ZTRACENY
Romn.
KAPSAL MRTVm Dc UOISGOUHI.
"Nikoli. ule iiltMlntk inno vy
zvo, nbyoli se Mfe vyslovil ti Inula
pHniioon zprnvltl joj ( kuzddm
nine znuindin pHbchu. BudiMin
lif. nioji povinuosd l-M, ' 1
vek, ktory nnhrtlolnlk ukrtull, vAS
tl. l piWfOoll."
"To bys to nitisil tukd tlokAzn
ti." "To jsoni s 1o, pan Doutrolniso
Initio vyslyolinu a vy paved' jolio
Jo rozhotlujloi, nebot' slysol, h
inu2, s iitmfc so solknl na hcIio
doch, dvdfe vasoho bytu otovfol."
"To nonl zndny tlrtknz a joste
jednou vam prnviin, 2o cola la hi
gtorie nozdn so nine k vlfo podob
nn." 'rfodnlk nobutlo as! toho?. nil
nenl. A!o ktl.vb.v jestt pochybo
val, eoinu2 solva lzo iivofil, ukn
zal by inu pan Doutrolniso jodtiii
7. kninonft liuhrilolnlku, opal, kto-r.-
zlodejovi na slnpnioh scliodu
dtiesiil noi'i vytrhl. Pfed hotflnou
jsoin (on kamon v rostannintn
videl, kdo pan Dontrolaiso h jod
niin ze svyeh pfulol snftlal. KA
moil jsoin okani2ite poznnl, no
bid takovd vsnzont jost ojotllnd
if. Pfitel, ktoidinu pan Dontro
laiso tonto Spork uki'izal, odofiol;
pouiil pMlo2ilosti, nby nine noo
id svd dobrodru2stvl vyprnvoval.
Nofokl jsoin iiiii, 2o nine (on kA
moil nAlo2I. jen jsoin ho pozatlal,
nby joj nodaval z ruky, oo2 inno
takd pf'islibil. Pfodstaviv so vain
dues nil io rami, novedtl jsoin je
St? o krndo2i nicolio. Ncniohl
jsoin tudl2 s vAmi o tout nilnviti,
alo donudval jsoin so, jsa o vSom
sprnven, 2e vAm niceho znnilced
noHiniin."
"Puno Mntapnno," pravil lira
be, "jeSte pofAdo nocliApii vlnst
til mVl vnSl navstdvy. Vy chcete
zlodejo vypatrati, to chApn uplne
a proji vain, nbysto brzy znso nu
byl majctok svobo sperku."
''Vy nopoklAdutov lody misled
ky nejakd 2aloby zu nit,' pravil
Matapan. "Co bysto alo (onin fi
kal, ktlyby jodnolit) duo vo vaSem
dome prohlldku so konala? Pond
vud2 zloddj vns byt pfokrocll, bu
don so v ncin putrAni konati. Un
do so za to mlti, 20 spork znstrcil
a pakli so na noStdad uajtlo "
"Nenttjdo so, Kyl-li vAm nkra
den; nebot' dojmo toinn, zo totito
komornik mftj byt pl-okroeil, byl
by uAhrdolnlk utd sotva zdo zil
Btavil. Vzal-li vAm joj, stalo so to
jenom, nby joj prodal, abj nikoli,
aby joj podr?.el."
"Jsom zoola vaSoho nAliIodii,
pano lirabfi!"
"Tedy zbvA uAin jenom josto
jeduo podozrenl. 'Ze bych se byl
dopustil tdto krAdoie jA, nebo
innj syn."
"Vy, pane hrabe, jsto povzuo
ien nad kazdd potlozreul."
'Tedy by se jednalo o iut5ho hv
Btt?" "Pane hrabe," oilpov?del Ma
tnpun, "nasi iifodulci poptajl se
Tidyeky dfive, jaky iivot vedou
osoby z ngjakoho zlocinn pode
tele Aby se zdAl bti vySetfo
raciniu soudci podezfelm, do
tacuje casto, 2e je ndkdo hrA
iem, nebo e inA dliihy."
"A mnj syn mA dluhy, mfij syn
liraje?" tAzal se hrabfi ukvape-
"N'u, to je v mestS znAmo, 2e
TydAni jeho plevysuje daleko je
lio pHjmy."
"To nenl 2AdnA pflcina, viniti
Jj ze skutkn nepoCestudho. Kdy
bj se n&kdo odvAZil, Jej obviiiova-
ti,. zajist6 by se ospravedlnil. Po
iejte tedy jen klidnfi svou ialo-
"Nu2e dobfe, pane hrabe, pfeji
t jen, abyste svyca dnefiulch
lov nelitoval. Dovolte innS je
IW, abjeb doloill, 2e bych se ue
byl obrAtil lc soudiini, kdybyste
mnj rannl nfivrh pflvCtiveji byl
Iijai."
"Ach!" zvolal hrabg zlostl ce
ly winaly, "tam tedy smdlujete?
Domnlval jste se, 2e mne tn
ijakou zlodejskou povidaikou,
kterou jste si tam vymyslil, za-
tragtte, ale vy nine fipatn6 zuA-
te, pane. KadCji spatHm svna
ve"ho pfed noiidnfm dvorem, ne
aby moje dcera nesla vaBe jm6-
no."
"Moje jnidno. nebo jmduo ii
n6," pravil Matupan chladuC, "to
je jetlno. Vy jste mne nechtfl ml
ti za svho zeto, to bylo vase jnA-
Vo a tato vec je pro mne vyHze
na NelAdal jsem uieeho vice, nei
nby tato neprfjemuA ajra v zA
Toanu e ntmsiia; ale uilsto, aby
t mne za moje kroky dlky
ytam, miuvito ke mng spflsobem,
Jctery mae gprofit'nje vfiech ohle
du k van: Nsbyv& ub ted' ai
KLENOT.
t'oho vloo, noJi potlall svon 2ahdin
soiuln."
".Itloto," pravil hrabo, nknznjo
na dvtU'o.
"Dopadno-U voc zlo," pravil
Malapan, oponSlojo pokoj, "M
piste si to Nam, pane Jirabo."
"Visak ja Jnlionn vozinn tlo
fhrany prod poinlnvnni ttdioto
olovoka," zainninlal ('alproni''tlo,
vldn so siiinolna, "alo nopolopsi
li so, opnsd I'aH;.."
V loin oknmiMil olovlt'ly so
dvoTo knblnoln a Arietta vston
pila. ".Ink2t, ly jsi zdo by In?" laza!
so kmol, oolo svrii.st'njo, "pfoco
jsoin to zndiil, iiliys posot''kala."
"Hyla jsoin Inko v jidoltuV
pravila Ariel (it, "alo vnSe roz
prnvn s Matnpnnom (rvala pHlis
tllonho a byla jsoin jiz notrjioli
va." "Mela jsi pruvdii," dolozil Cal
prono'tlo, "joilnnlo so o I v5ho bra
tra." "Ah! mftj bo2o, vypftjcil si snad
ponl.o od t olio olovoka?"'
"Xooo hor.slho no2 to, on ho o
kradl. Dnosni noci vlonpal so
ktlosi n Matapana, jomn2 byl
skvostn,- opalovy uAhrdolnlk n
kradoii." Million vrAlil so duos dMvo,
noz obycojno doinft, ji2 o jotlnt''
hodiin'' SlySola jsom ho, byl
v (oin(t) pokoj! "
"To jo podivnd, myslil jsom
donfal jsom, 2o dlo svtlho zvykn
miiiio dftm HtrAvil," miiiulal lira
b? zamyslon.
"Vy js(o donfal?"
"Ann, nobot' byl siatfon na
soliodooli idovok, ktory tlvt'do na-
St'ho bytn otovfol On mol
kllc A tonto Clovuk dr2ol v
rnco nahrdelulk, ktory prj1- ukrn-
tlou byl."
"Ah! a vy se domnlvAto?"
"NodoninlvAin so, dokud se
inni! opak nodokAzo, vftboc uiee
ho o teto povldacoo. Alo vf 5-li,
cdo ji pann Mntapanovi vvprA-
vCl? Pan Dontrolaiso, nA5 son-
sod, ktertMio tak vyohvalujeS."
"On," zasoptala dlvka, sklAnS-
jlc svou nzardelon tvAr.
"Ha ovsom, on sAin. Podr2el
takd opAl, ktery zlodejovi vvtrhl;
ojiAl ten mA byti take prftvodnlm
plodmotoni, tiby vinnfk so vySe
tril. Dontrelaise take tvrdil, 2e
zlodCj v nasoni bytC so nkryl. A
nn tak lolikomyslnem tvrzonl za
klAdA Matapan svou obialobu?"
PodozDonl to jo uodflstojno a
jsom jista, 2e pan Doutrolaiso
je nesdlll .Jseni iista. 2e bv
Tuliena v dobC potfeby dokouce
so zastal."
"Xu, pan Matapan noskvtne
nm k tomu pHle2itost, nebot' od-
tud se odobral na policeinl komi-
sar-stvl, kdei vSechno povi. Co to
mu MkAS?"
Nu, jsom tlm jista, 2e beznod-
stiitnost celd ob2aloby velmi br
zy pl-ijdu nu jevo."
'lo je taV6 moje tuluenf. oo.
kAvAni s iwklidem domovnl nro
hlldku." Jakie, domovnl prohUdkn?"
opnkovalu sleCnu Clanrendde &
podivenim.
"To jest, pollcejnt zflzenei sem
pfijdou, prohrabou nAm vseehny
skHue, aby se podlvali. zdali t'n
skvost paua Matapana nenalez-
nou."
"A vy to strplte?"
"Uvtsem, miislni to strueti:
kdybych se protivil, uieli by na
mne podozfenl," pravil hrabe,
uraje si s kUcem, ktery vezol v
male skHnee.
Po maldin tlaku otovfela se no
jednou dvUka a hrabfi spatlil po
jeunou v zasuvce brillantv. kte-
re on tam zajistd uevlo2il.
Vzal je do ruky; byl to ukrade
n iiAludelnlk. Pochybnost vse
cka zmizela, nebot' u pIetr2ont?
ho fetlzku chybfil jodon kAmou
Arietta vyrazila ze sebe vykfil
a padlu omdlelA do lukou otce.
kter.v neblabd kameny podffien
oa sent oaiioaii.
"On to byl, on to byl prece! O,
! . J; i.isi .. .
ju jfj znugi," pravil nest'astny o
xec rresoucim se lilasem.
III.
Jacques de Courtnmer bvl po
vahy lehkomyslntS a vedl dostl
.......... .f.l . 1 Wf ...
iivtiruviuoiny zivor, nelituiu nl
casu zmaren51io, ul jmenl nroh-
lentSho. XezAvisol na nlkom a no
mcd kromfj sturfilho bratra a to
ty, po kterd bude dediti, 2Adu.ch
dalstch pllbuznych. Pfestav slou
2iti pH iiAuiofnlctvl, vedl 2ivot
tak pohnut, 2e ze sv5ho dfdietvl
po otci ji dobroti tfetinu HiM)tfo
boval, z dftchodft 20.000 frankft
zbylo jeu jefitfi 12.000.
Jacques ob.vval v ullcl Cast!
gllone pkny byt, sklAdajici se
zo Ifi pokojti. Dlini nnlool toti
.liii'fiiiosovo, pan! . tlo Vorvlus,
kloiii nnjoniiiolin oil nolio im.i'i-
I ii In. Ktlyby za to byl fli'idal, byla
by inn jcistv k loiiiu pMplutilu,
nobot ' by In lirtlu, 2o svC-ho nillAc-
ka u sobo ohovntl molila. Mela Jo
sto jlnolio synovco, bratra .lacqo
homi, klor.y voluii India t ft so ozo
nil a byl vyhotl'ovnt'lin stiudooin;
nlo .laoquos byl pfoco v2tlyoky jo
j tut mllackom n zftslnl jl'in tnko.
Mllovnla jolio povahu a tiinltm vil
la joho tiivoko kousky. ITodnlk
proll tomu vzbuzoval v nl vice u
oly, no2 noliy.
Tohoto duo poinyslol .Int'quetf,
P.o u?. opftt jo na caso, uoiiiKi to
linoo rami! navSlovu, i ydebrul
so k tlobro t? tlAino, ktorn liydlola
v ti'in?. tloino v prvnlm )iost!hodl.
Slu?.obn!kftm tlAn rozkaz, aby ho
v ka2do dobo protlpnstlli, u totu
nalozl jili rannl ttdioto zainoHtna
nou; pan! tlo Vorvins lylu jofito
statot'na puni, nn ktoro nobylo
poznutl jojloli sotliudosAt lot.
Nu, duly jsi, ly nocnl ptnku,"
zvolala na .lat'tjuosa, dvohni pri-
liAzojlcllio. "I'Hflinzifi ftasno, (of
zlo znanion!. Kollk jsi prolirAI?"
"Dosti, abych tlo noviMio roku
k tobo na obfid so pozvul, milA to-
doko."
Siiinn Initio us! zuaoiia,
jak so inno ztlu. Oslatno tlm lo-
Alo sto ohutl byoh niolu, po
tol,- mosto pfoilklatlati ti z trestu
lostnl jfdln. .Ink o toin sinyfills."
Ji2 jsoin tolio za sveho zivti-
yti tolik uo2!l, inilA tetiuko, 2o
ifod tlm noinuni tak velky straoh
a to dm mono, zo biitlu mlti poto
Aon(, sodoti pii td'odo nuproti to
be." "Nu, toho iiotosonl nodostano
so ti (liioHiiiho voeora, budu jlsti
it tvdho bratra. O dovAtd hotline
znso se v'rAdni doinft, abyoh cajo
)o2ila. OcekAvAin jeduoho zo
sv.oh pfAtol, jenz houosl so tlm
spatuym vkusem, zo nalzA zali
by v tve spolocnosti. Proto tft
zAdAm, nbys zazil duosnl vocor
zdo. Nobudos so iniditi, nobot'
mftj pHtel jost rozmilj' mu2."
"Kdo jo to?"
"Hrabe do Calprone'de; trvAm,
zo zajistd znAs joho syna, ktery
iry vedo zivot dosti daremny."
"ZiiAiu joj velmi mAlo, skoro
ak niAlo, jako jeho otce."
"Nu2e, dobre, a co soudls o je-
10 dcefi?"
"ShlodAvAm, 2e je rozkoSuA,
milA totinka. To jest take mini-
uf mdlio pHtele Doutreluisa."
"Doutrolniso? Kdo jest to?"
"Jak2o? Vy so na neho ne-
vzpominato, v2dyt' jsom ho pH
svdm pMehodu v PaM2i u vAs li
ved 1 a'vy jste ho do kazdeho ze
svych plosft pozvala."
"Ah! tod' se pamutuji; ale ne-
jodnA se o nej. Povez mnS, zdali
bys vzlti si chtel rozkosnou dee
ru mdho pfltole Calprenddn?"
"JA?" zvolal Jacques udiven,
JA, 2o bych so o2eniti mdl so sle-
cuou de Calprendde?"
"Nenl to rozkaz, obraclm se je
nom k t reni u srdoi."
Moje srdee, milA tetiuko, mnft
pravl, 2e pro man2el8tvl uejsem
tvofon."
"Ah.-mluv prece vAznfi: pravlm
ti, 2o bys nebyl politovAul hoden,
kdyby slecna de Calrendde chtft-
a si te vzlti za mu2o."
"Alo jA bych ji litoval, milA te
tiuko. Co2 puk so, podobAm olo-
veku, ktory dovede 2enu uciniti
fit'astnu? A jA vAs niAm tak rAd
2c bych byl s to, dAti se vAipi o-
brAtiti. Proto takd radCdi se
vzdAlim."
"Nozdrzuji to, ale nedostavis-li
se dneSnlho vocora, vydddlm te."
Tdto vyhrft2ky nozdosil so Jac
ques zvlAStft, pollbil pan! de Vor
vins ruku a vzdalil so.
Octnuv se na ulioi nastrf-il si
doutnlk a obratil so ko "Cafd dos
Ainbassadeurs", kdo donnft snl
dAval. Vzpouiuel si slov svd to
ty a usinlval so pfi myi51ent:o, 2o
se zamyslolo to, tioiniti joj sokem
prneie Aioertu, alo mysionkv jo
ho braly se brzy jinym smorom,
nebot' v jiozadl sAlu usodla i)iAv
joinu naprod osobnost, ktorA o-
braoelu voskerou joho pozornost
k sobe.
Cizinoe byl mu2 asi 4"i lot sta-
ry, no pruvo volke, alo za val ltd,
hrmotnd postavy. Kostnaty je
ho oblicoj byl liladro oholen n
sluncom vysmAlilA joho tvAl- ozna-
covula jbj jako jihozomco. Nosil
tlustd prsteny na prstooh a pou
21val pfi jldle vyhradnft uo2o.
"ZdA so bjf d jihozomoom", po
myslil si Courtanmor, "a zdA se
muo, 2o jsom tuto hlavu jiz je
dnou videl."
4 1,. . J . .
.-vie oizinoc, juKooy tyz zajem
choval k Jacquosovi, nospouStd
ho s oci.
"da o, 2o ho zajluiAm", za
mumlal Jacques. "Xedum si to
vymluvitl, 2o jsom s tlm clove
kern ji nftkde se setkal. Kdo, ne
inohu Mil, alo v nejakdin salonfi
zajistd to nebylo."
Cizi mu2 iiAhle povstal a do&r
si pro opAlku, ktorA lo2ela nu ve
dlojfilm stole.
"Ah!" ted' si to uwlia vyvtll
tl( pravil si ('oiirlnuiner, "Jost lo lo lo zoola pMrozoiio;sloii2i jsoin; "Pak Jo inno ho lito. Anatol
iiAmof nlk. To poznAvani tile je-. (''iflanftni Jako pilola a v prvnliu , vfiutlo asi rozkPicel ctdou vf-o, ule
lid spftsidm oliftzo. Ilozpochyby tkaui2lku mftl jsto nine za zbo-'zajislo umlkno, proto 2o svd po
jsom joj vldol v iK'-jakdiu pMstnvi- lildho iiAmofnlka. AvSak jA vAm nlzo tlostuno, nobot', jak ja lobe
fill, nobo nu nejakd lodl. Dftstoj-
nlkom nonl, iiiinejvyfi korniidelni-
koin."
Muit, ktor patrnfi byl zvykly, ktly, 2o vy jsto v Halgonu tolik
sfttn ho posliihovati, usatlil ho za- j vtdkomysluosd osvedcil zastati
so na misto u pojidal klitliio tlulc. so muo pf-otl uuiuol'skou komlsi."
CtMirlaunior zapAlil si doutnlk, "Vy inAto IojiSI pamet', no21i JA;
kdy2 vsooboona jiozornoHt zaso pamatuji ho uejiisiio, 2o vas pro
pojoiluou obrAoona byla k clzln- pustili z iiodostntku tlftkazft."
On toti2, misto, nby obvykl
liltt'r si objetliuil, Ihuod zu svftj
ucot 2Ailnl, po te vstal, krAcojo
vodlo nobo k sklononjJin dvoflin,
ktoro vetlou do poll UlysskyVh.
.laoquos molil jej tody bodlivft po
zot'ovati. "Aim!" pravil zoola posoptmu,
"mil probodand usi, bntlo tti zaji
std na inof'ti i k. Alo 00 nine je
vlustne do neho? Ah! tod' so
vzdAlil, uointm totdz. PrAvft jost
pfllo2lty ctiH, ubych Sol joste tro
ohii so projlti."
ninolil tou2 costou jako oizi
nt;c, domnlvajo so, 2o niuxo pozo
rujo ticot krokft plod sobou, k to
rn k krAof volnyiu rnzviklanm
krokom pf'lmo k loslku.
.Iiic(ties u2lval corstvdho ran
nfho vzduchu plnymi doiisky, no
starujo se vice o nozuAnidho,
ktly2 po prochAzt'C usi pftlhodiu
nd so tun znchtolo na ohvili sobo
odpociuouti. Usndil so nu jodnd
lavic.a ohlednuv se pojednou,
spozorovul, 2e mA vedlo sobo sou-
soda, ktory nebyl uikdo jiny, ne
zli utfznAmy z "Cafd des Ambus-
sadours". Courtaumcr poll led I
na nolio zrnkom ne pHlis vlidnym,
alt! doiniiely naiiioluik se itcvzdA-
il, nyb"r2 pohybtiynl so na svdm
mfstft soiii a turn jako clovek, kte
ry ohce zupoclti zAbavu a uevl
jak do toho.
Podivnd chovAni cizincovo pti-
mftlo Jucquosa uciniti zvlAstuf si-
tunci konco, i zvolal k touni inu-
21:
"Ooho pak vlastno uu nine
ohcoto? Pruvfi jste ustavicue v
kuvArnft nu muo zrak svftj upiral,
a ted' nine sledujote a sedAte si
dokonco vedle nine.'
"OdpuStdnf, pane", pravil zA-
uidny mu2 s nevetsim klideni,
"ilemAm limyslu vAs obt52ovati
ale...."
"Jnkd ale?. Prosliu vAs necbte
mne na pokoji."
"PHsahAm vAm pane, f.c bvcli
si nedovolil, vAs osloviti, kdy
by...."
'"Nu2o, ceho chcete ode mne?"
"PfedevSlui bych vas prosil,
abyste mnft f-ekl, zdali se nemy-
Mm.... Nebyl li jste dHve nAmof
nlkem?" 'A kdybych jim byl bvnl", pra
vil Courtnumer ponoknd pfekva-
pen, co dAle?"
"V clnsk-ch voduch na frega-
td "Juno", nenMi pravda?"
"Pravdu, ale odkud mne znAte,
nonAleiol-li jste k mu2stvu Juno
ny?" "O nikoli, mftj komandante."
"Proft mne nazyvAte vasim ko-
mandatem, v2dyt' jste nikdy ue-
sloniil pode mnou?"
"Alt? prece jste komandoval po
sest mdslcft jednu Salupu?"
"Ovfiem. Tato stanovila v zA-
toce Salgonskd."
"Kterou jste pfece ndkdy opn-
Btll."
'.'Auo, kdy2 nAm. clnskd pirAtv
oziiAmili: dul isem iich vice nel
jednoh6 povesiti."
Totdz bylo by se stalo takd
mne, kdybyste se nebyl k tomu
doatavil a piece jsom byl nevi
neu, jako novorozeud docko." '
"Cert at' mne vezmo, vzpomo
nil-11 si, 2e jsom vAs use t HI tdto
uopHjoinnosti.'
"fcuutecne, vy se teuy nopu-
mutujete, 2o jste v lote roku 1875
jeduil t'lliskoil jaclltll pfoklopil?" I
jeduu oiuskou jachtu pfoklopil
"KtorA pfed nidslcem dvd ku
peckd lodi vzula plonem a mii2-
stvo povra2dila? Ano, skutocnd,
tod' se pamutuji. Byli to bauditd,
tito f:iftnne, znvra2dili mud pot
ai Sost z niych lid! a jon asi t li
cet jich mohi jsom vzlti s sobou
do Saigonu, ostulni jiadli v bo-
Ji-
"Nu2o, todv so pamatiijoto,' 2o
jsto mdl jfi sobo pilotn, ktor no-
pfinale2el k montitilskdmu plome
nit?" "Ano, iiAmofnlka z ostrovu
Mauritiu, ktordho mi jednom z jo
ho zftjczdn zajali.... oni joj pfinii
till, aby jim sloutil jako pilota,
byl to silny chlupik, vidda bo je
st 6 pffd sobou
'Vskutku", pravil nAinofiiik se
smlcfiem, "pano komauduiite, vi
dito ho pfed sobou, nebot' jA jim
jsem."
"Jak2e, vy" zvolal Courtnu
mer, "nni bych vAs nobyl poznal."
"Ah, proto, 2o Jsem so po i-ov-toch
zmdnil, Za prvd nine pflstro
juko ('ftaiiu a pak jsem 1110 1
takd nepravj' cop, tod' alo unbyl
jsoin zaskpftvodni svd tvAfuo'sti."
"A no, ted' mne pfipadAte ovfiem
ziiAmy. Takd si vzpomiiiAm, 2e
jsem inel sto chut!, dAt vAs pove-
Mlti."
"Nehnf vam te proto na va, by-
vyprnvuji svou historii a noslAlo
inno In iadnolio nuniAliaui, ubych
so ospravodlnll. Nozapoiuouu nl-
"Alo zdA so, 2o jsto si nabyl
jnu'nl?" tnzal so Courtuunior, s
Ida v.v a2 k pate joj ziuoriv.
"Mftj bo2o, vytlolal jsom znaoiid
jinoiil a prisel jsom soin, abyck
so bavil."
H'valy pilota zainlcol se na o
kam2lk, unstrcil si ohromuy dou
tnlk a pokracoval pak s nozvrut
nyni klidom tlftlo:
"Odpust'to, pano, zajistd jsom
so Spat no vyji'idf-il; jo pravda, 2e
clovek v Paf izi 11111 si se lidom dAt.
plodstuviti, noohco-li povu2ovAn
l)ti za dobrodrului. Ale nine
zAlo21 na torn, abych vam dokAzal
2o nojsoni tak lodabylyiu ulovo
koin, procoz vam sddlliji, 2e zde
mam pfately. Chci vAm jeu je
duoho jmciiovnti, pann Matapa
na, siiutl dlo jmdmi znuto."
Courtaumor ohtdl pruve. neco
odpovdddti, v torn jakAsi ruka mi
joho rnmona se sklonila, a on
spatMl Alberta Doutreluisa.
Ah! To jsi ty", zvolal, "pli-
chAzift prAvd v cas; pojd' pftjdenie
trochu naprocliAzku."
Atuz cizince jeuiueho pouleuu
za vhodna uzunl, vzal id-itcle pod
pa21 a vlokl jej s sobou dAle.
"Kdo pak byl ten Clovdk,kte-
ry mluvil o mdm domucim?" tazul
se Albert zvedavd.
"B.-val5" nAmofnlk, s kteryni
jsem se setkal pfed peti ldty v
Cochiuchind. Znjal jsem ho na
Clnskd jachte, joj!2to mu2stvo by-
h pirAti a kterou jsem pourou2iti
dnl."
PH td nrdezilnsi i ii7nvrl Is!
s nim idatelstvl?' tazal se Albert
s usmevem.
"Nikoli; nejdHve zmocnilu se
mne mysldnku, abych je dal po
vesiti, ale pochopitelnym spflso
bem nebyl s tlm srozumen, do
klAdaje, 2e jenom z pfinucenl na
lezA se mezi mof-skmi loupt2nl
ky. Byl jsem tuk zdvofil, 2e
jsem jej vyslechl a spoutandho
do Saigonu dopravil, kde jsem
jej namoi-skym xiladftm odevzdal,
kter6 jej z nedostatku dftkuzft za
uevina uznati musili."
"Ale jak pak doSlo k feci o pa
uu Matnpanovi?"
"Tvrdil, 2e domAcl je jeho do
br pHtel."
"Tot' ale podivnd."
"Proft pak? Vypravuje se pfe
ce 0 Matapanovi, ze pry svoje mi
liony nenabyl spftsobem zcela po
ctiv.m." "Zdali pak znAS jmdno tohoto
clovdka?"
"Ne, znpomnel jsem je, ale do
zvlS se ho snadno, zeptej se jen
Matapana."
"Budu se ohrAniti", prohodil
Doutrelaise 2ive. "Ale proc pak
obGdvAS v pollch Elysskych, kde2
to jsi mne pfece ocekAvati c)itel?"
"Ty jsi tedy neobdr2el mftj dru
hy list?"
"Ne, vysel jsem 0 jedenActd ho
dind; a tvftj prvul list byl tak ja
sne a srozumitelnd sepsAu, 2e
jsem uemohl casern mafiti. Kolik
tedy potfebujeS? Udoj nine su-
nm bez prodlenl vim, ze je veil
kA."
"Ddkuji ti, mily pflteli, ale ne
nl mile vice tech penez tfeba, po
nevnd2 jsem nohrAl nn cestnd slo
vo. Podr2 si svd penlze pro lepI
pfilo2itttst. mftj mil.v."
Pfllo2itost naskytne se brzy",
pravil Doutrelaise se smlchem
,i,iM nn nfesliUfP nnl.-rnvill
nuco2 po pfosdivce pokracoval
dale:
"Povez Hint, zdali jsi se nesot
kal uAhodou -s Julienem de Cnl-
prondde?"
"8 Jiilionom de (alpronddo?"
opakoval Courtaumor, "no, toho
1 jsem novidel. Clovek ho zastihne
ostutuo z rftnn vzdy josto v poste-
li, nobot' ulehno obycejut toprve
s vychodom slunco."
Byl dnoSni nooi v klubu?" tA
zal so Doutrelaise.
"Ano, tlomnivAiu so, 2o tam
byl. Mel jsom pozor jenom na
svou bin, nosbirujo so o nej; alo
domnlvAin se, 2o jsoin zpozoroval,
ktorak okolo bakkaratovdho stol
ku obchAzel juko hladovy vlk;
patrnt jo v trapnd Ubiii."
"ObAvAm h.0 takd; ule byl v klu
bu, kdy2 jsi so tam dostavil?"
"No, dostavil, so mnohom po
zddji, no2li jA. Vstoupiv o
uodind do dervondho salami, ne
znstihl jsom ho tam a v druhdni
liobyl nikdo. Ale k comu pak se
ptAs ki torn vfiem?"
"Proto, 2c mud chudAk tines
doolodno dopsnl, 2o by nine po
2Adul za jukousi slu2bu."
"Potfebuje pontz, ueni-112 prnv
da?"
"Mftj ty boe, auo prohrAl takd
u ueat'ustuou uAhodou je jeho
vfitltiu pun Bourleroy."
znain, zapnjOII jsi Julionovl tech
(il)OO fruukft.'
"Chtel jsom 11111 jo zupftjeiti;
alo on Dolodnou zinizel z "Cafd
do la Paix", kdo jsom 8 nim snl
dal." "Aniz vzal pondz? Co2 pak ho
zbl.'iznH?"
"No, bozpochyby iiechtel ty po
nizo vzlti u pfitoinnosti pann Ma
(upturn, ktory pojednou vstoiipil
a it nasolio stolku po douuickii so
nlobodll."
"Nu, inohu d potnysliti, proc
h Vaftkom so poradil. Nopochy
bne ni vypftjcil oil pann Matapa
na jukousi suuiu a pfitomuost do
nuioiho byla inu truputi.'
'Mel jsom tou2 myfilduku, jako
ty 11 bezel jsom zu Julienem, alo
viio jsem ho ncmohl dohouiti."
"Nu, nu, vSuk on se znso obje
Ostatnd so zdA, 2e so o neho
volice zujiniAs, ani jsem nevddel,
zo jsi s nim tak spfAtelen."
"PfAtolstvi neni vlustud to
pr;ivd slovo."
"Nn, pfiznoj se, ty se znjlmAs o
joho st'strii?''
"Hloiue do Calprendde do cold
veci niceho nenl a pfece se vracls
ustaviCne zuse k td2e veci."
"nni, tines inAm vA2nou pflcinu
k tomu."
"Jakou to pfldinu?" tAzal se
Doutrelaise udivene.
"Moje teta sobe umihiln, ze
nine s ton mladou dlvkou ozenl.
Ah! Tedy jsera sprAvufi uhodl, ty
ji milujeS?"
"Ty se 8 nl jnAS o2eniti?
V2dyt' ji sotva znAS."
"O to se takd nejeduA; ale bud'
klidny, nepodivAm se nui na tvftj
ideAl, n2 se stane paul Doutre
laisovou, nebot' ty se s nl o2eniti
musis a tuAs. Pomohu ti pfi torn,
sec budui"
"Ale ty pfece k tomu niceho
pfidiniti nemft2es."
"Co pak ty vis? Otec je pflte-
leni puul de Vervins, md tety,
kterou zajistd na tvon struuu na
klonlm." . .
"Nikoli, Jncquese, 2AdAm tt za
to, necifi toho, nudarmo bys mud
jen skodil.'
"Jak ti je libo, mftj mily.; a ted'
si zajdeme na, chvlli do leslka
jsi-li srozumtn?"
"Ne, niAm jeSte neco na prAci,
inushn te opustiti."
"Bezpochyby dices se dati za
svyin nustAvajIclm Svakrem?"
"Jacquese, ty mne nudls."
"Nu2e jdi si a hoU so za tlm Ju
lienem; led ticho, tu pfichAzl jeho
otec."
"Jeho otec?"
"Ano, hrabe Calprendde pfi-
stupuje prftvd k nAm."
Courtaumor dobfe videl, jak
hrabe rychlym krokem k nim pfi
stupoviil. Oba pAuovd pozdravili ho pfi-
vdtivt, on ale se tvAfil jako by
Doutreluisa neviddl a podAvaje
Courtaumerovi ruku, pravil:
"TdSl mne, pane,velice, 2e jsem
vAs zde zastihl, rAd bych na o
kam2ik 8 vAmi mezi ctyfma' oci
ma promluvil."
Pii tdchto slovech pfitAhl Jac
juosu stranou, tAzaje Be rozcile-
u.m tunem:
"NenM12 pravda, mftj syn je
cleuem vafielio klubu? Kdybyste
ho dnes yeder spatfil, fekndte mu
proco, aby, pokud moinA, rychle
mne vyhledul. Od 9 10 hodin
budu u pan! de Vervins, pak se
vrAtim domn."
"Spoldhejte Aplne na mne, pa
ne", odvttil Courtaumer, "ale sll
bil jsem svd tete...."
Neskondil nui svou vttu, ne
bot' pun de Calprendde ji2 ode
Sol k Doutreluisovi, ale i ten jii
zunzel.
Na starych kyvadlovych hodi
nAch bylo devet hodin,, kdy2 mar
kka vstoiipila do jldelny, ve kte
re stary sluha upravoval stolek
na finj.
"Mftj synovec joSte nepfiSel?"
tAzala se sturA dAuia.
"Ne, jeStd ne, pan! murk'zo,"
odpovdddl slu2ebnik.
"DobrA, dAs jenom jemu a bra
bed de Caprondde vstoupiti."
"Zcela dobfe, milostivA pan!",
odvttil Francois s poklonou.
ftlu2cbnlk zmizel, ale hned zase
dvefe otevfol a oznAmil:
"Pan lirubd de Calprendde!"
"PfichAzlte v pravy das, mil
pMtol!", pravila murkza. "Byla
bych uiAlem usuula. Inu, st'Arne-
nit1
V)
"Led poslyste! Dnes z rAua za
mijiia jsem uiok: Jacques se
lined nevzdnl, ule budeme-li do
bfe inanevrovati, zajistd 11a ko
nec bude kupitulovnti. Ti nilatfl
lidd sotkaji se jednoho dne nAho
dou. Kde, iievini jeStd. Jak pak
by to bylo s hudcbni zAbuvou?
neodpovldAte? Alo, lloberte, co
pak je vAm? DoufAm, 2e se innd
mft2cte svdfiti se vsim?"
"Auo, to inohu", dolo2U pAn de
Calprendde, "a prAvd jsem vAs
chtel iadatl aft radu."
"Jsem zcela k vasiin slu2bAMi
00 pak so stalo?"
"Mnrk.(zo" pokracoval hrub3
po maid pfostAvco "co byste uCi
ulla, ktlyby vAs syn byl zlodft?
join?"
"Nerozumim vAm, mily pfie
II", odvdtlla markyztt.
'Nu2e tedy, mftj syn dopustil
so necostneho skutku", prohlAsil
hrnbd, "on krudl."
"Ah! To uost'astnd dlte, jsem
skutocn vsocku zddsouu. Ale Juki
pak so to pfihodilo? Mluvte, Mo-
borte, jnosiiu vAs!"
PAn do Calprendde se zuuilceli
plakajo."
"Znv.nila to snad bra?" tAzulu
so inurkyzn pohuutu.
"No, vy se my lite, niarkvzo".
pravil hrabd, svd nlzy zakrvaje.
"Julion noodvAddl ve hfe. On w
paklicom vloupal do bytu a u
kradl uAhrdolnlk zuaend ceny."
"Nuhrdelnik? Co pak s nim
zaniyfilel?"
"Chtdl jej zastavitl nebo pro-
dati, nebot' mdl dluhy, kterd chtdl
znplatiti."
"lleriji dluhy? V2dyt' jsem
vAm to Ji2 pravila. Chudfik, patr-
nd pozbyl rozvahy. Left flkejte si
co chcete, mif Boberte, uemohu
uvofiti, 2e by se byl dopustil vAft
syn tuk nopocostudho skutkui
mAm jej zu povuhu podestnou."
"To jsem a2 dosud tukd mv
slil", septal nest'astu- otec."
"Zdu-li jste tlm jist, ie je U
neu? Kdo pak ho obviQuie?"
"Clovdk, kterdho neuAvIdlm,
kterym opovrhuji, mftj doniAd
Matupan."
"Tomu clovdku nAle2i nAhrdel-
nik?"
"Ano! On tvrdi, fe Je" rodin-
nm Sperkem."
"Nu, dobra na cem pak zAklAdA
svd podezfenl?"
"Na pflbdhu, ktery' se udAl dne-
5nl noci v domd a kter mu vypra-
voal jukysi pan Doutrelaise, kte
ry tain takd bydll."
"Doutroluiso? Toho znAm; uu-
2e, co pak viddl tento pan?"
"Neviddl niceho; ale vide! je
duoho pAna vychAzejlciho z bytu
puna Matapana, ktery pak do md-
ho bytu rkroCil."
"A na takovdm dftkazu zaklAdu
tento Matapan svou ob2alobu?-i-
Ah, prosfm vfis, tot smdsnd." r
"To jsem mu takd fekl, kdyz.s
tlm pfiSel ke mne ukazuje mu
dvefe."
"Tak jste dobfe ndinil."
"Ano, nebot' byl jeStd tak drzy
2e mnt md mlceni odkoupiti
chtdL 2Adaje za ruku md dcery;
ale niemdnt mftj syn kradl", pra
vil pAn de Calprendde s h'lubo
km porzdechem.
"Ji2 zase! Ale, mil pflteli,
dokaite mnt pfece, 2e pan Matu
pan se nennil. Vy mne ubijete
utAlymi svmi tvrzenimi, dokaito
je pfece!"
"Dnes rAno'-', odvetil hrabd u
tlumenym hlasem, 'nalezl jsem....
nAhrdelnlk."
"Kde pak?"
"V kabineto, ktery pfildhA k'
pokoji Juliena."
"Tot' nepochopitelno....Co2 pak'
jste nAbrdelnik jii viddl, 2e Jste
jej opdt poznal?"
"Pan Matapan mnfe jej popsai
a vddtl jsem, 2e ie sklAdA vel
kych opAlfl."
"Ot)41fl? Tot' podivno. Ale co
pak fekl vafi syn, kdy2 jite uci
nil tento imutny nAIez?"
"Nebyl pfitomen, ale na'neJtg-
tstl byla Arietta pfltomna."
"Jak snesla tuto broznou rA-
nu?"
"Omdlela v mdm sfiruSl a jA;
jsem ji opustil v 2alottnem sta
vu."
Nastala pfestAvka, nacei mar
kza pokradovala si aby m blft
sem:
"Mfti DMteli rhAnn vrtl Kot m.
ciuiti?"
"Co mnt radite? Nechtfl lien
jeduati, nepoptav se vfis."
"UvAdite mne do vel kych rot
pakft, ale dtkuji vam za vail dfl
vdru. NejdHve mnt povtate, c
se stalo s nAhrdelnlkem?"
"MAm jej zde', odvttil t)An de
Calprendde po maldm zdrdbAni
poioziv sperk na stul. Markyza
jej spatfila bedlivt prohlddla
zamumlulu puk:
"Tot' podivno! Podivno, my
slim, 2e jBem ten sperk jii jednou
vidtla."
"Kde pak?" tAzal se paa U
Calprendde 2Ivt.
"To skuteine uevlm, ale my.
slim, 2e ty opAly uemam poprvd
v rukou. Left vrut'me se k bla
vni veci. Bekl jste mnt prAvt,
2e syn vAs nebyl pfitomen, kdyf
jsto uebluhd kameny naSel. Ale
piece jste ho dneSnlho rAna vl
ddl?" "Nikoli", odvttil Calpreaf!
hlavou potfAsuje, "po cely des
jsem ho bledal, ule nemobl jseni
joj naldzti."
"Takd ne v torn ohavneni kl.
bu?"
"Turn nebyl."
"Ale pfece tam byl daslal