6000 akru pozemku. pro osadniky
v Minnesote.
"Washington, D. C. Poslanec
kou snemovnou prosla pfedloha,
die niz 6,000 akru pozemku bylo
otevf eno osadnikum k zabrani. Po
zemky lezi u reky Mississippi v
niiiinesotskyeh okresieh Aikin, St.
Louis, Crowing, Cass, Hubbard,
Itasca, Beltrami a Kootchitehing a
vlada si je nechala, aby mela kam
poustet vody v dobe stavby mis
sissippskych hrazi a nadrzi. V se
nate stejnou pfedloliu podal sena
tor Nelson a nepochybne projde ?
kratkem ease.
Holub se vratil po dvou letech.
Kansas City, Mo. Maly, osu-
mely a odfcny postovni holub. po
nepfitomnosti dvou let, vratil se
prave s kfidly roztrepanymi a bez
per v ocasu. Holub vypusten byl
z balonu Uncle Sam nedaleko Chi
caga pred dvema lety Roy Donald
sonem, pomocnikem pilota Johna
Hunnewella ze St. Louis. Donald
son vypustil tfi holuby s malymi
plisky na nohou. Dva z nich se vra
tili behem nekolika dni, ale tfeti
objevil se teprve tento tyden.
Hans Schmidt zada o novy soud.
New York. Hans Schmidt,
bvvalv katolickv knfz. ienz odsou'Jedeu clovek muze konati vsech-
v
zen byl pro brutalni zavrazdeni
sve milenky, Anny Aumuellerove,
jejiz mrtvolu rozctvrtil a nahazel
do Hudsonu, podal formalin' zii -
dosto noT soud. Schmidtuv prav-
iii zastupce tvrdi. ze divka no by-
la zavrazdena, nvbrz ze zemf ela ,
po kriminalin operaei, a Schmidt
ze rozctvrtil jeji mrtvolu, aby
pfedesel skandalu. Duvody pro
povoleni noveho soudu budou vy
slechnuty de 5. rijna.
Euffenicky zakon zmensil znacne
pocet snatku ve Wisconsinu.
ir.i: w; t?.l-
kon ve Wisconsinu zmensil znac-.
lie pocet siiatku ve Wisconsinu za
prvinch pet mesicu r. 1914. Za
fecenou dobu odbyvano totiz 5,--273
snatkfi proti 6.707 za .stejnou
dobu r. 1913.
Pokladna Soustati ma dosti zlata.
' Washington; D. C Jezto je ve
spoikove pokladne zlata v hodnote
jednolio bilionu a skoi'Ovtfi milli
onu dollaru a asi .$600,000,000 mm
ce v obe.hu, tirednici pokladny pro
lilasili, ze Spojene Staty nonsr.si
se straehovati nad tim, ze New
Yorku poslana obrovska zasoba
zlata do valkou ohrozene Evropy.;
Prujem,
krece v zaludku, letni nesnaze a
stfevni nepofadky, cholera mor- i
bus, behavka u dospelych jako u casopi-ieeli o neobveejiiem vyna
ditek jsou rychle napraveny, kde;ezu vojeiisk.'jm, od ktereho slibo
bylo zavcas pouzito Severova j
leku proti prujmu (Seve
ra's Diarrhoea Remedy). Ctete,
co napsal Geo. Prokop. 251
French St., New Brunswick, N.
J. : "Severiw lek proti prujmu ti
cinkoval znamenite. Moje ditko by
lo velmi nemocno prujmeih. a vsak
lined jak jsem dostal si Vas lek.
dal jsem ho die navod jiv peti
dneeh bylo ditko opet zdravo. ja
ko kdy jindy pred tim." Cena
Severova leku proti prujmu jest
25c. vsude v 'lekarnaeh. Zadejte
ho vzdy die jmena a neberte na
podobenin,, Kdyby ho lekarnik
vas nemel, objednejte pfimo od TV.
F. Severa Co., Cedar Rapids, Io
wa. (Aug)
Kolik se vydobylo letos uhli.
Washington, D. C. Letosniho
roku rozpoctoveho (konec 30. cerv
na) dobylo se ve Spoj. Statech o
krouhle 600,000,000 tun uhli, nej-
vice za vsecka leta minula. Je to
aspon o 100,000,000 vice nezli v
roce 1907, ktery stiil dosud v o
hledu torn nejvyse. Uhli toto vypl
nilo.by pfiblizne vsecky vykopav
ky na panamskem pruplavu. Ro
zumi se samo sebou, ze vsecko u
hli, ktere se vykopa, se stake spo
trebuje, coz jest zvlaste yyznamne,
Za posledni leta se ve Spoj. Sta
tech pouziva mnoho sily jine, hlav
ne sily vodni na vyrobu elektfiny.
Obrovske jezy pfepinaji reky,
mnohe vodopady a horske b.ystfi
ny apfazeny jsou do sluzeb lid
skych. Velika zmena technicka
provedena byla na valecnych lo
dich, ktere byly v posledni dobe
vetsinou opatfeny vybusnymi mo
tory, tak ze--nepotfebuji uhli a pa
li hruby skalni olej. Tim spusobem
vznika uhli den ode due vetsi kon
kurenee, a pfeee spotreba jeho sta
le stoupa.Je videt, ze moderni prit
mysl a dopravnietvi spotfebuje
silv stale vice.
Obrovske vydaje na valkxi.
New York. "'Valka jest nej-
vetsim nicitelem jmeni," pravi 'jako byly zapovezeny pumy zva
Van Antwerp ve sve knize. Angli-'ne "dum dum", od jejichz se
cka valka s Doery stala milion dol- strojeni se zbroji prave tak jako
laru denne a dohromady $1,0S5.-'pfed nimi.
000.000. Valka rusko-japonska sta
la -t3.000.000 denne, celkem 2.000,
000.000. Valka, nvni v Evrope
! lw.pfedena odhaduje se bude stati
nejmene .$5,000,000,000, kdyz
bv
trvala asi rok.
Ktery dobytek je vy-
reosnejsi?
Kdyz se podnika ehov dobytka
v malem, tu dobytek na mleko
chovany je vynosnejsi nez doby
tek na maso chovany, pravi pvo
fesor W. A. Cochel, pfednosta od-
deleni pro ehov dobytka na kan-
sasske zemedelske koleji statni.
Jim praei potfebnou pro sto kusu
jhoveziho dobytka chovaneho na
jmaso, kdezto deset dojnyeh krav
;da dosti pnice jednomu eloveku.
jVysetfovani ukazalo, ze vetsinou
Ifarmareni na mleenyeh farmacli
venuji se muzi od 2o do oO let
veku s velkymi casto rodinami,
kdezto malo pestitelu dobytka
na maso je pod ctyficet let. Zji
stilo se take, ze farmafi, kteri
chovaji dojne kravy, jsou vetsi
nou zenati, pestitele dobytka na
inas0 vetsinou svoooum. voooa-
.v cloveK -le v "evynoue vecie-n
mlekafskou farmu v soutezi s
m"m " rodimi- Profesor
Cochel llvivil. ze pfieina je jasua :
, , , - , , w, 1
UUL .1 IV V. I I ' J lllltll IV I"1.V1 U.
pestittd df-bytka na mao, tak vy-
svelbijt okolnost tu prof. Coelnd.
Pfe.l nejakou dobou psalo
Va3y se velike veei ve valeenietvi
na mori i sousi.
tile zprav v torn.
trick vch vln bezilratne nfivedenv
pry k vybuehu vzdaleiii'1 tf aska-
viny, podkopy, miny, i hluboko i
xe vode se nachazejici. Pravilo
se telidy, ze bude lze temito ta-:
jemnymi vlnami bezdratne pfive-j
ti k vvbuehu cela skladiste vJi- i
iioju a tfaskavin na sousi i na va- j
leeiivch lodi. a to na vzdah'iiosT
nekolika mil. Pravilo se. ze tim
V
1"1. .IV.
prave stanoti se Venice vaieei:e
lode zbvtecnvmi. jezto onv ta-
V 1 VL I J. IK. iV. 111 VIUIVU O IV
pfivesti k vybuehu eehi skladiste
uabojova a nijak nebude lze vse
pronikajiei pusobnosti elektric
kveh vln zabraniti.
A'edecky easopis '"Scientific
American ' v poslednim eisle sv;jm
ma podrobnou uvahu o pokuseeh
v-' 1 T.l-' ... -1.11 1
emenyen v Jtani za (.luiuetieiix ii
mirala italskeho valecneho lod'-
stva, kde ctyfi plovouci bonby u
lozeny do reky a pak pfivedeny k
vybuehu. jedna po kazde, malyni
strojkem, postavenym mile daleko
za liorou. Podobne pokusy oznamo
vany nedavno z Nemecka. lee who
ho se o torn nemluvilo. Jest tezko
f iei co jest na onech zpravaeh
pravdy. Nesly vseehny znamky
pravdepodobnost. tak ze ani zku
seny zurnalista nemohl by tvrdi
ti, ze jsou kachnami, lee proc ne
vyvolaly vseobeenou uvahu, jsou-li
pravdivy? Kdyby pravdivy byly,
pak za jiste melo by se okamzite
nclot! -it linrlmriiiii nlvrviToln'fili n
HO LCI LI T U 11V.IV 11111 V Vl V OIVJ VH il
lirace na mleene larme cia zamest-f . ... , , ,
,. x, nedli, pili a odbyvah porady v sed
nam kazdemu clenu rodinv. Na
drulie strane dava ehov dobvtka " . , , .2
v. v,. v., , , rroslula moderni autorita prof,
na maso muzi prilezitost praeovat TT i - - ....
. t. , ' . . Haliu pravi. ze stepi asijske Dy
s mnoiiem vetsim vlozenvm kapi-, , . ' . . . , ,
T i v , ly rodnvm mist em kone, a ze zluti
talem. Jma zaiimava skuteenost, , . , v... ,v ,
, . svnove stepi ochocih zvire a tak v
o ktere se zimnil pror. OocheJ, ne ), , v c . . L
v , (torn pokrocili, ze cely svuj zivot
ze iarmar mlecne iarmy tesi se ; v , .... , , . ,.
. . . . na nem zaloziti, a kdvz jell na za
na dobu, kdv se bude moci oMe-1 , , . ..... .,
v. , , ipad, mohh jenom nieiti.''
brat na odpocinek a nzivat vvde-; v. , , , . , , . ,
, , v v , , rn mnohvch jezdeckvch sraz
lanvcli nenez. kdezto pestitel do- L . . ' ,
. ... , , i kacli slvehame. ze vice skodv zpu-
bvtka na maso poeita s oobou : . . , , ; ,
.... , . , . ,ri, sobeno bvlo vahou koni nez zbra-
neho dve karv lobvtka vice. AI lo- . . . , t . . , . . ,
, . , . . nemi lezdcu. uivoei kone easto bo
naklachrfcch valeenych lodi, jezto
takove nastroje valeeuictvi staly
by se naprosto zbyteenymi, mar
nymi a bezucelnymi, jezto byly
by to jen paste smrti pfi styku s
t a k o vy m prist ro j em .
Kdosi ve spojeni s uvahami o
dotyenych zpravaeh poznamenal,
ze takovy vynalez stroje, jimz
pfivadeny by byly tfaskaviny a
vybusniny k vybuehu na vzdide
nost bez dratove pomoei, mohl
by byti ve valce zakazan, prave
Kurt byl vzdy ve sSuz
be cloveka.
Snad jeden kazdy ze etenafu uz
trebas slysel rozhovory. zda-li na
pfed meli kone zapfazene nebo na
nieli jezdili. kdyz je byli ehytili a
zkrotili Kimsky basnik Lucretius,
jenz zil nekolik rokii pred nasim
letopoetem mysli, ze pro ozbrojen
ce skociti na kone a fiditi ho do
boje uzdou.byl davnejsi zpiisob nez
zaprahovati ho do dvojkolky. A-
ile jak daleee lidska vedomost sa-
ha kun byl vzdy v uzivani jak v
postroji tak v sedle.
Jihozapadni Asijei zahy jezdili
zprvu nejspise v hrubyeh kolec
kach, ale assyrske charioty byly
silne, lehke, rychle, vkusne a oko
vane. Kekove v dobach homer -skych
nejezdili mnoho aniz meli
in n oho koni a ty co meli, s temi
jezdili asi tak.jak to videti u svych
nejblizsieh asijskych sousedu. Tur
kum a 3Iongolum, dokud jeste zi
li ve svem rodnem miste, ve velke
stepi Asie, musi se pfieisti zaslu
ha, ze prvni ehytili ryehlonoheho
jednokopytnika, tez na jejich pla
niiiaeh rozeneho a naucili se ve val
ce. Kdyz Turei vyhrnuli se prvne
ina zapad, byli to vesmes jezdei.
Stafi dejepisci vypravuji, ze tak
navykli konskemu hrbetu, ze ne-
lllKJllll filll iIJVll. 1(1111 l
f... .
ma. A vzdor vsemu zlepseiu do-
!l)raviiimu parou valeeiii kone jsou
stak jiotfebni, ze skoro vsecky e-jstesteny, ktere vlastiiim obdivu
Jvropske zeme maji siarni fanny sihodnym iiadanim si zUkalo zvue-
vjklisnami. aby tarn eiiovaly iifiba-
va. Ve Francii tvio farmv bvlv
zavedeny prosluIyLi ministrem Col
bertem za Ludvika 14. a zvlaste
"ynaloz spoeival 'je podporovai velky Napoleon, kte
ze pomoei elek-iiT ve svyeh ukrutnyeh a easto
zbyteeiiyeh vojnaeli sjiotf eboval
vice koni nez kdykoli jiny v do
bach staryeh nebo mo'dernieh.
Timto zpusobem Nemecko opa
tfilo si pekne kone. jiz udelali jiz
du jeho. jmeiiovite hulany, v io
sledni valce s Francii tak obava
nymi. Velky strateg a organizator
Von Moltke odhadnul. ze pro sku
teenou valku meli by byti na kaz
dyeh pet muzu v poli dva kone.
Behcm posledniho roku nasi val
ky obeanske. zjrava ;rchniho u
bytovatele ukazuje, ze spotfeba
koni a mezku jenom na strane se
vernieh obnasela 500 kusii.
Kun je od pfirody zvife statec
ne a nauci se zustati nehybnym
za lifmeni del, ano zda se, ze se
prave takova vfava bitevnim ko
uim lil)i. Vlci a jina divoka zvi
fata maji strach pred kopyty a
zuby koni ilivokych a i zdomac
neli casto s uspechein temito zbra
nemi se pred nepfately braiii."
,Rusko a Amerika jsou jedine
zeme, ktere samy dosti koni pro
vojsko doma si odehovavaji.
Lepe vedeti mene, nez je moz
no, nez vedeti vice, nez tfeba. Ne
boj se nevedomosti, boj se vede
ni zbytecneho, zatezujieiho, ziska
neho jen ze ctizadosti. Tolstoj.
Zdaliz chcete se dodelati t
? uspechu, zkuste oznamova- ?
? ni v tomto liste ! Vyplati se to ! ?
Milenka byvaleho
Portugalskeho krale
- ceska sluzka.
Trunu zbaveny portugalsky
kral Manuel, kteiy "z bozi milos
ti" provadel nejhorsi neplechy a
utracel s damami polosveta velke
tisice, ucinil Gabv Deslvsovou
povestnou prave tim, jak s ni u
tracel. Proto chodili se na ni v
New Yorku a v Chicagu pocestni
Americane koukat. Prazsky den
nik "Venkov" pise o ni due 1-1.
eervence : "Nezni to jako opravdo
vy roman, kdyz se z milenky kra
lovy, obdivovane pro svuj chic a
svudnosti, z damy velkeho sveta
vyklube byvala sluzka, k tomu
ceska sluzka ? A pfeee se stalo. Pre
desle jsme iiz zaznamenali. ze u
okresniho soudu videnskeho po la
na byla zaloba na 900 korun prori
Hedvice Navratilove. umeleckym
jmenem Gaby Deslysove. Tato da
ma byvala milostnici posledniho
poitugalskelio krale, nyni exkra-
le Manuela. Zaloba ona podana
pro 900 K vedla pak k odhaleni
jeji piivo'du, ze je Moravanka ro
dem. Uyla shizkou a slouzila i v
Praze.
Jak se nvni ukazuje zivotni
pout' teto krasavice, je hodne pes
tra a zajimava. Pocala, jak uz fe
ceno, karieru kurtisany jako
sluzka. Jmeno Hedy Navratilova
je uz hodne proste Hedvicka, moz
n a ze take Hedva. Sluzebni knizka
kterou ji starosta domovske obce
Hornich Mostenic u Pferova na
Morave vydal, datum 5. srpna 19
03. Popis osoby pak je udan tak
to: "nabozenstvi fimskokatolieke,
velikost prostfedni, oblicej kulaty,
oci modre, nos spicaty, usta pra
videlua, vlas svetly. zuby zdrave.
Zvlastni znameni ziidiie." Ve slu
zebni knizce teto je potvrzeni praz
skeho )olicejniho feditelstvi. ze
Hedvika Navratilova slouzila do
fijna 1903 u Marie Loblove a pak
u Karl a Vodickv. kten se vsak na
ni pfi ryehlem stridani dnesnich
sluzek nepamatuji.
Nuze tato Hedvika Navratilova
jednoho due zmizela. zakuklila se
a z teto pupy vyletel pak ve sve
te exoticky motyl Gaby Deslyso
va, ktera s ton troehou franciny
a angliciny, kterou ve svete po
ehytila, dovedla se uplatit, stou
pala po zcbficku vzdy vys a vys
jako artistka, takze nikdo z fedi-
t el u zabavnich podniku, z publika
i etitelu. a pfatele jeji nikdo ne
mel tust-ni o jejim piivodu. ktery
nyni za tak prosaickych okolnosti
b.yi odhalen. Vsude platila za pl
nokrevnou Panzanku, toto dite
ne jmeno v Evrope i v Americe a
ovsem i skvele gaze. Dopraeovala
se az k tomu, ze stala se arrakci
za.bavnveh podniku prvniho fadu
. i .. .' .
i jeji jmeno znameiia program, .je
ji toilety vyvolavaji zavist i nej'de
gantnejsich dam.
Pozivaei a svet:':ei se kupili ko
Iem ni jako motyli. az padlo na
ni i oko portugalskeho krale Ma
nuela. jeniuz oslazovala hofke
chviie a tizi vladafstvi. A ted' na
jednott tu stoji pred uzaslymi
ctiteli. ktere okouzlovala )rave
zpusoby s gestem damy velikeho
sveta. v uzasu za jiste velmi oprav
nenem a vzpomiiu'i se obecne na je
ji podivahodnou zivotni drain.. Z
prazske sluzby, ktera ji pfilis n-
vonela. vratila se na Moravu k ro-
dicum. Nejradeji tancila a hi'iila a
kdyz prchla do sveta. bry se u
chytila. Pobyla ve Lvove. pak v
Apollo tlieatru ve Vidui. v Pafii.
vsude budie jako tanecnice vseo-
beenv nndiv ICdvz vra til a se nfed
- - . i . - i
tivema roicy tio uine, oyia to sen-
sace. Vsude bylo mhivi-no a sa-
no o slavne umelkyni Gaby Desly
sove. ktera se ubytovala v hotelu
"Astorie". Jeji pfibuzn?) teta z
Moravy. kdyz o torn zvedela, vy
brala se k ni do Vidne - ale ne
byla pfijata. Dyvala Tlodvicka
vzkazala. ze ji nemuze jn'-ijinout.
ze by dostala migrenu.
Jako vsiehni vysinulci vetsinou.
tak i tato dobrodruzka zapfela
svuj puvod. ktery nyni prozradi
la zaloba na mizernych 900 korun.
Kdyby byla vedela, ze to prozradi
jeji puvod. jiste by je rada byla
zaplatila. Dues tu stoji zase Hed
vika Navratilova, byvala sluzka.
ktera. omamovala svetaky celeho
sveta, i korunovane, z nichz nikdo
netusil v ni byvalou sluzkou. Svjt
ehce byti klaman ! A na novo tu
dokazano, jak snadno i sluzka mu
ze se pfiucit mravum tak zvaneho
"velikeho sveta'' tak dokonale, ze
zahy pak udava i ton v mode a ve
zpusobeeh. Die Hedviky se totiz
opicily i dainy vzneseneho sveta,
zejmena pokud se tyce uboru."',
"
Jak a ci'm hasiti
zizen?
Ot.ika easova v nynejsim ve-
dru k'tnim. Praxe zivotni odpovi
dala za ni az do nedavna tak, ze
chudi hasi zizen vodou, bohati pi-
vem, vmem a podobnymi napoji,
ktere jsou jen za penize k dostani.
Dues je i mezi bohatymi jiste
proeento absinentu, ktefi se opoj
nyeh napoju zfikaji a hledi za ne
zaopatfiti jinou n.nhi'adu.
Proe poulia voda k haseni zizne
... 1 v, . . ,
kazdemu nestaci, ma pficinu jed
nak v torn, ze voda, zvlaste ve me
steeb. nebyva vzdy chutna a dost
eista. jednak v torn, ze slabsi a
choulostivejsi organism vyzaduje
k podpofe traveni a posileni ruz
nych pfisad, jakych obycejna vo-!
da nema.
Obycejne hleda se nahrada
kvasene napoje jednak v mineral. -nich
vodach. jednak v ovocnycli
st'avaeh.
Prve pro hojny obsah kyseliny
ulilicite a ruznych mineralnieh hi
tek vhodne odpovidaji svemu u
kolu. Vadnou je vsak jejich draho
ta : take z jinyeh pficin nemohou
vzdy a kazdemu byti doporuceny;
jednak trpi transportem a lezenim
. , . . . , . . , ,
vzdy vhodnych, jednak je kvahta !
jejich veliee nestejna, takze stej
ny drub muze jednomu byti k u-
... i v, 1 v T- ,
zitku a linemu ke skode. Proto te 1
,,'a
i'pe v.xzauaii si iinve tiourozuam
lekafe neb znalce a teprve na jeho
radu rozhodnouti se pro ten ei o
n en "drub vody.
Je pozoruhodno, ze prosluly pfi
rodni lekaf Kneipp nebyl pfitelem
mineralnieh vod a ze jieh ani
zdravym ani nemoenym neodporu
coval. Patrne nedocili jimi ve sve
praxi vzdy nejlepsieh uinki; pred
voda mi pfilis ostrymi, jakou je na
pf. znama kysibelka, luhacovicka,
a j. Nejlepsi je pramenita voda
liorska, o niz je aspon jisto, ze v
zadnem pfipadu neuskodi. Proto
ma kazdy, kdo eestuje v lete po
horach, pouziti teto pfilezitosti a
obcerstviti se tarn vytecnou sjcalni
voilou. vynikajici svou cistotou a
svymi zuamenitymi ticinky a orga
nism. Ale i v kraji naleznete po ven
kove vody dobrych kvalit, zvlaste
v iesineh pramenecli a v hlubo
kyeli sttulnach z liiohz se cerp:'i vo
da pfimo.
Voda.
vedena potruomi Kvvu-.'tl0
vym. nebo eerpana pumpami z ko-
vu. pozbyva tim casto sv'eh do-'
brvcli vlastnosti a neni-li kov do-!
statecne chranen proti rzi. muze j
,e (ioceia ZKazni. itoio ra-iuo se i
chraniti vody. cerpane pomoei ko
vovych pfistroju.na nichz jiz zev-
nejsek prozrazuje nedbalost a ne-1
cistotu.
"e mesteeli byva skoro vsude vi
ce mene neci&tena a neni-li jine
ho prostfedku, nezbyva, nez tako
vou sjatnou vodu svafit a varem
skodlive zarodky v ni znieit. SpH
sadou ovoene sfavy nebo medu ne
bo nekolik kapek z eitronu poskyt
ne i takova svafena oda dobry
jn'ostfedek k uhaseni zizne.
Take studene mleko a dobr'' pod
nn'isli je vybornym a obcerstvuji
ciin napojem v letni dobe. Y nove
dobe doporucuji se ruzne mlecne
zakvasy.
Snad i tech mozno s prospeehem
iouziti takoveho neni znamo, ze
by pouzivani takoveho kvaseneho
mleka melo nasledky zdravi ne-
bezpecne. Ovsem je lepe poraditi
se v te pficine drive s lekaf em.
Znamenitym prostfedkem, zi
zen hasicim a pfi torn posilujicim
a osvezujicim, jsou ovoene sfavy
lihuproste.
Oblibena je zvlaste sfava jablec
na, ale i sfavy z jinyeh druhu ovo
ce bobuloveho i duzinateho naleza
ji cim dal vetsi obliby. Ze je v ja
kosti teehto stay veliky rozdil. ne
ni tfeba podotykati. Co se pod
timto jmenem v obchodech a hos
tineich prodava, jso.u z vetsiho di
lu pouhe padelky, nevyrobene pfi
mo z ovoce, ale ze syropu, tresti a
ruznych pfisad, kterym se dodava
vyrobkum dotycna ovocn.a pfichuf.
Pficinou toho je, ze vyrobcu pra
vyeli pfirodnieh stav je dosud po
main a ze tyto nejsou a nemohou
byti tak levny, jak by si obchod-
nici a konsumenti pfali. Poehod
pfi vyrobe jedosti slozity a nama
havy, takze i pfi dosti levnem ma
terialu, jakeho se uziva je cena
cistych pfirodnieh stav dosti vy
sokii. Pfes to je lepe nelitovati pe
nez, nez vyhazovati je za zbozi tfe
ba levne, ale spatne. Nejlepe je
obratiti se pfimo na vyrobce a za
koupiti vetsi zasobu a uloziti do
vzdusneho, chladneho sklepa. Le
zenim neutrpi na jakosti, lee by
mistnost k tomu volena nebyla
vhodna.
Dnbri sfvn dim hvti v nimlilp-
1 v....,, - v. x, , .
:du kristalove eista, chuti jemne,
aromaticke, odpovidajiei pfiroze
ne chuti a vuni dotyeneho druhu o
voce. Kdo jiz ma nejakou zkuse
nost, velmi snadno rozezna pravou
pfirodni stavu od padelku.
Velmi hojnemu odbytu tesi se
ln-o svou laci ruzne strojene ob-
Jeerstvujici napoje, j. sodovky a li-
; monaciy, uaie sumive oonoony a
prasky a podB, kterych take mozno
beze skody pouzit, nein-li prave
nie lepsiho po nice. Ovsem hoj
ne a caste pouzivani nelze schva
lovati, neb neni v nich krome vo
dy takfka nie pfirozeneho, ale sko
ro vse umele a padelane.
V.v neni Ihostejno, cim clovek zi
zen svou ukaji, ze nejen pokrmy,
ah1 i napoje maji znacny vliv na
zdravi a tysickou i dusevm schop
, , , , , , . . r
nost, o torn bjdo by zbytecno sifiti
opatrnostia voliti jen napoje zdra-
.v.ivvvniv, tl I"1UU llUOllUlltl
, - , -
obcerstvujici.
Dobre leceni.
Kazdy dobry lekaf snazi s.e nej
dfive zvysiti vyzivni silu paeiento
vu. Hledi napfed vycistiti vnitf
nosti a pak vzbuditi novou chut k
jidlu a dokonale ztraveni poknnu
Tim pfivede telo do tak zvane rov-5
novaby. Z toho sameho stanoviska.
odporucujeme Vain Tfinerovo Ler
. cive Hofke Vmoynebo C- jittrzbavite
telo vsech necistyeh. skodlivyeh
latek, ale neseslabite ho. Vseehno
lustroji nabude novo sily a chuti k
i jidlu. pravidehte zazivani a fa.dne
iVmesovani. Nezapomente n.i Tri
nerovo Leeive Hofke Vino, kdyz
nabude Yam. ehutnati. kdyz bude
t' slabymi. stale unaveiiymi, kdyz
spanek Vas bude trhanym a kdyz .
Vas neosvezi. Fzivejte ho, kdyz
budete stizeni zaepou a nasledky
jejimi. Y lekarnaeh. Jos. Trinei;
veiko:vyrabitel leku. 133-1339 S.
: Ashland aw.. Chicago. 01. Mejte
no nice Trineriiv Linimen1". abvste
lll0hli lined pouziti pfi nahlyeh
bolesteeb. pfi otoku. stuhlosti,
vymknutine.
Svatby bezrukych.
,iV- ork. on cers a v
1'rooklyne konaly se onelidy dva
siiatkv. Zenil se bezruky v Yon-
L;rt.s a bezruka v Droklyn?. Oscar
Fried. 32 roky stary zenil se se
.-leeiiou Hildou Dahlgrejiovou a
bezrukj'i Marie Lorainova vdaA'ala
se zaGerardiho. Freid pred rokem
hvl zasnouben Dahlsrrenove a sta
lo se urn nestcsti. Dostal se pfi pra
ei do styku se zivym dratem elek
trickym. bylo tfeba jeho ruku am
nutovat az u ramenou a nohy by
ly paralysovany. Musel drzet pero
v zubech. kdyz iodi)isoval licenci
snatkovou. Pfed casern zadal za
lobu za nahradu v obnosu 100,000
dol. a Indo urn porotou udeleno 75,
000 dollaru. Soudee Morhauser o
vsem jakopfitel trpicich snizil na
hradu o 20.000 dolaru a nyni byl
zada n jeste a pel proti rozsudku.
Lorainova je pfedmetem pozornos
ti na Coney Islandu jako bezruka
zena. Pise znamenite nohou a pro
to nebylo ji obtizno podepsati li
cenci. Zula botu a peknou, vymy-
tou nozkou podepsala listinu.Kdyz
bylo klerkum hlaseno, aby zdvihla
ruku ku pfisaze. ctveracive se us
mivala a potom byl ji prsten snub
ni na miste na prst ruky navlecen
na prst nohy.
Predplat'te si na "Ozvenu Zapadu." Stoji $1.00.
