Pficina valky v Evrope p1 ar'la jk0 na jtky."
Sibley potoin poukazuje, ze ne-
S prohlasenim, ze prava pficina
svetove valky pfitomne ma pfivod
sviij v torn, ze nekolik jednotliveu
vladne celym Xemeckem i Rakou-skem,-
Jifi Sibley, ehvalne znamy
fiditel amerieke kancelafe pro
politicke badiini vyzyva vsechen
lid,aby po eelem svete se seskupo
val v nrirova" druzstva, jez by tvo
fila odvetvi mirove ligy svetove.
Tato liga by se pak postarala o
pofadani nalezitych pfednasek.jez
by se take slovem sifily a tak by
se lidu studovanim vseeh sveto
vych valek vpravil tnt pvavy na
hied, proe vlastne se zahajuji ta
kova krveproliti, jez lidu pfehroz
ne ztraty na zivoteeh i jmeni pu
sobi. "Pficina nynejsi valky jest to,
ze nekolik jednotliveu vladne ce
lym Rakousko-Uherskem a Xeme
ckem.,' pravil Sibley. 4Ve vseeh
ostatnieh skoro zemich ma lid ne-
jakou moc. Tento lid stale pracu-
je na odstraneni valky, kdezto
vladcove Rakousko-Uherska a Xe
mecka jsou obklopovanv noza-
davky nemeckeho lidu o svobodu
nemeckych a jinych poddanych
pod ustavni monarehii, zatim co
Mad'afi a Slovane touzi a pikle
vedou o dosazeni samostatnosti,
pfi cemz tuzbou slovanskych na
rodii jest, spojiti vseehny Slovany
v jeden mohutny celek.
"To je ta prava situace, o niz
se zfidka nejakeho vysvteleni ve
fejnosti dostava. Oligarchic se
haji prohlasenim valky proti Srb
sku, aby svobodu hledajici podda
ne vrhla do krvaveho boje proti
vnejsim Slovaniiin, taktt-z svobo
du hledajicim.
"Pouze jedna moc na svete inn
ze vseobecnou valku odvratit a to
jest, kdyz by vsichni svobody mi
lovni lide prohlasili vseobecnou
poehybne cely svet muze byti do
te valky zatazen a i kdyby Srbsko
bylo ponechano svemu osudu od o
statnieh Slovanu, ze by to situaci
mezi temito tfemi narodnostmi
jen zhorsilo. Cely svet by musel
pokracovati ve zbrojeni, dokud ne
niecky narod nestane se lidovlad
nyni. Libcralni vlady anglicka a
francouzska projevily ochotu pfe-
16 dni a nemecka mobilisace jen
10.
V poslednim roee theorie pro o--fensivu
mluvici jest v Rusku na
postupu. Rusko dues nezada na
Francii ani o vojaka vice, vedoue
dobfe. ze Francie n'Mimze postavi
ti vice vojsko jezto trileta sluzba
znamena maximum Rusko befe sa
1110 na sebe ukol abv vvrovnalo
tela do povetfi. Ale jak nepatrmi
jest zevnejsi pficina. Prava pfici
na vsak vezi v torn, ze konecne sve
divosske touze po niceni uzdu po
volili valecnici, ktefi uz davno dy
ehtili vrhnouti se na sebe. Soutez
a fevnivost mezi staty a nezkroee
na zast' plemenna byli hlavni eini
tele. Spojene Staty ovsem jsou jen
kazdy novy pfirustek nemeeke Jzarmoueenym divakem pfi te sve
branne moci. Zvysi-li ji Nemecko tove trgedii. Je to smutne, ze smi
stat ujafmovat svuj lid obrovskym 'o 50.000 muzu, zvysi Rusko svou pouze eekat, ale to jest vse, co
ZDRAVY CLOVEK
vydanim na valku, lec nebylo to
nic platne. Dokud Xemci a Ra-kousko-I'hersko
trpi nahledem, ze
musi svoje Slovany udrzovati v
porobe a thn zaroven udrzovati v
porobe take obyvatelstvo nemee
ke. jelioz by v ease valky ku sve o-
cliraue uzlti mohlo, ni'miize .-e
mil zapezpeciti."
Shibley potom radi. zejmena
Xemcum v teto zemi. aby misto ho-
dvojnasobne i trojnasobne.
Rusko zada na Francii pouze, a- j
by mela co nejdokonalejsi vyzbroj
smi. The Oregonian.
General J off re, voje
vudce f rancouzsky.
Vrehinm velitelem franeouzske
ai'mady jest general Joffre, zna
menity vojin i strati'g, jenz tesi se
velike oblibe nejen u svefene mu
rovani pro udrzeni pfitomne via- anna dy, ale vubec u celeho fran
dy nekolika, spojovaly se v miro- couzskeho naroda.
ve spolky a pomahali lidu neme
ckemu . dosahnouti lidovladv za
Plati v ocich svych krajanu za
muze zelezne a nezlomne vide.
ponechani cisafe, ale s tim umy- Jeho bajecna duslednost stala se ve
slem. ze zaroven take nechaji Slo- ifrancouzskem vojste pfisloveenou.
vany a Mad'ary seskuuti se za,Od jednou pfedsevzateho rozhod
podminek podobnych.
" Jinymi slovy, oligarchic se mu
si pfinutit sestoupit s sije lidu a
vvdrzovati sama sebe. Vsccimy
vysady, kterez si sama povolila
i..' . . ,i s.
nun uie na sveie iieoii ran. ovi
nia da i eela francouzska republi
ka kladou na tyto jeho velike
schopnosti veskerou nadeji a jsou
jeho zvolenim plni duvery a nadse-
kontrolovanim vlady by se mely.ni, jichz bude take v nastavajici
znit.it, a ukazalo by se jim, ze je,valee pine zapotfebi.
to k dobru jejich vlastnimu, jakoz General Josef Joffre se narodil
i jejieh deti a celeho ostamiho sv-! v i'oee 1852 a jest tudiz dues 62
ta. Ale dokud my a ostatni lid sve- leta star. Teprve pfed deseti lety
ta neukazeme svoji vyspelost pro-q ozenil. ale manzelstvi jeho zu
ten pravy drub vlady, do te do-stalo bezdetno. Osobonim svym
bv povede vladu nekolik ievhio- izievem iest muzem prostredni ve-
Nedobudou-li Paraze
do sedesati dnu, tu
pry budou Nemci
porazeni.
Prof. Jos. Garey, vynikajici a
mericky paedagog, souhlasi s na
hledem mnohymi projevovanym.
ze Nemci budou v nynejsi vseev
ropske valce na hlavu porazeni,
nedobudou-li Pafize v sedesati
.Ineeh.
'"Xedojde-li k rozhodne bitve v
nekolika dnech, po kterez by na
sledoval mir. tu snad valka potrva
cela leta a zadny uevi. co bude sta
ti lidskych zivotu a penez. Evro- snad take niceho neziska, ale jest
je sijny, piny zivota a kfepkosti. NemocnSmu nevede se
dobfe. Je jako zlamany, bez moci a vlady. Cftfte-li
unayu zmalatnelost, slabost a nevrlost, neodkladejte
s lecenfm. Zacnete ihned uzivati
Severuv livotni balsam
(Severa' Balsam of Life) a tak spejte dale na cestS ku
zdravi. Mnoho jich tak ucinilo a tvrdi, ie jest to velmi
cer.ny, lecivy silitel cele soustavy.
U chudokrevcych posiluje If rev.
U dyspeptiku uapravuje zazivaci uepofadky.
Dodava zdrav6 chuti k jfdlu.
Kapravuje nezazivtiost a odstranuje zacpu.
Jest zdatnou silivkou u muzu i zen.
Zkouska vas pfesvSdcf. Cena 75 centu v lekarnach
Severuv Gothardsky olej
Na bolesti a kfece.
Mi'stm' prostfedek liniment.
Cena 25 a 50 centu v lekarnach.
Severovy Tab-Lax.
Proji'mave' cukrovinky.
Pro ditky i pro dospSlg.
Cena 10 a 25 centu v lekarnach.
VyslovnS vzdy zadejte v lekarnach jen Severovy Leky.
Nemuzete-li je dostati, objednejte si je pn'mo od
W. F. SEVERA CO.
Cedar Rapids, Iowa.
www
pa se musi vybouf it ! Pak teprve
nastane na nejaky cas mir. Pova
zuji to skoro za zazrak, ze nedoslo,
k valce mezi Francii a Xemeckem
jiz pfede dvema roky, kdy byii ti
to narodove v rozepfi stran Marok
ka. Kdyz jsem tehdy dlel v Evro
je. byl jsem pozvan na obed, je
lioz se zucastnili mnozi vynikajici
statniei evropsti. Vsichni se srov-
navali y torn, ze letosniho roku doj
de k valce. ba co vice ! Vyslovil se,
si rovnez jista, ze niceho neztrati.
Kdyby vytahla proti Francii a Por
tugalsku, tu by se Turecku nask't
la vhodna pfilezitost' pfekrociti je
ji uzemi a spustositi eelou zemi.
lusi se tedy pfedevsim starat o
svoji vlastni bezpeenost.
Co se tyce Japonska, jst toto
nakloneno Anglii a nebude vahati
ani okamziku, aby ji v padu po
tfeby pfispelo ku pomoci. Toto
faktum znemoznuje Xemcum akci
tlivcu ku skode lidu. :hkosti, dosti obtloustlym, s velkou, 'ze neutralita Pelrie bude dozaiis- :"a pobrezi Ciny. Kdyby se nemec-
Zalezi na torn, zda-li mv, ktefiz ' vyraznou, silne utvofenou hlavou, jta Xemeckem porusena! Tedv jiz ke valecne lod'stvo pokusilo bom-
se nah'zame ve svobodne Americe I jest svellovlasy a nosi silne kniry.
jsme ot-hotni pomoci svetove lizeS:un jest vybornym jezdeem zna-
mirove.
Ka m pan ve prospech svetovt-
meniti'1 povesti.
tehdy byly valecne plany dtiklad
ne vypracovany! liylo mi toho ca-
!su pfi one hostine take Xemr-i sde-
oi-rlj-n "ret n oImi r rm 1 ri'i'0'-rin ti
, ., . . , ! Iio mini se musi vesti krok za kro- vice .ako
7Qno vmetn qui T-ilmimr iii;ito .
.. , , kern. Jsme ochotm uciinh nrvm , elmik a mzenyr. Za pooytu
rial, dokud se inn neshbi bezod-! , , I . r 7 , - ,
kladna samosprava a sice lidovla
da, tr eba pod monarehistickym za-
Hzenim, zaroven s podminkou, ze j
zeme s nadvladou Nemecka nespo
V oboru yojenskem vynikl nej-Ueno. ze mohou viiiknout do Fran-
znamenity valecjiy te-cie jedine Helgii a ze se Anglic ze-
bardovat nektery anirlicky pfistav
v cine, neni pochyljy. e narazi na
silny odpor se strany Japcnska.
Vsecko tedr pfitomne svedci
proti Xemecku. Jeho docasne vi-
na.'nie teto zmoeni pod pfedstirkou. -tezstvi zavisi na torn, jak ryfhle
i u i.x:: i.-'i-.r u i ; ir.,,1..,..,.-. -.n.n fr,'liw1iii i . : i l i.r..x i x
kracovati s pevnou nadeji, ze jiste- ho pobivzi afnekeho. kde po ne- ni tyto se plni ! Tnkn'z mi sdeleno
ho eile brzy a bez boje dojdeme?" jjaky e-as lezel posadkou, vybudo- i Anglie vypovi v.'d'.ni. aby se zd?'
val die vlastnieh narysu pf istavni . lo, ze byla do valky vtaena, a
t:ivliv v lliffirn Siinvpy WWz Trlir 1 t. i-AT t-.'iII-t ,1vr.lifiv.i
b-ntana ca mnhnn rr cravn A-lrrh 1 1 I 13 iiIa - m I I "
BOUtl.
' "Timto spusobem lid Nemecka
a Bakousko-Uherska z pfitomne
Evropske valce.
Zpravodej pafizskeho "Matiim" .brovskeho ostrova
jVzorne praci stalo se mesto ono
jnejdiilezitejsim pfistavem celeho o
Xejsem sice odbornym kvitikem,
pronikne do vnitra" Francie a bu-de-li
s to'dobyti Pafize'
Pfedcasne stafi.
Xektefi lide sestarnou drive nez
maji. Xevenuji dosti pozornosti
. Tnlc- T-Tnrlniiion 7ii-'i)m' i lrTn liol I nln- nti l'nvo lnfrnilir "I'nlrn
posice politickyeh otroku a jiste t, , , , ,
. x. , . , , , , 'kanskveh valek, dlel v Petrohrade, lvl povolan, ativ vvpraeoval plany
?inrti rrn statisifp i inch stal bv ' ' 1 ' ' 1 1
se kontrolnjicSm cinitelem ve pro- Q rn'm vojenskym ho-na "lobihsaei franeouzske ho voj- vaji, ze attentat sarajevsky byl jeji
, , , dnostarum otazku: "Jakv ukol ska. A .Jotrre se zhostil tohoto it-! hlavni pfu-inou, avsal: toto livla
spech mu-u netohko pro svoji : . s , , ... . I ........ ,T," f
Jiict I Uoivci cii uictuci, Hi .jinimii ivuiu iiicmh uuijihi. i i ny priCllia jenoill pOCIi i.vilu . liiaJU
via soudim, ze Xenic: musi v nynej svemu zdravi, zvlaste pak nedbaji
srTalce podlehnruf. ?xlnozi se jo to, by zabranili zacpu. Nechaji v
ta.ou, co nynejsi vsVevropskou tele svem zbytky potravy se roz
valku vwolalo. Xektefi se domni- 'kladati, h.niti, a takovym zpu.so-
vlast, ale take pro eelou ostatni
-ri , i. ivalkv.'' Opiraje se o jejich sdele-'jeho byly pfijaty a vseobeene se nfit-inou o n.irodohospodafska o-
, . 1,1 i i t in, pise: tesily jiozornosti svoji presnosti. tazka nemecka. Xemecko neiiia dr-
by take brzy doslo k davno navr- , , . 1 . ,
, ii-' Ituska armada ma nvni 44 sbo- Plany jeho prekvapovaly odvazli- zflv mimoevropskvch. kamz bv
TT.. i, r i r . . i - l Cty meaty paty bude utvoren vosti vojenske kruhy a predcily j mohlo
i'.. n ' -'i v-i. i pristiho roku. Sedm armadnich veskere 1 tv nejsmele.isi predsta-
statu teto velike pmlezitosti, neb , , , T, ,
. i . - i, i . sboru sibirskvch a na Dalnem v- vy.
Pn il.-io o ii n o
jatny, jaKo pyce
nntrnvitinvm n 7flvnvpn ip sniiz-
v -,i x i - i i i i - Jruskorakouskveh. Jest velmi po
nen s vojak takze kdyby vsichni ;
.... v. , ehvbno, ze bv Kusko poslalo voj-
se spoiili a dbah sveho prospechu, I , . , , ,
, . , . , , ,., isko na hranice rumunske. Uruhdy
vladnoueich panu, by zustalo bez
moci.
V Anglii, Francii, Svyearech, I
talii, Spanelsku, Belgii, Holland
sku Dansku, Svedsku a Norvez
sku moc lidu se vyvinula a stale
mohutni. Totez plati o Kakousko
"Uhersku a Nemecku, ale tarn na
stala krise. ' '
Na to cini Sibley nasledujiei a
pel: "Muzove a zeny nemeeke
krve, vase zivoty zavisi od vaseho
rozhodnuti. Ukazte prave vlaste
neetvi postavte se pro sprave
dlnost a pokrok a tak nepo
chybne Himto zkusebnim ohnem
projdete bez urazu. Ale ukazte
zbabelost, ukazte, ze nejste jeste
dost uzrali pro sebevladu, a vasi
pfitomni osocovatele vas vybiji a
ujafmi, ze pfestanete moe, nadvla
du jejich ohrozovat.
"Pokrok pfichazi z nadvlady
tech nejschopnejsieh. Proto vase
rozhodn.uti v teto zalezitosti bude
rozsudkem, kteryz sami nad sebou
vynesete.
"Ukazte, ze ve pfipade potfeby
jste ochotm poloziti zivoty sve
ne za cisafe, ale za spravedlnost a
lidskost, malo ktery z vas, pak-li
vubec kdo bude nucen vypiti jed
bolehlavu; ale ukazte bazlivost a
tisice vas bude vedeno a-hnano
Kusko uznavalo potfebu vrhnouti
tarn aspon dva sbory, aby drzelo
v sachu Rumunsko, ktere melo s
Rakousko-Uherskem vojenskou
konvenei. Ale ponevadz konven
ce nebyla obnovena a za ruskeho
pfedpokladu, ze by Rumunsko slo
spise proti Rakousku, aby se zinoc
nilo Transylvanie, obydlene Ru
muny, nemusi se pry Rusko dnes
obavati Rumunska.
Rusko muze tudiz postavit tfi
cet jeden sboru proti vojsku ne
meekemu a rakouskemu.
, L'UUUC, Ucl SUUI V
fvi fliniM ' i t 1.-' i v " 1.' i uomAlinn n f m
'Vladu tech Zemich tvon hrst-: VdlKa.
, "'i i'-x ' - i pustiti swell mist. Jlnno to nemu-!
ka hd,, majieich vlastm vysady. t , b,,a pHr0Mn?m
T, maji v rukou vlad,, tcdy take )etrohra(lsk . gtavi.m -,ovaa . dnM jest nejv-t.
dela a vo3sko. Avsak hd vladne - . Um doihKm eWuhaee, Jcst m
prostiredky dopranm, zndlem ! , ' " ! mat 7ilvtp,-.n . i,,.n.,A
un iiictiiiuicii i uoivu-jiv. jiitrciv en a i" , 0
zkaza zivotu i majetku ; je to u
zasna ukrutnost ; je to organizo
vane vrazdeni. Zdalo by se, ze
draze koupene a hrozne zkuseno
sti mnoha tisic let )oueily jiz
vsechno lidstvo, ze valkou nice
ho nelze dosiei, ale vsechno lze
ztratiti. Pfece vsak kazde poko
leni se domniva, ze z vlastni zku
senosti musi poznati, co valka
jest, a co valka pusobi.
Muz umira, zena trpi, deti lila
doveji. Pole jsou zpustosena, do
mov znicen, rodina rozvraeena.
l"ubny finei, trouby hlaholi, pra
pory vesele vlaji, a divaci jasaji,
kdyz vojin odchazi do boje ; ale ml
posilat svoj:1 tovai-m jiro-
dukty. Xeniecka vlAda j tedy nu
cena svoje uzemi rozsifit. X-zale-zi
ji value na torn. k(o a komu co
uzme. A proto vy)ovedela valku
Xa druhe strane situace podle cici hrob neslysi zadne hudby, a k
zpravodajovych informatoru vy
pada takto: Pfed balkanskou val
kou v Rusku pocitali, ze by meli
proti sobe 14 armadnich sboru ra
kouskych. Avsak od vzrustu srb
ske vojenske moci a obratu v Ru
muusku by Rakousko-Uhersko mu
selo sesiliti sve vojsko podle hra-
truchlicimu krbu hodi se jen ne
me hlasy.
Pokuta za valku vsak se nela
ti jenom slzami, bolesti a smrti.
Take financne valka jest draha,
hrozne draha. Arelika obcanska val
ka v Americe stala tfi tisice mili
onu dollaru, a od te doby ohrcm-
nic rumunskych a srbskych na na suma ctyf bilionu dolaru byla
ujmu sboru na hranieich ruskych.
Koli armac!nieh sboru .muze
Xemecko postaviti proti Rusku?
Nemecko ma celkem 25 armadnich
sboru proti 21 Francie. Nemecko
muze postaviti nejvyse 6 sboru na
ruskych hranieich nebot! 19 musi
obratiti proti Francii.
Dnes diky vyborne siti strate
gickyeh' zeleznic mobilisace5 a kon-
vyplacena v pensich. Ti, kdo zusta
nou na zivu, zdedi valecne dluhy.
Oni je musi zaplatit.
Evropa po dlouhou fadu let
bda jediin'm vojenskym taborem.
Kazdy stat s velikou armadou i
valcenym lod'stvem chystal se k
valce. Dalo se na jisto ocekavati,
ze vojska i lod'stva nekdy bude
pouzito. Bylo tfeba jenom nepatr-
centrace 'riiske afmady vyzaduje ne jiskry, aby ta pracharna vyle
cele Evrope ! Spoleha se na f-'Voji
mohutnou a ukaznenou armadu a
na syoje obrovske valecne lod'stvo.
Zvlaste jeji armada ma ji dopo-
bfm si krev otravovati. To piisobi
kh'sani sil. i telesnych i dusevnich.
pfedcasnou nervosnost a upadek
celeho tela. Tu bvchom dovolili si
zi prohlasuji, ze hulani bojovali
vztekle. Inoho rartvych lezi ko
lem s pazema nad hlavou s lokty
ve vysi hlavy. Strasne rany zasa
zeny byly zbranemi, jez vypaleny
byly ze vzdalenosti pouhyeh ne
kolika palcu do ust i do prsou.
Hulanf uloupili 2,000.000 fran
ku, jez nalezely belgieke bance v
Ilasseltu. Banka ta je soukromym
podnikem a je proto cin hulanu
porusenim 59. odstavce zakonu va
lecnych stanovenych r. 1S70. Ci
saf liedfich zakaza konfiskaci pe
nez franeouzske banky pokud jich
nebude pouzito k ozbrojenemu od
pom proti nemeekemu vojsku.
Takove fondy franeouzske han
ky ulozene ve Strasburku, jez by
ly nemeckym vojskem zabaven,
byhr vraceny co soukromy niaje
tek. Vsak dnes zdji se pruscieka zvu
le jedinym zakonem. Noc nedava
klidu. Pfedni straze staly ve svi
tu mesice, zatim co ze vzdalenyeh
lesii nahle zablesky zjevovaly vo
jaky, ktefi chrlili smrtonosnou
pai':-r. na nepmtele a zatim co po
nasem boku neviditelne- baterie
chrlily zahubne granaty vzhuru ke
krvave zbarvene obloze.
Bylo mozno videt masy pohy-
bujieiho se vojska hotove pe-
poraditi kazdemu Trinerovo Lei- lllKJllL
janie. juie s nvizaem leteiv z;i-
ve Hofke Vino jako lek spolehli
vy a dobry. On ryehle odstrani z
tela vse. co tarn pfekazi, co tarn
nepatfi. a upravi zazivaci organy
tak. aby ochotne pfijimaly a ztrii
vily tolik potravy. kolik ji telo k
vyzive a k udrzeni sve sily potfe
bu je. V chorobach zaludku a stfev
ma UL-inek velmi dobry. Udrzujte
sve zazivani v pofadku a udrzite
moci k vitezstvi. Francouzu se Xe-;se dlouho mladymi. V lekarnach.
mecko neboji, jezto je vseobeene
zmimo, ze francouzska armada je
Jos. Triner. velko-vyrabitel lekii,
1333-1339 Ro. Ashland ave.. Chi-
kopj' a's tfeskotem bijice do stro
mu neb tlumenym zvukem do hli
ny. Opatfeni Belgu pro ranene bylo
vydatne a pfimefene. Az potud
zmrzaceni bojovnici, rodiny bez
pfistfesi, hladovici zeny ,i osifele
deti, jimz se venuje veskera pozor
nost, pfipominaji pouze jedinou
zen bidy, ktera jeste musi byt skli-zena.
v prabidnem stavu. Skoro vsichni jcago, 111. Xa bolesti revmaticke a
francouzsti vojiici trpi bud'to sou neuralgicke jest nejlepsim Trine-
ehotinami nebo neiakou veneri- l'ftv Liniment.
ckou nemoei, kdezto XTemci jsou
po teto strance uplne zachovalymi.
Ruskou armadu take mnoho ne
respektuje. Jsouf pry Rusove az
pfislovecne zdlouhavymi a likna
vymi. Xemci doufaji, ze budou s
Francouzy hotovi, nezli se Rusove
k Vcilce nalezite pfipravi. Xeza-kroei-li
tedy Anglie, tu jest oba
va, ze Francie dozna porazky. A
le je nemyslitelno, ze by Anglie
zustala necinnou. Z tohoto duvodu
usuzuje, ze posledni hodinka Ger
manum jiz nadehazi. Rakousko se
bude musit hajit proti Srbsku.
Francii, Rusku, a pfipadne i proti
Itali, takze nebude s to Xemecku
poskytnout vydatnejsi pomoci.
Jsem si jist, ze se Italie do tyd
ne pfida k trojdohode. Ma pro to
nekolik zavaznych pficin. Pfede
vsim jsou Rakusane a Italove pfi
rozenymi nepfately, takze budou
radeji bojovat proti sobe nezli spo
lecne proti jinym narodum. A pak
jest tu jeste jeden duvod, proc se
Italie zdraha vypomahat XTemeeku
a Rakousku. Duvod tento je sice
trochu sobecky, ale za to v kaz
dem smeru prakticky: Italie by
pfipojenim se k Nemecku a Rakou
sku niceho neziskala, ale spise ztra
tila. Pfidruzi-li se k druhe strane,
Nemeeke vojsko hodno je svych
stfedovekych pfedkii.
Brussel. E. J. Dillon, zpravo
daj Daily Telegraphu, licl hrozne
spousty, ktere natropili Xemci
svym barbarskym hi denim, jez je
toho drilling ze nezda se jako by
IS. stoleti lezelo mezi dnesnimi
Xemci a jich barbarskymi pfedky,
ktefi kdysi fadili v Evrope jako
zbesilci. Zpravodaj lici sve zkuse
nosti takto : Po Jlvouhodinne jiz
de automobilem mozno dojeti z
Bruselu do sveta desivych hruz.
X'ad krajinou kolem Tirlemontu v
St.Trondu jeste ted' bohatymi ku
kuficnymi poli a peclive obdela
vanymi zahradami, pfelmal se
sziravy dech valky. Hned pfi vjez
du do vesnice Domaelu jevi se o
ku znamky spousty rozbita ok
na a nafadi domaci vyhazene me
zi zahradni zeleninu a vypacene
dvefe. Zde nekolik deti v tlume
nem hovoru si neeo vypravi, tarn
matka vede tfi sirotecky z doutna
jicich zfieenin sveho rodneho dom
ku. Vsude jevi se hriizna spoust'
valky.
Nelidska nenavist ovlada patr
ne pruske vetf elce. Belgicani, kte
fi v Domael bojovali muz proti mu
Panamsky pruplav otevfen.
Otevfeni provedeno bez ufednieh
slavnosti.
Panama. Zatim co je Evropa
pohfizena v krvavou valku, slaA'i
Spojene Staty velikou udalost o
tevfeni panamskeho pruplavu. Ve
skutecnosti neslavi. bylt" pruplav
otevfen beze vseeh ufednieh cere
monii, ponevadz slavnost' odloze
na jest na pfisti rok, kdy bude
spojena se svetovou vystavou v
San Francisku. Stalo se jen tolik
ze od soboty mohou pruplavem
projizdeti lode nosnosti az do
10,000 tun.
Otevfeni spojeno bylo se slav
nostmi jenom mistniho razu a ne
byl pmtomen ani zadny zastupce
vlady washingtonske.
Bez pochybnosti jest didezi
tejsi, jak pfijima ciovek osudf nez
li jaky jest osud ve skutecnosti.
V. Hum bolt.
Majetek Velke Britanie jest od
hadovan na $85,000,000,000.
Z Francie se vysila kazdorocne
2,400 tun ruzneho ovoce v cene
$800,000.
j Zdaliz chcete se dodelati I
uspechu, zkuste oznainova-
ni v tomto liste ! Vyplatise to!
