ZAPADU ECHO OF THE WEST .Rocink - Volume II. Clarkson. Nebraska, ve stredu, 12. srpiia (August) 1914 Entered as Second-Class matter August 4. 1913. at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79. Cislo - Number 3 OZUENA 4,500,000 Rakousko spojilo se s Nemec Ivem proti Francii. 40.000 Rakouskeho voiska jest pfinraveno vpadnouti do Fraucie. Rakousko trhano Srby a Cerno- vu. ze rakouske vojensk.' u'ady horci. Pravi se, ze Bosna bude v!.v postfileti mnoho eeskCvh vo jich rukou v nejkratsim case. jj"1" 11 zalozniku od o.ieho a de- Z Lisabonu se oznamuje, ze Por tugalsko jest pfipraveno pomoci .Anglii. Z New Yorku se oznamuje, 3 JSeinecka led' Kron Prinz Wihlem vezouci mnoko penez, ukli a boje cktivych muzu z Ameriky, padla do zajeti Anglie. Kejposlednejsi zpravy pravi, ze -se naleza nyni na valecneni poli a r-rr nnn y ,dvu.uuu muzu. Francie odrazi Nemecko a sta-jcyna, mns se jim tedy vefiii. Vi tecne jde do pf edu. Ma jiz nekolik ; denskv kat. Frantisek Josef, vy memeckych posadek v rukou. j kva si vztek na Cesich, kdyz se Kim. Rakouske kfizniky bom-jnemohl pomstiti na Srbeeh. Neni bardovaly eernohorske mesto Bar . pochybnosti 0 torn, ze se ceske voj a znicilv tamneisi bezdartnou sta- Lsko boufi. ale bojiste zastfeno jest nici. neproniknutelnou zaclonou nfedni NiS Nemeeky vyslanec v Srb- eensury. a nikdo nevi, co se tarn sku opustil Xis, kdyz svefil chra- deje. Snad se to dovime po val neni nemeckych zajmfi v Srbsku --e budc nam stydnouti krev. americkemu vvslanci Karlu J. f Sofie. General Radko Dimi trijev, bulharsky vyslanec v Pe aolirade. podal resignaci. a by m hi slouziti jako dobrovolnik v rus "ke armade. Dimitrijev byl vrch- mm veiitelem bulharske armady ve valee s Tureekem. Eafiz. Rakousko posle svuj 15. armadm sbor na nemecko-fran-touzske hranice, ponevadz jeho pluky skladaji se hlavne ze Slo vanu, na nez nebylo by lze se spo lehnouti ve valce s Ruskem. Veli telstvi 15. sboru jest ve Sarajeve. Petrohrad. Ruska araiada vni kla' udolim feky Stryje do Rakou ska, zahnavsi rakouske sbory na ustup. Londyn. Obsazeni Lutichu ne meekym vojskem potvrzuje se de pesi, ktera sem bba zaslana z Bru selu v nedeli rano. Okolni tvrze jsou dosud v rukou Belgu, ktefi sesilili sve posice. Cisaf v cele svych pluku. . . 1,900,000 Nemcu proti Francii. Londyn. Cisaf Vilem osobne pfevzal veleni nad vojskem a s"e mecko povolava do zbrane dalsi million muzu k vpadu do Francie. Pf edcasna zprava 0 padu Lutichu. Belgicke vojsko odrazi dosud statecne utoky Nemcu, ktefi tr pi nedostatkem potravy. Brusel. V officielnim sdeleni belgiekeho minislra valky se ozra muje, ze nedoslo k zadnemu oprav dovemu obsazni mesta Lutichu Nemci, kterym se sice podafilo vniknouti do nekterych casti mes- ta, ale okolni tvrze, ktere tvori i hlavni strategickou silu teto po sice, jsou dosud v rukou belgicke- ho vojska, ktere statecne odoava navalu, nepfatelskych hord, jak dlouho vsak vydrzeji se nevi. Prvni poraika Rakusanu Rusy. Petrohrad, pfes Londyn. Mi nistr valky Suchomlinov oznamil, ze Rusove porazili velky sbor ra kouskeho vojska, kdyz pronikli do Halice udolim feky Styru. Srbove a Cernohorci v Bosne. Bosna se boufi. Sim. Zpravy z Bosn3r pro Ra kousko jsou velmi smutne. Bosen sti Srbove, ktefi tvof i vetsinu cby vatelstva se na vseeh stranach bou ri a ozbrojenou moci napadaji ra kouske vojsko, jez je jiz v Bosne same tisneno padem Srbu a Cer nohorcu. (Bosna a Hercego.vina maji asi 1,600,000 obyvatel, z tech je 850,000 Srbu pravosla-vn.ych..a asi 400,000 mohamedanskych. )--statek'tvofi Chorvate a ruzhf pfi stehovalcf rakoustL muzu v boii. Cechcve umiraji za sve pfesvedeeiii. Pan.. Fram-ouzsk-' miniht i - f '41 - ' Ivateho arniaumho sboru. liezli se . vojsko vydalo na cestu k ruskym hranicim. Jest znamo. ze feske 1 pinky byly napred poslauy do Bos ny. a by se jieh mohlo i.potfcbiri v.Ii proti Srbum lined na poearki. val- kv. .rotom vsak ovio w-seeko 1 T-k 1 11 voj do sko transportovano na sever Ilalice proti Rusku. ! -Ie to jiz ctvrty nebo paly tele- gram srejneno znem. rouuune Iznravv doslv i z Berlina a z Lon Nezapleteme se do valky. "Washinirton. 1). C. Soustati i neni do valky zaj)leteno a takt' ne- cuce u 11. ivn i;. m iiumuu laivia zavrit doma. bylo by to snadne se ji vyb.nouti. Ale ono jde o udrzo ni, ano rozsireni obehodu. bude hledet si oi)aTfit obehodm lodi. a udrzenim sveho zahranicmho ob ehodu poleze obchodinkiun jinyeh, to jest valcicich nai'odu do zita. z cehoz inuze povstat nedorozumeni a valka dosti snadno. Udrzeni mi ni za takovychto okolnosti, jake iiyni panuji bude velnu tezkou ve ci. Administrate nase neini vsech no mozne. aby se do valky neza pletla. Co nas zaplete do valky9 Zaplete-li neco tuto zemi do val ky evropske, bude to prave tento zamorsky obchod. Amerieane se sice odvolavaji na haagskou mi- j rovou smlouviu ale sami budou ne pochybne prvni, jako obycejne, ktefi ji pfekroei, neb si budou smysl jeji vykladati docela jinak, nezli vsechnv ostatni narodv. Ne jake zakroceni se spacha take na jine strane a tak valeene oharky evropske mohou take tady zapa lit. Proc se Srbsko pustilo do valky. Kdvz doslo do Belehradu uraz live ultimatum rakouske vlady, jak se proslycha z kruhu dobfe zpravenycb, prohlasil v minister ske fade ministr valky, ze arma da nepfijme v zadnem pfipade o ny pozadavky, ktere se vztahuji na zatceni a potrestani dustojniku srbske armady a ze je v nebezpe ci, ze se armada proti dynastii vzboufi, kdyby takove pry potup ne podminky byly pfijaty. Minis tr valky dal prohlaseni tato ve forme memoranda, ktere mu by lo pfedano, jeste vecer belehrad skym sborem dustojniku. Take z venkovskych posadek dosly minis tra valky podobne telegraficke protesty se strany dustojniku. Sou casne se sdeluje, ze ministerska rada pfi svem usnaseni mela jiz v rukou petrohradske prohlaseni, ktere na usneseni vladv melo vliv. Co bude valka stati Co bude ynejsi valka evropska stati, nikdo ovsem nevi, ale pfed stavu o torn mozno si udelati z to ho, na fisskem snemu nemeckem podala vlada pfedlohu, aby bylo poyoleno pet milliard dollaru, ciii dvacet milliard marek, mniofadr. neho vydani. To jes.,pratl tolik, co dostali Nemci. v,rpje.3.8 (Krancouzu. Kdyz" jiia tenkrate jmuseli Francouzi zaphititi valec jnou nahradu peti milliard f'ranku, icili jednu miljiardu dollaru, pova jzovalo se to za sumu neslyehanou. , krvavou. Ff edni muzi Francie ve zbrani. Pariz. Xejslavnejsi muzi Fran cie zavodi mezi eiou v odji'zdt'ju do !itv!U ear;, a by molili se su .'astniti olirany zeme oti gevman -.kym zohhikum. jlarcel Prevost, hivii) spisovatel. lasiuk. elen A kademie a mil;''i.-k obceenstva, o debral se na hranie- kdez ujme se veleni nad battrii delostrelec tva. Pierre Loti. jenz svymi romii ny a divadlinmi hrami znam jest o eelem svete. pripojil se k va leenemu lod'stvu. kdez zaujima liodnost kapitana. a doufa sucast niti se rozhodnveh bite v. ke kte rym jiste dojde. Alexandre Iil lerand. byvaly ministr valley, za ujal byvale nnsto nadporueika v armade. Santos DumonT, jeden z nejproslulejsieh aviatikft na svete.. pripojil se jiz ke vzdune i'lotile sve zeme. Vsude jevi se nejvetsi nadseni. Jaky dojem vyvolala valka v v Rakousku. Zpivivy. ktere se podafilo do ci ziny proj aovati. zni zo.ela jinak nez ony. ktere prosly rakouskou censurou. Die nich ve vetsine ra- kouskveh zemi vvvolalo vvhlaseni valky dojem nejvyssiho stisneni. Je to nejhroznej.si rana pro rodiny ktere maji nab ojisti syny a iro zeny a deri, jimz odchazeji z do- mova zivitele. e ulni uspora- dano bylo nekolik vlasteneekych demonstraci. Na demonstraee pro ti valce nedoslo, nebof pofadate 16 jejich byli ihned policii poza tykani. Pod stannym pravem se kazdy projev proti valce tresta dlouhym vezenim. Zpravy tu nej sou takrka zadne. lide nic nevi, nez co sdeli uredni noviny. Novi ny se zabavuji pro kazdou sebe niensi zpravu. ktera se ufadum ne libi. Ve Vidni a v jinyeh velko mestech nastala hrozna drahota, ktera potrva tak dlouho pokud bu de miti vojsko v rukou zeleznice. Potraviny se skoro do mest nepfi vazeji. Nektere ceny se az ztrojna sobily. Na trzistieh doslo k veli kym vytrznostem, a co bude dale, nikdo nevi. Pfedpovida brzky pad Neiaecka. "Jsem uplne pfesvedcen, ze za osm mesicii bude Nemecko fisi mi nulosti. Cisaf Vilem si jiz iiyni pise svuj nahrobni napis : ' ' Ilium fuit" coz volne pfelozeno znaci: "Byval jsem." Takto se v St. Louis vyslovil jisty dust, pan Phelan. Neni pochyby, ze Bavor sko, Sasko a Prusko se od velefi se nemecke odtrhnou a prohlasi svoji neodvislost, coz uspisi md Hohenzollernu. Nemecku jiz zvoni hrany. Francie opet nabude uzemi, je hoz roku 1S70 pozbyla. Roku 18 70 byla valka rozhodnuta v osmi mesicich, nyni to vsak asi nebude vrzadovat tak dlouheho casu. Sto jit' dnes proti Nemecku cely svet, takze jeho casny pad je neodvrat ny. Italie se spoji s Ruskem a An- glii. Rusko je v pravu. Po dlouha le ta passivne snaselo vsemozna pfi kofi nyni se vsek konecne ve svem mocnem hnevu ozvalo a ude filo Nemecko a to tak padne, ze a si toto ze sveho padu jiz vice nepo vstane. S Rakouskem to pry jest asi stejne. Anglicky kral setfi. Anglicky kral a kralovna nafi dili, aby jim po celou dobu valky byla-t na still pf edkladana jenom straya nejjednodussi; Chteji da vaji, priklad svym, pqddanym,kte- re oiekava . ta blflha. vyhlidka, "ze za nekolik mesicu,- az vystoipi ne- 1 ostatek potravin do-zavraim'- vy- Ze, jak v Anglii. tak v cele F.vro pe, budou trpeti hlad. Poslanei v larlamentu zfekli se nadhernyeh obedu a objednavaji si jon ji Ua silingova. Majitele automobilii u kladaji sve povozy do garazi. aby se usetfilo srasolinu. I ' Placi jako Slovane s Rakouskcm proti Slovanum. "Uvrakov. I lain". Zprava o pre rseiii diploma tiekych styku Ka-kouska-Fherska se Srbskem a o prohlaseni valky vyvolala v Ha lici velke vzruseni. Vseehen pol sky tisk bez rozdilu stran a smy sl'eni omlouva jednani rakouske vlady v ohledu Srbsku zaslane no ty. Tuto nazyva sice pfisnou. os trou a bezohlednou. ale zaroveu ji oznaeuje jako Rakouska dustoi lipu. Na vseeh stranach v Ilaliei je j se velike protiruske citeni a ji tr.eni. Polsko dice se s Ruskem vv rovnati. Zvlaste velike nadseni pro ylku se Srby bylo patrnym ve Lrove. Daw na ulicich iokfiko- valy: '-pi-ve se Srbskem! Prve s Ruskem !v Pfed redakeenii mist nicli easopisu tisnily se obrovske davy lidu a policie mel-i co delati udrzenim pofadku. se chn v u- lice a ziibavni mista byly pfepl- neny a hudebni kapely n.-a!y '"Za chovej nam. Ilospodine" a 4i. Teste Polska nezhynula" za nesmirneho jj'otu celeho shromazdeni. Stejne veiike nadseni pro valku proti Sr- l Nemci proti celemu svetu. Pfitomna valka je pozoruhod nou se. stanoviska toho, ze bojnji Nemei takrka proti celemu sveta. Namitnouti se muze, ze na pri- klad-v. nemecke arnmde je mnoho Pblakfi a zejihena v rakousko- uherske ze je vice jinyeh narod nosti. take slovanske. nezli Nem cu. Komando vsak je nemecke tu jako tain. Tyto dve lu'inecky mluvici ar mady casto proti sobe bojovaly. Muzeme fici, ze hlavni valky ve- dli nynejsi dva spojenei proti sob be. a ted" se to konecne zmenilo. Nemci se spojili a bojuji proti ce lemu svetu, proti fisi Ruske, proti Francii, Belgii, Anglii a dale po- mahaji proti malym jihoslovan- skym statum. I za dob Bedfichovyeh bojovali Nemci proti celemu svetu, jenze Bedfich drtil jednoho nepfitele po druhem kdezto nyni se bojuje proti vsem soucasne. Pravda jest. ze Bedfich mel'tenknite proti sobe take Rakousko, nynejsiho sveho spojence, jaivoz i nektere jme ne mecke zeme, nebot byl pouze kra- em pruskym, ale za to mel na sve strane Anglii. Nyni ma kaiser na sve strane Rakousko-Fhersko, ale za to jest take Anglie proti nemu, coz cini jeho vyhlidky praspatnymi. Byt' i zvitezil proti Francii a Rusku, coz neni nikterak jiste, toz nesta va hrube nadeje, ze by na mofi sve lod'stvo uhajil od zahuby. A byt" i je dal "zaspuntovat" do ne ktereho pfistavu, utrpi strasne fi naneni skody na obehodu zamof skem, ktervz se zastavi a znici. Nemecka fise a jeji spojenec se nalezaji v nebezpeci, jake jim do sud hrozilo. Otazkou jest, jake nadeje muze si z konecne porazky Nemcu ciniti slovanska celistvost. Cisaf Vilem musi byti sileny. Pa Hz. Casopis Matin prayi v jedne sve redakeni uvaze o valce: "Nemeeky cisaf musil nahle sesi leti, nebo by byl beze vsi pochyby jednal jinak. Nejsa spokojen s na padenim Francie a porusenim neu trality Lucemburska, pokusil se zastrasiti stnou malou Bolgii. Jest to vicenez infamie, vice nez zlocin proti civilasaei a lidskym pravum. Jest to silenstvi. Vilpm jest sileny." IVanzelka presidentO- 1 piVdlohu. tykajici se ulevy wash va yorrsrlja ingtonske chudine. Po 1- hodine v w mmm m m Smrt dostavila se po pet mesicu trvajici nemoci. Washiiiuton. !). ('. Pi. AVood row W i 1 s o n o v a, chot' resi deiita ipoj. Statu, zemrela v li iem dome ve ctvrtek. due 6. srpna v ) hodin vecer. na komplikaci eho rol. Zprava o torn sdelffna byla soukromemu sekretafi presidento- i Tumultymu. jenz sdelil zpravo dajum : Panove. pi. Wilsonova zemrela dnes odpoletlne v 5 ho din." O minutu pozdeji dodal Tu multy: '"President jest zdrcen." Y snirtelneho loze dleli v dobe po- .U muz. president Wilson, manzele rrancis bowes Sayreovi, dr. Cary T. Gravson a nekolik osetfovate- lek. Smrt nastala klidne. Telesn.i sila nemocne klesala zvolna -po ce ly den. vzdor pod.ivani kysilku le kafem. Pravi se. ze pi. Wilsonova zemrela. aniz by zvedela, ze se nat pfijal pfedlohu, majici za licel sanaci ctvrti chudiny ve AVashing tone. kteremuzhnuti pi. VTilsono va venovala zna'cne casu. Pani AVilsono- va poehazela ze stareho novoan glickeho rodu. jehoz clenove za po catku dejin Spojenych Statu vy stehovali se na jib. C'tyfi genera ce jejiho rodu usazeny byly v Prin cetonu. N. J., a byly pocitany me zi pfedni rodiny mesta. Pi. Vilso nova narodila se y Savannah, v Georgii. jez jest rovnez rodnym statem presidenta Vilsona. Za sveho divciho veku' povazevana byla za jedini z pfednich krjisek v Savannah. Zahy z mladi jevila vlo hy k umeni, arozlfSdla se veno- -vati musvffzivot. Qdebrala se na sever, abv studova-.a um"ni, ale okolnosti daly draze jejiho zivota jiny smer. Mlady. ne prave slicny pravnik. znamy teluly to "Tommy Wilson'", pocal zahy po graduaci z Princeton ko'tiej'1 nuvstevovati piktoreskni, staiy df;m v Savan nah, kdez byla vladkyni pi. Ellen Louise Axsonowi. "Wilson byl teh dy prostym venkovskyni prAvni kem. Tommy AVoodrow "Wilson a sleena Axsonova oddani byli v roce 1885. "Wilson vzdal se prav nicke prakse a odebral se na se ver, aby pfijal ucitehke mi;j;o v kolleji Bryn Mawr. Manzelum Wilsonovym narodi- ly se tfi dcery, Margaret, nyni 2S let stara, Jessie, 271eta, a Eleanor, 24 rokv stara. Dve mlads: jsou provdany. Eleanor za pravnika Sayera, Jessie za sekretafe pokia du McAdooa. Obe provdaly se jiz za vifadovani "Wilsonova v P.il.m dome. Pi. "Wilsonova byla zname- nitou malifkou, a jeji krajinky te- sily se uznani znaleu. V lednu to hoto roku pi. "Wilsonova utrpela vnitfni zraneni, jez patrne uspisilo jeji skon. Uklouzla na koberci a padla tezce na zem, jakkoli se zdalo, ze se uplne pozdravila, v bfeznu musila se podrobiti opera- ci. Zdalo se, ze jeji zdravi opetne se navratilo, ale ve stfedu minule ho tydne jeji stav vyvolal obavy. Pi. "Wilsonova musila ulehnoiiti a- by jiz vice nepovstala. Ze vseeh koutu Spojenych St.a- tu hrnoii se do Bileho domu sou- strastne depese a dopisy, projevu- jici presidentu Wilsonovi a tfem jeho dceram nejvfelejsi ueast na zarmutku, ktery rozdira jim srd ce pro iimrti vzorne manzelky a milujici matky, pani "Woodrow "Wilsonove. Pfed svym iimrtim, nachylila se pi. wilsonova k teiesnemu lekari presidentovu, dr. Graysonovi, kte ry i ji osetfoval, a septala mu, ze vi, ze se louci naposledy a proto ze ho zada, aby ji slibil, ze po jeji smrti bude mozne nejpeeliveji dba ti o zdravi jejiho muze. Potom jes te projevila pf ani, by senat nepro- tivil se pfani jejimu a schvalil stav jeji se pojednou zhorsil, ne moena upadla v 'nezvedomi a dr. . P. Davis z Philadelphia ktery !yl spohi s jinymi en fmi lekafi pfibran na konsultaci. odvedl pre sidenta stranou a fekl mu e vsl moznou setrnosti. ze umrti choti jest otazkou jen nekolika pou hyeji liodin. President sice zbledl a zachvel se. ale proto pfece vy slechl zdreujiei zvest muzne. Sam potom zavolal si sve deery a upo zornii jc na blizky koiwe f.ny a matky. Vsichni se poton odebrali k jejimu lozi. poklekli a serrvali tak az do skonu nemocne. Ve manM(Him ve sv Zprava o smrti jeji rozsifila se po AVashingtone ryehlosti blesku a odtud telegraficky rozletela se po celych Spojenych Statech. Cle nove kabinetu a zastupei eizich mocnosti, nejvyssi ufedniei a hod nostafi vojensti hrnuli se do bile ho domu s projevy soustrasti a ne chavali sekretafi sve navstivenk-. Skoro veskere ufadovin bvlv na znameni smutku uzavfeny, vlajka na Bilem dome byla spustena do poloviny stozaru. vseehny vcltody byly uzavfeny a v Bilem tlonie na sralo nezvykle mrtve tieho. Na vseeh, s nimiz se presidentova chot stykala. byl a je patrnym hluboky vnitfni zarmutek. Dum zastupcu a senat hned o obdrzeni smutne zpravy odrocily )0 pfijeti soustrasine resoluee a adresy dalsi jednani a ueineny pfipravy k pohfbu. Pfedaci obou domu a clenove kabinetu dostavi li se do Bileho domu a uabidii pre sidentovi sve sluzbj'. President sam vyHdil jen riejpotf ebitejsiflTe? na nem patrnou velika unava a bo lest. ; Do Bileho domu byli pfibrani zvlastni telegrafni zfizenci, ktefi nedelaji nic jineho.nez jen iTa"ijima ji doehazejiei spousty soustrast nyeh depesi. President projeviL pfani. by senat s domem zastup cu v jednani prokraeoval, pone vadz obema domum pfedleha ce (i fada nalehavych pfedloh k vy fizeni. Ve vladnieh ufadovinich nepracovalo se pouze v den pohf bu. Telesne jeji pozustatky byly od vezeny v pondeli z Bileho domu a pohfbeny v utery v Rome, Geor gia, kdez byla pochovinia podle svych rodicu. Pohfbu siicastnili se pouze nejblizsi pfatele. Z pohfeb nicli obfadu byla hudba uplne vy- neehana. Co si dovoluji Nemci v Americe. Ve Spojenych Statech maji Nem ci dve bezdnitove telegrafni sta- nice, ktere slouzi k tomu, aby zasi laly na more zpravy nemeckym valecnym lodim. Jedna jest v Say ville na Long Islandu a druha v Tuekertonu na pobfezi New Jer sey. Prostfednictvim stanice v Sayville objednavaji si Nemci ve Spojenych Statech uhli a bylo od tud zachyceno jiz nekolik pode- zfelych depesi. Nyni ministerstvo valky ve "Washingtone zahajilo vy setfovani, mohou-li byti stanice ty trpeny. cesi dobrymi Slovany. New York. Slov. Amer. Kor- resp. Die telegram. ri na srbsky konsulat zdejsi doslych, jest nyni nepochybno, ze pfi siazkadi mezi obema armadami C'eehove proka zali, ze jsou dobrymi Slovany. By lo zjisteno, ze pfi nejblizsi, jim da ne pfilezitosti, chovaji se tak, jak jim kaze jejich cit a svedomi. O kolnost tato jest v srbske annade jiz vseobecne znama,- a plne se respektuje. Pfedplatte na tento 6asopxr vasim pfatclum y 6chach.