Wilberské listy. (Wilber, Neb.) 190?-19??, November 01, 1911, Page III, Image 3

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    J.1J.
Volebnf ozndmenf.
soudu, podal dukaz schopnosti drze
n! tohoto lifadu.
Kazdy volic ma pfimy zajem vc
vrchnlm soudu a tSm, kdo2 jsou pre
myslojfcl a nestrannl, bude se do
jista kandidatura soudco Rose za
mlouvati. 14-2
lezitost, prodal farmu a venoval bg
opot provozovani prav, usadiv so v
Lincoln, svem nynejsim bydlisti.
Jest schopen zastdvati ufad zelez
nioniho komisaro a zaslouzi si vasi
podpory. 14- ?
Byl jscm nommovdn na republikAnk6m Ifstku za
SOUDCE CHARLES B. LETTON.
okresnlho skoldozorce.
VICTOR Q. LYFORD,
a protoz zadam Aechny clx5n6 voliee Saline okresu tfmio o pfi
sponi pri volbach dno 7. listopodu 1911, zacez Vam budu velmi
povdScen. Pfedem dekuji Vam vsem za Vasi podporu.
SOUDCE FRANCIS G. HAMER,
V ucto 21-3
L. J. BOTjCHAL.
Hen Ncb'raskeho Vrchniho Soudu a
republikdnsky kandiddt za '
znovuzvoleni.
Soudce Charles B. Letton zil v
Nebrasce dva a ctyficet roku. Jeho
rodice byli domovinafi v okresu Jef
ferson. Jejich zabor byl tehdy pfes
100 mil od zeleznice a 30 mil od po-
sty. lulady Letton poauel se na
vsech svlzellch a vsude prilozil ruku
ku praci pionerske. Pracoval co far-
mersky delnik, ucil ve skole, vydelal
si ponizo ku sebevzdelani a po gra-
duovanl studoval prava a byl pfipu
5ten k provozovani prav.
V roce 1886 byl zvolen za prvniho
okresniho zdstupce v Jefferson, okre
su. Byl zvolen soudcem 1. soudni
ho distriktu v r. 1895 a byl znovu
zvolen v r. 1899, slouze pak do listo
padu 1903, kdy resignoval, aby pfi
jmul misto clena vrohniho soudu.
. Soudoo Letton jest cinnym cle
nem Nebraske Stdtni Pravni Jedno
ty a byl pfedsedou teze v r. 1906. Je
ho posledn! pfedndska pfed touto
Jednotou, na thema "Pravni refor
ma v Nebrasce," byla vybornym rec
nickym dilem.
Soudce Letton jest horlivym pra
covnlkem, jest pfesvedcivym spisova
telem a pilnym studentem pravnich
a konstituenlch dejin. 14-2
SOUDCE WILLIAM B. EOSE,
clen Nebraskeho Vrchniho Soudu a
republikdnsky kandiddt za
znovuzvolcni.
Soudce William B. Rose se na-
rodil v Pennsylvania 25. ledna 1862.
Byl pfipuisten k provozovani prav v
Mercer, Pa., v r. 1888 a brzy potom
se pfesldlil do Lincoln, Nebr. Po
deset roku fldil nahledy vrchniho
soudu o iifadnlch zpravach a nabyl
za tu dobu znaSnych vCdomostl o
zakonech nebraskych. Pozdeji byl
po osm roku prlruih'm vrchniho 2a
lobce a v(tom postavenl bral u5ast
v preacenich, vzniklych pri kolekto
van! dan! ulozenych na zelezniSni
majetek die novdho zdafiovaciho za
kona. Byl rovnez pravnlkem v pri
padecli vyvolanych statem k prova-
d5nl zdkonii prijmutych v r. 1907
za ucelom regulovanl sazeb zelezniS-
nych a expresnlch. Po pfijmutl u
stavnlho dodatku, rozmnozujlclho
vrchiil soud na sedm Clcnu, v r. 1908,
vybral joj guvern6r Sheldon za jed
noho z dalglch soudcu. Po dva a
.pul roku, kdy slouzil vo vrohnlm
republikdnsky kandiddt za zvoleni do
vrchniho soudu.
Soudce Francis G. Hamer z Kear
ney-byl jednim ze soudcu distriktnl-
ho soudu od 12. prosince 1883 do 6
ledna 1892. Byl nejprve ustanoven
guvernerem Dawesem a pak dvakrat
znovuzvolen, pokazd6 znacnejsi vet
sinou.
Soudce Hamer ma znamenity re-
kord jako pravnik v pfellcenlch
distriktn! soudce. Byl vzdy pilnym
studentem prav, jez mu vzdy cinila
jen potesen!. Byl narozeri v Ohio a
navstevoval skoly v onom statu,
Indiano a v Illinois. Byl pfipusteu
k provozovani prav v Indianapolis s
tridou, jejiz byl clenem viinoru 186
rrisel pak do JNebrasky v prosinci
pfed 41 lety a venoval veskeren svuj
cas studii prav a jich provozovani
Nejprve se usadil v Lincoln, kde by
dlel po pul tfetlho roku, nacez se
pfesldlil do Kearney, byv prvnim
pravnlkem tam usazenvm. 14-2
Soudce Hamer si zaslouzi vas hlas
THOMAS L. HALL,
republikdnsky kandiddt za zeleznicni
ho komisarc.
Thomas L. Hall jest rodilym Ne
braseanem. Narodil se v Richard
son okresu na farme v r. 1866 a jeho
domov byl od te doby v Nebrasce.
Jeho rodice b'li domovinafi a jejich
syn pfizpusobil se odloucenosti a svl
zeliim dnu zakopniclvych. Otec p.
Halla zemfel, kdyz chlapci bylo 15
roku a od te doby, az- do casu, kdy
vstoupil na Universitu Nebraskou,
spo2Ivalo flzenl farmy na jeho bo
drech. Graduoval ze statni univer
sity v v. 1890, dokonSiv literarni
kurs. Venoval se bankdfstvl, fid'!
ufady v bankach v Lincoln a v Au
burn a co pfedseda Verdon State
Banku. Pozdeji vSnoval se studii
prav a graduoval ze stdtni university
v r. 1896. Provozoval pak-praksi va
Falls City po sedm roku, kdy po
zustalost otcova vyzadovala rod
nou farmu zakoiipiti. V nasledujl
clch pgti letech venoval se f Izenl far
my a nabyl vShlasu-jednoho z nej
iispen5jich farmafu a- pSstitelu do
bytka v jiho-vychodnl Nebrasce.
Kdyz pak se naskytla vhodnd pfl-
fiditel Nebraska stdtni university a
1'epublikdnsky kandiddt za
znovuzvolcni.
Hon. Victor G. Lyford slouzil v
rade fiditelfi University po sest roldi.
Jest kandiuatem za znovuzvoleni a
z;r1a podporu tech, kdoz znajl sluzby
jeho v rade. Byl narozen 16. srpna
1859 v Neponset, 111., a stravil vetsi
mi sveho mladl pracuje na farmS.
Ciraduoval ve voku 20 roku z Hed
ding kolleje, v Abingdon, 111., obdr
zev hodnost bakah'ife filosofie.
V roce 1883 studoval prava v Chi
cagsko pravni koleji, spojene se sta-
rou Ohicagskou Uhiversitou a North
western Universitou v Evanston, 111,
Na jafe r. 1883 se usadil v Lincoln,
Nebr., a provozoval prava. Navrativ
se do rodne vesnice v r. 1884, veno
val se obchodu, kteryz pozdeji provo
zoval v Neponset, 111., Humphrey,
Nebr. a v nvneisim bydlisti, Falls
City, Nebr. Pan Lyford zastava
nekolik cestnych verejnych lifadu, v
mistech kde zil. Slouzil po devSt
roku v skolnl rade a po sest roku
rade fiditelfi University. Stal
kazdem limit! zdokonalovaclm. Jest
pro to nejsirsi polo statni U mver
sitj', ale nesouhlasi s 7davanlm pa
nez lidu na zmeny a oddelenl nejsoii'
el njTiI cast! zvelebenl onoho listavu
14-2
FRANK L. HALLER,
i i tit in
fiditel Nebraske stdtni University a
republikdnsky kandiddt za
znovuzvolcni.
V poslednlch republikdnskych pri
nidrkach byl zvolen .Frank L. Haller
bez protivnlka, ku znovuzvoleni co
fiditel Statni University. Pan Hal
ler prav5 dokoneil dvoulctou lhutu
jako fiditel, byv zvolen na uprdzdnS
n6 misto. Osv5deil so byti tak dc
bfo schopnym do tohoto lifadu, ze
jest veobecnym pfanlm jeho kolle
gfl. a spoluobSanu, aby i v budouc
nosti poskytoval svych sluzeb statu.
Pan Haller jest roddkem stdtu
Iowa. Graduoval zo stdtni Univer
sity Iowske v r. 1883. P.fijel do
Omahy v r. 1884 a vstoupil v sluzby
velkoobchodu s hospoddfskymi stro
ji. Z vypravSiho klerka vyginul se
na nekolik lifadu on6 firmy a dnea
jest pfedsedou velko Lininger Im
plemont Company, po sestnact roku
byl elencm rady Omazske Vcfejnti
Knihovny, zastavaje onen ufad od r.
1906.
Pan Ilallcr jest puvodu nemecke
ho a mluvl onim jazykem. Mimo
vzdelanl universitni, nabyl mnoho
zkuseno3ti znaenym cestovanim v
Evropo i v Americe. Jeho vzdelani
universitni i znacnti obchodnl zkuse
nost a jediuinl s rolnlky naseho statu
jej zvlaste dobfe odporucuje za fidi
tele university. 14-2
VOLICUM V OKRESU SALINE.
Probudtc se, volicove!
V okresu Saline, nejvetsim okresu
ve statu jNebrascCi nak znamo icst
vam, uchdzl so na detnokratiokem
Hstku o 'rozliene ufady okresni, za
okresniho pokladnika, okresniho
klerka, klerka distriktniho soudu,
okresniho serifa, za soudce atd., ve
snies chvalno znaml kraiane. Znam
a tez i vy vsiclini tyto uchazece osob
ne, tak ze mnu nenl dnes zaiotfebI
je jmenovati, jenom podotykdm, zo
zinite kazdeho z techto demokratic
kych kandidatu . tak jako jd, co
schopno a rozSafne muze, a protoz
mate pro ne voliti a jim kazdemu
Idas svuj odev'zdati. Doufam, ze za
cely ten cas, co znate kazdeho z tech
to uchazeeu, nemeli jstc s nimi nej
mensiho nedorozumSnl se ziidnym
To svedcl -o spravnosti a velke zku
senosti jakou majl nasi domacl kan
didati. Krajane tito zastupujl ana
bo zastupo'vali jiz pfed lety rozlicne"
urady v nasem okresnlm dome
v kazdom oboru po cely ten cas se
osvedcovali, protoz zaslouzi si pod
pory a diivery krajanu naseho okro
su. Doufam, ze budete kazdy z vas
vscobecne pracovati a podporovati
znilnSno .kandidaty a neopomenet
jim hlas svuj odevzdati v nastavajicl
volbe, prist! iitery dne 7. listopadu
t. r. Dale jest nam zapotfebl zml
niti so jestu o nasem rodaku panu
J. isoucnalovi, ktery ucliazi se na
Hstku republikanskem za skolnlho
dozorce. Ten sob5 zaslouzi obzvldstfi
vseol)ecn6 podpory.- NezalezI, zeg'es
republikan, nybrz zalezl nam na torn
koho vollte, zdali jest schopnym ufad
tento zastavati. Domnlvdm se, ze
jest chvalne znam t celem naem si
r6m okoll, neb vyueoval zde ve skolo
po nekolik roku, a nynl jest naslm
pflrucim wilberskeho postmistra a
vzdy venujo pozornosti ve gkolnlch
zdlezitostech. J est to muz jeSto mla
dy, vzdSlany, dobreho charakteru a
upflmny vlastenec, ktcreho prave je
tfeba do tohoto ufadu. A protoz
z teto pflciny kazdy z krajanu bez
rozdllu stran mSl by hlas pro neho
v pfltl volb5 odevzdati. Tedy ne
zapomente a rozmyslete sobe, pro
koho vollte, nezli vas hlas odevzdate,
a vzd' odevzdejte jej na prave misto
bude to i ko cti vaI, a v prist! volbS
podporujte naso rodaky a vlastence,
Z OMAHY.
PH tazen! na domoviny
Mellette okresu, Casti to byvald in
didnsk6 reservaco Rosebud, stali
stastnymi majiteli vyhern!ch else
ndsledujlcl krajani: Z Omahy: Jos,
Blazek, 1707 jiz. 12. ul., clslo 11.7
Dominik Felix, zndmv 5!n!k v ho
stinci pana V. Schneidra, 5islo 899
Martin Cadek, ml., 1214 Blaine ul
U'islo 2145; James Kohout, 1201 ji2
6. ul., clslo 3172; E F. Kranda,
1717 Lincoln ul., clslo 3285; J. Hra
bovsky, 1228 jiz. 15. ul., clslo 4556. '
Ze South Omahy : John Kubat, 384
iz. 19. ul., clslo 1,003; Jos. Novy,
1711 N ul., Sislo 2207 a W. J. Ci- .
nek. 158 jiz. 24. ul., clslo 4570.
Okresu! navladn! English po
dal minuleho tydne zadost o vyddnl
zakazu proti Alfredu Nielsenovi,-ma-jiteli
budoyy v clsle 1421 Dodge ul.,
z i proti jej! najemci Henry
.vruse, by die zneni Albertova zako-
na ncsmclo byti domu toho pouzlvd.-
no k protistuenim ucelum. Jak zna
mo, jsou die Albertova zakona trest
ni jak niajitel budovy, tak i jej! nd
jemnfei, kdy jest ji'pouzivdno k uce-
ym vyse vzpomenutym. Soud vydal
pozadovany zakaz d bude behem ne-
colika dn! jednati o torn, zda zdkas
ma byti promenon v trvaiy. Tim
vsak jeste nebude rozhodnuta otdzka .
trestnosti obou muzu a bude proti
nim jeste zakroceno.
Andrew Peterson, byvaly ho-
stinsky, bytem v cisle 3616 Maple
ul., zastfelil se v Hanson hotelu na
Leavenworth ul. Pfisel tam na nd-
vstevu ke svemu pflteli Swan Ben
sonovi a poslal jej pro pivo. V ne
pfitomnosti Bensona se vsak zastfe
lil. Byl nenapravitelnym pijakem,
coz mu pfivodilo ,i zkazu v hostinsko
Sivnosti, kterou sve doby provozo
val. V stflzlivych okamziclcli mlval
Htost nad svou vasnl a soud! se, ze
v takovem okamzilcu si vzal zivot.
John Pratt, 26 let stary brz-
daf drahy burlingtonske, "pracoval
pri pfesunovan! nakladnlho vlaku n;i
tratlch bllze 4. a Jones ul. Ubihal
jedno kary na druhou, kdyz po-
jednou spadl mezi dve kary na kole-
je, kde mu pak byla pohybujlclm
vlakem uflznuta prava noha pod ko
lenem. Vlak byl ovsem ihned. zasta
ven a nest'astnlk dopraven do no
mocniee sv. Josef a, kde byla na noze
provedena operace. Zraneny prosil
sve druhy, jen. aby nikdo nenechal o
jeho neatest! vedetL'jeho matce, ne
bot' by pi7 ji to, beztoho vdzne chu-
ravou, usmrtilo. Jen jeho sestra by
la o nestest! zpravena, abv upoko-
jila matku nad dlouhou nepfltom
nostl syna. Pratt bydl! v Clsle 1016'
itlas ul.
Minuleho tydne pfijel do Oma
hy parnlk spolkove vlady, jmenem
"Lieutenant Lewis," jehoz ukolem
jest provadenl zabezpeCovacich pra
ci na fece Missouri. Parnlk pobyi
na upatl Douglas ulice na kotvach
pfes" jednu noc a pak so vydal na
dalS! cestu do Sioux City, kde jeho
muzstvo cekala prace. U Florence
vsak vjel parnlk na plscinu, kde u
vdzl. Trvalo hezkou dobu, nez pfi
volano pomoci so podafilo parnlk
zase do hjubslho feeistfi odtahnouti
aby se mohl vydati na dal! cestu.
Podobna nehoda stihla, na jafe jiny
vladnl parnlk rovnez bllze Florence
a tehdy bylo nutno parnlk takfka
rozebrati, nez mohl byti vysvobozen
z nepf!jemn6ho zajetf.
Nasledkem dohody mezi spo
lecnostl poulifinlch drah a spolefino
st! pfedmestsk6 drahy do Papillion,
jozdl nyni kary poslednfi jmenovano
spolecnosti az do obchodnlho stfedu
do Omahy. OpatfenI toto objevilo
so tak vyhodnym, zo na pfedm5stsk6
drdze razem vzrostla doprava na
dvojndsobnou vSi, z lcter62to pfI5i
ny se spoleonost odhodlala k pofl
zen!, dalSIch vozu, aby na mlst jlzd,
dosud v obdobl dvou hodin so bpa
kujlclch, mohla byti jizda provozo
vdna kazdou hodinu.