IV ' '
jIZDNl HAD B. & M. DRAHY.
platny od 1. ledna 1911.
Vychodni rlaky:
Cielo 6 (neetavl) . . ..4:25 rano
" 92.. . 9:20 dopoledne
" 18 9:43 dopoledne
" 2 :55 odpoledne
" 12 " odpoledne
" 86 . 12:40 odpoledne
" 90 3:40 odpoledne
" 10 (ne3tavl)..8:48 ve5er
Zapadnl vlalcy:
Oialo 9 (nestavl) . .2:07 r&no
" 1 (nestavi) . .7:46 rano
- 5 11:46 dopoledne
" -3 (nestavi) . .'6 :32 vecer
19 (lokalka do Sut
ton) 6:50 tecer
Jiznl vlalcy :
filo 89 10:55 dopoledne
" 83 (pouze v ned6-
li) 11:30 dopoledne
u 85 12:52 odpoledne
" 91 6:20 vecer
Denne" mimo nedSli.
Dr. F. J. Stejskal
6esky 16kar
a ranhoji.6.
CRETE, NEBRASKA.
tTfadovna unlexfl. se nad
Bteldlovou lekarnou.
TELHITONYl tf
Office: Black 175. Indep. 68.
Residence: 174. Indep. El.
Doktor
Hamilton
FRIEND, NEB.
Telephones:
Indp't. Black 153
Bell 361
Just pohotov k
gluZbam na zavo
lan! ve dne 1
llocl. B2tf
OR. C. C. DUFFY,
zubni lekaf
td ur. Dr. PalUta. CRETE.
34tr
Zpevnik
Cesko -Americky.
Neupln8i sbirka vSech
znamych pisni narodnich,
vlasteneckych, spolecen
kych 1 mllostn fcU a velml
mnohych pisni americkych
v znSni angllckem 1 pek
nem eakm prekladu.' -:-
Druhe romnozene vydani 1
Rozdelen je na 4 dily a sice:
DlL I. obsahujo 01 pfsnf vlasteneckych
tnezl nlmli Jsou 1 vlastenecko pfsnfi
americke v znfinf puvodnfm 1 pfokla
du fieskem. Takt6i jest vo zpovnfku
nase narodnf hymna "Kdo Domov
Muj" v ladnem pfoklada anellckdm
z p6ra prof . J. V. Sladka a razntt naSo
"HeJ Slovene" v ancllckdm pfekladu
A. H. Wratlslava. Preklady ameri
ckych pfsnf v tomto oddSlonfobstaral
desko-amorlcky basnfk Al. Janda.
DfL II. obsahujo pfsnfi spoleficnskfi a
slco 6fta tychiSO.
DfL III. obsahujo pfsnS mllostnfia nd
rodnf; fifta tychi 122 a kohcicnS
Df L IV. obsahujo 29 pfsnf r&znych.
Colkem tody mi zpfivnfk SOi pfsnf a
v tech naleznou so vsochny znam6 pf-
sn6 narodnf.
Cena zpevnlku ve velml lihlodno
vaxbe Jest pouze 50c.
Ke koupl u Jednatelu aneb vydavatelu :
nAeodn! tiskabna,
509-11 So. 12. St, Omaha. Nh
EnseDaaaaww ACMaTl -il nfllaal
ppppppppjppy w jaejeej J pej
Dr. Tobiska, zubni lekar, ma
svou uraaovnu u, uerveneno naa
operni sini. lGtf
O AMERIOKB ZURNALISTIOE.
William Wille, dopisovatel listti
"London Daily Mail" a "New York
Times," pfedn&sel v techto dnccli v
Berline o americkem zurnahsmu. Ne-
itcrc z jeho vyvodfi podavamc: "Pra-
vy zurnalista," pravil Wille, "ncpra
cuje k villi penezum. Kdyby venoval
tutez encrgii jinym povolanim, byl by
financne daleko lepo postaven. Mnohy
zurnalista ma talent stat so milliona-
fem nebo vojevudcem, ale nechal po-
voluni, jez mn slibovalo karieru a sel
radeji slouzit idei. Materialismus ve
stavu zurnalistickem neni na stesti na
prvnim mfste, nybrz na velmi podnze
nem." O podminkach ispesne cinnosti
zurnalisticke vyslovil so Wille : Zurna
lista musi miti nezbytne "zurnalisticky
cich," smysl pro novinky, jez dovedou
upoutati. Zurnalistickou obratnost,
ktera dovedo bleskurychle cbytit vec
za pravy konee, najiti zajimavost tarn,
kde by ii nikdo nehledal, pronikavy
pobled do veci a vedet si lined rady
Wille vypravel komickou anekdotu:
Jfety neschopny clovek byl vyslan
svvm listem z Chicaga do sousedniho
mesta. Jelio prvni telegram znel
Pfijel jsem zrovna k pozaru, prosnn,
co mam delat?" Chefredaktor poznal,
ze z takoveho bezradnfiho eloveka zur
nalista mkuy nebutie a oapoveael mu
ironicky: "Vyhlede.ite si misteeko,
ktere ie ne.iteple.isi a skoete tam!"
Zurnalista muze take byti mocnym
cinitelem v hospodafskych a politi
ckych udalostech, nejen pouhym refe
rentem. Wille nvedl malo znamou o-
kolnost o anglickem zurnalistovi
Ureenwoouovi, Ktery se aoveael, ze
egyptsky kliedive dice prodati svoje
podily pruplavu suezskcho. Podily ty
by bylo jiste koupilo Rusko a Anglie
pozbyla by tak pfimeho spojeni s In
dii. Zpriivou tak velikcbo dosahu by
se byl jeho list velieo proslavil a take
jemu by to bylo pomoblo, on vsak ra
deji jednal s kanclefem Disraelim i
tak Anglie zakoupila podily a zachra-
nila pro sebe nejdfilezitejsi cestu do
Indie, aniz by vefejnost tusila, jake
ii hrozilo nebezneci. JNe nadarmo se
fika, ze dobry zurnalista je znameni
tym politikem a muze veci sve strany
poslouziti casto vice a platneji nez ne-
jaky "vudce," ktery se dostal v po
pfedi jen vlivem svych penez.
Wille zminil se take o americke spe
cialite: interviewu. .Takkoli jiz
Evropi5, ba v celem svete zdomacnel
je pfece nejvic obliben v America
Mnohc evropske veliciny se bo boji
Nektere snad maji take proc. Kdyz
jistv americky zurnalista chtel inter
viewovati znamebo deloveho krale
Kruppa, odbyl ho Krupp slovy
"Krupp mluvi jen ji'cny svych del."
Pfi americkych interviewed! musi zur
nalista dotazovali so casto za okolnosti
zvlastiuch, sniutnycli i komickych. Jed
noho znameho americkeho divadclmho
feditele musil se zurnalista vyptavati
kdyz pan feditel hovel si prave v
koupaci vane. Boxera, ktery byl po
razen, vyptaval se novinaf v okamziku
kdy ziipasnik pnchazel k vedomi. Ob
tizny byl ovsem take interview zniirne
ho "objevitele severni tocny," doktora
Cooka: novinaf musil ho v Kodani
nravem slova smvslu vyrvat davu
kterv ho hubickoval.
At' jiz ma zurnalista obor jalcykoli
ma byti vzdelan v narodohospodafstvf
ma byti prodchnut hlubokym citem lid
skosti, ktery muze prozafovati bez ve
skere sentimentiilnosti i z proste lo
kalky. Pozmi so to die toho, jak se
pise o vyvrzencich a nest'astnicich. Na
ph'klad otravila so prostitutka. Kato
lickv list nansal: "Pobehlice X. Y.
se otravila." Jiny list napsal: "Pro
stitutka X. Y. otravila so z omrzelosti
zivota." Ale jen malo zurnalistu na
nsalo. ze sebevrazda onoho devceto
byla niisledkem hroznych pomeru
one mistnosti, kdo byla zamestnana
Pravy zurnalista zkouma vzdy pficiny.
dice pfijiti veci na kloub, nebol' bez
spravneho vystizeni povahy veci a pn
ciny bj'la by i pouha fakta prece ne
liplnou zpravou. Moderni zivot jest
casto tak slozity, ze zada velkeho du
vtipu, aby so vec sprdvne vystihla, ale
v torn prdve jo umeni zurnalistovo. Ta
taz v5c muze byti obycejnou krvavou
a zneraravnujici lokalkqu, i dulezitym
socialnim dokumentem velko ceny vy
chovne vso zalezi na talentu, so
cialnim a lidskcm citenl zurnalistovo.
Dobry zurnalista jo k nezaplaceni
nejen pro list, ale i pro spolecnost.
Take uprave prace novinarske ve
noval Wille nekolik poznamek. Dlo
neho jsou velico dulezite nadpisy stati,
jimiz ma byti upoutiina pozornost ctc-
niifstva. Americke listy uzivaji k se-
si'leni dopisu velico casto nekolika nad-
pisu vzajemno so doplnujici'ch a dojem
sesilujicich. Sikovny zurnalista vhod-
nymi nadpisy docili velkeho dojmu,
ale nesika muze zpusobit vclkou komi
ku nebo tfeba i ostudu pouhymi nad
pisy. Tak jisty londynsky list opatfil
svoji zpn'ivu o vystave zirneho dobyt-
ka temito podarenymi nadpisy:
Krmnff dobitek v Islinqtotm.
Uspcch Jeho Vclicenstva.
Anglicky kral vystavoval totiz take
na tcto vystave. Jeste podarene.isi
nndpisy mel jisty chicagsky list, ktery
oznamoval vystavu starych veci takto:
Veiled vystava starozitnosti.
D&mj z tiejpredtiejst spolecnosti
pfitomny.
Lzc videti mnoho starozilneho.
Damy z nejpfednejsi spolecnosti
byly arciC za takoye sestaveni dumysl-
neinu novinilfi pramalo vdecny.
VODNI HRNCE ZE SICILIE.
mi-:?
Navstevnici Sicilio so zalibenim
pohlizi na hrnce, jez nosi prodavaci
vody, a easto jo i kupuji na pamatku.
Hrnco tyto hotovi so dnesniho dno
pnivo takoveho tvaru, jako puvodne,
kdyz Sicilio obyvana byla Heky, a
jsou uhledne a pnhodne.
Znamenity improvisator.
Umeni improvisatorske, spocivajici
na pr. v dovednosti miuviti oez pnpra
vy v feci vazane (vo versich), tesivalo
so v Italii velike viiznosti, a mnozi im-
provisatofi stali se slavnymi a ziskali
svvm umenira jmeni i postaveni. Jed-
m'm z nejlepsi'ch byl Macedo, jenz po
fadal vefejne produkce, pfi nichz bylo
komukoliv dovoleno pfedloziti mu ja
koukoliv otazku, jiz on lined versova
nou feci zodpovidal.
Pater Macedo byl nejen nadanv bas-
nik, jenz svou bohatou matefstinu celo
ovladal, alo i vsestranny ucenec, jehoz
ziidna otazka nedovedla pfivesti do
rozpaku. Kdysi v Benatkach pofadal
cely osmidenni cyklus svych produkci,
z nichz prvni den byl venovan dozeti,
druhy statnimu prokuratoru atd., vy-
soco postavenym osobam, posledni den
pak venovan byl obecenstvu, z nehoz
kdokoliv mohl -klasti libovolne dotazy
nebo voliti pfedmet, ktery mel Macedo
btisni opevati.
Ackoliv mnozi z obecenstva meli do
sti podivne napady a jini zase volili
choulostiva thomata, duchaplny poeta
nopnsel do rozpaku aio hodno kluz
kem pfedmetu pojednal peknou basnf,
kterouz mohly diimy vyslechnouti bez
uzardein. Alo na konec nechal si Ma
cedo nejznamenitejsi ukazku sv.eho
umeni: v basni, jez citala pfes dve ste
vorsu, zopakoval z pameti a bez siiipi
sek vsecky dotazy, tak jak mu za se
bou byly dany a ko kazdemu jesto jed
nou strucnou poznamkou odpovedel.
, Uzas obecenstva nad jeho pameti a
vsestrannou ucenosti Ize si pfedstaviti,
i dostalo se podivnemu ucenci v odme
nu za to mest'anskeho prava v Benat
kach a dobfo placene professury v Pa
dove. Kdo ifl m&1 by 80 vzdSlavatt Ctenlm nej
I , lepSlch zabavnych 1 vzdSlavaclch
svoionomysiny, ilchl mame velkou za.
sobu, od oplsovateia Ceskych 1 Jlnoja
zyCnych. Beznam zdarma.
nAhodn tiskAhna,
B09-511 So. 12th Sir., Omaha, Neb,
OT IMiete-U na aaklade nektere
znflniky, neopomefite amlnltl ae, e
eetll Jute tuto t "HopodSH. Tim aa
viilUe ee nam 1 oznamoTatelt.
Grete,
Leka.tke recepty st
z pravyoh, cersl
Vteedny znatn a oblfbn
4
Fra
JednatalBtvf fasopiefi: Hosp
tut
JEDINAS
Prvni a jedind kni
ze zkusenosl
NABODNt
DOMACf KUCHARKA
CCSK0-AMERICK4 1(
CtNA $1
CSsteinJ ze zknSenosti vlastnf sepsala isten die jinVch pramenu
po vyzkousenf upravila pani Marie Roslcka.
i 1 I v
Ke koupi u vSech jednatelu, Cena dobre y&zaai ve VOSko-
jakoz i nakladatem. yem platne se zdsilkou $1.10.
NArodm
509-511 So. 12th
KNIHA PRIPITKU
Sbirka blahoprani
a pfipitkfl ku rozlicttm
' pfihodnm slavnostem.
OBSHHUJE
19 stranek pffpitkfl, proslovfi a blahopfani pfi
hostindch zasnubnfch.
36 strfinek proslovft a blahopfdni pfi hostinach
sratobnich.
10 stninek pfanf pfi sratbicli jubilejnfch, jako
zlata, stffbrna atd. G.
13 strdiiek blahopfanf k jmoninam a narozoninam
4 striinky pf fpitkfi a proslovft pfi Tesel6 spolecnosti.
9 stranek pfipitkft vlastonockcli, mezi nimiz jsou S.
t6Z proslovy pfi odjezdu pfitolo do Cecil a pfi jeho
ndrratn z Cecil.
5 stranek proslovfi a pffpitka pfi slavnostech del
nickch a koni ptsnfemi sylYOstroYskymi.
Cena pouze 20 centu
v 5emz zahrnuta i za'silka.
Ke koupi u vsecli jednatelfi Osvfity Americk6
a Hospodafo aneb pfimo u nakladatelu:
Nrodni Tiskarna,
...
i 1 m 6H
lira I oaa. ftin J Jov
ffil I .To eat fln loilln mIc tr.fS (ot I Ml 3'i
Jcsl to dtn spls, kterz jest
psan vzliledcm ku polfebdm icsko
americk domicnosti a ne patisk
spisu vydany'ch r Cechich pro pan
sk do my.
Jest to fcdln spls, die kterfho
kazda hospodyfika i zaiatefnice
cLutna (dla muze pfipravovati.
Jest to Icdln spls, v ktcrmz
nalezajt se jasne a pochopitelnd po
psanfi pfedpisy pro pHpravu po
krmu americkf ch, jakoz i iesky'ch.
Jest to fcdln spls, v kterdmz
skoro bez vVminky u vsech pf edpi
sduvadeno jest mnozstvt potfebnd
kdekolir mozno na kolliky a lzicky.
a tedy na takovd miry, jenz kuchaf
ka mi stile po ruce a ktcrVm dobfe
rozuml.
Jest to edln spls, kteryz dpln
vyhovt potfebdm a pozadavkum
Jesko-americky'ch hospodynck.
ita 320 stran a obsahufe 1013
ruznycli predplsu.
TiskArna
St., Omaha, Nebr.
m americke domicnosti a ne patisk I III ffll
1
ipnrii ii -fll
'1 t,.)iJ85Vft,jS
