Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Wilberské listy. (Wilber, Neb.) 190?-19?? | View Entire Issue (May 14, 1913)
m NOVE ELEKTRIOKE OSVETLENf VE WILBER. Dne 15. kvetna mczi 9. hod. dopolcdne n 7. hod. vccerni budo so odbyvflti volba v nasem meste, kterou ind byti rozhodnuto, zdali maji so vy dati bondy na custku $12,000, za kte ryzto obnos by so pak zakoupily novo strojo a zafizeni mgdermho zpusobu k osvetlovuni ulic a domfi. Dluho pisy maji byti splatny ve 20 letech nebo (Hive, die libosti, a ponesou put procent liroku. Puvodni dluh na mestskou vodarnu a elektricke osvetleni obnasel as $18, 000 a dluh tento se splatil, aniz by poplatnici dani byli platy pfetizeni, a svetlo i voda dodavany za nizsi plat, nezli v jinych mestech, k velkemu u- spokojem nasich obcanu. Nyni jest potfeba rozvesti system tento do roz dilnych custi naseho mcsta, k tispo kojeni vsech zdejsich poplatnikii dani, a za tun ucelem mini mesto zakoupiti novu stroje a udelati potfebne opra vy, coz bade vyzaflovati nekolik tisic dollaru, i uznava se skoi'o vsestrarihe, ze jest lepo raiti dobre moderni zafi zcni, nezli to stare, neprakticke a ne vyhovujici a ze bude lepo pro mesto miti o neco vetsi dluh a zafiditi vse tak, aby se poskytla vsem zdejSim obyvatehun lepsi sluzba a pohodli za tytez vylohy, ktere by stcjne pozvol na nadeSly pfi horSich vyhodach a pomerech. My nevenmo ve zbytcCne vydeje a ve velky dluh mestsky, ale vefime v pokrok a lep5i bude zajiste novy, dokonaly system nezli stale opravo A'anij ktere v malo letech by stalo vi ce penez a pak teprve by se muselo pfikrociti k uplne novemu zafizeni. Kdyby mel jednotlivec nesti takovy dluh, bylo by to arci mnohq, ale dluh tento bude placen die majetku poplat niku dani a behem tech 20 rokfi se lehee splati s malym kazdorocnhn po platkem. PoHiybujeme, ze jest okresni sidlo v nasem statu 3 1500 obyvatelu, aby melo tak malo dluhu, jako naso me sto bude miti, i kdyz odhlasujo ve prospech techto dluhopisu a pak v o boru zafizeni vyrovname se tern nej lepsim ve state. Kase mestska spniva, kteni se na lezil v rukou topatrnych a spravnych obcanu, uznava potreby tohoto vyda- ni a zrucny a spolehlivy feditel zdejsi vodarny a elcktvickeho osvetleni, pan E. E. Dunder, vrele odporucujo toto novo zanzeni i uznava jo za ncjvys potrcbne. Novym timto zpiisobem osvetlovani doufa usctfiti mnoho penez, an parou, ktera nyni zbytecne unika, budo moz no vytupeti vsechnj' zdejsi obchodni domy a prijem z toho bude velmi zna iny pro -mestskou pokladnu. Cele o svetleni bude lepsi a v eelku lacinejsi a tarn, kde nyni nemozno ogvetlovati ulice, dostane se svetlo timto novym zafizenim. Pro dobrou vee nesmime litovati ne kolik dollaru. Dnes jsme zvykli na pohodli, ktere nam pfinesla nase vo- darna a elektricke osvetleni a bez nich byl by krok do pozadi a do tmy. Chceme-h pokracovat s pokrokem fa su, meli bychom hlasovati pro vydani techto dluhopisu, neb novvm zafize nim ziskil kazdv obyvatol nasoho mc sta na pohodli. Spatne svetlo zna mena spatny zrak a spatnil voda ne moc, proto na ziskuni techto dvou nejdulezitejsich potfeb nemeli bychom dollaru litovati. Jak fika American: "Nesetfte centu k vuli tomu, abyste dollar pozbyh." Kterys list chlubi so ctendfum mnozstvim ozndmek a vyvozujo z to ho, jak jest oblibenym. Mdm za to, ze ctendfovo neodbiraji listy k vuli o znamkdm, nybrz k vuli poucne cotbe. Ctcni oznamck muzo sice tez byti pro- spesno, alo pak nesmi to byti ozndm- ky vykladacek karet a vsehjakych humbukfi. Prof. William Howard Taft zaha- jil svojo pfedndsky na Yale Univer- sito a mluvil o thematu "Modern! vldda." Jak videti, clovek muzo mlu viti o ledacems, co v praksi nikdy ne-provddel. Tak hled'me, v Chicagu kond so me- zi katoliky a svoboddfi Olympidda o cenu. Kterd strana ziskd vice kuponu na pivo Olympii, dostano cenu vo pro spech sveho ustavu, bud' tftulny a Si rotcince Svobodomyslnych nebo Sirot- cinco sv. Josef a v Lisle. Strycek Iska poukazal jiste spravne k tomu, ze zd pas takovy byl by pro svoboddfo no dustojnym, a jd zdrovefi s nim dou- fdm, ze svoboddfi ponechaji cestne vi- tezstvi dobrovolno veficim. Pekne to povedcll Pfi "velke" ci "hrube" byl kostel oveckami jako nabit. Chamrad', deti, tlacily se na mfize presbyteria pfed hlavnim oltdfem, ktere jiz povolovaly, Kostelnik, odhdnejo deti, zvolal: "Kam se sem, kluci, do horoucVio pek- la, mackate? To je misto jen pro ve- lebne pdnjl" (Ze starycli novin.) Prof. Vejjzmola. Jisty vzduchoplavec hodla pustiti so v aeroplanu nebo podobnem ltadle pfes more. Podan-li se mu to a ujme li se tento zpiisob dopravy, rdd bych vSdel, jak to naso slavna vldda zao naci, aby kazdy cizinec musil pfistfiti na Ellis Islandu nebo v nekterd americ- ke celnici? Ghicapskd. Pijmo pivo s bobkem, jezme bedrnik, piti pro vec dobrou jest pfeo hezky zvyk. Pivovar penizo ddvd, Narod k piti nds vyzyvd, proto pojd'mo pit, pro sirotkfl byt. Pane Vojan, daj' si radit (ale, prosim, ne so vadit) ; s "Hlasem" je as polemika, jak kdyz karaj' ulicnika. Ten za slovo pet jich vrdti (kterd lepe vyprat ddti) a kdyz argument mu schdzi, po nich, tfeba trusem, hdzi! Zurnalista katolicky stejnou taktiku md vzdycky: kdyz mu vtip i rozum dosel, f ekne zkratka : " Ty jsi osel 1 ' ' "JUnoho na planote zdejsi po lddkou jest ndxn pohddkou vsak nejtemnejsi jest clovek sdm," pise Kfest'ansky Posel. Coz pak ten ra rach, jenz kfizuje tahy Pana, neni je ste temnejsi? v rAji PRASVETA. O tomto pfedmetu pfedndsel neddv no nemecky pfirodovedec a spisovate Vilem Boelsche. Tento nalezi mezi celne popularisatory pfirodovedy take prflkopniky monismu, jeho spi- sovatelskd cinnost je velmi obsAhld Boelsche jo jako popularisdtor velmi kvetnaty, o cemz ostatne svedci uz ti tul jeho pfedndsky. Stfizlive feceno byl ten raz prasveta po certech mdlo rajsky. Abychom so pfenesli do "rdjo pra sveta," musimo so vmysliti do doby pfed nejakymi tficeti tisici lety, aby chom se dostah na koneo one dilluvi alni doby, kterd sama trvala nekolik stotisicileti. A jiz tam vystupoval clovek jako myslici by tost; kresby techto pravekych lidi prozrazuji jiz umelecky smysl a takovd provedenf. zo divimo se, jak to clovek v praddv nych tech dobdeh pfi prostfedcich tak primitivnich vflbeo dokdzal. Hlavnim obsahem pfedndsky Boel scheovy bylo liceni cloveka diluvid! niho, jeho nizsiho i vysiho typu. Ten to podivny tvor, tiplnc jako clovek utvofeny obyvatel jeskyn, ktery by! zcela bez ndrokfl, zdvisly popzo na okamzitem vysledku lovu; clovek ktery nezkrotil si zddneho zvifete neznal chovu dobytka a take noznu! ani nesil, tento podivny Adam zajima pochopitelne nojen badatolc, alo i obe censtvo. Tento "rajsky" obyvate! nemel zddne nadoby hlinene, nezna kovu, jeho zbrani byla jakdsi sokera a podobno nastrojo z hrubo oscka neho kamene, zvaneho pazourek. pfeco tento Slovek zivota tak prapri mitivniho dovedl byti umelcem. Za chovaly so po nem v jihofrancouZ' skych a jihospanelskych jeskynich podivno kresby a fezby, ba dokon co i barovnfi malby. A tyto vy tvory pfedvddely neobycejne sprd vne a ziv5 zvifata, kterd tohdy sou- casno zila s pravekym clovekem. Pra veky um51ec vymaloval je velmi sprd vno skoro s bystrym postfohem pr: rodopisnym, joho kresby a malby ma muta, pizmono, pravSkdho kone, kam- zika, bisona a jinych zvifat pfimo. Ijfekvapuji casto i zivosti pohybu. Clovek praveku dovedl to nojenom na malovat, alo i vyryti do mamutfeh kosti. Nektcrd z techto nravekveh reseb a rytin maji dokonco stopy perspektivy, kterd byla nozndma i vy- soco vyvinutemu umeni staroegypt- skemu. Krome toho projevoval pravSky lovek umelecky smysl v umeni cisto ornamentdlnim tyto nejstarsi pa- matky lidske kultury svedci o torn, ze mozku tohoto pravekcho lovco byl jiz vyvinuty umelecky smysl, ktery pudil ho k temto vtvorim, jez pfe- vapily cely uceny svet. Boelscho pfodvedl tyto umSlecke ytvory pravekeho cloveka svetelny- mi obrazy. Zvldste tesila so pozorno sti obecenstva ve slonovine vyfezdva- na miniaturni zenskd hlavicka, jez byla vykopdna mezi hromadou mamu tich kosti v jisteni francouzskem Kc- nim udoli. Md bradu modelovanou skoro s feckou gracii a uslechtilo si roke celo tato pravekd Eva zila asi 50,000 lot pf.ed narozenim Kristo-vym. Mel-li praveky clovek se svou Evou aj, nevime, to by nam asi p. Boelsche pfes to, ze vo vecech ldsky v svo kni ze "Zivot ldsky v pfirode" tuzo vse opeva, na spasu svo dule sotva od- pfisahl. Ale vimo aspoii bezpecne z pfedndsky joho, ze so zvifatky, totiz kapitalne velikymi dravymi zvifaty, pravymi obludami pravekymi, nezil tak idylhcky, jak vypravuje nam bi ble o Adamovi. V tomto pravekem raji odehrdvaly se divpke, krvave bo , a takove desne zapasy ukazovaly svetelnc obrazy, jez Boelsche pfed- vddel; byly to die udaju vedeckych malifem Jindf. Harderem rekonstruo vane dramaticke vyjevy z pravekeho lovu. NeboC tenkrate nezil jen obrov sky slon-mamut, ale take ohromny medved jeskynni, obrovsky lenochod giganticky pasovec a konecne obrov sky jelen s parohy rozmeru pfllctvrta metru. A na takovd zvifdtka troufal ci musil si troufati praveky clovek se svymi pazourkovymi zbranemi. O techto zvifatech zanechal prave ky clovek jak jiz povedeno sdm obrazy velmi dokonale. Vedle obra zu nepodafenych nasly se na pfiklad asi pfed desiti lety v jeskyni Alta mirske malby, pfedstavujici mnozstvi pravekych zvifat, provedenych cerni, zluti a cerveni, a to tak umelecky do- onalych, ze nelze si dosud vysvetliti, jak dovedl clovek praveku vytvofiti takove prace, a to v jeskyni pouzo dva metry vysoke a tmave. Byla to hrobka, byl to nejaky chrdmec, ktory takto vyzdobil? Jak zmohl technicko pfekazky, zde so naskytujici, pfi pro stfedcich tak primitivnich? Tento umelecky nalez z pravekeho sveta nuti take k pfemysleni o moral nim, niternem stavu tehdejsiho clove ka. Clovek, ktery tato dila tvofil, pa- trne po prve si uvedomil rozpor mczi sebou a svetem ho obklopujicim, kte ry jevil so v boji a valce. Patrne pfe myslel clovek tehdejsi i o smrti, zi- vote, osudu po prv6 opustila ho raj ska naivnost po prve pocitil totez co dite, sezna-li po prve drsnou sku- tecnost. Jeho vnitfni mir zmizel tak musimo asi rozumeti symbolicky biblicke legende o vyhndni z rdje. Ale clovek seznal take socidlni pudy ve svete zvifat, uslechtilejsi city, jako je laska matefskd a vzdjemnd pomoc a tak byl clovSk praveku na rozcesti ma-li byti ddlo dravym zvifetem, ne bo ma-li so obrdtiti k zivotu khdne A z toho vznikla rajskd touha "Veils: ei Majova Tanecni Z a b a v a kterou uspofada ve svo sini 10 mil zapadne od Wilber RAD VLASTENKY ZAPADU, 6ISLO 117, Z. 6. B. J. byla opetne nasledkem destiveho a nepfizniveho pocasi odlozena na sobotu, dne 17. kvotna 1913. Vstupne $1.25. Zacutek v 7 hodin vecer, a potrvd do 4 hodin rdno. K zabavc muzo se dostaviti kazdy, at' jiz je Kuba nebo Matej, slaby, tlusty, nebo kratky a dlouhy, kazdy jest stejne zvan. Protoz pfijd'to se opetne pekne pobavit a pamatujte, ze zabava budd uspofaduna v sobotu, dne 17. kvetna 1913. Ctenym spolkum a krajanum! . Frank Anyz, jr., obstard vam, dobrou hudbu pro kazdou pfilezitost jako ku pie sum, svatbam, slavnostera, pohfbu.ni a pod. NejlepSi vyb&r 5e ekych i americkch kusd tech nejnov5jich. Hudba plechovd i 8myccova. Hudbu obdrzUe od tfech filenu i vice. Potfebujete-li jakoukoliv hudbu, obraCte se na Fr. Anyze ml., ve Wilber, Neb., ktery vara dobrou hudbu obstard. 44tfgr K hojne navsteve uctive zvo 51-1 PORADAJfof VYBOR. I u n Will JP S"snonom 1' IftMf llvifl I hMdtfcwimitTnw' fllfvl W hJKjoaw mnmaS Q(Lff Wfo- A'AMoK GoMIiCo- MSI Svestkov6 kolace Jaou ncjlepit, kdyi pouiljete k nim LG.H.P0VIDEL Vrpomcfile ! na dflln- tenif krn, kde Jsou vnfeun CUtfi, pravA povidln. Li. G. n. POVIDLA Jsou vafena ze su chych Svestek, nejlepSIho cukru a ko fenl, zaruCenS Cista a dobra. Jedlna libra POVIDEL L. G. H. vydfl. tollk, co dvS llbry Svestek. Kupujte povidln L. G. H. n nietflte penSz. K dostfi.nl jsou vSude. Budete-ll je 2adatl, mQZe vam je zaopatfltl kaJdy kupec. Prodavajl se na llbry. Nepfl Jlmejte Zadnych jinych. 28-52 Lamon-Gohl Co., vyiibitel6 C04-000 W. Ilnndolph St., ChicnRO, III. I J J L J M. J f . V M -f .1 -1 rMmS U mm fl 9 rd UllliBIIMIBIUllftiliWiflHilM mu. po miru, v n6mz by so dafilo nddher- nym plodum miru, a tato touha jiz se cloveka' nespustila. V tomto smyslu konal clovSk rajskou prdci, kond ji stdlo a na ni spocivd pozohnani. Nemusimo se tfebas divati na rdj prasveta vo vsem ocima Boelscheovy ma, pouend jo pfece, na jakd aby chom tak fokli: kulturni vysi byl clovek pravSk. Pfedpokldddmo o vsem, zo mezi pravekymi ndlozy ne jsou nejakd falsa v nynejsi dobe az pfiliS zrufinych padelatelii starozitno sti. A tu vidimo s jistym zadostiuSi nenim, zo i praveke lidstvo v divokdm boji o zivot melo svoje genidlni lidi, zo to nezndm6, co nazvdme nedosta tocnym pojmenovdnim "dui," hldsi lo so i u tvurco maleb jeskynS alta-mirske. &r Pisto si o seznam premii, po skytovanych zdarma i za maly dopla tek. Adresujto: Ndrodni Tiskdrna, 509 So. 12th Street, Omaha, Nobr. Opine zdarma! donna st8. M N a 4 N 0 9 0 0 a obdrii Ka2dy pokud zst ba sta51 3500, pravfme tfi tisfce strdnek krdsnd etby pozflsta'vajfcf z povldek, clldnku, bdsnf, deklamaci a pisai. S a. i c p N J5, CD 0 c ft obodia bee pfi pfehlfienf svdho archivu shledala, te mi na sklade nfkterych spi'su pHlli yelkd mnoistvl, a Jelikoi Svob. Obec nehledi zisku, ale stari se uprimii pouienl a vzdildnf krajanu zdraveu ietbou, rozhodla se rozesjlati zmtneneu sblrku itenl zdarma kaidtfmu, kde se i pisemni pfihlasl. Dopiite si ta adresu jednateli Svobodne Obce: ALOIS VAROUCEK, 541 W. 12th Street, CHICAGO, ILL. Ziallka y&li pfei deset liber, roiei Jest nutno pfi iddoiti BMla h 11.00 na poitornrj. MISTR JAN HUS pfed kouclletti . . . kostnicky ttt Barcvnd reprodukce vShlasudho obrazu mlstra Jana Bro2ika, m5fl 18tfx26) palcfch. Skvostny1 tento obraa m51 by zdobiti kaSdou Ceskou domdenost. WST CBNK 5QC. NaRODNI TlSKARNfe, 809.li s. 12th st. OMAHA. NEBR, ,1 '4
