Nevinne
popraven. I
Zdalo se, ze je v nejlepsim roz
maru. Sehvaliie na ukor feci ob
hajcdvy ehvalil fee prokuratoro
vu, suad hlavne z te pfieiny, aby
zapudil obavy ohledne vyroku po
roteu. Ponevadz mezitim nadesel ve
cer, byl sal nekolika olejovymi
lampami osyetlen. Svetlo vsak by
lo nedostatecne a v mistnosti roz-
hostibo se nevlidne polosero.
i'tiV.Ihi' clnlinvp nnstnvili ieste
nekolik svitilen na still , soudcu.
Still soudniho pisafe, prokuratora
a obhajee byl osvetlen pouze svic
kami. Aby se zotavili z unavy, kterou
citili po petihodinnem sezeni, ode
brali se ninozi z posluehacii na
cliodbu, kdez hlasite mezi sebou
hovofili.
Xa jednou rozlehlo se volani:
"Xeni zde pfitomen lekaf?"
Doktor Regny vstoupil v pfed
ze zastupu pravniku, kterym pra
ve obsime vykladal dobrozdarii,
jez v tomto pnpadu pfi leecni po
dal. K zadosti onoho, jenz lekafe vo
lal, odebral se dtfktor do jednoho
z vedlejsich pokojii.
Ode rtu ke rtum letela otazka :
"Co se stalo?"
- "Obzalovany ucinil pokus sebe
vrazdy!" odpovidal jeden, kdezto
jini minili :
, "Xektera z dam omdlela."
Jeste fada jinych domnenek
pronesena a odvolana a povestem
snad dlouho jeste nebyl by konee
kdyby nebyl zaznel zvonec. Soud
ni pisaf jakoz i prokurator re
publiky zaujali jiz sva mista.
Xyni vstupovali tez porotcove
s vaznou tvafi do salu.
Ani nejvycvicenejsi znalee lidi
nebyl by dovedl ze tvafi poroteu
vyeisti, na jakem vj'roku se v po
radni sini usnesli.
Hrobove tieho rozlozilo se v sa- i
le.
Pf erusil je toliko bias ufedniho
sluhy, kdyz oznamoval prieliod
soud'niho dvora. President a oba
pfisedici v temz pofadkn, v jakem
odeh.izeli, vraceli se na sva mista.
President obnazil hlavu a probL
sil, ze y soudinm fizeni bude po
kraeovano. V temz okamziku pri
ehvatal k nemu iifedni sluba a sde
loval mu cosi poseptmu.
Zpravou touto byl president, jak
se zdalo, az uleknut.
Nez zahy povstal a hlasite ozna
moval :
"rave se dovidam. ze veleete
ny pan obhajee obzalovaneho na
lile postizen by ehorobou. Xeni
mu mozno v lifade pokracovati.
Soudni dvur se poradi co se ma
stati."
Zprava tato zpiisobila ohromne
rozcileni.
Byly vyslovovany nejruznejsi do
mnenky a tu i tarn )rojevovana o
bava. 4
Porada soudniho dvora netrva
la dlouho. Cestou ufedni jmeno
vau pro konee lieeni obhajee z pri
tomnych pravniku.
Kdyz byly ruzne formalin ne
snaze odstraneny a objasneny, za
ujal novy obhajee misto Lauriero
vo. President pozadal hlavnilio
porotce, aby pfeeetl. odpovedi, na
niehz se porotei usneli. Tento po
vstal. Osudny papir drzel v leve
nice. Pravou ruku poloziv na srd
e'e cetl zvuenym hlasem :
'Na moji dusi a svedomi! Odpo
ved poroteu zni:
Predne: na otazku. "Jest ob
zalovany vinen, ze spaehal vraz
du za vinu mu kladenou?"
"Ano," deseti hlasy.
Za druhe: na otazku: "Jsou
polehcujici okolnosti?"
"Ne!" tez deseti hlasy."
President a prokurator vystfida
li mezi sebou vitezoslavne pohledy.
Vysetrujiei soudce rozhlizeje se
zafieima oeima zahovoril k sobe
po tiehu:
s ' Yyborni to muzove, tihle porot
ei." Priserne mleeui opanovalo po-siuchaee.
Takovv vvrok snad
nikdo od
nieb neoeekavrd.
Xynu byl obzalovany Gauliot o
petne pfedvedoi. Jeho tvn- neje
vila zadneho pohnr.ti.
Ar.:. nehnul ani brvou, kdz inn
byl oznamovan vyrok poroteu.
Pa nebylo na neni videti ani nej
men&iho dojmu. kdyz president po
vykonanyeh formalitaeh pronesl
Inad mm ortel smrti.
I
Kdvz bvl odsouzeny odveden,
kdyz vzilalil se soudni dvur a tez
vsickni ostatni sal opustili, ubiral
se smutny priivod zadnimi dvef
mi 'soudni budovy k bytu Hektora
Lanriera.
Xapfed s hlavou k zemi sklone-
nou kracel doktor Regny
Za K'kafem ubirali se dva silni
muzove nesouee nosidla temnym
prosteradlem zakryta.
Kdyz zavanul vitr a pozvedl
)rosteradlo. bylo videti na nosid
leeh tCdo eloveka bez vedomi, jenz
oden byl v eerne roueho advokat
ske. VII.
Hrabenka z Vidionu Jeanu Tres
cou-ovi.
V Parizi. S. listopadu o 2. hod.
Mily Jeane!
Hektor, jenz pred zakoneenim
)fedveerejsiho soudniho lieeni za
chvaeen byl zapalem mozku, lezi
v poslednim tazeni. Zamyslim ode
jeti dues vecer do Marvilu. Xeo
poustejte nine!
Oeekava Vas Vase zoufajiei
Mart a.
Jean Treseou hrabenee z Vidi
onu. V Parizi, 8. listopadu o 3. hod.
Draha sestfenko !
'Xe Vy, ale ja odejdu dues ve
eer do Marvilu. Uvidim Vas jeste
pfed odjezdem, oeekavejte nine o
io. liochne.
Yarn verne oddanv
Jean.
Jean Treseou hrabenee z Vidi
onu. V Marvilu, 10. listopadu.
Draha sestfenko !
Jak jsem Vam odtud jiz veera
telegramem oznamil, jest stav ne
mocin'mo nejvyse povazlivy, niko
li vsak beznadejny. Lekafi pro
hlasuji. ze pfed uplynutim etrnae
ti dnu ncbudou se moei o vysled
ku osctfovani invite vysloviti.
Xeboliy nas Hektor je neustale
pronasledovan horeenou fantasii.
Kazdou ehvili zmita sebou v lozi a
vyrazi hrozne vykfiky. Oci mi si
roee otevfene, ale nikoho kolem ne
vidi ani nerozeznava. Jenom jed
nou bylo to veera veeer byi
io nejakou dobu klidnejsi. Drzel
jbem jelio ruee ve svyeh, kdezto
matka jeho pfikladala mu ledove
obklady na eelo. . . . otevfel najed
nou oei smerem ke nine, jakoby
nine elnel osloviti. Proliotlil neko
lik ne.rozumitelnyeh slov. Xero
zumel jsem nie vice nezli : "'Do
pis! Dopis! " Xa to upadl
v obyeejne nervosni rozeehveni.
Jak vidite, draha pritelkyne,
deluji Vam uplnou pravdu, jak
jsem to pfislibil. Kdyby nestesti
tomu ehtelo a nastoupilo hrozive
nebezj)eei, podam Yarn o torn i
lined zpravu; to pfisaham ! Jen ta
ke Vy dodrzte slib. ktery jste mi
dala : pfijd'te se-m jen tehdy. za-volam-li
Vas. Xeehei Vam jeste
jednou vse opakovati, eo jsem
Vam fekl pfed odjezdem z Pan
ze, ale ptam se Vas: eo byste zde
mohla einiti? Jen svoji povest' by
ste poskodila, na jejiz neporuse
nost ma naroky take ten, jehoz
ehoti jednou budete.
Jsem pfesvedeen, ze sam Hek
tor, jakmile se pozdravi, cinil by
Yam vyeitky, ze Vase spoleene ta
jemstvi bylo pfedeasne prozraze
no. Kazdym zpusobem byste mo
hla nyiii byti Hektorovi pouhou
osetfovatelkou a to by jeho mat
ka nikdy nepfipustila, ponevadz
za zadnou cenu nechee svoje misto
u luzka choreho nekomu jinemu
postoupiti. Alio, Hektorova mat-
Tak je zarliva na lasku sveho sy
na. jro nejz se sama obetuje. Od
jeho onemoeneiii takfka oka ne
zamhoufila !
Xeehapu, jak nebolui pani ma
ze tolik namahy snesti.
Ja, ktery ztratil jsem matku jiz
za utleho detstvi, nikdy byeh ne
vefil, jake poklady lasky a odda-nosti-1
ehova v sobe srdce matky.
Xekdy, kdyz vidim, jak pani
Laurierova l)eze linuti sedi u luz
ka sveho syna stfehoue kazdy
deeli, jak fi svoji veskere bolesti
zaehovava nejvetsi klid, pak mi
modek naplnuji se mi oei slzami a
jsem nueen odvratiti se, abyeh je
ukryl.
Xyni, mihi pritelkyne, vite vsee
ko. Xeztraeejte mysle, ani nadeje!
Pudu Yam denne psati, tfebas jen
malo fadek.
Yam verne odd any
Jean.
Tentyz tez.
Y Marvilu, 30. listopadu.
Posledni noe byla velmi nepo
kojna. X'adesla strasliva krise, na stes-
ti posledni podle nahledu doktora
Regnya.
Ctihodny to muz, tento lekaf.
Je sice ponekud marnivy, samo
liby, ale na mou veru, kdyz nam
oznamil, ze nynejsi nebezpeei mi
nulo, byl byeh mu padl kolem kr
ku. Pak oba. pani Laurierova a ja,
podali jsme si ruee a plakali jsme
jako deti!
XTezminujte se nikomu o torn, si
ce byse mi smali pfatele, ktefi
me povazovali za otuzileho muze,
jehoz se nic nedotyka. Xez nyni, v
eelku vzato, bj-lo by mi to lhostej-
110.
Mam srdecnou radost z toho o
bratu jak k vuli Hektorovi i jeho
matce tak i k villi Yam, draha pri
telkyne a koneene i k vuli
sobe.
A nni vezte jak se ta vee udala.
Posledni noei dfimal jsem ve
kfesle v pokoji nemoeneho. Pani
Laurierova jako obyeejne bdela u
postele synovy.
Xajednou byl jsem A'ybureovan
kfikem az kosti pronikajieim. Hek
tor kfieel a tvafil se jako silenee.
Xest'astnik myslil, ze je stale jes
te v porotni sini. Ilajil sveho kli
enta, pfisahal na jeho nevinnost
a slovy nejdojemnejsimi prosil, a
by sprosten byl obzaloby. Xajed
nou ukoneil obhajovaei fee a hla
sem zouf alym volal :
"Dopis! Odeslete onen do
pis!" Xevime eo tim ehtel fiei.
Ja se domnivam, v- napsal list
pro Vas, miia pfitelkn? a ze ho za
pomel odeslati. Pani Laurierova
zamysli prohledati papiry synovi
a pfesvedeiti se. zdali se mezi ni
mi naleZc'i nejaky doj)is, jejz syn
neodeslal.
Zdrzuji ji otl toho uniyslu, nebol
obavam se nemileho odhaleni.
Po pul hodine pfi5el doktor Peg
ny, byv sluhou povolan.
Pnive kdyz vstoupil lekaf do
pokoje, sklesl Hektor do efin bez
(k-tiu a ii)lne vysilen.
Lezel nehnute jako by spal.
Xam. ktefi jsme byli svedky je
ho rozeileni se z'.alo. ze je tento
spanek pfechodem ke sj)?niku
vrc'iiemu.
Myslenku tuto meli soueasne, a
le nefekli jsme si o ni ani slova.
Xikdy nezapomenu na obvaz.
jenz se mi jevil. kdyz lekaf. sklo-
nen k nemoenemu naslouehal jeho
deehu a zaroveii sledoval jeho tep-
nu: tesne vedle ne ho matka. nem.-i
ve sve bolesti, pfipravena na vse,
bez pohnuti, s oeima pevne na
lekafe upjatyma, jako by ehtela z
jeho duse vyeisti soud o zivote a
smrti.
Celek ozafen matnym svetlem
jedine lampy se stitem.
Rembrandt nikdv nenamaloval
obraz uehvatnejsi. Xa Rembrand
ta jsem ovsem v teto ehvili nemy
slil ani na jeho obrazy, to napadlo
nine teprve pozdeji.
Po minute, jez nam pfipadala
jako veenost, vzpfimil se lekaf.
Poloziv prst na rty pravil:
".pi. . . .spi. Vrehol nemoei pre.
konan, ehory pfeehazi do obdobi
mdloby, ktera je daleko mene ne-
bezpeena nezli dosavadni. Xenaj-'sem
de-li se zadna nejf edvidana neho -
da, myslim, ze mohu za zivot pana
Lanriera rueiti."
V torn okamziku to bylo. kdy
jsem ehtel doktorovi padnouti ko
lem krku.
Dale nam lekaf vykladal, ze ny
nejsi obdobi nemoei bude trvati
asi dva tydny. snad jeste d'le.
Dehem teto doby bude nemocny
ve stavu polobezvedomem a ju'o
zevnejsi dojmy nepfistupnym.
Mrtviee byla pfilis silna a bude
tedy delsi doby zapotrebi, nezli
mozek nabude dfivejsi pruznosti a se naopak, sprostil jsem pfed Hek
sily. Tolik ro dnesek ! Myslim, ze torem Gauliota zalob ze vrazdy
to dostaei k upokojeni Vas. Pfis- hrabete z Vidionu a propustil jej
te zpravy dalsi a .este prizmvej-
si jak doufam.
Vas Tean.
Marta Jeanovi.
Y Parizi, 2. prosince
Tisieery dik, muj mily Jean, za
radostnou zpravu, kterou jste mi ' ehvaty neruseny.
sdelil, a za nadeje, jez ve nine pro j Mezi tim oddal jsem se zabave
bouzite do budouenosti. Oil doby, s Hektorovou matkou, ktera mi
kdy jsem obdrzela Vas potesitelny j objasnila onu zahadu, jez sveho
list, jsem opravdu radosti naplne- casu zpusobila Yam veliky zal,
na. nine naplnila podivnymi niyslen-
Brzy plaeie, lined zase se smejic kami a pani Daupinovou co nej
aneb obe zaroven fikam si neusta- yyse podrazdila.
le: Je zaehranen ! Je zaehranen!
Moje teta zasne zmenou, ktera
se mnou .eudala, jiz duvodu nez-
na a neodvazuje se po nieh ptc'iti.
Deli nas totiz jakesi napjeti, pone
vadz jsem ji prave tak jako niko-
ho jineho nemohla pfijmouti za
one pro nine tak hrozne doby.
0 mily pfiteli, jakou citim ule
vu na srdei!
Je mi lehko, nebot' nemusim se
pri kazdem otevfeni dvefi a zvu
ku zvonee lekati, ze doehazi zla
zprava.
Ani nevite, jak ukrutne jste jed
nal, kdyz jste mi branil, abyeh s
Vami jela do Marvilu. rastokriite
jsem byla odhodlana vzdor siibu,
jejz jste mi vylakal. speehati tarn, pokoje, kdez eeka nejaky host,
kde ten. jejz miluji 'nade vseeko Jsem zde totiz povazovjin pro
na svete. naleza se y nebezep'i. , jistou mini za intendanta domu,
Pomnet. jakou vinu byeh na se-,jenz misto pani musi )fijirnati ob
be byla uvalila, kdyby byl zemfel, tizne nebo Ihostejne hosty.
aniz by nine byl jeste jednou spat- j Ten. jenz nyni pfisel, je pan Deu
fil a z myeh ust slysel posledni li- lette, jenz neni Yam znam.
teelia a ubezepecm lasky nehynor-
ci. ' Douska :
A nyni. kdy je zaehranen, bude Moje draha, eas ktery jsem ve
pro nine jeste obtiznejsim sebeza-rnoval rozmilemu panu vysetfuji
piranim zustati zde. eimu soudei, nemohu nazyvati ztra
Mne se zda, ze moje blizkost by'cenym.
musila ueinkovat na jeho ryeh -
lejsi pozdraveni se. Skuteene my -
slim, ze byeh nemela s v'imi sou- Rekurs Gauliotuv k nejvyssimu
hlasiti. nebot' se dommvf'im. ze bu- soudu byl zamitnut.
de mi vyeitati, ze jsem se k jeJio . Ponevadz se odsouzeny liouzev
luzku nedostavila. inate zpeeuje prositi hlavu statu o
koro zavidim dobre maree stes-' milost. bude tedy bezpoehyby v
ti, ze muze nemoem'Jio osetfovati , nejblizsim tydnu popraven a siee
a prvni usmev zotavujieho se po-'zde v Marvilu. kde ma byti zffzeno
zdraviti. ' opraviste a to podle pfedpisu na
Jak etim a miluji tuto sleehet- namesti naproti prefektufe.
nou pani. jiz byeh se rada k no-' Myslil jsem, ze se po teto zpra
ham vi-hla. abyeh ji projevila ee-'ve budu musiti do zeme propad
lou hloubku svoji ucty a vdeenos- 'nouti. nebot' na tomtez namesti
ti. naproti prefektufe.
Jak ale, draliy pfiteli, mam se ! Myslil jsem, ze se po teto zpra
jednou Yam odmeniti"? V srdei ve budu musiti do zeme propad-
mem isiii jsie si ui line misio. prv
ni vedle jeho !. . . .
Jmenuji se Vasi vdeenou sestrou
Martou.
Jean Treseou hrabenee z Vidi
onu. V Marvilu. io. prosinee.
SI aval.... jiz mluvi!
Xahlizim nyni. ze lekaf stvi pfe
ee neni tak nedokonalou vedou.
jak se castokrate tvrdi. Xemoe sku
Teene mela takovy prubeh. jak jej
dr. Regny pfedpovedel.
XTyni veskere nebezjeei minulo.
Dues rano poznal Hektor nejprve
svoji matku a pak take mne. Tis
kl mi veskerou svoji silou ruku,
ale sila tato neni velika, tak ze
jsem tisknuti jeho sotva eitil. Muj
boze, jak je nebozak bledy a hu
beny !
Je sotva k poznani. Lekla byste
se ho. kdybyste ho nyni videla.
Ale my, ktefi neustale jsme dleli
u neho, nemuzeme se na nej dosti
vynadivati radosti, ze smrti st'ast
ne uniknul.
Poeina opetne ziti a take mluvi.
Aekoli jeho mluva je pouhym zvat
lanim, pfeee rozumi, eo slysi a z
oei jeho zmizela strnulost. Kdyz
jsem dues odpoledne sedel blize
jeho postele a kreslil, pozvedl po
nekud hlavu, pohledl na mne a hla
uzkostlive tazanym vyslovil
jmeno "CTauliot".
Xa to ifipravil nas jiz lekaf.
Byl pfesvedeen. ze prvni myslen
ka Hektorova bude se zabyvati vy
sledkem osudneho proeesu. Zaro
ven nam ale lekaf pfisne nakazal,
abyeb.om zotavujieimu se paeien
tovi pravdu zamleeli; pravdu smi
zvedet. az bude uplne uzdraven.
I'posleehl jsem tedy pfedpisu
dobreho lekafe a svedomite lhal
jsem s takovou drzosti, jez sotva
nalezne pfikladu.
Obratiy vyrok poroteu jednodu-
na svobodu
Hektor, jak bylo patrno, byl
touto vylhaiiou zpravou veliee po-
. tesen. Se spokojenym usmevem se
J opf el do pefin a za ehvili usnul.
i Byl po dlouhe dobe prvni jeho
' spanek klidny a
zimnienimi za-
Bidny Gauliot," pravila ke
j nine pani Laurierova, "ma dcerus-
ku asi dvanaetiletou. dob re, hod
ne a mile dite, ktere sveho otce,
aekoli neustale bylo od neho ty
rano, pfeee veliee miluje a s do-
jemnou oddanosti siiasi svuj osud
Toto dite po zatceni Gaulitove pri
slo k Hektorovi a prosilo ho takj
upenlive, aby otee ji zachranil, ze
pri sve dobrote srdee nemohl tuto
zadost zamitnouti. To byl duvod,
jenz pohnul Hektora, aby pfevzal
hajeni vraha hrabete z Vidionu.''"
Odpust'te, drain! pritelkyne, ze
tento list na ehvilku pferusuji.
Pfisel prave sluha a zada nine,
abyeh se odebral do pfijimaciho
J Sdelil mi totiz novinku, jez je:dila se na zidli u okna vedouciho
r pro nas velmi dulezitou
nouti. nebot' na tomtez namesti
naleza se dum pani Laurierove.
takze by Hektor z okna sveho po
koje mohl popravu klienta videti.
Je nyni stestim pro neho i pro
mis. ze uplynou jeste nejmene dva
tydny, nezli Hektor bude moei o
pustiti loze.
Mimo to bude lozniee, ve ktere
je nyni nemocny. na druhe strane
domu, kam snad lomoz z ulice
nedozni.
Z teto pfieiny se o hruzne u
dalosti snad nie nedozvi.
Srdeene zdravi Yas verny Yas
pfitel
Jean Terscou.
Till.
Dva dny po odeslani posledniho
listu hrabenee z Vidionu byl Jean
treseou docela neoeekavane od
volan do Pafize a sice za pfici
nou smrti velmi nadaneho malife,
jehoz byl druhdy zakem.
Ustanoven posledni vuli sveho
byvaleho ucitele za vykonavatele
zaveti. byl Jean nucen opustiti
Marvil drive, nezli bylo v jeho ti-
myslu a nezli mohl s Martou mlu
viti.
Toto posledni bylo mu tim me
ne mozno, nebot' nemocny upadl
jeste do zjichvatu choroby, jenz
sice nebyl nebezpecny, pfeee vsak
vyzadval, aby byl eo mozno uset-
ITU.
Jakmile pfekonal Hektor tento
zaehvat, mohl y posteli sedeti, o
vsem opfen o pefiny.
V teto situaei travil eele hodi
ny kazdeho due nedaleko okna,
jehoz tabulemi mohl videti cast
zahrady, ktera vzdor zimavemu
poeasi poskytovala mily pohled.
Mozek Hektoruv byl tak slaby,
ze nemohla v nem zadna myslen
ka dele utkveti. '
Xalezal se neustale v jakemsi
stavu sneni, ve kterem videl pfed
sebou udalosti ze sveho zivota ve
zmatene smesici.
Mezi ttMiiito vsemi myslenkami
jeilina yystupovala s vetsi urcitos
ti a castokrate se nemoenemu zpet
navracela.
Byla to myslenka na osvobozenl
Gauliota.
Hektor totiz ani na ehvili nepo
ehyboval o pravdivost zpravy, kte
rou podal mu Jean Treseou.
Diky spokojenosti, kterou mu
tato myslenka poskytovala, pokra
eovalo uzdraveni nemoeneho, ae
zdlouhave, pfeee jiste.
Kazdodenne bylo videti pokro
ky, ktere se ale matefske netrpe
livosti zd41y tak nepatrnymi, ze
jednou polozertem pravil k ni do
ktor Regny :
"Vazena pani, veda lekaf ska
jeste nevynalezla zpusobu, aby ne
mo cni rychlosti pary byli leceni.;
naleza se jeste na stupni onech
spojovaeich prostfedku, kteryeb.
uzivali nasi pradedove. Jelo se pri
torn ovsem volneji, ale za to tim
bezpecneji, nebot' nebylo se oba
vati vysinuti z koleji. Yolnym'na
byvanim sil nemoeneho budete o
tficet let niladsi. Pfi troehu obra
zotvornosti muzete se totiz vpra
viti do pfedstavy, ze syn vas jest
jeste ditetem a vy ze ucite jej jis
ti, choditi a mluviti. Jako druhdy
tak i nyni budete niiti radost z
pokroku, jez pfi nabyvani sil cini
vas chr.Tnenec. Proto nemate pfi
einy nankati si.
Kdyz po teto rozmluve, vedene
v pfijimaei sini rozloucil se lekaf
jako vzdy zpusobem obfadnym,
obfadnym, navratila se pani Lau
rierova do pokoje nemocnelio,kdez
nalezla syna pohfizeneho ve hlu
boky spiinek. j
Sevfela zaclony u postele, pfe
svedeila se, zdali ohen v krbu do
bfe hofi a odebrala se pak zticha
do vedlejsiho pokoje, 'kdez posa-
na namesti a pocala vysivati. By
lo to v nedeli odpoledne.
Zvony stare kathedraly zvaly k
nesporam a nekolik pani, jez vy
sly z postranni uliee, slo pfes na
mesti, jez jinak bylo docela prazd
ne. Vsak nikoli. pfeee ne iiplne. 0
samoeeny muz chodil podle budo
vy prefektovy sem a tarn.
Zevnejsek tohoto muze, odene
ho ve dlouhy az po bradu upjaty
svrchnik mel do sebe cosi eiziho,
zahadneho. v
Xa hlave mel mipadne vysoky,
nemoderni klobouk a v rukou, jez
kryly eerne rukavice, drzel dlou
hou rakosovou hill.
Mimodek prolilizela pani Lauri
erova onoho cizince blize.
Holi cinil takove pohyby, jako
by dlazdeni mefil.
Po delsi ehvili pfidruzil se k ne
znamemu druhy.
Byl to sirokorameny mladik. ne
ohrabany, jenz patrne byl podfi
zenym onoho.
Mladsi obchazel c-cle namesti
dlouhymi kroky, bezpoehyby z
rozkazu starsiho.
Potom pfiblizil se k tomuto a
mluvili nejakou ehvili spolu, pfi
cemz se rozhlizeli na vsecky strain-.
Koneene ubirali se oba muzove
smereni ke hradebni vezi.
Pani Laurierova se mimodek za-
ehvela.
Tusila. ze jeden z teehto muzu
je kat a ze vymefuje misto, kde
ma stati popraviste pro Gauliota.
Z jednoho vyroku pana Beulet
ta seznala. ze je poprava urcena
na dobu nejblizsi.
(Pokraeovani.)
Novemu predplafF
teli zasleme tento ro
man od zacatku uplne
zdarma.
