f9
Frantisek Josef dou
f al zakonciti svoji vla
dumirem, ale cest
mu veli chopiiise
mece.
Pocit'uje bezpoehyby dobfe i v
kruhu diplomatickyeh intrikanfi,
jimiz jest dues obklopen, jaky od
por po celem svete a hlavne jeho
risi mezi nenenieekyini narodnost
mi vyvolalo vypovezeni valky ma
lemu sousedu, Srbsku a jak jest
za to on po celem svete odsuzo
van, vydal Frantisek Josef, cisaf
rakouskv zvlastni manifest, jimz
svuj hr'ozny ein, vyvolani krute
te valky, vysvetluje a omlouva.
Y manifeshi torn "tvrdi stary
Je dost chleba pro
vsechny?
Davnou obavou chudeho obyva
telstva a starou vymluvou lich va
ra s potravinami je. ze zeme ne
plodi dosti obili, a by vsem lidem po
skytovala dostatecne potravy. ne
bo ze jeho vyroba je spojena s ta
kovymi naklady, ze neustade zdra
zovani je nevyhnutelne.
lyl to jiz znamy licence svetove
ho jmena Elisse Recluc. tery ve
svem spisku "Plodiny zeme" uka
zal. ze tvrzeni o nedostatku potra
vin na zemi pro fadnou vyzivu vse-
pro lidsky blahobyt. Za staroveku
mel blahobyt ten, kdo vlastnil pro
sebe hojne otroku. ve stredoveku
pak, kdo mel nevohriky, ktefi by
pro neho praeovali. Tyto otroky a
nevolniky zastavaji dues stroje. Ve
sluzbach rfizneho prumyslu ve
Spojenyeh Statech, pravi profesor
Kolousek, "bylo roku 1910 zamest
nfino vedlc 7 milionu lidi jeste IS
-2 milionu sil koiiskych. Tato mo
torieka sila muze nahraditi praci
nejmene 280 milionu silnyeh, neu
stale praeujicich otroku, na ktere
je vzdy bezpecne spolehnuti." Pfi
torn nikterak snad neubvva nasled-
lio obvvatelstva ie nanrosto lie
spravne. Ale kdezto Reelus einil kom zavedeiri strojfi poptavky po
sve iinak velmi dobre vvpof-tv na Inicieh, prave naopak, prumysl
i.o.lkladesratistikaodhaduviehol' t0' J1'11 unestnava pfebytek'
despofa, ze jest mu velice Hto, ze M e nepfesllvch uvAtU venkovskeho obvvatelstva, avsak
- - I I " 1 - , I I ' i : ' 1
ueinictvo aostava se taic sta'e ku
praci dumyslnejsi, vetsi obratnosti
vyzadujici, ponevadz hruba prace
i i. - x: a
KUUC1 euo Ultt mubtl bnvinznamvceskvnarodohospodar
.jesta cuupiu mece, ku u k je-.Jan Kalougck v revui -Nae Do
ho vrelym pranim v poslednich le-
lejsimi, na Balkane kynula jim
prirozene nej vetsi budoucnost a
vfena byla jako iizemi due 30. podane ku pestovani bramboru nu
kvctna roku 1854. Tehdy ovsem titi, ale mame. Jestlize se pf eee ne-
proto jest doeela pochopitelno, ze rozumela se Nebraskou daleko kdo odvazi nasazet brambory, roz-
prave proti mm soustred'ovany
jsou intriky Rakouska. Aby Srb
sku zamezen byl prist up k mori,
doslo na prani rakouskych diplu
matu k zalozeni albanskeho ;'kra-
lovstvi". bvlo do neho zahrnuto !
!
prnno nasilne nf'jakyeh 300.000
Reku ze severnilio Epiru jenom z
te priciny, aby novy kral vedle
bojovnyeh a nczkrotnych horalu
mel take nejake usedle poddanr a
poplatiuky ale pres tyto diplo
ma.tickc vypoety ueinili Rekove
poradnou earn se zbrani v nice a
dues nejaky ten "albansky stat"
vypada jako hodne uboha utopie.
vetsi rozloha nez v pfitomne do- liceny lid pole rozdupe a rozkopa.
be. Patfily k Nebrasee obe Dako- V Ceehach v letech 1771 1772,
ty, Colorado, Idaho a casti statu kdy panoval velky hlad, poemaly
jinyeh. Xyni meri Nebraska 76,- se brambory ve vetsi mire pestova
S35 ctverecnieh mil a z toho do- ti. Brzy na to v r. 17S0 1782 poca
brych 70 procent nalezase pod phi- y se siriti ve stfedni Evrope nemo
hem. Die nejposlednejsiho odhadu ei. Lide. neumejiee si vznik techto
Xcbi-aska ma kolem pill druheho nemoci vysvetliti, svadeli vse na
millionu obyvatel, z kterehozto po- brambory. Odpor proti bramborum
r-tu kolem S0.000 je C'echu. )yi tak moeny, ze samy ufady za-
Xebraska je nejeestejsim statem kazaly pestovani a pozivani bram
v Tnii, jezto jeji proeento ceskeho horu. Stalo se tak v Berline 17S0,
obvvatelstva je nejvyssi. Krajane v Praze 1805.
nasi zamestnava.i se hlavne tar-
mafemm a patri mezi nej.us'pes
nejsi rolniky na zapade. Xicmeiie
Proti velko-srbskc propaganda mu j i jako obchodniei jsou uspesni a
selo vsak byti nejakvm zpusobem .take v jinyeh zamestnanich praeu-
zakroeeno a vhodnou zaminku k
tomu naslo Rakousko v sarajev-
ba" nresne a velmi vvrazne eisli-
ee o torn, ze obili ie dosti. ze bv ho "ahrazovaiia je stroji. Co to vsak skem atentatu. A ybajilo si. ze a
mohlobvtilehee jeste daleko vice. I zmime,li, ? To amiMia tolik, zejtentat sosnovan byl v Belehrade.
kdvbv jcnbvlolze je spotrebovati , k,1-vb-v STro3 "opracovaly ,ze byh do neho zapleteni srbsti
Poukazuje i na jine jeste stranky M'. V i'11-11 u-Ka-. iuis.juj.nt- . ze nejeun.. se Masrue
teeh sveho zivota uehraniti moe
nafstvi od bfemen a obeti valky.
Y provolani se pravi mimo jine :
"Prozfetelnost usoudila jinak.
Tntrilrv ylnmvsliiPhn nrntivin'ka , l"talistu. staeily by zajistiti bla
w l iiu uuuur i jv , au-ir iia -
nonyr vsemu niistvu. uokazuji to
na priklad podrobne cifry. ktere
mame o poetu motorovycli kon
skyrh sil z Brlgie. Tamejsi statis
tika uvadi. ze za tlobu 40 let, od
roku 1870 do roku 1!H0 rozmnozi-
v., ..Urn o --,.iA.,r . muiuricKct .sua z juu.uuu koh-
.... . - i
nuti mne na obranu eti me monar- Izajisfuji blahobyt vsem lidem, jen
chie a na oehranu jeji dustojnos- jkdyby spoleeenske zrizeni dnesni
ti a zajisteni jejich drzav chopiti
se meee po dlouhe periode mini.'
Dale se pravi v pozoruhodne
listine, ze Srbsko se ukazalo byti
nevdecnym za podporu, jiz cisaro
vi pfedkove poskytovali srbske
neodvislosti (!), ze Srbsko po le
ta sledovalo stezku otevfeneho ne
pfatelstvi k Rakousko-Fhersku,
ze rakouska annexacc Bosnv a
to pfipoustelo. Tim vyvraci doko
nale zname a easto i ehudymi lidmi
sdilene mineni. ze zeme je prelid
nTMia. "ze je na svete moc lidi."
I -A..'. 1. li .... i i.l 'j'
c,f.,r,e1., .Kw.t.x.tvo i- fh.M-ii mi na mu.uuu. TCdy lemer
nastat opet "blahobvt. Xic hloupej-ios)uk,'Ue tolik- Kyehom to roz
silio nad to. Cislice Kalouskovv Uhnh na obyvatelstvo, shledali
skuteene dokazuji. ze jenom nero-b-v,'honu 2e v roee 3S7 P"Padala
zum lidskv a nasilnictvi tfid vlad-i1,:1 lnmi" rodmu v Belgii jen
Hercegoviny, jez neposkodila pra- noueieh udrzuji je.ste dues nouzi a !'1,Mlna ,"fnna konske sily. to jest
va zadneho Srba vyvolala v Srb- nedostatek pot.ravin mezi chudvm 'P'Poeitano na lidskou praci. ja
sku projevy nejostrejsi nenavisti. obyvatelstvem. ' ikol)-v Pro ni Pcovala T otroku. V
'Vteda rakouska,' pokraeuje pak j . Profesor Kalousek v podstate u-lrooe 11)10 PriPadl b-v na takovou
eisaf. "nonzila hezke vvsadv sil- vadi toto : rodinu jiz 1.8 konske sily, to jest
nejsiho a s nejvetsimi ohledy a
mirnos-ti Douze nozadala Srbsko. io
aby sinzilo svoji armadu na miro-sieh zivnych piodin mnohem rych- lxk' blahob.vt b to znamenalo,
vy stav a slibilo, ze puide stezka- lejsim procentem, nezli pribyva o-
mi mini a pfatelstvi.'' Ibyvatelstva. Tak l)yla
i
Zrovna vnejnovejsi dobe pfibv-'-iakob-v ni61a k sluzbam nejmene
svetoveho vvtfzku neidfilezitci- r' Slln-'V'1 otrokl'K ptavme si,
prumerna
kdyln- tato motorickj'i sila bvla sku
tecne rizena ve prospeeh obyvatelu
-ni. ui Iro.Mii vtnv .L-lW, 5oi.o nl,. veen. a iiuvon jenom neicoiiiva ma-
hosklonnost Rakouska. ktera do- lobi od roku 1808 do r. 1002 757 lo velkokapitalistu. Dokazuje to
volila Srbsku skliditi ovoce jeho'iiHonu metriekveh eentu. kdezio proven spraviiost zasad. ze zeme
-vitezstvi nad Tureekem. ale na-' za deset let ve stejnem obdobi w P"m pro vseenny sve
deje, ze Srbsko dodrzi svoje slo-,od roku 100S do r. 1912 obn;isela
' vo nebyly splneny. Plamen nena- jsklizcn psenice 090 milionu me
visti proti miie a memu doniu sle- .trickyeh centu. Vzrostla tedy skli
. ,lial stale vyse. fenysl podtrlmouti 'zeii teto nejdiilezitejsi obiliny o vi-
kousko- Uherska- byl projevovan ,u Peniee, uylo tomu 1 u jmych po
stage nepokryteji. ''Zlocinna" pro- travin. avsak obvvatelstva pfibylo
Taeanda bvla rozsifovana i za lira lia m sotva az lo procent
nice, do Rakouska, celic k zniceni
deti. ze nikterak nCni prelidnena,
nybrz naopak obydlena velmi rid
ce. a ze velike prirodni sily, ktere
o nic jineho. nezli o nebezpeeiiou
agitaci. jejiz iieelem jest odtrhnou
ti od Rakouska kus uzemi. Kdo
dice vyvolati svar. najde si k to
mu vzdycky prieinu a jak vidno,
rakouska politika k lnznym z:'i-
minkam nema take y.roxna daleko.
Ale komicky pri -el'' t' Mtnutiie
zapletce vypada. j)rohlasuje-li Ra
kousko ve svem ultimatu. ze ra
kouska vlada povaz.uje za svou po
vinnost uciniti konee temto 'ittri
kam. jez pokoj rise ustaviene oliro
zuji. Byl-li nckdo vfibee nejakym
provokaterem a bourlivaekem, ne
bylo to Srl).sko ani jine slovanske
narody na Balkane. ale prave ra
kouska diplomatic, ktera k pro
sazeni svych nekalych zameru lii1
leka se ani takovycli zdreujicich
V ("eeluich sazeli prvni brambo
ry mnieho.ve Hybernaci jako okras
nou kvetinu ve sve klasterni za
hrade v Praze na dvofe nynejsiho
finaneniho reditelstvi. Ze brambo
ry jeste na pocatku pfedesleho sto-
eek. Xejvice Cecil u usazeno ie v , , , , c , , , .
, ,. . , , chodnich blovanu dosti vzacne, do-
,li se zdarem. V Xebrasce nalezii
se eela fa da zcela eeskveh meste-
Doujrlas, Saline, Colfax. Saunders
a Butler okresich.
Xbraska je jednim z vudeich
statu v pasmu kukufienem a ma
eetne pfednosti. Je prvni v hod
note hoveziho dobytka. prvni v
prumerneurode psenice po akru,
il ruby in v prumernem majetku
na farmach die hlavy. dnjhym v
cene urody psenice die hlavy.
druhym v hodnote vepfoveho do
bytka. ctvrtim v. urode zita, pa
tym v urode ovsa a ma nejvice
bankovinch vkladii prumcrne na
jednoho obyvatele ze vsceh statu
kazuje zaruceny pfipad z jiznich
Cech. kde tato plodina nyni pfevla
da. Car Alexandr I., vraceje se r.
.1815 z Pafize do Petrohradu, na
vstivil knizete Schwarzenberga a
vyoral viastnorucne due 19. fijna
na "jiternim poli "U vyvouhy,"
blize lesika za vsi Hosinem na
Hluboeku, jeden "snorek?'- bram
boru. jez provazejici ho knezny sbl
raly. Vlastnika pole, chalupnika
Saitla. obdaroval peti duktity a u
myslivce Japetrta v Purkarei, iia
zahrade jedl brambory. jez z Hlu
boke si vezl a tarn si dal uvafiti.
Tnie.
Nebraska je velkym mlekaf- Teprve valky napoleonske dopo
skyni statem. Je k tomu velmi mohl.v bramborum ke konecnemu
dobfe uzpusobena. Zapadni cast vitezstvi. Dues jenom v Ceehach
statu naleza se 4.500 stop nad skHzen bramboru pohybuje se ko
hladinou mofskou. kdzto pri lein 40 millionu metriekveh-eentu
hranicich vyeliodnieh. pri feee INIis ocne.
souri, je krajina asi 1,000 stop nad Dues stal se brambor jednou z
nasledku. jakvmi muze byti strii- j hladinou mofskou. Tfi fieni syste- nejdiilezitejsieh rostlin hospo-
my protmaji stat po cele jeho del- dafskych a vypestovano na sta
ce a ve skuteenosti zadny jinv stat druhu a odrud, rozdilnvch tvarem
nema takovou zasobu vod. Za po- hliz. barvou. atd. Brambor u
sledni rok produkce v mlekafskem j)otfel)uje se v domaenosti, hospo-oboi-u.
poeitaje v to maslo. smeta- dafstvi i prumyslu a jest nejdule
tanu a mleko. mela cenu 29,459.- zitejsi surovinou pfi vyrobe skro
64. l)u, hroznoveho cukru a pfi pale-
Xebraska znama je dale pro lihu.
nuti cele fady beztak militaris
mem vyssatych narodu do vseev
ropske valky. Gladstone pronesl o
Rakousku hodne )fikry vyrok. ale
vedel dobfe. co povida.
"Nebraska."
Nebraska se svvmi 49.000,000
Xasim hospod'nkam dluzno o
al-vfl nnymnl-fl lovi myi roVnn "VlSo sve poKroene uooytuareni, uru-
jiz ziskayame, a jez pfi spravne sissippit Skalnatvmi horami. Ka-1 be2nietyi a ovoenafstvi. Je oprav- bramborech take'nekolik slov pfi
pravevyrobnichpoineru jeste by- iiadou a zAlivem Mcxickym. Z K. !du volkym a pozoruhodnym sta- p0menouti. Yafemm loupanych
, r .J .'..to rozlohy Xebraskv 29,000.000 a
na prirode. staci jiz dues zajistiti - , , - , S . 0 , ' . , ,
,,..,,., K,iv.i v . x . .ki'u ma takove slozeni pudy, jake
Pfihlednem-li nouze k Evrone. ! uu unL 10 -lenom mmeni
pofadku a loyality v jiliovyehod-p1111. ze v oixlooi od roku 189S, ..j obroviu: vnitf.
nidi provinciich monarchic a k do r. 1902 byla uroda psenice pru- l - P no
svadeni odrfistajfci mhideze a po- 'merne 444 miliony metrickych con- "nizo,"5 "I01 sl?ya'
noukani jr k Iflenvm a velezrad- tu. V teze dobe bylo v Evrope na-' or K? k kowi sv3 k
pocitano 398 milionu obvvatel. T j v.namu moucnu
letech 190Saz 1912 bvla prumerna rh,kT". z "ehoz jsme ivybrali
roeni sklizen pseniee v Evrope jiz v-vse uveden:' shee
546 milionu metriekveh centu. o-1 l'Z se moznost vsestranne-
byvatelstva pak napor-itano 447 , ,1U "loyui a ponoan neiconecne
milionu. I vidime z toho. ze roe
ni pfirustek pseniee byl 23 procen
liyin cinum.
"Kada vrazednych utoku proye
denyeh dobfe organisavnym a pro
vedenym spiknutim, jimz se zda
filo tak, ze jsem byl zranen ja i
muj oddany lid v samem srdci,
tvofi viditelnou krvavou sto)u
techto tajnyeh machinaci, jez by
ly pf ipravovany pf lino v Srbsku. ' '
Prohlasem pravi, ze temto nes
nesitelnym irovokacim miisi byti
ucinen konee. abv bvla cest a du-
zvetsila proti dobam dfivejsim
kdy clovek byl odkaziin jen na
tern v kazdem ohledu. Ma velke )ramboru vznikaji znaene ' ztraty
prirodni bohatstvi neobycejnou vv2ivm'ch iatek iistroinveh; zeime-
tvoi'lim ! ! i -i' iw, , , : ii i'ohinst nfidv A tetn skuteenosti ... i.. 1: 1 1 j
nejiepe se nocu iiro zeinecieisive 1 11a u'liuv. vnuuwi se uraiuuoiT uo
.ueelv. Nebraska ie neidiilezitei- (Ukujo za svuj rycniy prcroa z studene vodv a zvolna se pfivadeji
ni zQ-VUiiun' fu) pronaneu se iimiani. (lo vara y-'i-li se brambory se
medelske rise, ktera ie neiurod- ve velK-v m"otlll.v Kl'a.l s ull.vmi a slupkou, jsou ztratv mnohem men-
it i ' .
nejsi krajinou sve velikosti na 'ueimi me a me.srec a si. Peceni bramboru jest lepsi nez
svete. Zde rodi se sedm desetin iwai ' v 1 uuv.iin- varein. msaiiou mleka nebo mas-
ky a remcslniky.Xebraska ma )fed la Vvzivnost vafenych brambor zvy
sebou velkou budoucnost. Fdrzi si 5l-,ne Ve vafenycli bramborech jest
jiste 1 v oiuloucnosti svoje vy-znar-ne
misto mezi ostatnimi sta ty
a tak vzdy nalezeti bude k nejpo
zoruhodnejsim v cele Unii.
ta.
kdezto obvvatetetva" pfibvlo vlastni sily- a k,l-v kromC toho
pouze o 12io proeenta. Stejne' se m Vla Znama voponvo.; lidska. le-
tn i..vf ? , iiii;.'w,ii .1 itia .F v "cjuzsieii mezieli uzavrene
travinach. Poeitano od roku 1912
nazpet. byla svetova sklizen zita !
do.n:ienosti rodinm", krome ovsem
pomoei poddanske pro vyssi sta-
'potravm, jez exportuje amerjeky
narod. Zde rodi se tfi petiny
bavlny a ovoce mirnelio iasma.
vyrabi etyfi petiny masnyeh pro
duktu, devet desetin fepneho cu
kru a polovina tftinovelio cukru.
Nebraska se svou obdivuhodne
urodnou pudou znanym dilem
pfisjHva k teto produkci. Vsech
ny zdrojc X'ebrasky nebyly vsak
dosud objeveny. Stat tento nale
za se teprve ve svych pocateich
stninnst r-isnfstvi nrlii'npnn n io.
1.,., - .... ; let vetsi 0 4o.6 proeenta. kdezto pri
ji pohticky, vojensky a hospodar- ' . , , , ' x iv ,
1 -, , , 1 usiL-iv ud t leisi a za iiuez tioou
sky vyvoj zajisten od stalvch na- , . . , ,
, c nebyl am polovieiii. Z toho je te-
razu. , . '
dy naprosto zrejmo. ze 0 pfirodou
V teto slavne chvili jsem si zavinenem nedostatku potravin ne-
plne vedom celeho vyznamu meho mfige iJyti r.eci a eitovanv nami
rozhodnuti a me zodpovednosti
pfed Ysemohoucim. Skladam sve
nadeje v siatecne a oddane siky
Eakouska Uherska a ve Yseino
houciho, ze daji vitezstvi rakou
sk'm zbranim.??
Politovani hodnym faktem v
tomto ' manifestu jestT ze se dal
stary monarcha obklopujiei jej
valecnou stranou svesti k tvrzeni,
jez jest pfed tvafi celeho sveta
pustou, do nebe volajici lzi. Jest
to tvrzeni, ze Rakousko ve sve
sliovivavosti dovolilo Srbsku skli
diti ovoce jeho vitezstvi nad Tur
ky. Rakousko pfedne die vseho
moralniho i mezinarodniho prava
nemelo ceho dovolovati a za dru
he pfipravilo svymi zlocinnymi
pletichami Srbsko o hlavni ovoce
jeho vitezstvi, 0 vytouzeny pfistup
k mori.
Ne, to nemluvi st-ary, senilni
monarcha. Timto manifestem mlu
vi zlotfila, prolhana, tiskocna a
jiz nasledku sveho "zlocinneho kro
ku se obavajici Videii od luzy do
le v ulici do kamarily v snnch
Burgu.
- . ii -. . vv. kiiezrn nvm hfisrvn mirn h- 1
a psenice aonromadv za tlobu 1 1 ; . in ,nznnsti vvvm, in nn.
'1 t. , - j-'n. 1
narodohospodaf podotyka vyslov
ne. ze neni i)ochyby. ze by se v eas
potfeby mohlo vypestit vice obili,
a ze se ho jen proto vice nepestu
je, ze by se neodbyio a ze pfi pfe
bytku by se ceny stlacily a pes
teni nevyplacelo.
To vsak je pouze jedna stranka
skutecneho blahobytu lidstva. Ji
nyeh vyrobku pfibylo jeste daleko
vetsim pomerem. Na priklad vyro
ba kamenneho a hnedeho uhli zvet
sila se od roku 1S95 do r. 1910 z
55S milionu tun na 1140 milionu
tun. cili vzrostla o 94 proeenta.
Petroleje se dobyva za tutez dobu
15 let 0 228 procent vice, zeleza o
12S procent vice, oeele o 290 pro
cent vice. Tedy v pomeru daleko
ryehlejsim, nezli se lidstvo rozmno
zuje. Nevedomy elovek snad by f ekl :
"Dobyvani oeele, petroleje a uhli ne
muze miti vlivu na muj blahobyt.
Xehlede k tomu, ze toto je pouze
ukazka, platici i pro jine potfeby
idske, ma prave vyroba uhli, je
hoz mnozstvi se za pill stoleti zos-
meronasobilo, nesmirny vyznam
ti a je soucinno navzajem po cele
zemekouli pro ukojovani svych po
tfeb. Ze pfi torn arci nouze a bida
nevymizely, to je ovsem vinou ne
urovnanyeh dosud pomeru a styku
soehi Inich, a udrzuje se toto str.'i
ibini nikoli nasledkem pokroku
techniky, nybrz zastaralou setrvac
nosti pfimo proti tendenci tech po
kroku, ktere povedou a vesti miisi
ke vseobecnemu blahobvtu vsech
lidi ve spofadanych spolecnostech
lidskveh."
zoruhodne. Xebrasska piida je 0
jcdinelou mezi ostatnimi pfidami
Lsveta. Xejvetsi cast Xebraskv. sko-
ro 40.000 ctverecnich mil. ma
zvlastni nanos. jenz je nejpozoru-
Ukazte, kde Rakou
sko vykonalo co
dobreho!
Znamenity anglieky statuik Wil
liam E. Gladstone vyzval kdysi
v plemenne feci kohokli. aby po
lozil "prst na kterekoliy misto na
mape a ukazal, kde Rakouslco bio
by vykonalo neeo dobreho ale
vyzva tato zustala az dosud bez
odpovedi. Rakouska politika byla
odjakziva nieemna vzdy a vsude
a nynejsi jeji nestoudne vystupo
vani proti Srbsku charakterisuje
ji nejiepe. Srbsko jest narodem
slovanskym, jest narodem malym
a proto z libovfile videnske
diplomacie ma byti pokofeno tak,
jako snad zadna jina zem nikdy
pfed tim. Srbove se ukazali z ji
hoslovanskycli narodu nejvyspe-
stravitelno 93 proc. susiny. Hliza
bramborova obsahuje prumerne
7S.3 )roc. vody, 2.2 proc. proteinu
(latek dusikatych). Ol.proe. tuku,
IS proc. uhlohydratu a 1 proc. po-
Dejiny brambory. h)ehl (latek rosmych).
Pestovani bramboru pocina 1G. J Dnesni sklizen bramboru v celem
stol. Trvalo to hodne dlouho, nez svete, eini mnoho milionu metric
se pestovani bramboru vzilo mezi jkych centu rocne. ale vyvoj toho
lid.' Jeste ve stoleti 17. a 18. bylo odvetvi vyroby rostlinne nelze
pestovani bramboru novotou. pro- posuzovati jenom die mnozstvi
ti niz se lide s velikym odporem sklizne. nybrz die zusleehteni, t. j.
sta veli. Brambory se lidu musily 'zvvseiri jich hodnoty (skrobnatos
pfimo nasilim vnucovati. jtiV Pokusy bylo dokazjino, ze lze
Puvodni vlasti bramboru je A-!zv.vsiti raeionelnim pestovanim
merika. V Jizni Ameriee v repub- skrobnost bramboru ze 13 na 23
hodnejsi pudou na svete. velice , likaeh Chile a Peru pestovaly se Procent, coz ma velky vliv na jich
pry brambory jeste pfed pfieho-1 cenu.
dem Evropanu a doposud se tarn ; jak z kratiekeho tohoto poied-
naleza ji ve stavu divokem. Do E-
produktivni a pfi torn snadno ob-
delatelnou. At' jakykoliv e puvod
teto pudy, at' pfinesena byla ve
trem anebo pfivalem vod. toliko je
jisto. ze neni obdivuhodnej.si pudy
nikde jinde. Casto jeji hloubka do
sahuje 500 stop: prumerna hloub
ka je 300 stop. Od shora dolu je
plna clementu. ktere podporuji
rostlinny vzrust. a nemuze byti
lepsi pudy pro farmafeni.
Snad jedine svemu znamenite
mu uzpusobeni pro zemedelstvi de
kuje stat Nebraska za svuj neoby
eejne ryehly vyvoj. Jeste v letech
sedmdesatych byl tu "divokv zd
pad," namnoze jeste prerie. fidee
osazeiu'i statecnym iiionyry. stale
pfipravenymi k zapasu s Indiany
anebo loupezivymi belochy, ktefi
sem prchli z jinyeh statu. Prvni 11-
rody nebyly value. Ale kdyz zeme
dokonale byla pfipravena a obde-
lana, dala urodu dobrou. Kdo
nenechal se'zastrasiti prvnimi ne-
zdary a na pozemcieh vytrval. ten
na konee dostatecne odmenen byl
za utrapy zazite.
Pro osazovani XTebraska ote-
nani vidno, neni historie brambor,
vsedniho
-i V ' . ' - ' .r, " " dues mezi lidem hodne
(lvo.11 cestou : pres Snanelsko a nres
Anglii. Tvrdi se. ze ncjdfive dovezi '1,r"e(lmetu' bez zajiniavosti
brambory anglieky admiral AVal-,
ter Raleigh, a to nejprve do Irska
odtud pfesly do Anglie a Francie.
Za pravdepodobnejsi pokladii se
zjrava druha, ktera tvrdi. ze bram
bory se dostaly nejprve do spanel
ska a pak do Italic. Tato druha
zprava zihl se vcrohodnejsi. pon"
vailz r. 1588 vidensky ucenee pi
se, ze pestuje brambory. ktere do
stal z Italic.
Dalsi doklady nam potvrzuji. ze
v r. 1616 byly brambory povazov'i
ny jako vzacne jidlo na kralovske
tabuli v Pafizi, leckdes v pan-
skych zahradach pestuji je pro '
okrasu a pomalu pocina si i lid j
jich vsimati. Ale trva to opet cele ,
stoleti, nez lid v jejich cenu tivefi, !
i
ponevadz mysli, ze paui to s nini
nemysli dobfe, kdyz brambory mu
doporucuji. Pfisel hlad. Lid nafi
ka, ze ma hlad, a vrclmost pocina
THEYSA m
IT 'S THE DEST
Tajemny OstrovX
Od Juliuse Vernea.
Tenlo krasny roman ve trech dilech a
citajfci 525 stranek posleme na kte
roukoliv adresu ve Spojenych Statech
za $1.50.
Adrejujte ODVARKA BROS., Clarkson.
