I Zpravy z Crete. I
Dr. Tobiska, zubni lekaf, ma
bvou ufadovnu u Clcrvencho nad
operni sini. Advertisement. 16tf
Pfi ncdelni viclifici, jak dalsi
zpravy jstne ohdrzcli, zachvatila vetrnd
smrst1 fannu pnna Bedficlia Svancary,
kde. rozhazela meiisi budovy na padrt',
mastal pfevrhla, ale koni'in se nestalo
iiiechu ; obydelui stavciu titrpelo jen
mensi pohromti, totiz. shozeni komina
n popraskani zdi. Totez udalo so na
fame pana Vaclava Ilroin'ka, kde?.
zniceno bylo vse, co bylo v ceste, mimo
obydelni staveni, ktere ale je te. ca
slecno poskozeno. Daleko horsi bylo
to u pana Hedficha Aksainita, kde.
vichfice ro.bila velkou mastal, coz by
ovsem nebylo to nejhorsi, ale jeho asi
sedmilety synaeek, ktcry provazel otce
k poklizenj, zasazen byl knsy odletev
sich dfev, cfin. prera.eny niu byly obe
noby, jedna dokonce dvakratc. Pan
Aksainit sum byl tez pohmo.den, jenze
no tezce. Panu Vaclavu Aksamitovi
to rozbilo automobil, ktcry sobe tak
zonfal, .e lebl na ziida. Slepice na
vsech mistech byly pobity a ktere
ostaly na zivu, jsou oSkubany.
Pan Karel Psikal od Friend, Neb.,
zase po dlouhem ease navstivil nase
mesto, kdez mel rfizne obebody k vy
fizovani. Bylo nam milo s panem Psi
kalem nekolik slov promluvit. Po po
baveni se mezi pfateli, nbiral se zase
k domovu.
Pan Frank .Tirsa s man.elkou od
Friend, Neb., byl v nasem meste na
navsteve n pani Vosikovc, ktcrdz je
matkou pain Jirsove a pfi te pfile.i
tosti sobe nakonpili vise, co do hospo
dafstvi .ie zapotfebi a jeliko. maji
hodne daleko, mnseli se vypravit zase
drive k domovu.
Pani Katefina Svobodova, bydlici
sest mil severne od Crete, byla se svym
manzelem na navsteve u sve dcery.
Kdyz pfisla domu, slezovala si na ne
voliiost. Posadila se na .idli a za
cbvili padla dolu a byla mrtvolou.
Srdecni vada zavinila smrt. Zemfela
pani byla asi scdmdesat rokn stara.
Polifeb vypraven byl z kostela sv.
Lndmily die obfadii katolicke cirkve na
katolicky hfbitov firmou F. J. Rade
maclier. Pozfistalym plati nase sou
strast a zemrele pfe.icme lehke odpo
cinuti. Pan Brajer z DoWitt, Neb., byl
v nasem meste, kde. sobe prohlizel
pomnik, ktery pfed casein koupil od
pana Bobumila Pokstofela, jen. ma
na nem jeste vysekavat jmena. Jak
se vyslovil, byl s praci spokojen.
Pan Vaclav Nerud od Dorcliester
pfi.iel do naselio mesta na poradu k
dru Capkovi, neb jak vypravoval, boli
bo moc na prsou. Doufarae, .e nemoc
Dr. A. CAPEK
cesky I6kar
a operator
V CRETE, NEBRASKA
tiftADOVNA
V BUDOV& CITY NATIONAL BANK
Doll 45 Ind'op. 94.
Nemozno-li se mne dovolati,
telefonujte laskavS na p. Franka
Kuncla, obchodnika. itf
Dr. F. J. Stejska
6esky lekar
a ranhojid.
CRETE, NEBRASKA.
tiradovna itnlesa sa nad
Sttldlovou lekarnou.
TELEBTONYl tf
Offlca: Black 17t. Indep. 61.
Residence: 174. Indap. .
nebndc miti vaznejsieh naslcdku a 2c
se pan Nerud brzy uzdravi, coz niu ze
srdce pfejem.
Panove Ad. Pccka, Jos. Znamena
cek mladsj a Frank Ziiamenacck jeli vc
ctvrtck do .nest'astnelelio inesta Oma
liy, by sobe pruliludli spousty, nadela
ne viclifici. lusi to byt smutna podi
vana, kde tolik rodin jifislo k zabiti a
zmrzacein a tolik krasneho majetku
znieeno. Procc. kdo niii.es, slo. scbe
meiisi diirck u dopisovatelc toboto li
st u k ulevcin' bi'dy ncsrastnycli a ka.dy
bude zaroveu kvitoviin. Thnto cislem
zaliajujemc v Crete sbirku, protoz kdo.
mu.es, jiomoz.
Pani Climelifova se svoji dcerou,
patii Frank Pracbejlovou od Clatony,
Neb., pfijely do naselio mesta, kde.
vyliledaly lekafskou pomoc u dra Cap
ka iro pani Pracbejlovou. Donfanie,
.e to neiii nic va.nebo. Zaroven pfi
to ))file.itosti navstivily manzcle Va
satkovi, neb pani Yasatkovii jest
sestrou pani Cbmelifove.
T'an Jos. lias od Dorcliester byl
v nasem meste za obchodnimi zale.i
tostmi, kdez se te. mezi svymi pfately
jak nalezi pobavil a jeliko. Joe je
dobry s)olecnik, bylo pobaveni delsi.
K veceru se zase nbiral k domovu. Jen
casteji !
Pan Vaclav Koei, bydlici dvamict
mil zapado-poledne, pfijel navstivit
svoje rodice a sourozence, manzelc Jos.
Kocovy, bydlici i)et mil poledne od
Crete, kdez se dobfe pobavil a zaroven
ie. zavital k nam do Crete, kdez ji.
delsi cas nebyl, tak.e jsme bo ani ne
molili poznat, jak roste do tloustky.
Jen, Viiclave, to maso moc nepfibircj
na sebe, nebo ono byva nebezi)ecne.
Bli.e Kramer, Neb., bydlici far
mer F. S. Kucera byl pfekvapen bou
fem vran, ktere byly tak doterave, .e
se "11111 nenecbaly vylmat, a kdyz pfeci
je odelinal, tak ze zlosti mil tarn za
necbaly buclatou holeicku, va.ici deset
liber pro radost otcovu a mamince pro
noteseni. Matkft i dcera json zdn'tvy.
Pan Chas. Svancara s man.elkou
so pfesteliovali z VirRinie, Neb., na
farmu bli.e llallam, Neb., kdez bndou
farmafit. Pfejeme novoman.elum
ninolio slesti, by v lasce a svornosti
.ili, neb ve S))okojenosti je vsecbno to
kouzlo manzelske.
Pan Jan a Ad. .Tirsa od Friend,
Neb., byli v nasem meste za obchodem
a spolkovymi zale.itostmi v sobotu a
jeliko. to maji bodne daleko, ostali
pres noc u pana Jos. Kuncla, ktcrcmu
je pan John .Tirsa strycem. Ze se
dobfe bavili, to asi kazdy vi.
Pan John Safranek, nas okresni
klerk z Wilber, Neb., byl v nasem me
ste, kde. mel nejake fizeni. Pan Sa
franek jest pofade ta stara dobra
s)asovitu duse a byl zde vsude vfele
vitiin.
Pan Vaclav Kubicek jel te. v ne
deli do znest'astnele metro)ole, by se
tez podival na zkazu natropenou vetr-
nou smrsti. Iini se tarn )ozdrzet asi
dva dny.
Pan Kulz, obcan nemecke niirod
nosti, zijici v nasem meste na odpo
cinku, zemfel po kratke nemoci trva
jici asi ctrmict dni v nemocnici, kam
byl pfevezen asi dva dni pfed smrti, a
v jeho luzku bylo nalezeno, .nak se po
vi'da, asi pet tisic dollaru hotovycli pe
nez a bankovnich iioukazek a jeliko.
byl zde sain, tedy se nchopili vypr.-v
veni pohfbu meststi ufednici s mayo-
rem v cele. Po pohrebnich vyloliach
bude zbytek penez zash'in do Svycar-
ska, kdez pry mil zesnury zijiciho bra-
tra. Polifeb vypraven firmou 1. J.
Rademachcr . katolickeho nemeckeho
kostela na katolicky hfbitov.
Do Crete pfisla zprava, ze mlady
farmer pan Eman Bouska, ktery bydli
asi dve a pill mile poledne-zapadne od
Wilber, kdyz pfiiel domu z mesta a da
val kone do inastale, byl jdenim kop-
nut tak nest'astne do prsou, ze za krat
ko zemfel. Pana musela byt prudkii,
jelikoz mel pferazena dve zebra, ktcra
se mu zaryla do srdce, tak ze to ne
mohlo moc dlouho trvat. Nest'astny
mladik byl teprve dvacet jeden rok
stdr a zanechava zde matku, provda
nou za pana Jos. Kulhiinka, dva bra
try a dve sestry a veliky kruh mla-
dych pfatel. Pozustah nccht' prymou
nasi ncjvfelejsi soustrast.
Pani Jos. Ivrausova, bydlici na
farme blize Denton, se roznemohla tak,
ze byl povoliin dr. Capek, by nemoc-
nou osetfil. Pfojerao pani Krausove,
by se zase brzy uzdravila.
Ucinte svou praci
uspstiou
KDY2 LETOS zaOnoto svou jaml
praci orftnl, vl&aenf, valenl,
setf, a t. d., mfl2oto uleheitl
svou praci, provfistl JI rychlejl
a K-pc a uSetfltl pentze, d&to-ll do p ra
ce I II C hybostroj. Jo-11 vaSo farma
malA, leupto si maly taZny hybostroj,
12, 15, 20 nebo 25-koflsky: mate-11 far
mu velkou, 25, 30, 45 nebo GO-kofisky
stroj Jest noJvhodnBJSI. I H G taZny
hybostroj ufilnl vaSl prftel QspCSnou.
MQ2eto s nlm oratl dva- at desetkrate
tolik zem6 v stejnfi dob6 Jako s koft
skym pluliem. MilZete oratl, vlACotl a
vftletl najcdnou; mflieto ut&hnoutl dva
a2 Ctyfl seel stroje; v dob5 znl mQ2oto Jej pouZItl ku
tahu vazaCQ. USetFl Cas a ponfze pfi kaZdC praci. UCIft
te svou praci uspBSnou.
Kupte I H C olejovy tazny hybostroj
Mlmo pouSlvanl Jej k jlnfi prflcl s flsporou, muZcto
Jej pouZItl k mlftcenl, Srotov&nl, (151fl.nl cest, zavodfio
vftnl nobo k jakfikoll jlnfi pohonovC- p'rftel, k n!2 se
hodl. PouZIva-11 so ku vSI pr&cl, kterou vykonfi, I II
C taZny hybostroj Jo jednlm z nejpFIruen&JStch strolfl
a jeunim z nejuspornejsicn, jaky mOZeto na
farmfi mltl.
I II C taZn hybostrojo jsou hotoveny ve
vsoch vzorech, ve volkostech 12, 15, 20, 25, 30,
45 a GO kofl. sll. Pracujf s hrubyml 1 jem
nyml hof-lavyml olejl. I H C vSeobecnG ole
Jov6 a plynovG hybostroje, JeZ mohou bytl
pouZlvftny ku hnanl jakCHokoll farmerskfho stroje,
k n5muZ hybnfi. slla se potfebuje, jsou vyr&b5ny ve
velkostl od 1 do 50 kofiskych sll. Tyto hybostroje po
skytujl st&lou sllu nutnou v dllnC, pile nebo tov.lrne.
Pracujt s pouZltfm plynu, Kasollnu, natty, keroslnu, dl
stillatu nebo 111m.
I II C mlstnf obchodnlk ochotnu vam dfi, katalosy I
H C tnZnych hybostroja a poskytne vam podrobnfi po
uCenl o vSech strojlch. Anob, pfejete-11 si, plSte pfl
mo pro katalopy a JakC-koll pouCenl Zfl.dan6.
International Harvester Company of America
(Incorporated;
Chicago USA
JAK VZNIKNE MODA.
Moda je skrz na skrz zenskeho rodu,
to znamena naladova, lehkomyslna,
plmi zmen a ne vzdy krasnil. Vznika,
aniz kdo vi vzdy urcite jak: tu z nd
lady knizete, jindy z napadu svihdka
anebo z pfepjate ideje umelecke. Ne
hdy je jeji pficinou velka historick.d
udalost, jindy zas zcela banalni na
hoda. Rokn 1521 musel si nechat krdl
Frantisek I. oholit lebku nasledkem
riny, jiz si utrzil. Vsichni dvofane
se opicili po nem a dlouhou dobu byla
v mode oholenii hlava. Na zacdtku
stoleti 17. nosili pani, staff i mladi,
vlasy ucesane do rulicku, po zpusobu
detskem, aby se pfizpusobili zpusobu,
jakym se cesal Ltidvik XIII., ktery
byl tehdy teprve desitilety. Tento
kral pozbyl sve vlasovc ozdoby velmi
brzo a v 25 letech mel hlavu nako
koleno ; tehdv pfisla do mody paruka.
:.bbe do la Riviere byl puvodcem mo
dy dlouliych svetle hnedych vlasu a
kdyz vldsenkaf Ludvika XIV. my-
slel pro krale duchaplne stavby vla
sovc, stalo se modou nosit na hlave a.
2Y2 libry vlasu. Zrovna tak zajimavy
je puvod paruky "a la Cadenette."
ronsieur Cadenet jednoho dne usnul
v salone pani de Morel. Mala dev
catka pani domu, desitileta a osmi
leta, pfiplizila se k spicimu a zapletla
mu do vlasu maly cop ze svetlych vla
su zenskych, ozdobeny pestrobarev
nou pentli. Nic netusfci pan Cadenet
pfisel pak do spolecnosti v tomtj
'zkrdsleni' a byl vseobecne obdivovin
pro svuj zvlastni napad. Mlcel, pfi
jimal poklony a moda a la Cadenet
rozsifila se brzo po Anglii, Holland
sku a Nemecku.
Vseobecne je zndmo, jake oblibe
tesila se v 18. stoleti krinolina, ale ne
tak zndmo bude, jak se k teto oblibe
dostala. Krinolina pfisla z Anglie,
kde so poprve objevila jiz r. 1711 a
byla vseobecne pfijata s velkym po
smechem. Roku 1718 objevily se dve
Anglicanky v krinolino v Tuilleriich ;
ackoliv tehdy panovala vo Francii
obliba vseho 'anglickeho, nebyla by
krinolina zvitezila, kdyby ji k tomu
nebyla dopomohla knezna de Mortag
no. Kdyz mela byt pfedstavena krali,
pfipadla na myslenku, ze miize nc
pekne sve boky schovat v krinolinove
sukni. A krinolina stala se pak brzo
vseobecnou. Jak snadno zvitezila, tak
snadno upadla v zapomenuti. Jed
noho dne roku 1847 stalo se slecne
Claironove, hvezdc divadla Francais,
ze ji kdosi polil krinolinu olejem a to
pfed samym zacdtkem hry. Na sprd
vu nebylo casu, znamenitd herecka
vystoupila v hladke sukni, nemajic
jinou krinolinu pro hrany kus, ostatni
herecky brzo na to odlozily rovnez sve
krinoliny a byl konee sldvy.
Zrovna tak zajimavy byl vznik 'o
kraslovacich flastficku,' zvanych
'mouches.' Vevodlcyno de Montmo
rillon dala si pfipravit cernou pastu,
aby si odstranila jakous nevzhlednou
bradavicku na tvdfi. Rdno drukSho
dno zapomnela so vsak umyt, coz ne
bylo u takovych dam tehdejsi doby
nic divndho. Jeji nepozornd, nebo
zlomyslnd koraornd ji napudrovala a
ucesalaj ale cernou skvrnu na tvdfi
nechala cernou skvrnou. Takto do-
stavila se vovodkytie ke dvoru. Byla
tehdy pro urcovani mody smerodat
nou, vsichni se po ni opicili a nebylo
tedy divu, zo povazovali corny flicek
za "novou modu." Nova moda byla
pfijata tim rychleji, ponevadz ve
Spanelsku se uz ddvno nosila tato
pikantni "pfikrasa" a vseobecne so
melo za to, ze spanelsky zvyk pfechd-
zi takto do Francie. Tato moda mela
velkolepy iispech a dobu rozkvetu
slavila za madame Pompadourove.
Slavnd tato markyzka pouzivala tyto
flastficky nejen na tvdfi, ale oznaco-
vala jimi i valecny plan. Jednoho
dne psala totiz vrchnimu veliteli fran-
couzskeho vojska marsdlovi d'Estress
a k dopisu pfipojila zvlastni mapu:
mista, ktcra mel dobyt a posice, jez
mely byt chrdneny, byly oznaceny
vesmes cernymi, ozdobnymi flicky.
Ku konci budiz jeste ucinena zmin
ka o dobrodruzstvi hrabeto d'Orsav,
zndmeho francouzsko-anglickeho sve
taka. V Londvne, kdo byl vyslancem,
znal kde kdo tohoto elegantniho muzo
a kazdy z jeho fantastickych napadu
mel ihned mnoho napodobitelfi. Jed
noho dne pfisel do Londyna francouz
sky krejei a usadiv se shdnel zakaz
niky. Pfisel take k hrabeti d'Orsay.
Hrabe fe'kl mu, ukazuje na kus pytlo
veho platna, ve kterem mel mistr za
balenou jakous zakdzku: "Udelejte
mi z toho kalhoty." S udivem, ale
pin respektu vzal krejei hrabeti mini
a dodal brzo objednane kalhoty. Hra
be sel v nich do klubu a brzo na to
objednal si kde ktery londynsky dan
dy kalhoty s pytloveho platna.
ll
3HE
TftETI VYDANi
"1
JEDINA SVEH0 DRUHII
Prvni a jedina kniha kuchafskdjr Amcrice, sepsana
ze zkusenosti praktickou hospodyni je
Jlj nArodnI
II
1
I " I I
Jest to odlny spls, ktcrVi jest
psan vzhledem ku potfebim ccsko
americkf domicnost! a ne patisk
spisu vydanVch-v Cechich pro pan
sk domy.
Jest to ledlny spls, die kteribo
kazda hospodynka i zaddleinice
cLutna jldla mule pflpravovati,
Jest to Jedln spls, v ktermz
nalezajf se jasni a pochopiteln po
psan pfedpisy pro pftpravu po
krmu americkf cb, jakoi i ceskf cb.
Jest to Jcdlny spls, v kterlmi
skoro bez vyminky u viecb pfedpi
tu uvidino jest mnozstvl potfebnd
kdekoliv mozno na koflfky a lzicky.
a tedy na takove' mtry kuchaf
ka mi stile po ruce a kterem dobfe
rozumt.
Jest to Jcdlny spls, ktcry'z dpln
vyhovl potfebim a pozadavkum
desko-americky'ch bospodynik.
,Cit& 320 stran a obsnhujc 1013
ruznycli prcdplsu.
Cisteine ze zkaSenosli vlastnl sepsala stecne die jiny'ch pramenu
po vyzkouscnl upravila pani Mnrle Roslcka.
Ke koupi u vlech jednatelu, Cena dobre vazane ve yosko-
jakoz i nakladateiu. vem EldtnelSl.lO.
NArodni XiskArisja
509-511 So. 12th St., Omaha, Nebr.
30E
NeJstarSH
Nejv6t(!
Nejtepl!
99
Jednf odborn hoipodalsk trnaotklennlk pro praktlokon poHabn leikoalovanskiho
lolnietya Y Ametice. Eacde Kilo "IIospodMe" pIlaMt yelk mncAsWl doplaQ od kianft x
r&zacb l&ati Aiasitby, T nlehi yypliujl ts ssknlenoitl Jejloh a p6pUnJ( pooiSfy tt rMh pana.
of, pKleZltPit k nibjtt pldy atd. W ClcU na nkaalrn va 8poJf b Btatecb zdarms,
( Pro Spojoa SWty $1.00 o rok.
Pfedplatn6: do Kaiy - i.3o
( Do zdmofl - 1.7S "
fe'H0SP0DA&," 509-511 So. 12th St., OMAHA, NEBR.
BMBEBBBBVViBlsr I "Hsl lM J
