Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Wilberské listy. (Wilber, Neb.) 190?-19?? | View Entire Issue (June 18, 1913)
A. ,ola d ceskych no mrzi, ze ti pani atclu ncposcckali, ,polc pofudne sepe j, byti pofadan, nebo ou subvcuci daji ua je stoji, jnko se deje v pn ,i americkych spolku, poli onvenci a podobnu. . &e mi, ze je fo uz proti sainemu jbohu, co vsechno se s ton Panen u Elavil Lourdskou proyiuli. Jak je v Nnrodc docitiime, hrala ondy mi covii ceta sv. Michaela proti cetfi Pa nenky Marie Lourdske. Byla pry to "nejzajimavejsi lira ze vsecli.", pra vi Niirod a na dukaz tobo uvadi: "Tak na ph'klad Matej Vrtis od cety sv. Michaela udelal 7 "bits" z 8 pfilezitosti"'. Jak vidno, "skinno val" Pannenku Marii Lourdskou na cisto. To neni gentlemanstvi, odfiti ji skoro o vsechno. Tylile svetico vsechna jim cest! Jak v Nnrode se doeittun, niieova ceta svatych Cyrilla a Methodtje, tak zva na cefa obru, utkala so s cetou sv. Ludmily a vysledek byl, ze Ludmila vyhrala nnd obry. Inn, je to zenska. Dues je tezko svatou byti a delati zivobyti. Sedm "hitii" musim dat, jeden chci-li jen vj'hnit. Cyrill a Methodej jsou obfi v baseballove Eetc. Ludmila vsak pfemobla je to j6 hezke od devcete. Nektefi lide, kdyz naucili se na pa met jistemu odfikavarn, neinobou se patrne doekh.' vyvolanf. Pan V. Bu res nebyl dosudipfedvolan pfed poro tu distriktniho soudu, v nemz byl ob zalovan, a uz deklamuje: "Co se tobo tkne, my panu Janakovi nic nedlu v zime. iaK uz i ten stary "beclak' papez pocfna smekati pfed vedpu. V kon sistorialni sini Vatikanu byl postaven minuly tyden kinematograf a papez se svymi sestrami a vatikanskymi bod nosty bavil se pobledem na pohyblive obrazy. Na konei pfedstaveni proje vil poteseni nad pokrokem vedy, jez pry umoznnje poznati divy svcta i ta kovumu vezni, jako pry jest on. Kdy- pak prohudi se ti jelio pasiickove, aby rekli svym oveckam, ze je tez nejaka veda, jez byla by k neeeniu dobra? Kdy konecne prestation virou je ma cit a pof-nou je licit? Tnu, ano, kazdy jednou za cas zaspi Ale v "Listarne redakee" neina se to davat na jevo. Americky president ma nyni uz $75,000 a no $50,000 roc niho sluzneho a k tomu ma povoleno $25,000 na cestovne. Honoraf rakou skelio cisafe obnasi $22,000,000 K a ne pouze 2,000,000 K. Kdo to napsal at' se ozve. Ale nemusi. Tolile je nejaky "rumrejcb" v torn Chicagu, ze krematorium ci palidlo mrtv.ych -i zzi'ste bylo odbadnuto tro elm m'zee. Vzdyf jeste, vy tam, roz pocty za spaleni jste nerozesilali. U delejte je trocbu vyssi a "kdo cbee kam, pomozme mu tam." Zivebo tarn nedostanete i kdybyste mu platili, a mrtvemu uz na torn nezalezi, pfipoci tate-h mu za to o petku vice. s listem tnnto, ze poziviiin h'liovin jest .vtanoviska rozumovebo zbytccno stf, nc-li pubctilosti. Ale kdyz. Kres ianskd Listy jako sekti'uskj' zurinil uzni'iva,p bibli, jak objasni nasledovni, co bylo nedavno v OsvCtc Americkt' uvefcjncno: "Novy zakon vyslovujo se proti nestndinosti velini zHdka, avsak )iti doporucuje na nekolika na si e'cli. Tak na pfiklnd Kristus nadiv,la! vina i)ro lidi, kdyz byli jiz opiH. Evnn- gclium sv. Jana, 2, 3 11, ziri: '.Kdyz se pak nedostalo vina, fekla matka Jezisova jemu : Vina neinaji. Di ji Jezis: Co mne a tobc, zeno? Jeste ne prisla bodina ma. Di matka jebo luzebiukum : Coz by koli vain fekl, tciutc. I bylo tu kaineiinycli stou- Ivi scst jiostaveno, podle ocist'ovani Zidovskelio, berouci v sobe jedna kaz da dve neb tfi miry. liekl jim Je zis: Naplnte ty stoudve vodou. I na plnili je az do vrclui. I di jim : Na levejte jiz, a nestc vrclnnmu spravci svatby. I nesli. A jakz okusil vrcb- ni spnivce svatby te vody, vinem uci nene, (nevcdel pak, odkud to bylo, ale slu.ebmci vedcli, ktefiz viizili vodu), povolal zeniclia ten vrcliiu spravce, a rekl mu: Kazdy Slovok nejprve dobrc vino dava, a kdyz se bojne napili, te- dy to, ktercz borsi. Ty zacboval jsi vino dobre az dosaVad. To ucinil Jezis pocatek divu v Kiini Galilejske, a zjevil slilvu svou. I uvefili v nclio ucedliuci jebo.' Sv. Pavel pravil: 'Ne- pi jiz vice vody, ale vina skrovne uzij ))ro svftj zaludek a caste nemoci sve.' jn-oroctvi Jeremiasove cteme: 'A rci .pin: lakto pravi llospodin zastu pu, liub Izraelsky: Pitez a opojte se, anobrz vyvracejte z sebe, a padejte, tak abyste nepovstah pro met', kteryz ja polu mezi vas. Jestlize by pak ne- cliteli vziti kaliebu z ruky tve, abv pill, tedy dis jim: Takto pravi Hospo din zastupu: Konecne ze piti mu- site'." Byla to bible, kteni piti oprav novala a ospravedlnovala, nebot' jinak nebylo by to mozno, abj1 za tolik sta leti nebylo piti libovin vymyteno. A kdyz je tomu tak, pfal bycb si, by to K. L. objasnily a dok.izaly, ze jest spnivno, co bible pravi, a co je tobo pficinou, ze se die ni nefidi, neb aby dokazaly, ze je to nespravne a proc bible v torn oliledu jest nedoko nalou a v jinycb zustava autoritou lidske mravnosti. ly pfedseda statni rady, Said Ilalim, byl jmcnovan pfedscdou ministerstva. Ostatni ministri zfistanou v ifadc. O atentatu byla vydana incdiii zprava. Prnvi sOUv ni, ze kdyz Sefket pasa vy.sel rano z ministerstva vojenstvi, vstoupil do automobilu, jezto cbtel jet do Vysokc porty. Kdyz povoz jel po nabiezi Bajezidove a Divan Join, mu sil zastaviti, protoze sc tam opravujo dla.ba. Za nfm jel jiny automobil, v nemz bylo nckolik ncznamycli osob. Ty na Scfketa pasu desetkrate vy- Kdyz humbug tak humbug. Kdyz nebude to ku pravde podobno, at' je to aspon k smicliu. Pokrok Publ. Com pany se chlubi v omazskem adresafi, ze sedmi tydenniky mluvi ku 450,000 Cechu v pofici mississippskem a mis sourskem. Je to nepoctivost od tech censovnich iiredniku, ze ty nase krajany ve zminenych poficich tak spatne pocitali. V tcchto dneeb poeal vychazeti 'Ca liforniai Magyar Farmer' a jebo re daktor v iivodu smele tvrdi, ze v A merice usazeno jest asi pill tfetiho millionu uherskych farmdfu, tfebaze vsecli farem ve Spojenych Statecb je pouze pul sedma millionu. Je-li v A merice tfetina vsech farmafu Mad'aru, pak neiii divu, ze Pokrok Publ. Co. "mluvi" ku 450,000 Cechfim na Mis sissippi a Missouri. Co se humbugu tyce, mohou si ne kdy i C'ech s Mad'aronem do nilruce padnouti. Z kraju zamorskych. Konecne pfece jsem na to prisel, proo katolicka cirkev jest proti spalo vani mrtvych. Patefi asi vedi, ze ta kovy desperat, jenz necha se spaliti najednou, mobl by zastaviti vsecbny poplatky na mse svate a fici jim: Co si na nine vezmete? Stary rarach v pe klo neni pfece takovym posotilcem, aby plytval sirou a kalafunou k pa leni popelu. Kfest'anske Listy, jak jsem shledal, snazi se hajiti sve zajmy slusnym zpu sobem. V poslednim efslo ujimaji se plukovnika Theodore Roosevelta v je bo sonde s pomluvacem, kde pravi: "Ac pak nepovazujeme za hflch, kdyz Roosevelt, neb nekdo jiny v mirnosti uziva vina, pfece jen mushno Hci, ze vliv, jebo nebude nikdy tak pozehna r.y, neb mocny, jako kdyby si odepfel i tu malon ddvku. Zde platf slovo apostolovo: 'abyste nokladli iirazu neb pohoreni l)ratru'.'; Souhlasfm stfelily a smrtelne ho poranily. Sef ket pasa byl odvezen zpet do mini sterstva vojenstvi, kde za pul hodiny zemfel. Porucik Ibrahim bej, jenz ho provazel, byl take postfelen a rovnez zemfel. Mahmud Sefket pasa byl pfedsedou ministerstva od 23. ledna, kdv Kiamil pasa odstoupil. Toho dne bvl .zastfelen Nazim pasa, velitel tu reckeho vojska u Cataldze. Sefket pasa byl Arab z Bagdadu. Byl obli bencem byvaleho sultana Abdula Ha mida, jen. ho jmenoval clenem gene ralniho stabu. Ve vladnich kruzich se mysli, ze tato vrazda jest vysledkem spiknuti proti mladotureckcmu vybo- ru. Mahmud Sefket pasa byl pobfben v mausoleu na Pahorku svobody na hranicich mesta Cafibradu. Na tomto pahorku padlo mnoho vojinu, vede nycb v dubnu 1909 Sefketem prot Cafibradu. Tato vyprava skoncila se- sazenim sultana Abdula Haniida. JAPONSKO. Agitace pro valku. V Tokiu konala se opet protestni schflze, v niz bylo ostfe mluveno prot Spojenj'm Stiitflm. Vsak fecnici ne bvli prominentni lide. Nalezeli vet sinou k opposicni strane jako agita tofi. Take bylo utoceno na minister- stvo a byla pfijata resoluce, pozaduji ci okamzite vypovedeni valky Spoje nym Statum. Km I MaJefnmsrimnmrr nwa hKSDW rOHSPICli II Kit I Hit II "tu itj J Vf Svestkov kolice Jhou ncjlcpil, kdyi pouiljeto k nlm LG.H.P0VIDEL Vspomcfitc l nn dflln iemUf- krnj, kde Jhou rnfenn lata, prnvfl povldla. Jj. G. II. POVIDLA Jsou vafena ze su chch Svestok, neJlepSlho cukru a ko fonf, zaruConfi Clstft. a dobrO.. Jodlnft. libra POVIDEL I o. H. vyda tollk, co dv6 llbry fivostok. Kupujtc povldln I j. G, II. a uietMte pcnz. K dostant Jsou vSude. Budcto-ll Je Sadatl, mQZo vfim Je zaopatfltl ka2dy kupec. Proddvajt so na llbry. Nepfl Jfmejte 2adnych Jlnych. 28-52 Lamon-Gohl Co., vyrdbitcl6 004-000 W. nnndolph St., Chlcneo. 111. Ill !! JII LJ-l l-l.B.a r malum ostrove Jolo, ktery neni ani tak velky, jako distrikt Columbia. Amil byl pak jediiim z nejncsmifitel- nejsich. Byl lupicem a piratetn a nej vice se jej obavali farmafsti delnici na severu. ,V dalsich prudkych bo- jich mezi americkym vojskcin pod ve- lenim generiila Pershinga a povstaly- mi Morosy se pokracuje. Morosove maji obsazene jeste jedno opevneni. Jejicb fanaticke iitoky, celici k pora- zeni americkycb fad, jsou vsak stale odrazeny za znacnych ztrat Morosu. Ruzne zpravy americke. Vice nez 2,000 holieu, o nichz se soudilo, ze maji veskere nesrovnalosti urovnany, kdyz. vyhrali svou stiivku pfed kratk.vm casein, vyslo opet na stiivku v dilnach v hofejsi a zapadni strane mesta New Yorku z nafizeni vudcu Prumyslovych Delniku Sveta. Parnik Jessie Spaulding z Chicaga, vlastneny Cbas. F. Spauldingem, se potopil u Keweenaw Pointu v Michi ganskem jezefe j)o snizce s parnikem Schneider Jr. Jessie Spaulding jel k vychodu s nakladem zelezne rudy, kdyz za huste mlby vrazil do nej par nik Schneider, jedouei k zajjadu s na kladem ulili. Die zprav, zaslanyeb bezdratovou depesi parnikem Schnei der, potopil se Jessie Spaulding tak rychle, ze nemohl byti nikdo z jeho posadky zacbranen. A. A TTT PORTUGALSKO. Portugalsky aviatik Mano zabil se piidem se svcho aeroplanu, kdyz tyz byl ve vysi 1,000 stfevicii. Stroj do padl na nest'astneho vzduchoplavce, ktereho v pravem slovn smyslu roz drtil. HOLLANDSKO. Na samcm sklonku zasedani Mezi narodniho kongresu zen v Haagu byla vedena zajimavil debata, k ni?. podnet daly delegatky ze Spoj. Statu, Kana dy a Anglic. Tyto se zasazovaly, by se pnstiho roku konala v Americe pod zastitou sjezdu velika oslava 100. vy roci uzavfeiu mini mezi Amerikany a AngliCany. Navrh konecne proScl. TUREOKO. Sevket pasa zavrazden. Pfedseda tureekcho ministerstva a ministr vojenstvi, Mahmud Sefket pa sa, byl so svym pobocnikem, poruci kem Ibrabimem pasou, zavrazden. Mi nistr zahranicmch zalezitosti a byva- Z Filipinskych ostrovu. General Pershing poslal v techto dnech . Filipin do Wasbingtonu kabe logram, v nemz sdcluje odboru valky vysledek bitvy Americanu s povsta lymi Morosy u Bagsacku. General pravi, ze byla to die vseho nejkrva vejsi bitva od te doby, co Amerika okupovala Filipinske ostrovy. Moro sove cinili zoufale jiokusy, aby fady Americanu prorazili, ale konecne byli odra.eni. Jejich vudce Amil a nektefi dalsi vudcove pry padli, avsak iihrn ny jiocet padlych Morosu neni zniim. 4 ! in. 1 1 . Tf . 1 . 1 ivmericK.v uusro.iniK, Kapuun iNicnois, od filipinskych scoutu, byl usmrcen. Nadporucik Rackley od tehoz oddele ni byl poranen a dva domorodi scou tove od 51. setniny byli usmrceni. V kabelove depesi lici getienil-major Bell prubeh litoku na opevneni Moro su a spolecnu s generdlem Pershingem pfejimti veskerou zodpovednost. Ge neral Bell pravi: "Bitva u Bagsacku byla nezbytnym nasledkem rozvlncne ho, avsak bcziicelncho vyjednavani ge nenilniho guveiuiera Forbeso a guver ncra jirovincie Moro a po nedodrze ncm slibu Morosu ohledne odzbrojem. Dlo moho mihledu nebylo rozfeseni si tuace jinak niozne. Amil a pomerne nepatrny pocet jeho pfivrzencu obsa dili cast ostrova Jolo a byli to jedim Morosove, ktefi se zdrabali sve zbrane dobrovolne vydati. Ostatni Morosove vydali sve zbrane jiz pfed nekolika nicsici." Povstali Morosove bydli na i Z OMAHY A- A A A A A A A A Jf. A A JL A A J. A A A . I . A . Rodinna tragedle. Ve ctvrtek vecer odehrala se krvavfi rodinna tragedie v cisle 714 jizni 16. ulice. John Jacobson, rozvedeny man zel panf Lucie McBrideove, vnikl zad nim oknein do obydli sve byvale man zelky, kdyz tato nalezala so se synem Charges McBridem v divadle, tam se uschoval do pnstenku v kuchyni a Ee- kal, az se tato navrati. Kdyz so tak stalo, vyskocil a jal so po ni stfileti. Kdyz tato klesla k zemi, jal -so zapo liti s jojim synem, ktery jal so matku hajiti a stfelil Jacobsona nekolikrato z revolveru. Poraneni to nebyvalo by vsak bylo smrtolnym. Jak vso nasved Cuje, zasadil si Jacobson pozdeji smr telnou rami sam, kdyz byl zastfelil syna sve rozvedene manzelky. Kdyz pozdSji pficbvatali na misto lide, pfi volani stfolbou, nalezli oba muze do konAvajici. Pani McBridoova byla po rancna smrtelne a dopravena do ne mocnico sv. Josef a, kde nedavaji ji mnoho nadejo na pozdraveni, nebot' ocividne slabne. Z krulm spolecenskych. V sobotu kolem 9. hodiny dopoledni konal se v residenci pani Antonio ICmentovo snatek jeji dceruky, sleSny Tillio Kmentove, s panem Frankem KfeSkcm. Novomanzele, kton pochdzi zo starych znamych rodin ceskych, od- dani byli soudcem Suttonem a telioz dho v pet hodin odpoledno odjeli na svatobni oestu na zapad. Prvni jojich zastavkou budo San Francisko, kdo ma zenich stryco p. Josef a Iifecka. Pozdeji podivaji se do Los Angeles, Salt Lake City a Denveru, odkud po ctmacti dnech vrati se v nas kruh, aby se usadili v nove sve residenci v cfslo 1400 jizni 12. ulice. Blahopfejeme. Pnsti pondeli bude se konati snatek slecny Olgy Pitchove, dcerusky pana George Pitchy, s panem Josefem Ne podalem, ktery jiz postaral se o utulne hnizdecko, jez postavil na 11. ulici. Vzbledem k tomu uspofadaly ondy ka maradky neyeste pfekvapenicko, na nemz se podilely si. Lydia Turinkova, Bozena Turinkova, Alys Spickovfi, Olga SpiSkova, Rfizena Hudeckoya, Mayme Kmentova, Tillie Kmentova (pani Kfeckova), Albina Patikoya, He lena Pavllkova, Rfizena Sramkoyd, Viktoria Novackoyii, Bozena Masilko va, Katberin Zikmundova, Helena Lastovicova, Olga Pitchova, Anna Ce chova, Marie Slogrova, pan! Dienst bierova, pani Prosova a pani Pitchova. Srtatky krajanu. Zitra ve ctvrtek vstoupi vo st&t manzelsky slecna Marie Svobodovd, dcera zndmycb manzelu Frank Svo bodovych, bydliclch v c. 1904 jiz. 13. ul., s mladym krajanem p. Jos. Pechfi cem. Snoubencum vyslovujeme upfl mno blabopfani. Ve stfedu minu leho tydne odddni byli okresnfm soud cem v Plattsmoutb, Neb., pan Cha9. Zima, znamy omazsky ocliotnik, so slecnou Mary Kaiferovou z Omahy. Gratulujeme. Omazsti socialists pro snizeni jizdneho. Omazsti socialiste podavaji petici, v ktere se zada, aby otazka snizeni jizdneho na poulicmch drahach pfed- lozena byla k odhlasovdni lidu. V pe tici jedna se o to, aby spolecnost pou- henich drab prodavala sedm jizdmch Hstku za ctvrt'alc. Petice, ktere byly jiz podany, nesou 3,200 podpisu, coz jest o pet set vice, nezli jest zapo- tfebi, aby pfedlozena byla ordinance, vyzadujici toto snizeni jizdneho, k od- hlasovaiu na zaklade iniciativy a re ferenda. Krome tobo budou pfedlo zeny mcstske komisi jesto dalsi peti ce, kterych jest blizko sta a obsahuji iiiuouo (iiiisicii poupisu. Povoleni k snatku. V minulycb dnech vyzvedli si po voleni k snatku: Josef Laitner, 21 r. a Mario Tomanova, 19 r., oba zo So. Omahy. Walter Koldcn.f, 21 r. a Helen Prcbalova, 19 r., oba z Omahy. Slecna Millorova podrobila se operaci. Slecna Emma Millerovd z Dodge, Neb., podrobila so minul tden ve stfedu v Josefskfi nemoenici operaci na appendicitis. SleSna jest dcerou pana James Millera z Dodge, a netefi pana J. L. Svobody, chvaln5 znfim6ho )okladnika State Bank of Omaha. Operace, ktera byla dosti tSzkou, byla iispSsne provedena zndmm zdejsim lekafem dr. C. C. Allisonem. Pa cientka so po operaci vuSihlcdS zota nijo a bledi vstnc uplnemu pozdra-veni.