Naievlda o hromo
svodech. Jeste pfed ctvrt stcletim bylo
T Americe nejen obycejem, ale
primp prikazem vlastenectvi, za
tracoyati tak zvany vladni "pa
ternalism", to jest, kazdou cin
nost"vlady, ktera by se mobla po
vazovati za nejake napomahani
jednotlivciim." Bylo tebdy americ
kym evangeliem heslo: "Pomoz si
kazdy sam, a cert vezmi tolio po
sledniho.'' Myslilo se, ze americ
ky obcan docela nepotrebuje, aby
mu vlada vubec nejak napomaha
la. Jak se easy rneni! Co se ten
krate povazovalo za nepekny pa
ternalism, dnes povazuje se pfi-
mo za povinnosL viauy, a ouuor
pusobnosti ruznyeh vladnich de
partments rozsifil se pfimo uza
sne.Nejvetsi rozsifeni pusobnosti
vykazuje asi department orby.
Vzalo by dlouho vypoeitavati, co
vsechho department orby podni
ka pro americke zemedelstvi.
Chceme tuto 'podati pouze jednu
malou, ale charakteristiekou "u
kazku: odpoved' departmentu or
by na dotaz jednoho farmera o
znamu a uzitecnosti hromosvodu
pro farmerske budovy. Cteme v
obezniku departmentu orby :
"Pise se nam: "Prosim, uvefej
nete v prostem slobu z pera od
borneho znalce strueny clanek o
hromosvodech pro farmerske bu
dovy." Na takovy dotaz nelze v krat
kem clanku odpovedeti podrobne,
ale hlavni qtazky budou zde pfec
nrcite zodppvezeny. 5
1. Jsou-li hromosvdoy budovam
opravdu ochranou? Odpoved: A
no, alelmusi byti nalezite porize
uy a svedeny do zeme pomerne
vlhke. Jest nezbytno obcas je
prohlednouti a udrzovati je v do
brem stavu.
2. Zvysuje-li hromosvod na bu
dove neBezpeci, ze blesk do ni u
defi? Odpoved': Ano, ale bndova
radne chranena snese nekolik ran
beze skody, kdezto neehranena
budova muze byti znicena jednou
ranou. .
3joMaji-li hromosvody byti zfi
xoyany s insulator ci bez, nich?
"Oipoved'Bez nieh. Budovy s
kovovymi strechami, nebo kdc
staTrebni zelezo zadne je spojeno
se z'emi, jsou tim jiz eastecne
chraneny proti blesku. Daji-li se
na takovou budovu hromosvody,
toz -by mely kovem byti spojeny
pfimo se stfechou a jinymi zelez
nymi soucastmi, kdekoli to jest
mozno. Ysechny zlaby a korytka
mely by byti spojeny s kovovymi
trubami, ktere vedou do zeme, a
nebo mely by se zemi byti spoje
ny 1rateiri anebo lariT.i Insulatory
jsou docela. zbytecny, ale dobfe
jest, kdyz kovove prace v budove,
jako parni a vodni trouby, jsou
elektricky spojeny spolu a take se
zemi. Spojeni se zemi ziskava se
Fpojenim s vodnimi trubami, ktere
obycejne vedou zemi mimo budo
vu.
4V Jsou-li nutny hroty (spice)
pozlacene, platinove, nebo z jine
ho draheho kovu, nebo zvlaste
delane? Odpoved': Ne, ani dost
malo ne. Ostre, jehlam podobne
hroty sice rozezenou slabe elek
tricke napjeti, ale takove elektri
cke zjevy jsou uplne neskodny.
Domnele pfednosti tech parad
nich hrotu vsak jsou docela bez
ceny, kdyz do nich uderi skutec
ny blesk. Co se od dobreho hrotu
pozaduje, jest, aby byl nerozta
vitelny, silny, bezpecne upevnen,
a aby odolaval povetrnosti. Silne,
tupe zakoncene zelezne tyce, ma
jici tfi osminy az pul palce v pru
meru, dobfe npevnene, aby vycni
yaly pul druhe az dve &topy nad
budovu, kterou maji chraniti, vj'
hovi vsem pozadavkiim.
5. Jaka latka nejlepe se hodi
na tyce hromosvodu?
Na tuto otazku nelze odpove
deti kratce. Jednou z nejlepsieh
latek je zelezo pro svou laci a
sve elektricke vlastnosti. Ale ze
lezo rezavi a kazi se po delsi do
be. Galvanizovanim se tomu jen
castecne odpomaha; tyce z gal
vanizovaneho zeleza musi . tedy
byti silne, nejmene ctvrt palee v
prumemi, peclive upevnenys a ob
cas prohlizeny a opraveny.
Lano spletene ze dvou prame
nu galvanizovaneho dratu, z ja
keho.'Se delaji ploty, ale bez ost
nu, jest velice dobry material na
laciny hromosvod. Ostnaty drat
by pfekazel, a ostny by nijak ne
pomahaly. Med' jest lepsi nezli zelezo ne
jen proto, ze vydrzi vecne, ale ta
ke pro svou mekkost a poddaj
nost, ponevadz se da snadno u
praviti. Aluminium soutezi se zelezem
i medi. Vj'-trvale odolava povetr
nosti, ale za to nehodi se na hro
ty tak dobfe jako zelezo, proto
ze je roztavitelno.
Je-li hlavni veci lace, nutno vo
liti galvanizovane zelezo, ale tu
ie treua oroiiimeK: a oocas l o-
prav. Nesejde-li na cene, toz med'
zasluhuje pfednost a po ni alumi
nium. -
6. Mel-li by hromosvod byti
zhotoven v podobe pevneho pru
tu, rovne tyce, pasu, krouceneho
lana, pletenyeh stub, nebo dvou
i ice forem ve spojeni. Jednotli
ve easti maji byti co mozna dlou
he. Nejlepsi jsou pine, kulate dra
ty ctvrt az pul palee v prumeru.
Ale draty s prumerem nade ctvrt
palce byva nesnadno postaviti, tu
jest lepe uziti kroncenych lan a
pod.
Dukladne zelezne hroty ve spo
jeni s medenymi lany, majicimi
v prumeru od peti sestnactin pal
ce pro male farmerske budovy az
do pid palce pro velike budovy,
jsou jeden z nejlepsieh systemu.
Neni duvodu, proc by kdo mel
kupovati nejaka paradni lana za
ceny .znacne vyssi na libru, nez
za jake lze koupiti obycejne lano
(standard make) pfiblizne stej-Eiiste
neho prufezu . (cross section).
7. Musi-li hromosvody byti spo
jeny se zemi? Odpoved': Ano,
rozhodne, a to co nejucinneji.
Nektefi agenti vnueuji nezasveee
nym lidem hromosvody beze spo
jeni. Takove hromosvody jsou
nebezpecim a ne ochranou. Hro
mosvod musi byti zaeden do ze
me a to stranou od budovy do
pfikopu nebo jine vykopavky, a
by bud 'to drat sam anebo zelez
ne desky k nemu pfipojene kon
cily v zemi, ktera je vzdy vlhka.
Dobre je spojeni s vodnimi truba
mi nebo jinymi kovovymi sou
castmi, ktere samy jsou spojeny
se zemi.
8. Jsou-li vladni budovy opatfe-
ny hromosvody ? Odpoved': Ano,
mnohe z nich, ale pfirozene ne
vsechny.
9. Pouziva-li vlada materialu,
nebo tyci, nebo systemu nektere
nrcite finny ? Odpoved : Nikoli,
neni zadnyeh tajnosti, pokud jde
o hromosvody, jich material, ane
bo sestaveni. Jsou podezfeli ti,
kdo svoje zbozi prills vychvaluji
nad jine.
10. Jake jest nejlepsi zafizeni
hromosvodu na budove? Odpo
ved': Budoya uplne otocena siti
dukladnych kovoych hromosvo
du nalezite- spojenych mezi sel)ou
i se zemi byla by co nejlepe chra
nena proti blesku. Ale pro oby
cejne ucely staci system daleko
jednodussi. Tak na pfiklad dobfe
chrani hromosvod bezici podf'd
hfebenu budovy a vedeny k zemi
bud 'to uprostfed stran, anebo le
pe u kazdeho rohu. Hroty maji
stati nade vsemi vycnivajicimi
castmi budovy, jako kominy a
pod., anebo kde takovyeh vystup
ku neni, hroty maji byti vztyceny
podel hfebene budovy ve vzda
lenosti asi 25 stop od sebe. Ob
sirnejsi navod k stavbe hromo
svodu podava Farmer's Bulletin
No. 367, jehoz nove vydani pra
ve se pfipravuje."
Takovou odpoved' department
orby podal na dotaz o hromosvo
dech. Podava tu farmerum na
vod, jak si kazdy sam nnize pofi
diti hromosvod, a nevaha prany
fovati nesvedomite agenty, ktefi
pod falesnymi zaminkami draze
prodavaji zbozi, ktere lze v trim
koupiti lacineji. Tim ovsem vlada
jednak pomaha farmerum usetfit
penize, jednak kazi podezfele ob
chody "podnikavych" lidi. A to
je paternalism tyz paternalism,
ktery jeste pfed ctvrtstoletim v
teto zemi, byval zatracovan. Ale
easy se rneni a lide dostavaji roz-
pi. Myslenka soucinnosti jest na
postupu.
Co stoji Spoj. Staty
zlepsovani jejich sil
nic a co za to
dostavaji.
Pfiblizne .206,000.000 vynalo
zilo se loni na vefejne cesty ve
spojenych Stateeh, podle statisti
ky, upravene zemedelskym odbo
rem Spoj. Statu. V r. 1904 uhrn
byl jenom .$79,000,000 Tudiz v de
viti rokach obnasi zvetseni vice
nez 250 procent.
Toto nahlednuti se strany ze
me dulezitosti dobryeh cest pfi
vodeno jak znalci pravi, do velke
miry statni pomoci okresum a ji-
nym mistnim obcim. Ilnuti zacal
stat New Jersey v r. 1S91, kdy
pfijal svuj statni zakon o silnicich.
Massachusetts a A'ermont nasle
dovaly o rok pozdeji, ale z nejvet
si easti ostatni staty zvolna se hy
baly. V r. 1904 pouze 15 jieh me
ly statni silnicove odbory ; dnes
jest jieh pouze sest, ktere jich ne
maji. V r. 1913 jednotlive staty
povolily uhrnem $38,755,088 ku
mistnim vydanim.
Hodnota teto statni podpory
nesmi se merit pouze cislicemi,
nebot' hlavni east penez pfichazi
a vzdy pfijiti musi od okresu a
taunsipu. Tak v r. 1912 hotove vy
dani od okresu, distriktu a taun
sipu bylo $137,493,985. Uplne cis
lice za rok 1913 nejsou jeste po
ruee, ale s bezpecnosti muze se
odhadovati suiua pfiblizne $151,
000.000. K teto musi se pfipocisti
nejakych $15,000,000, jez pfedsta-
vuji hodnotu prace vykonane na
hotovych penez v distriktech'
kde se tento zvyk provadi. Tudiz
loni mistni osady pfispely v okrou
hlych cislicich $166,000,000 proti
povolenim ze statnich pokladen
$38,755,088. Prava dulezitost tech
to 3S milionu spociva v te skutec
nosti, ze znamena to znalecky do-
pded na vydani znacne easti obrov-
T T - - i 1 o 11 o
SKe sumy avou sei minonu uoiaru.
Kdyz si kazdy okres stavel cesty
jak chtel a kdy chtel, sluzeb cvi
cenych inzenyru obycejne nedba
no. Bylo tu malo pfilezitosti vy
zkoumat novoty,byl tu maly pok
rok ve vede staveni cest a byla tu
take nesnaz povzbuditi kazdy o
kres jednotlive, by udelal sec muze
ku zlepseni podminek v jeho hra
nicich. Statni pomoc vsechno to
to zmenila. Ta nejlepsi inzenyr
ska zruenost jest po nice pro vse
chny dulezite prace. jest tu koo
perace a st;ila pobidka ku dalsim
zlepsenim. Penize povolene statem
nejenom stavi vice cest, ale i zlep
suji ony, ktei'e jsou za jine peni
ze vystaveny.
Y pfitomne dobe jest ve Spoje
nych Stateeh 20.741 mil cest zlep
senych bud' uplnou nebo jen cis
tecnou pomoci od statu. To jest
skoro delka francouzskych narod
nich cest, systemu velikyeh'narod
nich silnic, jenz vzbuzuje zavist
kazdeho vzdelaneho naroda. Na
rodni cesty ovsem jsou jen malou
easti uhrnne delky silnic ve Fran
cii. kde vlastne kazda diilezitejsi
cesta jest cestou zlepsenou, a Fran
eie je o hodne mensi zemi, jak na
rozlohu tak na obyvatelstvo nez
Spoj. Staty, ze toto porovnani ne
ni, samo v sobe, vidmi liehotive
pro nasi pokrokovost. Nicmene u
kazuje, ze jsme udelali aspon za
catek. Ze 2,226.842 mil cest ve Sp.
Stateeh 273.774 mil cili pfiblizne
10 procent jsou tfideiy co zlep
sene. Aby se zlepsilo zbyvajicich 90
procent, dobfe by se zdalo velkou
praci. Ono jest to ve skutecnosti
pouze umozneno, protoze prace
skutecne sama za sebe zaplati. Z
materialu sebraneho zemedelskym
odborem Spoj. Statu jest nyni moz
no dokazati nejenom, ze dobre
cesty jsou vynosnym ulozenim pe
nez, ale i urciti dopodrobna, jake
dividendy ony pfinaseji.
Yysetfovatel pfideleny k tomu-
'p ukolu v kteremkoli miste napfed
zjisti rozlohu uzemi pfilehajiciho k
nektere hlavni ceste, zrovna tak
jako se zjist'uje uzemi pfilehajici
k nektere f ece. Dalsim krokem jest
spravny odhad uhrnnych vyrob
ku tohoto uzemi; tolik obili, tolik
tabaku, tolik zahradmch plodin,
atd. Z tohoto mnozstvi jista cast
se spotfebuje na farme, ostatni se
posila po dotyene ceste. Cely vy
pocet mozno zaznamenati od vy
setfovatelu v miste zasilky, k ne
muz ces-ta ona vede. Povsechne
bylo shledano, ze tyto dva zpu
soby skytaji skoro totez pouceni
uhrnne mnozstvi vyrobku po
ceste dopravovane. Potom pocita
se delka prumerne dopravy, vel
kost nakladu, jakou povahu cesty
dovoluje se zjisti a vypocitaji.se
vylohy na potah a vozky. Maje ta
to fakta pfed sebou vysetfovatel
jest nyni s to s urcitosti udati vy
lohu s dopravou tuny vyrobku po
one ceste, udati vozbu nakladu po
ceste a konecne uhrnnou vyhodu
pro obee, obsluhovanou touto ces
tu p oniz vozi sve vyrobky do tr
im. Maje tato data muze lehce u
dati, jak mnoho penez lze s uzitc
kem vynaloziti na zlepseni cesty
a jake jsou uzitky ktere zlepseni
to obci pfinasi.
Tyto uzitky jsou ruzneho dru
hu. Pfedevsim jest tu zmeseni sku
tecne vylohy za dopravu, nebot" to
vezme mene casu a prace dopra
viti naklad po dobre ceste nez po
ipalne. 'Mene patrny jesi" vliv
zlepsenych cest na zvetseni iihrnne
v'robv obce.
Y pfipade jednoho okresu ve
Yirginii, kde zvlaste dukladne za
zriamy byly vedeny, tato vyroba se
vice nez zdvojnasobila. Farmafi
shledali, ze kdyz maji trh vzdy
pro ne pfistupny, vyplati se vzde
lavati pudu do jeji n'ejvetsi plod-
nosti.
Toto vysvetluje pozoruhodne
stolrpnuti hodnot farmafske pudy,
jez skoro vzdy zlepseni cesty pro
vazi. Stoupnuti to neni smyslene,
neprospesne tomu, kdo pfeje si
farmafiti a ne prodati. Pozemek
jest cennejsi, protoze muze byti
s vydelkem udelan, aby pfinasel
vice. Jinymi slovy, penize jez pfij
dou na cestu, vraceji se s urokem
z pudy.
Vyhlaska ceskym
studujicim.
Matice Yyssiho Yzdelani v teto
dobe opetne pfijima pfihlasky ces
kjch posluchacu obojiho pohlavi,
ktei maji nadani i touhu ve stu
diieh pokracovati, nebo tyto do-
konciti, avsak nemaji hmotnych
prostfedku k dosazeni sveho ci-
le. Castka nepfesalmjici .$250 na
jednotlivy skolni rok akadepiicke
ho behu zapujei se na cestny za
vazek bez liroku takovvin studen-
tum neb studentkam, ktefi vyhovi
pozadavkiim pfedepsanym v pra-
vidlech Yykonneho Aryboru, jez
tuto jsou uvedeny, a ktere necht'
kazdy, kdo o vypomoc uehazeti se
zamysli, dfive pozorne si pfecte.
''Uchazec bez rozdilu po
hlavi musi byti ceskeho pu
vodu, mocen ceske feci i ceskeho
"eiteni, musi vesti slusny a mrav
ny zivot a vykazati se potfeb-
nymi schopnostini k studiu na
vyssim ucelisti. Pfijimaji se jen
pfihlasky takovyeh, ktefi po
stradaji hmotnych prostfedku k
samostatnemu studovani. Zada
tel necht zasle svoji fotografii a
ve sve pfihlasce zaroveii uda, na
kterem z vyssieh ucelisf, Yy
konnym Yyborem schvalenych,
hodhi studovati. Dfive nez puje
ka mu bude povolena, musi na
dukaz svych schopnosti s uspe
chem dokonciti aspoii pul rocni
ku prace v torn ustavu. Dale u
voli se zadatel dokonciti piny a
kajilemicky beh a )fivoli k tomu,
aby sprava tehoz uceliste o jeho
prospechu podavala obcasne
zpravy Yykonnemu Yyboru."
Podpora udeluje se pouze stu
dentum, ktefi daji se zapsati do
kui-su (behu) akademickych, uci
telskj'ch nebo inzenyrskyeh. 'A
kademicky kurs" jest v universit
nich seznamech obycejne oznacen
takto: ''Collegiate Curse", Col
lege of Liberal Arts", "College of
Arts and Sciences". Y tomto he
lm se vyucuje pfedmetum : Moder
ni a klassicke feci a literatury, de
Jiny, filosofie, narodohospodafstvi,
vedy exektni a pfirodni. V behu u
citelskem a inzenyrskem se vyucu
e pfedmetum pfislusnym on em po
volanim. Zvlaste jsou'posluchaci upozor
neni na napfostou nutnost duklad-
ne pfipravy a dokonaleho pfed- QrafOf drahO draho!
bezneho vzdelani v gramaticke an-
glicine, neb na tuto klade duraz tak oz se ze,vgech stran' Dra
kazde vyssi uceliste, a posluchac- hota mgla co 5init s Posledm' Pre"
sam mil by pocifovati dulezitost sidentskou kampani, kdy kandi
dokonale gramaticke znalosti fe- dati slibovali voll6in ule
ci, ktera jest v teto zemi obvyklou, a sizeni otnich potf eb, pakmile
a ktere se vvhradne pouziva pfi se dtanou k veslu a uvedou v zi
vsech pfediiaskach. Y mnohveh vot sv tarifui' a in6 nazor' a vi'
pfipadech ukazuji se cesti poslu- s PoHticke protivniky, e
chaci bvti slabvmi v tomto pfed- isou zastanci privilegovanych tfid
metu, ano i nektefi propadavaji v a ze ich zvoleui znamenalo by
ruznyeh pfedmetech prave nasled
kem nedostatecne pfipravy v an
glicine, a tudiz Yykonny Yybor
jest nucen klasti vetsi duraz na
tento pozadavek a odporucuje, a-
by uchazec mel vysvedceni z uzna
n'e skolv stfedni (accredited High bou' lie ovgem vinou stran ktera
School) aneb jine skoly teto se zvit?zlla- MaC svou pfici-
rovnajici 1111 Jmde nez ve vezstvi te ktere
Pfihlasky studentu deji se na Politieke strany. Zajimavo je, v
zvlastnim formulafi, ktery se kaz- 5em doM"e situovani lide vidi tuto
demu zadateli ochotne ua pozadani Priemn- Tak ku Pf- MarshaUova,
zasle, a musi bvti v rukou Yvkon- manzelka naseho mistopresidenta,
neho Yyboru do 1. zaf i 1914. Y se vyslovila,ze drahotou jsou vinny
zadosti necht' kazdv zadatel uda vlastne samy hospodynky, ktere si
adresv krajanu, ucitelu neb pro-iv kml'ch feznickych pfilis mno
fesoru, ktefi mohou o neni podati raji. Troclm se uskromnit
zpravu a jei odporuciti. Dopisv, a drahota bude ta tarn ! I jine
dotazy a zadosti o pujekv adresui- Stlain z sokyeh krulm ufednich
te na tajemnika taktaT
P. A. Korab, Iowa City, Iowa.
Za Yyk. Yybor Matice Yvs. Yzde.
B. Simek, pfed. P. A. Korab, taj.
Proc je maso drahe.
A. H. Benjamin, zastupce neod- svych skromnych otcu,meli by
vislych nakladaren masa v Ar- J chom mene anarchismu mezi se
gentine, podal mezistatni komisi.bou, vice krasnejsiho zivota a la
obchodu a odboru orby ostry projcinejsi zivobyti. Tot' ovsem je pro
test proti nezakonitemu jednani nas pramalou uteehou. Pfed ctr-
spojenych nakladaren americ-
kych, ktere dohromady s doprav -
nimi spolecnostmi tvofi takfka
nezlomitelny trust a tim zpuso-jrifu mohou byti do Ameriky do
bem pak mohou diktovati libo- ,vazeny z Argentiny ohromne spou-
volne ceny masa.
Benjamin dokazuje dale, ze
jestlize se vlada Spoj. Statu ne-
postara o to, aby kazdemu bylo
mozno provadeti obehod stene
spravedlive, stoupnou ceny masa 4Budeme cekati na vysledek A-yse-v
nejkratsi dobe do takove vyse, jtfovani, ale tim zivotni potf eby ni
v jake jeste nikdy se nenalezaly .kterak neklesnou, i kdrby se vi-
Spojene Staty musi donutit ze
leznice, aby stejne byly k dispo
sici eizimu obchodu jako svemu
vlastnimu, nema-li masny trust
uplne ovladnouti ontrolu ceu v
Soustati. Nestane-li se tak, ne
bude za zadnyeh okolnosti mozno
ceny masa sniziti.
Dje zastupce argentinskych Horecka automobilova a obrazko
podniku doklada, ze zeleznice od- j va jsou svedectvim lidskeho nekli
piraji mu opatfiti dostatecny p0-"pi"ave tak jako posetile zakouo
cet vozu s chladirnami pro dvajarstvi. Zakonodarci delaji, co li
miiionv liber mas'i, iaere .c:u tie chteji, bez ohledu na to, zda
kazdeho tydne - Argentiny jest I to je zdravo cili nic. Zeleznice se
cc;":vovano. A kdy;: kmoene jzprvu smaly nepfatelskemu cho
vymohl, ze mu vozy nmseiy bytip'i lidu vuci zeleznicim, delaly
onatfeny, dostal je zase v tako-si dobiy den z tvrzeni, ze vysoke
vein stavu, ze v nich maso ne-
m oh 1 dopravovat, neehtei-li, aby
toto se dostalo na misto zkazene
a nepotfebne.
Y prostestu se uvadi dale, ze
americti podnikatele a majitele
zdejsich nakladaren dopravuji o
brovske spousty masa pfimo z Ar
gentiny do Anglie jen zatim lice
lem, aby znicili konkurenci argen
tinskou, ktera posavade ovhida an
glicky obehod. Podafi-li se to ame
rickym podnikatelum, budou pra
ve tak v Anglii diktovati ceny ma
sa, jako to cini zde. Z konkurenc
nieh duvodu zasilaji americti mag
nati do Anglie vzdy o 50,000 az
60,000 ctvrti hoveziho dobytka vi
ce, nez jest mozno spotfebovati, a!
pf ece stale tvrdi ze nasledkem ne
dostatku masa museji 6'eny zvyso
vati. Tento pfebytek se pak dopravu
je do Ameriky, kde prodavin jest
za "chlazene" maso a tak podvod
ne zdejsi nakladarny dosahuji o
petne jeho prodej, ale americky
lid musi za toto maso platiti o dva
centy na libfe vice, nez by platil,
kdyby maso to bylo oznaceno jako
maso argentinske.
Z duvodu tech je videti, ze ma
sny trust americky nestrpi sou
teze, jen aby mohl libovolne dik
tovat ceny, ktere zase jen chudy
lid ponejvice musi zaplatit.
Benjamin razne zada, ab- vla
da Soustati zakroeila proti tomu
to trustu co nejpfisneji a n
moznila soutez, nasledkem ktere
by pak ceny hned hluboko pokles-
ly.
viasme uaisi vvssavam liau a nova
bfemena vrzena na jeho bedra.
Dnes ovsem vime, ze podobne vy
roky nebyly nicim jinym ntz pou
hym volebnim zvastem a ze jsme
dnes na torn hufe nez pfed vol-
a bohatych, maji stejny nazor. My
mu ovsem nevefime. Pan Rocke-"
feller asi Pfed rokem s& Podobne
vxovn. ie xecnio prosty
na je sam nrisniKem, a KdyDy ku
pf. pfestal spekulovati o torn, jak
se miti lepe, a vzal si pfiklad ze
(naeti dny stezovaly si new-yorske
Jzeny na uzasne stoupajici ceny ma-
sa. Pravily toto: Podle noveho ta-
sty masa. Kde to maso je? Sekre-,
taf hospodafstvi Redfield jim pf i-
'svedcil a slibil mizi to argentinsktS
maso, ktere melo byt nebezpeenym
konkiirentem ameriekyeh jatkafu.
ee hfmela na masovy trust. Un
derwood, president drahy Erie, ta
keprojevil svuj umysl a rozhovofil
se o obehodni tisni a o .drahote.
Pravil toto Pf ieinou dnelu-ob--ehodni
tisne jsou autbmobily ki
nematografy (divadla s pohybli
vymi obrazky) a posetile zakony.
inatlatlm sazby jsou zodpovedny
za drahotu zivobyti. To byla chy
ba. Mely promluviti. Teprve nyni,
kdyz je jiz pfilis pozde, zeleznice
snazi se vyloziti lidu jeho omyl a
vysvetliti skutecny stav veci. Lid
vsak"jest jiz slepy a hluehy a ne
chce slyseti. Obehodni tisen zpii
sobena byla utoky na zeleznice. Za
kony proti zeleznicim zastavily je
jich rozsifovani, tim zpiisobeno
snizeni obchodu diilniho. vyrabeji
cilio rudy, a oceh'iren jez pro
menuji rudy ve vozivo a vystroj
zeleznic. Tim snizuje se duchod ob
chodniku vubec. Drahota zivobj-ti
neina co ciniti s nakladnimi sazba
mi, jsouc pusobena vvhradne vy
stfednim duchem casu."
Ysude tedy ti bohati a mocni
ukazuji na lid se slovy : Ty jsi vi
nen ! Skutecne je lid vinen ? Jste
vy, nasi ctenafove vinni? Podivne
to vvsvetleni.
Pfistehovalci maji dostatek deti.
Filadelfie. Pa. Ye tfetim skol
skem distriktu y jizni Filadelfii
jest jeden blok, kteiy ma pfes
1000 deti mezi 6 a 16 roky stafi.
Bozumi se, ze tarn nebydli Ameri
kani. Obyvatelstvo v bloku a sou
sedstvi mluvi osmnacti ruznymi ja
zyky. To oznamuje zprava skolni
raily, ktera mezi jinym uvadi, ze
je ve meste 270.00 deti skolu nav
stevujicich, ale po prazdniinieh
pfibude jieh 25,000 az 30,000. Z
deti, ktere jeste pfed prazdnina
mi ehodily do skoly, zacalo jich
pracovati 22,000.
Predplarte si na "Ozvcnu Zapaclu." Stji $1.00. ' 1