Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (July 29, 1914)
ZflPADU ECHO OF THE WEST i WW- Rocnik - Volume II. Glarkson, Nebraska, ve gfredu, 29. cerv'ce (July) 1914 4 v Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79. Cislo - Number 1 OZVENA Vykfik evropske valky! Boufe na vsech stranach. Vsechny uarodove se pfipravuji. - Rusko, An glie a Francie stoji pfi Srbsku. Prvni rany jiz vypaleny. Yiden. Jak se sem oznamuje 2.0. Zemime, doslo jiz k prvni pfe stfelce mezi srbskymi a rakous Jiymi vojaky. Nedaleko Seniendrie asi 24 mil na jihovychod od Bele hradu, palili srbsti vojaci z prave ho dunajskeho bfelm na nekolik armadnich transportnich pramic, se kterych bylo zive odpovidano. Pokud se dalo zjistiti, nebvly za cl ue ztraty na uektere strane. Plati co prohlaseni valky. Yiden. Yalka nebyla prohla sena a ma se za to, ze tez prohla sena nebude, ponevadz Srbsko ne nalezi k signatarnim moenostem hagske konvence. Vydani pasu srb skemu vyslanci ve Yidni minister stvem zahranicnich zalezitosti, po vazuje se, ze rovna se vypovezeni valky. Y jeho nepfitomnosti bude rusky velvyslanee zastupovati zajmy srbskych poddanych v Ra-iousko-Uhersku. Stanne ravo. Yideii. Po cele fisi prohlaseno "bylo stanne pravo a byl vydau roz taz k eastecne mobilisaci. Ucinky stanneho prava jsou, ze eivilni sprava Bosny a Hercegoviny pfe chazi na vrehniho velitele, iistavni pravo svobody shromazd'ovaei i svbbody tiskove je omezeno, ob- cane ktefi se dopusti cinu proti- soudum a snemv zemske i fisska jada jsou odroceny. Y prohla seni stanneho prava vyslovuje se nadeje, ze vsichni podani rise uz naji nalehavou nutnost, jez ukla- da vlade zodpovednost za vyji- mecna. opatf eni. Obava pfed evropskou valkou. Londyn. Mir cele Evropy zcki se byt ohrozen. Srbsko a Rakou-sko-Uhersko na kvap cini pfipra vy k valce, kdezto Rusko, Nemee ko, Francie, Anglie a Italie ceka ji jen na nepfatelsky skutek ne ktereho naroda, by podporovaly sveho spojenee. Ye vsech evrop skych hlavnich mestech se obava no, ze se dostavila ona vseobecna velka krise, jez za balkanskych bo J'd zumyslne vyhybano. Zdejsi listy uverejiiuji prehle fdy branne moci ruznych moenosti jak nasleduje: Rakousko-Uhersko v dobe mini 390,000 muzu, zaloh 1,6104)00 do hromady 2,000,000. Nemecko v dobe miru 870,000 muzu, zaloh 4, 430,000, celkem 5,300,000. Italie v miru 250,000 muzu, zaloh 950, OQ0, dohromady 1,200,000. Rusko v miru 1,290,000, zalbh 3,300,000, celkem 4,590,000, Francie v miru 720,000, reserv 3,280,000, dohroma dy '4,00,000, Srbsko 32,000, zaloh 208,000, velkem 240,000 a Yelka Britannie 254,000, zaloh 467,500, dohromady 730,000. Tyto armady mohou byti jeste zvetseny ruzny mi druhy domobrany. Francie stavi se po bok Rusku. Pafiz. Francouzska vlada, pravi chies poloofficielni Temps jest v souhlasu s vladou ruskou, jez zada na Rakousku, aby pro dlouiilo lhututdanou Srbsku k zodpovedeni ultimata. Z minister stva zahranicnich zalezitosti bylo vydano - sdeleni, ze situace jest Tazna, ale nikoliv zoufala. Mezi vladnimi ufedniky zdalo se ovla dati pfesvedceni, ze pf eruseni di plomatickych styku mezi Rakou 8kem a Srbskem nemiifflziiamena ti nezbytne okamzite 'propliknuti ..11 TYI ''X, "T- - r iP&'L. TTJ jjii siaeiiiriroincare a nezkrati svoji naysteJve Svfid- sku. Mnoho srbskych dustojniku odjelo dues z Pafize a jinych casti Francie do Srbska pres Brindisi. Dostali telegraficky instrukce, a by se vratily okamzite ke svym plukum. Etienne Pichon, byvaly. ministr zahranicnich zalezitosti. pravil: '"Musime pohlizeti na si tuaci klivlne a chladriokrevne, ale musime se pripraviti na nejhorsi dusledky." Ysechen obchod ve statnieh papirech na burse uvazl uplne. Kursy ostatnich cennych papiru klesaji rapidne. Eakousti reserviste maji pry se vratit z Ameriky do Rakouska. Manchester, Mass. Dr. Kon stantin Theodor Dumba, velvysla nee rakousky, naridil vsem rakou skym konsuhim Spoj. Statech, aby vyzvali vsechny rakousko-uherske zalozniky v teto zemi, aby se pfi pravili k navratu do Rakouska v pripade valky se Srbskem. Yyzva ta tyka se pry kazdeho rakouske ho pfislusnika do stafi 42 roku. Yvhlaska rakouskveh konsuhi mal byt uverejnena v ruznojazyenych casopiseeh rakouskveh narodnosti v Americe zijicich. Cerna Hora vyhlasila vsepbecnou mobilisaci Jak se sdeluje, naridila eerno horska vlada mobilisovani sve ar mady. v v';SrbTik6 plany vojenske. - Yalka bude vedena asi bezohled ne. Srbsko postavilo ve valce bal kanske 400,000 muzu a vojsko to je nejvys utocne. Patrne Srbsko pokusi se zadrze ti rakouske vojsko podel Dunaje a reky Dryin pouze tyden, vetsi cast vojska shromazdi se ve stfed ni casti zeme u Nise neb Kraguje- vace. Silny sbor bude operovati vjnez do ciziny na postovni poukaz- Novem Pazaru patrne, aby sam za hajil utok na Bosnu. Soustati bude pry neutraliii. Washington, D. C. Y souhlasu z politikou absolutni neutrality, v pfipade, ze by valka srbsko-rakou-ska vypukla, vlada Spojenych Sta tu odmitne bezvyhradne jakykoli pokus sucastnene velmoci, koupiti americke valecne lodi, die mineni vladnicli ufedniku. Tvrdi se, ze prodej valecnyeh lodi Idaho a Mis sissippi nemuze slouziti jako pre cedent pro dalsi prodej nektere z evropskych vlad. Rez obilna. Plodiuove bursy koncem minu leho tydne vyhanely ceny psenice opet do vyse na zpravu, ze rez obilna objevila se ve stfedni Min nesota a dosti velke oblasti Jizni Dakoty. Take v Sev. Dakote po vetrnost je pfizniva pro vyvojv rezi. Zmrlina napajena lihovinami. Wheeling, W. Va. V Zapadni Yirginii, ktera jest cela suchym uzemini, maji novou pozivatinu ktera se stala za kratko naramne popu'arni v celem state. Ti, kdoz o ni neco vedi, pokftifi ji jmenem "whisky sundae". Ye vsech vet sieh mestech ve state podnikavi lekarniei nemohou postaciti obslu hovati ziznive napoje, ktere lze dostati s vyznamnym mrknutim oka. Podezfeni nejdf ive vzbuzeno bylo tim, ze mnozi milovnici zitne a jalovcove navstevovali pfilis casto lekarny a spotfebovali ne obvykle mnozstvi zmrzliny, .ktera ' jim byla vzdycky pfedladaha co 4 ' sundae ' Vysetf o vanim se sez rialo, ze misto syrupu, zmTzimay' VivieCilifla smisena s dobrou'S&TOi'kd?If Kou Zavody Nar. Jednoty Minulv tvden od 22. do 26.R cervence odbyvaly se v Omaze za vodv Xarodni Jednoty Sokolske.f Ijyli to dni svatecni nejen pro O malm a X. J. S., nybrz i pro celou. ceskou Nebrasku. Se vsech stran sjelo se tarn mimo Sokolu a Soko lek velmi znacny pocet krajanu a krajanek. .Ye stredu rano o 7 hod bvll Yv,. vSfSf Mnst 7avndnikfi v Omaze. rn n.0v .inctain C. ncfafn,' V S t V. V 1 11 Vt VO lt 111 OV. JJ Will Sokol Jos. Mik uvital' vsechny za vodniky a hosty v Sokolovne pek- nou a uprimnou feci, jakoz i za- roven Mavor Omahy Jim Dalman. Ye stfedu odpoledne odbyvali soudeove za pfednietvi sok. Fr. Filipa ze Cedar Rapids, la. sehiizi. Vecer pak odbyval se v Sokolov ne zabavny program. Ye ctvrtek zapocaly zavody. Yzdor znacnemu vedru a slunec nimu unalu zavodili borci velmi eile. jsiiichz vysli co vitezove Fr., 7. Cliicaga prvni, Frank Jini- sek ze Cedar Rapids, la. druhy a J. Xoviik z Baltimore tfeti. Bor cu byl A-elky pocet. C'etovy ceny pfipadli nasleduji eim : 1. Plzenskemu Sokolu z Clii caga, 2. Sokol Blesk z Baltimore, 3. Trys. Cedar Rapids, la. Zavody ukSnceny byll v patek. Sobotni pruvod sokolsky omaz- skvmi hlavnimi ulicemi bvl obrov- ?kv a samy anglicke casopisy pra vi, ze Omaha tak dlouheho pruvo du dosud nevidela. Pruvodu su castnilq na 3000 osob a asi 125 au tomobilii. Yecer pak odbj'valo se v Sokolovne divadlo Yefejnemu cviceni v nedeli od poledne odbyvaneho pfitomno "w byl6'na'7t5e"rTigtc"lidi; ktef i nadsenim sledovali A'ykony Soko lu a Sokolic. Nadseni bylo velke. Celkem dopadli zavody dobfe. Zasilani penez do cizich zemi bude lacinejsi. Washington, D. C Podstatne siiizeni ve vyloze se zasilanim pe- ky oznameno bylo odborem po stovnim. Hlavninv ucelem nove sazby jez vejde v platnost 1. srpna jest uleheiti lidem, ktefi pravidel ne svym pfatelum v cizich zemich posilaji male castky penez. Tak se stane. ze vyloha v mnohych pfipa deeh nebude nyni ani polovicni. Svetove feci. Cinsky mluvi 400 mil. lidi t.j. asi ctvrtina vseho lidstva na sve te; anglicky 200 mil, nemecky 130 mil,' rusky 100 mil., indicky tez 100 mil., francouzsky skoro 100 mil., arabsky 55 mil., spanel sky 50 mil., japonsky 46 mil., italsky 36 mil., malajsky,25 mil., turecky 23 mil., a portugalsky 22 mil. lidi. Jeste severni tocna. Washington, D. C. Tajemnik locFstva byl vyzvan podvyborem vyboru domu na namofiii zalezitos ti, aby zodpovedel otazku, jestli podadmiral Peary skutecne sever ni tocnu objevil a jestli skutecne na tuto prvni vkrocil. Podvy'bor ma totiz rozhodnouti o resoluci kongresnika Smitha z New Yorku, jez pozaduje vysctfovani n a roku dr. Cooka. cesti umelci do Spoj. Statu. Yirtuos Jaroslav Koeian odjede v poloviei zafi z Prahy do Spoje nych Statu a uspofada zde radu koncertu., Dosud zajisteno ijest pfes 60 koncertu pod managerem p. Jar. Cimerou, byvaly'm tajem- nikem p. Krylovym. Ceske kvartetto, ktere melo pf i jeti jiz na podzini do Ameriky, ne muze pfed lednem 1915 zrusiti svo jjsmlouvu zde a'b.ude-tudiz nii- eeno svuj pfije'zdodToziti az na ja- ro roku 1915. Znama houslova umelk'ne, pani Marie Heritesova-Kohnova, dcera ceskeho spis'ovatele Fr. Ileritesa a v'dova po cukrovarniekem inzeny ru Kohnovi, ziskana byla k vyuco vani hudbe na zuame Coe College v Cedar Rapidsich, la. Mista sveho ujmouti se ma jiz po prazdninach. Cestovne do Ameriky zvyseno. r ci L1Ll' -,c'iictn.u. ux: iiciiicu- c V"1""" spuxCL-nusti, numuui- fekoamericka a bremsky Lloyd, us- esly se zdraziti cenu pfeplavu doiby jeste nevznesla v dobe, kdy pojenych Statu v mezipalubi o de feet marek, to jest $2.30. takze bu de obnaseti 150 marek ($37.50). Kolik se rodi deti? I Rocne narodi se na celem svete r e36 milionfi deti, coz' je 70 za jed- 1 xm minutu, cili kazdou vtefinu na- 'rodi se elovek. Kdyby se postavil kolebky techto novorozeiiatek ved- le sebe, byly by okolo eeleho rovni ku. Kdvbychom nechali matkv "techto deti kolein nas defilovati tak, aby jich slo 20 za minutu. by ly by , deti poslednich, nez by na ne dosla facia, ve veku 4 let. Stfedni Evropa trpi povodnemi a boufemi. Yideii. Se vsech stran pfisly zpravy o povocmich a uourich, ktere si vvzadalv vedle velkvch o- beti na majetku take mnoho lid- skych zivotu. Y jiziiim Svycarsku, Arychodni Francii, v Cechach a U hrach fekv wstoupily z bfehu a . . . giroce se po krajich rozlily. Mno- hp osdb utonulo. Y Budapesti by-ly-- zabity ctyfi osoby bleskem. vladnicli a jinych vyznac- Roosevelt zalovan. New York, N. Y. Proti Theo doru Rooseveltovi za china byla za loba na $50,000 pro utrhani na cti. Podal ji William Barnes, znamy republikansky vudce new yorsky, k vuli nedavne Rooseveltove vefej ne feci. Roosevelt v nf ostfe utocil na Barnese a Murphyho, nacelni ky iolitickych masin republikan ske a demokraticke, ktere nazval zkazou a zhoubou politickeho zi vota new-yorskeho. Roosevelt do stal jiz o zalobe oznameni a ohla sil, ze se da zastupovati ravnickou firmou newyorslcbu lowers & Sands,1 ktera jej zastupovala pfed casern, kdyz zaloval Roosevelt jed noho michiganskeho redaktora, ktery o nem napsal, ze rad pije. Obyvatelstva zemekoule. Na zemi zije pfes puldruhe mil liardy lidi, ktefi mluvi skoro tfe mi tisici fecmi. Kazde minuty na rodi se na 70. a zmira skoro toli kez lidi. Mnoho skodliveho hmyzu. Washington, D. C. Jiz po mno ho roku. nebyla ve Spojenych Sta tech spusobena takova skoda na polich. jako letos natropil tak zva lii armadni cervi, hesseiske mou chy a tak zvani vousati moli, pos kozujici nejen pole, ale i stromy. Armadni cervi radi hlavne na vv chode, ve statech New Yorku, Peu sylvanii a v okoli, kam se dostali z jihu. Yladni entomologove v mi nisterstvu orby pravi, ze pfisti rok neni tfeba se jich obavati, ne bot se objevila jista moucha, kte ra ve velkyeh hejnech za nimi tahne a je nici. Armadni cc'i'vi na padli skoro cely vycjiod, ackoli ne vsude stejne zhoubne. Cervi lihnou se z vajicek, ktera naklad ly okfidlene mury, podobne mo liim, ktere pfiletely patrne z jiho zapadu. Nadelaly jiz mncho sko dy na lukach, nicich vsude travu. Ministerstvo orby radi farmarum, aby tarn, kde cervu jeste neni, ale kde se ocekavaji, vyorali brazdy pfed loukou nebo polem na te strar ne oaKua mail prniti; I I Cervi do bvazciy snadno spadnou, a kdyz jest plna, mozno" je zabiti tim, ze se po brazde tahne klada ku predu a zpatky anebo se usmrti kerosj'nem. Take je mozno usmrti ti je testem, slozenym z psenicnych otrub, pafizske zeleni a syrobu, je hoz se uziva na polich. Hessenska moucha pusobi velike skody pseiiicnich polich na vychode. zvlaste ve Yirginii a zapadnich krajieh Severni Karulv'v. Proti te radi se farmarum, aby seli pse nici pozdeji nezli obyeejne, tak a- mouchy kladnou vajicka. Yousaty mol napada hlavne stromy a zba- vuje je listi. Ye meste AYashingto ne znieil velmi mnoho topolu. Nej iepe jest postfikovati stromy ar- senatem olovnatym. Ye statu New Hampshire objevily se k tomu jes te kobylky, ktere jsou dvojiho dru hu. Je tedy letos hmyzu vsude hojnosf. Obyvatelstvo Spoj. Statu cita 109,000.000 Washington, D. C. Die buleti- n u obsahujiciho odhady obyva telstva pro roky nasledujici 13. census z r. 1910, pfipraveny za dohledu C. S. Sloane-a.zemepisce odboru obchodu a vcera uvefej neneho zilo ve Spoj. Stiitech na 1. cervence 109,021,992 lidi. Y roee 1910 citalo obyvatelstvo Spoj. Statu 101,748,269, takze v posled nich ctyrech letech pfibylo pfes 7,000,000 lidi. Populace 4S statu Unie a okrs ku Columbie byla v roee 1914 98 781,324, kdezto v roee 1910 byla 91,972,266. Buletin take ukazuje odhady poctu obyvatelstva r. 1910 0914 vmmte 1910 vice nez 8000 obyvatel. Tez je v buletinu udan pocet bileho a barevneho obyvatelstva v den 15. dubna z;iroven s odhady bileho a barevneho obvvatelstva na 1. cer vence y kazdem z nasledovnieh roku. Vlada zakazala Havlickovou slavnost'. Na den 29. cervence, ve vyrocni den umrti Karla Havlicka Borov skeho (zemfel v roee 1856), pfi pravovala se z Cech velika slavnost ni vyjizd'ka do Brixenu, kdez byl Havlicek rakouskou vladou inter novan nekolik roku a uhnal si ne- moc, jejz jej v mladem veku do hro bu sklatila. Toho due ma tarn by ti odhalena Havlickova deska. Mi stodrzitel tirolsky vsak slavnost' zakazal z toho diivodu, ze by to poboufilo nemecke obyvatelstvo brixenske a mohlo vesti k podob nym vytrznostem jako nedavno na Morave. Slavnost' vak tim zkaze na nebude. Do Brixenu se pojede pfece, ale jednotlive, bez prapo ru a spolkovych odznaku. Rekord Emilie Destinnove. $7500 za vystoupeni ve vaudevillu. Londyn. Emma Destinnova dostala zde nejvetsi honoraf za vy- stoueni ve vaudevillu a to $7500 za tyden, tedy vice nez Sarah Bernhardtova za sve vystupovani Coliseii. Destinnovii dostala, jak znamo $12,500 za zazpivani jedno duche arie z opery "Mignon", kte ra trva pouhych pet miuut. O vsem zpivala tehdy v kleci se lvy pro kinematograf. Census ptactva. Washington, D. C. Ye vychod inch Spojenych Statech jest sto mi- lionii drozdii, jak lze souditi z cen su ptactva, ktery poprve v deji naeh vlada nyni sbira. Zalesnena piida ma mnohem mene ptactva nezli stejne velika rozloha pudy zemedelske. Yychodne od" Missis sippi jest na kazde ctverecni mili asi 50 paru drozdu. (robins). Nejvice ptactva naslo se v Chevy Chase, Md., kde shledalo se asi sedm paru ptaku na akru. Jen ma lo mist ma tak vysoky pocet pta ku, aby na akr pfipadly ctyi pa ry. Celkem obyva ve vychoaexch. statech as 2,026,000,000 domoro- dych ptaku, nepocitaje v to vrab ce. 584,000 akru bude otevfeno. Pfiblizne 584,000 akru pozemku otevfeno bude k osazovani ve sta tech Kalifornia a Oregon, z roz kazu sekretafe vnitra Lanea, die rozsifeneho zakona o domovinach, jak bylo z Washingtonu ozname no. Asi 3000,000 arku lezi v Ka- lifornii, 284,000 v Oregonu. Sekre taf Lane odporucil rovnez presi- dentu Wilsonovi, aby otevfeno by lo pro osadniky dalsich 129,600 akru v Montane a 43,000 akru v zapadnim Wyomingu. Pozemky ty to byly puvodiie klasifikovany ja- o uhelue pozemky a vynaty z osazovani, ale geoiogicKym zkou manim se pry zjistilo, ze obsahujf )ouze nepatrna loziska uhelna. Na odporuceni sekretafe Lanea, presi dent Wilson otevfel pro osadni ky 290,000 akru ve 'yychodmm. Wyomingu, 50,000 v Utah a pfes 250,0000 ve vychodni Montane, jez az dosud nebyly otevfeny pro osazovani jakozto uhelne pozem- v. Narod anglicky nabazsn y monarcnie. Lnndvn. Kra.1 Jifi oeitl se vlstnim" pficinenim na pokraji zanuDv. vmisii se zDtecne ao sporu politickych stran, a kdez to jeste pfed nekolika tydny po- dezf ivan bvl stranon toryu, zpatec- niku, jest nyni vysazen ostrym u- i -(- . k .j mum repuHlikansk"evnde?ee. Jak zda, kral jest v beznadejnem boji proti dychteni naroda, nabazene ho moiiarchie, zbaviti se zastarale ho svstemu vladv. snaziciho se na jiti prostfedky, jak dospeti k re publice. Kral Edward YII. byl si dobfe vedom teto tendence, ale svoji diplomatickou obratnosti byl s to klasti ji hnize. Hned pfi na stoupeni vhidy kral Jifi nespoko jil se navodem premiera, jako ei- nil vzdycky jeho otec, ale ve svych vvroeich fidil se vlastni villi. To vyvolalo boufi. Cely pokrokovy tisk protestuje a varuje krale, ze pfivolava na sebe zkazu. A kral ma proti sobe nejen liberaly, ra dikaly a laboristy. ale i sufrazet- ky. "Onehdy jsme slyseli," prayi spisovatelka Beatrice Harradeno va, "ze kral nema moci k zakroce- ni a ze nesmi zapominati na usta- vu. Jak jest tomu nyni? Kral svo la konferenci a pozve na ni Crai ge, podloudnika zbrani. Pro zenske rebely, zadna konfeijenee s krjilera, pouze krute tresty a opetovana za- tykani; pro muzske rebely, zadna persekuee, zadne stilnmi, nybrz Buckinghamsky palac otevfeny do kohin a kral co pokorny hostiteir Gen. Villa neumi pry psati. To je vlastne, co charakterisuje velike vojevudee. Bedfich Yeliky, Napoleon, Wellington a jini byli pryvelmi spatnymi. pisafi. Nemee- ky gen'eral Blucher, znamy pro svuj odvazny pf echod Ryna v dobe napoleonskych valek, zvany vse obecne take "General Pfeife", po nevadz malou svou dymku nevyn- daval temef z list, byl snad tim nej spatnejsim pisarem. V dopise sve ehoti z Boulogue SurMere, naeha zi sp 30 pravopisnych chyb, nepo citaje y to chyby slohove, jakyeli nedopustil se zadny skolak ctvrte . tfidy. Blucher ku pfikladu pise tu Londyn s maJym "I", take Pafiz pise misty s malyni "p" a cely dopis postrada vube'e gramiiticke- ho slohu a jest cifte sfiiolack:. Za. to ale kde se jednsld o valcem, za- a siaii se nesmrxeimymi.
