Km'ze mini.
Loriskeho roku s velikou pn ra
don slaveno bylo v Nemeeku ju
bilenm eisafovo etvrtstoleti jeho
panovahi. Vilem IT., jak znamo,
nemeckyeh hranieieh, a tak Fran
eie po druhe byla Ruskem zaeli ra
il. na od nemeckeho vpadu.
Roku 1888 nastonpil v Xemec
kn nynejsi eisaf Vilem IT., ton
slavenv "knize mini." Rokn 1890
nastonpil na trnn po svein otei
Bedfichovi rokn 1888. 0 te" pfile- byl 3" Bismarck donueen odstou
... . . . . ... I icni r..u.
vit-nch nonwi,. .-,1 (.ocniiitv nn wivnc I'll. -UUKll JO.U 1 IclIlCll.'
ilLVtJll 11V. lilt. V. 11V V UOUJJ -
vypoeitavaly, jaky obrovsky po-
krok za Jeho panovani rise uei-
nila jako by snad cisaf mel ne
k tonm urceny dva armadni sbory,
protozc melo Rumusko s Rakou-sko-Fliei'skem
vojonskcu konven-
ei. Tato nyni obnovena nobyla
spise vystonplio by Hinunnsko pro-
ti RakouskoFhersku. Mfize tedv
Rnsko upotreuiti ve valet' bU ar
inadnieb sboru. A kolika armadni-
a KnsKo
uzavfely spolu obrannon allianei ( mi sbory disponuji Xemeeko a Ra
jako protivahn trojspolku Xemee-! kousko-FhtM'sko dohromady : Vv
ka. Rakousko-Fherska a Italie. Po.cita odpoved' na to jest h-'inozna
jake zasluhy za to. ze neineeti u-!rniU1 W Franeie pak mela pokoj. Pfed halkausku valkon poei'talo
eenei delnk-i nodnikatele pilne:" prvnieli patnaet anebo sestna-'re v Rnskn. ze by j.roti nemu mo
praeovali. n bo do konee i to.
ze Nemeeku pfibylo tolik a tobk
m 1 1 i o n u v o b y v a t e 1 n .
Amerieke casopisv. ktere
pfed obycejnym hrabatkem. uer-Kd.v2 President Carnot byl zavra-sko-nliersky efek
1 ztSen. eisar propustil na svoboiln , lilm, tak ze bv n
ete let sve vlady eisar Vilem pro- ,ldo byti pouzito i I- armadnieh sbo-
jevoval pokryteekon velkodus- i n id-:ousko-uher. k eh. Od vzr.'is
nost viici narodu, ktery jebo ro-!i;i Shska a obram v rakouske po-
Ujr'dina so byla namahala zniciti. .htke zvetsil geii";-;'::: tab rakon
;tni siln vojska na
1; i lrM.mii-on-i't.i i.- ' ztten. eisar propusin na svououu. linn, xaiv ze nv inn na urune iron-
1 . I I I IT'llV 1111(1 MlMI t (III 111 I HI ' a
tentateni div na briebo nenadaii lvsl franeonzske namorni dnstoj- ty znstal stejny poect k disposiei.
obvniene , vvzvedaestvi a Proti i sliornm rraneie ma Ae
nrvni z lianovnikn. ktery ! meeko arinadnieb sborn 25. Xvni
i
take si prispisily poklonit se t-i-'111ky.
sari Vilemovi a elivaliiy jej zv
la- iyi
ste take za to. z.e za ie.-h per a
dvacet let zadne valky nezaeal,
aekoli byl obeene povazovi'm za
velieel)ojeebtiveho a byval di-iv i
v americkeni tiskn oznaeovan ja
ko ''war lord." Ale to pry byl o
myl: eisar Vilem pry neni valee
nik,' ale spise "'knize niirn."
Neni tonm tak davno, eo ten
"knize mmr' byl oslavovan a
dnes Uz lze fici, dojde-li v Evro
pe k obrovske katastrofe, ze vinn
ponese prave eisar Vilem, ktery
podporoval Rakonsko v jebo ne
svedomitem utoku na Srbsko.
Jest arci pravda, ze eisar Vilem
plnyeb petadvaeet let vladl v po
le oji ale to nikterak nebylo Je
bo zaslnbon! Cisaf Vilem II. po
dedil prnsjickon vojaekon natnrn
po svem dedkovi Vilemn I. i po
tatovi a niival sto ebnti vrbnonti
se na Franeii nz davno, a ze ne
doslo k valee jiz drive, bylo jen
proto, ze se bal nikoli proto,
ze snad by nebyl ehtel.
Jest poneno,-pfeblednonti deji
ny nemeeke od valky s Franeii v
leteeb 1S70 71, kteron Napoleon
III. zaeal bez pfieiny, jen a by od-
vdove poslal projev soneitn. K
jiolirbn presidenta Fa lira eisar
vyslal jako svelio zastnpee knize
te Antonina Radziwilla. ktery ma
ve Franeii radii pribnznyeb. Ci
saf veliee taktne projevil svon
sympatii, kdyz zemfel franeonz
sky marsalek Canrobert. kdyz ze
mfel marsal Iae Mabon, kdyz
mnolio lidi nbofelo pfi pozarn do
broeinnebo bazarn v Pafizi. kdyz
se potopila lod " Honrgogne'',
kdyz bylo zemetfesenim znieeno
mesto Saint-Pierre na franeonz
skem ostrove Martinique. Do Pa
fize eisar posilal jenom sknteene
rentlemeny jako vyslanee, a v
Berlin e zas pfiteliekoval se s
franeonzskvmi vvslanei. V Drev-
lnsove aiere elioval se naramne
korrektne. Kdyz se slavilo otevfe
ni Kielskelio kanaln. pozval fran
eonzske lod'stvo k te slavnost.
Spojil se s dvojspoikem. a by .Ta
ponenm vyrval ovoee jejieli vi
tezstvi nad ("inon. Kdyz rokn
18M0 Jules Simon navstivil Per
lin, eisaf Vilem jej pfimo okon
zlil svon pobosthmosti a svon
ebvalou pokrokn franeonzske ar
madv. Rokn 1!)01 nozval ienorala
vratil pozornost franeonzskelio r
lidn od mizerne zpravy domaci. j onnala na prnske manevry a bo
Dne 2. zafi 1S70 cisaf Napoleon M kralovsky. Due 14. prosin
III. s armadou citajici vice uezk 1801 P oslavv pamatnebo due
80,000 miiznv n Sedann vzdal se 2 v;',lk-v s Frailt'h' isar ebvaiil
krali Priiskemii, due 4. zafi proJ-J-ytirsWlio nepfirele- a due 2.
IbVo o etvrtstoletem vy-
dojem-
ti republice, aekoli repnblika jim jng llllllvil ' stateenycb vojmecli
hlasena byla v Pafizi repnblika. ! Prosil,e
ai xts,,; ,ioi ; vn. h'oci nemeekebo cisafstvi
nabizela mil. Zkrnsivse Franeii,
v prosinei 1S70 ve Versaillicb pro
lilasili Vilema I. eisafem nemee-
kvm, a kdvz svolili k mini, Fran-1
eie nmsila jim postonpit Elsasv j vm,1'm ,n0 "avstivil franeonz
a Lotrinky a zaplatit pet billionii skon sko,1' lod-'Iphigeuii" a pre-
franconzskycli, ktefi se zonfalon
srateenosti bojovali za sve vavfi
ny. za svon minnlost i za svelio ei-
Rokn 1890 plave se po se-
sare.
frankn valeene nabrady! 1'is
marck byl by se spokojil s Elsas
kem, vetsinou nemeekyin, ale je
neral Moltke "z vojenskyeh diivo
dn" pozadoval take franeonzske
Lotrinky. Obromna nabrada byla
zadana proto, a by Franeii finan-
cue oslabila, a nemeeke vojsko
sidentn Lonbetovi poslal telegram
dikn za srdeene pfijeti. jelioz se
niu dostalo. Rokn 1900 pfimlon
val se za solidarnost Evi'opy a
lodporoval m"meckon neast na
svetove vystave v Pafizi. P.yl ve
liee nznaly vnei franeonzskym he
reekihn, ktere navstivil v ijerlin.
po vypnknnti valky znstavilo Xe
meeko 0. arinadnieb sborn na n;s-
ske braniei a ostatni vyslalo pro
ti Franeii. Xasledkem zfizeni no
vyeb strategickycb drab in Rnsi,
trva mobilisaee 13. v Xemeekn to-
liko 10 dun. Die tobo bv se valkv
sneastnilo eelkem 90 arinadnieb
sborn, tedy na 3, 600,000 vojinn,
nepoeitaje v to Anglieany, Pelgy,
Srl)v a C'ernoboree.
O brannyeli pomerecb evrop
skyeli statn informnje nas nejle
pe pfesna statistieka praee Karla
z Langn. jeduobo z vynikajieicb
odbornikn vojenskyeb.
Rakonsko-nliersky kontigent
obranen obnasi 210,000 mnzTi. Va
leena sila bez zemebrany 2.500.000.
Polni armada eita 6S1 lira porn.
348 skadron, 2261 del: eela arma
da rozeleiu'iia jest v 16 sboreeb po
tfeeb divisieb, 10 divisi jizdy a ji
nyeb reservnieb formaei.
Nemeeka fisska armada polni
eita 689 praporn, 400 skadron a
2568 del ; je rozdelena ve 25 armad
nieb sborn po dvon divisieb a ntvo
fi nejmene 25 reserv. divisi a 11
divisi jizdy. Valeeny stay olmasi
bez domobranv 4.500.000 mnzn.
roeni kontingent rekrntn 330,000
mnzn.
Italie: Roeni kontigent 140,000
mnzn. valeeny stav 1,100,000. Pol
ni arinadnieb sborn. 4 divise jizd
ni a 10 divisi pesieb dvon fado
vyeb a jinycb reservnieb formaei.
Rnsko : Kontingent rekrntn 450,
0 nnn ' , ,vot na lodi a nasledovne ze zaton
armada tuou praiiorn, bdb sica-' v
dron a 3780 del: 0 arinadnieb
sborn se 70 tlivisemi a 24 divise
mi jizdy. asi 50 reserv. divisi.
Franeie: Kontigent 260.000, va
leeny stav asi 2.300.000, polni ar-
pfirnstek obyvatelstva 31,740,000,
ze tedy kazdym rokem vzroste
Rnsko temef o tolik obyvaiel. ko
lik jieb ma eele linlbarsko n'bo
Srbsko a ze za 12 let vzrosrla po
pulace Rnska o tolik. kolik I'-ita
obyvatel eela Franeie! Rnsky ob
ebod a rnsky prnmysl nzasne se
ryeble vyvijeji a pouiti novyeb
raeionelnieb metbod v zemedelstvi
zvysnji prodnktivitn j)iidy ranid
ne, tak ze nikoliv nejiravem se
tvri o Rnskn. ze je na ."este stati
se obilniei eelebo sveta. Arironti
non i Sev. Amerikon zaroveii. P--ebo)ime
tn. s jakym neklidem pfi
blizi se v kapitalistiekyeb knizieb
k liospodafskenm vyvoji linska !
valee nejedeii odbor ameriekebo
prnmysln mnze se povznesti, ne
bof to. eo lide potfbnji, miisi si
Jinak je tonm n Rnska. Rnsko tak
jako Xemei pfipraveno neni. Jebo
vojsko se teprve miisi )ovobivati
nekde konpiti. a to bndon mnset J z domovu. dopravovati na branice
konpiti v Anieriee. kdyz evropsky j po dalekyeh zeleznieieb, vziti za
prnmysl lmde oeliromen. Ale z ve- : nim zasoby a stfelivo. Acdvoli Rn
like. krvave valky nikdy zadny tr- 'sko postavilo v posledni dobe ne
valy prospeeb vzejiti nemnze ani i kolik vojenskyeb drab, nema jich.
zemi nasi.anix komn jinemn. Jedi-ijfeee tolik eo rise nemeeka, v uiz
Jaky jest rozdil mezi Evropskym
a Americkym. vojackovanim.
Iezi vojakovanim v Evrojie a v
Anieriee je bodne veliky rozdil.
Kdezto evropske vojenske a na-
mofni zakoniky liemzi se za kaz
dym slovem trestem praebem a
olovem"' a sbelinnti tfeba i v dobe
mini stibano jest i)fisnymi tresty.
zanjaly amerieke namofni antori-
ty v torn obledn vnei sbebnm v
posledni dobe bodne sbovivave sta
novisko a podle prave vydanebo
nafizeni nebnde na pfiste sbeb
trestan vezemm. Ivdo bnde po
sbelinnti vypatran a dopaden, to
nm bnde jednodnse dana )filezi-
tost k polepseni. ale zalafovan
rozbodne nebnde. Mezi americkym
nainofiiictvem bvlo sice vzdvckv
dost lidi, kterym se z rnznyeb pfi
ein slnzba na lodi zneelmtila a kte
fi pomolili si od ni ntekem. ale
ebarakteristiekyin zjevem jest, ze
aspon v rozbodne dobe mold se
namofni odbor na sve nmzsrvo
vzdyckv siiolelmont. Ctvfi mesiee
ifed vypnknntim spanelsko-ame-
rieke valkv nebvl na ameriekveb
odieb zaznamenan ani jeden pfi-
lad sbelinnti a rovnez nekolik me
sicn po je.ji slvoneeni nebylo zatl
nyeb desertern. Ale za to pfibla-
sek niely rekrntni sta nice stale
nadbytk. Tvrdi se z bodnovernyeb
prameim, ze priemon deserei neni
snad ta j)fisna kazen na lodieb pre
vladajiei a rovnez ani tyrani mnz-
stva nemnze byti povazovano za
.nejakon podstatnon pfieinn. Xej
;eastejsi pobimtkou jest, ze mlade-
lio eloveka oinrzi jednotvarny zi-
na jen nadeje jest, ze lide v Rvro
pt". az bndon dolmani k nejborsi
liiii, pfijdon koneene k rozimm a
zapndi ty falesne vndee, ktefi je v
tak liroznon biiln a ntrpeni nvi'bli.
Kdyby nynejsi valka vedia k to
nm. a by byl odstranen militaris
mns. kdyby byla valkon posledni.
byla by pro lidstvo pozebnanim.
Kdyz byla Anglie strzena do val
ky, cena kavy pry stoupne
o 20 centu na libfe.
Jeden z eelnyeb obebodnikii s
kavon problasil, ze eena kavy
stoupne v nekolika dneeli nejnn'ne
o 5c. a potrva-li valka mnolio me
sien. ze snad stoupne doeela az
o 20e. na libfe. Xa newyorske ka
vove ))iirse stonpla nz eena kavy
o lM?e. na libfe eoz znamena zvy
seni eeny jeji pro konsnmenta o
10 az 15 procent. Take cena eaje
stoupne. ale to nema tak velikebo
vyznamn. nebof lid ve Spoj. Sta-
teeb spotfebnje eaje poinerne nni
lo. Proe stoupne eena kavy ? Xa to
je odpoved' takovato: Skoro 90
jirocent kavy je z Brazilie. a kava
je podle smlonvy s Lambert-Holt
Co. dovazena do New Orleansn a
Xew Yorkn lod'mi britske parni-
se nestavela ani jedna zeleznice
'bez vyznamn strategiekebo. Proto
by se nemobl nikdo diviti, kdyby
ve srazkaeb prvnieli dobylo Xe
meeko proti Riisinn jistycb nspe
ebn. Ale karta se obrati. az bnde
vseeko rnske vojsko poliromade.
Armadni znalei sondi, ze maji
Xemei lepsi dela. ktera braji ve
valee velikou ulobu. Ale nikdy se
nevyrovnaji Rusum na pecbotu a
jizdu. Je ziu'imo. ze na Balkane vy
bravali Bulbafi svym povestnym
'na noz". ktere bylo pro tureeke
vojaky neeini straslivym. Ruske
vojsko dovede s nasazenymi boda
ky pracovati prave tak dobfe ne
bo jeste lepe nezli Bulbafi. Jest o
tazkou, budou-li na baltickycli a
polskycb planinacli rozliodovati
dela nebo bodakv.
K valee japanske se nynejsi val
ka porovnati neda. Tarn zavisela
eel fi spasa Rusu na sibifske draze,.
jednokolejne zeleznici, po niz jel
vlak z evropskebo Rnska eelycb
etrnact dni. Zde se jak Xemei, tak
Rusove opiraji o celon svoji zemi.
Jak spisovatele ziskavaji my
slenky. Spisovatelstvi je vzacne iimeni
a nemiize si je kazdy vzdelany
kove linie. Kdyz se ted Anglie za- elovek osvojiti. Jsou spisovatele
pletia do valky iniport kavy prav-Juspesni, jiebz prace jsou eteny
depodobne nvizne, a svetova zaso-'velkym poetem ctenafstva a jsou
ba kavy bude pak ryehle ztravo-J opetne jini, ktefi nedovedou ku
vana. Ameriesti obebodnici s ka-jsvym pracem upoutati takovou
von budou si bledet zajistiti slu- pozornost. Jedni nemaji stesti v
ztJ) etyf parniku ocelafskebo trus , ziskiivani dobrycb myslenek a ji-
tu. by sem na zpetne plavbe z Jiz
ni Ameriky pfivazely kavu. Kazda
z tech lodi mohla by pry vziti s
sebou 50.000 pytlu kavy.
ni nedovedou je opetne dobfe
zpracovati. Jenom ten spisovatel
je uspesnym. ktedy dovede ziska
ti dobrou mvslenku a tuto dove-
bvlo pfipraveno zustati ve Fran-! 41 svou P"Z1 z"oval take kon
cii pet let, az by tech pet billio
nii bylo zaplaceno. Ale ooetavi
Francouzi zaplatili naliradu o
dva roky dfiv, a posledni nemec
ky vojak odtahl z Franeie v zafi
1S73.
Bismarck byl tim veliee nemile
pfekvapen, ze Franeie tak zaby
se vzpamatovala ze sve brozne po
razky, a proto jiz na jafe roku 1S
75, etyvy roky po uzavfeni mini,
se ehystal Franeii doraziti.'
Pruske easopisy psaly tenkrat o
valee doeela brutalne a cynicky a
s velikou jistotou; rozehazely se
toliko v torn, zdali valka zacne
lined na jafe ci teprve na podzim.
Ale k valee nedoslo! Rusky car
Alexandr II. dal Franeii na vedo
mi, ze nema se ceho obavati, a
v kvetnu o sve navsteve v rierli
ne vysvetlil nemeeke -vlade, ze
titok na Franeii znamenal by val
ku s Ruskem (aekoli tenkrate Ru
sko bylo spojencem Nemeeka, cle
nem trojspolku.) A tak zelezny
kanclef ustoupil od svelio nicem
neho planu.
Dvanacte let pozdeji, roku 18S7
stoupenci jenefala Bouleangera ve
Franeii maleni vyvolali obean
skou valku. Bismarck zase videl
dobrou pfilezitost, vrlmouti se na
Franeii. Ale v Kusku vladl Ale
xander II., ktery byl rok pfed
tim vystoupil ze trojspolku, a
servativnejsi malife franeonzske.
Kratce feceno. delal cisaf vse
chno mozne, a by se franeuzske
mu lilu zavdecil. A nodafilo s
mu to merou nemalou : podaf i
lo se mu to daleko lepe, nez se o
beene soudiva. Je pravda, v za
branyeh provineiich Elsasku a
Lotrinsku vladl lirozne despotie
ky; je pravda, ze na prvni miro
ve konferenci v Haagu prave ne
meeka delegace svym odporem
pfekazila, ze nedoslo k omezeni
sileneho zbrojeni, je pravda, ze
ve svveb fecich cisaf leekdv se
podf ekl a mluvil vybojne ; je pra
vda, ze si vybudoval valeene lod'
stvo, o kterem roku 1S70 nebylo
ani potuchy, a ze veliee rozmno
zil a zesilil armadii ale to vse
Francouzi nemeli tolik na ocicb,
jako ty jeho zdvofilosti, a tak se
mu podafilo, ze je salil, odzbro
jil jejieh neduveru, jako by je
bypnotizoval. O torn maine svedec
tvi nestranneho Americana.
mada 617 praporii'bez armady ko-
lonialni 380 skadron, 30 skadron
spahiu: 2696 del. armada rozcle
nena je ve 21 sborn se 47 divisemi
a 10 divisemi jizdy. 19 reservnieb
divisi.
Anglie pada na valm jako vel
moc pfevazne namofni.
Srlisko : Kontigent rekrntn 40. 1
000 mnzn, valeeny stav 300,000
muzu. Polni armada citii 164 pi'a
pory. 37 a jednu etvrtinu skadro-
ny, 300 del a formovana jest v pc
ti armadnich divisieb, 2 divisieb
jizdy tvofi se dalsich pet divisi
prvni vyzvy a pet divisi druhe vy
zvy. 1
Rumunsko : Kontingent 43,000
zi po zmene Teste drive, nezli vv-
Prsi jeho lhuta. Kde shied;', vati
pfieinn teto nynejsi hovivavosri
nainofnich autorit vnei desert um.
to je zajimavou otazkou. Tajem
nik namofnictva je sice pevin"' fe
svedeen, ze na disciplinu muzstva
nebude to miti zadnycli neblahych
nasledku, ale o torn )onei nas nej
lepe budouenost. XVpopiratelnym
(faktem jest, ze namofni slnzba ne
ni zadnou kratocbvili. tfeba mela
i svoje dobre stranky a mnolio lidi
luchraneno bylo pfed porusemm
)fisahy jenom obavou pfed stiha
nim v padu deseree. Jak to bude
na ameriekych lodich dopadat, az
tato obava odpadne?
Svet zpotfeboval loni 18,550,883 : de dobfe zpracovati. Mnohym po-
Ohromne massy voj
ska na bojisti.
Rusko disponuje 44 armadnimi
sbory. Jeden novy se prave zfizu
je. Z tohoto poctu je 15 armadnieli
sboru v Oriente, v Sibifi, v Turke
stane a na Kavkaze a ty nemohou
sve postayeni opustit. Ale vseehny
ostatni proti Nemecku a Rakou-
ten dal svemu minjstru zahranic- sko-Uhersku vystoupi ofensivn,e.
nich zalezitosti instrukce, a"by lie
dovolil zadne "zmenseni" Franeie
Nem totif pravde podobno, ze by
"bylo tfeba. pqstaviti vojsko. takena-
a mimo to mobilizoval vojsko na J runrunskyeh hranicich. Drive byly
Bude Amerika miti zisk z Evrop
ske valky?
Lide, ktefi se domnivaji, ze snad
Spoj. Staty evropskou valkon, biili
vi eo, ziskaji, jsou na omvlu. Bu-
niuzu. valeeny stav 600,000 muzu. j dou nektere tfidy, ktere z toho
polni armada eita 220 praporn, ( blul(m miti pi.0Speeiu aie na (1ru
83 skadrony, 55SS del a je rozcle- h strang blule vice tehj k(lo? 7
nea v pet arinadnieb sboru s 10'Ai,n l.n.u., sim.i,, v.,
' - ' " I
pytlu kavy eili 2.448,716.556 liber (staei vlastni obrazotvomost a ji
kavy. Z toho pfipadlo na Spoj. ni vydavaji se na lov za myslen
Staty 9 milionu pytlu eili 1.1SS,- Jkami. Jedni pozoruji jenom svo
000.000 liber v eene $783,5S9.297. je okoli a ziskaji dostatek latky
bum a Rusku bylo i v Krakove. ku svym praeim, ale jini musi se
vypraviti na cesty za myslenkou
Cisaf Frantisek Josef desi se Ijakc vzacnym motylem. Je jiste
vlastniho zlocinu. zajimavo, jak velei spisovatele zi-
Pafiz. Celon Evropu zajima, skavaji myslenky. V. C. Wells,
ze dosud Rakonsko neodhodlalo se jelioz fantastieke romany tesi se
k siinejsi potipore AemecKa a ma- veliee pozornosti, ma vzcIvckv v
lem se mluvilo o dedicne nevdee- zasobe hromadu myslenek, ktere
nosti Ilabsburku. Tolik "&ak postupem casu hodla zpracovati.
je jisto. ze rakousky cisaf silue Sam se pfiznava, ze dobre myslen
vahal ustit se do valky s Rus- ky napadaji jej v noei. Pficliazi
kem. nebof jiz nyni se pry deVi sve rano ku snidani s myslenkou a
ho vlastniho zlocinu a brozne se diktuje ji svemu sekretafi. Ji
trapi, ze z konfliktu se Srbskem nym spisovatelem. kteremu my
vzrostla jiz vse-evropska valka. slenky pficluizeji tak snadno, je
Ac byl r-lenem trojsjiolku. cisaf ra- Cuteliff Hine. Ten ziskavj'i my
kousky si bodne zakbidai na ji-, slenkv pfi cestov.ini. Jerome Klao
nak dobrem pomeru k Anglii a'ka Jerome, anglieky humorista,
Franeii. Ones ovsem je sit naee ktery za zivy svet nedovede po
stejna, jakoby Rakonsko valeilo i j vedeti, jak )fisel ku svemu jme
s nimi. Zpravy. jt;: doehazeji z nu. ziskava myslenky pfi chozeni
Pafize, Viden nvni sihie sklicily j ze svetnice do svetnice. Iyslen-
a lid. nyni zaeina prohledat. Tim iky pak formuji se ve chvili, kdy
spise, ze vojenskou stranou slibo
vane rozdrceni Srbska se nejak
divisemi a 2 divisemi jizdy.
Bulharsko : Kontingent asi 40,
000 muzu, valeeny stav 400,000
muzu, pravdepodobne vsak vice.
Polni armada eita .104 prapory, 37
skadron, 348 del; 3 armadni sbo
ry o 9 divisieb a dvon divisieb
jizdy 9 reservnieb brigad.
Cermi Hora : Valeeny stav asi
60,000 muzu, 59 praporn, 150 del,
foiinace 4 brigady.
fieeko: Kontingent 40,000 mu
zu, valeeny stav 350,000. Polni ar
mada 14 prapora (zvySnji se na
174), 16 skadroi., 30S del, forma
i.c 11 divisi. Beliem balkanske
va'ky b.ylo utvo"cno 11 divisi re-servy.-
Neutralnimi staty v Evrope by
ly do vypuknuti valky toliko Svy
cary, Belgie a Nizozemi. Ze statu
trojdohodovycli hejmducnejsim je
R.usko. Rozlohou a neyycerpatel
nym temef lidskym inaterialem vo
jenskm. PfedstaynesiJ.en,.ze ta-
miste jest znamo. ze evropsti ka
pitaliste maji ve Spoj. Statecli
mnoho penez, ktere budou nyni
stahovat. Tim spiisobem se pohrne
amerieke zlato do ciziny merou ne
byvalou. Evropske bursy jsou za
vfeny a tim cena ameriekych ob
ehodnich papiru znacne utrpi. Ce
na psenice jiz nyni iizasne stoupa
a s psenice zaroven take vsecky
jine potraviny. Potravin Imde se
do Evropy vyvaeti velmi mnoho,
ale za to se uplne zarazi vyvoz ji
neho zbozi. Jiz dnes je "nadeje".
ze cenj- masa vystoupi tak, ze bo
ehudsi lide ani nebudou moci jis
ti. Ve Spoj. Statech tezce utrpi ty
tovarny, ktere jsou odkazany na
vyvoz do ciziny. Evropane nebu
dou moci zbozi z Ameriky kupo
vati nejen za valky, ale i jeste
dlouho po valee. Mnobym delni
k'um anierielyin snizena bade
mzda, pfi ..cera2i jinx vzroste vyda-
to fise zaznamenala behem 10 let-ni za potraviny. Je pravda, ze po
zastavi se pfed hodinami a sledu
je tiehy a pomaly pocbod jejieh
nezda uskutecnovat. 1 Belehrad rueicek. Nekterym spisovatelum
nijak neopevnenv, jeste sioji. .pramen tekouei vody poskytuje
A tak porazky, ktere Rakonsko,
dosud trpelo na lr-anicich srb
skych silne ochladily "vlastenee
tvi"i i samych Nemeu.
Neni pochyby, h) Rakouslco vr
ha se do valky s Ruskem v bbiho
vem domneni, ze se mu zdafi Sr
by zatim drzet na ur'de a utokem
dobyti nejakeho vitestvi na Ru
secli. Vsak utecha iakova je velmi
draha. Zda se, ze stary inoenaf pod
tihou svedomi se zaeina skbmet
do hrobu a Rakonsko stoji pfed o
tazkou, jejiz rozf eseni muze zname
nat iiplny rozklad stare monar
ch ie.
Co se ocekava od Ruska.
Jisto jest, ze bylo na tuto valku
Nemeeko pfipravenejsi nezli kdo
koli jiny v Evrope. V zemi, kde je
kazdy muz vojakem, pracoval ar
madni stroj jako liodiny, a proto
take se Nemeeko odvazilo valku
vypovedeti beze vsech priitahu.
Vsak prave temito svymi pfipra-
vami se XTemecko vyeerpalo do
krajnosti. Co dovede, eo zmiize, u
kaze se eo nevidet. Co nedokaze
Nemeeko ihned, nedokaze pozdeji,
nebof nebude uz mit odkud brati.
inspiraci. Jini ziskavaji dobre
myslenky pfi raiini proelnizee.
Hall Caine, jehoz ronian, "Zena
kteron jsi dal", vzbudil pozornost
po eelem svete, pravi. ze myslenky
plynou mu casne z rana. V dobe
letni vstava casne rano, projde se
a ak useda k praci. X te dobe
dafi se mu nejlepe. Nektefi spiso
vatele nepfemysleji drive dokud
nesedi u sveho psaeiho stolku.Jsou
spisovatele. ktefi dovedou pfemy
sleti a psati za kazdych okolnosti
a vsude a jsou opetne jini. ktefi
potfebuji naprosteho klidu a pfi
jemneho obklopeni. K prvnim pa
tfil basnik Walt "Whitman a druzi
maji pozoruhodneho pfedstavitele
v Rudyardu Kiplingovi. Vetsina
spisovatelu se vsak domysli, ze ve
eer je nejvhodnejsi doba k pfe
mysleni a pracovni. V dobe, kdy
dum je tiehy, kdy stinidla jsou
stazena a kdy oh en promeni se
v massu rudyeh uhlilcu, pfichazi
inspiraee a klidne se praeuje.
Majetek Franeie jest odhado
van na 50,.000,000,00JX
V Rusku maji 2,124,200 akru eu
krove fepy letosniho roku.
