Utok na Lutich.
Vypravovani ociteho svedka.
Jediny muz, jenz se dostal do
Londyna po spatfeni prvniho u
toku Xemcu na mesto Lutyeh v
Belgii, byl obchodnik Benj. Hal
let. Cestu do Londyna vykonal za
48 hodin uplne bez potravy. 0 li
toku Xemcu vypravi:
"Prvni zmiiiku, ze Xemci pfe
krocili hranice Belgie, pfinesl je
den vecerni list v Lutyehu v pon
deli a radii vsem Anglieanum by
se ihned obratili na angliekeho
konsula. Mluvil jsem s konsuleni
. ' tii
Lutyeh a vyzval nine, abycli bez
prodleni odjel do Anglie.
Kazdy muz ve meste, ano i ze
ny zadali o pusky. Nebylo jieh
dosti, aby se mohlo vyhovet vsem
zadatelum. Potravin bylo dosti,
lee nikdo se value o ne nestaral,
ba ani ne o spani.
Y utery slysel jsem duneni del
smerem od Visy a take eervenoa
zaf na obloze. Xebylo pochyb
nosti, ze Visa stala v plamenecb.
Kazdy, s nimz jsem mluvil, byl
odhodlan nevydat mesto Xemeiim.
dokud posledni je ho obhajce ne
bude usmreen. V Lutyehu jest a
si 10,000 Rusu a vetsina jieh se
nabidla jako dobrovolnici pro ar
madu belgiekou nebo francouz
skou. Spatfil jsem mnoho srdeevrou
cich vyjevu, kdyz vojsko pocho
dovalo ulieemi, aby se utkalo s ne--pfitelem.
Slysel jsem jednu sta
fenuzvolat: "Vzdyf jest to me
jedine dite a srdce mi pukne, bu-
de-li usmreen. Zabije-li ale na
pfed tri Xemce, budu spokojena."
Ackoliv jsem znal nadseni a u
datenstvi Belgicaim, nepomyslil
jsem si nikdy, ze se budou tak sta
tecne bit proti te velke pfesile
Xemcu, jako se stalo.
Vp stredu bvl lsem svedKem
zahajeni strasneho boje,
nacez
jsem ujel. Stalo se tak k villi ob
chodni iimluve, jinak bych byl zu-1
stal.
Nemci meli sva velka dela dale
ko za fekou Meuse. Nebyla ani
v dohledu. Pojednou blizil se ma
ly oddil s bilou vlajkou. Byl to
-jeneral Von .ftnricn, nemeeKy v
"litelT jenz prisel s pozadavkem,
aby se mesto vzdalo. Oznamil, ze
dice jen volny prfichod zemi pro
sve vojsko a neublizi nikomu. Za
vse co pry muzstvo bude potfebo
vat zaplati se vse hotove cely po
zadovany obnos.
Jeneral ale pochodil praspatne
se svym poslanim. Kazde jeho
slovo zvysilo jen odpor pfedakii
Lutyehu. Po mirnem vyjednava
ni doslo na Vyrazy ostfejsi. Jene
ral poukazoval na nezdolnou silu
nemecke armady a belgicti du
stojnici vrteli se v zidlich.
Kdyz ale jeneral zaeal vypra
vet, co oeekava kazdeho Lutysa-
nelze a na to dustojnici odesli pre-
rusivse interveiw.
Jenerat von Emmich byl po pfe
jiti mostu pres iIeusu jeste viden
v planine, kdrz pojednou tyz
most byl vyhozen do povetfi. Je
neral se otocil s konem a pozoro
val mrak prachu a koure valiciho
se k obloze.
Nasledujiei hodinu meli obyva
tele Lutyehu velice na pilno. Pla
ciei zeny a deti byly na rychlo od
vazeny a to jak se to jen dalo.
Mnoho jieh take musilo jit z me
sta pesky.
Vojaei a dobrovolnici spechali
na sve posice a pak nastalo hro
bove ticho. Nemci prichiizeli.
Se vseeh vrcholu starych neu
zivanych uz tvrzi a skoro odevsad
ve meste, ktere jest na vrsku, by
lo videt blizice se nemecke voj
sko. Jakmile prvni fady jejich se za
caly rozvinovat do bitevni cary,
zacala ze zadu pres ne "hovofit"
dela. Stfely bylo slyset, lee neby
ly mifeny na mesto nybrz na fe
tez tvrzi v nevelke vzd.alenosti od
mesta. Tvrze neodpovidaly.
Pred nemecke vojsko vyrazily
jakes povozy. Jely podel feky k
rozbitemu mostu. Byli to pionefi,
ktefi meli zbudovat most ponto
novy pro pfechod nemecke anna
dy. '
na, nebude-li vylioveno zaaosti ci- sQ)y staxeji se velke zadrzovaci
safe Vilema, bylo mu strucne o-hrfize u fek R prouJfl pou2ivfi g(?
znameno, ze zadosti jeho vyhovet I t d - kdekoli se vo-
Lutysske tv'rze mleely stale je
ste a Xemci se patrne uz domin
vali, ze budou moci vtrhnout do
mesta bez odporu.
Delostfelci ve tvrzieh vsak jia
mirili dela na most a eekali az se
Xemci priblizi. Sotva ze se ne
mecke vojsko hnalo v massach
pres most zahi'inela salva del s
tvrzi a misledek byl hrozny.Pon
tonovy most roztnsten na kusy a
reka hemzila se vojaky, kteri ne
byli usmrceni. Xekolik malo jieh
vyplavalo. daleko vice jieh vsak
se zbrani utonulo.
Xove nemecke povozy s ponlony
prihnalv se k re
1 "...
v feee a staven v dosti
uli most .iinv. Xezh byl hotov
i pres sto muzu bylo postnleno a
'srazeni do reky. Jini lined zau
jali jieh nnsta a ve stavbe mostu
se pokracovalo. lezitim vsak
Xemci se blizili se svymi tezkymi
dely k mestu a jak zaujali pevne
posice bitva strasna zapocala. De
la s tvrzi kol Lutyehu nestrilola
ivsak na nemecka dela, jezto jieh
ani nevidela. C'ekala ale na voj
sko a masakr byl strasny.
Bylo mi feceno, ze asi S0,000
Xemcu tJihne na mesto. V Luty
ehu bylo jen 40,000 vycvicenych
vojaku. Jak mohli vzdorovat
jest pro nine hadankou."
Americka pousf jest
nyni urodnou oasou.
Vdka americka pouhf v jizm
Arizone a Kalifornii zinizela iipl
ne. Jepfervaua ve stale vetsich
niezerjich dlouhvmi lanv urodnvch
poll, na nichz bohate urody rostou
a tlusty dobytek po kolena stoji
ve vojtesce. Zde a onde jsou pru
hy lesknouei se jako snih mezi
zeleni. Xeni to snih n'iv.-.c bavlna
ta nejnovejsi plodina jihozapadu,
od niz se oeekava, ze nejvice k
jeho prumyslovemu rozvoji prispe
je. Pres tuto j)oust', jez kdysi by-
hi iednotvarnon kraiinou bcze vse
, "
iio stromovi, talmou se velke step-
I nice. -Jsou y niclietromy vselio
druhu, od jablone XToveho Anglic;
ka az ku datlove palme tropiekych
krajin. Eozmanitost jest nekonec
nA a vyrobky uz pfekrocily stu
pen pokusny. Ovoce estuje se ve
state vetsi ninozstvi a jakost jeho
st nepfekonana. A skoro vseeh
tech vysledku dosahlo se v poslcd
nich peti letech. Jsou to upominky
rostoucilio vitezstvi v zapasu clove
ka s prirodou. Clovek vitezi ne
zlomnou trpelivosti a rozumem, k
cemuz prispivaji veuecKe oujevy
o nichz se pred nekolika roky j.is
te zaduemu nesnilo. Voda je hlav.
nun cinitelem pri premozeni pou
ste. Kdyz je zajistena dostatecna
zasoba vody, budouei moznosti
jsou neomezene.
Vedecke ziiznamy rocniho spa
du vody v teto krajine naznaC'iiji
ze je dostatek zasoby kdyby se
vseehna vlaha patricne uchovala.
Toho se dosahuje mnohymi zpu-
da nalezne a uchovavaji se vseeh
ny proudy pomoci patricne umist
nenyeh studni, z nichz mozuo vo
du cerpati do zavodxovacich struh.
Kazdy z techto zpusobu s mnohy
mi zmenami upotfebuje se pri pfe
malu'mi pustiny. Po leta clovek jed
notlive snazil se udelat nejaky po
krok proti pfemahajici ho vypra
hlosti horke suche pouste, ale jen
nepatrne se mu to dafilo. Ukol ten
byl jen pro velke organizase, poji
maje vto i narodni vladu, a vitez
stvi zaeinaji se jiz objevovati.
Velka lii'az Roosevelt v udoli
Solne feky nad Phoenixem v Ari
zone se nyni dostavuje. Znamena
dulezitou epochu v kampani proti
pousti. Hraz samotna byla dokon
cena a odevzdana asi pfed ctyfmi
rok"-, ale vseehny pruplavy neby
ly hotovy a nekolik cerpadel mu
si byti zavedeno. Veliky tento pro
jekt, jenz stal mnoho milionu zbu
dovan byl reklamacni sluzbou Sp.
Statu. Hraz tvofi jednu z nejvet
sich zavodnovaeich nadrzek na
svete a jest peknou ukazkou sta
vebniho inzenyrstvi. Tvofi velke
jezero 25 ctverecnich mil, drzici
dosti vody zaplaviti 1,250.000 ak
ru pudy na stopu vysoko. Stavba
hraze jest; obrovsk' kus prace, je
z kamene a konkrvtu. Farmafi,
jimz projekt tento prospiva, uvo
lili se v deseti letech vylohy zaii
-
splatiti.
Krome ulozeni vody hraz doda
hnaci silu cerpacim stanicim i ji
nym prumyslum, nynejsim i bu
doueim. Dodava mestu Phoenix
jeho elektricke svetlo a stuzbu
poulicinch drah a zene nekolik to
varen a jinych prumyslovych za
vodu. Ti, co vidi daleko do bu
doucnosti, predpovidaji, ze bude
zasobovati hnaci silou Jiavliieiie reky. jez by se daly ohraditi na za
tovarny, postavene k spracovani vodnovaci nadrzky. V nekterveh
bavlny, jejiz urodu voda v rekla- krajinach reky vyschly; v jinych
movane pustine umozni.
To vsak jest pouze v budouc- stvi vody spadne na zemi kazdy
nosti. V pritomne dobe hraz a je- rok a musi se nalezti prostfedky
ji pridavky dodavaji hojne zavod-uchovati kazdou kapku, aby ude
ncni skoro poloviei milionu akru, lala svoji povinnost k pude jinak
jez byly drive uplnou pousti. To co vyprahle. Zavodnovaei systemy
bylo obdelavano skytalo jen skrov byly v Arizone v dobach pfedhis
nou a nespolehlivou sklizeii proto- torickych, stopy po nich dosud se
ze zasoba vody byla nejista. Za-'nalezaji. Zmeneny stay pudy dela
vodnovaci sluzba teto braze doda -
va se farmafum za $45 na akr.
Krome toho prodej prebyvajici
hnaci sily prinese rocne stoupajici
jirijem.
Cely zavodnovaei projekt, jehoz
hraz Roosevelt jest nejdfilezitejsi
casti. obsahuje rozhrani vod zaso
bu.iisi rekv Solnu a Verde, drenaz
ni zflvodv hnane elektrickou sliouz
v'!ke braze ku sebrani povrelmy
vody jez by molila v dobe deiffi
.vkodlive vysle;nouti a Granite
Reef odvadejici hraz pri pramenis
ku reky Solne. Toto posledm za-
jisti odvedepi rivtvidelneho loku
feky a zadrzeni vod pro zavodno-
vanou pudu. Docasne odvadeci .hra
ze byly k tomuto U'T'elu drive posta
veny, ale vysoka voda po dob des
tu je znieila a zavmila ztrata vo-
dy.jez mela byti adrzena. Asi ety
ry )etiny pudy zahrnute v tento
zavodnovaei projekt, jsou zavod
novany vodou v nadrzee zadrze
nou. Ostatni puda befe svoji za
sobu vlahy vzatou na povrclui cer
padly, jimz dodava hraz Imaei si
lu. Roosevelt hraz jest tak zvlastni
stavbou, ze vabi k sobe navstevni
ky na jihozapadu. Zeleznieni spo
lecnosti toho vyuzitkovaly a take
automobilove projizdky kolem ni
byly uspofadany. Xekolik konser
vativnich lidi tvrdi, ze sehnani ta-
Koveiio oorovsKeno ninozstvi vo
dy pfispiva ku zvetseni vllikostiv
ovzdusi a nasledkem toho teplota
stala se dusnejsi. To vsak obyva
tele Phoenixu co nejrozhodneji po
piraji. Rovnez ucenci pravi, ze tvr
zeni takove neni metereologickymi
zaznamy podporovano.
Hraz Laguna blize Yuma, v ji
hozapadnim cipu Arizony, jest ji
nou velkou zavodnovaei nadrzkou
v posledni dobe postavenou. Za
vodnuje udoli Yuma v Arizone a
proslule udoli Imperial v Kalifor
nii. Obe tato byla drive znama
svym nesmirnym vedrem. Xrova za
soba vody rychle meni jejich na
rok na vyznacjie vedro v o;?en vy
davani urody. Puda v techto lido
lieh jest bajecne urodna. -- Skliz
n"e dosazene pfekonavaji rekord v
mnohosti i jakosti. Pri oslave od
byvane v Yuma pri dokonceni lira
ze udeleny odmen.v nejmene na 43
plodin teto pudy. Tyto die abeee
dy pocinaly alfalfou a koncily ya
mou, obsahujici matei'ial stytaji
ci potraviuy pfistfesi a satstvc,
prvnejsi dve i pro dobytek. Skoro
vseehny plodiny mirneho
nasma, naKoz 1 tropiGice ovoce a-
lepsi drub bavlny byly AvstavenyV
Hraz Laguna jest asi 5000 stop
dlouha, 250 stop siroka a 20 stop
vysoka. Jeji nejpozoruhodiiejsi
vlastnost jest obrovska trouba
(syhon), jez bezi v Yuma pod fe
kou Colorado a odvadi vodu z ni
do hraze. Trouba tato jest tak ve
lika, ze nez byla do ni voda vpus
tena, byl v ni odbyvan banket, je
hoz sucastnili se guvernefi tfeeh
statu, nekolik slavnych anglickych
ucencu, jakoz i vyznamenana. spo
lecnost Americanu. Banket ten byl
pozoruhodnou udtUosti pfi oslav
nych obfadech.
Laguna hraz zavodnuje 150.000
akru, z cehoz 20.000 akru lezi v
udoli Imperial v Kalifornii. Ostat
ni y Arizone. Ti co zavodnovaei
tuto sluzbu potfebuji, plati na akr
-55 bez uroku.
Jine velke rozlohy niaji nepfi
mo prospech z teto velke zasoby
vody, tak ze dejiny zemedelskeho
vyvinu v teto krajine zneji jako
pohadka.
t
Jiiu'i zavodnovaei liraz v Arizo
ne je obmyslena v udoli feky Gi
la blize indianske reservace San
Carlos. Tato nadrzka a jeji pri
pojky dodaji zavodneni nejmene
100.000 akru pudy. Pfedloha v
torn smeru podana v kongresu v
cervnu. Stanovi vylohy na $6,311.
9S5.
Xe vseehny casti pouste mnji
zase n'jsou. Xicmene jiste mnoz-
'je nyni nepotrebnyini. Prvni indi-
anske kmeny rozumely zadrzova
ni vody a zuzitkovani prirodnieh
zdroju daleko lepe nez jejich po
tomci. Prii'odni artezske studne naieza-
v nekolika misteeh. Jeiich vo-
u se
dy se pozorne zuzitkuje. V jinych
niistech jsou zasoby zemni vody.
Tato se dostava vedeckvmi svste -
my studm a cerpadel a dlouhymi
j radami zavodnovaeich struh. Ten
,nejvetsi zavodnovaei zavod k u-
zitkovani zemni vody l)yl v pos
lednich tfeeh letech zfizen v Tuc
sonu. Sestavii z fad studni vybave
nych elektfinou hnanymi cerpad
ly. jez zenou vodu do zavodnova
eich struh. Zavod tento dosahnul
nekolik zdanlive zazracnych vy
sledku v dobe sveho kratkeho tr-
vani. Zaklad projektu Tuesonske-
ho tvofi feka Santa Cruz. O te se
'obyC-ejne mluvi jako o "propad-
le" fee. protoze feciste jeji jest
temef po cely rok suche, ac v dobe
dest'u stava se dravym proudem.
Xekolikrate uz zpusobila zjitopy.
Pfes 14.000 akru bvlo v Tucsouu
moznosti budouei -
reklamovano a
ho rozsifeni jsou
nesmirne.
Z dejin kraSovrazdy-
Byli a jsou lide, ktefi mysli, ze
politieke problemy lze fesiti vraz
dou korunovanyeh hlav. Byli taci
pradavna a iroto jest nespra-
vedlivo ciniti zodpovednost za kra-
lovrazdy doby moderni spolecnosti
a jejiho ducha. X'ebot' kralovrazdy
in el starovek a mel je i stfedovek.
Jednim z nejpaniatnejsich tako
vych cinu je na pfiklad vrazda Ju
lia Caesara, ktery zavrazden byl
15. bfezna roku 44. pf. Kristem
dykami spiklencu, mezi nimiz by
li i jelio pfatele, na pfiklad Bru
tus. (I ty Brute?) Take mnoho z
pfistich cisafu fimskych padlo ru
kou vrahovou. Jmenujeme na pfi
klad Kaligulu a Domiciana ! A
ni nemecky narod nemuze si mno
ho zakladati na torn, jako by je
ho ruee byly pfilis cisty kralov
ske krve. Vzdyf i slavny vitez teu
tonskeho lesa, Armin. byl zavraz
den, "ponevadz touzil byti kra
lem". Ve stfedoveku z nemeekych
knizat padli rukou nasilnou Filip
Svabsky, roku 1208. Albrecht Ra
kousky. r. 1308. Take ceske deji
ny znaji politieke vrazdy vlada
f u : Vaciava Svateho, knizete Sva
topluka, Vaciava III.
Xejvice bujely atentaty v dobe
protireformacni. Tehda pficiny by
ly vice nabozenske, jak tomu take
"odpovida duch doby, ktere nabo
zenstvi bylo vsim. Kacifstvi bylo
nejhroznejsim zlocinem a jest na
pfiklad karakteristickym pro du
cha doby, jezovitskeho fadu. ze
celni spisovatele jezovitsti schvalo
vali kralovrazdy a vubec vrazdy
vynikajicieh osob, byli-li to kaci
fi. Zejmena ve Francii by
ly tehda vrazdy takove velice cas
te. Tak zahynul admiral Coliny,
jedna z hlav hugeuotske barto
lomejske noei. lukoa vrahovou
skorcil vevoda Guise a kral Jin
dfieh II., r. 1589 a lined po nem
jeho nastupee Jindfich IV., r. 16
10. Vrahem tohoto byl fanaticky
mnich, ktery pod zaminkou, ze ma
krali odevzdati dfdezitou listinu.
byl k nemu pfipusten. a kdyz kral
po listine sahal. byl proklan dy
kou. Utocnik ale vzal strasnou od
platu za svuj ein : byl na vefejnem
namesti za ziva roztrhan konmi, k
nimz byly jednotlive jeho fidy
pfipoutany. Dale zahaiiili rukou
vrahovou Vilem Oranielsky, r. 15-
84. Na ruskem dvofe a palaci tu-
reckych sultan u vrazda strasila te-
mer bez ustani a sotvaze nekdo
temto panovnikum zavidel jejich
jinak strasnou a neobmezenou
moc, ktera nemohla jim oehraniti
vlastni zivot.
Stoleti XIX. bylo utoky na ko-
runovane hlavy zvhiste bohato. Uz
jelio zacatek zaznauienava vrazdu
cara Pavla, 23. brezna 1801, kiery
zavrazden byl hrabetem Benning-
sem a Pahlonem ve svoji loznici.
Devet let pred ti mpak zavrazden
Gustav IIL, kral svedsky. Roku 18-
20 zavrazden byl vevoda Barry,
Kada korunovanyeh hlav i repub-
kanskveh presidentu, ktefi padli
za obet" atentatu, jest velika. Z
nejnovejsi doby byl to na pp. kral
Jin reeky, ktery byl zastrelen v
Soluni, r. 1008. Kral a korunm
princ portugalsky stali se obeti
hrozneho spiknuti a zastfeleni v
kocare salvou vystrelu, ktere spi-
klenci proti nim vypalili. Jest po-
zoruhodno. ze pribylo atentatu se
zdokonalenim strelne zbrane. Xe-
ni tl"e,)a k ni bezprostfediu bliz-
.kosti obeti. proto je strelm'i zbran
"ejnebezpeenejsim nastrojem.
! 1 :ulil take klUl vniliovou arcikm-
zeci manzele v Sarajevu. pred ni-
mi. jak jiz receno. reeky kral Ji-
fi. kral portugalsky Carlos, ital-
sky kral Humbert, persky saeh
X'ars ed-Din, srbsky kral Alexan-
dr s choti Dragon, princ Milos
srbsky a nemene, nez tri presiden-
ti republiky, Lincoln, Garfield a
MeKinley. Jeste vetsi byl pocet
pokusu utoku stfelnou zbrani. Tak
na stareho nemeckeho eisafe Vile-
ma ktev' roku 1S7S b.vl ra,1?u
ciosti tezce.
Take ostre zbrane bodne maji je z nastroju k utoku na neho pod
velice smutnou proslulost v histo- lriktnutych zvlastni "museum,"
rii atentatu. Francouzsky presi- ktere ma za jiste pravo nazyvati
dent Sadi Carnot probodnut byl se originalnini a pozoruhodnym.
nozem, rovnez Karel II.. pfedpo- Jinak panuje povera, ze nastroje,
sledni vevoda z Parmy, kdezto ci- jichz bylo k podobnemu liceli pou-
'sa'ovna rakouska Alzbeta padla za
olef spicky pfibrousenemu pilni-
ku, ktereho vrah Luccheni uzil ja-
ko dyky. Take vrazedny pokus na
krale italskeho Humberta brzy po
jeho nastoupeni na trim a dva vra- nelskou kralovnu.vzdorovala vsem
zedne pokusy, spaehane proti ci- pokusum o rozbiti a znieeni a mu
safi Frantisku Josef ovi podniknu- silo byti uzito k tomu tieelu kyse
ty byly dykou. Prvni spaehal Ma- liny sirove. Stejne tak.se stalo 3
d'ar Libenyi, druhy Ital Oberdank, pilnikem, kteremu padla v obet ci
jehoz panuitka jest dosud vystfed- safovna Alzbeta a s pistolemi, ze
nimi zivly italskymi pfipominana. kterychz sklan byl portugalsky
Dykou zranena byla take spanel- kral s korunnim prineem.
ska kralovna Isabela. Pfepadl ji Pozoruhodne je socialni posta
knez Marino, kdyz vstupovala do veni kralovrahu. V dfivejsieh a
ehramu. nejstarsieh dobach to byli vetsi-
Ale nejen atentaty, take popra- nou lide vysokeho puvodu, ktefi
vami, fadnym k smrti odsouzenim touzili odstraniti vladafe, aby sa
zakoncili zivot mnohe korunova- mi mohli na jejich misto sednouti.
ne hlavy. Tak Conradin Hohen- Tak Amaris odklidil z trunu egypt
staufen, r. 1268, Marie Stuartov- skeho posledniho krale z rodu a
na skotska, r. 1587, Jana angliekii, kmene Miksos, aby se sam ucho
r. 1553, Karel I. anglicky, r. 16- pil vlady. Absolon biblieky zabil
40. francouzsky kral Ludvik XVI.. bratra,. aby sam mohl salinouti po
21. ledna 1793 a jeho ehof kralov- vladafskem zezlu. Kolik vrazd
na Marie Antoinetta tehoz roku strasnyeh pak z techze pfiein vy
v Iistopadu. Jaehym X'eapolsky kazuji dejiny fimske. ruske a tu
(Murat) 1S15. Maxmilian. cisaf recke a vetsiuy drobnych statu i
mexicky, 19. cervna 1S67, cisaf talskych v stfedoveku i na pocat
Augustin 1820. president Madero. 'ku noveho veku! V fimskych de
Take ton smrti, odsouzen k smrti, 'jinach vsak poprve se vyskytuji
zhynul praotec nynejsi d'nastie i motivy neosobni, nadiktovane ve-Kai-adordevicovy,
cerny Jifi, ro-, fejin'm zajmem. Je to na pf.
ku 1817. vrazda Julia Caesara, kdyz zdal
Smrti za jiste ze vseeh nejstras-jse ohrozovati trvani republiky.
r.ejsi, roztrhan pumou. skoncil rus- j V nove historii cim dale tim vice
ky car Alexandr II. a jeho syn vel- jsou pficiny kralovrazd kolektiv
koknize Sergius. Vrazda Alexan- ni, ne osobni. Hlavne hospodiifske
dra EL, "cara osvobiditele" vyvo-'a socialni. Z hospodafskyeh duvo
lala pravem nejvetsi rozhofceni i du --ykvasila velkti revoluce fran
domacieh i eizich odpurcu Ruska. couzska, ktera vyA-reholila popra
Zascihlat' tu osvoboditele balk.'m-jvu krale a kralovny, v nichz roz
skych narodu a osviceneho vlada-' niceny lid videl stelesneni pfiein
re, ktery v den. kdy byl zavrazden.
chtel podepsati ustavu Lorie Me
likova a tak uciniti ruskv lid
svobodnym spoluurcovateiem hospodafsky ujafmenyeh vrstev.
svycli osudu. Byl jediny z koruno-jjsou to zloeinni nesfastnici. tJtis
vanych hlav, kterv byl zabit ac-jky politieke a socialni jsou arci
koli pumovych atentatu se stalo jhlavm'm pafenistem techto zloci-
nekolik.ba zda se. i na zapade, kde
bylo provedeno mnoho pumovych
atentatu. Tak usel st'astne pumove
mu utoku kral spanelsky Alfons
XIII. (pfi svatbe), kral Ludvik Fi
lip a cisaf Napoleon II. Bohuzel
pfi techto utocieh byly pfece jen
obeti z druziny a obecenstva,
prave jako pfi pumovem utoku sa
l'ajevskem. Je znam take pumovy
utok (dvakrat!) na dvorni vlak
cara Alexandra TIT., jakoz i na
strasny vybueh, jimz byla znicena
jednou cela east zimniho carske
ho palace. Pfi poslednim utoku na
earsky dvorni vlak Alexandra III.
zustala carska rodina jako zazra-
kern na zivu a bez urazu, a tezkeho
zraneni. Proti Alexaudru III. u-
silovano viibec mnoha zpusoby
take jedem, kteryzto zpusob vraz-
dy jak znamo, zejmena za doby
'renaissancm na italskych kralech
radii. Ba nektere rody mely i svuj
specielin jed (hruzne prosluly jed
"borgia"). I rukavicemi daly se
pokusy otravy. Podobnym zpuso-
hem otravy usilovano i o zivot A-
lexandra III. ruskeho. Jeden z pa-
mi druziny carovy rukavice z opa-
trnosti natahl na ruku a byla
snirt.
Znacnym nebezpecim pro monar-
chy jsou lide, ktefi se k nim blizi
s prosbami a. zadostmi, vystupuji-
ce pri torn : pri jizde na stupatka
vozu, coz poskytuje pfllezitost k
utoku nad jinc vhodnou. Tak za-
strelili utoemei portugalskeho kra-
le. jen tak mohl vrah Caserio svym
nozem probodnouti presidenta fran
eouzske republiky Sadi Carnota.
Podobneho prostfedku pouzili vra-
hove, kdyz po prve se pokusili o
zavrazdeni italskeho krale Hum-
berta, rovnez tak ucinil z armady
propusteny porucik Beau, ktery
vyskociv na stupatko povozu an-
glicke kralovny Viktorie pokusil
se kralovne tezkou ranou rozdr--
titi lebku. Rana byla tak mocna,
ze jeste jizva po ni zbyla az do
smrti kralovny. Z tohoto hlavne
duvodu se nedavaji nyni k dvor-
nim koc.irum anglickym, jichz po-
uzivaji clenove kralovske rodinyr
stupatka.
Zajimavo je, jak se chovaji ko-
runovane hlavy k lmstrojum, s
llimi5 u5inCn na llg "tok. Spanel-
skv Krai Airons na pr. si nonzu-
zito. maji byt stejne jako nastro-
je k operaci uzite, zniceny. Casto
drive zbrane takove byly rozbity
na prach. Dyka vsak, se kterou.
chtel mnich Marino zavrazditi spa-
socialniho a hospodaf skeho sveho
ujafmeni. Take vetsina moder
nich kralovrahu pochazi z nizkych
nu. proto take v narodeeh hospo
diifsky a politieky vyvinutyeh a
zralych se vyskytuji tyto zloeiny
nejmene. Pouze u nezraleho poli
tieky imroda a nevyspeleho jed
notlivcti muze ziti vira v uspeeh
propagandy cinu, lide rozumni,
byt" politieky a soeialne na nejra
dikalnejsim kf idle stojici musi ten
to. jako kazdy zlocinny prostfe
dek zatratiti a odsouditi, neboT,
jak pravi nas Karel Havlicek:
"Vseeh en pokrok se na ceste rozu
move a bez nasili nejlepe vede!"
Kdo se podiva, do histori, na jeji
listy, da tomu jiste za pravdu !
