I?
It
IV
i
few
B6T
EE
Pi
El
Br r
OZVtNA ZAPADU
(ffjao 6f rafe WEST)
PUBLISHED WEEKLY
ZABAVNt
TYDENNIK
Vychixi kazdou stredu. Published Wednesday
Vydavatele - Publishers
OBVARKA BROTHERS, CLARKSON, NEB.
PfedpUtee na rok $1.00 Subscription $1.00
Adreta jedaoduie :
OBVARKA IROS., CLARKSON, NEBR.
Na prahu svfetove
valky.
Optiraisinus, s jakym chova se
rak.-uherska vlada v balkanske
zalezitosti hlavne ale vuci Srbsku,
se den co den pfiostruje. Neche
me se tuto ani.zminovati o krva
ve udalosti v Sarajeve, hlavuim
meste Bosny, kde zavrazden byl
se svou nianzelkou rakousky na
slednik trunu Frantisek Ferdi
nand, ponevadz atentaty, vrazdy,
nasilnosti nejsou zadnymi novymi
udalostmi v srbskycK politickych
agitacich, nebo dosud se neslehla
ani zem nad zaVrazdenou kralov
nu srbskou Dragtra a jejim man
zeleme a zavrazdeni naslednika a
jeho choti neni v podstate nieim
jinym nez novym clankem -tohoto
retezu, novyin aktem v politicke
tragedii balkanske.
Na Srbsko ovsem nespociva ce
le bfemeno zodpovednosti a take
nikoliv na Rusko svalovati se ne
muze, nebo carska rise pfidelila si
sama uJohu v balkanske politice a
tuto snazi se sehrati vice za kuli
sami nez vefejne. Jedine Rakou-sko-Uhersko,
po veky vzpirajici se
sjednoceni Slovanstva vsemi sila
mi, nese zodpovednost za balkan
;lke pomery. Ono nemuze zapriti,
ie -svymi politickymi ' pletichami
yvolalo na Balkane bratrovrazed
nou valku Srby s Bulbary a muselo
ocekavati toho nasledky. Zavraz
denim arcivevody Ferdinanda ne
bude dluh ten jeste vyrovnan. 0
statni nasledky toho se dostavi.
Zda jest Rakousko velmociza ja
iou se vydava,, ma vedeti, co se
deje za hranicemi jeho rise a to
nejen ve ,vlastminy ale i v zajmu
evropekeho mini. Ono melo by zna-
.tiagitace politicke jistych zivlu a
, Jim mohlo. cell ti se,
leiitialefEdase,
;rterYane a neblahe po-
lyjifepkytuji ylade rakouske
iu, aoy nanieaio.'co se aeje za
hranicemi. ' ,
A tun pf ivodilo smrt naslednika
trunu dualni monarchie. '
Nemecke a jine casopisy vyslo
Tuji se zcela otevfene, ze cela bal
kanska situace nenl jim jeste dnes
nijak jasnou.'Jest dosud tak ne
proniknutelne temnou pro kazde
ho, nebo jednoduse f eceno, jest
velkym pblitickym otaznikem. Pfi
chazeji ale k tomu nahledu, ze
srazka Srbska s Ruskem jes za
stavajicich pomeru neodvratnou.
Jiz Bismarck vyslovil se za sveho
zivobyti, ze telegraficke draty s
Petrohradem museji byti udrzo
vany v torn nejlepsim poradku a
ze alliance trojiho cisafstvi na
Rusku pouze spociva.
Vselovanska otazka pronikla
dnes v politiku vsech Hsi a z toho
ma nejvice strachu Nemecko, kte
re se vyslovuje, ze hnuti tomu rail
's! postavena byt neprekrocitelna
hraz a jest-li ne jinak, tedy z lid
skych tel.
Ze ruskemu medvedu musi pfi
sekany byti tlapy, nebo toto jest
se svou zakulisni politikou osno
vatelem a vudcem celho slovan
skeho hnuti, coz dokazalo pry jiz
y roce 1908, kdy Bosna pravoplat
iie pfidelena byla k Rakousko-U-hersku
a kdy napfahl tuto svoji
tlapu na Balkan, ale tato byla Ne
meckem odrazena.
Tak a podobne pisi berlinske
vladni listy a projevuji nad tim
svou velkou radost, ze za prispeni
Anglie dostalo se Rusku japonske
mediciny. Pomery mezi Ruskem a
Srbskem jsou velice napjate a
Nemci cekaji velice netrpelive na
dalsi vy vin veci. Oni snazi se svou
politiou neustale vehnati Rusko do
valky s nekterou evropskou moc
nosti a pak by zapocaii staveti onu
"hraz proti panslavismu, tf eba z
lidskych tel. Nemecko, jak jest
-vuhec znamo, melo tisic chuti do
stati se tomu ruskemu medvedu na
jeho up behenir valky . -japonske,
jen ze zde stala na strazi Francie,
ktera ma s nim k vyrovnani velky
dluh, jiz z roku 1872 a tfeba ye
Nemecko neustale chvastalo svou
nepfemozitelnosti, pfece bylo za
staveno a zakfiknuto.
Jak Nemecko pracuje proti Slo
vanum, toho podava nam pfiklad
sama turecka armada, kde jsou
skoro mentinou nemecti dustojnici.
kde jest celk f ada nemeckych pa
su, beyu atd. a Turecko jest pfece
tim nejuhlavnejsim nepfitelem
balkanskych Slovanu a Ruska.
Nemecko lomi dnes nad tim ru
kama, ze ostatni mocnosti neclialy
Rusko zbrojiti tak, ze pry jest toto
vstavu celiti valce tfeba se ti'emi
moenostmi a ze samo Nemecko ne
fidilo se slovy Bismarkovymi, ze
jest tfeba stfeziti telegraficke dra
ty v Petrohrade a ze nasledkem to
ho stava se Rusko stale drzejsim
a ze se mu musi strhnouti maska z
obliceje cim dfive tim lepe, jinak
vzplane svetovy oheii a zaplavi ce
lou Evropu.
Tak a podobne pisi nemecke ca
sopisy rosevajiee na vsech stra
nach stvanice proti Rusku. Nemec
ko jest to dnes, ktere hleda tu pf i
lezitost "strhnouti masku" Rusku
s obliceje, ono jest to, ktere snazi
se vyvolati valku Ruska s jinou
mocnosti a tfeba se Srbskem, aby
mohlo zapociti tuto svou "kultur
ni" cinnost usekani tlap Slova
num, ktere by rafovehnaI( v jaf
mo v jakem upi jeho Polsko.
Kdyby proti vsemu nadarii ev
ropska politika vehnala Rusko do
valky, neskonci se tato mezi nim a
Rakouskem a bude to Nemecko,
ktere rozehne pochoden valecnou
nad Evropou a valecny pozar vzpla
ne na celem evropskem obzoru.
Penize.
Penize v pokrocile spolecnosti
jsou nezbytnym prostfedkem vza
jemne smeny. Zvlaste delba a spe
cialisovani prace a rozmanitost zi
votniho povolani vede nutne k to
mu, zbozi die urciteho mefitka od
hadovat a tim smenu, t.vj. koupi,
prodej atd. umoznit a tak si na
vzajem zivotni existenci snadnit.
Ku smene hodi se penize a jako
kovova mince, at jako bankovni a
jine poukazky na drahy kov ze
vseho nejlepe. Take od nradav
nych'dob setkavamm se takfka u
vsech narodu v civilisaci pokroci
lych s razenim penez. Tam, kde
nebylo znamo jeste dobyArani dra
hokovu, uzivano misto koyu ruz
nych jinyeh prostfedku. Tak je
na pf . znamo o starych Slovanech,
ze uzivali ku vymene zbozi kousku
tkaniva. Jakmile se vsek objevil
kov, njal se rychle jako smenny
prostf edek a zatlacil vsechny jine.
Ale mimo. ocity prospech, jaky
penize lidstvu pfinaseji, je zel az
pfilis znamo, ze pfinaseji s sebou
i mnolie zle. Pfedevsim lakotu a
nerozumnou lasku k peneziim. Pf e
mnozi, miluji a ceni jieh daleko
nad jine statky, cenejsi a lasky
hodnejsi.
Penize pfinaseji dale moznost o
svobodt se do prace a pf enest tihu
jeji na jine. Pfinaseji dale moznost
lichvy. Pojnoci uverovych obcho
du rozmnozuji se samy, t. j. pfi
naseji zisk beze vsi prace a zpuso
buji tak pomery nespravedlive. 0
ny umoznuji porobu a iitisk chud-
sicli tfid se strany bohatsich. Ze
SDekulace penezni zavinily jiz pfe-
cetne kalamit, ze mnozi mocnafi a
vlady sveho privilegia razeni a
tisknuti penez, casto az hanebne
zneuzivaly na skodu poddanych,
o torn je z dejin znamo.
Chapeme odtud zcela dobfe,
proc hnuti ve tfidach utisfehych,
zname pod jmenem socialism, o-
braci se v prve fade proti kapita
lu a tem, kdo jim vladnou. Nebo
nahromadeni penez v rukou kapi-
talistu ma prave za nasledek oehu-
zeni a vyssavani tfid nemajetnych,
t. zv. proletariatu.
Chapeme odtud take, proc lide
moudfi nemeli a nemaji v lasce
penez, ba dokonce stavi chudobu
nad bohatstvi; nebot' ona nedava
nikdy tolik pfilezitosti ke zlemu.
V torn smeru znama je zejmena
Senecova chvala chudoby. Tenden
ce kfest'anstvi smef uje rovnez pro
ti bohatsvi. Dobrovolna chudoba
se blahoslavi a. vynasi za ctnost.
Znam vyrok Kristuv k mladen-
ci, touzieimu po kralovstvi bozim :
"Rozdej vse, co mas, a pojd' za
mnou." Je-li minen kralovstvim
bozim idealni stav lidsky, je die
toho chudoba idealem vedoucim,
k dokonalosti a bohatstvi spat
nosti vedouci k zatraceni.
Ovsem ve skutecnosti malo kdo
touzi po chudobe, ale skoro kazdy
po bohatstvi. A ze tento obecny
shon za penezi nemuze nez ploditi
stale nove a nove zlo, je na bile
dni. Zmirniti a omeziti tento zhoub
ny vliv penez, a vyrovnati tak pro
spech, jaky pfinaseji se skodami,
ktere nesou v zapeti, je veci hod
nou prace a pfemysleni.
Staly se jiz pokusy, kterymi by
potlacena byla . pf ilisna laska k
penezum. Je na pf . znamo o Lykur
govi, zakonodarci ve Sparte, ze
zakazal raziti minci z drahych ko
vu a zavedl pouze minci medenou,
mene svudnou. Byl to jeden z pro
stfedku, jimiz ehtel dociliti, aby
Spart'ane nepodlehli tak brzo na
kaze, jako Rekove, ale zily pro
stym, a silnym zivotem, jako je
jich pfedkove.
Dnes ovsem nelze na neco po-
dobneho Domvsleti. Ale ie iinv
prostf edek, ktery zastupuje do-
bfe drahokov bez jeho sviidnosti.
Papir. Se strany socialistu-theore-tiku
byla proto navrhovana mie
na papirova ve zpusobu pouka
zek na praei. V theorii sice pekny
navrh, ale v praxi sotva uskutec
nitelny. Spis daly by se uvesti v
obeh soukrome upisy dluhopi
sy, smenky a pod. se zarukou
vefejnych korporaci, spolecenstev
atd.
Byly by tim ovsem papirove pq-t
nize pouze rozmnozeny, ale umenr
sila by se tisena nouze o ne. Dale
byli by obcanne lepe pojisteni pfi
kalamitach, ktere by stat postihly,
pfi nest'astnych valkach a pod.
Jiste zlo, spojene s penezi, je
urokove. Kazdy, kdo bere penize ziskati. Co ucini clovek z pfatelstvi
bez prace, vi, ze je befe nespraved- ja s lasky, neucini nikdyjja penize.
live, ze musi jiny za to pracovat Nebot' z lasky-d5 rad i to nejlepsi
dvojnasobne. a nejdrazsi, co ma a eo by za zad-
Ony cini z penez neco vice nez ue penize nedal. '
jsou a maji byti, t. j. prostfedek k'l- Proto, kdyby bylo vice pfatel
obohaceni vyuzitim potfeby a nou stvi a lasky mezi lidmi, byla by i
ze jinych. Penize vypujcene na u--'mensi moe penez. I tim ubylo by
roky nejsou jiz pouhym smennym -''odvislosti od nicii, kdyby se kaz
prostfedkem, ale kapitalem' bez' dy hledel obmeziti, spokojil se s
prace se mnozicim. co potfebuje a neeinil pfilis
Cirkev za stfedoveku odsuzovala
brani uroku jako liehvu a zapovi
flala je.
Dnes prostfedkuji penezni us
taVy vklady a pujcky, berouce za
sprostfedkovani 'jiste znamenity
zisk a snimajiee jaksi s vkladate-
lu ono odium lichvy. Tito vsak
mefi by miti dosti na torn, kdyz by
meli uspory svoje bezpecne uscho
vane a pojistene.
Take b odpovidano jen spra
vedlivosti a humanite, kdyby se
kapitaliste zfekli nespravedliveho
fzisku, a uroky z danych pujcek
ne-li zcela, aspoii z casti venovali
nejakym vseuzitecnym ucelum. Mo i
hla by se na pf. utvofiti banka, vgk neZamenil sve vzdelani, roz
ktera by misto placeni xiroku ku- t,i1 us; i,i
Pi
povala reality a podniky, kde by
nalezli utociste nezamestnani ne
bo vinne v nouzi upadnuvsi lide a
pod.
Snad podobna myslenka bude se
dues zdati utopickou, ale ti neni
vyloucena moznost, ze se v budouc
nosti neiiskutecni, az dojdou lide
k lepsimu pfesvedceni, co je spra
vedlivo a co ne. Jine zlo, ktere ne-
sou s sebou penize, jsou spekula-
ee penezni, hazardni obchody bur-
sovni a line neplechv imancni.
ktere vsechny maji puvod v snaze,
Iziti pohodlne na utraty jinych.
Je smutnym ukazem, ze staty sa
my davaji k tomu svymi obrov
skymi dluhy,svymi finaiicmmi ope
dluhy, svymi financnimi operace
mi lllavni podnet a poskytuji nej
vetsi potravu. Pro jich ziivislost
na velmocich peneznich sotva lze
mysliti, ze by zlo ono dalo se v
blizke dobe omeziti a zmirniti.
Jsou mnozi, ktefi cekaji zlepse
ni stavu veci od nasilnych pf evra
tu, nez to je nadeje pochybne ce
ny a proto nelze zatim nie jineho
ciniti, nez neucastniti se podob
nych spekulacnich obchodu a ne
dat se k nim zlakat vyhlidkami na
rychle a snadne zbohatnuti.
Jednim z nejhorsich vyderac-
nych prostfedku je loterie a ob
chody lisy yiibec. Az na nektere
vyjimky, mezi ktere patfi zejme
na loterie dobrocinne, podneeuji
jen vasen po zbohatnuti a vyuzit
kuji lidskou hloupost.
Laska k peneziim podnecovana
hlaviie moznosti pomoci jich snad
no se obohatit a lehko zit, ma za
nasledek, ze mrva hmota vladne
svetem, ze clovek ocit'uje se cim
dale ve vetsim poddanstvi a od
vislosti od penez, ktere misto aby
mu slouzily, nad nim vladnou.
Kdo ma penize, je cten a res
pektovan, kdo jich nema, zustava
nepovsimmit. Co slibnych talen
tii zakrnuv nizkem prostfedi, to
lik krasnych snah nedojde usku
tecneni pro obtize finaneni, zatim
co lide prazdnych mozku cini kari-
ery a chytfi spekulanti sTavi tri
umfr. Laska k penezum je vec oskli
va. Skrblika a lakomce sotva kdo
ma rad. Shromazd'ovat pak zlato
a kochat se pohledem na jeho
svudny lesk, je detinstvini a hloii
posti. Jaky ma to rozunmy sraysl, sna
set na hromadu penize, aniz by-
chom jich pouzivali k ucelum sle-
.chetnvm, a miti jediny cil: jen
hromadeni penez, ktere tizi a pti
pu-
sobi misto radosti a obavj- z moz
nych ztrat i jinych kalamit.
Ze mnozi ceni penize nad sve
domi a k vuli nim jine sidi, kla
mou, podvadeji, dopousteji se vse
moznych lsti a uskoku, je zjevem
az pfilis castym a znamyni. 0
vsem ze takovy penize nejsou vel
kym pozehnanim.
Tfeba byl nedostatek casern zly,
neni pfec tak te?ky, jako xle sve
.domi. Pfi dobre vuli pofidi a do
stane se mnoho i bez penez. Po-
nuize-li kdo iineinu dues, muze so
1 x i .- - y. '
naaixi, ze jemu uuae puiuuxeiio zi-
tra.
Jsou
veci, kter-'1 uedaji se ani
oeeniti a kterych mlze za penize
,veiKe naioKy.
Je to prnno uzasne, co penez vy
da, se za zbytecnosti a .veci skod
live, takze u mnoheho vydaje ty
daleko pfevysuji vydaje natiie a
potfebne.
Kdo si dovede zafiditi zivot tak,
jak dovoluji jeho pomery, dobfe
pocita. opatrne vj'dava, vystaci s
maleni a nejen ze nema, nouzi, ale
snadiio i neco pfisetfi.
Zit s kapsami plnymi penez do
ve Je i hlupak. Clovek zkuseny a
opatrny dovede zit i bez toho a je
mu mnoho zdarma dostupno, co je
nedostupno bohaci se vsemi jeho
penezi.
i tiisie, zc uv zauii uioiuuv ci
lo-
posti. Nebot' vi, ze nejsou penize
vsim a ze neda se za penize vsech
no koupiti; neslusi proto spatfo
vati v jieh nabyti cil zivota a ned-
bati o jine statky cennejsi a vzac-
nejsi
Snad mnohy ze ctenafu fekne
u sebe: Je to vsechno pravda. Ale
co naplat. S penezi se pfee jen zi
je pekne a bez penez zle. Kdo ma
penize, ma zivot pohodlny a muze
neco uziti, a child 'as nema v torn
zivote nez samou robotu a staros
ti. A proto, pokud svet bude sve
tem, budou v nem vladnout pe
nize, jako vladnou posud, to nikdo
nezmeni a marno o torn mluvit.
Pfipoustime. Nebylo jinak na
sim umyslem dokazovt, ze by vu
bec drzeni penez bylo neco spatne-
ho. Kdo ma penize, je rozhodne ve
vyhode a je proto pfirozeno, ze
kazdy snazi se jich nabyti a ze da
va pfednost bohatstvi pfed ehu
dobou. Ukazali jsme jen na nektere stin
ne stranky penez, na nebezpeci, ja
ke pfinasi s sebou shon za nimi,
na zaslepenou lasku k nim, na jich
pfecenovani, na nemoudre jich
uzivani.
Ukazali jsme dale, ze co jen nej
cennejsiho a nejkrasnejsiho v zi
vote, neda se kupovati a prodavati
a ze je pfistupno bohatemu i chu-
SF3
Severuv
Zivotni
Balsam
Pomahd organismu, aby konal svoji praci.
Posiluje konvalescenty po tezke chorobe.
Pf inasi podporu a posilu, kterou seslabena sou-
stava potfebuje a proto jest velmi vhodne od-
porucovdn pfi stfidave horecce.
Cena 75 centu. V lekarnach. Zadejte Severuv
Zivotni Balsam. Neberte napodobenin.
2eny SS2 Severuv Regulator
velmi vhodnym silitelem v chorobach, jimz tak 6asto jsou podrobeny.
Cena $1.00. Zadejte Severuv Regulator v 16karnach.
Knlzecka "Zdravi Zen" zdarma na pozadanL
Potrebujete-li 16ky, zadejte vslovnS Severovy a dbejte vidy na
to, abyste je dostalL Nema-li je VaS lgkarnik, objednejte si je od
S3
demu; ze penize pro nerozumneho
nejsou dobrodinim a ze nevyvazi
utracene pro ne zdravi, cest a po
kalene svedomi, ze setrnost a va
zeni si penez zasluhuje chvaly jen
potud, pokud nezabiha ve skrblic
tvi a lakotu. Kratce : vystavili jsrae
jen spatnou stranku penez nalezi
te kritiee a ukazali na nektere ce
sty, kterymi by se dalo zlo ne-li
zameziti, aspoii omeziti a zmirniti.
Provolani k cesko
Americke vefejnosti!
Cechove rodaci!
Vybor druzstva pro postaveni
spolkoveho domu v Milevsku, kraj
taborsky, obraei se na Vas, mili
krajane ve vzdalene Vasi vlasti,
kdez sfastneji zijete, v nasledujici
zalezitosti.
V letech 1890tych jevila se v
meste Milevsku velika toho potfe
ba zbudovati spolecny dum, kte
ryzto byl by utulkem vseni mist
nim spolkinn, bychom v osvete a
svobode nezustal i za sousednimi
mesty druhymi pozadu. Od te do
by te podafilo se tehdejsim pru-
.kopnikum po usilovue praci za
jtezkych. nasich rakousky ch pome
ru v tezkych nasich rakouskycht
pomeru-v roce lovo zaiozm aruz
stvo jako spolek k ucelu tomu : ae.
se druzstvo -do dnesniho due vse
liibzne . .pficinovalo a pof adany
liiistiiimi. spolky ua vicel ten rxizne
sbirky. a zabavy, nepodafilo se
druzstvu vice, nez ze za plnych
20 roku uschranilo tolik, ze zakou-
peii v Milevsku dum c. p. 101.,
; ktery zto vsak jest nutiio k ucelu
tomu upraviti a . 3000 K v hoto
vosti. Mesto Milevsko uznavajic velice
toho nutnou potfebu, darovalo ku
stavbe te mimo to 7000 K ackoli
samo jest ve stisnenych pomerech,
a taktez plany a rozpoety zhotovil
rodak milevsky pan arehitekt
Frantisek Jes uplne zdarma.
Ponevadz vsak rozpocet jest
daleko vyssi, nemozno pfikrociti
ku stavbe a trvalo by za nasich
stisnenych pomeru, ktere jsou
Yam mnoliym, velecteni, dobfe
znamy, nejmene opet 20 roku, nez
li bychom ku stavbe pfikrociti
mohli.
Po celou tu dobu stradaji v
prvni fade osvetove spolky a hlav
ne "Ctenafsko-ochotnicka jedno
ta", bratrsky spolek "Sokol" a
zpevacky spolek " Ylastislav." Ne
ni v celem meste vhodne mistnos-
ti a jest nutno se omeziti na nedo-J
statecne, nezdrave a draze place-
ne mistnosti.
Nasledek toho pocit'uji jiz po
dlouhou dobu veskere "v'stvy lid
stva nejen v meste samotnem, ale
i v sirokem okoli milevskem.
Jest Vas tam, drazi rodaci, velky
pocet z kraje milevskeho, neobra
chne se na Vas na jednotlivce, o
bracime se na Vasi sirokou, dale
ko rozvetvenou vefejnost ceskou
po eele nove vlasti americke, a
prosime, tlumocte Vy, ktefi nas
fen zubozeny kraj znate svym
znamym, pfibuznym a zajiste ze
oslvsani nebudete. '
Vy, kterym nemozno sbirky ci
niti neb pfispivati, pusobte aspoii
k tomu, by r-uzna Vase spoleeen-
Cenna sflivka v pnpa
dech, jez vyznacuj! sc
vseojbecnou skleslosti,
slabosti, chudokrevno
sti a zaludecmmi nepo
f adky, jako jsou
zcpa,
nestravnMt,
nezizivnost a
zleniveld jitra.
stva, spolky zabavne i humanni sta
ly se cleny nasimi zakladajicimi pfi
slozeni jednou pro vzdy 20 IC
Za kazdy dar vzdavame pf edem.
diky, dosle obnosy kvitovany bu-
dou v celnych cesko-americkyck
casopisech.
Sbirky a dary racte zasilati na
adresu: "Spofitebia inesta Milev-
ska" v Milevsku, Cech.
Novy zpusob upotfe
benf kukuf ice.
Nasi farmafi upotfebf z kuku
"f ice vetsinou pouze klasy a stonky
ponechaji na poli nebo je spali, ac
koliv jest dobfe znamo, ze dokud
jsou kukuficne stonky v zelenem.
stavu, obsahuji velice vj'zivne lat
ky a poskytuji dobre krmivo pro
dobytek. Tim ovsem farmafum,
vznika. znacna ztrata, ktere by se
dalo pfedejiti, kdyby kukuf ice by
la krmena i se tonky za zelena.
.Mnozi budou namitati, ze tim
by se nedala klasum pfilezitost k
nalezitemu uzrani a ze zelenou ku
kufici by se nemohlo krmiti po
cely rok. Ovsem, kukuf ice musi -
byti sesekana v pravy cas, kdy kla-
sy se prave nalevaji a dokud ston
ky jeste jsou zelene. IFkladanini
pak zelene kukufice v sila, jejichzr
dulezitost jest na fanne eim dale
tim vice oeenovana, da. se dociliti
vyboriieho zeleneho krmiva po ce-
iy rok.
Posledni dobou vzmaha se veli
ce hnuti za ueelem stavby sil na
jilm, obzvlaste tam, kde mlekafstvi
se ujalo, nebot zelena kukufice s
klasy jest jednou z nejlepsich pic
nin, jez muze byt v silaeh uklada
na. Zkouskami bylo dokazano, ze
krmena kukufice die stareho zpu
sobu v klasech, zyysi se cena teze
na dobytku o 30 procent, kdezto
je-li kukufice v pravy cas seseka
na za zelena a krmena co silaz,
stoupne jeji vyzivnost o 40 jDroc.
V prumerne kukufici 60 procent
vyzivnosti naleza se v klasech a 40
v stoncich a listeeh. Kukuficne
klasy b'vse skrmeny, vydaji za
$3.00, kdyby byly skrmeny zaro
ven se stonky a listim, vj'daly by
za $5.00 masa. Z toho vysvita, ze
jest velice dulezite, aby tak velika'
east vyzivnich latek v kukufici ob
sazenych nepfiehazela na zmar.
V severnich statech, kde sezona
je pfilis kratka k nalezitemu uzra
ni kukufice, jest tohoto zpusobu
zuzitkovani jiz dlouho s uspechem
pouzivano. Nekde prodavaji zele
ne klasv k nakladani do kfabic a
upotf ebi pouze stonky, jinde sese
kaji kukufici za zelena, nechaji u-
susit a tak skrmi dobytku. Oba ty-
to zpiisoby se osvedcuji.
Nasi farmafi jen prospeji sobe,
kdrz tohoto zuzitkovani kukufice
upotfebi. MaC taimo jmenovane
jeste mnohe jine vyhody. Kukufi
ce muze byti takto sklizena zah1"
a pada zorana a venovana neeemu
jmenu. Nezb'tnou pomiickou k
tomuto zpusobu zuzitkovani ku
kufice jest ovsem silo, ktere by ne
melo schazeti na zadne farme. V
krajinach, kde uroda kukufice je
nejista, da'se jine krmivo, milo
majz, kafirka atd. se stejnymi vy
hodami ukladati; -
0'M .
1.
Hlf I l ITT TI Tirf 'f