zApmdu
ECHO F
THE WEST
WWW CTQIWMMJIBC:im!
Rocnik - Volume II.
Clarkson. Nebraska, ve stfedu, 19. srpna (August) 1914
Entered as So '0!id-Cia matter August 4. I'.Uo. at tlie post office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S7!
Cislo - Number 4
Smrf
a
Svet bude v nekolikn dnech nouceii
o nejstrasnejsini boji v
historii sveta.
Z Londyna se zdeiuje. ze Rusky ;
car odejel ze sveho sidla k hrani- j
cim, aby mohl osobne veliti svemu
vojsku. Zprava tato vzbudila veli-
ke nadseni mezi ruskym vojskem. lodstvem u Pudvy. u nejjiznejsi
Z Petrohradu, pfes Londyn se o- ho r)n ,!')almacie uiaproti cerno
znamuje, ze ruske vojsko dobylo horske Cetyni) odehrala se v no
velkeho vitezstvi nad rakouskem dopoledne. Francouzska es-
po celych hranicich. kadra plujici plnou parou od jiho-
' . ' I.. ii- -. i i-'
Nemci tlaci se neustale do Bel-
gie a to s velkymi zraty. Lutichske
pevnosti vsak dosud stoji.
Japonec pusobi vlade Spojenych
Statu, velke starosti.
Pfes Londyn se oznanmje offici-
elni zprava, ze Turecke vojsko
tahne pfes Bulharsko na Recko. !
Z Rima dochazi zprava, ze cerno-
korci dodeiali se opet v Bosne vel-
ueoiiu uiivcm uuji.
Z Brusel se oznamuje, ze od pon-
deli trva zufiva bitva v nitru Bel-
gie, ktera donutila Belgickoit via-
du se odstehovati do Antwerp.
Hlavnim mistem bitvy jest opet
"Waterloo.
Zpravy z bojiste dochazeji pfi
lis nepravdive, tak ze se musi ve
fiti pouze uf ednim zpravam.
Japansko pfedklada Nemcum
ultimatum.
Mikado Dozaduie odvolani neMee?.tani nrudkou nalbou z ilel. Aviati-
,-ychiValecnych lotlLv Kiaocau'Jop:ak,vyuzive jnraku.'Siez.je
a vyklizeni iizenii v Cine. castecne kryly. byli s to vrhnouti
Tokio. Japoiiska vb'ula pohla- colon radu bomb, jakkoli nemohli
la Nemecku ultimatum, ve kter''u
pozaduje vyklizeni Kiaoeau a od-
volani vsech nemeckych valecnyeh
lodi z vod Dalnoho Vvehodu. Ulri
, .... . 1
matuni vyprselo v nedeh. Po ode-
slain tohoto ultimata, Takaaki Ka-
to, japonsky ministr zahranicnicli
zalezitosti, ujistil ameriekeho vel-
vyslance, Gearoge W. Guthrie zo
americke zajmy na Dalnem Vy- soucasne pumy s velikou ehladno
chode budou chraneny, a ze nedotk krevnosti. Kilyz jeho letadlo bylo
nutelnost Cmy bude zarucena. Via asi na pfil cesty k zemi. motor po-
da Spojenych Statu si preje. aby
v pfipade valky v Oriente Chin
neutrpela ztratu uzemi, hlavne z
toho duvodu, ze by to poskpzova- stfel nepfitele. Desatnik Prudliom
lo zajmy Standard Oil Company, j me mezithn vrhal pumy, odvrace
Zneni japonskeho ultimata Ne- je tak pozornost nepfitele od Ce-
mecku jest nasledujici:
Povazujeme za nanejvys duiezi
te a nezbytne v pfitomne situaei,
abychom podnikli kroky k odstra
neni pfiein vsech porueh niiru na
Dalnem Vychode a abychom za
bezpecili vseobecne zajmy, jak jest
stanoveno v dohode o allianci me
zi Japonskm a Velkou Hritanii.
.Aby zajistila pevny a trvaly mir
ve Vj'chodni Asii, jehoz ustanove
ni jest cilem fecene dohody, fis
ska vlada japonska povazuje za
svoji povinnost, dnti radu nemec
ke vlade, aby se fidila die nasledu
jicich dvou navrhu:
Za prve: Odvolati okamzite z
japonskych a cinskycli vod nemec
ke valecne lodi a ozbrojenii plavid
la, a odzbrojiti okamzite vsecky
lodi, jez nemohou byti odvolany.
Za druhe: Vydati ne pozdeji
nez 15. zafi cisafskym japonskym
autoritam bez vyhrady nebo na
hrady cele propachtovane uzemi
Kiaoeau s vyrozumenhn, ze bude
pozdeji navraceno Cine.
Risska japonska vlada oznamuje
soucasne, ze v toin pfipade, kdyby
neobdrzela do poledne due 23. srp
na 1914 odpoved' od fiskp nemec-
ke lady, projevujici bezpodmi-
necne pfijeti vyse uv,edeych navr
hu, podanych f isskou japonskou
vladpu, Japonsko bu&j henou-
cnuL,xaKove ktokv. dauKef-uzna za
jmtne v ;teto sitnaci
- t.y v . . . y
zkaza
Mr - -
?.a:cusko porc-.seno i na mori.
- H-iiT.-rova kaneelai-
Xie
t.i i
(.znainuj.-: Xamorni bitva
ii-aneonzkvni a rakouskvm
1 poecu uiok iii r.Kou.sKo
valecne lodi. Ova rakousti obrnen-
ci byli potopeni. jedna bitevnice
byla zapalena a ctvrta prchla na
sever smerem k valoonomu prista-
vu Kotoru. P.oj trval pros hodiiiu. jzozlem lJolska se opet obrodi, svo
- . . r. , - , jbodna nabozenskv i iazvkovo a s
aviatiku.
Pai-iz. Jak oznaniuje minister
srvo valkv. dva francouzsti letci
, , , ., , A,
i .i r. - i in tin e v i i i i i i n
,,a haM,'uy v nk.hi uim'.steny by-
ly anna.hu riditolne- vzducholodi
neinoeke. lysli se. ze nekolik vzdu
cholodi Zeppelinovyrh bylo znioe-
no. Porueik Cesari ;i desatnik
rriuuionnne vznesn so v pateK z
Vi'i'ilunn .1 !"i0 linilin i:'mn !)lir
.... ,' ,r . ,
vyzvnlah nad ..Letami. a kilybv
1 ylo mny.no. aby znieili hany:ary. ol)
sahujiei Zeppelinovy vzducholodi.
Jakmile aviatikove objevili se nad
nepfatelskym liniem. vznasejice
se ve vysi as G.000 stop, byli uvi-
videti presne misto. kam pumy do1
padly nasledkem dymu z del no-
pfitele.
Prave ve chvili, kdvz aviatikove
,. . , , , . ,
se vznesh nad tabor nepratelsky.
motor letadla Cesariho se zastavil.
Xechteje snesti se k zemi, aniz by
splnil svuj zamer, Cesari pocal so j
snaseti dlouhou spiralou. vrhaje '
eal opet pracovati. a odvazny avi-'
atik jal se opet vznaseti so do vy- j
se do bezpecneho pasma, mimo do- j
sariho a lakaje na sebe palbu Nem
cu. Dela nemeeka pokracovala v
palbe s velikou zufivosti, a gran a -ty
trhaly se vsude kolem aviatiku.
ale obema podafilo se dostati bez
lirazu zpet do francouzskeho tiibo
ra. Dokazali ze jsou pravymi hrdi
nami. Korunovane hlavy ve valce.
Jak jsme jiz oznamili, cisaf Vi
lem opustil svuj pahic. aby osobne
vedl nemeckou armadu proti Fran
couzum. Cisaf cini tim jen svoji
povinnost: dovede-li posilat jine
na pole hruzy, nechf sam jde na
pfed pfikladem. Tento potentiit
vsak sotva zazije to, cemu podro
ben je prosty vojak. Vyspi se za
jiste na mekkem lozi. bladu neza
kiisi. nebude se brodit fekami, va
leti se v bahne, aniz se postavi
tain, kde stfely vzduch kraji a kde
bajonet kfizi se s bajonetem.
Videli bychom jej radi v situa
ei, jiz je stale podroben muz s
puskou na zadech. Videli byehom
radi nejen jej, ale take Frantiska
Josefa I. a ruskeho cara. Videli
bychom radi, jak zdvihaji kolby
ku svvm licim. jak tasi savle a bez
Mzng diyajj se smrti v ty4f yid
lij.'bychom radi, jak vsichnj hrdin
n;klesaji na hromadu mrtvol, pro
svoji vlast, pro svpje. tpipy.,I$y6
bjfiito krasne, tak ronjantici;e,Aak
1 1 ' I 11 1 1",
tUisko slibivje Folsku samostatnost
1 Petrohrad. Ruska vlada slibu-
.i Poisi nabozenskou i jazyko-
, ,
vcu svobodu a politickou autono-
,iii. joilizc Polaoi budou stati lo
vable pfi Rusku v nynejsi valce
Iproii Xenu't-ku a Rakousko - Uher -
'sku. Ianil'est velkoknize Mikula-
,se zni: Polslu'inu nar0(lu! Uderi -
b'lina. kdy powatno sny va -
.s'fh ot-u maji do.pti splneni. I red
s a p;'-iesa.ri ier nyio reio i 01 -
sky roztrhano na kusy. ale jeji
i
(luoh neprostal ziti. Polska zila v
nadeji ze prijde hodina. kdy pol
sky narod so obrodi. ozi vno a smi
H se s Kuskein.
Ruska armada prinasi vam slav-
"oil zvest toiioto smireni. Ktore
smaze hranice delici polsky narod
spoji jej v jediny celek pod
zezlem ruskeho eara. Pod timto
vlastni samospravou.
Rusko oeokava od vas pouze ver
nost. ku ktore vas vazou dejiny.
uprnnnyni srdcein a s rukou vzta
zenou k l)ratrskemu stisknuti pfi-
'ehazi vam Rusko vstric. Veri. ze
nice, ktery porazil nepfatele Pol-
,sky u Grumvaldu. dosud nezreza
vel. i Colo Rusko od Paeifickeho oce-
aim iz K evernimu niori lest ve
zbrani a na pocliodu. rervankv no
, , ,
veho zivota vam vzchazeji. A v
; techto slavnych oervaneich skvi se
znaineni kfizo symbol vaseho
intrpeni i vaseho vzkriseni."
Cemohorci postupuji proti
Rakousku,
Londyn. Tjfedne potvrzena
zprava z Hima sdelujo, ze f'erno-
ihorci s velik vmi oddilv bosensky-
i mi a hercegovskymi uspesne po-
tupuji proti Rakousku a zo vnikli
, idaleko jiz do jeho lizemi. Pocitaji
inak vedh' domacilio znvlehn oln
1 . ' ,
vatelstva i s podporou bouricich
'iso rakouskych pluku, mezi ktery -
mi zavladla nekazon.
Nemecko chce postaviti armadu
9,000,000 muzu.
Londyn. Chudy lid v Londy
ne trpi. V Porline vsak trpi mno
hem vice. Az bude mobilisace Nem
cu od 20 do 50 let stari hotova. bu
de miti Nemeeko pohotove arma
du asi 9.000.000 muzu.
Balkanske staty v cinnosti.
Na podnet caruv zahajena by
la akee. jejiz ueelem jest, dosta
ti vsecky staty balkanske dohro
mady a spusobiti dorozuio.eni, tak
aby mold byti znovuzrizen balkan
sky spolek, ktery byl rozbit na bo
jisti za valky bratrovraz.edno lon
skeho roku. Car cini hlavne na
tlak na lUilharsko, ktere jedine ze
spolku vystoupilo a slibuje mu
nahradu na uzemi, kdyby se po
dafilo Rakousko poraziti. Nahrailu
tuto dali by Pulharum Srbove v
jiznim svem uzemi a dostali by za
to uzemi rakousko. pa true Posnu
a Ilercegovinu. Zda se, ze Bulhafi
na to pfistoupi a cely Balkan iak
se postara o to, aby bylo Rakousko
drzeno v niezich a hlavne aby se
Turei nemohli hnouti.
Rakouske valecne plany.
Petrohrad, pfes Londyn. Do
pisovatel "Reci'' v Jassach, Ru
munsko, sdeluje jake jsou plany
Rakouska ve valce proti Srbsku.
Dunajska armada, az se zmocni
tvrzi v severnim Srbsku, potahne
pry na jih udolim feky IMoravy.
Ueelem armady drinske jest, zmoc
niti se Novipazaru, nacez potahne
do Velesu, blize Solune a spoji se
s dunajskou armadou. Tfeti ra
kouska armada chce postupovat
podel hranic Cerne;Hory paralelne
s drmskou armadou, odfizne Cer-
-I.ir.MMim-. ujiii in umicein. .no.; noru od M-bska n potahne . pin-. nov;c. Lre-b;:. Heliem due j mu zdrazeni potravin. Zpravodaj
alospon jedna vycitka vsech nas, jsoverni Alhanie. Vseob.-cuv poMup . davaji Nemei wide o sob," slyseti jsk.'- oddeL-m zdejsiho policejniho
ktefi jsmo unaveni dely a bodaky. bude zdr.e,, rak dlouho. az bude a ustrasVne obyvatelstvo se seho-j 'v.liit-ltvi Mleluj.'-: V Zizkove je-
I TT . ... .
rakousko voisko nine sonstfodi"-
no. Pak pry rakousko vojsko "roz
drti Srb.sk o tak ryehlo. jak to bti -
UO mozno.
Valka ublizi svetove vvstave.
Pfisti rok bude v SanFraneisku
;odlnvan;'i svetova vystava. kten'rldad. van si Xenu-i porravu
'az do nedavna slibovala byti jed-' velikych koth'eli na ulicich. A
juon z iuivftsk-h, ale dnos jiz
1 poeinaji poradatele strachovati.
zo so budou iiium-i obojiti luz za-
jsroupeni Kterekoliv velko evrop-
ske zome. Valka bude miti die vse-
ho zhoubnv vliv na vystavu a to Turecko muze se dostat do valky.
nejen z ohledu na zastoupeni ci- Londynsko listy pisi o koupi ne-
zich narodu. ale i na poeer hosti z.meokyeh krizniku Goeben a Pres -
cizmy. -Jest sice slibovano. ze ov-lau turoekou vladou: "Ze se kou
ropske vlady neodvolaji svo za- pe uskuteenila. jest jiz dokazanoi;
stoupeni. mozno se vsak obavati,
ze vsecko takovo oeokavani zkla-
me. Evropsko vlady niaji pfitom-
ne vaznejsi starosti. nez amerieka
vystava a i po ukoncom valky bu-jglicka jako namorniho radce roku;reptal proti zvysem cen potravin,
dou sotva ochotny venovati velke 1012. Turooko prohlasilo. ze ne-' Z Pubence se iiradne hlasi znac
ponizo na prinu'rene zastoupeni na hodhi lodi techto upotrebiti proti ny nedostaiek potravin.
vvstave v SanFrancisku. A kdyby 'Rusku. Xeni pochybnosti. ze kou-
nektere prece neodvolaly sveza-,pe jejich jest porusemm mezina- Nebylo jim to nic platne.
stoupeni. jest s jistotou k oeeka-; i odiriho prava. i jest otazkou. jako: Jak malo to pomaha. zabrati na
vani. ze poeet hosti z Fvropy ne-to bude miti nasledky. Jo to patr-jsilim narod jiny a hledet jej od
bude ani priblizne tak veliky. jak ne nemocka intrika aby bylo Tu- narodniti. ukazuje valka nynojsi.
si vystavni sprava slibovala. Po-! recko (1 valky zavlecoiio i proti Co jen se Iiakousko napraeovalo k
hnt'vy v Evrope nobudou tile toho.
aby mohli lide pomysleti na na-
jkladue vylety do Ameriky.
Co provadi nicemny kapital.
Nasledkem valky se zdrazilo ma
so, vystoii)ily eony obili, mouky a
skoro vsech zivotnieli jiotivb. Ze
se tak stalo vEvrope. neiii nic div
neho. ale zo se to stalo u nas, to si
prosty rozuni vysvetliti nedovode.
irgso ani konservv masove se do-
posud valcicim narodum nedova
zeji a lined tak se dovazeti nobu
dou. dokud jedna moenost ujdne
more neovladne. Jatecni finny far
ma rum priplati cent a samy zdrazi
maso az o 10 centfi na libfe. A stej-
io to dolaji mlynafi, obchodniei
obilim a pod. Valka stala so jim
vitanou zaminkou, aby mohli zdej
si lid vykofist'ovati. lusi pry si
zakladati velke zasoby. az pfijdou
objednavky z Evropy. X'as dfou,
protoze mame mir, a evropsko na
rody budou dfit, jionevadz vedou
valku. A nase urady. vh'ula a sou
dy, doposud neeini nicelio, aby to
muto vydirani naseho liilu zabra
nily J.este nedavno ujisfovaly vlad
ni vykazy o urode. ze letosni tiro
da pfevysuje lonskou, ze je nad
prfunernou, snad skvelou. Kdyz
je obili, kukufiee. sono. je cim kr
m it a neiii )ficiny, proe bychom
moli mit nedostatek masa. Ale.
kdyz je cini krmit. fikaji jatkari.
zo farmafi krmi dobytek a nepro
davaji ho: kilyz neni eim krmit,
zase se vymlouvaji, ze je dobytek
spatny. malo vyda. a po obojikra
te zvvsi cenv. lv zde nemanie im
perialismus. nemame militarismus,
ale mame jiny "smus", stejne ne
bezpecny a bezohledny a sice ka
pitalismus. V Evrope ty dva prvni
vyvolaly vseobecne vzajemne vraz
(.leni. a ten mis vede valku proti
vlastnimu lidu. nekrvavou sice, ale
pfece zlou, ponevadz jej pfi ni
hledi oloupit a vyhladovet. Nase
vlada. ktera nabizi svo sluzby k do
eileni mini v Evrope. mela by noj
dfive znemoznit valku domacich
kapitalistu proti vlastnimu narodu.
Jak to vypada v Lutichu.
Jeden obcan, kteremu se podafi
lo uprchnouti z Lutichu, vypravo
val anglickemu z)ravodajovi :
"Tfieet tisic obyvatelu mesta u
teklo, kdyz pocaly kule padati. Ti
co zbyli, ukryli se do sklepu a
skoro ani nevychazeji. Vsude je
hrozna spousta. V mostech zeji ve
like otvory, domy jsou pobofeny,
stfeehy-.adane a ze spalenin se
jeste kOufi. Neni tu ulice, na niz
by nebyly stfely dopadaly.,Ysiide
vava. a unci iest n i 1 n nVlm ht,.'
rusi jen vzdfdena stfelba a kroky
1 neincckyi-h patrol. Veekv dvefe
musi byti otevreny dokofan. Pe
kari kazdeho n'uia musi vseeko.
o napckou. odovzdati vojsku.
Kdozto domaci obyvan Isivo rrnl
Yr
soo-
se'ky idavnejsi ulice jsou zabarika
, dovany. Xemci se easto odvazu.ii
na vyzvedy nebezpeone blizko
pevnostem.
eri. uih' iode dostaly tureeka jme
na a budou postaveny pod velem'
!pod-admirala A. II. Limpuse, kte-
n'ho zapujoila Turkum vlada an-
,sve vfili. nebot" Xt'mei doufaji. ze
by mohlo konati jim dobre sluzl)y
proti Rusum v Asii. Turei vsak ne- ktera se uyni jevi v torn, ze cesti
:,aji do valky ani ponez ani huti.' j vojaci vypovidaji posluuost. Ne:n
Kupni cena obnasela ry deset ,ei pivd crynYeri tremi iery n.-isi-millionu
d"ilaru. kieryeh oviomjlim zabrali Elsasko a Lothrinky,
Turei XJmcum nikdy nozaphin'. jzeme franeouzsko. XaaiHm a tlsko
Xemci darovali jim radeji lode za-icem praeovali od to doby k tomu,
darmo. nezli by si jo byli dali roz- ze postnleli colon fadu lidi. ktefi
M-Hleti od Anglitanua Francou-
zu. coz by bylo byvalo jinak ncrjsympatie k Francii. Sotva se frau-
vylnmtelne.
J'e'dnani turecke VaTTy je pTTrobjvllo; bylo iivitaho Yadostnynr
tom zahadne. Pravi se, ze z obou jasotom a z)evem francouzskych
krizniku podniknuta byla prohlid- pisni. To se deje v uzemi, ktere
ka obchodnich lodi angliekvch a jo vystaveno nebezpeci, ze se kaz
francouzskyeh v Dardanellaeh. coz do ehvile Nemci vrati a na oby
obe vlady velice pohnevalo. Oba vatelstvu se desnym spusobem
kfizniky nakhnlaji uhli turecke lo-
de torpedove objizdeji kolem pfi-' likeho Napoleona pfed sto lety pfi
stavu a podavaji jim zpravy o po-'spelo nejvice to. ze nemaje dosta
hybech lodi cizich. Jake ma pfi.tek Francouzu. ktore v.ilkami vy
rom tureeka vlada umysly. tezko hubil, rekrutoval do svych pluku
nci.
Valka obrozuje vychazeni casopi
su v Americe.
Watertov.-n, X.Y. Frank L
Ioore z tohoto mesta. pfedseda s'a opustilo jej 12,000 Sasu a pfe
paiirniekyeh zavodu American j-o ku spojencum. Nedobrovolni
Paper & Pulp Association, prohhi-1 poddani jsou ve valce zivleni veli
sil, ze nasledkem evropsko vfdky ce nespolehlivym, a ani revolve
jest vychazeni americkych casopi- r.v dustojniku nepfimeji je k to-
su nejvotsi merou ohrozeno. jeli
koz so pfitomne naloza na nice
sklad tiskafskoho papiru jiz jen
na kratky eas. Situace ta zavine
na ton okolnosti. zo 75 procent
chemicke papirove hmoty pficlni
zi do Amerikv z Nemeeka, Nor-
ve.ska a Svedska. Ponevadz jest
nyni veskeren dovoz zastaven a
zdejsich vyroba neni schopna z;i -
sobiti vsechny papirny. jest oprav
nena obava. ze casopisy budou mu
set iocat co nejdfive vychazet ve
zeola malem rozmeru.
.Co se deje v cechach.
0 torn, co se deje v Cechach. tez
ko je se nmoho dozvedeti. pone
vadz casopisy stizeny jsou pfisnou
consurou a pro nepatrnou zniinku,
ktera by se ufadum nelibila, mo
hou byti konfiskovany. Casopisy
vychazeji v obsahu zmensenein a
nepravidelne. Jest patrno, ze mo
bilisace vyvolala v Cechach veli
kou stisnenost. Z nejposlednejsich
cisel prazskych novin uvefejhuje
me toto: "Naval vkladatelu u pe
neznich ustavu. Z ceske spofitelny
vybralo 1S00 vkladatelu penize 1,
100.000 korun. TI Prazske mestske
spofitelny 2000 osob vybralo vkla
du za 1 milion korun. Pfi vsestran
nem uklidhovani mysli jevi se dnes
znacne mirnejsi naval vkladatelu.
Srocein obeeenstva proti nemirne-
Vil .e vVra velmi eily nakup po-
travin. jit-liz ecny neustah stou-p.-sly.-Tato
okoinost dala nekteryni
lickynafui-i )odnet kc zvysovani
eon. coz vzbudilo oliromnou nespo-
ko.jenost obeeenstva a snadno :no-
hlo doii'r k bouflivvm deninnstm
ei-'i.kdyby polieojm straz v eas ne
zakro'ila. Po sedmo hodine vecer-
iii sioiiio o prod kramom obehod-
nika s moukou Fr. Cerneho
na
k Zizkove namesti cislo 70 mnozstvi
;lidi. kteri bourlive protestovali
ipron tomu. ze mouku ze 4G hale-
jvu z.iraz.il na 60 haleru. Obchodm'k
z obavy pred nasilnostmi zavfel
!kram. Straz obeeenstvo rozptylila.
7ake ol)c!iody jinycli prodavaeu
Iotravin byly do pozdnieh hodin
juoenich strezeny. Velke srocein
obeeenstva nastalo take pfed kra-
niem Eduarda Krcila ve Stitneho
uliei ois. 361 v Zizkove. kde lid
.tonm. aby ponemcilo Ceehv a ce-
dio tim docililo.' Jenom nenavisti
po vyhlaseni valky davali na jevo
couzske yojsko na elsaskemriize
j vymsti. Jest znamo. ze k padu ve-
vojsko z narodu. ktere ho nenavi
dely. Kdyz jej potkalo prvni ne
stesti v Rusku, zradili jej Prusove
pod genenilem Yorkem a pfesli k
nepfiteli, v rozhodne bitve u Lip-.
mu, by svo pfesvedceni zmenili.
Soustati zamysli zvysiti dane o
$100,000,000.
V'ashington. D. C. Jak sehna
ti $100,000,000 abv se wnahradila
ztr.ita Spoj. Statu na cleeh z dovo-
i zu-Jak se ocek.iva jako nasledek
: valky v Evrope bude pfedmetem
v konferenei mezi taj. McAddoem
:i zast. Undenvoodem. nredsedon
.
vyboru na cesty a prostfedky. Cle
nove tohoto vyboru, z nehoz tako
vy zakon musi vyjiti rozhodli se
uloziti kolkovou dan na ceky. prav
ni listiny. markyeo a pivo. Zavrbli
navrhy. aby dan ulozena byla take
na caj. kavu a vsechny potraviny
nebo zivotni potfeby. Znalci po
kladnieniho odboru dokoncili svou
zpnivu ukazujiei dovozy z valee
neho pasma. Pfipousti se, ze uhrn
na ztrata na clech muze obnaseti
za rok kolem $100,000,000. Pfipra
veny cislice, aby se ukazalo, co by
se sehnalo zvysenim dani z taba
:u zvetsenim dane z pfijmu.
5!
TajemnyQstrov!
Od Juliuse Vernea.
Ten to krasny roman ve trech dilech a
J
ci'tajfcf 525 Jtranek pqileme na kte- V
roukoliv adresu ve pojencn.-Statech 'i
Adrn.jtt ODVARKA IROS, CUrboi