OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
PUBLISHED WEEKLY
ZABAVNY
TYDENNIK
Vychazi' kazdou tredu. Published Wednesday
Vydavatele : :
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduse :
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
2adne obavy pfed pa
nikou ve Sp. Statech.
Die ruznych zprav, kolujieieh
poslednich nekolik dm o vzruseni,
jake vniklo do sirokych vrstev
zdejsiho lidu, obiivajiciho se, ze
evropskou valkou otfeseny budou
i zdejsi pomery do te miry, ze vy- kaz pra'vdy a soud poslance osvo-
voz zlata do Evropy ze Spojenych ibodil. . .
Statu zavini nedostatek draheho
brain, kde poslanei Canov a Pas
tukov napadali krale a svolavali
11 a neho bozi a na'rodni ponistu.
Stambolijski koncil svou fee; Vsi
elini, kdoz zavinili pohromu, za
slouzi je povesiti zde na pomniku
eara Osvoboditele !" Pruvod chtel
opet proniknouti ke kralovskemu
palaei, ale polieie sahla k savlhn
a rozehnala zastup, pfi eemz mno
ho osob bylo raneno.
Sofijsky dopisovatel lublanske
ho "Slovenskeho Naroda" sdelu
je, ze velky rozrueh vyvolalo ny
ni pfeliceni s poslaneein Lukano
veni v Plovdive. Tyz za volebniho
ruclm na jedne selnizi ostfe napa
dal krale, vytykaje inn, ze jest
nejvetsim nepfitelem Bulharska a
naroda. Pfed soudem nastoupil du
kovu v teto zemi a nastane dokon
ce i panika v ameriekem finane-
nfm cvpfp liinynn crmditi. ze ten.
, , , , , l l - nienava udiveni me
kdo tak smysh, jest rozhodne i r ,
, i ' t i nau tun, ze poun va
na ceste spatnych informaci. Jsou
nanejvyse posetile tyto obavy a
kazdy cini se smesnym, kdo se
domysli, ze neni, neb za propuknu
ti vseevropske valky,ze nebude ve
Spojenych Statech naprosta jisto
ta vkladu ulozenyeh u spolehli
vych, statem kontrolovanych
bank.
Bylo by zlocinem v nekom, jenz
na zaklade nedostatecne znalosti
pomeru ma posetile uzkosti, ziviti
nediiveru k pevnym peneznim za-
kladum teto zeme. Nikoho nesmi
postrasit rozrueh, jaky byl na new
yorske burse a odvozovati z toho,
ze jest to pfedzvest paniky.
Nikdo nesmi pohlizeti na okol
nost, ze byla newyorska bursa, ja
ko na spatne znameni budoucnosti,
uzavfena, naopak to stalo se jen v
zajmu dobrem k udrzeni pevnejsi
ho stavu kursii a k zamezeni silnej
siho vyvozu zlata do Eyrop3T.
Newyorska bursa byla uzavfe
na a rovnez tak bursy na bavluu
a kavu.
V senatu ve Washingtone pfijftt
navrli, aby vydan byl do obehu
dodatecny pocet bankovek odpovi
dajici okolnostem, ktere vznikly
na zaklade pfitomne situaee a vy
vazer.i zlata do Evropy. Za tim
ucelem uveden v platnost Yreelan-
duv zakon ohledne akcii Federalni
"v Res'ervrii Banky. -
Tajemnik finanei IMeAdoo pro
hlasil, ze muze byti vydauo za
$500 niilionu bankovek.
"f-inaneni posiee Sp. Matfi jest
tak pevnou, ze citclir": nemolila by
byli offesena i v pfijiade vseevrop
Ske vlky.
Smutne jubileum.
Bulhafi bolestne vzpominaji o
sudneho vfroci nyiii, kdy vysel
rozkaz k bulharske armade, aby
pfepadla srbske a feeke vojsko.
Kdo to zaplati?
Jeden vychodni casopis zazna-
stske panicky
Uecny poplach
v zemi sest tisic mil daleke xy
hnal do vyse cenu pseniee na zdej
sich bursa ch.
'Nemohu pochopit," zvolala
zminena pani vzhledajic do novin,
"proc valka v Srbsku, ktere jsem
na mape hnedle nemolila najit,
vyhnala cenu pseniee o deset cen
tu na buslu. Co je nam do te val
kv?"' Srbsko, Tliry, Eumusko i Ru
sko jsou vesmes zeine, kde se pe
stnip nmozstvi nsenice : vsechny
u - - i
tyto zeme vyvazeji psenici uebo
mouku. Valka v techto zemich
zrovna pfede znemi znamena. ze
ziiacna cast letosiii iirody bude
znicena. a ze ani napfesrok nebu
de mozna vypestovati obvykle
nmozstvi pseniee. Valcici niirody
spotfebuji vice a vypestnji meue.
Obchodne vzato, pseniee je sko
rem zrovna tak tekuta, jako oce
an je tekuty fysieky. Ceny vsnde
bledaji rovnovahu, stejnou aro
ven. Coz konecne lze fici dues te
mef o vsem, protoze cely svet je
dues uz naramne maly, jako by
jedine obchodni mesto, Poptavka
v Fjvrone se zvvsi. a zasobv se
. 1
zmensi nedostatek musi se na
hraditi dovozem odjinud, a to ze
ne ceiij' do vyse, doma i v cizine.
Kdyz uz pouliy poplach vyhnal
ceny do Tse, tim vyse vyzene
je velika valka evropska. A
mericti farmefi meli by z vyso
kych cen zisk, ale zisk ten nikte
rak asi nebude v pomeru k cene,
kterou Evropa musi platit. Dej
me tomu, ze svet dues nni ctyfi
biilicny buslu pseniee, a ze pfes
noe zhafi polovic te zasoby znici
olmem. Cena bude zitra rice nez
dvakrate tak vysoka, a ty dva bi
liony budou miti vetsi cenu, nez
li dues maji ctyfi billiony.
Ale to nic nemeni na te smutne
skuteenosti, ze svet byl by o dva
ti pod rakouskym vlivem!" To je
svata pravda, doktore, takova by
la vzdy oua nesnesitelna politika
rakouska od sameho zalozeni fise.
Skoro kazda pid' rakouske pudy,
ovladane dues Ilabsburky, byla zi
skana podvodem, nasilim, loupezi
a ki vi. Vsechny ty narody, "skvr
nata", skladajici dues dvojitou
monarehii, stmeluje dohromady ni-
koli laska a vernost, nybrz krev,
okovy a bodaky. Bylo posledni pfi
vteleni Hosny a Ilercegoviny neco
jineho nez eira loupez? Obe tyto
zeme byly osvobozeny Ruskem, o-
be jsou osidleny temef vylucne
Slovany, hlavne Srby, ale tento lid
od rakouske okupaee je nelitostne
pronasledovan a utiskovan rakou
if 1 T-k 1 1 1 '
sKvmi uradv. naKousKo, iaK zna-
lno, rado by napodobilo Nemecko
a Velkou Britanii jakozto namof
ni moe, ale na nestesti nema pfi.
hodneh pfistavu a rado by si jej
zjednalo, ovsem jako obycejne Ion
pezi, ale Srbsko nechce k tomu pfi
voliti, proto musi byti toto "skvr
ne" rozdrceno. Rakousko po mno-
ho let hledalo jen trochu slusnou
zaminku, jak by se vrhlo na ten
maly, ale ovsem hrdinsky stat, a
znicilo jej, a tu konecne se docka
lo. Naslednik trunu a jeho zena
byli zavrazdeni v Bosne rakou
skym poddanym, ale srbskeho pu
vodu. a tu, bez jakehokoliv vy
setfovani skutecneho stavu veci
Rakousky rvac obvinil srbsky na
rod z tohoto hrozneho zlocinu, do
bfe veda, ze srbsky narod jako ce
lek neni za zlocin o nic vice zod
povedny nez "muz z mesice'. Proc
Rakousko nevtrhlo do Italic a ne
znicilo ji, kdyz cisafovna Alzbe
ta byla zavrazden-i ilalskym anar
chistou? Tehdy ani jedine slovo
rozhofceni proti Italii so neozvalo
v cele rakouske monarehii. "'6
pokryteetvi, t''s poklad!" Za po
sledni balkanske valky Rakousko
hralo nejhnusnejsi a nejhanebnej
si ulohu. Na poilnecovani Rakou
ska velmoci zbavily krale cerno
norskeho onoho uzemi, ktere se
svou hrstkou chrabrych horalu vy
rval z rukou "choremu muzi'',
Turecku. Rakouska hanebna ma
chiavelisticka politika a jeho in
trikv stvofilv tak zvany "Alban-
" IT 1 ! Y " 1 -fii
Nasledky nesfastne valkv druhe , simony dusui pseniee cuuuw. -
pro Bulharsko jsou znamy. Vse-
obeene se jiz dnes uznava, ze to byl
hrozny zlocin a nejnesi'astnejsi
den v novych dejinach bulharske
Zadne am sebe vyssi ceny, am u
rovnani Domeru nic na torn ne-
zmeni. Busl nsenice, ktery dnes
liiii cenu muze zitra initi cenu
ho naroda. Soudi tak nejen vfidW,2' ale ani zitra neiulgh'1 se z
neho vice chleba nezli dnes. Valka
znamena zkazu uzitecnych veci
radikalne-demokratieke strany so
cialisticke. nvbrz i iinvch. tak dr.
Momcilov ze StambuloVske vladni a ztratu zaPlad tij kdo l,2i"
strany pravi, ze to bvl posledni tecne veci P0-"' konec fon
nerozum z cele fadv iinvch. ktere' cu Pak Jen lkU pracujici. S hu
uoni'zilv Bnlhavskn' ViVIpp ?Mn5.! manitnilio stanoviska valka je bar
delske strany Stambolijski napsal, ! b"stvf s hospodafskeho stanovis
ze den onen mel nejosudnejsi na- ka olaznovstvi
sledky pro bulharskv narod. Pre-
dak narodni strany Ilija Bobcev 'Znameilite VySVetleill
pravil na schuzi v Plodive, ze vin- V "The Milwaukee Sentimen-
nici jsou vseobecne znami a ze jest tal" z 30. cervence pravnik Jan J
na case, aby byli pomsteni a dosta- Vlach ma zajimavou odpoved' na
li zaslouzenou odplatu.
vyroky Dr. Alberta Harschmana,
Ackoli polieie zakazala vsechny jenz se vydava za fakouskeho, kon
projevy v osudny den, nemohla sularniho jednatele. V chinku torn
potlacit obrovsky pruvod pobhz u- se pravi: "Cetl jsem se zajmem
niversity. V cele nesenv rude nra-! ruzne interviewv Milwaucanii, u-
pory cerne zastf ene s napisy : vef ejnene v denninl tisku, o nasta
"Pomsta nad vinniky za 80 tisic vajici valce mezi Rakjouskem a
padlych vojaku, 60,000 vdov, 200jSrbskem. Vsichni tito panove ve
tisic sirotku a 300 tisic truchlicich I lebi Rakousko a jeho velkodus
domu!" Socialists nesli napisy :-nost a snizuji, tupi a odsuzuji ma-
"Pryc s monarchismem, nechat' zi
je "lidovlada!" Pfed kostelem
mluvil za socialisty z tabora siro
kych Altonkov, jenz prohlasil kra
le za hlavniho vinnika bulharske
ho nestesti a vyzval narod, aby
proti nemu'vystbtipil. Pruvod chtel
pfed kralovsky palac, ale silne po
licejni oddily to zabranily. A tak
sli demonstranti jpred Narodni so
le Srbsko. Tito lide necetli a, cet-li-li,
pak vedome snazi se oklama
ti a naplniti pfedsudkem amerc
ky lid. Dr. Herschman jiste neu
myslne, ale nic mene upfimne vy
jadfil politiku rakouske vlady slo
vy : ' ' Ovsem Rakousko nenmze mi
ti jiezbedne sk.vrne, pachajici nez
bednosti, za sveho nejblizsiho sou
seda. Sousede Rakouska mjiseji by
sky" stat, ktery od sveho zfizeni
je k smichu svetu, stvofilo jej a
uzemi dobj'teho a obsazeneho za
balkanske valky Srbskem a Reky.
A, aby postavilo vsemu tomu ko
runu, Rakousko svymi hnusnymi
niklv znusobilo druhoii balkan-
skou valku mezi Bulharskem a
Srbskem. Proc to vse Rakousko
cinilo? Jedine proto ze dice byti
jedinou vladnouci moci na Balkan
skem poloostrove, ale aby mohlo
korunovati tuto rozpinavou politi
ku lispechem, potf el uje silne lid
stvo a vhodny mofsky pfistav.
Srbsko ,toto ''skvrne", je kamen
urazu liicemnych velikafskyeh phi
nu rakouskych a musi byti tudiz
zniceno. Smutne a neblahe zavra
zdeni naslednika trunu jest pouze
zaminkou, skraboskou na oklama
ni sveta a ospravedlneni vrazdetii
a loupeni ve velkem. Jen ctete tu
1 m i - i tt i I
a i yruisivo ; navorsKO a v lnem-1
befsko pak prohlaseny kralov
stvim a Badensku pfifknuta svr
chovanost panovnicka, eimz pfe
staly zeme ty byti podmaneny ci
safi nemeckemu.
Na raz bylo po tisicilete fisi fim
sko-nemecke. Cisaf Frantisek, jenz
jiz v roee 180 pfijal titul "dedic
neho cisaf e rakouskeho"', zfekl s"
nadobro starodavneho titulu fim-
sko-nemeekeho, jenz beztak pozbyl
vyznamu. Kdyz Rakousko pozoro
valo. ze Napoleon v roee 1809 jest
pfilis zamestnan ve Spanelsku, se
stavili zemskou obranu a dalo se
do pole. Napoleon vsak neehal Spa
nely a vtrhl do Nemec, kde zvite
zil u Eekmihlu a pustil se k Vid
ni, kde sice byl areiknizetem kar
lem porazen, ale po dojiti novych
posil porazii Rakusany u Wagra
mu. coz stalo Rakousko Krajinu,
Terst a Chorvatsko a bylo nnceno
pfistoupiti ke kontiiientalni iista-
ve. Mir museli tez rakousti uza
vfiti tez proto, ze na druhe strane,
a sice v Rusku, utrpeli take poraz
ku a penize jiz dochazely.
Cisaf Prantisek. aby si zabez
pecil mir, dal Napoleonovi svoji
dceru Marii Ludoviku, kdyz tento
se po desetiletem manzelstvi roze
sel s Josefinou. Snatek konan byl
v roee 1810 a za rok narodil se
manzelum princ, jenz jiz v koleb
ce mel titul "kral fimsky."
Svazek pfibuzensky s eisarem
Frantiskem pfinesl Napoleonovi
to dobro, ze kdyz Rusove vydali
provohinike vsem narodum Evro
py, aby se pficinily o potfeni Na-
poleona. ze neuposlechl a zaujal
stanovisko do niceho se neples-
ti.
Po padu Napoleona zaclo upra-
vovani Evropy a uzavfena ' sva
ta aliance", jez zarucoyala vseo-
becny mir. Rakousku dostalo se o
pet Istrie, Dubrovniku, Kotoru,
Benatska. Tyrol, Solnohrad, Tar-
nopole i Milanska. Polsko zustalo
rzdeleno mezi Rakousko, Rusko, i
Prusko. jen Krakov s okolim zu-
stal republikou.
Po Napoleonovi pfisel knize Met
ternich, statnik rakousky. Po veli-
kem Bonapartovi pfisel muz. jehoz
diivtip spocival v pletiehach a a
nekdotaeh. Nastalo naproste zpa-
.tecnictvi; kdo cekal, ze po padu
TNapoleonove pfijde svoboda, vol-
nost, ten se zmylil. Zasada Met
ternichova byla: "vladaf ma. pra
vo od boha porouceti narodum,
narodove maji mlceti a nanejvys
poslouchati."'
Valky iiapoleonske nezustaly o
vsem bez vlivu na statopravni po
mer Cech k jinym zemim. Cisaf
Frantisek. jak jiz svrchu u vede
no. pfijal titul cisafe rakouskeho
v roee 1801, sloziv potom titul ci
safe fimskeho. Dlouho se jednalo o
ZD RAW CLOVEK
je silny, piny zivota a kfepkosti. Nemocnmu nevede se
dobfe. Je jako zlamany, bez moci a vlady. Cftite-li
unayu, zmalatnglost, slabost a nevrlost, neodkladejte
s lecenfm. Zacn6te ihned uzi'vati
Severuv Zivotni balsam
(Severa' Balsam of Life) a tak spejte dale na cestS ku
zd ravi. Mnoho jich tak ucinilo a tvrdi, ze jest to velmi
cenny, lcivy silitel cele soustavy.
U chudokrevtiych posiluje If rev.
U dyspeptiku napravuje zazivaci nepofadky.
Dodava zdrave chuti k jidltt.
Napravuje nezazivaost a odstranuje zricpu.
Jest zdatnou silivkou u inuzu i zen.
Zkouska vas pfesvSdci. Cena 75 centu v lekarnach
Severuv Gothardsky olej
Na bolesti a krece.
Mi'stni prostfedek liniment.
Cena 25 a 50 centu v lekaruaeh.
Severovy lab-Lax.
Projimave cukrovinky.
Pro ditky i pro dosp16.
Cena 10 a 25 centu v lekarnach.
VyslovnS vzdy zadejte v lekarnach jen Severovy L6ky.
Nemuzete-li je dostati, objednejte si je pft'mo od
W. F. SEVERA CO. Cidar Rapids, Iowa.
Usudek o nynejsf
valce.
Evropska valka narodohospodaf
skym elixirem. Vsecky okolnosti
nasvedcuji tomu, ze v nynejsi
valce Germani podlehnou.
"Nadvlada v Evrope bude pfi
tomnou evropskou valkou rozhod
nuta pro cele stoleti, ne-li vice,
mir bude rovnez zarucen, niirodo
hospodafske pomery budou zre
formovany a narodove zbaveni'o
bavy pfed valkou,odvrati svoji po
zornost od valecnych pfiprav a bu
dou venovati vice casu svemu vnej
simu i vnitfnimu rozvoji. Billio
ny dollaru, jez byly kazdorocne
vydany na vyzbroj, zustanou v ru
kou rolniku a delniku, jimz az do
sud bylo davati celou tfetinu sve
ho majetku vlade.
"Ac to zni krute a ponekud
paradoxne, vseobecna evropska
jvlada bude pro Evropu zajiste e-
konomickym elixirem. Nynejsi' val
ka pfivede snad Evropu na pokraj
bankrotu, ale v jednom smyslu
bude pro ni pfec pozehnanim. Na
rodove upusti aspoii na cas, ne-li
na vzdy, od valek a tato skutec
nost osvobodi evropske rolniky od
pfimo neuvefitelnych pophatku.
Lid se vzkfisi, obchod a prumysl
zkvete.
"Vydaje spojene s nynejsi val
kou budou ohromne, ztraty. lid
sky ch zivotu budou take dozajis
ta velike, ale penezni vylohy. ani
snad ztrata lidskyeh zivotu, nebu
dou ani z daleka tak velike jako
by byly, kdyby Evropa byla dal
sieh deset let ve valecne pohoto-
t vosti. Nezasveceni si nedoviHiou
torn, jaky titul se cisaf i ma dati. I nf.eisfavit. P0 valeena nohotovost
domyslivou, vypinavou a urazli
vou notu, kterou tento rakousk3'r
rvac poslal Srbsku. Posilajic tuto
pysnou a pohrdlivou notu, rakou
ska vltida vedela pfedem, ze zad-
ny sve cti dbaly a svobodny na
rod, byt' sebe mensi a nevyznac
nejsi, nemuze se ji slusne a cestne
podrobiti. Ze Nemecko je oehotiio
pfisjieti svemu spojenci Eakousku,
nepfekvapuje. Srbove jsou Slova-
ne, a Slovane jako eelek se odva
zuji a osmeluji tvrditi, ze "Deut-
schland", dnes naduty pychou a
domyslivosti, neni "ueber alles".
Jan J. Vlach." Cianek tento
vysvetlil mihvauckym americkym
ctenafum podstatu srbske veci tak
pekne, ze s radosti jej zaznamena-
vame cely v pf ekladu. s
Cfsarstvf rakouske.
Due 2. pi;osince 1805, prave rok
po torn, co Napoleon na hlavu
svou, cisafskou korunu si vlozil,
osmdesat tisic Kusu a Rakusanu
stalo proti mnohem slabsimu voj-
sku Napoleonove. Bitva byla hroz
na, a vitezstvi se klonilo k spojen-
ciim, lec vecer vitezili Francouzi.
Rakousko pfinuceno pfistoupiti v
Prespurku na mir, jimz odnaty mu
zeme: Benatsko, Istrie, Dalmaeie,
Nejdfive mel miti nazev "cisaf
eesko-uhersky '". ale stavove uher-
sti ozvvali se proti tomu z obavv,
aby pry jich stara ustava nevza-
la ujmy a tak konecne nalezen na
zev cisaf rakousky. jenz uznan ode
vsech evronskveh statu. Nanoleon
Isice cinil namitky, ale posleze pfi-
volil. Po zruseni cisafstvi fimske
ho pfestal i stary zavazek kralov
stvi Ceskeho k Nemecku ve pfici
ne cisafske jizdy do Hima, pomi
nulo i kurfifstske pravo eeskych
kralu v Nemecku. Cisaf dal pro
hlasiri, ze nGvy titul nema co ci
niti se zfizenimi, pravy a svobo
dami zemi, tern vsem ze pniva je
jich zustavaji v platnosti a pine
zajistena. Znanni verolomnost
Ilabsburku vsak lamala prava
pfed tim a proto i po prohlaseni
torn, bez snemu ceskeho zadal ci
saf ulozeni dani valecnych a tfid
ni dane. Omezena i obecni samo-
sprava, starostove ci purkmistfi a
rychtafi stali se dozivotnimi a i
skolstvi omezovano.
Zajimavym jest, ze v te dobe ob-
jevil se zasly jiz titul "Ceska ar
mada," ktery ji byl dan jen proto,
ze byla v Cechaeh, tedy bez pod-
kladu statopravniho. Take proto
se ji ceska armada fikalo, ze ji ve
lel cesky slechtic knize Schvar
znberg, a nacelnikem jeho general
niho stabu byl hrabe Radeckv.
Zdaliz chcete se dodelati
uspecnu, ziruste oznamova-
ni v tomto liste ! Vyplati se to !
stoji ! Nejvetsi valka v druhe polo
vici posledniho stoleti byla valka
obcanskii ve Siiojenych Statech,
kteraz stala .$3,700,000,000 a cely
miiion lidskyeh zivotu ale ev
ropska valeena pohotovost stala
za minulych dvacet let mnohem
vice. Ztratu lidskyeh zivotu ve
vseobecne evropske valce ponesou
vsichni narodove, ktefi se ji iicast
lii, vylohy spojene s touto valkou
ponesou pak zvlaste narodove po
razeni. "Kdo bude porazen, toho nelze
nyni pfedpovedet, ale vseeko na-
svedcuje tomu, ze porazenymi bu
dou Germani a Hunove. Jsou obkli-
ceni nepfately se vsech stran, na
vychodni Franky, na jihozapadni
slovany a severni Anglicany.
Take Italie snad zasahne do pfi
tomneho zapasu, ale ne jako pfi
telkyne Germanu. Bude asi !iojo
vat na svou vlastni pest' a neni vy-
louceno, ze se radeji podfidi Rus
ku nezli Nemecku.
Nemecko se tentokrate pfepoci
talo ve svych planech. Nemecti vo
jevudcove a statnici pocitali3ze to
vyzada nejmene 6 8 tydnu nezli
Rusko ukonci svoji mobilisaci a
rovnez myslili, ze napadnou Fran
cii nepfipravenou.V tomto se vsak
zklamali. Ruska armada byla mo
bilisovaiia ve dvou dnech a Fran-
cie asi dosud nezapomnela na'rok
1S70. Je mozna, ze Nemecko nyni
rozdeli svoje vojsko na tfi oddily.
Jeden oddil vysle proti Francii,
druhy k Severnimu mori a' tfeti
proti ;Rus"krf.f Prvni bitva, jez! byla
svedena na hranicich francouz
skych, zda se nasvedcovat, ze se
Nemecko pokousi opakovat takti
ky, jez provedlo r. 1870. Dnes vsak
je Francie na utok se strany Ne
mecka pfipravena, kdezto pfed M
lety nebyla. Turecko a Bulharsko,
na nez se Nem'ecko spolehalo, nej
sou s to tomuto poskytnouti vy
datnejsi pomoci, nebot' se dosud.
nevzkfisily z valky lonske, a proto
jsou v nynejsim konfliktu Germa
ni odkazani sami na sebe." Ten
to usudek o nynejsi vseobecne ev
ropske valce pro j evil jisty zpra
vodaj jednoho anleriekeho denni
ho listu. '
Kubelikovo
prohlaseni.
O proslulem houslovem virtuosu
J. Kubelikovi jiz caste ji kolovaly
ruzne klepy a sm-slenky, podezfi
vajici jeho cesstvi. Y posledni do
be opet. Kubelik v'dal nyni pro
hlaseni, otistene v "Nar Listech".
"V By ch orach dli na letnim byte
virtuos Kubelik. Onehdy byla tarn
spolecnost z umeleekych kruhu.
Deti "ceskeho" umelce, syna za
hradnika z pfedmesti prazskeho,
roztomile zvatlaly nemecky a ma
d'arsky. Cesky ani slabiku. Na.
vsteva se taze, zda umi cesky a
odpoved' byla pf ekvapu jici : neni
to tfeba, bez cestiny se obejdou.
Nemame proc byti na sve Kubeli
ky. liuriany atd. hrdi. Nadelaji
nam ve svete stejne slavy jako o
study." Tato zprava byla otisk
nuta due 17. cervence v jednom z
eesskyeh casopisu. Pochybuji, ze
by se nalezl v Cechaeh clovek tak
nizke dusevni urovne, jenz by ve
fil, ze zije mezi muni monstrum,
ktere bv nedalo svvch deti uciti
eesky, a tvrdilo, ze se bez cestiny
obejdou. Miim za to, ze vefi obsa
lur chinku pouze jedna osoba
pisatel one lzive zpravy. Nahlizim,
ze je to ode nine blahove, ze te veci
tolik pozornosti venuji, ale nejsein
tentokrat napaden sain, nybrz cely
muj dum. a pfi pomysleni, ze jsem
spoleene se svou zenou zcestoval
hezky kus sveta az do zemi li
dozroutu jsme se dostali musim
trpce konstatovati, ze takoveho u
vitani nikde se nam nedostalo ja
ko od listu, ktery se zve "Cesky
Venkov". XJ nas v Bychoraeh
me deti v prvni fade uci se pozna
vati, co je pravda, poctivost a las
ka k bliznimu, a aby se jim troji
ce ta hloubeji v mysli vryla, mlu
vi se jim o torn pfedevsim v feci
seske a mimo to i v fecich jinych.
A nad to: jest mozno, ze clovek
z ceskeho naroda smel by si dovo
liti usklibnouti se posmesne nad
nekym, kdo vyrostl z chudoby?
Texj chudy zahradnik z okoli praz
skeho, ktery se nenajedl, jen aby
pf ipravil svym detem lepsi budouc
nosti, utlucen praei a starostmi v
45. roee sveho veku, ten mucednik,
za jehoz krasnou dusi se moje de
ti kazdodenne modli, hrdi jsouce
na sveho dedecka, ten ze ma byti
listu, ktery zve se "Cesky Ven
kov", tercem pohrdavych pozna-
mek? Ze pry i 'ostudu delam sve
vlasti za hranicemi ! Bohudik mam
dobrqu povest doma ! Jan Kube
lik". i ' '
