IV I
IV
I Zpravy z Crete.
t t i i
Dr. Tobiska, zubni lekaf, ma
f' svou ufadovnu u Cerveneho nad
opcrni slni. Advertisement. lGtf
Pan Jos. Mariska s mauzelkou od
Dorchester, Neb., byli v nasem meste
za obchodeni a vyhledat oSniho lekafe
I Byniesa, a jelikoz meli dosti Snsu na
;pobavcni, tak tcprve vecernim vlakem
se ubfrali k domovu.
Okolo manzelu Ludvika Plouzka
h'tali ciipi a ze bylo prove zima, ne
cliteli dale lctet, tak zustali na farme
a aby pry hording ncbyl zadanno, tak
p. tarn zanecbali cipernou holSieku. Ta-
tik ma radost a matkn potCscni. Thn
samym zpusobem byli obdafeni man-
I zelc Alb. Slamovi, zapadno od Crete,
1 tez holcickou. Aby bylo do tfetice,
tak ziri stare pfislovi, tak i u manzelu
Ant. Kfipalovych v meste dostali hol
cieku. Jak to kouka, budeme nn't
pekny, xirodny rok na holky. Vsichni
tdtove jsou vcseli, ze to dobFc dopadlo,
toz tedy vsem spoleeiie gratulujem.
l Pan Feekc Heio Feekem, siary
f osadnik, ktery byl usazen na farme
skorem etyricet roku, zemrcl v utery
IS. bfezna ve stafi sedradesatisedmi
roku. Zemfcly zanechdva truchlici
manzelku, tfi syny a tfi dcery, vSechny
jiz zaopatfene.
John Buck, byvaly obchodnik s
obih'ra a tez byvaly mayor mesta Crete,
zemfel ve stfedu rano ve veku' 73 roku
' 2 inesicii a byl pochovun v patek od-
f, )oledne ve 2 hodiny die obradu Svo
bodnych Zcdnafii. Byl .ic.pcli dlouho
letvm clenem. Ku poete .ieho byly ob-
chody zavfeny asi po dve hodiny. Ze-
snuly zaneclniva truchhci manzelku a
jednu dceru. Jediny syn zemfel asi
pfed deseti roky prave kdyz byl otec
f mayorem mesta; od toho casu byla vi-
t det na zesnulem jakasi trudnomyslnost.
Pozustalvm plati nase souslrast. Po-
bfeb vypi-aven byl p. Jos. Kunclem.
Manzcle Jos. Zajitkovi od Wilber
byli v nasem meste za obchodem v so-
bbtu, kdez se take sesh so svym zctem
panem Frank Smejdifera, z echo?, meli
radost, neb .ii2 se nevideli trochu dele
a Frantik vzal ssebou pozdrav pro
svoji manzelku. Po pobaveni se mezi
f- zndmymi se ubirali zase k domovu.
i Pan Edward Prokop z Friend,
Neb., pfijel navstivit sveho bratra,
: luzko. Nyni se mu dan pomerne dob
,re, ze miize vychazeti na cerstvy
vzduch.
Pani' Jack Fritzove, ktera byla
operovana asi pfed tydnem dr. Cap
kem, se dafi pomerne dobfe, aekoliv
byla provedena tezka operaee. Pfe
iem pani, by vse dobfe dopadlo.
. : Po cely tyden bylo v nasem meste
a jako po vymreni, .iak take obchody
Dr. A. CAPEK
cesky lkar
a operater
V CRETE, NEBRASKA
OftADOVNA
V DUDOVfe CITY NATIONAL DANK
Bell 45 Indop. 94.
Nemo2no-li se mne dovolati,
telefonujte laskavS na p. Franka
Kuncla, obchodnika. itf
Dr. F. J. Stejska
6esky lekar
a ranhojic.
! Cradovna neleift. ae nad
Bttldlovou Ulcarnou.
TKLEETONYl t(
OfMca: Black 17J. Indep. 61.
) Rldnce: 174. Indp. 6.
LmiiiiiiiiiiiiiiiiiiiH
ukazovaly. A?, tcprve v sobotu se me
sto naplnilo a .jelikoz bylo pfed svat
ky, tak byl obchod na ten den dobry,
aie nc takovy, jnko leta dnve.isi'.
V nedeli odpolednc asi k pate
hodine hnaly se od i)oledni slrany tak
hrozive mraky, ze ka.dy myslel, ze
nam j)fichazi tornado. Usetrilo nils to
zde; ale myslime, ze na vychod od
Crete to meli zle, protoze mraky nej
hrozive.isi se pustily na tu stranu a
pfi torn .ien par kapek vody spadlo,
kdezto by si kazdy pfal, kdyby piclo
hodne, neb ncni zdc zadne mokro.
Pani Krausova z ITastinp, Xeb.,
pfijela oslavit svatky se svymi ditkami
ke svoji matce, JIarii Braurove, asi
ctyfi mile vychodne od Crete, kdez
byla vfele vi'tana. Manzel pani Krau
sove jest vybomym sladkem v llast
iiujs. Pfc.i'em mnoho zabavy mezi
svymi.
Pani Barbora Janeekova, zi.ii'cj
zde na odpoeinku, zemfehv v nedeli
odpolednc 2,3. bfezna seslosti vekem v
stafi S8 roku, 11 mesicu a -i din a po
hfbena byla v utery dne 25. bfezna do
Wilber na Narodiu hfbitov vedle sve
ho manzela, ktery pfedesel svoji druz
ku pfed dvaceti-peti lety. Zemfelii za
nechava po sobe tfi syny, Martina,
JIateje a Vojtecha a jednu dceru pro
vdanou za pana Frank Brta, 23 vnuky
a pravnuky. Zemfcle ijfejem lehke
odi)oeinuti a pozustalym plati nase
vfela soustrast. Pohrcb vyiiraven byl
firmou F. J. Iiademacher z kostcla sv.
Ludmily die katolickych obradu.
Pfi nedelm odpoledni vichfici byli
posti.eny fannefi asi osm mil na vy
chod od Crete, kdez farmafi Ebnerovi
bylo rozmeteno a rozbito obydelni sta
vem' a kurniky; dale Chas. Schliechte
majerovi rozbita byla mastal a kone
potlueeni; dale dvema jinym farme
rum rozhazeny kurniky,. mastale a
vetrniky; jmena jejich ncvime, jelikoz
telefonni draty jsou strhuny. Zprsiva
byla pfinesena devectem, ktere chodi
v Crete do skoly. Pozdeji vice.
Prof- Vejzmola
1 Uleltfete' si
farmafskou praci
HYBOSTIIOJE Jsou lepSl ne2 kon5
k dole21tSJSI farmafskC- prftcl.
Orfi.nl, vllieenl, set!, skllzenl, mlfi
cenl, zavodfiov&nl, vozent do trhu,
v5o se docflt v nfileSltfim Case a s mcnsl
vloliou sIIIC hybostrojl ne21I s koiiml.
Ilybostrojo provedou prficl tu v kratSlm
Case, take mflZete so uvarovat nepflznl
vCho poCast a dod51at prficl v Cas. Rovn62
take, stane-11 so cokoll s hybostr'ojcm, Jest
moZno JoJ spravltl a uClnltl Jako novy.
Otfoie nebo polfimand Cfistl mohou bytl
nahraZeny s pom6rn6 malou vylohou. I H
C hybostroj Jest nutnostl praktlckCmu
farmfif'l. Uleheiete si svou prficl.
Kupte si IHC olejovy hybostroj
I II C hybostrojo zpflsoblly vSeobecnC' pouzlvfinl
hybostrojo, ponCvadZ Jsou spolehllv6, Jednoduchfi a
vykonajl svou prficl s malou vylohou. PrOmSrnB stojl
zorfinl akru pfldy pomocl IHC hybostroje 45 cento,
naprotl $1.25 s kofiml. Cona vlfiCenl, skllze-
in, miaceni a jine iarmarsKe prace snizi se
poilobne pouZlvfinlm IHC hybostrojo.
ObdrZlte pravou velkost IHC hybostroje
pro knZdy druh prfico na sv6 farms, at Jest
tato malfi nebo velkfi. Pro mal6 farmy Jsou
nejlcpSl 12, 15 a 20-koftske slly. 25, 30, 45
in
nebo 60-koftske IHC hybostrojo vykonajl prficl rano
ha konl na neJvetSlch farmfich. Pracujl s pouZltlm
hrubych 1 Jemnych druhft oleja k pfilenl. IHC stroj
moZno dostatl tez pfenosny, na podstavclch, nebo ne
hybny, o 1 aZ 50 konskych sllfich, JeZ mohou bytl pou
Zlvfiny ku" hnanl Srotovfiku, plly, pumpy, smetanov6
odstFedlvky a kterfihokoll Jlneho farmfifskeho stroje.
NavStlvte IHC mlstnlho obchodnika a ujednejte
s nlm koupl IHC hybostroje. Dfi vfim katalogy
a oplnG pouCenl, nebo piste na:
Internationa! Harvester Company of America
(Incorporated)
Chicago USA
E1IIE1I3!IIII
I nasinec najde nekdy obhajce, kdyz
jest na nej litoiSeno, jeho priice zleh
eovtina. Neznamy pfitel, eta v P. Z.
vypady proti Osvele Americke a jejim
pfispivatelum a tedy i proti mne, pise
mi:
Prof. Vejzmola, cf. Osveta Ame
ricka. Jlily pane:
Every little helps,
so adopt these "whelps."
"Volontaire."
Na to cituje uryvky z nepfatelske
ho pera a eini k nim svoje posudky
jak nasleduje:
MoUo:
A la guerre comme a la guerre,
bud' se nech bit, neb se per !
(bud' dej pokoj, neb so perl)
"Ve vydavatelstvu jednolio sou
sedniho iasopisu zcela vazne sepo
mysli na zmenu dosavadniho osvi-
ceneho nazvu na nejaky jiny, lepsi,
za noveho rezimu pfipadneisi a pn-
lehaveji, a nejlepe pry se zamlouvd
niizev 'Legraeni Novmky'."
"Lesrraeni Novinky" se pfece je
nom 16pe poslouchaji nez "Bejvavale
Novinky. ' '
"Nikoli Maudamus,' ale 'peccavi'
pravime zhfesili jsme, kdyz jako
tajneho pofadatele jisteho vestniku
oznacili jsme toho nepraveho zivo
cicha. Jako polehcujici okolnost
vsak uvadime, ze jsme to ucinili die
informace, kterou jsme pokladali
za spolehlivou nade vSecku poehyb
nost a pak nSktere veci v onom
v2stniku nesly takov6 povedome
zniimky jistych Usi, ze well, jsme
vsichni lide smrtelnf a neomylnym
nejsmo nikdo."
Peccavi? To vso se vi . . .
Kdy, i kde, i jak:
Marno v pisku hlavu skryva
pstros, ten "moudry" ptdk!
Ji'ifku, jak pak honem jdo ta bajka
o kyselych hroznech?
Tululum z vobeo nad Misurou.
"Svrhli jsme jej s vyse dvaceti
leteho novinftfstvl " pfipravili
jsme rodinu jeho o zivobyti, pomo
bli jsme vystvati jej z roista, na n5z
mSl mravni i zakonity ndrok a kte
re zastaval svedomite i schopne, tak
n u jak se chechtal neb, mohl se
chechtati cesko-americky Torque
mada, tyz, ktery nyni dovolaval
by se kollegialni iicasti!
Strhnout pry HO chteji s vyse,
v niz let dvacet 'schopne' pise . . .
lide zli! Vsak nae ten nafek?
Pfece MU vec skoro jista
eestne clenstvl nj'ni chysta
spolek prazskych zelenafek!
"Ano, proc to vsecko potfebuje
me, kdyz nam zcela dobfe postaci,
sejde-li se "pekafsky tucet" lidi
v nejake "vobci" a nejake t'ululum
jim tain krakora veci, ktere sta
krate byly feceny ano, proc mel
vfibec byti ten CJcsky den, kdyz
k tomu ta cirkev nejcirkvovatejsi
nedala svoji sankci?"
What is what?
Otazka: Co pak jo to "t'ululum?"
Odpoved' : Ten, kdo nema, zadny um !
Ot. : A jak ten, co krakora
dvacet let uz to sve I. A.?
Odp. : Vse, co na to Hci slusi,
je, ze nema lidske usi!
Profesor Veleminsky oznamoval ve
schuzi v New Yorku, ze mu Machar
nakazal, aby jeho jmenem vybidl ame
ricke Cechy (1) ku zfizeni centralni'
10 knihkupectvi v Amence a (2) k do
sazovani ucitelu z Cech na cesko
americke skoly. Co se knihkupectvi
tyce, pan Machar ncpochybne nevi a
pan Veleminsky .opomenul se o torn
informovati, ze ustfedni ceskc knih
kupectvi v Americe ma Narodni Tis
kiirna v Omaze, kde lze dostati vsech
ny knihy, jez v jazyku ceskem vysly.
Nemel-li na to pan Veleminsky kdy
v Americe, at' se pfesvedci u kmh-
kupcu v Cechach, ti mu to povi.
Ctenym spolkum a krajanum!
Frank Anyz, jr.,
obstard vam dobrou hudbu pro kazdou pfilezitost jako ku pie
sum, svatbam, slavnostem, pohfburu a pod. Nejlepsi vyber Se
skych i americkych kusi'i tech nejnovejifch. Hudba plechovd i
smyecovd. Hudbu obdrzlte od tfech clenu i vice. Potfebujete-li
jakoukoliv hudbu, obrafte se na Fr. Anyze ml., ve Wilber, Neb.,
f ktery vam dobrou hudbu obstard. 44tfgr
l I Msdt from enter noiT Sliftf
MimiiMMUMJlW I KwnMHtawwa
Svestkove kolace
Jhou nejlepSI, kdyi pou2IJctc k nlm
LG.H.POVIDEL
Vzpomcfitc Hi na dftlii- Cewk krnj, kde
Jsou vnfciia ClMtfi, prnvfi povldln.
Jj. G. II. POVIDLA Jsou vafena ze su
chych Svestek, nejlepslho cukru a ko
fonl, zaruCend Cistfi a dobrfi. Jedinfi
libra POVIDELi L. G. H. vydfi tollk, co
dv5 llbry Svestek.
ICupuJtu povldln Ii. G. II. a ufictflte
pcucz.
K dostfinl Jsou vSude. Budete-li Je
Zfidati, mtlZe vfim Je zaopatfltl kaZdy
kupec. ProdAvaJl se na llbry. NepFl
jlmejte Zfidnych Jlnych. 28-52
Lamon-Gohl Co., vyrdbitele
OG4-000 AV. Rnndolph St., ChlcnRO, III.
I
Psal-li casopis Komensky o dobrem
a milovanem vudci cesKelio imu
Omaze, nemel opomenouti blizsiho
urcein, ze tykd se to vudce lidu kato
lickeho, nebot' v Omaze je dosti lidi,
ktefi vidi pfed sebe a dovedou brati
so ton trnitou cestou zivota i bez
vudce.
niz byl, nestacilo te tfi ctvrte hodin
ky na seznani systemu ani . ostatnfch
patnacli skol, na nichz viibec nebyl."
Uvedene jest jiste dosti dobrym duvo
dem, proc nemeli bychom lined so roz-
cilovati a plati nadsenim, kdyz nekdo
poene poukazovati na nase chyby, kte
re mnohdy i zvelici.
Co se tyce profesora Veleminskeho,
pohlizel jsem na jeho cinnost s reser
vou, nebot' vim, ze situaci nasi nemu
zo nikdo v nekolika tydnech a tfebas
i mesiefch vystihnouti tak, aby mohl
davati nam medieinu a nase pomery
zreformovati. Profesor Veleminsky
nedaval velkeho kreditu ceskym sko-lam-svobodomyslnym,
a co o nich fekl,
hodilo so znamenite za zbran jejich
nepfatelum. Profesor Veleminsky stu
doval nase pomery prave tak povrch
ne, jako mnozi jini parddni hosto
z Cech, ktefi pfijeli nds reformovati.
V torn utvrzuje mno p. Jan Jin Kdr
nik, ktery v jednom vychodnim caso
pisu pie: "Na vychode jest gestndct
skol ceskych a profesor z nich na
vstivil jen jednu, pobyl na ni jen asi
tfi ctvrte hodiny a jiz so odvdzil mlu
viti o nedostatcich nasich ceskych
kol na vychode. Stacilo t6 tfi ctvrtS
hodiny na t6 jedn6 skole, aby seznal
joji system? Nestacilo! A tedy, kdyz
nestacilo t6 tfi ctvrte hodinky na se
zndni systemu na td kole jednd, na
Nadarmo se nefika, ze doma nikdo
neni svatym. Kdyz pfednasel zde
profesor Veleminsky z Cech o cesko-
americkem skolstvi, nemelo nadseni
iasopisu o jeho pfedndskdeh mezi. A
pfec vse to, co navrhoval, neni nicim
novym. Jsou to veci, ktere jiz casto
krdte byly zde lidmi domdeimi pfetfd
sany, ale k jejichz uskutecneni nedo
slo ndsledkem nedostatku organisace.
Co fekl dr. Veleminsky, proslo vsemi
zdejsimi Casopisy ceskymi, ale navrh
ucitele ceske koly omazske, p. J. F.
Prachenskeho, aby zdejsi ucitelstvo
ceskych skol navdzalo mezi sebou sty
ky a zorganisovalo so ku spolecnd
praci, nikdo zhruba ani si nevsiml,
kromo Hlasu Lidu a Vesmiru. Tako-
veto ignorovani domdeich snah se mi
nelibi. Pan Prachensky ma paedago-
gicke vzdelani z Cech, byl tam ucite
lcm, md americkou zkusenost a pfisobl
jiz nckolik let v ceskd svobodomyslnd
skole omazske, ktera jo jednou z nej-
lepsich na zdpade, a proto bias jeho
zaslouzil si povimnuti.
Ano, jest pravdou, ze mnozi uciteld
na zdejsich ceskych skolach zdpasi sa
mi s nravopisem. Alo oni paedago
gov6 z Cech, ktefi nam to vytykaji,
meli by si pfipomenouti, ze jsou to
jejich zdci.
Nyni, kdyz jest po torn jarmarku
nobraskych prumyslnikii, rad bych vS-
ru vedel, co pomohlo komu: Zdali vy
stava ku povznesenl nasi narodnosti
ci ceska pardda ku naplneni vystav
niho domu?
Ja mam vsechnu iictu pfed temi
oboddfi 'umirnenymi,' ale obdvdm
se moznosti, ze vyskytnou so svobo-
dan jeste "umirnenejsi," na ktere se
ji uz nedostane.
Mdme-li na jedne strane cirkev, kte
ra nesmi spustiti se svych dogmat
ani pismeny, jest na druhe strane tfe
ba organisace svobodomyslnych, kte
ra take ani o dirku nepopusti. Tato
organisace musi se budovati a oprav
dovi pfdtele svobodomj'slnosti musi jL
vsemoznc podporovati. Obecenstvo,
pohybujici se mezi obema tSmito td
bory, jez tvofi snasenlivi svoboddfi
a odbojni vefici, pfijde samo.
V Omaze pofddaji so neustdlo sjez
dy ruznych organisaci ze stdtu a ce
leho stfedniho'zdpadu, a jak so dovi
darae, ma zde letos uspofdddn byti
sjezd ucitelu Ceslch svobodomysl
nych skol v Nebrasco a stdtech sou
sednich. Jest vskutk'u s podivem, ze
na myslenku takoveho sjezdu uz ddv
no nekdo nepfisel, nebot' je to vec du
lezit5ji, nez vsechny pfedndsky o ce
skoamerickem skolstvi od lidi pomerii
neznalych. Jsem jist, kdyby zdejsi 2e
sti ucitele so sjeli, dali hlavy dohro
mady a o veci sve porokovali, zo by
upravili uSovaci sj'stem lepo, nez
kdokoli jiny.
Svoboddfi, ktefi vychazoji na pul
cesty vstfic veficimu, ddvajf si vy
svedcenf nevedomosti, nebot' nevSdi,
zo tito nesmi uchyliti so od zdkonu
cirkevnfch ani o pid'.