V
OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
PUBLISHED
WEEKLY
r
ZABAVNY
TYDENN1K
Vydavatele : :
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00 1
l kouskym Slovanum, ze se snazi de Ferdinanda Koburskebo, na
uniknouti rakouskemu jbu, a ze coz jiste poeitala via da rakouska,
j tonzi po spojeni se sYastnejsimi kdyz diktovala sve banebne ulti
iSrbskvmi bratrv. Pficinu teto ton-'matum, ale vzdor tonm miize po
,hy nelze bledati v povzbuzovani z staviti do pole armadu, ktera sa-
Vychazi kazdou stfedu. Published Wednesday Kelebnadu. ale v utlacovani tyran- mqtna by la by s to braniti se po
skou Yidni. dlouby cas invasi vetfelce.
i 3Iy Slovane zjici ve Spojenyeb Ale Srbsko nezustane osamoee-
Statecb, jsme svorni v sympatii k no. Prvni takovy dukaz pficbazi z
jnasim srbskym bratfim. Oni boju- Atben. kdez vlada Kecka problasi
ji nejen za svobodu vlastni, ale za la. ze postavi do pole 100,000 mu-
i i
svobodu cele stfedni Evropy, kte- zu na poinoe Srbfim proti Rakou
jrou Rakousko vzdy snazilo se u-Jsku. Jiz tento samotny fakt posta-
jafmovat. j;ci k vyvraceni pfedpokladu. ze by
Slibujeme svou pomoe az do:valka niohla zustati omezena na
ikrajnosti nasim slovanskym bra-;dve sucastnene zeme. Ale brozba
trim a apelujeme na americkou , valky vseevropske spoeiva blavne
States. They are all united in this n i - - i -r i v.,
J , ,. , tekla za svobodu Anierikv a mv to vylouceno, ze bv Rusko pribh-
grave hour when the liberty and . .. v ' e , v. -, , . , ,
f e f a rominent Sla ,1Sme ' ze ineria liezilstaue zeo ueenme k tomu, jak krvava
lndepen ence o a pr jlbosteinou k nasemu zapasu o svo- ruka Habsburku rdonsi malv, br-
vumi, uxaxx, bo(u -d. . n,r()d slovansky neni m
Adresa jednoduse-:
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
An Appeal to True
Americans I
There are about three millions
of Slavs former subjects of Aus-
tria-Hunffarv. in the United
i-t v '
are theratened, in gigorous pro-.
the
slitelno, ze by severni medved
vzdal se takto vseeb tradie. jimiz
ode davna ndila se zaliranirni po
tests asinst the tyranny of
Austrian government. j Lze OmeZBti Va2ku?
Many of us were forced to llee jest mozno. ba spise praA depo-'litika Ruska st;llv S, takf.ka
Austrian tyranny, others were lubll0. 2e v dobe kdy tyro radky !larodniin poslAnim nejVetSilio na-
JI " V.-r nJiir.'f viol micflTTT ' Mil,. I
uiiveu ctwcty muuaxa.x j , pnpravujeme. vaieena uuee za- slovanslu'bo. A1p i bez t("eh-
caused by the rottenness of the
Hapsburg administration. We be
came peaceful citizens of this
Great Free Country. But thou
sands of our brothers were unable
to flee Austria. They will be now
obliged to fight, to mangle, to kill
their belover Servian brothers and
sisters, for the heroic Servian wo
mn will die by the side of the Ser
vian Junaks.
Servia is exhausted by the recent
victorious war with Turks and by
the second war with unhappy Bul
garia, driven to war by Austrian
intrigues. Though weakened Ser
via is strong enough to die bravely
for its freedom and independence.
Servia could net honorably tole
rate the brutal insolence of Aus
tria. She could not curtail the free
dom of its citizens for the sake of
the Austrian bureaucrats. Either
she will be free or not live dis
graced. No one can blame the Austrian
Slavs that they long to break the
oppressive yoke of Austria and
desire a union with their brave
Servian Brothers. The cause for
such feeling is not in Belgrade's
advances but in Vienna's tyranny.
, We Slavs living in the United
Btats-aTe-iinited itf expressing
our sympathy with our Servian
"brothers. They fight not only for
their freedom, but for the freedom
of the entire GentralEurope, which
Austria always strove, to smother.
' We pledge our utmost support
to our Slavic brothers and wee ap
peal to the American public for
help in their behalf. The Slavs
shed their bleed for AMERICAN
freedom in the great War of In
dependence and we are sure that
America cr.n not remain indiffer
ent to our cause of freedom.
Pfeklr.,1.
Provolani k prsvyni
AmsrScasi&siiI
Ye Spojenyrb St?'i";b ij asi
tfi milliony Slovanu, byvalyeh ra
kouskych a ulierskyeli poddanyeb.
V teto vazne ehvili, kdy svoboda
a neodvislost vyznaenebo slovan
skeho naroda srbskeho je oliroze
na, my vsielmi se spojujeme v moc
"nem protestu proti tyranii rakou
ske vh'uly.
Mnoho z nils bylo nucejio npreh-
Ctivye. angliekebo sekretare
hranieiiieb zalezitosti, abt
chvatila jiz valnou east evopske tQ seTimentalincb duvodu lze bra
pvniny. vzdorvsem vi'v meiu' u-t za.hotovou vi;e 2e Rusko zabra.
ph'mnyni s.nabam sira Edwarda ni r0Z(lrpwn' Srbskn ' l?ikoiiSkMli.
v., I
ktere vzdor tvrzeni, ze iednalo v
zaeho- 110(anj ultimata samostatne a
van byl inir. nebo alespon tiby val- jdokonee bez Vedonn Berlina, i v
ka omezena byla na dve zeme jitomto ph'pade jedine taba Xeniec
sueastnene. Die fakta, an-iicka di- ku kagtauv z ohlle. I v tonito pn
plomaeie jest tak optimistieka ve ' a(K. exponuj0 se Rakousk0 jako
svem nazoru na situaei, ze odha- pr-edm' straz v nemeekem "Drang
duje vybh'dky na odvraeem "nej- mu.h Osten". i v tomro nHnndr.
vetsi k-atastroty . jez by molila po ' ledujc svojj tradieioncHni slepou
stilmoutikoneertvelmoci", jak a Lalll.aniflli politikn, ktera prinasi
zval to sekretar Grey, v pomeru ionn n vvlol a vgeehen zisk ie.
5 ku 4. Ale soueasne neni v diplo- ll0 porucniekemu spojenei v troj
matiekych kruzicli nikobo, kdo by lkn s bl.lltalni pntonmosti, 1m
neoyi pevne presveaeen, ze zacno-j,, lia drzost oznamuje viden
vani mini v te dobe jest pouze od-!skfi vladaj 2e bv nvni nespoko.
dalenim neodvratneho gigantieW- se s upinvin pokorennn se
bo zapasu mezi Germanstveni a :Srbska, ale ze bv pozadovala i na
Slovanstvem. Die nynejsi'ho ses- hradn za mobjiisaei. Jest -jasn0
kupeni velmoei inohlo by se stei ze.podnn'nkv ultimata bvlv jedine
h'ei, ze v ph'pade propuknuti val-: ebarnoll 1.ollSkoil pf.ani ' a0eiliti
ky vseevropske jednalo by se o valkv se Srbskem za kazdou eenu.
zapas Germans! vaseSlovanstvem: Atentat v Sarajevo jest pouze ne
nebof ani trojspolek nemuze byti patl.0u episodou v teto zoufale
povazovan za skupinu german- snaZ(1 gt,nuanskt;i10 ziviu, dost,ui
skou. aniz trojdohodu lze nazyvari so k niori Foisk,Mim nrntvlmmi
allianei prevazne slova7iskou. O- ti llraz kteroil lnu v cestu postavi.
vsem. vudei velmoei v trojspolku la valka spojo1K-u prori Tureku.
jest moe germanska, Xemeeko, y toni okamzikll 0vsem, jak
kdezto v trojdohode prvni housle Rusko zakro ve pvospeCh Srb-
braje moe slovanska, Rusko. Xa- ska a zallaj-i xlehu,n akei roti.
roky Rakouska na nazev german- Rakoilskll . Nemeeko bude-neod-
sko rise zakladaji se na lilinenych vratng vtazeno do toboto mael-
noli.m, a jebo zabranieni politika stl.omu. nebof nemoblo by pMnn-
jt-: diktovana z vuli Vi'dne. proti stiti zaimbu jedineh0 snoje-lr.-.
pra.ii a presvedC-em obrovske vet- jen2 mll v Evrope dosud zbvv :. Xe
r-iny obou polovin obyvatelstva. bol- nelze p0tati lia spoii.,-rvi
'" srlize vsak vyhlfdky na zame- Italie. kter.i jiz nynf vice r.iene o-
?.t-:: valky jsou eliabe. pak na jeji tevrene ebyli se na strauu Fran-
lo:;aiisovani ncjsf.u skoro zs'idn.''. cie a Anglie. Kdyby dovolilo Xe-
X. !v si naprosto predstaviti.ze by meeko rozvrat Eak'-Pska, zustalo
JVi-.ko zustalo osamoeeno ve svem by v Evrope zeela oiamoeeno, n
liriiinnem zapasu proti zloeinne mohlo by se zeela .lari -ivyeh im-
zvuii Vidne, ktera vyuziva zamin- pei'ialisriekyeli snu. Dolaid tedy
ky atentatu v Sarajeve k tomuto jelio vlada bude se ridiii dosav.id-
la'slyehanemu bezpravf. jez vsazu- "iiu kursem. nemuze zustati se
je korunti npFvhledn: fad" na.sil- zalozenyma rukama v pripad" u-
ny-h a iiirospravedinyoli i-'mn. toku Kuska na dtiaini mour.rehii.
jieliz vb'tda rakouska dopoustela ylo by veru divem a vyzadova-
Pocet obyvatelstva.
Seitani lidu kona se ve Spoj.1
nyeb Stateeb jednou za deset llt.
Y jinyeb leteeb vsak odborniei
eensovnilio viradu na za klade do
savadmch zkusenosti' a novyoh
zprav odhaduji )riblizny po"'t o
byvatelstva, a tyto odbady za ca
ste jiz se osvedeily jako spravne.
Tyto ilny uvcrejnen byl odbad
o poetu obyvatelstva ve Spojc-
nvcli btatecii v Hen l. ecrvenee t
1014. Jest zaji'mavo. ze eensovni
urad vsem statum pricita pi'iru
stek obyvatelstva vyjimaje jedi
nou Iowu. Koku 1;)30 Iowa mela
2,224.771 obyvatel ; censovni urad
pocita, ze due 1. cervence lf14
pocet obyvatelstva v Towe cinil
toliko 2.221.755. Odbad t'-nto opi
ra se o tu vyznamnou skutecnost,
r
ze Iowa jiz o scnmi lidu roku
1910 vykazovala ubytek proti ro
ku 1900. Za ono desetileti totiz
Iowa ztratila 7.0S2 obyvately:
byla jedina ze statu nasi republi
ky. kde obyvatelstva ubylo. Jak
videti, odborniei eensovnilio ura
du jsou tolio nazoru, ze v Iowe
obyvatelstva posud ubyva, ze je
tain dues o deset tisie lidi mene,
nezli tarn bylo pfede ctrnacti lety.
Iowa jest jedina z nasieb statu,
kde ve dvacatem stoieti obyvatel
stva ubylo. Jest to opravdu po
divny zjev tak podivny. ze je
nesnadno' jej vysvetliti, a kapita
listicke listy vubee ani se nepo
kouseji, a by zjev ten vysvetlily.
Jowa nui vice bank, nezli kteryko
liv jiny stat. ma vie urodne pudy
y pomeru ke sve rozloze, vice ze
leznie. mene anali'abetu kr.Uce
reeeno. ma vseehny )odminky,
proc by mela zkvetati. a zatim je
to jediny stat, kteremu obyvatel
stva ubvva.
Jevi se to tim podivnejsim, roz-vazime-li.
ze v Iowe stale priby-
valo obvvatelstva v dobaeb. kdv
ZD RAW CLOVEK
je silny, piny zivota a krepkosti. Nemocnemu nevede se
dobfe. Je jako zlamany, bez moci a vlady. Citite-li
unavu, zmalatnelost, slabost a nevrlost, necdkladejte
s lecer.i'm. Zacnete ihned uzivati
Severuv Zivotni balsam
(Severa' Balsam of Life) a tak spejte dale na cestS ku
zdravf. Mnoho jich tak ucinilo a tvrdf, ze jest to velmi
cenny, lecivy silitel cele soustavy.
U chudokrevnych posiluje krev.
U dyspeptiku napravuje zazivoci aepofadky.
Dodava zdrave chuti k ji'dlu.
Napravuje nezazivtiost a odstranuje zacpu.
Jest zdatnou silivkott u tnuzu i zeu.
Zkcuska vas presvedci. Cena 75 centu v lekarnach
Severuv Gothardsky olej
Na bolesti a krece.
Mi'stni prostfedek liniment.
Ceua 25 a 50 centu v .eicarudch.
Severovy Tab-Lax.
Projfmave cukrovinky.
Pro di'tky i pro dospelS.
Cena 10 a 25 cer.tu v lekarnach.
Vyslovne vzdy zadejte v lekarnach jen Severovy Leky.
Nemuzete-ii je dostati, objednejte si je pn'mo od
W. F-SEVERA CO. Cedar Rapids, Iowa.
farmerum se vedlo jeste nevalne.
pravovala risi porazku za poraz
kou a obet' za obeti, ktera uve
dla svyni nerozumnym stano'vi
skem za valky balkanske risi na
pokraj liospodiifskebo tipadku, vi
dela nyni vbodnou jDrilezitost k
zakroceni proti sousedni risi
kralovstvi srbske melo byt poko-i-eno
uplne, melo se stat rakou
skou provineii, kde prijhnany by
byly rozkazy polieie rakouske a
poslusne vykonavany.
To je eely obsab ultimata, kte
re odsuzovano je zajiste vsemi
rozumnymi lidmi na eelem sve
e. ultimata zaslancbo 23. cer
vence 1914, na nez melo iSrbsko
odpovedeti do 2o. cervence vecer.
Srbsko odpovedlo tonem vysoce
smirlivym, slibujic prispeti ze
vsecli sil svyeb k potlaceni nepo
abv obvvatelstva pocalo uovvan, L . . . . , , r 1
, , s t radku. zlocinnvcb aktu a mani-
kdv tariMv i tarmerske plodmv ; .
, v., , , , lestaei v sousedni zemi, t. i. v
se zdrazny, a bmotne postavem , . d
farmeru se zlejisilo. Kdyby tedy
v nasi zemi zavb'idr usnoiadane
liosodaisk'- pomf-ry. Iowa mela
by vykazovati nej tsi prirnt- k
obyv.-'.ielstva. iezto bv v tarn txl-
jinud lirnuli lide, :by si take u
rvali kousek tolio blaliobytu.
Proc se tarn nebmoii '
Odpoved jest na snade: prave
proto, ze je tarn takovy bl-ihobyt.
Puda jest pnlis draha. a by cfiudy
clovek ji mold koupit : v z.idnejn
state cena farmerske pudy v po
slednfii! desetileti nezdrazibs se
ton me; u jako v love. Jlvkn
1910 pivdstavovala eenu 2,802
millionu tlollani, cili vice nez dvn-
iiouti rakouske tyranii. jhu oyii
"vylinani bopodafskou tisni zpu
sobenou probnilou vladon llabs
Ijurku. Stali jmj e mirmnilov
nymi obcany t:to velke a svobod
ue zeme. Ale tisicnm nasieb bratii
bylo znemozneno opustiti Ivakou
sko a tito budou nyni nuceni ubi
jet a vrazdit a mrzaeit sve drabe
slovanske bra try a sestry. Xebol'
srbske zeny budou umirati po bo
ku srbskyeli junakii.
Srbsko jest vycerpano nedav
nou viteznou valkou s Turky a ne
blabou valkou s nesfastnym lul
barskem, ktere bylo vestvano lo
valky rakouskymi intrikami. Vsak
ac oslabeno, Srbsko jest dosti sil
ne zemriti pro svou svobodu a ne
odvislost.
Srbsko nemoblo cestne snaseti
brutalni nestydatosti Eakouska.
Ono nemoblo slapat po svobode
svyeb obcanii k villi vyhoveni Ra
kousku. Bud' bude zit svobodne
nebo ujde pohane zanikem.
Nikdo nemiize miti za zle ra-
-e od stuleti doma i za brciiiicemi.
X'secky znamky poukazuji na to.
Rakousko nevyjde z toboto do
brovlruzsrvi se zdravou ktizi. at jiz
lo by nadlidskebo sebeopaitovani.
a by Anu'lie lKn-yuzila tine Xemec
ka k zasazeni mu smrtelne r;'uiy na
mori. kilez jej panstvi j'.st oliroze-
j'ozhodne se vsadiri vsecko na jed 110- J1 l''ancie k r.rvain Elsaska
nu kartu a )okraeovali na silene Lotrinska. jez doud zustava zeji
draze. kterou nastouj)ilo, ci zdali I'anou v srdeieh nesmiritclnyeli
.a dobre. polknnuii borkou uacionalistii. Jesr zfejmo, ze vy
lilulku nezdaru svyeb zastrasovu- bli'dky na lokalisovani in-opukaji-eieh
tabtik a v "zajmu mini"' prij valky takrka neexistuji. Z vel
me navrh na zprostredkovam od mo evropskyeh snad jedine It-i-iiektere
z evropskyeb velmoei. Ze zustala by neeiima. a to z tobo
ani osamocene Srbsko nebylo bydobrebo duvodu. ze y kazdem pa-m-o
rakouskou armadu lebkvm o-''- kynul by ji zisk. Rakousko mi-
riskem. jest jisto. Xarod. jenz jako k'nulo vykoupilo by si jeji neutra-
.ledeii mu-, postavi se proti vpadu 1UU ud.-sioupcnnu neictere easti
dobyVaeiiebo vefcrelce, jest jie- lalkanu. a v iripade porazky Ra-
inVmozitelny. ktlyby byl sebe slab- bouska. ziskala by jeste vice, ne
si. a kdyby jeiio nepritel byl sebe l01' pniatlly by ji beze vsi pocby
mocnejsi. X'apoleon. nejvetsi va- eJi-ti Rakouska. obydlene Ita
leenik lidskycb dejin. byl bezmoc- lv jizni Tyroly, Terst, easti Pri
ny vuci guerillove taktice slabyeb ion a pobfezi a ostrovy dahnat
sboru spanelskycb. vzdor tomu. ze sk('1- Vysledek ocekavane valky lze
mel pod sebou nejvetsi. nejstatee-' ovsem tezbo predpovidati, treba i
nejsi a nejoddanejsi armadu, jaka s nejmensi davkou )ravdepodob
kdy vytrbla do iole. A Rakousko ' osti : ale jedna vec jest uplne jis
postrada nejen vojevudcu kalibru : ta : Rakousko vyjde z cele te atY-
Xapoleonova, ale nema ani jebo r' posramoceno a poskozeno, jako
armady. Pfevazna vetsina jejicli!-s' vzdyeby stalo. kdyz pustilo se
vojinu sklada se z prislusinku na- o velibebo podnibu. A lze si jen
rodu, btere samy maji trpke zkn- pniti, .a by tato zclmtrala budovu
senosti s vladou vidensbou, pro ucinila jiz jednou misto lepsimu
jejiz krvelacne cboutby maji nyni zdravejsimu utvarii, politicby
obetovati zivoty nejen sve, ale i logictejsimu a soeialne spravedli
svych rodin. Srbsbo jest ovsem o- vejsimu.
slabeno nedavnymi valbami proti
Turecku a proti prilis labotne via- Nedluzite na tento casopis?
Towa mela 228.622 fa rem, ale ri
fe -a 1910 uz jenoin 217.)4-i. F.iiv:,,
ubyvi'i : majilele jdou prye a far
mu proreiltuji. Ileslo: "zpatby k
nude!" zni sic hezky, ale tezbo
jest, riditi se die neho, kdyz far
nii! vlastniti muze jenom clovek
zamozny. Drahota pudy jest bez
pochyby hlavni iH?ina, proc v
lowe ubvva obwatel.
ce a proti Rusku. A tu by pra
ve vhidnoiici klika rakouska me
la pamatovat, ze je tomu prave
pul stoieti, eo Rakousko s Pru
skem vyblasily valku Dansku a
za dva roky po te krvaceli vo
jaei rakousti na bojisticb sever
nicb a vyebodnic-li Cecil, jsouce
vrazdeni dely a puskami nedav
nych "spojencu'.
Ale jak znamo, Rakousko, to
jest ona hrtska rodin, ktera Ra
kouskem vladla a vladne. ona
bezblava, nescbopna a doir.ysliva
oligarcbie, je liesehopno uciti se
. dejin a proto zlociuy sve pro
ti narodum vlastnim rozmnoziti
liodla zlocinem novym, broznej
sim ve svyeb dusledcicb vsech
)redeslyeli.
Uelnietvo Rakouska jiste proje-
vi sve smysleni pfes seebny sna
ky o zduseni blasu lidu a n.eehl' je
vysledek udalosti nadcliazejieich
iakvkoliv. Rakousku moenvcb, l'a
k.'iisku vladnoucielt :fid jiste ne
prospeje. Xarody nejsou tu dues jiz pro
hrieku dynastii, ani pro zlociny
diplomatu a vojfibu. .A at' -jsou
zamysly a plany vbidnoucieb ja
kekoliv. z udalosti, jez v krat
kiii je'Inom mesici pfiboclily se
kousk-' a'odpoved' ta probb'isena . v Rakousku cerpati bude posilu
byla za neuspokojivou. k dalsim svym bojum o" poraze-
Ti-.-ba si jen povsimnouti dvou ; m zastaralycb a lidstvu skodli
faktu: Srbsko svolava v hodine . vyeli nidu ve vsecli zemieb evrop
svivhovaiieho nebczpecenstvi svu.Vskycb biiuti lidu.
jsnem. aby zastupei lidu rozbo-lli ! vio.-:ii Rakouska vsak zustav.i
jo dalsich krocicb ubfjeiiebo na- ,.;.:.-l;iem a veliky soud. nejen
il'oda, V Hsi rakousko-llherske W- snud deiin. ale i soud lidn '("e-
a svou
ovat tun,
millio-
;h mh'odu a toho lidu. iehoi? :nov' Hse na stat trniiillionovv.
" 1
j.nenem pae se zlocin. j A ma-li Rakousko spoluvimii-
3Ie-ie po sarajevske udalosti ka v oficieluim Xemeeku, pak i
doebai k loupeziicmu a vrazed-itam je strana ctyrmillionova, kte-
r..'mu prepadeni inaleho narotia. jra je pobotova lictovati s silenci,
ktery se neprovinil nicim jinym. jjimz zajmy dynastic a sobecke
iosne a Hereeirovine,
Tato odpoved' Srbska, poetiva
a upfimna, z niz vysvita snaba
vybovet Rakousku. pokud to jen
dovoluje vedomi samostatneiio
naroda, nedostacovala ne rakou
skym narodiim z 'nicbz mnobe
odsuzuji stvaniee proti Srbsku,
nybrz brstce litli ve Vidni, kteH
tvor
vb'tdnouci klikn v
nsi ra-
1 . ,11 "1 y. . y r 1 -i
u-r;irr rn z iii u-n vnm "nru zt -
, .T1. ' ,n:aMge vladnoiici kliKa voit-n-ko' kava tv. ktM sve cbvbv
se eemla .luiom na 1.2-x milhonii. , . i u
ru u. - i - - ,ansiOiaSiieKa Siaime pravo. ay .neschoiuiost cbteii mask
. r c .... 1A1( byl Was protestu nr.-rve ze vrbaji vojsko padesati
nit :i ;n i m r i ; i Mien i i i ; i i i'
snaliv jdou nad zivotv. blabo a
('fly pestup Iiak'tuka nd a
vrazt'ileiii ai'''iv -v ,!v .ii'-.tn'ika
Frantiska Ferdinanda t'anatiso
vauym a nerozvaznym mladikem
zaslouzi nejblubsiho odsouzein
i)Octivycb lidi. Za vinu
vsecli
nezli ze naji sve prirovceip- pravo
na zivot a ze odvazuje se .hi pfe;klil millionu.
vsecimy kroky. kterymi po leta
je dusen rakouskou bospodarskou Washingtousti korrespondenti.
politikou. rakouskou diploma-if i yP WashiiiLTone naleza vice
neustalym vybrozovanmi moci ; noviiij;! u. v kf-ivnikoliv ji-
zran1'- iif'm mt"r"' na svete. Skoro 250
Me to neni jediny zlocin Ra-'-talyeb korrespoiidentu jsou cle-
oika. Jebo zakrocenim vyvo- ;ny novinarskycii gallerii v kon-
lano bylo bezprostredni nebezpe
censtvi valky evroiisk', ktera by
strhla do sveho )roudu vseclmy
pevninske velmoei. Rusko. Xeme-
gresu. Pravidla tu jsou A-elmi pri-
sna. I'ouze ti novinafi. ktefi
sve zpravy posiln.ji svym listum
po telegrafu. jsou pripusteni. Na-
jednotlivce nebo nekolika jeilno- eko. Francii a snad i italii. A ,'rodni novimirsky klub ma :3o0 cle-
tlivcu trpel nejprve cely jeden
narotl rakouske rise. Srbove. kte-i-i
siali se stvanci v zemi. jiz od
staleti obyvaii. ktefi vydani byli
na milost nemilost ruzne luze.
31 a rue protestovali lide rozum
ni, vlada nejen nekonala pranic.
aby zamezila surove demonstrace
a pogromy protisrbske. nybrz do
bonce nalevala oleje do obne ce
lym zpusobem. jabym vecfeno by
lo vysetfovani sarajevsbe vrazdy.
Rakouska vbida cbtela z tragi-
cke smrti areivevody Frantiska
Ferdinanda vytloukati politieky
kapital proti nepobodlnemu sou-
sedu. trimillionovemu Srbsku a
proto dovoleno bylo proti Srbum
vse. Aez nemeio zustati ,ien pn
Srbecb rsikougkycb, diplomacie
rakouska, ktera jiz po leta pri-
Rakousko tu jednalo die vsebo slnu. Krome tecbto je tu nejmene
vedomim toliko Xemecka. ac i 1 200 jinyeb lidi. teri obstaravaji
to jest die vsebo dosti pocbybno- jkorrespondenci pro ruzne casopi-
nebot' kdyby byli pfedem v X"e
meeku o vsecb dusledeicb vedeli.
pak nebyl by asi eisar Vilem na
ceste severni. kancler Petbmann-
sy. Celkem naleza se ve Wasb
ingtone 800 novinarskycii korres
spondentu. X'ovinarske pokoje
nalezaji se v lilem Dome a v ruz-
Uolweg na prazdiiinaeb. Moltke. Invcb vladm'cb odborecb. Vetsina
nacelnik pruskebo generalnibo
stabirv Karlovycb Varecb.
Ale pi'i nemecke politice skry
tycb karet. jaka provadena byla
uz r. 1870 rismarekem, neni vy
louceno, ze Rakousko jires vsecb
nu svou "iniciativu'' kona pouze
tiloliu mklennika Xemeeka.
Italie, druby spojenec Rakou-
1 1 ' 11V
ska uava pronlasovat svym po
slancem, ze o ultimatu Srbsku
nevedela, za to v Xemeeku jevi
se podezfele uadseni pro spojen-
clenu kabinetu ma pravidelne bo
diny. bebem kterycb pfijimaji
borrespondenty a rozmlouvaji s
nimi o beznycb zalezitosteeb. Pre
sident "Wilson prijima novimire
dvabrate tydne. Zpravodajove a
borres)ondenti patraji po zpni
vacb vsutle a jmenovite liledi zi--skati
informace od lidi, ktefi pre
sidenta AVilsona navstevuji. Yel
ke listy maji ve AVasbingtone svo
je pravidelne tifadovny a nekolik
korrespoiidentu.
