Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Wilberské listy. (Wilber, Neb.) 190?-19?? | View Entire Issue (Nov. 1, 1911)
J.1J. Volebnf ozndmenf. soudu, podal dukaz schopnosti drze n! tohoto lifadu. Kazdy volic ma pfimy zajem vc vrchnlm soudu a tSm, kdo2 jsou pre myslojfcl a nestrannl, bude se do jista kandidatura soudco Rose za mlouvati. 14-2 lezitost, prodal farmu a venoval bg opot provozovani prav, usadiv so v Lincoln, svem nynejsim bydlisti. Jest schopen zastdvati ufad zelez nioniho komisaro a zaslouzi si vasi podpory. 14- ? Byl jscm nommovdn na republikAnk6m Ifstku za SOUDCE CHARLES B. LETTON. okresnlho skoldozorce. VICTOR Q. LYFORD, a protoz zadam Aechny clx5n6 voliee Saline okresu tfmio o pfi sponi pri volbach dno 7. listopodu 1911, zacez Vam budu velmi povdScen. Pfedem dekuji Vam vsem za Vasi podporu. SOUDCE FRANCIS G. HAMER, V ucto 21-3 L. J. BOTjCHAL. Hen Ncb'raskeho Vrchniho Soudu a republikdnsky kandiddt za ' znovuzvoleni. Soudce Charles B. Letton zil v Nebrasce dva a ctyficet roku. Jeho rodice byli domovinafi v okresu Jef ferson. Jejich zabor byl tehdy pfes 100 mil od zeleznice a 30 mil od po- sty. lulady Letton poauel se na vsech svlzellch a vsude prilozil ruku ku praci pionerske. Pracoval co far- mersky delnik, ucil ve skole, vydelal si ponizo ku sebevzdelani a po gra- duovanl studoval prava a byl pfipu 5ten k provozovani prav. V roce 1886 byl zvolen za prvniho okresniho zdstupce v Jefferson, okre su. Byl zvolen soudcem 1. soudni ho distriktu v r. 1895 a byl znovu zvolen v r. 1899, slouze pak do listo padu 1903, kdy resignoval, aby pfi jmul misto clena vrohniho soudu. . Soudoo Letton jest cinnym cle nem Nebraske Stdtni Pravni Jedno ty a byl pfedsedou teze v r. 1906. Je ho posledn! pfedndska pfed touto Jednotou, na thema "Pravni refor ma v Nebrasce," byla vybornym rec nickym dilem. Soudce Letton jest horlivym pra covnlkem, jest pfesvedcivym spisova telem a pilnym studentem pravnich a konstituenlch dejin. 14-2 SOUDCE WILLIAM B. EOSE, clen Nebraskeho Vrchniho Soudu a republikdnsky kandiddt za znovuzvolcni. Soudce William B. Rose se na- rodil v Pennsylvania 25. ledna 1862. Byl pfipuisten k provozovani prav v Mercer, Pa., v r. 1888 a brzy potom se pfesldlil do Lincoln, Nebr. Po deset roku fldil nahledy vrchniho soudu o iifadnlch zpravach a nabyl za tu dobu znaSnych vCdomostl o zakonech nebraskych. Pozdeji byl po osm roku prlruih'm vrchniho 2a lobce a v(tom postavenl bral u5ast v preacenich, vzniklych pri kolekto van! dan! ulozenych na zelezniSni majetek die novdho zdafiovaciho za kona. Byl rovnez pravnlkem v pri padecli vyvolanych statem k prova- d5nl zdkonii prijmutych v r. 1907 za ucelom regulovanl sazeb zelezniS- nych a expresnlch. Po pfijmutl u stavnlho dodatku, rozmnozujlclho vrchiil soud na sedm Clcnu, v r. 1908, vybral joj guvern6r Sheldon za jed noho z dalglch soudcu. Po dva a .pul roku, kdy slouzil vo vrohnlm republikdnsky kandiddt za zvoleni do vrchniho soudu. Soudce Francis G. Hamer z Kear ney-byl jednim ze soudcu distriktnl- ho soudu od 12. prosince 1883 do 6 ledna 1892. Byl nejprve ustanoven guvernerem Dawesem a pak dvakrat znovuzvolen, pokazd6 znacnejsi vet sinou. Soudce Hamer ma znamenity re- kord jako pravnik v pfellcenlch distriktn! soudce. Byl vzdy pilnym studentem prav, jez mu vzdy cinila jen potesen!. Byl narozeri v Ohio a navstevoval skoly v onom statu, Indiano a v Illinois. Byl pfipusteu k provozovani prav v Indianapolis s tridou, jejiz byl clenem viinoru 186 rrisel pak do JNebrasky v prosinci pfed 41 lety a venoval veskeren svuj cas studii prav a jich provozovani Nejprve se usadil v Lincoln, kde by dlel po pul tfetlho roku, nacez se pfesldlil do Kearney, byv prvnim pravnlkem tam usazenvm. 14-2 Soudce Hamer si zaslouzi vas hlas THOMAS L. HALL, republikdnsky kandiddt za zeleznicni ho komisarc. Thomas L. Hall jest rodilym Ne braseanem. Narodil se v Richard son okresu na farme v r. 1866 a jeho domov byl od te doby v Nebrasce. Jeho rodice b'li domovinafi a jejich syn pfizpusobil se odloucenosti a svl zeliim dnu zakopniclvych. Otec p. Halla zemfel, kdyz chlapci bylo 15 roku a od te doby, az- do casu, kdy vstoupil na Universitu Nebraskou, spo2Ivalo flzenl farmy na jeho bo drech. Graduoval ze statni univer sity v v. 1890, dokonSiv literarni kurs. Venoval se bankdfstvl, fid'! ufady v bankach v Lincoln a v Au burn a co pfedseda Verdon State Banku. Pozdeji vSnoval se studii prav a graduoval ze stdtni university v r. 1896. Provozoval pak-praksi va Falls City po sedm roku, kdy po zustalost otcova vyzadovala rod nou farmu zakoiipiti. V nasledujl clch pgti letech venoval se f Izenl far my a nabyl vShlasu-jednoho z nej iispen5jich farmafu a- pSstitelu do bytka v jiho-vychodnl Nebrasce. Kdyz pak se naskytla vhodnd pfl- fiditel Nebraska stdtni university a 1'epublikdnsky kandiddt za znovuzvolcni. Hon. Victor G. Lyford slouzil v rade fiditelfi University po sest roldi. Jest kandiuatem za znovuzvoleni a z;r1a podporu tech, kdoz znajl sluzby jeho v rade. Byl narozen 16. srpna 1859 v Neponset, 111., a stravil vetsi mi sveho mladl pracuje na farmS. Ciraduoval ve voku 20 roku z Hed ding kolleje, v Abingdon, 111., obdr zev hodnost bakah'ife filosofie. V roce 1883 studoval prava v Chi cagsko pravni koleji, spojene se sta- rou Ohicagskou Uhiversitou a North western Universitou v Evanston, 111, Na jafe r. 1883 se usadil v Lincoln, Nebr., a provozoval prava. Navrativ se do rodne vesnice v r. 1884, veno val se obchodu, kteryz pozdeji provo zoval v Neponset, 111., Humphrey, Nebr. a v nvneisim bydlisti, Falls City, Nebr. Pan Lyford zastava nekolik cestnych verejnych lifadu, v mistech kde zil. Slouzil po devSt roku v skolnl rade a po sest roku rade fiditelfi University. Stal kazdem limit! zdokonalovaclm. Jest pro to nejsirsi polo statni U mver sitj', ale nesouhlasi s 7davanlm pa nez lidu na zmeny a oddelenl nejsoii' el njTiI cast! zvelebenl onoho listavu 14-2 FRANK L. HALLER, i i tit in fiditel Nebraske stdtni University a republikdnsky kandiddt za znovuzvolcni. V poslednlch republikdnskych pri nidrkach byl zvolen .Frank L. Haller bez protivnlka, ku znovuzvoleni co fiditel Statni University. Pan Hal ler prav5 dokoneil dvoulctou lhutu jako fiditel, byv zvolen na uprdzdnS n6 misto. Osv5deil so byti tak dc bfo schopnym do tohoto lifadu, ze jest veobecnym pfanlm jeho kolle gfl. a spoluobSanu, aby i v budouc nosti poskytoval svych sluzeb statu. Pan Haller jest roddkem stdtu Iowa. Graduoval zo stdtni Univer sity Iowske v r. 1883. P.fijel do Omahy v r. 1884 a vstoupil v sluzby velkoobchodu s hospoddfskymi stro ji. Z vypravSiho klerka vyginul se na nekolik lifadu on6 firmy a dnea jest pfedsedou velko Lininger Im plemont Company, po sestnact roku byl elencm rady Omazske Vcfejnti Knihovny, zastavaje onen ufad od r. 1906. Pan Ilallcr jest puvodu nemecke ho a mluvl onim jazykem. Mimo vzdelanl universitni, nabyl mnoho zkuseno3ti znaenym cestovanim v Evropo i v Americe. Jeho vzdelani universitni i znacnti obchodnl zkuse nost a jediuinl s rolnlky naseho statu jej zvlaste dobfe odporucuje za fidi tele university. 14-2 VOLICUM V OKRESU SALINE. Probudtc se, volicove! V okresu Saline, nejvetsim okresu ve statu jNebrascCi nak znamo icst vam, uchdzl so na detnokratiokem Hstku o 'rozliene ufady okresni, za okresniho pokladnika, okresniho klerka, klerka distriktniho soudu, okresniho serifa, za soudce atd., ve snies chvalno znaml kraiane. Znam a tez i vy vsiclini tyto uchazece osob ne, tak ze mnu nenl dnes zaiotfebI je jmenovati, jenom podotykdm, zo zinite kazdeho z techto demokratic kych kandidatu . tak jako jd, co schopno a rozSafne muze, a protoz mate pro ne voliti a jim kazdemu Idas svuj odev'zdati. Doufam, ze za cely ten cas, co znate kazdeho z tech to uchazeeu, nemeli jstc s nimi nej mensiho nedorozumSnl se ziidnym To svedcl -o spravnosti a velke zku senosti jakou majl nasi domacl kan didati. Krajane tito zastupujl ana bo zastupo'vali jiz pfed lety rozlicne" urady v nasem okresnlm dome v kazdom oboru po cely ten cas se osvedcovali, protoz zaslouzi si pod pory a diivery krajanu naseho okro su. Doufam, ze budete kazdy z vas vscobecne pracovati a podporovati znilnSno .kandidaty a neopomenet jim hlas svuj odevzdati v nastavajicl volbe, prist! iitery dne 7. listopadu t. r. Dale jest nam zapotfebl zml niti so jestu o nasem rodaku panu J. isoucnalovi, ktery ucliazi se na Hstku republikanskem za skolnlho dozorce. Ten sob5 zaslouzi obzvldstfi vseol)ecn6 podpory.- NezalezI, zeg'es republikan, nybrz zalezl nam na torn koho vollte, zdali jest schopnym ufad tento zastavati. Domnlvdm se, ze jest chvalne znam t celem naem si r6m okoll, neb vyueoval zde ve skolo po nekolik roku, a nynl jest naslm pflrucim wilberskeho postmistra a vzdy venujo pozornosti ve gkolnlch zdlezitostech. J est to muz jeSto mla dy, vzdSlany, dobreho charakteru a upflmny vlastenec, ktcreho prave je tfeba do tohoto ufadu. A protoz z teto pflciny kazdy z krajanu bez rozdllu stran mSl by hlas pro neho v pfltl volb5 odevzdati. Tedy ne zapomente a rozmyslete sobe, pro koho vollte, nezli vas hlas odevzdate, a vzd' odevzdejte jej na prave misto bude to i ko cti vaI, a v prist! volbS podporujte naso rodaky a vlastence, Z OMAHY. PH tazen! na domoviny Mellette okresu, Casti to byvald in didnsk6 reservaco Rosebud, stali stastnymi majiteli vyhern!ch else ndsledujlcl krajani: Z Omahy: Jos, Blazek, 1707 jiz. 12. ul., clslo 11.7 Dominik Felix, zndmv 5!n!k v ho stinci pana V. Schneidra, 5islo 899 Martin Cadek, ml., 1214 Blaine ul U'islo 2145; James Kohout, 1201 ji2 6. ul., clslo 3172; E F. Kranda, 1717 Lincoln ul., clslo 3285; J. Hra bovsky, 1228 jiz. 15. ul., clslo 4556. ' Ze South Omahy : John Kubat, 384 iz. 19. ul., clslo 1,003; Jos. Novy, 1711 N ul., Sislo 2207 a W. J. Ci- . nek. 158 jiz. 24. ul., clslo 4570. Okresu! navladn! English po dal minuleho tydne zadost o vyddnl zakazu proti Alfredu Nielsenovi,-ma-jiteli budoyy v clsle 1421 Dodge ul., z i proti jej! najemci Henry .vruse, by die zneni Albertova zako- na ncsmclo byti domu toho pouzlvd.- no k protistuenim ucelum. Jak zna mo, jsou die Albertova zakona trest ni jak niajitel budovy, tak i jej! nd jemnfei, kdy jest ji'pouzivdno k uce- ym vyse vzpomenutym. Soud vydal pozadovany zakaz d bude behem ne- colika dn! jednati o torn, zda zdkas ma byti promenon v trvaiy. Tim vsak jeste nebude rozhodnuta otdzka . trestnosti obou muzu a bude proti nim jeste zakroceno. Andrew Peterson, byvaly ho- stinsky, bytem v cisle 3616 Maple ul., zastfelil se v Hanson hotelu na Leavenworth ul. Pfisel tam na nd- vstevu ke svemu pflteli Swan Ben sonovi a poslal jej pro pivo. V ne pfitomnosti Bensona se vsak zastfe lil. Byl nenapravitelnym pijakem, coz mu pfivodilo ,i zkazu v hostinsko Sivnosti, kterou sve doby provozo val. V stflzlivych okamziclcli mlval Htost nad svou vasnl a soud! se, ze v takovem okamzilcu si vzal zivot. John Pratt, 26 let stary brz- daf drahy burlingtonske, "pracoval pri pfesunovan! nakladnlho vlaku n;i tratlch bllze 4. a Jones ul. Ubihal jedno kary na druhou, kdyz po- jednou spadl mezi dve kary na kole- je, kde mu pak byla pohybujlclm vlakem uflznuta prava noha pod ko lenem. Vlak byl ovsem ihned. zasta ven a nest'astnlk dopraven do no mocniee sv. Josef a, kde byla na noze provedena operace. Zraneny prosil sve druhy, jen. aby nikdo nenechal o jeho neatest! vedetL'jeho matce, ne bot' by pi7 ji to, beztoho vdzne chu- ravou, usmrtilo. Jen jeho sestra by la o nestest! zpravena, abv upoko- jila matku nad dlouhou nepfltom nostl syna. Pratt bydl! v Clsle 1016' itlas ul. Minuleho tydne pfijel do Oma hy parnlk spolkove vlady, jmenem "Lieutenant Lewis," jehoz ukolem jest provadenl zabezpeCovacich pra ci na fece Missouri. Parnlk pobyi na upatl Douglas ulice na kotvach pfes" jednu noc a pak so vydal na dalS! cestu do Sioux City, kde jeho muzstvo cekala prace. U Florence vsak vjel parnlk na plscinu, kde u vdzl. Trvalo hezkou dobu, nez pfi volano pomoci so podafilo parnlk zase do hjubslho feeistfi odtahnouti aby se mohl vydati na dal! cestu. Podobna nehoda stihla, na jafe jiny vladnl parnlk rovnez bllze Florence a tehdy bylo nutno parnlk takfka rozebrati, nez mohl byti vysvobozen z nepf!jemn6ho zajetf. Nasledkem dohody mezi spo lecnostl poulifinlch drah a spolefino st! pfedmestsk6 drahy do Papillion, jozdl nyni kary poslednfi jmenovano spolecnosti az do obchodnlho stfedu do Omahy. OpatfenI toto objevilo so tak vyhodnym, zo na pfedm5stsk6 drdze razem vzrostla doprava na dvojndsobnou vSi, z lcter62to pfI5i ny se spoleonost odhodlala k pofl zen!, dalSIch vozu, aby na mlst jlzd, dosud v obdobl dvou hodin so bpa kujlclch, mohla byti jizda provozo vdna kazdou hodinu.