1
t$1
ZTRACENY
NAPSAL FORTUNE
"A spolocnost pfijnla nnbidnu
ti?" "No lined, Ice po IS niesieleh
nine dopHiila, Zo jo odhodlana He
ninou si- dorozutndti. VrAtil jsem
e hull?, do Loiutynu nnzpdt n po
dopsal Binlouvu, vodlo kterd jsem
L vstoupil do vSeeli prnv spoled
T nosti."
"Trosky a zlato byly mud zu
noon liber Slcrlinkft pfeiiocliAny."
"To jo 12B.000 frnnkft. U certa!
A v,y jste znplntil?"
"Uotovd, byl to asi zbytek md
lio celdho jineiti, jA vfiule neshle
dal conn za pfeinrsteiiou."
"DvnnAot milionft za lL'o.000
frunkft, to jo ovsem liieind; ale
prosim za odpuStdni, pane hrnbe,
Francois SourA ho ustnvidnd
kolein nAs. HAcite-li nine dovolitl,
abych mu slovidko povdddl?"
Na znanieuf, ?.e hrnbe svolnje,
zavolal Jacques komornlka a
polohlasitd mu pravil:
"Co pale ho ddje? PtA se Blind
ndkdo po liini!?"
"Ano, inilostpanc; to jest, ne
po vAs....ale to je jedno."
"Francois, foleni osobd, kterA
td pos.ylA, Ze ji dAvAm zAdnti, aby
ndleolik okamZiku posccknla."
l'ak pokradoval Jacques zase v
dfivdjsim hovoru u pravil, obrA-
oen jsa k panu de Caprenede
"DonfAm, pane hrabe, Zo jste
se pled tfm pfesvdddil, ?.e trosky
na udandm mistd leZely?"
"Alio, pokud to bylo v md moci
NeZli jsem s pojisl'ovaci spolec
nosti vstoupil do spojenl, vykonal
jsem krAtky vjiet do BretnfiBka."
"To jste tidinll dobfe, ale bez
pocliyby jste se nespokojil touto
prvni cestou?"
"Zajistd.nebot' dovddel jsem
jsem se, 2e mne spolecnost dala
hliduti. S ohromn.vmi prostfedky,
ktertfmi vlAdne, byla by mohla
celd more dAt prolilddnouti, az by
byla trosky nalezla."
"Ale jeZto se to nestalo, ne
brAni vAm ted' piece nio vice, dAt
se do prAce, nebot' jste zAkoni-
tym mnjetnikem vech tech mi
lionfl."
"Zajistd; tfeba mne jenom na-
stoupiti drZeni."
"Ale tu nastanou obtize," pra
vil Jacques s usmevem. "Vy od
v, t pustite, Francois se zase vraci
Ah, tentokrAte obraci se k mdmu
pfiteli Doutrelaisovi?"
Star sluha objevil se Bkutednd
znse v H.ilnnft n. niifiontal Alberto-
vi neco do ucha. ien?. bez uroiTleni
vstal a salon opnstil."
"Netfeba snad vAs ubezpedova
ti," pravil zatim Jacques k hrabe
ri, "Ze jsem zcela k vaSim sluZ-
bAni, pane hrabe, ale stAle jeste
se tAZi, kterak bych se vAm mohl
tAti ufitecuyni."
"NuZe, a jA trvAm, Ze vase po
moc je nezbytnA, k vykonAni md
ho plfinu, ktery jsem si tidinll; vy
loZitn vAm jej a to pokud moznft
strudne, nebot' je jiz pozde a
Arietta bude ji?. ospalA. Jde tedy
o to, na jeden aZ dva mdsice na
jati maiy parnik, zakoupiti potA
pddaky zvon, tucet lid! zjednati a
mezi celou nasi praci jim platiti
mtdu. utraty nebudou prevysova'
ti 50.000 frankn. led miisim se
vara pKznati, Ze tdch 50.000 fran
kft nemAm."
"Nu2e, jA jich mAm a poklAdAm
ne za Stastna poloziti je ve vaSi
moc. Takd inoje osoba jest vnsno
stem k slu2bAui, ale s vminkou
kterd vAm XAdnch fitrat nespn
obi."
"NuZe dobrA," pravil hrabe
UBraivaje se, "beru vAs za slovo
a ted' vAm takd svd tajemstvi po
im: lod' stroskotala se na skAle
kterA
"Dopovlte mnd zitra, pane lira
bd, ad rAdlte-li mne dopoiednq la
skavd pfijati," pfemgoval dalSi
N5 Jacques. "Dovolte, abych ted
gvlio pHtele Doutrelaisa vyhlo
dal, tfeba mud zvdddti, kam se
TBdAlil."
"Jddte, mflj drali," pravil lira
bi; "zitra spoldhAm na vaSl uA
vltdvu."
"Pfijdn zcela jiste," pravil Jac
ques a zvedl se, abv bez vyruSenl
ke dveHm salon n doscl
V predslul uulezl Francoise
kter jovil znatelnd znAmky ve
kdho rozdileni. K otAzce, kdc
Doutrelaise prodldvA, odpoveddl
?.e Albert v prftvodu jakdhoa
muZe, kter5' joj zavolal, dftm opn
V, stil a pfi odchodu pravil:
'.'Vy poZAdAte m$m jmduem
panu de Courtaumer, aby tak
rychle, jak jen inoZnA, do indho
bytu na boulevardn Haussmanno
vd se dostavil."
Botva Ze JacqucH tato slova za
sleehl, nchopil se klobonku a pfe
vlecnlku a posplsll na ulici.
Jedeu fiakr jol kolein, on do
udho skodil a dal se dovdati uu
KLENOT.
De B01SG0BHI.
lonlevard HaiiSHiuannnv. Tam
oraztv, zalrlil za zvonoc, dvofe
so oiovloly a pF-ekroftv prAh, na-
zl prodslfi jnko ku plesn osvot-
noil.
"Pan Doiitrelaise prisol domfl,
nenl-li pravda?" tAzal se Jncqm.'H
)ortra.
"Ano, pane, vrAtil se pfed iU
dtvrti liodinou, ale prosim nena-
uialiejte se aZ do ctvrtdlio poscho-
I tinhorn."
"Prod pule? Kde je pan Dontre-
aise?"
V prvnfni poschodf u puna
Mutapana, led rudini vAm za to,
Ze ho spatHto."
"Co to niA znamcnatu "
"Abyste byl zbaveu vScoh obtt-
?.l, vezme si jeden z tech pAnfi na
u'Aei vAs doprovoditi."
Pfi techto slovoch spatfil pan
Coiirtaiinier, kterak dvd osoby za
jiortyroin se zvedaly, kterd tak
dlonho v nojtinavejsim koutd je
ho loZe schovuny byly.
"Netfeba nine ZAdndho prftvo
du," doloZil Jaciius a obrAtil se
zAdy k portyrovi.
V prvnlni poschodi zazvonil,
dvere se otevfely, ale uikdo se ne
objevil, aby joj pfijal. Courtau
mer vstoupil, dvele se uzavrely,
jak se otevfoly, to jest, jako kou-
zelnym Hzenlni. ObrAtiv se, videl
naproti sobe jakdhos clovdka,
etery nAleZeti se zdAl k dvema
tdlesnym strAZhn portyrovym.
prAvd se chtel muZe pozeptnti, v
torn klepAno bylo veukn tHkrAtc
zvolna a onen innZ otevfel evdiiiu
soudruhovi, kterdho bezpochyby
loznal die znnmeni timluvendho.
Vstoupil do pfedsind a dvefe se
uzavFely.
"Plojete si mluviti s panem Ma-
tapanem?" tAzal se tento innZ.
"Nikoli," odvdtil Courtaumer,
"chtdl jsem mluviti s jednlm ze
sv'ch pf-Atel, krerf zde scnaldzA;
jest to Albert Doutrelaise, s kte
r'in okamiztd musJni mluviti."
'To je nemoznd, jest zamest
"Ah! U vsch dertft, kdo pak vy
jste? Jste takd ve slnZbAch Mata-
panov.fch?"
"JA? O nikoli!" odvece tento
mu?. se smfchem.
"Tedy jddte k dertu," zvolal
Jacques, "nemAm chuti, zde ddle
se zdrZovnti."
Pfi techto Blovech vyrazil po
die obou muZft ven a vylomiv jed'
ny dvefe, zvolal zvudnm hlasem;
"Doutrelaise, jsl zde.'"
Oba niuZovd jej sledovali a je
den z nich zvolal:
"Nechod'te dAlq, pane!"
Courtaumer chtdl prAvd jakou
si poznAmku uciniti, kdj'?. dvefe
se otevfely a s nitn spfizndn' po
licejni komisaf se objevil.
"Jakze," zvolal Courtaumer,
"vy jste mdho pfitele sem uvedl?
Coz mdl pan Matapan zase zA
chvat nAniesfdnl?"
"BohuZel ne," mnmlal komisaf
"Bohuzel? CoZ pak tnftZe bt
jeSte horsHio?"
"Promluvime ihned o torn, ne
bot' jsem si niyslil, Ze se dosta
vfte," odvdtil komisaf, porouceje
se obdma lnuZflm s pohybem ruky,
To jsou policajti, pravda?" tA
zal se Jacques
"Ano, ale jA jsem je jenora k
vftli obj'deji sem pfivedl, pondvad
to v takovy-ch ptipadech' bvA
zvykem."
"V jakdm pflpadd, coZ pak by
zde spAchan zlodin?"
"Doufam, Ze ne."
"Vy doufato, pravlte, ale ne
jste si tlm zcela jist?"
"Dvdma slovy, pan Matapan
zmizel."
"Ziuizel, kdy pak? Doutrelaise
mnd piece fekl pfed chvili, 2e b
tim dnrebAkem mdl vAznou hAd
ku." "Totd?. nine pan Doutrelaise
oznAmil 'a ja jsem zde nAsledkem
psanf, kterd jakysi sluha Mnta
panftv soudu odevzdnl."
"Psanl? Od koho je to psnni?"
"Od pnna Matapana. Zde jest,
vezmdte je na vddomi," pravil ko
misaf, vyfiav ze svd tobolky pa
plr, qbsahujlci tyto fAdky:
"PoklAdAm si za dest, soudu
oznAmiti, Ze jsem byl dues panem
Doutrelaisem ohrozen Hinrtl. Na
bidl mnd souboj beze svddkfl v
indui dome v Neuilly na bfehu Sd
ny, tryaje na torn, aby tento sou
boj okamZitd se vykonal. Maje
vSak pfldiny pfedpolelAdnti, Ze
pan Doutrelaise chovA umysl, md
znvraZditi, dopsal jsem jednomu
ze svcli pfAtel, ktei'5' so na niistd
dostavi. Ale pondvadZ ten pfltel
snnd v das se nedostavl, Bpluo-
mocnuji Alilio, svdho koinoruika,
aby tento list pnnu prokurAtoro -
vi odevzdal, kdybych se nevrAtil
dueSniho vodera do deviti hodin
do svdho obydli ua boulevardu
Maussniannovd. V v tomlo pMpa knnilsiifovl slnbtn hlnscni ndko
do profdni, aby Ihnod v md villo v Ilk hIov.
Xctiilly vykonAna byla domoviil ' "I'AiioviV' prohliiHll lou(o, "niftj
prolilldka. All, mftj sluha vl, kde kolojja vrAIII mo z Xcullly, racte
so nalozA a nn'i klUV k ni.' nino laskavd zdo odekAvnti, v iuV
Courtaumoi' vrAtil UoiiiIhiiM kolilui iiiliiulAoh zase no vrAMtn."
list a pokrdil rainony, f-ku: j I'o tdchlo slovoch VHtoupil A-
"ICoinii pale dice .Wntnpan na-' rodntk do vodlojftlho pokojo a oba
mluviti, ?.o Doutralalso joj vlAkal ' pr-AU'ld zftstall pospolu s Altm.
do past!, aby joj zavraZdil?" "MflZoS unit Hiiad v.vhvMIHI,"
"Toiiiu takd novdlini; nicnidnd .
obdrZol jnoni dno5nlho Vodera roz
kaz, pof-iti s vyfiotlovAnim."
"JakZoV Vy vdllto V Into povi-
diicku o sonbojl boz svddkft a
ohci'lo ho odobrali do Xoullly?"
"MAm urdltu a pfosnd rozkazy;
tod' vyHloohnii nojprve pana Dou
trelaisa a komornfka Matapa
nova." DoutrallHo a All stAli v Mata-
innovd kufAckoui pokojl, prvni u
oknn, druh.v v pozadi pokojo, vy
menujiee uavzAjoiu mo.l sobou po-
ilody, niletorak iifAlolskd.
"IConednd jsl zde," zvolal- Don
trolaiso, ''(loufal jsoui, ?.e dfive
ifijtloS."
"PfiSol jsem tak rychle, jak
jHom jon mohl," odvdtil Courtnu-
iner, "ale co pak je to s ton sou-
bojovou afdrou?"
"PoZAdal bych vAs ted' pouzo,
abyste mnd povfddl, co so dues
mezi vAmi a pautMii Matapanem
ifihodilo," pravil komisaf.
"Vdc jo zcela jednoducliA. 0
dtvrtd hod i ne objevil se pan Ma
tapan k mdiiiu volikdniu pfokva-
iciii v mdni byte. Dotazoval se
nine spflsobein nojnoHluSndjSiiu v
ifidine afdry z miniild noci. No-
byl jsem niocen svdho prvniho po
hnutf a zdvihl jsem ruku proti ud
mu." "Ty's ho spolidkoval," zvolal
Courtaumer, "to jsi ucinil dobfe."
"Cmysl takov jsem mdl, ale
pan Matapan vyhuul se mnd. Byl
jsem pfipraveu na tiAsilnosti s je-
10 h( raiiy a uskodil pro revolver,
eter visel nad mou postcli. Ale
pan Matapan nehodlal tiZiti svd
tdlesnd sily, tiybrz jiravil mnd s
Azasnou chladnokrevnosti: Vy
jste mne dostiudindni povinen a
jA vAs vyz'vAm, mud je na mistd
dAti."
"Odpoveddl jsem mu, ze jeho
svddci obrAtiti se mohou zitra k
svddku iiidmu, k panu Jacquesovi
de Courtaumer, led v torn ucinil
pan Matnpun stndsny nArole,' se-
tkati se se mnou v jehq letnim
dome v Neuilly na boulevardu
d'Argenson. On setrval na torn,
konednd ale podotkl, ze, kdy.byeh
az do osmi hodin se ncdostnvil,
polelAdnti mne bude za zbabdlce."
"VaSe prohlASeni nsvddduje to
psani od zadAtku a?, do konce v
samych lzich," pravil komisaf.
"Radte rand ted' povddeti, co jste
po odchodu Matapanovd ucinil?"
"Pau Matapan opustil mne o
4 VI hodine," pokracoval Doutre
laise. "Oblekl jsem se ve vSi rych
losti a vydal pale za Jacqiiesem
de Courtaumer, kterdho jsem ni
kde nenawel, aZ jsem se setkal s
nitn u jeho tety, markzy de Ver
vins."
"Co vite o celd vdei?" tAzal se
komisaf, obrAtiv se ted' k sluho
vi. "Pfistupte k vdei, co se stalo
dues?"
"Dnes odpoledne k jednd hodi
nd," prohlAsil Ali, "oznAmil nine
pan Matapan, Ze si zajde do dtvr
tdho poschodi k onomii pAnovi
ktery" jej vyzval."
"To je drzA lez. Od onoho ne
dAvndho vstupu v noci nopro
mluvil jsem s panem Matapanem
ani slova a take jsem mu nepHal."
"Pokradujte," pravil komisaf
ke komornileovi.
"Pan Matapan vrAtil se nsi po
dvateti miniitach ve volico roi - i -
lend nAlnde. Pravil ke nine: byl
jsem prave urn Zen a budu so biti
dues vecer v Neuilly. Pfijilu, a-
bych si svedkn vyhledal, nebot'
uecnci se set lean s panem i tout re-
husem samotnyiu."
"Pak nupsul pan Matapan psn-
ni a obldkl so zcela cernd, nafidil
nine, a byoh dal jeho kordy do
skfind a uloZil je do fiaki u, pro
ndjZ nine poslal. NeZli odeSel, o-
devzdal mnd to psani s vslov-
nyni rozkazem, abych je odevzdal
v soiuinl budove uiciio o :i. lioui-
ud, kdyby do te dpby se noviatil
uomil."
"A vy jste jej vice nespnlfil?"
"Ne, bolmZel no, pane, a bozpec-
ud vim, ze jo mrtov. Nebo, co jsem
v jeho slnZbAch, nespal pan Ma-
tiipetu ani jeduou niinio dfltn."
"Tedy tiAin dovedete alespofr
jineno osoby fici, kterA panu Ma-
tapauovi byla svddleem?"
"Ne, pan Matapan nine neznsvd-
covnl do svfeh zaleZitosti."
"Ale dejnie tomu, Ze jste znal
jeho pfAtely."
"Ne, pane, nebot' Bern nedocliA
zeli." "VSak jeden pfichAzel pfece
sem!" zvolal Courtaumer. "Po
tkal jsem pfed dtyfmi dny jaledho
si vyBlouZildho mofskdho loupe?.-
nika, ktor.v so vychloubal, ze je
jdftvdrnyni pfltelem pana Matnpai
uu."
V totuto okamZiku vstoupil je-
( den t policistft do sine a zuseptal
tAzal so Donholalho svdho pfite
lo, "co ton bfcl5 MHhipan vliistnd
zainySlolV"
"Tnto otAzku 1 roufnin ni tobd
zodpovdddli," odvooo Jacques.
"Olico tl zahrAtiHl, ab.VH so oZenll
ho hIociiou do Calprouode a komo
dii colon lirAI Jen proto, aby Id v
tnindtii olco a doory HiiiZll a ni
letorak byoh ho nodlvll, kdyby leu
inofHley loupoZnik Hkutodnfi na
v?.dy byl zmizel.''
"A poklad.v, ktord zde chovA u
kr.viy? CoZ pak niysliS, Zo ou by
b.vl h to jo opiiHtitl?"
"Kilo vi, zdall jo v tdoh tfoch
dnocli jlZ n(odtttraiiil," tu.al se
Jacques a uhodil pdsti do tnpety.
Courtaumoi' hvou fed sotva tikon-
oil, kdy?. komisaf zase vstoupil do
lokoje.
"Nic se nonalezlo, iuinl-11 prav
da?" tAzal so Jacques urednika
bozo vSech okolkft.
"Klamoto so, pane, jlZ no zjiHti-
lo, Ze pan Matapan He zdrZoval v
Nenvilly, nebot' coly dftm byl je
fitd osvdtlen. Na parketu jideluy
leZoly dva krvi potfiHtidnd kordy,
tiiiiiio to shleduly se v zahradd
Btopy od nohou, kterd vedou do
blizkch dvcli. Dnni nalezA se
zcela pobli?. feky."
"Ah! Vbornd!" zvolal Jacques
s hlasitym Binichem, "ted' jifodvi
dAm dalSi v.fvoJ. Mftj pfitel ne-
bohdho Matapana zavraZdil a po
td ho hodil do Sdny."
Komisaf so ubihAI, flea:
"Pftnovd, poZAdnl jsem svdho
koloBii, aby svoje oziiAnient o do-
inoviii prohlidce si upravil a dal
mud vvfietfovAni skom iti. NemAm
tu niceho vice diniti, radte mue
laskavd nAsledovati."
"Neinyslite, pane komisafi,''
tAzal se Courtonmer, "ze by bylo
zAhodno, zvdddti, co Matapan s
polelndy udlnil, kterd zde.ve zdl
byly tikryty; jeho verity' sluha by
mohl nAs pouditl."
"Mluvile-li o mistd, kde pun Ma
tapan svd polelady uschoval," do
loZil Ali, "mohu panu komiHnfi u
leAzati, Ze je t'ipind vyprAzdndno.
JiZ po tfi dny necitil se mftj pan
nee v jistotd a cele sve viaBtnic
tvi uloZil v banco."
"DobrA," pravil komisaf, obra
ceje se ke komornikovl, "zitra bu
dete vyslchAu. Pojd'te pAnovd,"
pravil a doloZil pak k toniu, Ze ce
IA tato komedie byla jenom zahA
jenn, aby so uSkodilo panu Dou
trelnisovi. "Doporuduji vam nej
vetfii opatmost. Jako vy, vdfim
takd 'jA, Ze Matapan neni mrtev a
jeduoho due zase se objevi."
(!Doutrelaisova vdc je v do
brch rukou," jiravil Jacques,
"jeZto vAm je svdfena tato zAleZi
tost a ted' uAs asi vice nepotfebu
jete, neni-li pravda?"
"Ne, pAnovd, nozdrZuji vAs vi
ce."
Zatim, co Doutrelaise se svni
pfitolem stAI na sehodecb, pruvi
Courtaumer ve vtjseld tiAladd I
ndmu: "Jenom bud' bez starosti,
vidyt' vSechno povede k dobrdmu
Led jednu otAzku, mftZefi nine pro
dneSni noc poskytnouti pohostin
tvi?"
"O, mileiAd, ale jA ti mohu je
noin pohovkou poslouziti."
"Nu Idpo so nine na ni pfece po
vede, neZli v kubine, ve kterd jsoui
na okraji lodi Jiinoiiy''.po tfi Id
ta spAval."
J mum ('alpronede je uZ
m-d tina!" uravil Albert kdyZ
vstonpili do jeho bytu.
"Nu, ion ho noi muf", pravil Jae
,,ue!J -ve dvoa aZ tfoch mdsicich
bude eely b.vt Hlavuostnd osvet
;it.. V Matapanovch pokojich
bude so tanditi k oslavd tvd svat
by h nejpflvabnf'jSi osfibkou z ce
Id PafiZo."
"Tys ztfeSten.v so svmi Zerty,"
dal Doutrelaise uevile za odpo
vdd'.
'0 jA nikteiak nejsom ztfcstd
k. ?,. uulv klidud vyslochui. T
H. (iqmtiivAS, Zo vSo je ztraceno a
ize iqto rodinnd nejifAtelstvi zv
. tdzl nad citom sloony Ariel ty. Za
pomfmis, mftj unly, Ze v md onob
slib'davAs spojeiico, nebot' prAvd
jsoui uzavfol s panem de Culpri
node sinlouvii,"
"Smlouvu?''
"Alio. Jde prostdo to, dvanact
'uiilionft vyloviti, kterd vSak te
t-hvile jeste spocivaji na due uiot
skdm. Bude nine to stAti iiAma
hu n irochu pendz, nebot' jA budu
vypravu fiditl a zftiohy platiti.
Led ted' mnd jasud a zfetelne od
poydz: ShledAvAS pobyt v PafiZi
tou dobou velice pfijeiunyin?''
"O, nikoli, to neiuohu nlkterak
fici."
'NuZe, tedy pojd' so ninou na
lod', po kterd poplujeme k bfe
hftni Bretansk.Vni."
"To by bylo rozkoSnd, ale . . ."
"Jakd pak ale? Co pak td zdrlu
je? Ah! pozorujl,. Ze dontAvAi
Hlracli. Zo by II slodna do Cnlpro
lirdo tvftj nrthly odjozd zazllvnlat
aZ so dovl o ucoln Ivdlio odjczdn,
da znjlntd Hvd nvolcnf, za to ti ru-
Im,"
"NochovAui uZ prii.Adiioii nnilG
vice," pravil DoutrolalHn zar
innuccii, "PaKZ nouAvldiui, pftjdii,
leain ly pftjih."
Pak jo lo v pofAdku," zvolal
'ourtauuior: "zilra navMivliu
iiabdlo a dovlni ho, nioZno-ll )ro
dsli Joho plan; zatim vSak doj
mud Jodon z tvtch doultiikft a
trocliu mum, abychom si uvaflli
trochu ki'okii, vZdyt' vis, (oho,'
k(or,' jseni tl pMv'zl m sobou z
lamuiky."
IX.
"NuZo, jak ho (i libi lnojo nialA
od', uoplujo dobfe?" lazal se
jeduoho due Jacques svdlio pfi
tele DouhelalHii, kdyZ ho po bfe
zich bietaftskkch projiZddll.
"0 zajlHte pltije dobfe," inn-
nihil Douh'clniHc pohliZoje snlvd
o vody.
"Za lioditiu dojedemo ua svd
tiHlauovcud misto, budeA-11 chtitl,
uiuZcS pale vystoupiti ua zeml."
"ObAvAin se, Ze ufus svd jlzdy
nlkdy nodoHAIiuemo."
"Ah! Ty novefifi v nAfi zlat.v
uAklad, nuZe jA v ndj vdfim a i
cdybych se tuylll, byl by's ty nlc-
mdnd ucinil dobroit part ti."
"Kdybych jen zvdddl, le Centu
ratio vlastnd ponZIti chceS!"
"To He brzy doviS. Ty tnne po-
mftZefi pozlatiti rodov,' orb Cal-
nenedft, ktor toho uZ vyZaduje.
Urabe chtdl nejdfive pMJiii a
sAm se dAti do prAce, Ale jA jsem
mu v tout zabrAnil, uebot' chci,
aby ti byl zavAzAn."
"VZdyf ani uuvij Ze jsem u
tebe."
"Znjlstd ne, uschovAm si svoje
trumfy. ProBlyvhA se, Ze jsi z
pfidln zdravotpich tin Jlh se ode-
bral."
"To jsotn prAvd znm.fSlel; vfiale
vis, Ze hlddaji Matnpann uZ jen
vftlt forme, ale nikdo vice nine
npobvlfiuji,1, Ze jscui ho nsmrtll,"
"Ostatnd Jsem ti jiZ oznAmil, Ze
mitp inoje teta vyprnvovala, Ze
lovdstn opAloy tiAhrdelnik nd
kdy nAleZel jednomu rajahovi,
kterdho Matapan pfed lini v pru
iluvu Hingaporskdm zavraZdil;
bylt' dfive plratem, ten Slechet
n mu?.."
"Nlkdy, jsem o tout nepochy
bovnl," odvece Albert, "ale ted'
mnd povdz, kde to vlastnd jsme a
earn plujeme?"
VyslyS nine a propftjd mnd po
zorndho sluchu. Za pftl hodiny
dosndli jsme k uHtauovendiuu
mistit, mezi zeleu.vni ostrovem :i
ostrovem. Greemskytu ho zakot
vime, a rozumi bo satuo sebou,
setrvAine tin lodi."
"A kde se naldzA stroskotanA
lod'?"
"DomnivAm so, jiobliZ. Askali,
leterd v tdto krajitid se' naz.vvA
Boissoven Aval."
"Ale proc pak noplujoine lined
do Boissoven Avalu, an pfeci:
zde na blizku leZi?"
"PouevadZ by (o bylo nebez-
pedtio, nebot' zapadni vdtry jsou
v tdto dobd velice povAZlivd."
"Ostutnd se zdA, Ze vlastnd
sAm uuvi, kde lod' se naldzA?"
Nevim, ale zitra v (dto dobd
budu to vddeti, uiily pfiteli. Zu
vychodu sluuce odplaviin se He
svou pfilodni bArkou na jezero a
moji potApddi prozkoumnji moft
ua vSi'chuy strany. .V prvnich
duoch tiebuda td potfebovati. Ko
cAbkii ti zitra na zomi dopruvim
tobd tfeba teprve le voder u via
Uti se tin okraj lodi a mftZe na
vStiviti zficeniny Trdmazanskd
Po td pak poplujeme liZiuou feky
a jakleoli nAfi kormidelnik dobfe
se vyznA vo svdm femesle, pfc
ce sain budu davati pozor, aby
nikdo nonarazil."
lo (dchto slovoch UHedl Court
aumer ke kormidlu a za tfi dtvr
td iioiliuy pozddji odplula lod' tie
kolik sAhft ddlky od pustdho
skalnatdho ostrova do dAli.
K jedenactd hodind vstonpili
oba pfateld na palubu. NAmofui
ci jiZ spali, az ua dvd hlidky, ne
hot' Courtaumer uspofAdal slnZ
bu zcela jako ua vAlecnd lodi.
".laky pnk jest tp oheft taut
dole?" tAzal so Doutrelaise po
jeduou, ukazuje k jakeiniiHi svdt
lu, kterd v tomnotd zAfilo.
"Nevim," odvdtil Jacques, "ale
zeptaute se ndkteldho ze sv.vch
strAZuikft, ktefi tuto krajinu zua
ji, jako hvou kapsu. He, Ploi
recti!"
NAmofuik se obrutil u pfibliZi
se.
"Vidl.4 toto svdtlo?" tazal ac
ho Courtaumer.
Ano, niftj komanduuto," odv"
til nAmofuik, "to jest auiolna po
chodefl, naldzujici se ua Boissc
ven Avalu."
"A co dfIA teu niuZ, kterj1 jl
drii?"
"KozklAdA sitd."
"Ty tedy se domulvAS, Ze to j
lovec huiurft? Vie-li pak, Ze mnd
prAvd jlnA uiyftlenka projela
wozkem. Neittroskotala se lod
se zlut.vtn uAkludem pobliie tdto
kly?"
"Ah! Ty snad iii.vhIIS, Zo ntnol-
noil pocliodoft drZI v nice lilodnd
zliila, klory iii'in o ly tnlllony pfi
pravlll choc?"
"CoZ Jest lo Ink neinoZiio?"
"AloHpoH JohI to k vlfc podob-
no."
Drulidlio duo z rami biulll Jac
ipioH HVdho pfitele a oxiiAiiiII mu,
Zo podasi Jo volico pflznlvo, aby
ho s pracomi zatiodalo, Itarka by-
a pohotovd, nntZHtvo pflplulo li VdZ byla odddlonn vo dtyfl po
iflHhojo byly JIZ v lodi nloZony. tfchodf, Iftoriml so tdmlto todit,-
OdokAval no, aby ho oilplulo, Jon
pfitol kiiMAnftv. Pfed iIohAIoii
imlinoii pMplula 1(1(1' k nkulc
IIoIhhovoii Aval, vollk(i lo plsd.l-
nf' pondkud knlatdlio (vara h vol
ml nentojti.vni povrchoin.
Courtaumoi' vkrodll prvni Mia
Into HkAlu, DoutrolalHo joj iiAslit'
doval a muZstvo rozbalilo svd
iMhIi'oJo.
"Zdo Izo dobfe pracovatl," pra
il JacqucH. "Myni poiApcdftm a
natuofiiikftm povede ho ua tdto
skAlo zajlstd dobfe a aZ vylovi
mo ioslediii zluty prut, inftZoiue
iiiuiiiu I'ortHliallu UHpofAdatl
lies."
"Pfiteli, co pak jo to?" tAzal ho
DoutrolalHo pojeduou a nahybl
so, aby rozbltou lAhev zvedl, kte-
na kamonoch loZelu.
"Vlda, vlda, v loin byl ruin,"
iravll Courtaiilner. "Jakysi oby-
vatol z Portsliallu lAhev vypll u
bezpochyby ji pak zahodll."
"Patrnd jsl iiedoll nApiB?"
"Ne, ukaZ mi lAhev. Vida, vlda,
od Cuvelllora z "eiaiid iniimisl-
nu" v ulici "de la Paix".- Obyva-
told tdto krnjlny neodeblrajf svd
zAHoby odtauttud."
"Ale lAhev pfece iiomohla do-
iti sitina, jeZto v PafiZI byla
oupena...."
"Tedy jl ndjnky' PafiZnn selil
ifinosl."
"Led, co pak ti zabrafluje HCliii a postavu iiAmoftiilea, ale pfe
otAzatl? VZdyt' pfljdefi do ce se uddoveill DoulrelalHo pfi
'ortHhallu, pohovof s lidml, vy-
nelfl, zdali cizincl by II Hpatfeiii. ho- jiocltu. TvAfnost tohoto dlo
AZ dnesnfho vedera tin okrnj lodi vdka mdla do sebe cob! HSdiho a
VHtonpifi, povlfl mnd, doho jsl He Albertovi He podobalo, Ze tuto
ovdddl a takd ja ti snnd dobrd
prAvy pflnesu."
Po tdchto hIovocIi skodll Dou-
trolaise na lod', kde jej dva nA-
mofnici h kormldly v sllnch ru-
eon odckA vnll. Mofe bylo tichd a
od' zdAla se po vlnAch pfimo po-
etovati. DoutrelaiHe pravil Hvtn
dvdtnu kormidelnikftm, aby si po-
ehutuAvall na pfiiteseuch zAso-
bAch a aby v loiTce setrvali. Toto
vyzvAni Jim bylo velmi vhod ulDoutrelalie.
uebyli by by villi nlkterak pfijem- "Mflj boZe, aao, jsem v Anglii
nd dotkniih, kdyby Albert jlcji
yl ZAdal, abv na pevnou zemi
doprovAzoll. Ale on dal pfednost
tomu, obrAtiti bo k stardinu im-
uiofnikovi, kter na bfehu solfiZi?"
irochAzol. MuZ zdvof lie sinekl
lelobouk, Hpntfiv Alberta k ndmu
se bliZiciho, kter5' so ho tAzal, "To je nmZnd, nebot mnd pfipa-je-li
ndjnkA hoHpodn ve vsi. dA takd vAfi oblidej znom."
"Napoje prodAvaji so ve vfieeli
domecli," pravil iiAinofnik, "ale
naleznete asi jen kofalku a jabl-l
eovd vino."
"Xu po torn zvlAfite noblon-
znim," doloZil Doutrelaise si
Asmdvom, "ale jA mam vino ve
svd loiFce a zajistd mnd dovolite,
nabidnoiiti vAm pak jednu lAhev;
mtdl jsem jou zvdddti, zdali se
zdo nocleh dostane."
"ZajiHtd, o postele neni uoiize,
my lord dokonce tvrdi, Ze se spi
ziiumenite u nAs."
"Jaky mylord?"
"Anglican, kterj sem kazdy"m
rokem dochAzi, aby zde lovil
ryby."
"Snad v tomto okantZeni jcBt
zdo takd?"
Zajistd, tentokrAte vzal s
sebou jednoho ze sv.vch pfAtel, "Ddkujl, ze zasady nikoho ne
uajali volik' dftm, kter tam navfitdvuji."
dole Vidite." t mnft in mftJo h?H Itmatnl.
"Aha! LAhev od runtu so vy -
svdtlujo," poiiislel Doutrelaise
a tAzal se dAle:
"Vite-li, zdali pAni ndkdy na
skAle lovl ryby, kterA se unzvA
Bolsseven.'"
"Na skAle Boisscveu a ua
vfieeh skalAch, kde choyaji nadd-
ji, Ze naleznou liuiury. Ale chce-
te-li s ninii se sezuAmitt, tfeba
jen, abyste posedkuli, a?, se so-
tail."
"Ne, dekuji, Co pak tu lze vi-
ddti?"
"Nic zvlAhtniho, jenom zWce-
uiny zAinku."
"Podivam se nu ud; dfliu, ve
kterdtn ti pAni bydli, leZi u bfe-
hu, neni-li pravda?"
"Ano, tam ton dftm ae zelen-
mi okenicemi,"
"Ddkujl, mftj tuily, doufum, Ze
so zase brzy spatfime a Ze mnd
udiuite potdheui, lok
mnou vypiti."
vina se
"S radosti, pnue," pravil na
mo fni U.
Doutrelaise ttbiral se zvolna ,k
zficeniuAui, kterd leZely na uAvr
si a snatf 1. nozvednuv oci. vyf
chAzeti tnuZo, K'douiu se zelen,ml odfekuu se vSebo loveni, ai bu
okenicemi. Tento niuZ byl, pokud dou prAce ttkondeny. Bude to tr
se z daleka rozeznati dalo, jako
nAmofuik obleCen. Nosl tdZky
pytel, obsahujici bezpochyby Bi-
td, vstupoval ua kopec a zmizel
ve vuitrufiu prfldeli zficenln.
Doutrelaise zftstal na okainilk
'pfod do mo in so zolonjml okonic
nil HfAtl n npozoroviil, if. n nnlA
zA v IdniZ zbddovnndm hIhvu, Jn.
ko Amok sAm. Po td Sol dale a
objevil ho brzy prod Nlaryin zAm-
koiu, Profiol vraty a byl ve vnitf-
nitn dvofe, v JohoZ pozadi vdZ hhI
(fleet uictrft vysokA so naldzuhi.
N'Htoupll pale do druhyh men-
filch dvofi a hi pozoroval scliodl-
fitd, vodoiici tialrtid ua tantH.
nil Hchody vcliAzoti inohlo a kou-
dllu ho jal(niHl hAIoiii, JohoZto po-
dlulin lmiultovtml koHtkuml kry-
tn byla. MnZ v uAinofiilckdiii ob-
lokn vice ho noobjevll; a pfoco
bozo vfti pochybtiOHll VHtoupil do
zAnilui, Aby zde odloZil svd sitd.
Toto tiAlild ziiilzenl bylo podozfe
Id, alo DoutrolalHo. ktorv tomu
Ivhoiiiii uopMklAdiil dftloZitosti,
pravil si, Zo ton innZ jlnoii h( ra
nou mohl odojftl.
Led v torn okamZiku, kdvZ
VHtoupil na poHlcdni Hchody, byl
neiiiAlo pfokvapeu, Hpatflv jiojcd-
lion ziiho toho inuZo, ktorf- tento-
krAto li pi nd niAzdiiy nylol v nice
drZel. .VAmoMiik byl Htejnd pfo-
kvapon, odstoupll aZ ko zdi, a byl
by Se znjlstd Iwz tdto pfokAZky
rychle vzdftll), alo vdZ uila Jon
lento jodlny vi'liod, ktord ho na-
ldzal prAvd ua upati schodft.
"Dobr,f don, pain!," pravil Don-
ItrolalHe, "Hpozoroval Jhciii vAh,
kdyZ JhIo prAvd vstupoval, alo
kdyZ Jhciii lozl nahorii, noHpatfil
Jhoiii vAh vice, kdo pak, u vfieeli
dertft, jste mefikal?"
"Nepochybnd za vdZi," odvdtil
limiZ nevrle.
"Pak se v.VHVdtluje vfiechno, a
pojd'to pfece na zdravd vzduch,
jkde?. ho dA Idpe hovofitl'jiravil
I)outreliiise a vstoupil do'dvora.
MnZ joj tiAsledoval; mdl vzezfo-
pPhledti na ndj nprostiti zvlAstui-
koHtnaton tvAf kdysl jiZ spatfil,
jon Ze si netuohl vzpomndti, kde
to bylo.
"Vy jste vyRel z domu Anglida-
na," tAzal se Doutrelaise, "jste
Btiad v jeho slnZbAch?"
Muz pondkud se rozpakoval,
pale ale konednd odpovdddl:
"Oniut Anglidanem jsem jA
sAtn!"
"JakZe, vy le to Jte?" zvolal
narozeu, ale v Indii vychovan a
I by vam dastdjl na kontinentd, neZ-
111 ve vdni domovd."
"Vy jBte byl poaledne t Pa-
"Ano, ft domnivfim e, te jiem
vA tam potknL"
"PfichAzite takd do Por t shall u
chytati ryby?"
"Nikoli, doprovAzim jednobo
ze svfeh pffitel, kterf tu konA
podinorskd prAce."
"Tedy jflte ua jachtd, kterA vde-
ra veder se zakotvila na zelendm
08trovd?"
"Ano, a dnes rAno chtdl jsem si
zficonlny prolilddnouti. ktr tu
v celdm kraii Btoii za nodlvani"
"Smim se tAzati po Jmdne dfl-
Ltojnika, kter na tdto lodi veil?"
"KnultAn se imenule DAn de
Courtaumer. Znate jej?"
"Ne, ue' zakoktal mu2, mdniv
bnrvu. "ueznAm ho. ale aWfiel
iHeui o uein mluviti."
"Chcete-li jej poznati. budeae
notefieni. vAs mi nafil iacht nvl-
tatl."
Lo," doloZil Doutrelaise auie.
"MAte na vftli. na uaSi jacbtu ae
dostavlti. ien 2e se domnivdm. le
,eB to ufece ieStd ndkolikrate ae
UetkAme, i kdyZ na nasi lod' e-
vkrocito. nebot' ne mne WDravd-
0, Ze chodivdte kaidd uooi na
jBoisseven chytati ryby."
"Boisseven?"" odvdtil mui, a
hrflzou couvuie, "vy vite, kde
BoisseYen leZi."
"Zajistd. Vidyt' mflj pMtel
pAu de Courtaumer dAvA okoli
tdto skAly ohledAvati. Je vAm to
neptijemno, Ze na Boisseveau
prncuje?"
"Nikoli, to jest, poudkud by
mne to vyrufiovalo, pondvadi by
ty prAce tamndjSi humry pole-
kaly."
"Nepochybnd rozklAdAte svd si-
td vZdy voder, neni-H pravda?"
"Ano, to je nejlepSf cas."
"NU, prAce, kterd mflj pfitel ft-
di, vvkouAvati se budoit za due."
"MAte mnoho lldi na lodi?"
"Asi dvacet mnZfl."
uglidan se zarnzti, ale po
- ktnUkd pfestiWce pokradoval:
"Ddktui vara za vasi zprftvu a
I vat i dlouho?"
"Nevim, nad jeden mdsic,
snad takd dva, Courtaumer vAm
to ldpe povi, neZ jA."
"Bezpochyby nevydkAm, ai b-
de vAi pfitel hotov, ale vratlm M