Ill
j 1
j
Z WILBER
V utcryjrtiie 25. bfezna byla po
chovtina na Ccsko-Slovnnsky hfbitov
wilbcrsky pani Burbora Janeckovii,
jcdna z jirvnejSi'eh osadnic zdejsich,
matka znainych zi'unoznycli krajanfi
Martina Janecka, ktery dli na odpo
citiku v naSeni nieste, Mateje a Voj
techa Janecka, liter! bydli na farine
vyehodne od Wilber. Pani Barbora
Janeckova. zeinfcla ve stari 88 roku,
11 mesicu a 4 dtii v nedeli due 2!i.
bfezna ve svein doniove v Crete, kde
zila po dlouliou dobu na zaslouzenem
odpocinku. Narozena byla 19. dubna
roku 1S24. Byla jednou z prvnejsieh
osadnic teto novo vlasti a ze starostli
vyeh a .jificnilivych ceskych matck.
ktere zde zazily trapne a kniSno za
catky. Pohfeb jeji konal se v iitery o
pfd desate hodine dopoledne z donm
sinutku do kostelu sv. Ludmily v Crete,
odkud byla pochovana za hojnyho ii
castenstvi pfatcl, znainych a sousedu
na Cesko-Slovansky hfbitov ve Wilber.
Pohfebtii obfady vykonal rev. Haneik
z Crete. Po zesnule Barbofe Janccko
v6 truchli zde tfi synove: Martin, Ma
te j a Vojt ech Janecek, jedna deera,
provdana za pana Fraut. Brta, nitiobo
vnukii a pravnukfi a cela fada pfatel
a znainych. Pozustalym vyslovujeme
vfele citenou soustrast.
Pain Albert Cliiiielifova s deerou
pani Frant. Prachejlovou zajely si do
Lincoln pocatkem minulelio tydnc za
dfdezityini zalezitostuii. ,
Clovek pfeiuuze spise silneho
jirotivnika nezli svou osobni, tfeba ne
jiatrnou, slabost!
Muzi, ktefl se narodili poroucet,
zaneclia.ii toho, kdyz so ozeni po
roucf jink nekdo jiny draba polo
vice. V minule dobe pfinesli jsme cla-
nek jiod nazvem "ZkouSka jirave zdat
nosti," k cenniz dues jifipo.iu.ieme inaly
dodatek; ktery bade znjistfi nase ctena
fe za.ii'niali: Pevne rozhodiniti, klid,
vytrvalost a snaha jsou zbranu, jimiz
pfekonaine nezdary a znovu jiostavime
domovy sve, ktere trpky a nepfiznivy
osud rozkotal. AvSak ti, ktefl timto
zjiusobem chti si vybojovati dobro od
zla, od liestesh', niusi jiracovati ryehle.
Lenoeli nemii zadnych nadeji. Neni
casu, jenz by mold byti zniafeu rozmr
zelosti; neni casu na zbytecne sebeli
tovani. Byt' bylo nestesti sebe vetsi,
talc dlouho, jiokud jiostizenemu nejifi
nasi smrt, zndka kdy tento vsechno
ztraci. Domy mobou zmizeli, juiuni
muze se roztati, obcliody mohou pad
nouti, ale i kdyz clovek stoji mezi tros
kaini, cliova asjion vedoniosti a zkuse
nosti, jez nikdo a zadna poliroma ne
muze mu odm'ti, nikdo nedovode zni
citi. Ilorale na zapade nia.ii pofekad
lo, ze zadny clovek nein ztracen, dolcud
ma sveho kone a jmsku; tabor jeho
muze byti ztracen, ale on mil jirostfcd
k.Vi .iez umozin mu postavili jinv a pe
covati o sebe sama v dobe one kon
strukce. A tak jest tomu i s clovekem.
ktery si upravu.ie budoucnost. .Tak
jsmo jiz jifedesle jisnli, tak dlouho,
pokud chova v sobe snnziveho ducha,
tak dlouho jiokud ma odvalm a statec
nost,. muze jirekonnti okolnosti a do
jiracovati se na konec uspechu.
Okresni pokladink jinn Henry
Jelfnek s rodinou byl v Lincoln v pon
deli minulelio tydne, kde navsti'vil ce
lou fadu svych prutel a znamych.
Velikonocium pocasmi se zajiste
ziidny povetrnostni prorok nikomu
mnoho nezavdecil, vy.ii'mn.ie snad vyra
bitele jiatentni'ch leku jiroti kasli nebo
nepromoknveho lestidla na boty.
Nektefl lide nemobou se nikdy
dopracovati iisjiechu, ponevadz oceka
va.ii, ze jifllezitost zaklepii na dvi'fe
jejich bchem obchodnich hodin.
lqnac Herrmann'.
VKTBRAK SELHALA SPEKULACE
PANE PAZDERKOVA.
I Ve vycepni mistnosti, jifedsini to
ehvalne znarao a starobyle malostran
Iko pivnice "u kfiveho nosu," zavlii
Ialo znenfihla ticho. Chylilo se k de
late. Odberatele "pfes ulici" dopfjeli
yoje pivo doma a pro cerstve jiz ne
losilali, zbyli dennf naystevovatelo
tak a pi.idci zo femesla byli se uvele
lili v "kadi." Tak .imenovali nfzkou,
lenutou, zacazenou mistnost v Iqvo z
"rujezdu, v pravo od kuchyne, s okny
a dvorecek. Na ulici, ktera so na
va Povidlovou, bylo ticho, "v kadi"
znlvala smesice mn8 stflzlivcb a
,jno napitych cliftanu. Kluk, kterz
;sil pivo ze sklopa, dnmal ve vtfklen-
ku lined vedle padacich dven sklep
nfch, hospodsky Patocka clirupal vc
stolici, hospodska klimnla na prabu
dvefl kuchyiiskch. Kuchta v kuchyni
odhvizdovala nekolikilty vers, majic
hlavu jiolozcnoii na talif se zbytky vi
denskych n'zku, sraazenych na pravem,
nefnlsovnnem loji. Kocour na pecince
dojidal a dolizoval porci Rulase, jez
vratila se dncs po pate z "kade." Gu
las byl trochu tvrdy a sklepnik, elm
casteji pfinasel porci nazpet, tim vfco
nadaval kuchte. Pet lid! uvcdl haneb
nym tim pulasem ve zly rozmar od
jieli lidi dues kajine po tenku propitne.
Vc vycepni mistnosti sedelo nekolik
lidi'.
V ne.isvetle.isun koute, takofka ve
cpan v osti-y iihel dvou sbihaiicich se
sten, scdel Tomas Pazdera, maly iifad-
nik pfi mfstodrzitelstvl, a ssal zvolna z
posledni sklenice. Kdykoli ji posta
vil, uskHbl se a fckl opovrzive:
"Je to dnes zase spina pan bull
vi, jsem tu naposedy !"
Soused jeho, sedfei jio pravici Pa
zderove, stars! jian kostrbate, od ne
kolika dnu neholene tvafe, mzouravcho
pohledu, se starym, tkanickou spravo
vanym skfipcem na banatem nose, po
dfval se vazne na mrzouta pijaka, a
oh'znuv rohaty, tuhy knir, zamzoural
zelenyma ocima a pronesl vazne, jako
by cetl z pfsma:
"Zavfe se vam huba po torn, jako
jio torn.' Nedele.ite velke pretense!"
Pana Pazderu nemohl nikdo vice
dopalit nez pan Ulbrich, kdyz prohodil
ne.iakd ze svych hlubokych pofekadel,
lcteraz sam vyinyslel. Ulbrich, krejei a
soused maloslransky, liboval si v tomto
samodi'lnem mudroslovi a trapil jfm
vsecky soudruhy "u kfiveho nosu"
ne.ivice ovsem Pazderu, ktery byl v o
placeni ponekud slaby, ncobratny. Ted'
se neiiiohl udrzel a fekl Ulbrichovi:
"Vam se take zavfe huba po chytro
sti jako po hlouposti kdybyste ra
deji mlcel !"
"jIlcim, kdyz jsem siim," usklibl
se Ulbrich.
"I to kazdy!" odsekl Pazdera.
"A ne!" odjiovi'dal jfzlive Ulbrich,
"u vas je to jedina chvile. kdy si smite
promluvit !"
. Pan Pazdera vedel, kam tohle slovo
padti. Skadlivy Ulbrich narazel tim
na domiicf zivot pane Pazderuv. Vy
vedl totiz pan Pazdera asi pfed pul
letem velikou nemoudrost: na venkove
zemfel mu tcliiin a on v navalu neoby
cejnelio pohnuti mekkeho srdce sveho
vyzval pain tchyni, aby se pfestehovala
do Prahy, ze ji opatfl laciny byt. Sel,
hledal a nalezl byt v Mostecke ulici,
nedaleko bytu sveho; pani tchyne pfi
jela do Prahy ale bydlela vice u
Pazderu, nez ve svem. Eano, jak pan
buh den dal, pfisourala se, nahli'zpla do
hrnku, v nichz pani Pazderova vafila
sni'dani, budila sveho zete, jejz poklii
dala za velikeho lenocha jiroto, ze lezel
do osmi hodin, a zustala u Pazderu az
do vecera. Byla uhlavm nepfltelkyni
schodfl, fterez ji trhaly jiliee nebot'
trpela na ziidnchu a stacilo ji, kdyz
se rano vykotrbala do druheho patra
a vecer zase domu. Tak to trvalo jiz
pul roku a pan Pazdera poznaval po
zde, .jaky bic na sebe upletl. Nebot!
jiani tchyne mela nyni prvni slovo v
domacnosti; urcovala, co se budo stro
jit k obedu, a jedla rada pafene hous
ky, nad kterymz pokrmem pan Pazde
ra zoufal. Rozhodovala, kdy ma jit
dcera a zet' na proclmzku, co si majl
dtit siti, a tak dale. Pan Pazdera zku
sil jako mucenm'k a jednou ve slabe
chvi'li svefil so s osudem svym Ulbri
chovi. Ulbrich ncbyl zly clovek, ale rad
vtipkoval na cizi iitraty. Rozumi se,
ze nezny pom5r Pazderuv k jeho tchyni
poskytoval mu nevycerpatelne latky k
lismeskum, kterez bezbranny Pazdera
polykal chto nechte ano tvafil se
nekdy, jakobj- mu byly vtipy Ulbricho
vy lhostejny.
Ale dnes byl uz nekolikrate pnte
lem krejeim dohfat a proto nemlcel.
"VzdyU se povida, ze vy take jste
nasel dar jazyka po smrti sve tchy
ne!" prohodil kousave, vyhybaje se
pohledu krejeiho.
A nez Ulbrich mohl odpovedeti, do
dal: "Vsak uz to dlouho nebudo trvat.
Jii na neco vypadl !"
'Nac pak?" tdzal so Ulbrich s uste
pacnym usmevem.
Pazdera nnklonil so k uchu Ulbri
chovu, aby nepovolane ui neslysely,
co. mu sven, a septal : "Vite, zo naso
stard nemuzo vystdti schody a zo ji
bydlfme vysoko. Na zaklade to oko-
liciiosti jsem ni5co vyspekuliroval
jiovidiim vam, pekelny napad! Jiz
daviio pidil jsem se po byte vyssim,
nez mam nynf, a sice hodne vysokem.
Konecne se mi vec postestila. To vitc,
ze maji novo Zamecke schody dohro
mady stodevadesat pet stupuu, co . .1"
"No, nevedel jsem to na chlup," po
znamenal mistr Ulbrich, "ale byl bych
pocital na dve ste . .
"Tak vidite," pokracoval Pazdera,
"ze so nemyh'm. No a z tech stodeva
desati peti pocita so jich jindesat sedm
tedy dobra dvc patra k domu
cfslo desot na Zamcckych schodech, od
tud pak pocita se zbytek stotficeti osmi
schodu nahoru na zamek. Rozuinitc
tomu?"
A podival se vi'tezne na Ulbx'icha.
"No tomuhlo vsemu se muze dobfe
rozumet," pozuamenal Ulbrich, "pro
toze to neni nic smrtclneho. A co dal?"
"Co dal?" septal horlive a jiz hlasi
leji pan Pazdera.
"Ja najal byt v torn dome cislo deset
na Zameckych schodech ve druhem
jialfe sedesat schodu i jest kc
nine z dolejska ze Svatojanskeho vrsku
stosedmnact schodu kdo vsak pfljde
ze zamku, bude mit ke mne a ode mnc
stodevadesatosm schodu.- Myslfm, ze si
pak milovana tchyne odvykno chodit ke
mne na cely den a rusit mflj domaci
klid a cpat do nine pafene housky !"
Ulbrich koukal na Pazderu udivene a
pootevfel skoro trochu iista. Hie, to
neni niipad hloupy! Kde se to v Pa
zderovi here?
Sdeleni oufadnikovo dalo hovoru zce
la jiny smer, a Pazdera vida, kterak
jeho zamer tesi se obdivu vtipalka Ul
bricha, jehoz pokladal za cloveka na
daneho, vypravel vse jeste jednou, nyni
blasite, celemu stolu. I u ostatmch pi
jaku jiotKal se se stejnym uspechem,
coz mu velice lichotilo, a toho dne kra
cel od "kfiveho nosu" s vypjatyma
jirsoma, se vztycenou hlavou. Vyzral
na tchyni a nabyl opet ztraceneho re
nome, nebot' pozvainm sve tchyne do
Prahy klesl ukrutne ve vaznosti svych
soudruliu.
Za ctrnact dni bylo stchovani. Pan
Pazdera, odstehovav se vitezoslavne do
noveho bytu, sedal od onoho dne velmi
spokojene ve vycepu pfi sve sklenici.
Tchyne navstivila ho sice lined v jirv
lnch dnech, avsak straslivy pocet scho
du zalekl ji tak, ze prohldsila rozhodne,
ze nebude moci navstevovat "sve mile
deti."
Pazdera na oko litoval, ale v duchu
smal so lisacky.
Bydlil asi mesic v novem byte, kdyz
v jakes ufadni zalezitosti musil vyjeti
na venkov. Byl tam jen tfi dny, ale
ke "kfivemu nosu" jifisel teprv za
ctrnact dni. Nez v jakem rozmaru !
Pil jako vyhen, nemluvil, pfekladal
stale divoce nohy a koulel zufive ocima.
Ostatni pijaci doi'azeli na nej neustup
ne, co ho tak z miry pfivedlo, zvlaste
Ulbrich nesetfil jazyka, ale Pazdera
mlcel. ,
Az kdyz o druhe hodine odchazeli z
vycepu, naklonil se "na ulici k Ulbri
chovi a zahlucel zufive:
"Vite, co se stalo? Mezi tim co jsem
byl venku, pfistehovala se ke mne
tchyne docela se vsim svym harampa
tim ! Chceme-li pry ji mit, nemuzemc
pry od ni pozadovat, aby si temi scho-.
dy vybehala pfedcasne rakev! Ja
myslil, ze so zastfelim, kdyz jsem pfi
sel domu."
Ulbrich vypukl v divy, nezkrotny
smi'ch, az se musil zastadti. A hlede
pak se slzami v ocich na JPazderu hlu
cel hroznym hlasem:
"Ale ted' jste ztratil reputaci na
dobro !"
Pan Pazdera kracel so sklopenou
hlavou k novym Zdmeckym schodum.
Jm6na naich jednatelQ a za'stupcQ
NEBRASKA.
Crete Frank Nedela st.
Dorchester Vac. Kucera, R. R. 3.
Friend Jan F. Hayek.
Milligan Fr. Hrdy.
Tobias W. J. Kotas.
Wilbei Fr. Anyz jr.
Frovaznlk, koSIkaf, lfikar 1 farmar
najde splsy ze syfiho oboru r novfim
seznamu knlh fits. 2, Jel zdarma na po
fadanl pofile knlhkupectvl Narodnl Tl
karny. t09 Bo. Uth St.. Omaha. Nb.
AMERICAN
Ocelovy plotovy sloupek
Hotoven American Steel & Wire Co.
Lacinejsi nezli dfeveny a trvanlivejsi
Uvnitf i zevnitf galvanizovany
POJISTETE SVUJ DOBYTEK BEZPLATNE
Neni dosud znam pfipad, kde by byl zabit bleskem doby
tek, nalezajici se v poli, obehuanem American oceloyymi ploto
vymi sloupky. Kazdy sloupek jest hromosvodem, jenz chrfini
vas dobytek. Pouziydnim American ocelovych sioupku zajit'u
jete si stalpu ochranu, jez vas nestoji ani cent, vyjma obnos,
abyccjne za oploteni vydany.
Cena jednoho kone nebo knivy bleskem zabite obndsi vice
ne?. cena sioupku kolem pole prumefne velkosti.
Z mnohych pficin nomuzete pouzivati jine nez American
ocelove sloupky. Bylo jich tisicc v pouzivdni po vice nez 15
roku a zadny nezrezavel, neshnil ani neshofel. Muzete kazdo
rocne pod plotem plevel zapaliti. Ocelove sloupky mohou byti
zatluccny, cimz se usetfi casu i penez.
Sdelime vam ceny a vysvetlime mnohe jine vyhody Ame
rican oceloveho sioupku. 44-2
SHIMONEK & SYIM,
WILBER, NEBR.
Stromy, sazenice a semena
Nabizimo velky vyber ovocnych a stinnych stromu, drobnych ovoc
nych, vinne revy, sazenic, kofu, ruze a vytrvalych kvetin. Vse prvni
tfidy, s dobrymi kofeny a cerstve. Vyplatime zasilku na objedndvky
stromu za $10.00.
Semenafske oddletii
Semena veskerych zelenin a kvetin. Taktez Minnesotske brambory
k sazeni, semenna kukufice, oves, jecmen, alfalfa, jetely a trdvni seme
na, postfikovaci pitmpy vsech velkosti.
Nase semena jsou pfesne die Nebraskych zakonu tykajicich se ci
stoty a klicivosti. 42-8
Piste si pro nas 104stranovy, krdsne illustrovany katalog, je zdarma.
German Nurseries & Seed House,
BEATRICE, NEBRASKA.
uPOZORNNi farmArum.
Nejdulezitejsi veci v pestovani kukufico jest dobre semono, ddlo dobry
stroj ku sazeni. Mdmo neco dobrdhopro Vas v oboru sazocky a sico Deere,
stroj, ktery mluvi sdm za sebe. Zkuste jej 1 Mdmo jej pohotovo k vasi
prohlidce. Nav.?tivto nds a proliledneto si jej, dlo pfdni si jej vezmto
s sebou na zkousku. Mdmo tez Kiu? a Van Brunt seci sjjroje. Rovnez po-tfobujete-li
sraetanovou odstfedivku, nezapomente zkusiti Do Laval. Jsmo
jisti, ze vas uspokoji. 45-2
PRUCHA & SYN.
Muzske cerne neb zlute
polobotky jako tyto za
S3 50
u Novdka
ve Wilber, Neb.
I
: -a t '.j & r