DRASAR
"Xase Teklicka vas tarn dove
de," rozsoudil Skffyanek. "Muze
vas Josef kousicek vyprovodit. A
nezli bude po skole, vodpoeinete
si, a povime si, jak to udelame."
"Pfijd'te, maminko," loucil se
student, odehazeje s bratrem Skfi
vankove. I devcatka, z nicbz dve jiz skolu
iiavstevovala, ze svetniee se vy
tratila; zena odnasela posledni
zbyle nadobi, muz posadil se na
proti Miehlove a zapocal : " Yyfid'-
te panu Michloj, ze to tak zvostat
nemuze. Sine taky lidi potfebny.
mame. domek, ale na nein dluhu
dost, a tfi deti. nemuzeme zivit di-
te cizi ! Dyz me moje pf emlouvala.
abych vzal Josefa Michlova do by-
tu na pul zdravy, fikala, ze je to
chlapee z rodu mest'anskyho, ze
vas zna. Ud'al sem to panu Mich
loj lacino, cital sem jenomej peta
padesat zlatejch videnskyho eisla
na celickej rok, stejne bysme
to udelat nemobli, dyby nebyl po
hromade s Vaclavem Kastnaro
vym. Vas manzel na vsecko pfi
stoupil, ale zvostava nam pofa
dem dluzen "
"Tot', tot', Drasarko," pfetrhla
mu zena nevrlou fee. "Xeco se
mi mfij navycita, ze sem to ne
mela delat, ze sem se pro krajana
sama pf ipravila do skody ! Ja smej
slela, ze budete spravedlive platit,
takovej pfecej dum v rynku a to
lika pole ! Ja sem jenomej z pfibyt
ku, ale nasi na Yaclava posilaj
dost, penize a este do kuehyne
a je pfecej svuj !"
"Dy vite, pani Skfivankova,
ze pro ten nehodnj process do
trapeni sme upadli ! Nebejt tolio,
mob' Jozifek bejt u Stursii, nenm-
seli jsme vas vobtezovat Ale
pfed nasim ani mino jejicli se vy
slovit nesmi, na dosmrti se
s iiema ueudobf ime. "
"To lituju," namitl serbus jiz
live, "rnohli met tu skodu Sturso
vi, na ne by se to spis patfilo, je
to' pfizen nejblizsi. A nemyslete
si, pani Michlova, ze sou jenomej
tak, maj' slusny staveni, za Dolni
branou, jak se de na Lany, pole a
luka taky; syn studyruje, je uz
snad panem filosofem, holeieka bej
va tuze vyparadena, hledej si
svejeh deti, vobetujou na ne.'
Kyvl nekolikrate hlavou a podi
val se vyznamne na zenu svou a
pak opet na Michlovou Ta poro
zuinela; rozslzela se Iftosti a za
kryvsi si tvar zasterkou. poeala
konecne slysitelne vzlykati.
"Jo, mila pani Michlova, 10 by
kazdej, vypravit ehlapee na stu
dije, met z neho pana ehlubit se
s.nini po meste," podotkl serbus
ueupa'osne. "A insi, a by bo nili
a ineli z nelio skodu! Ze vain a
vasemu manzeloj banba nejni
pfecej mest'ani kralovskyho mesta
Policky! Pejeha je ve vas Poliea
cieh velika, na Litomyslaky shllzi
te, jako byste eo lepsiho byli, sy
uy cbeete met panama, a pak
zvostavate dluzni ! ' '
Ve Skfivankove se pfeee bnul
krajansky cit a take ji bylo lito
Miehlove, kterii ustaviene tiso pla
'kala: "Dvt Litcnnvslaei takv svo
je syny na studije dava j a to ne
jenomej mest'ani, taky insi, Kaz
dej elice svymu diteti polepsit."
"Ale maj' skoly y meste; tako
va study je potomej moc nekostu
je ! Musi si to clovek nalezite pf ed
lozit, nezli se k necemu vodliod
la." "Rika'ji u nas, ze studiosi dosta
vaj pfeukrutny podpory," liles
la Michlova.
"To dostavaj, ale ne parvisti
a cizi!" pfisvedcoval Skfivanek.
"Musi se studios vosvedcit, musi
bejt premiantem a musi se za neho
nekdo moenej pfimluvit. Ale kdez
Josef Miehlu z Policky! Kdak ho
zna?"
"Dy ve vasom rode, Drasar
ko, je kolik panu pateru, farafu
a dekanu, a Drasar je z ty pfeu
krutny rychty v Korovy, fikala
sem nasemu, ze ste rod nioznej . . "
upokojovala serbusova zena man
zela i Veroniku.
"Pan dekan Polenskej je iiz za-
Napsala
Tereza Novakova.
kopanej kolik roki'i, z ryehty K6
roveeky nieehoz zadat nemuzem.
rozdeleni jmeni uz se stalo, nez
nastoupil nynejsi hospodaf. Ale
povidal nas; ze pude Jozifek do
hor, do Branny, k panu farafoj,
az kerak ve studiji vobstoji."
"Cak to, to vobstoji," horlil
Skfivanek, smikliveji jsa naladen
poukazem k stryci farafi. '"Ptal
isein se. je tomu par dni, na Yac
lava naseho a taky na Josefa; ve
ledustojny pan professor Adrian
ho ihvalil. ze dobfe poeita, ze ne-
meirky lip rozumi nez zvostatni
e'esi. A je v tej klasse sto ctrnaet
studiosu, to je eo fiet, pani Mich
lava, dyz se mezi iiema ehlapee
vyznamena !''
"Jozifkoj uz pfi kftn svatym
pfedpovidali, ze bude necim vel-
kym," ujist'ovala Michlova, sepja
vsi v kline zbozne nice.
"Yazte si toho, ze se hoeh uei
a ze ma do toho skok, a" neo
poustejte ho," napominal servus.
"Chtel sem ho vystehovat s nede-
le. ale protoze se uei, a protoze
ste krajani tule moji, poseekam
vam. Stejne ty penize hled'te se-
hnat, piste nekterymu pauoj z
pfizne, inac bude s Josefem zle!
Asp oii v tech nizsich klassaeh ho
neopoustejte. az Avroste, muze se
tfadat k panum Piaristum, pfii
maj nekdy, dyz zrouna v klaste
fich jejicli misto. Ale ted'komej
uz musim na rathouz, stejne sem
se zdrzel. Zkazuju pana Michla po
zdravovat, aby nezapomenul."
Za poslednich vet uhladil si Skfi
vanek vlasy, opasal savli a nasa-
dil vysokou svou cepiei ; nez mo-
hla Michlova k radiim jeho cosi
odpovedeti, vyhrnul se ze dvefi,
a jiz jej spatfovala, jak velikymi
kroky jde k radniei v rynku. Od
deehla si; v pfitomnosti "Kast-
narovy dceiy" nebyl o ji tak uz-
ko; kdyz tato vedle ni usedla, zee-
la duvef ive se ji zeptala : " Ti pa
ni pater i neboli professofi pfiimaj
meziva sebe stud'iosy ? A staraj ' se
vo ne ? "
"Tot"! Kolik zdejsich se k nein
dalo ! Ale berou jen zaky zname
nity a z vyssich klass. To by si
vas Jozifek stejne este pockal,
Drasarko !"
''Snad se mi toho da Panbu
doekat. byl liy pa nein profes
sorem, mel by se dobfe na dosmr
ti. a Johance by zvostal dum a ro
le. Musim to nasemu fiet, pfe
cej sem do ty Litom.ysle marne
cestu nevazila ! Panbu to vasemu
zaplat". ze si zpomenul," vyklada-
la Yeronika pohnute. chvtaiie
Skfivankovou za ruku.
'Jenomej vy si taky zpomente.
at' nemam s mym zasej mrzeni.
Secky v Policee ekne pozdravuj
te. dojdete taky k nasim, f eknete.
ze nam zdravi slouzi, ze d'oucata
rostou. a Yaelav dobfe se uei. A1'
na nas zasej s liecim pamatujou !
Esli pak, Drasarko, dojdete ? Rejs
byste tu mela bejt na noc a vydat
se po rami."
"Xee, nee. nebudu vam tu na
vobtiz. pan Skfivanek by se " mr
zel! Dost sem si vodpoeala. jeno
mej eo se s Jozifkem sejdu, a vy
dam se. Tfa se svezu. jede for ro-
madu. " '
"Po skole bude co nevidet, za-
volam Teklicku, aby vas dovedla,"
nabizela se zena, jsoue rada, ze
krdjanka nepfijala nabidky jeji.
"Je mozna, ze se s nekym strefi
te!" Brzy rozlehal se v sini jeji
bias, volajici nejmensi dereHtko;
eronika rozvazovala ze, polozi
la buchty, velike jako cihly, na
stolni desku. "Rozdelte se vo ne s
Jo;Jfkem, pani Skfivankova, snad
vam pfindou k chuti," nabizela
.e strvnsove zene a jiz vstavala
tezee se sveho mista, sukne si o
prasovala a do salupu se oblekala.
"Sak brzo nevydrzej, Josef bu
de vo blade hnedkom, nedame-li
mu naist my." odmitala Skfivan
kova, ktera se hnevala,' ze Drasar
ka ustaviene inluvi o buchtaeh,
ktere nebyly ani cetne, ani z )fi
lis bile mouky. "Hdi, Teklicko,
fortnou a pani Michlovou zaved'
ke skolam latinskejm. A poto-
mejc se vrat', sak bude ctvrta ho
dina co nevidet, Josef si maminku
uz vopatfi."
"Panbu nadel a zaplat'," deko
vala Yeronika ve velikych nesna
zieh, eitie, ze i "Kastinirove dce
fi" stava se nemilym hostem. "Uz
se nad tim nasim ditetem smiluj-
te. my se taky j)fieinime "
Dodala opet s placem.
"Tot", tot' a st'astnou cestu,"
loueila se Skfivankova zase tro
chu obinekeena. Yyprovodila ji
pfes jirah domu, dvema kamenny-
mi stupni utvofeny, a divala se
za ni. jal-
nahrbena here se k
"fortne", vysokemu a pfeklenu
temu schodisti, ktere namesticko
s)italske spojovalo s "boron Oli-
vetskou", jinak i "zidovsky ko
pec" fecenou, kde zbudovany sko
ly, kollej a kostel Piaristu a dale
v pozadi v rozsahlem parku za
mek Yaldstynii. "Je stara a spat
iiieka," pravila sama k sobe. "Ze
se vydala ! Je k nam pfes pul dru
hy mile! Ze rejs k tern stursum
nesla Xo, pejeha ! Y tech
Drasafich byla dycky pfeukrutna
pejeha " Pobrueovala si tak
a podobne, aby pfehlusila v so
be vycitku, ze sesle zeny nemela
pousteti.
Yeronice se fortnou slo tezko;
stupnu bylo mnoho, unavenyma
nohama leckde uvazla ve zdivu vy
drolenem nebo dfevu vyslapanem
Mala Teklicka byla davno nahofe,
kdyz pruceli, zastavujic se se
dozlute pruceli gymnasia, jez se
zde'pjalo do tfi pater, jeste uva
zovala. ve kterem okne se asi jeji
Jozifek uei. Devcatko ji volalo, a
ona tezee se opirajic, zase polo
temnym schodistem se splhfjla.
Kdyz vsecka bez deehu doslaAy-
cbodu,?byla oslnena pronikavym
svetlem, jez oblevalo prostranstvi,
na neniz Teklicka stala, a velike
budovy kolem neho seskupene. Yy-
padalo to tu velkopansky, vznese-
mi., I - ' it II fll'.l I T I .jit I .. r. ,i r.im.ll
sp svvin Tnzelpiienvin mmlmffin
zed' zahrady s obrovskymi socha-jk
mi, jeji manzel ii vzdv vy -
kladal, ze nad Polieku lieni, ne-
nadala se, ze uvidi, co doma nevi
dela.
Holcicka vidouc, ze se Michlova
stale ohlizi, svitofive vysvetlovala
ji vsecky budovy a konecne tahla
, ,
ji od fortny na levo: "Tady sou
skoly, tudy Josef Miehlu pujde!"
Yeronika uvidela v pfizemi fa-
du oken, opatfenych tezkvmi mfi-
zemi, na stfese baiiatou vizku a lo lip, uz bych tolik huby nedo
pod ni mezi okny prveho patrajStal!"
sochu svetce. jenz drzi hoeha za ' "Synacku. tata by ehtel, ale
ruku aiejvice ji upoutala dvoji vra
ta do gymnasia vedouei. na nicbz
pestrymi barvami namalovany zna
ky Iva a orla. Yyptavala se na ma -
lovani. na svetce ve vyklenku
Teklicka zavrtela hlavou a proho
dila : "Josef Miehlu to bude ve-
dit je student !" A dodala : "Az
bude po skole, vrata se otevfou,
panimamo, a studenti pudou! To
ieh bude, -
moc, moc, ieh bude !
Xas Yaelav taky!"
Lee, kdyz zaznelo na znameni,
ze jest vyiieovani skonceno, ob-
vykle zvoneni, a vrata se rozevfe
la, ehytila Teklicka Michlovou za
ruku a tahla ji zpet ke zdem v.y-
sokeho piaristskeho kostela ; na
polo jsoue za ni schovana, divala
se na zastupy studentu k fortne se
hrnouci.
Aeronika divala se take : postf e-
hla. ze jest tech hochu nekolik set,
a zalekla se. ze mezi nimi sveho
Josifka ani npozna, ze hoch vrati
se nejakou jinou cestou, a ji si
nevsimne. Uminovala si, ze si da
dobry )ozor a prohledne kazdou
postavu z )omalovanych vrat vy-
chazejiei. I videla nejen hochy,
mensi asi desitilete, ale i muze v
dlouhych eernych talarech s lim
ci a divne usitymi rukavy; po
myslila, ze jsou to ti pani patefi
professofi, ktefi jejiho Josifka u
ci, ale pak si zase vsimla, ze mno
zi mladi jinosi maji sat zeela po
dobny, to jiste professofi nejx
sou !
"Va clave, Va clave," septala
za ni Teklicka, vystrkujic pod
jejim loktem hlavicku : Vaclav
Kastnaru sel ted? kolem, a devcat
ko uchytilo jej za ruku.
"Pekne te prosim, Vaclave, u
kaz mi naseho Jozefa, vyhlizim
ho! Bojim se, ze sem ho uz minu-la."
" Parvisti jdou vzdycky napo
sledy, pani Michlova. Podivejte se,
jde tamhle, smeka pfed panem pre
fektem, panem paterem Staskem.'
Yeronika podivala se opet sme
rem k malovanym vratum ; zastup
chlapcu jeste nedospelych hlubo
ce tain smekal pfed panem v ta
l.aru, nevelke postavy, jenz dustoj-
nymi kroky bral se jejicli stf e- J
dem ke vchodu kolleje. Josifek
byl mezi parvisty z nejvetsich, po
znala jej ihned, a vedle neho i
Hledikova Tonika'a dale jine jes
te hochy policske, Rurglova Pro-
!kopa, Hegrova Jakuba a Travnie-
ka. Krajane postali jeste pfed
gymnasiem, kdyz ostatni studenti
jiz se rozesli. Yeronika, pfispeeha
vsi, jak nejryehleji mohla, hovor
jim pfetrhla. Kekla jim, ze je lined
poznala, ze ma z nieh radost, jak
vyrostli. jak dobfe vypadaji; ale
aby odpustili, ze Josefa nie ueu
zila, ze ji pujde kousek vyprovo
dit. Studenti ji pfali st'astnou ces
tu a prosili, jako prve Skfivan
kova, aby pozdravila jejicli rodi
ny; sli pak po Olivetske hofe do
lu do mesta, a Yeronika se svym
chlapcem pfed gymnasiem osame
la. "Xepujdem k Skfivankom, ma
minko? Mam ty knizky "
"Uz sem se s nema rozloucila,
Jozifku, a je cas, abych se vydala
dom. Stejne mi tarn bylo ouzko
napofad, jako by me ten strop mel
udusit. ' '
Josef Michl se ohledl, neceka-li
nan Yaelav Kastna.ru, a kdyz vi
del, ze jsou tu sami, fekl: "Pojd'
me tedy po Panskyeh valech, tu-
dy je na silniei k Policee nejbliz."
Yzal matku za ruku a vedl ii ko- m za ruil.vm Plse 2e spoienaia
lem kostela a kolleje na sirokou'lia tatl'nka 3ako dobryho kfes
cestu, byvaly val, ohraniceiiy stana' '& 2e si musi neco za
obou stran sedymi, dosti rozdrole-j chovat Pro svou starost, a tatinek
nymi zdmi zahrad a posazeny tu 2e 1 Pacbt z role neplati.
a tarn stromy a kef iky. Bylo tu to Pro PlaS poslouchat nemu-
' 'T 111 11 H T HI M A "T ' 1 I A 1 1 1 Tullllll f ll.r
' svezpsti a viin? : hneh nvivinnl sp
boku matcine: "Maminko, na
'mne u Skfivanku takv vsecko na -
da, pan Skfivanek mne vyhani za
aen itreua avaKiate, niacui tanij" fciiuic8iso-u unm
zkusim, ze byste neuvefila, a v zi- P silniei Policske. Zde rozhostil
me jsem se ucil v pokojicku, kde ' se kolem nieh zase klid ; Josef,
voda mrzla ve dzbanku. Reis isem jenz dlouhou chvili nemluvil a jen
- - u - ,
'si nekdy vybeh' na spitalek a ucil.inatk" vodil, aby mezi vozy a vo-
se venku, nebo na valech A to
vsecko, protoze tatinek nechce se
nade mnou smilovat ! Kdyby pat-
'naet zlatych chtel sebrat.uz by by-
dyz nemuze! Samy jenom trapeni jflt).vc'11 voostal. Jste ze jsem doma
se na nas zene! A dyt' tu tatinek. v nemeeky skole byl, inac bych
'byl kolikrat, dycky neco s sebou tu meemu nerozumel Ja
bral," nafikala Michlova a zasta-
vila se ztrapene u zdi, za niz su-
mely jasany a lipy.
"Pfinesl troehu krup, mouky,
.mrkve, a kdvz kmotfieka kamenec-
ka dala, kousek masla a bochnieek
chleba ! A Skfivanek
cekal neni-
i
jze ! Taky skolni plat jsem kolikn'it
neinel pnpravenej, bal jsem se, ze
me ze skoiv wzenou. bkrivanek
neni zlej elovek ale zadarmo
mi obed davat nemuze. Maminko,
najim se stejne z ty milosti jednou
za den ; kdyz mi bochnik chleba
neposlete, jsem rano a vecer vo
blade."
"Chudero, ehudero," hladila jej
Michlova )o tvafi a po siji. "Xe
cliala jsem ti u Kastnarovy ty
buchty."
"Jenom aby tatinek na peiize
pro Skfivanka nezapomnel," na
lehal hoch, a bylo zfejmo, ze se o
bava, aby ony buchty nebyly zase
po dlouhou dobu jedine, ceho z
domova se mu dostane.
"Povidal Skfivanek, ze se do
bfe ucis. ze te pani professofi chvu
leji. Muzes se, Jozifku, vo ferijich
vydat do Branny, k strejekoj, da
ti istotne par renskejeh, za
platis potomej Skfivankom." A
kdyz student neodpovidal, ptala
se dale: "To byl tvuj pan pro
fessor, ten pan pater, kerymu ste
se pfed skolama klaneli?"
"To byl pan pater prefekt; n'is
professor pater Adrian je niladsi."
' Videla sem kolik pfquknitne
mlade jch panu " v -tech-dlouhejch
cernejeh suknich, sou to teda ta
ky professofi?"
"Xektefi jsou jeste klerikove,
maminko, a studirujou ve vyssich
klassaeh nebo filosofii, jak se to
I My alcohol! i !
1 EMeicHTFRxpJ iiHa
iM-X'Hil 1 Ban
F. AD. RICHTER & CO.
74-80 Washington
jmenuje.
5
"Pan Skfivanek fikal, ze bys se
mob' k iiem taky dat, a ze by se
potomej vo tebe starali. To bys
mel po trapeni, stal bys se panem,
a s nama by bylo taky lip. Xevis,
co zkushne, ted'kejc zas ta Sler
kova, je kuchafkou na fare u
Jihlave, posihi nam jedno psa-
" ' v "
Dostali se ted' v niista hlucnej-
na "lici vedouei k Benatkam a
'pojiei se k silniei na Brno; kolem
jsloupu na kfizovatee sli pfes most
zicky tudy jedoucimi k urazu ne
pfisla, tedzase nacinal rozprav
ku: "Yy se, maminko, utesujete
'tim, co by mohlo bejt az za ko
lik let. Yzdyf jsem teprve v par
ve. este jsem. jak se patfi. skolam
nezvyk, musim se dost pfieiiiovat,
.v-ii, mamniKo. vetiei, Kterak si
( polepsit : Dejte mne k Stursom na
jl-s'iiiy. je to pfecej vlastni tetka,
W me tarn radi"
Hoeh podival se na matku dych-
tive svyma peknvma, eernvma o-
r.: isi
Liiiici, i Liue se urn zarueiv roz-
' tv-ilenim co matko odnnvi
i i
I
? i ?
il Zasilatelum dobytkali
Pro spolehSiye a pocfive obsEouzem
zasOejte vas dobyiek firme
INTERSTATE LIVE STOCK
COSVSIVIISSBON (Incorporated) CO.
v SOUTH OMAHA, - NEBR.
Jsme zaradeni mezi zfskatele nej vys
sich cen a nas obchod byl zbudovan
jedine na zasluze. ZKUSTE NAS! !
R. L. REYNOLDS, prodavac hov. dobytka
J. R. McPHAlL, prodavac vep. dobytka
JIM DONOHUE, vypomocni prodavac
GEO. ASHBURN, vypomocni prodavac
PANI J. DONAHUE,
t s
! ?
Vuradovne jsme
Tel. v ijradovne (office tel.) South 378
i i
X
Pain Expeller
odstrani boleste pfi revmatismu,
pfi Lamani v udeeh, pfi strzenem
kfizi, pfi neuralgii v boku a ne
ural gie. Rychle odstrani vse
chnu bolest a stuhlost v kloubech
a ve svalech. Jest to znameni
ty prostfedek pro vyvracenini,
chromost a pohmozdenini. Jest
rychly na vyleceni nastuzeni,
chfipky a bolaveho krku. Za
branuje ochrnuti, zapalu plic a bo
lestem na prsou. Yyleci boleni
hlavy a zubu.
4 neb 5 kapek do sklenice vody
ucini znamenity prostfedek na vy
plachovani v ustech.
XTa vnitfni uzivani (4 kapky do '
sklenice vody) jest to vy teeny
lek proti zaludecnim kfecim a
spatnemu traveni.
Ten pravy pfiehazi v baliekach
jak jest zde vyobrazen. Varujte
se pfed necennymi padelky. 25 a
50 centu lahev u lekarniku.
st., NEW YORK.
' ' Ty ehodis k tursom, Jozifku ?
Dyby to nas tata vedel! DyC je
moje sestra Sturska nestestim na
sim vinna ! ' '
"Tetka fika, ze se jenom hla
sila vo svy pravo, a ze ji k tomu
moudry lidi radili. A Frantisek,
bratranek, je Uz v logice,
za nic nemuze, je to pro mne
velka cest, maminko, ze se k par
vistovi zna ! Ta jejicli Aninka je
takova hezka, pfivetiva, pfinese
kolaeii, ovoee, kdyz ua Lany pfij
du. Xebejt Stursovejch, byl bych
v zime hladu zakusil este vicej.
Maminko, dejte me k Stursom, pfi
mluvte se u tatinka! Tam bych
nedostal kazdinkej den huby
a nemel vejpoved' pofadem na
talifi!"
' "Xejni to vec mozna, a ne
mel bys tam chodit, Jozifku,
my ieh za zadn' pfatele nepocita-
me
' ' U"z ste -s -n4ma nebylakolik .
let; kdybyste jich poznala, jak
jsou upfimni, jak ten Frantisek je
ucenv Maminko," student
zastavil Michlovou a obratil se k
mestu zpet, "vrat'te se a pojd'te
k .Stursom, zavedu vas.Stejne dues
domu nedojdete, nekde padnete!
Vite, jak tu po Dusiekach byla
sestra Johanka, jak v Doleekach
7.1 tmy do skarpy se dostala, a
jak teprv jarmarecnici druhy den
se ji ujali?"
Let Yeronika nesla s hoehem
zpet. "Stejne se Johance nieehoz
nestalo, dojela dobfe. Ja se ta
ky s iiakou forou strefim,
Xebraii mi. Jozifku, a nenut" me!"
(Pokracovani.)
CHAS. F. COX, riditel (Manager)
FRANK ROBERTS, prodavac ovci
ED. O'BANION, vypomocni prodavac
JOSEPH TOMES, kasir
T nradovne.
vzdy brzo i pozde.
x
t
:
t