ZTRACENY
Pl.om.6iri.
NAPSAL FORTUNE De BOISGOBFJ.
"Vtte-li pnk to zcola jistP?"
"Zcela jistP. Zasloohl jsom, jak
so oUkMI kilo v zaniku a tudiZ
jsoin inel .a to, Zo to jslc vy."
'Xu.o, co byste tomu fold", od
elil Julien, "kdybych vAm fekl,
f.a to nebylo poprvd, co uokdo tuj
no do mdho pokojc so vloudll?"
"ftckl byoh", odvPtll Doutro
laiso, "7.0 no vloudll do vasoho by
iu, it by vAs okradl."
"All, uikoli,'' pokracoval Ariel
tin bnitr, "prattle 111111" nebylo u
krndono a vim to jon proto, Ze
vPci, ktord jsom postnvil 11a ji
Btdnt nilstp, nuldzaly .so jindo. NA
bytek b.vl poHunut. Zidlo byly pfo
vrZeny, jako by by I ohodil nPkdo
v mdm pokoji bozo sviPky."
"Ale tot pfece prnzvlAStnl!"
"Tim zvluslnPjsi, ze so to pfi
hodilo od td doby, co jme so pfo
atPhovali, Ptyfi a. potkrAto."
"Ale podlo nidho rozuinu vy
sVetluje so voc docola prosto. Ko
mornfk vuSolio otco takd vAs asi
obsluhuje. ProSol pokojem, ktory
vy olarate...."
"Mftj otee nonift vice komorni
ka. Kuehafka nespi vice v byte a
Hlnka md sostry by nedovolila,
a by nPkdo pfekrocil mftj pokoj,
nojseni-li doniu."
'Men mftj pokoj'", pokraPoval
Julien, "infij noCni nAvstevnik
pfkropil. Vnikajl-li lido! nocni
dobou do mdho bytu, a b.v mno o
knulli, jest nine jicb srdePnP llto,
nebot' nosim TSoehny svd pcnisce
stale pfi sobP."
"Kdo dokAZe, Ze tito lid5- no
vstoupili dAle, neZ do vnscho po
koje, nebot' v druhdm pokojiku
spozorovnl jsem osobtt, kterft va8
byt otevfoln a kterou jaem poklA-
dal za vAs."
"Kterak to TSechno vite?"
"PMpnd na schodech vzbudil
mou zveduvost; s mdho okna lze
pohliZeti do okon vusich; poltldd
nuv tam, spatfil jsem stiii, ktery
koleni okeii obehAzel, nejdfive ve
vasem pokojiku a potom v pru
covnCs Skoro se mnfi podobalo, ja
ko by byl xoklekl,"
"A co se stalo potom?"
"To nevfui vice, nebot' jsa pev
ng pf-esvMCen, ?.e vy to Jste, zu
atal jsem v pozadl."
"Tot' zvlfifitni", fekl Julien za
my51en. "Uyl byHte snad odhalil
vyBvPtloni, po ueui2 j i cely niesic
pfttrAm."
Albert bedllvC jej pozoroval;
jebo podezlenl pFemenilo ho pl-i
ce6 rozpravC v jitotu 1 pomyslil
ei pli Hob&:
"On vzal ten nahrdelnik, aby
si opatPil penlze; tCmi chtel
Bourleroyovl zaplatiti a po to" jej
vyzvati; ucel posvPcuje tdmC'P
prostfedek."
Zatim co Albert tato pozorova
ni cinil, zapAlil si Julien s pfemy
fillvou tvAH doutnik, nacez pojed
nou pravil:
"Vy.jste jil-ece jen St'aatitf Clo
rik, 2e life tak mAlo boldujete.
Jd se ji neniobu vzdAti a pfece ae
niue dostalo dosti ponauueni."
'Poslednl bylo jionekud trpkP,
jfal jste se U mdluzuikem pana
Bourleroye."
"QvRem, je to trpkd a vy mnfi
neuvPHte, v Jukdm dCsniu stuvu
se naldzAm v poslednloli dvou
dnoqli. JJa StSsti cbcete nine po
mod a to je skutociie fitc-sti pro
ue, nebot' v takovych pfipadccb
trficIvAm blavu a byl bycb h to,
abycb stflbrnd nAPini otcovo so
bral a do zastavArny odnesl.''
f "Oh, mily pHteli, vy muu nikdy
neptesvC'dCito, ze byste se dovodl
dopnstiti Satn(5ho skutku. Ale,
2e .vyfyvjb mlivite o zastavArne,
chei yam pfeee ukAzati vt'c, kte
rou jsem dneSui noci nalezl. Don
fain, 2e by nine peknou sumicku
na nl zapAjcili'', pravil Doutrelai
e s snievem do kapsy sabaje.
"Nue, .co tomn HkAto?" tAzal se
pak, hodlv opAl na prostfrku, pfi
torn ostfe na Julienu polilizojo.
"Vellce krAsn.f klonot", jiravil
Julien zcela klidno. "Skoda, ?.e
opAl pfinAfif neStPatl; kAmen jest
ph'skvostu."
"Vy veflte v tento pledsudek?"
taniumlal Doutrelaise, jsa spolu
pf-ekvapon a roznfceu, vida ho
tak klidn(?lo.
"No docola. ale nine jdo vi5e
kflzem, tak ze bycb za zYidnou co
nn lento skvost noebtel nositi."
'esltledavAto uic zvlastnUio
11a t out opAlu?"
"Hie, no?, jebo lesk.... VSak pPo
ce. Ketizok, ktery Hpojuje tento
opA), jovf zcola cVrstv.v loin.''
"Ano; uplne jiravda."
"Ale I'Uu se to stalo?.... Vy o-
vftoni novlte 0 niceiu, vdyt' jslu
ho nalezl."
"O vim (o pfeco.',
"l'ak vfte takd, koniu uAle?.l?"
"Domuival-jsem so, Ze to, vim,
($1
nlo ted' skoro za to 111ft i muslin,
ze jsem so ztnylil.''
".Mily pfiteli, nechtr-l bysto so
vyslovlti trcbu zK'tolnejl'."'
"Volice rad. .la sAiu jsem zlo
mil rotlzok, ku kteriuu tento o
pAI byl pf-ipoviipn."
"Ale, pro bub, proc imk?"
"Aniz jsem tomu vlastne obtol;
zatrbl jsem a kAmen innO znstal
v nice."
"Kozumlin pofuido mno."
"Tody h'kiiete mm' zcola u
pMnino, znAlo-li tento opAl, no-pMponiliiA-li
vAm nieobo?"
".Mil- pfiteli", zvolal Calprone
do se smloliem. "ZdA se, ze nine
niAto za klenotnlka....''
"NMkoli.... ale...."
"NuJSo, tody kani pak smofujl
vlastne vsochny vase otAzky? Vy
se nine IA.ote, jako byste b.vl vy
sotfovacini soudc'MU a ja ob.a le
va ny."
".MAto jiravdu. niAto-li nine za
smoSnC'lio. Haeto odpustitl, ale
1110I jsom zvlAStnl mySlonky."
".lake, proslm?"
"Doninival jsom so,' Ze (onto
nahrdelnik nAleZl vaiu."
"Ah! Vy se k tomu vraclte. Vy
niyslite tody skutecno, w kupcim
v klenotocli.''
"Xikoli, pMsahAin vAm; ale
vzdvt jste inohl tento Suork zde
diti." "Kdyby tyto kameny mnf nAle
zely, bvl byeh je )f. davuo zpene
7.il." "I kdyby byly CAstl z dedictvl
po vasi matce?"
"TakP; ostatnC vim zcola uroi
to, ze inozi sporky 1116 matky ne
byl ani jodiny opAl. Takd nikdo
vice takove kaniony na krku no
nosl a byly-li nkdy modou, bylo
to zajiste v dobAch prasturych,
nebo v dalok'ch zeinlch, jako v
.Japonsku nebo v Clnfj."
.Julien pronesl tato slova hla
sem tak pfirozen'in, ze Doutre
laisovo podezfeni tniL-P I'iplne vy
niizelo. "Nu?.e, vyslovte se pfece ji2",
iiolcracoval Calprenedo. "Kde
jste ten kAmeu nalezl?"
"Slovo "nalezl" neul vlastne
zcela spravnd", pravil Albert s
usmevem, -spise jsem st no vy-
dobyl."
"Jak to?"
"Tim, .e jsem nAhrdelnlk zlo
mil."
"Ale u vSech cortfl, koniu pak
jste jej vy trhl?"
" zdyt' jsem vAm piece sv5
dobrodruzstvl z minute noci vy
pravoval?"
"Ovfiem."
"Nuze pM t6 pPiloZitosti chopil
jsem se jakhosi pPedmOtu, tubal
zan ze rSech sil u tento opAl zfi
stal innfi v rukou."
"To je ale pa!iiot!kodne A jal
jste jii'ipadl na myfilf'idai, zo ja
se potuluji jio schodech s tako
vyni draliocenn.vin kloiiotem? My-
sil jste snad, ze jsom joj
ukradl?"
"Ne, zajistd ne", odvetil Al
bert. "Myslil jsom, w tento na
hrdelnlk nalezi vAm anebo neko
mu z vasi rodiny a zo jste joj za
stuviti elitfil, jsa v Usui peiieziteV
"Vy mate tuzo 5j)atn5 ininoiii o
111116", pravil Ualprenedo ostrym
hlaseni, "a uzuavaiu to za zvlASt-
nl, Ze nine tyto podivud udAlosti
jMidklAdAto, ktord nocni dobou so
pPihodily v dome, ve ktordm oba
dva bydlfme."
"I'odivnd to udalosti", zvolal
pojodnou jaksl hluboky bias,
"zda se, w podezPivAte mftj duui."
Uoutrolaiso blavu zivd- pozvedl
a poznul ku svenui nojvetsiiiiu
pPekvapeni panu .Matapaua.
('alprenedo jako posedly s Zidle
vyskoeil a vrhl so na svftj klo
bouk, .Adajo volitolskyin hlaseni
na oJSnlkovi svdho pPovlooiukii.
ZaraZon pozoroval Doutrelaise
stPidave .luliena a svdho doinAci
ho, ktery se tu objevil v dobu tak
uepPileZitou. '
"JakZe, Juliene, vy odcbAzi
to?" zvolal Zivo.
"ZdA so pane, Ze vas vyhanim",
zvolal Matapau s usiuf'.skoiii. "l'o
divno,.zo vSickni moji nAjomnici
zmizejl, jakmile se objevim".
Calprenede neuznal vhod k td
to poznAmce dAti odpovC'd', ale u
pn'hl, jako by mu b.vl i vSlckni je
bo voPitelovd v patach.
.Matapau pozoroval tuto malou
sednu s nevyftSlm duSevnlm kli
dem a z ieho t'lsmPvu dalo se sou.
Lditi, e se mu zdalu b.V'tl volice I
uejainA.
Hylt' to inuZ asi DOIety, zavuli
td a vellce silnd postavy, .loho
cemd vlasy nevykazovaly jeSte
ani jediud stPSbmd niti a jcuom
vousy poclnaly pouekud do sera
pPoohazoti. tleho Ci leskly se ju
ko Zhavd uhli a kdyZ t siuAl, u-
KLENOT.
Uaovii I oslrd, PurokraHiie bile aula-.
"Ohlol jsoin zde nPkoho oceku
vnti", pokriicovti I Mntapau. "Ale
ocokAvnn,- so nodostavuje. .lost,
vain to uopPljonind, zaujniu-ll za
tlm niisto pana do (.'alprenode'.'"
"N'ikoll", odvotll Albert.
"Xobudu vas pMlls dlotiho mi-
diti. 'allin kuPto tento dobryjloZil .Matapau, nob inysllto, Ze so
doutnik", pokracoval .Matapau, nokdo olttl vloiiiati do bytu pa
"Dal jseni si jlcli v poslodiilin ro-
co
10.000 kusu z llavany posla-
ti.
"Dokuji uctlvd, pane Malapa-
no , pravil Douiroiaise, prijiiuajo
skvostiix'1 (onto dar.
CoZ, pak u vsoch Perl ft, pf iteli
vaseniii se priliodilo? Zdyt vy-
razil, odtud jako SHeiiy."
"On je nokdy rozniarn", r.aniu-
nihil Doutrolaiso.
Ovsoin, rozniarn.v jako tvrdo
sijny knfl. 'dull pak so nestil in
let'' k vain hruM?"
"Oh! ja jsom si toho uovsinil."
"A dobPo jste iioinil. Ale Pole
note nine pfece, 0 jakychto podiv-
nych udAlostech vlastne niluvil,
ktord za doby nocni v iiidui dome
so oflohravaji?"
1'oiiovadZ Doutrolaiso k lomu
nilcol, pokracoval Matapau so
sinlchein: "Kdyby otee toholo
niladdho liiuZo vodol, Ze syu jebo
po cold nod se potuliijo, snad by
joj ve svdm iiokoji uzavfel.
dostAvA so patrnP panu do OuN
pronodo nalezitd onorgio. 1'rAvP
jsom mu ponavrhl volice prospPS-
ny obchod, aniz jsem inohl roz-
hodnou odpovPd' od nebo obdrze-
ti; vsak nikdy vice jebo prAh no
)Pokroclni." Albert volno si oddoohl.
"Ale tod' muo Poknoto. mily
pfiteli", pokracoval hostile! dfile,
"jakA to jsou strasidla v lndin do
me?"
"Strasidla?" opakoval Doutre
laise s usnieveni, 'nikoli, cteny
)aue, to nejsou prazauna strasi
dla. To jsou lidd z niasa a krve,
jako my, nebot' stoiipaje po sclio-
doeh nahorii, vrazil jsem do jed
noho panu."
"To je vseeko?" zvolal Doutre
laise se sinlchein. "To je ovseui
neppijemno, ale vZdyt' pfece uo-
jste ze skla a doufAin, Ze druhy
si takd nezlomil ruku, nolio no
hu." "Zcela nic si uoziomil..,. ale ru
ku lime sti.kl tak silne, zo bych
byl malem vykflkl. Nicindne jsem
se nepohuul a odrazil iiniZo ke
zdi."
"Tedv nPm- boj. .luk pak skon
eil?" "Sel jsom svou costou dale a
on iioinil lotdZ."
"To jest, vy jste vystupoval na
horn a on dolu."
"Nikoli, o'n krAPel pfede union
uahoru. t'ospfchiil jsem ko'lom
nPho, on nehledel, aby nine doho
nil, ale takd nezfistal stAti."
"lvdo pak tiin iiAiiiPsiPnil;eni
inohl byti?" pravil Matapau za--niyslon.
"Ilezpoehyby nPjaky slu
ha, ktery bez dovoleui vysel u v
krpnio so opozdil."
."KnadvAs?"
"Nikoli."
"Nuze, muj takd no. Prosim,
feknPto nine piece, vo ktordm po
scliodi Hrazil jste so s tim mu
Zem?" "Mezi prvniin a druh,(ni."
"V prvniin bydlini jA, v dm
hdin pan do Calprenede, ktery ma
jen Zenskd sliiZobnd. Vo tfotini
poohodi bydli pan Hourloioy,
ktorv si dovoluje luxus koiuor
nlka'."
".Is.em tim jist, zo to nejiiyl ZAd
ny sluha."
"N11Z0, byl-li to nejaky jiAn,
bildote pfece takd vodeti, ktery
byt on pfekrocil?"
"Zajistd, bvt v druhdin poscho
di." "Pak to b.vl tody hrabe do ('al
prenedo, nebo jebo syn."
"Myslil jsem, Ze to byl syn, ale
ten ninP jn-AvP vypravoval, zo aZ
do dvou hodin byl v klubu."
"Hyl snad ioto,tak nirzuty?"
tAzal so pan Matapau.
"Nikoli. byl ve Spatnd naladP,
ponPvadZ prohrAl ve life."
"Aha! A zaplaceni jest jinA vPe,
kde pak by takd solum! ponP.V"
"Do toho iiAm pfece snad nice-
ho noiii". odvetil Doutrelaise o-
strym tonein.
"Nu, snad nine pfece novo do
toho je". zabrucel Matapau, "ale
ted' so 0 to iiojohna. Podivnd u-i
dAlosli, 0 kterych jste prAve inlu- odvetila dlvka ostychave.
vil, oniozuji so tody na nocni do- "To nomysllm", odvetil pan de
brodruZslvi, kterd jste nine pra- Calprenede s lrpk.ni usuiPvoiu.
ve vypravoval. I'pfiuinP fecono, ; "SlySol jsem ho po celou uoc pfi
neuznAvain za vhodno, zalu'ijiti v chazi'ti a odchAzeti a doniuivani
td veci vy,5otfovani. PAn do Cab. so, Ze si ani neulehl. TPs! 11111P
prenede vAm nochtPl pfipuHtiti, ostatnP, Zo neni pfitomen, nebot'
Zo jste ve tine do nPho vrazil, ale, nine jost vAZnP s tebou niluviti.
jenoin on to inohl byti,vkoho jste Nocht nAs samotny, Julie," pni-
pfitlaeil ke zdi.
Pfi td zAbavP podafilo so Don
trelaisovi, opAl, jeuZ na stole zft
stal vlezeti, pfikryti svym ubru
Hem, naPoz uspokojen pokraco
val :
"DouiuivAiu so, Zo se inylite,
neni to Julien, s niuiZ jsem tdto
uoci maly boj podstoupil."
"Nlize, k(o& pak J I i . It.vl b.v b.vl
piiim de Ciilproiiodc prokropll?"
"To uevlin, uoroi II on, uekoll
shledal nPkollkrAte v pokollch,
ktord (di.va, stopy iinonloli na-
iv5lilv, s nilsta postulate nabytok,
! jiPohiUond Zldlo, atd "
"VZdyt' jsem vAm Pokl, Zo no
jsou strasidla v 1110111 donnv', do
na do Calprenddo?"
"Nu, die iiidho infiiPui byl inuZ
z ilnoAni noci obycojn.- zlodPj."
"Co pak b.v byl chtPl nkrt'istl?"
tazal so Matapau posmPiinP.
"Ilrabo pfece neuiA Zadn.d'h po
kladu.... Ale suad joj olouplli o
skvost ktery jste ukazoval jelio
synovi, kdyZ Jsom vslupoval do
rostaui;antu."
".laky to skvost?" tazal st; Dou
trolaiso se zurdenlin.
"Ktery zdo pod svyin ubrusem
iischovavA to."
Albert pociliv, Zo si ponPkud
zadal a Zo ZAduA vytacka iioni vi
ce uioZiia, zamiiiuhil, iibnin dava
jo stranou: "NochtPl jsem vAm
to flci, obAvaje so, Zo byeh vi'n
znopokojil. Ale inuZ, s kterym
jsom so stfetl dnesiii noci na
schodecli, byl bez pochyby zlodPj.
Teutu k Anion m'lleZi k iiAhrdolni
ku, ktery drZel v nice; pfl zapiiso
Jsom mu jej vytrhl."
"KAPito-li nine laskavp dAti na
hlddnoiiti na ten kAmen?" tAzal
so Matapau uApadno zvpdave.
Chopil so ho a race joho tliisly
se mimovolnp, kdyZ je zase odlo
zil. "Mlnlte tody", tAzal se Mata
pau, "Ze (onto opAl panu do Cul
prendde byl ukradon?"
"N'lkoli", odvPtll Albert, "to
ne; takd joho syn tomu nevefi."
"To je jodno; zAleZi nine na
torn. zlodPje vysotfiti. My vsickni
jsnie v tdto veci siicastnPni, ne
bot' ton tuAkAf bydli v mdni dome,
o toni jsom pfoHVodcen. NeZAdAm,
abysle nine (onto prfivodnl pfed
mot svofil, ah' doiit'Aiu, ze 11a vAs
spolohati mohii. Noni-li pravda?"
"Zajistd."
"Pak doufAm, Zo vypAirAin br
zy vlastnika toho nahrdolniku.
Ale 11Z je jodna hodlna, pAn, kte
rdho ot'ekavAin, nepficliAzi; pftjdu
dimfi."
Pfl techto slovech nodal Don-
trelaisovi ruku, opousteje ry
chlynil kroky restaurant.
II.
'Jlrabo do Calprenddo niel kdy
si zna'Pnd jinPni, ale po snirti joho
nianzolky zinizoly sfPstl a radost
z joho doniu. Pan do (?alprondde
mol dye cbyby, ktord vsocliny je
ho dobrd vlastnosti zastinovaly.
Tr'pPI toiihou po vselik.vch objo
venieh, vzdy se doninivaje, Z
pfiroda z noho ticinila znamenitd
lio spckiilnuta. .lakykoli vynA
lezce, ktery k 11P11111 so obrAtil.
niolil byt tim jist, Ze mu hrab"
svfij inPhoc a svftj vliv da k dispo
sici,
Ale noblahyiu sjiftsobeni vSe
chny vynalezy so zliatily, pohlti
vfio jiejvotsl cast joho jinPni.
Vsak pfosc vsochny ruzud no
usppchy nepozbyl hrabe dftvPry
jsa povzdy ochoton, svd utkveld
mysldnce pPinAseti dalwich no
vyoli obeti.'
.lulien miloval svdho otee, ale
nedovedl pflvyknonti douiAcimii
ziv lu, ktery 11111 otee nikterak
noviiucoval. Mnohem lepe dohodl
s so svou sent rou, jez noniola ani
jodind z joho chyb. Ji se svPfoval
so starostuii, onn jej tesila a jen
od 111 pfijiuial rndy, kterych
I VhOin vetsinoii neuposlechl. Hyl
, vZdy ochoton, ji hajiti, tak Jako
by ona byvala vzdy ochotna. za
lioj so (diotoviiti a pfev7.it i joho
liAjeni. Takd dues tomu tak by
Jo. Proto Ze Julien cold doiiolo
due probohal, aby nPjakd peniz
elmal, nedostavil so k snidaui
Kraico no jodnd hodiuP vkrocil
hrabp do jidelny a tvaf joho se
zneluiiiifiki, jakmile spozorova)
nopf itorunost Julienovu. Arietta
byla bloda a jeji oPi slzami zaro-
8(Mi j,.viy a?( ,,.(115 zPcjmP jeji
dusevni stav.
Ty ji 'duos zAhy rAno vysla?"
nza sc. ., Calni'oiidde. no-
libiv ji na Polo.
"Ano. drahy otee. Shi jsem do
kostola", odpovPdela zdrahavP.
"Jak pozoruja, Julien neni pfi
toiiK'n". podotkl hrabA zustuusi
lo. "Mysli'm, Ze Sel do sormirny",
vil ku koiuorne, joZ takd lined sift
opustila. "Vis-li pak, co pan
Matapau 11 nine poliledaval?" tA
zal se pAn do Calprenddo po pfo
stavco. f
"Xikoli, otee", odvetila Ariel,
ta, ''doinySlini se, Ze chtel mluvi
ti s tebou 0 obchodech."
"Nu, jaksi obchod mne ovlem
poiiiivrhi; Zadal tune o tvoji 111
..."
"Tento navrli jest Ink podivu,,
Zo si ho nedovedu ani vysvPtlltl,"
zamiiiitlahi sleciia do Calprcuo
do.
"VysvPllnjl si Jej zcola presto;
011 jost noun I a domiuva so, Zo
joho ntlllony dostaPuJi, aby pro-
past, ktern nAs od sobo dPH, pfo-
k'loiiuly, ale dal Jsom se mu do
obllcele do suiichti a 011 nine se
vzlekoni v srdcl opustll."
"Xu StPstl neniAto so od nPho
nlcoho obAvatl."
"Nikoli, alespoft so noodvAZI,
aby ninP zfejiuP vypovPdPI valku.
KroniP loho brzy vezniou vy.AJo
mud styky za svd, ktord jsom s
nlin ndrZoval, nebot' jsom so u
stanovil, datl v,'povPil' z bytu."
Chceto dftm ton opustitl?"
tAzala so Arietta ZlvP.
"Zajistd. Jo ti toho llto?"
"Xikoli, ale pMvykla jsem to
mu (lomu a ubohA uioje iiiatka
zde zomfola."
"(''aslokrAto jsem toho llto-
val", pokraPoval lirabd dAle, "Zo
Jsem ton dftin uokoiiill,kdyZ jsem
jcstP inohl a on 11111P joj prodatl
ohtPI. Hyl bych unikl Irpkdmu
bolu a Pas! svdho jinPni byl bych
zachrAuil. Alospon bych tube mV
co zanochatl inohl."
"0 jA so nohrozini chudoby",
zas(ptala inladA dlvka.
Ano, vim lo, Ze nu'is zlatd
srdce a Zo suosos chudohu s hr
dou mysli. Ale doufAm jostP, Zo
ji unil'iic.). I'fitoinnost jo ovsoin
smutna, lop doufAm v budouc-
nost, ktdrA ,1,,n' vice vrati, nei
Polio jsom kdy pozbyl."
"Mftj boZo!" vzdyehla si mla-
(1A dlvka, "vZd.vl' prosim dennp
za vas a za svdho bratra."
Modll se radPji za Jiiliona;
dennp se chvPji, Zo by na nioje
Jiiiduo liaubii uvalil."
'( mily otee, doufAm, Zo by
so nodopiistll nikdy suutku uepo-
Pestndho."
Kdyby o ueinil, zabil bych
jej! I.oe pfoslailine na torn a
niluvine'o tobP, nilla Arlotto.
Xeniohl jsem tomu parvenuovi
zabrAuiti,aby so neucliAzol o ti von
ruku, ale tAZ inyslouka iiidZe nu
padnoutl take jindho pAna z
t.V'chZ kruhft spoh.'PenskyVh a to
mu bych to lU'i'ad zaso vydal. Jen
jeden prostfedok jost, abys u
chrAiipna byla takovych dotiravo
stl; tfeba, abys se provdala, dra-
lid dUP."
"A bych se provdulu?" opako
valo mladd dPvce s pohuutim.
"Ano, ale s hezkym a intelli-
uontnim niladvni uinZeni. XozA-
dAm, aby byl bohat, jsem spoko
Jen, bude-Ji zabezpepeua tvoje
budoucnost. NuZe? Co niluis 0
mdni nAvrhu?"
"0! mily otPe, nikdy vas nechci
opnstiti", juavila Arietta rozpa
Pit P.
"Aeh, to je obvykh'i odjioved',
ktorA se dava v pfipadocli tako
vych", zvolal hrabe so siiiiehein
"Ale tim se ncuspokojiin. Nu,
uioje drain? ditP, kdybych li pfed
stavil svdho kandidAta, svolila
bys k suatku, ano, Pili nic?"
"I'pfininP fecono, in'tl' otco, in;
niohu so dfive vysloviti, dokud
jsem ho uovidPla."
"Tody, poslys nine. On Jo tficot
let star, ma pfijeinny z'vnPjSek
a elogatni, ublazone spftsoby
Nuz necliApoA-li lesto pofAdo. ko-
ho iniuiin?'' ,
' "XiktorakZ", odvetila Arietta
ncsinple,
'Tody ti pouiohii. Ty zuaS pfe
ce nasoho sonseda zdo z liofejAkn,
pana Doutro'.aisa."
"Toiio", zvolala slecna do Cal
prenddo so zardPnlin "za toho by
sti nine chtel provdnti?"
"Kdo pak o toin mluvi?" tazal
se n rat ie, eoio svra.stujo, "loiuil
pfece sama nevPfih."
"No, ne", znhOptala Arietta
bloda, h tPesoucim so hlaseni.
Odust'te.... myslila jsom...."
"Pfece jsi so nedoinnivala, ze
bych kdy 1111 to poinyslol, provda-
It to za toho pana.' Ale ne bez
iiPelu pfivedl jsom hovor na pa
na Doutrelaise. Pun Doutrelaise
zna mdho kandidAta, jest dokou
vu volice s nini spfatelen."
"JostP poPAde nevtin!" zako
klala mludA divka.
"NuZe, pamatujes so pfece jo
stP na let n vecer, kterdho jsme
bvli v polich Klvsskvch v koncer
to?" "Ha ovsoin, zcela dobfe", od
vetila Zivp.
"Tain jsine zastihli svdho sou-
soda ze Ptvrtdho poschodi. Hyl
volice zdvofily, oslovil nAs a ja
jsem uzual, aby po in strauP
zaujul niisto. Dale se jiste pa
iiinuijesi, Zo se v koncerto mezi
tebou a panem Doutrolaiseiu roz
pfedl volice Zivy hovor o htidbP.
Nebyl jsem pravP nahidPu, slodo
vatl vAs do vy&Moh sl'dr uiiiPui a
byl bych su volice nudil, kdyby
pan Doutrehiise byl byval saiuo
ten; tomu ale nu stosti ink neby
lo, nebot' pfodstavil ninP jednolio
ze sv.ch pfatol, s kterym jsem
e iive bHvil. Hyl to jakysi pan
Jacques de Courtaumer,"
uii," odvetila slocua ill- Cal
pieiii'do, ' led' so painatiijl! Ne
ni II pflbuziu s paiii do N'oi vlns?'
"On Jest jejlni syiiovconi a la
id Jsom ho po.dPjl 11 nl zastlhl.
Pan do Coiirlauinor slouZII dva
in'icl o pf iiaiiiidiilcl vi, v poslo
diifni roci zadal zn propiisleiii 11
oolll so v I'a MAI, aby so zde bavll.
Ale paul do N'ervlns tvrdl, Zo 11Z
ma ziihalPlvdho Zholu dosl a Zo
uplndiiiu Joho obi'Acont tfeba
jon nihidd dlvk,, ktern by so mu
llblla, A 1 n 1 1 1 f do Yorvlns mini,
zo llin niliul.vin (levee 0111 si lv
"Ja? Jak Josl lo inoZlu'i, vadyt'
nine solva zua;
"To Jo sice pravda, ale on s
ninrkyznti o tobP niluvil a my vi-
me, Zo vellce se mu lihls. Nobu
doA li nicelio nanillnli, kdybych
IP s tif tu seziiAiull, byla by to vPo
Hiuidiiii, vAs iiavzAjopi seziiAinl-
tl."
"Spliiim vase rozkazy, uill
0IP0, ale...."
I'y odpovldas, jako bys byla
jofito dpckoin", pokraPoval hrabe
po male pfostAvce. "Pfedovslni
tl 111 1 1 Hi 11 1 fid, Zo li zustavim u pi
ne volnoii volbu. zdali oholp. kte-
rdho 11 navrhnii, iifijinefl, noho
odinitiioS. Nebyl bych tl snad 0
svdm y.i'inieru jostP niceho fold.
kdyby nine nesloiulny ni'ivrh pa
ne Matapanftv nebyl pfipomnPl,
Ze bych unifiti a lobe sainotnu
bez odiranv a bozo iniPni zftslu-
viti inohl. (Jo by so stalo s lo
bou, kdyby nine vfco nebylo? .112
jsem ti pravil, Ze stav ineho JimV
nl noiii sice zoufalP, ale jo iifi.'co
jon vnZny. VelikA cAst jidio u-
lunula v nest'iistiiPch spokula-
cich. Zb.vlok vPzl v podnlkii, kte
ry, pfijdo-li vfio dobfe, vsochny
nid zlrAty zaso odklidi, ah; v toin
to okaiuZoni vsoch mych prostfed
left vyZadiijo."
"1'fisaliAin vAm, niil.f- otPe, jA
ne)oslrAdAin nicelio."
"Vim to, Zo jsi s vosoloii my
sli vpravila so do vsoho nevy
liiiulelndho. XicindnP jest nase
poHtuveiii dosti Irapnd. HohdA
bade mu brzy konoe a liochci se ti,
iiiila Arlotto. tim tujiti, Ze 11111Z,
kterdho jscni pro toho vyhledal,
k Ht'astndiuu vyvoji vPci iniioho
pflspPti by iiiiilil. Jest vvteciiyui
iiaiuofnikoui a 111A vedomosti, kto
rd by nine v me zAlezitosti volice
vhod iifisly. Zakoupil jsom ka-
pitnly pravo vlaslnickd na 11(01111
Id lodi, nu ktord I fine zlatu nalo
Zen.v byly. JodnA so tod' jctn
to, dojuavili je zaso nu povrch
zeinP a tulo oohrauuoii praci chci
.-..1, ... t - ..
x-o pooiiiiiuoiiii. na pes-i 1 ny-
ni, jak.vni to spnsoboin by ninp
loir iniioho prospPti pfispPui pa
nu do Coiirlauinor?"
"Xo zcola , zaiiiiiinlala Arietta
liolosoploni.
"Jakze , pokracoval pan de
Carenddo dale. "Ty nocliApes, zo
kdyby j n't 1 1 do Ooiirtnunior, ktery
byl po dvunact let nuiuofuikeni,
nnseho iodnikii se suaiHtnil, u
sppch byl by jiZ na polo zubezpe
Pen? NuZe, pficina jost pfece jas
1111 Jako sliincc a ted' asi iiahldd
nos, prop si tak dftlklivd tvdho
snatku s paiioni do Coiirtaumoi
pfoji."
"Mily otco" dfdoZihi Arietta
zcela povnyni tonein, "trvAin, Z(
by so inohl pan do Courtaunior
toholo velkdho podniku tukd su
Pastiiiti. aniz by se se union oZe
1111. .M'ciiauu am, v juKe hoiivi
slosti by byla nioje svatba s....'
Podmofskymi pracoiui? O-
vsein! Oba uioje projekty jsou od
sobo uplnP odlouCenv a uoskvt
nu 11 iniaiieiiiu 11111.1 podnii na
svdm podniku, nePinim vyminkii
Ze by so s tebou ozeniti musil
Vyzvu toliko pana de Ooiirtau
mora, aby se sucastnil mdho pod
niku. Pfijme-li, jakoZ doufAm, mi
bioku, budo idinucen, opustiti
PaPiz. PrAce biiilou dlouho trvati
a to tim vice, protoze zainPstnA
vati chci jenoin lastly popet delni
ku, nebot' zalezi nine na toni, by
mftj nAlez nestal se znAiny. N
podafi-li so mftj plAn, tudiz byh
naddje niarna, nebot' potom byla
bys pfl I iS chudA, abys inohla po
inysleti na bohutd vdavky.'
Arietta si povzdochla. Nebez
leel lezolo jeStP pfilis v dAli
"Cciniiii vSe, ceho si pfejetc
miljp otco", odvPtila; "ale trvAin
ze pan do ( ouriaiimer nu nine
ani noponiySH."
"Xu, vzdyt' ultlldAme. Co a
so stalo?" obrAtil so k panskd;
ktera prAve do pokojc vstoupila
"Pan Matapau davA so tazati
zdali by milostpaii jej chtel pf
jati."
"Ah! tot' pfece pfospfiliS
pravil pAu de Calprenddo. "Dou
fain, Ze jste mu pfece odpovPdP
la, Ze nejseiii donia?"
"Hokla jsom, Zo pan hrabP so
di pfi stole; ale pan Matapau tvi
11 1 1, ze panu uraiteti uctniti mu
volice dftleZito sdoleni a ze pose
PkA."
"Tody dobfe," pravil pAn
d(
Culproiiddo netrpPlivo, "uvod'te
toho pAna do nid iiracovny."
"Myslini, Zo jsom se vyjAdf
duos rano zcola zfetelufc", prav
hrabe po uekoliku uiinutAch
do
svd konitinly VHtupiijo k MalnpU'
novl, 'co mile male Jcftie piaddc-
I Ml IK
.;(
Nic, co by h 1111 At m ptodc Ijiu
lovorom soiivlsolo," (loloZil .Mu-
lapan chlailuo.
"A oc pak so JodnA led?"
"O dftleZlloii zprAvu."
"ZprAvu? ) Pom, jo-ll libo?'
"O ildalosli, klorA se' I ' l;n van
ako ui'ijoiniiika mdho (Idiiiii. '
Pan do Culproiiddo so zatfasl
loinyslejo 11a svolio synii u laid
ioiHviiA pfodiiiluva joj zuepuko
ovala. "Oziiamiiji vAm, Ze jsem pfiuit
(Mi zapoclli h nialyin v.Psledieiu",
MikraPoviil Mnlapaii dale.
"Pfedovslni si ppeji zvodPti,
da li lost pravda, Ze Jste svdho
omoriiika proptisl il,"
"Co jo vn 111 polom?" zvolal bru
te zlos no.
"Mum svd pMcln.v, prop so vAs
10 loin lAZi. DuoSui noci pfihodl-
so nPco, co bych rail nPk(erd-
mu z viihieh slnZobnikft pflpsa
"Mam Jen ZenHkd sliiZobnd."
"To nine bylo sdPleno. Ale no-
zal li snad komornik, kterdho
jste propustil, klic s sebou?"
"Pro bub, co znumonaji tvto o-
tAzky?"
"Tody! (Inesni nod vloudll so
nekdo tajnP k vAm. Jak.vsl clovik
olevfol dvdfe vaSoho bytu. 111PI
liidiz kllcok."
"Podlt! vfieho ovSeiii."
"Mel takd kllP k indinti bytu,
nebot' opustiv mftj bvt. vkrocil
o viihoho."
"A vy se domnivAte, e to byl
mftj komornik?"
'XcdotnnivAin se uiPoho; hie-
Am jon vysvetleiii."
"Hlodejle si je ndkde jind.
NemAm chuti, hi-Ati ftlohii policie
ve vnfoim doinP. Mimo to lze celd
hlstorii sotva uvPfiti."
"Prosim, jest pravdivu. Onen
muZ zitjistd pfekrofcil prAh vufie-
10 bytu, nobot' bylo slyfieti, jak
vaSe dvdfe olevfol a zaso zavfel."
"Kdo ho slysel?"
"Pan Doutrelaise."
"Co pak je tomu do td vPci? A
o je pfl torn tak prazvlAfitniho?
FA jsem vP.era vePor nevysol a
mftj syn pflchAzi obyPejnP volini
tozdP. domft, tcdy to byl knZdJ'in
pftsobeui 011."
"Tomu uechci a nemohu vPfi
tl."
"Z jakd pfiPiny?" tAzal se lira
bo rozcilen.
"l'onevauX jsem vAm jiz po
dotkl, Ze inuZ, ktery odstoupil do
bytu vuSoho, byl dfive v indni by-
td."
"Ah! Jsom y&m kutecne volice
wvdpeen, Ze jate hned pflmo no-
fekl, Ze to byl mftj syn."
"Neobvifiuji ho tfm nidiie, joZto
seiu sAm byl okraden."
"Tedy tain Hmpfovalu vase
Azka a vy jsto ho doninival, ze
jsom propftjcil zlodPjl litoCiStP?"
"To notvrdim nikteruk. Ale
nicmdnP jest tomu tak, nebot'
Doutrelaise to tvrdi."
"Do loho mnP. niPeho neni. Pfe
ce neuiyslite, Zo vAm budu uapo-
inocen pfi vyftetfovAni zuleZito
sti ktorA innp jest ftiilnd cizi?"
"Nikoli, pune, budu sAm jedna-
li, donutite-li mne k tomu. Dues-
nl noci byl nine- ukradon nAlirdel-
nik, kler' mud byl velnii cenny,
nebot' to byl rodinn fipcrk."
"ZlodPj", pokraPoval Matapau
dAle, "patrnfi vPdPl, kde uAhrdel
nik leZel, nebot' otevfel skHH, do
ktord jsem jej vftera nloii! a ne-
dotknuv sc 2Adndho jindho kusu
nAbytkti, odebral se pfimo do po
kojc, ve kterdro obyPejnfi cenn6
vPci uschovAvAm."
"A die toho Boudite, ze nPkdo
7. uieh lidi je rinnikem? K tomu
pane, nemam odpovddi a inyslini,
Ze nadeSel okainZik, abych pfe-
ruSil cely hovor."
Nastala pfestavka, ale Mata-
pan nijak se neindl k tomu, aby
opustil pokoj, nbrZ pokraCoval
dAle:
"Radite mnP tedy, abych Zalo-
val? Zdali pak jsto dobfe uvAZil
nAsledky takovdho kroku? Mohly
by so stAti volice nepfijemny, ni
koli pro nine, nybrz pro npkoho,
kter vAm jest volice blizkyV'
"Za jtrvd, jtane," odvPtll hrabft
volice zivP, "nodal jsem vAm nl
zAdnd rady. Obrat'te so k sou
dftm, nebo Piftto si, cokoli vAm li
bo." "Pane," pokraPoval Matapau
dAle, aniZ se s inistu pohnul, "jiZ
jsem vam povPdel, Ze voc molihi
by miti pro vAs nopfijomnd nA
sledky, kdybych byl pfinucen, u
dati ji u soiidu. Clici so ted' Jub
noji a zfetolnoji vysloviti, a to v
zAjmn vnSeni."
"Oznainil jsom vAm jiZ, Ze nine
byl ukruden ni'tbrdeliiik vysokd
cony, ktery dneSnl nod zmizel.
I'fodnik, ktordniu zlou vPc oznft
mini, budo se nine tAzati, co vim
o povaze svych iiAjoinnikfl, bude
cliiti zvdeti, zdali uekolio inftui v
podezfeni."
"Chcete-li snad odpoVPdPti, ie
podezfivAte uPkterdho clena vai
rodiny?"