Anna, ktera se i
nasledkem smrti jeho roznemohla. '
jest na ceste k uilraveni. dice
bytj za kazdou cenu pfitomna po
hfbu. coz jHiude umozneno. nebot'
pohfeb bmle sotva ve dvou tyd
nech. Amerika i v tonm pfipadu do
kazala. ze jest pfed ostatnim sve
tem ku pfedu. Xektere noviny,
hlavne newyorske. oznamovaly
smrt papezovu o dvacet hodin dri
ve, totiz jiz ve stfedu rano. Vznik
ly )ochyl)nosti. kdo ma vlastne
pravdu a nejednal-li snad nekdo
ve Vatikane zaludne, ale oba u
fedni lekafi japezovi, dfi Alarchi
afa a Amici, tvrdi. ze smrt nastala
ttprve ve ctvrtek patnact minut
po jedne hodine rano a ze ruzne
jine osoby videly papeze pfed tim
ziveho.
Aby mold byti zemfely pohfben,
tfeba jest die italskych zakonu, a
by mestske ufady fimske vydaly
povoleni. Ackoli Vatikan s ufady
italskymi neudrzuje zadneho spo
jeni, tentokrate stala se vyjimka
a starostii mesta. knize Colonnn,
byl z Vatikanu uvedomen. Poslal
pohfebm povoleni na skvostnem
pergamenu.
Obuvnici zahaleji.
AVashington, D.C. Ctyry zdej
si tovarny na obiiy a sedm tovaren
v jinych mesteeh, nalezejicich s)0-
lecnosti International, bylo uplne
zavfeno az do 31. srpna, nasled
kem demoralisace obchodu bavl-
nou, kteraz nasledkem valky se
pfestala do Evropy vyvazeti. V
- jChicagu ozuamuje-Selz, ze tajem-
ny clovek se ho tazal na kontrakt
dodati 1 milion paru stfevicu. Za
odpoved' obdrzel, ze zadna firma
nemuze pfitomne v takovy kon
trakt se uvazati.
Cizozemsti umelci musi platit dan
z prijmu.
Washington, D.C. Operni pev
ci a jini umelci, kteH pfijeli do
Spojenych Statu na umeleckou
cestu a pozdeji se vraceji do svych
zamofskyeh domovu. musi platit
dan z pfijmu tak jako americti
obcane. Odbor pokladny zaslal cel
nim vybercim instrukce. ze musi
kolektovati dan z pfijnui od tech.
jiz nejsou pocitani za obyvatele
Soustati, vsak jichz pfijem pocha-
zi za vykony a prace podniknute
10 v Soustati. Tyka se to mnoha osob
zijicieh na druhe strane kanadske-
ho pomezi, jiz pracuji na americke
pomezni strane.
"Made in Germany."
tato hrozna pro Anglii znacka na
prumyslovych vyrobcich, po celem
svete na eetnych nemeekych ob
ehodnich lodich rozvazenych, do
nutila vladu a proziraveho zemfe
leho krale Eduarda VII. nejprve k
osamoceni Xemecka a nyni konec
ne ku osla bein. po pripade ku zni
ceni jeho.
Anglie se bbji Xemecka v Afri-
Cti v L Ulavile V .Male ASH
- , , x
kde ,11 JUC O Vpf a llU 11. AC
, .., L ,
mecko spo.ilo se s 1 iirkv, abv 0
, , , , , . .r , . .:
rine a hlavne v Iale Asii.
viausuo oocnonne .iaiou ash a
Mezopotamii, a tu pfirozene An
lie pfidrzela se narodu Balkan
skych proti Xemecku a Rakousku
je popouzejic.
Anglie posud za tuto pomoc na
rodum Balkanskym nicelio neobdr
fMa snad se ji dostane odmeny
nyni. ve vseobecnem zmatku v
i 'iT'n r
eele Stfedozemni
more vvborne obsazeno: Gibraltor
r , r t- a i r
Jiaira. cypr. J'.gypt prupiav bu-
. ' , . . J . .
ezskv a ehvbi ii Canhrad.
Tarn se jiz dlouho obraceji zraky
Anglie.
Ze Anglii jde o zniceni kolonii
Xemecka. to je jiatrno z toho. ze
vsude mela sve lodi napraveny u
nemeekych kolonii a konecne. ze
pfimela Jajonsko. aby take valec
ne vystounilo roti Xemecku.
Xezapominejnie. ze Angiie hle
dala sve spojenr-e i v Rakousku,
mezi tamnimi nesj)okojenymi.
Xemei utlacovanymi narody. A po
uevadz Achilovou patou A.nglie
je pozemni. namezdna armada,
spojila se s Francii a Ruskem pro
ti Xemecku. aby i na zeini zasa
dila svemu soupefi smrtelnou ra
mi. Povinnost vola,
cit a laska k narodni hroude tare
vlasti nasi a k velike rodine Slo
vanskeho naroda v teto velmi po
hnute dobe nas nuti pfikrociti k
ciniun dobrocinnosti v zajmu veci
ceskoslovanskych bra tfi a sester
nasich. Jelikoz v pfitomnych
dnech kazdy se zajmem a pohnu
tou mysli sleduje zpravy zhoubne
valky. zlocinnou nemeckou zlovu
li a mstou rakouskeho eisafe Fran
tiska Josefa a jeho vlady na ko
mando z Perlina proti slovanske
mii narodu vvvolane. netfeba zde
poukazovati na srdcervouci sceny
v mnohych rodinach bra tfi a ses
ter v stare vlasti nasi, kteri byli
z rodinnych kruhu vzati a na jat
ky poslani, synove stafickym ro
dicum. manzele manzelkam a ot
oove ditkam. v jichz rodinach jest
pbic a zavladne bitla a nedostatek,
kdy jich zivitelove maji jmeneni
jejich cisafskym velicenstev z mi
losti bozi stfileti, bodati a sekati
do Slovanu, bratru svych. A my
Cechoslovane zde v zamofi muze
me a nuiiiie sve bratry a sestry mo
raine i hmotne podporovati. Re
soluce na adresu Frantiska Jose
fa a jeho zlocinne vhidy na vel-
kyeh schuzich pfijimane a do Vid
ne zasilame narodu ceskoslovan
skemu nepomohou, zde mohou po
moci jedine americke dolary. A
proto jest velmi nutne tfeba. by
vsude ve Spojenych Statech, kde
Ceehosiovan se srdeem eitlivym,
hisku k svemu puvodu jevicim, u
sazen jest, se pomyslelo a ciny pe
nezite podpory pfispelo na uleve-
ni bidy rodin. jichz mnozi zivitelo
e se k rouinnemu Krmi vice ne-
vrati.
400.000 akru otevfeno osadnikum
Washington, D.C. Pfes 40.000
i akru vyprahlych a nezavodnitel-
nych pozemku na zapade bude o-
tevreno pro zabirani, jak oznamil
sekretaf departmentu vnitra,Lane.
Rozloha pro domovinafe urcena
obnasi S6.000 akru ve Wyomingu.
Go.000 akru ve Washington?, 140.
000 akru v Arizone, 2S.000 v Xew
rvrexiko a S7.000 v Coloradu. Po
nevadz pozemky tyto pro osadni
ky nemaji prazadne eeny, jedna
se patrne o pozemky mineralni,
ktere tim zpusobem uehvaceny bu
dou kaj)italisty.
Cesti vojaci postfileli dustojniky.
Praha byla cely den v jejich
moci.
Petrohrad. Kyjevsky dopiso
vatel ""Xovoje Vremji" pod.iva
zpravu o vzboufeni se Cecil u proti
rakouskym ufadfim. Cesti a polsti
vojaci y rakouske armade postfi
leli sve dustojniky a volali: "Prye
s nemeckym cisafem!" Praha bvla
cely den v moci vzboufencu. Se
silene rakouske vojsko vtrhlo pak
do mesta a stfilelo muze, zeny i
deti. Kazdy Ceeh na ulicich bvl
zabit.
. .Jake dopisy pisi nemecti vojaci
domu.
Pafiz. Francouzske minister
stvo valky vydalo nasledujiei o-
C Xw - v -
.immvui : .Nase vuezne operace v
T . . ... , . ..
-uoinnsKu umozmiv nam zabavm
velikou zasilku dopisu nemeekych
vojaku z bitevni c.iry do svych do
movu, hlavne z Baldemveilleru. de-
set kilometru vvchodne od fran-
eouzskych hranic. Jeden vojal
jisal: Alame jeste 60 kilometru do
Pafize." Jiny: "Do konce tohoto
mesice budeme v Pafizi"! Jinv:
"3Iy bereme vse. co je k jidlu a
co ma ceny a palime vesnice!" Ji-
n, : rrasicuuzi utiKaji. ,iak nas
. . I' . '1 i
saTri. sichm ,isou zbabelci!" Ji
ny: "Postfileli jsme vsechny oby
vatele od 14 do 60 let stafl Vsich-
ni nasi pravi. ze jich bylo 103
Dale mame jeste dvacet dopisu,
v nichz nemecti vojaci pravi. ze
postfileli ve francouzskveh vesni-
cich vsechny. jen zeny nechali na
zivu. A vseckv tvto dopisv isali
vojaci, ktefi pfed nekolika dnv
ustoupil pred vojskem
couzskvm.
fan-
Je dobfe byti americkym obcanem.
Krajaji Josef Janota. bydliei v
Chicagu. pfesyedcil se. k cemu jest
ilobre obcanstvi americke. "Aranzel
ka Janotova odplula pfed nekoli
ka tydny se tfemi ditkami do Ceeh
na navstevu k pfibuznym a v o
sledni )chnute dobe kdy i Cechy
byly strzeny do hrozneho viru va
leeiieho. prodlevala pi. Janotova
v Pisku. Kdyz valka vypukla ocit
la se pi. Janotova v nepfijemne
situaci. nasledkem pfekazek, je?
zabranily ji navratiti se zpet do
Ameriky. Xehlede k tomu. ze do
prava po zeleznicich i po lodich
byla temef uplne pferusena. ale
i. Janotove dosly penize a neme
la dostatecny obnos na cestovni
vylohy. Janota v Chicagu stizen
byl jinym nestestim, pfisel totiz o
vsechny sve penize nasledkem ban
krotu kteresi privatni banky, kde
mel svoje uspory ulozeny. Banker
byl sice uveznen, ale Janotovi tim
nebylo pomozeno. V trapne situa
ci. neveda, jak by manzelce poslal
penize na pfeplav obratil se kra
jan Janota na Marka A. Footea,
spolkoveho komisafe Spoj. Statu,
se zadosti. aby jeho manzelce byly
vladou poslany penize na cestu a
sliboval. ze vhkle pujcku tu za
plati. jakmile bude moci. ''Jste a-
meriekym obcanem?" otazal se
kcmisaf. Janota pfisvedcil a pfed
lozil sviij obcansky list. To uplne
stacilo. Komisaf Foote telegrafo
val ihned do Washingtonu, odtud
ihned poslan kabelogram americ
kemu konsrdovi v Praze. jenz se
jiz o bezpecnost a n.ivrat pi. Jano
tov' a jejich ditek postara.
Plany Rusu k pochodu na Berlin.
Londyn. Pfes 1.000,000 rus-
kych vojaku jest nyni na nemee
kych a rakouskych hranicicli a az
pocet tento dostoupi dvou millio-
uu, eehi tato massa da se na po
ehod,, sdeluje americky zpravo-
jeiiz pfijel sem z Petrohradu.
Tento vypad mozno ocekavati kaz-
dym okamzikem. Xemecke sborv,
vtere stoji proti Rusum, jsou poc
em naprosto bezvyznamne. Ruso-
ve zamvsieii maskovati mohiitumi
xn-nost u Kralovce v Prusku sil-
nou armadou. ktere mohou postra-
lati. jezto Kusko ma 4.000.000 mu
zu ve zbrani. a pak d.iti se na po
chod do l.erlina. General Rennen
kam)f. jenz dli jiz ve Vilnu. jest
povazovan za uejodvazenejsiho a
nejschopnejsiho ruskeho vojevud
ce. Rusove ocekavaji od neho sa
in otneho, ze vykona divy pro ca
rovy armady. General Rennen
kampf proslavil se jako vudce ko
zaku v japonsko-ruske valce. 4
Rusko bude valcit tfeba deset let.
Kim. Jeden clen zdejsiho rus
keho vyslanectvi vyslovil se: Rus
ko radeji povede s XTemeckem val
ku deset roku, nezli aby si dalo
vziti jedinou pid' zeme, anebo aby
slevilo i jen iota se sve prestize.
Rusko muze postaviti do pole dal
sich 10,000,000 lidi, bude-li toho
tfeba. Rusko ma velike vyhody na
sledkem A'ybornych finanei, kdez
to nemecke finance nevydrzi delsi
kampan. Rusko zasadi svym ne
pfatelum takovou rami, ze budou
pfekvapeni a s nimi cely svet.
Co je Americe po torn?
Ilrozi pry nebezpecenstvi, ze i
Spojene Staty budou do svetove
valky zatazeny. Kdyby se tak sta
lo.tu bychom yef ili, ze cely svet za
clivacen byl silenstvim, ktere je
nakazlivym a ze se z neho nevyle
ci. dokud cely nebude obracen v
jedinou poust". Coje nam nemecka.
drzava v Cine, abychom se pro ni
rozcilovali. vezme-li si ji Japan, ci
nekdo jiny Zasvecene do pomeru
kruhy vzdycky vef ily, ze Spoj. Sta
turn hrozi vetsi neliezpeeenstvi od
Xemecka. jez se snazilo vziti nam
trhy a )oliticky vliv v Jizni Ame
rice a po pfipade zmocniri se tam
uzemi, nez oil Japanu. nasi admi
ralove a yojevudcove Iyli pfesved
eeni. ze dojde k valce Spoj. Statu
s Xf'ineekem dfive. ney se budeme
musit utkati s Japany. a najed-
nou se navrhuje. abychom si k vil
li nemecke drzave na zemi Cinv-
palili prsty a skocili snad rovnou
do toho pekla. kterym je nynejsi
svetova valka.
Valka potrva pry 18 mesicu.
Washington. D. C. Kuzprave,
ze lord Kitchener, na otazku, jak
dlouho pfitomna valka potrva, od
vedel. ze IS mesicu. cini zdejsi va
lecni experti poznamky rozlicne.
falo ktery vsak chce pfipustit ze
Kitchener by tim mysliti molil
valku na zapadni strane nemee
kych hranic. O te mysli, ze se mu
si skoncit dfive. Po teto valce vsak
mohou povstati rozliene mensi pra
nice o kofist a kdyby lord Kitche
ner minil, ze za 18 mesicu bude o-
petne mir zavedeu, vefili by mur.
spise.
