Wilberské listy. (Wilber, Neb.) 190?-19??, December 25, 1912, Page IV, Image 4

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    IV
I Zprivy z Crete.
Dr. 'Xobiska, zubni lekaf, ma
bvou ufadovnu u Oorvcncho nad
operni sini. Advertisement. ICtf
Pan Frank Kobes jel do Beatrice
"za svym obchouutn, a v pondeli odpo
lcdnftn vlnkcm zase navratil so domu.
Pan Karel Jelinek z lluinphrey,
Neb., pfijel do Crete, kdez so hodlti
usadit. Pan Jelinek byl v obebodu
so smiscnyni zbozhn a asi vyprodal
sviij dil a proto mezi nils pfisel.
John "W. Sheppcrd, otcc vydava-
"telu Crete News, bratfi Shcpperdu,
zemfel v Lincoln 15. prosince. Po
hfeb vypraven byl v Lincoln a mrt-
"vola pfevczenn do Crete k pohfbcni,
kdez ma rodina lot na Riverside hfbi
tove. Naso tichii soustrast plati po
zfistalyin kolleguni.
J Vyskytla se nebczpecmi nemoc na
farmo blize Denton a jmcno nemoci
jest sarlach. Jcden navstovnik jme
ncm Crha musel zustat v dome, jczto
doktor ho tarn zachy til. Proto. velky
po'zor, sousedi, aby to nepfislo diile.
,. Pan Ed. lies pfisel k poraneni
pfi sekain dfivi. Kdyz totiz postayil
spalik a druhpu rukou ho chtel pfi
drzet, talc so mu sesmekl a on si roz
I'al spoj mezi phlccm a ukazovakem.
Udelal si serednou rami asi pfes palec
dlouhou a pfi torn i rukavici pfesekl.
Dr. Steiskal ho osetfil a jak se dovi
dame, dan se mu nyni lepe, co?. nils
. ovsem tesi.
Pan Burda, byvaly obchodnik
z Variety Storu, so odstehoval do
jtZDNt fiAD B. & M. DBAHY.
platny od 1. lodna 1911.
Vvchodni flaky:
Clfllo 6 (nestavl) . . .-.4:25 rano
92 9:20 dopoledne
18 9:43 dopoledne
, j ?SK ndnolftdni
, " 12 v odpoledne
" 86 12 :40 udpoledne
. " go 3:40 odpoledne
" 10 (nestavl).. 8:48 vecer
Zapadni vlaky:
&8lo 9 (neatavi)..2:07 rano
" 1 (nestavl) . .7:46 rano
u 5 11:46 dopoledne
" 3 (nestavl).. 6:32 vecer
' 19 (lokdlka do Sut
ton) 6:50 vecer
Jizni vlaky :
ftslo 89 10:55 dopoledne
" 83 (pouze v nede-
li) 11:30 dopoledne
u 85 12:52 odpolednf
' 91 6:20 vecer
DennS mimo nedeli.
Dr. A. CAPEK
cesky I6ka?
a operator
V CRETE, NEBRASKA
OftADOVNA
V DUDOVfe CITY NATIONAL BANK
Bell 45 Indep. 84.
Nemo2no-li se mne dovolati,
telefonujte laskavS na p. Franka
Kuncla, obchodmka. itf
Dr. F. J. Steiskal
4 6esky lakar
a ranhojid.
CRETE, NIiSBRASKA.
tifadovna unleri se nad
Bteldlovou Ukarnou.
TELETONYl tf
Ofrice: Black 17S. Indep. 61.
Residence: 174. Indep. I.
Lincoln. Jjiko tam budo init zamcst
nani, nevime.
Pan Ed. Zumpfc so roznemohl,
tnkzc musel povolat lekafc. Dr. Ca
pek ho osetfil.
Pan John Vcsely od Wilbcr, kte
ry u pana Jos. Kovafika rezo kiily,
pfijel do naScho raesta pro neco, aby
pry ty kiily lepe drzely a lezly vie
do zeme. Proto si s sebou odvczl ne
jake mazani a pipu take.
Dr. Capek za pomoci Dr. Stej
skala provcdl operaci na Ed. Marko
vi, synu chvalne zniuneho a oblibc
ncho Salonika, pana Leo Marka. Pa
cientu vede so dobfe, coz mu zo srdce
pfejeme.
Pan John Ilavlik, syn manzelu
HavHkovych, pfijel take na svatky,
by se v kruhu svych milych pobavil
na vnnocni vecer. Jak se pochlubil,
muli tam lotos peknou urodu, nebot'
John je so svym bratrem na renci na
ztipade.
Pan Clias .Smith si pfcdplatil na
Wilberske Listy a povidal, ze pry se
mu Hbi. S diky pfijato.
Manzele Vosikovi z Omahy pfi
jeli na vanouni svatkj' k pani F. J.
Kunclovc a bratrovi, kdez jak so sa
mo sebou rozumi, bj'li srdecne vitani.
Pani Kfivohlavkovn od Friend
a slccna dcera byly v Crete za ob
cliodem. Jak so fika: Creto jo Crete.
Zde so muze vse dostat co si clovek
pfeje, coz radi venme.
Vsem creteskym ctenafum Wil
beiskych Listu pfeje dopisovatel vse
dobre, co jen muze svet dat, by vsem
se dobfe vedlo.
D0PIS.
Crete, Nebr., IS. iros. 1912.
Viizenii redakce Wilbersk.vch Listu!
Zasi'lam pfedplatne na Wilberske
Listy i llospodaf, abych si zajistil cte
lii na zimu, nebot' to jest nejlepsi zi'i
bava, alesjion pro mis starsi, v dlou
liych ziminch veccrech. JIushn vam
sdelit o nestesti, ktere se v nedeli, due
15. prosince, v Crete udalo, a sice pfe
vrhly se automobily, tfi ctvrte mile od
mesta. Stalo se to na rovne ceste. Jeli
z Crete dva bratfi Prochazkove a muj
bratr, Josef Brt, ktery jest jejich 5va-
grem. Pfibelili k nam sousede, Ame
rikan s jeho mauzelkou, ktery to vide
li, a pravili, ze byl velky div, ze se ne
zabili vsichni tfi. Kdyz auto nalezli,
telefonovali meinu sousedu, ze mi bra-
tra pf ivezou. Ja . myslel, ze jest to
snad muj syn, nebot' jsme hochy iinive
k obedu cekali. Hrali totiz )fi do-
miici zabave a kdyz poftide nejeli, meli
jsme jiz starost. Zacneme tedy nafl
kat. Soused pravi: "Nyni jedou 16-
kafi." Ja sel za nimi a vidhn syny
pfijizdet. Soused sel se mnoii. SjT
nove se polekali, nebot' mysleli, ze se
nam neco doma pfihodilo. IloSi beelafi
mili od naseho domova, tak jsme tam
sli vsichni. Bratr Josef byl bcz sebe;
lekaf pravil, ze nemii kosli pfeliiraane
ale vylirano jeste neraa. BratH Pro
chazkovc jsou v torn dobfe, odnesli to
jen odfeninami. Soudime, ze nejak
jirudco uhnuli a oba nify ze praskly,
Pozor na automobily, nebot' pusob
mnoho nestesti. Mame stale krasne
pocasi, bezc snehu. O takoyou zimu
iako bvla loni neni co stiit. Koncim
s pozdravem na cely personal.
Frank Brt st.
FEUILLETON.
Jo Praha noetickd? Piisobi poetic
kym dojmem? Vzbuzujo poetickou
naladu? Jo! Pusobi! Vzbuzujo! zni
kolem zo statisicerych ust domacich
a cizich. Tak jest: Praha nalezi
k tern nekolika vetsim mestflm, o je
jichz poeticnosti neni vo svete ani
nejmensi pochyby a ktcrdz so pokla
daji zrovna na zlate doky poetickych
dojmu !
A pfeco cozo: a pfeco?! Ano
pfeco! C'eska literatura, kterti by to
poeticnosti mela byti zrcadlem nojjas
nejsim, jest ji zrcadlem zrovna az
slcpym! Cesky literat (pismdk), lka
jici po dojmech, o ty zlate doly temef
ani nezavadi! Ceska intelligence
"Boze, takove velke mesto, tot' prosa
zrovna umorna ! Kdyby so elovek jed
nou za rok nekdo venku nezotavil
Zdo ji uz mate, tu frasi, zrovna ta
poSetilou jako tisico friizi jinych
"Praha ,io velke mesto, tedy !"
Jakz teprvo dojo so mestfim jinym
Tadyhlo citil Nemeo Boelsch potfebu
aby dokazal zvlastnfm clfinkem
skutecne duchnplnym zo i vo
kych mestech "zijo poesio;" ujal
so tech vclkych mest a jakozto Berlf
nan jmcnovite Berh'na. Nu ano, po-
estne stfizlivy Berlin ma konccne
snad nejakeho zastani potfebi, ackoli
ten bezpfikladne obrovity jeho vzrust,
ten skvely duknz narodni sily, hmot
ne i dusevni lidske priico a pfekvapu-
jicich obratu v dejinach svetovych ma
jiz sum v sobe motiv poeticky "mo-
hutnost, sila, vznesenost obdrzela jiz
davno v csthetice svojo pravo!" Alo
odpovidat na otazku: jc-li ci ueni-li
clke mesto vubec poesio prosto, je
ubec zbytecnost.
Kdc jo zivot, jo take poesio. A i
tain, kdo ten zivot tfeba zase jiz klcs',
yhynul, jo poesio: zflcenin, hrobu,
zaniku. Cozpak jo mest'ak jiny clo-
k nez vesnican? Nebijo v nizkc
chaloupco i v kteremkoli byte vyso-
eho mestskcho cinzaku totez lidske
srdco? Snad a najisto jevi so na zc-
nejsck poesio v mesto jinou formou;
le ciste lidsky ziiklad jo tyz. Rozdil
zalezi jenom v torn, ze na lidcch ven-
ovskych pozorujes poeticke zjevy a
iidaje ovsem mnoheni snaze, ruznost
povali zo jo tam ihncd napadna, ze
bycejnu cely nejaky dej mflzes slc-
ovat od poci'itku do konce, vidis pu-
od a pffeiny, vidis lidem az na dno
duse. Na venkovo jsi prave na ven-
ovskein sade: stromy stoji dale od
sebe, je jich malo, kazdy je ti lined
svoji zvlastnosti napadny. Mesto jo
sak les : charakter jcdnotlivych stro-
niu ztraci se v charakteru celku. Uni
formujicf, egalisujici velke mesto vy
rovnavii i veskere projevy citove
musis ten zevnejsi lak teprvo pracne
odlipnout, abys pfisel na povahu fla-
dru. To ovsem vyzadujo- urcite vfllo,
elike pile, casu, talentu.
Ano talentu! Noma ho kazdy!
Jen salmi v pine lidske zivobyti
zhave,
co vyvolis, to vse je zajimave!
jak rad bych podlo Goetha jednat
chtel,
jen kdybych Goethovu tez ruku mel!"
vola Schoenthan za jine i za sebe.
Pfemnohy proste fekno: "Ncvidim
povrchem toho mofo az dolu na dno,
tedy tam perel neni." A kdyz nekdy
ivotni boufo vyhodi perlu na bfeh a
on pfes ni zrovna az klopytne, fekne:
Vyjinika! Pnpad jednotlivy, osamo-
ceny!" A snad doda: "Zde misto citu
panujo cire sobectvi! Jcden nedba
druheho, no jeho zivota, no jeho
smrti!" Ano, takovy je v meste
skutecny ten povrch! Truchlive klin-
ani umiracku kazdou chvili pada
s nektere veze dolfi do ulic; alo nikdo
si ho tu ani nepovsimne, smich, hovor
a hluk se nese dal, snad chodec ani
neslysi. Alo vejdi do domu; nepozo
rovan vnikni do domacnosti. Sotva
zvonek cinkl, vsimno si toho kazdy.
I TV1 f m It .
jMeKomu so zvoni do nodinKy!" a
zamysli se.
Ja pravfm: vo velkem sidle mest-
skem zije nepomerne vice poesie nezli
malem sidle lidskem! Jo to Ntak
pnrozeno, zo to Izo i mathematicky
dokazat. Vzdyt' so to ma veru iako
loterii: jiz s hrstkou devadesati ci-
sel, co lzo s tou jiz amb i toren, kva-
teren a kvinteron dokazat! Co vse
tedy "se kombinujo" v mestS zo sta-
tisicu lidskych srdci a mysli!
A kdo by bylo lidstvo dnes bez vel-
Icych most, kdo veskero jeho umeni a
tedy i poesio! Vzdyt' jsmo pfeco sly
seli s jeviste. zo sam basnik uznal
obchod a prumysl
a veda, umeni, jez jedine
nam lidem pomahaji ku pokroku,
ty v meste kvetou, tam kdo v tlacenici
jak kdyz se jiskra kfeso z kamene,
vo lidskych zracich, stale buzenych,
si jiskry ducha bujno poslehuji,
kdo kazdy soused jo ti soupefem
a kazdy budicem tv6 vnitfni sily!"
Spis nezli "Vo velkem meste neni
poesie," lzo veru Hex : Jo ji zdo na
moji silu, na moji vnimavost pfilis
mnoho! Pravy ocean mojo my
VI 1 !
sienKove vesio neni uost pevne, mo.ie
citove kormidlo neni dost jemne!
Co o jinych velkych mestech, plati
pak ovsem stoine o Praze. Take" to
zo kazdo mesto ma, ko vsemu jest
svoji zcela zvlatm poetickou barvi
tost, dlo razu' obyvatelstva, ktore t
mesto z venkova doplnuje, dlo svvc
dejin, dlo krajinafskeho sv6ho piivabu
atd. Na Prazo jo raz tedy veskrz ce
sky. A povidam, pfenest ten jeji raz
do literatury, dov&t jej slovnS, ume-
I 5 inl6kaf I
WkM nam pise, ze vyhfiva svuj . mle- )F
r- jc 63$h(fb a'sy vuz za 8tudenych dnu C
y J E5j I pomC' erecon PQtrolejoveho
ji -gSs! pi Tento mlekaf pfizpusobil po-
j&Qrv V divuhodny ' tento vyhfivac sve
0S0Dni potfebe. 1 y
I' - AjtS Vy tfeba nejezdite s mlekaf- I .
J skym vozem, ale pf ece jest ne- f i
'PEfSFECITslON scetnych zpfisobu, z nichz v jed- 1 ,
Smokeless -a v .1
LLllWiflg nom by vyhnvac tento mohl byti I
prospesnym a pohodlnym pro 1
Hotoven s nlklovtfm kova-
' SiMrglUfrS Mu5ete & PriPusoWti sve I I
komlny). Ozdobn?. Levn. v . v A
Vydr21 po 16ta. Snadno pfo- POtrebe. '
nosny z mlsta na mlsto. Noj- M
lepSfho vysledku docill so ttsj I
pouSIvanlm Perfection oleje. Vsude U obchodniku.
STANDARD OIL COMPANY 1
NEBRASKA OMAHA I ' ,
fc . r j i,
lecky obrazit a zapevnit, znamenalo
by totez jako dosahnout jiz te kyzene
'ceskosti," t. j. originalnosti naseho
pisemnictvi.
Arci, ani Praha o sobe nestaci jeste
cele na zminenou nasi puvodnost.
Vetsi .polovinu musi pficiniti cesky
enkov. Lid nfis vesnicky, jeho zpu-
sob citcni a mysleni, jadro jeho oby-
ojfi, zivy duch jeho mluvy, jeho zpu-
sdb zivota, jeho tisicilcte zkazky a
biije, jeho sneni a bdeni. Studovat
esky lid, necht' na venkove, necht'
v meste, tot' ukol naseho spisovatelo!
A zajiste zo ta druha, fekneme tfeba
tedy ta mensi polovina one puvod
nosti v Praze se pak najdc: Praha ji
chova, poctive ji doda!
Jake tu bohatstvi! Ten obrovsky,
vsemi barvami hrajici vir zivota! Ta
historie dalekosahla, velkolepa a tak
pestni jpnom se proberte Tomko
vymi dejinami, pfece tak suso psa-
nymi: tisice tu poetickych motivu na
eposy, romanj', dramata, na co chcete
Uvsem nasich motivu, na nez
musi byt tvurci sila, kteraz se musi
zpracovavat puvodne, pro nez neni vo
svetove literatufe "pfedlohy, sablo-
ny, vzorku," a jez by so staly lite-
rarne ihned bezcennymi, jakmilo by
se k nim uzilo sablony cizi. Jenom
ty motivy studujte, ceskou dusi se do
nich zahloubejte ; vsak vam prave, pfl-
vodni umelecko dilo vyrosto samo!
A coz teprve ten skvostny pfirodni
rameel Ta krajinarska krasa, arclu-
tektonicka zdoba, ta ruznost pohledfl,
ten pfebohaty profil Prahy! V torn
souhlasi as kazdy, zo pfirodni krasy
nasi Prahy nebylo v literatufo ani
jeste za stafaz uzito vdecne. Jake ob
razy by tu podal nejaky Scott, Bul
wer, Rzewuski, Goprol!
Co v Prazo vidime na proste jen
prochazce, jsou pfec hotove basne!
Necht' Praha chveje se zivotem pfi
pln6m dennim svetlo, necht' zadfimujo
uz pod clonou nocni, nebo v rannim
soru zvolna so budi!
Postavmo so tfeba jen vecer k Must-
ku a pohledneme v levo na modern!
Pfikopy, kdo tisicove lidi vsech stavfl
se hemzi a tisni, stera svetla slehaji,
kocary liriji, tezke vozy harasi, lidske
hlasy a sura kroku v jedinou mohut
nou vlnu hukotu so slevaji, a po
hlednemo zaso v pravo, na to ire,
tiche, jakoby opusteno a promrzle na
mesti Vaclavske, chafo so rozklada
jici a volne postupujici az, k temno
vysi, kdo povznasoji so mohutno ob
rysy Musca jako strizneho hradu,
Akropolis ccske zeme!
Projdemo so- od vltavskeho bfchu u
Stvanico c,estou mezi Prahou a pfed
mestimi, nz dolu k Botici a zaso
k Vltav5, i pfes ni pak dale az k De
vinu temef milovd cesta a po ni
nadrazi za nadrazim, same jen hucici
stroje, piskajici lokomotivy, napomi
najici zvonky, tlupy hrnoucich so ce-stujicich.
Vystupme na Vysehrad, prochazej-
me se jeho mlcelivymi, jakoby otrouch-
nivelymi prostranstvimi a ubranme se,
ubraiime, muzeme-li, aby mysl na
so nezakolebala so pojednou ve vlni
cich dumach, aby nad nasi hlavou na-
hle do zavratne vyse se nevzklcnul
chram ceskych dejuv a zrak nas so
nezabofil v minulost, pfes veky a ve-
ky, az do te mlhave sere dalky ceskeho
rana. in. A. bmicnovsky.
Jmena naicli jednatelQ a zastupeft
Crete Frank Nedela st.
Dorchester Vaclav Kncera,
Ji. 3.
Priend Fr. PSchota.
Friend Jan F. Hayek.
Milligan Fr. Hrdy.
Tobias W. J. Kotas.
Wilber Fr. Anyz jr.
R.
v Zpevnik
Cesko-Americky.
NeuplnSSi sbfrka vSech
znAmych pisni n&rodnich,
vlastcncckych, spoleCcn
skych i mlloslnych a velml
mnohych pisni amerlckych
v znSai angllckem 1 p5k
n&m Ceskcm prekladu. :-
"Prnhe romnoiene vydani"-N
Rozdelen je na 4 di'ly a sice:
T)t L I. obsahujo 91 pfsnf vlasteneckch
mezi nlmli Jsou 1 vlasteneck6 pfsn6
amerlckfi v znfinf p&vodnfm 1 pfekla
du deskem. Takt6i jest vo zpfivnfku
na5o nilroUnf hymna "Kdo Domov
Mfll" v ladnim prekladu anclick5m
z pfira prof. J. V. Slddka a rdznit naso
"Hej Slovan6" v angllckd-m pfokladu
A. H. Bratislava. Pfeklady amerl
ckych pfsn i v tomto oddelenl obstaral
Cesko-amerlcky' bilsntk AI Janda.
nil, II. obsahujo pfsnS spolefionskfi a
sice fiftii tychi 80.
DfL III. obsahujo pfsnfi mllosthfi a n&
rodnf; i(t& tchi 122 a konecne
DlL IV. obsahujo 29 pfsnf r uznych.
Celkcm tedy mil zpevnfk 301 pfsnt a
v tech naloznou so vscchny zndnio pf-
sn5 ndrodnf.
Cona zpevnlku ve volml uhlodnd
vazbe jest pouzo 50c.
Ke koupl u Jednateluancbvydavatclu:
NARODNI TISKARNA,
509-511 So. 12th St. OMAHA, NED.
3
4
J ...