Minim, ?.o jost nirtov!"
tyln to prnvdn. Opusten o
, moron v snuitiuMit vozonl, odo
, tenntf (Inch vialui Allay War
iiovS, nby so zodpovidul zo
Aych zlocinu.
X.
Vedel, 2o liy so ink byla wieho
Tntix ko kaidonui, Juko k nemii,
kdyby Slo o znolirAneitt', nlo ona
roiii nebo usniAla a tiprola nail
takovy poltied, jako tobdy v lri
Ktonu', ktl.v2 spolu stAli na bnlko
nu v zAfi mosienl.
Vit Knrlscourt opusttl posle
diiitn vlnkom, jodoiieini do Lin
colnsltiru, Lonilyn, a zujel do Spo
rkliavoiiu. JakA to slndkA, novA
uudejo zbnrvlla jobo tomnoii tvAI
a zAHIu z jobo snlvyoh oU'l I'opr
vt? v nom vznlkln mySlonkn a na
dejo, 2e vzdor vSoinu Jost inu Pa
ylina nukloiiciin.
"Bylo pozdo, kdy2 pf'ijol do me
8(a -1 pHliS pozdo, nby mohl jili
do doom Djuku Muhoiiu. TrAvil
hoc v Montnlieini, ulo nospal lepe
no2 v onu noo prod svytn vyslo
ebom. DrulnMio jltrn tnk ensue, jnk
bylo jon nioitio, byl jii n doinu
Masonovn. Hyl krAsny Hrpnovy
don, a znlileidl Itoborta Lisloa,
koufieibo rannl doutnik v zu
brAdco. StnrSl mui so k noiiui pH
bliiil u s usineveni podAval utu
ruku.
"Bud'tc vit An v Speekbnvonii!
Kernel jsoin veeru easu vAin bin
hopfAtl vSdCl jHom, 2o jlstc
nom pHjdeto. SlySel jsem vSe
chno. .Tnk snASi svc zntknutlV"
"XeslyScl jsem uieoho. Nodo
BtAvA so ml odvnby, ubycb bo nu
.vStivil vim, Je by si lobo anl
neph'il. A mlmo to jost prvnl
moje povlnnost zde. Pavlina
Juk
Neukonfcil otAzku. Co si nsl o
Sm mysK Pavlinln otoo?
"PavliuS se duff dobfe inno
Mm Iepe, ue2 jsem doufal. Misto
aby ji to ubliiilo, zdA se, ie vie
rejSI rozcileui jt pomoblo. Pled
poklAdAni, 2e vedomi, ie vyplnlla
trnpnou povinnost, pfiuAsi ji nej
.Yfitfii rttechu. Vy jsto ji prokAzal
velkou aluibu, Vite s ehru
' bryui Bebeznpfenim u Slechetno
ti, s jakou by mAlo iiiuin ve vu
Sent postaveul bylo jodnnlo. JA,
jeji otec, vAin z cele" duSe dekuji."
Vit so na n6ho dival skoro no
'dftveHvC. 2e v tukovdm svetlo
e mu bude vSechno jcvitt, nni vo
nu jcj ncnapudlo.
"Jakie!" zvolal, "dfiknjeto mne
ta to, ic jsem pouiil jojt novinno
tl a bezpouioei, a pro coly ?.ivot
Jsem ji k sobo pHpoutal, jA, vy
povfizenec, vyobcovuuec? Zapo
inn61 jste, 2e uebyti inne, bylu by
PavHna nynl vvodkyni z Klanro
naldu?" "Nezajomufil jsom nicebo
fflm v5ak, ie jste byl slepy od b6
ko nAvratu z Anieriky."
"Co im ohceto fici?"
Pan Lisle se usniAl.
"Jdte se zeptnti miss Lisleo
,Y prosim za odpnSteni pani
Earl8courtov5. Nestojte zde n no
divejte se tak hloupc. Kelitujo-li
na, Ie se nestala vvodkyni, my
Km, 2e i vy toho uelitujote; sou
iilm tak aspofl die vafiebo pfiznA
ml onebdy ve vezeni."
' "A oaa tobo uelituje?" zvolal
IVlt, sotva decbu popadaje. "Pro
boba, Lisle "
'Pane Earl scourto, dovoltc mi,
bych klidne vykoulil svfij dou
tnik. Jest mi velice ncpHjemno,
'Jem-li vyruSovAn ze svdbo koure-
mi po snidanf. Moje dcera jest do
9t V Dokoii costu tain ni'ito
taicete-li se na n5co vyptAvati,
'ptejte se ji a nenud'te mne.
Jdfite!"
Obr&til ie zady k Vltovi, a ten
ipechal, coz nebfvalo jobo zvy
kem ale jebo srdce bugilo tak
M-udce, jako nikdy pfed tint.
Stanul v pokoji bllzko Pavliny
novedel ani, jak se tarn dostal
Byla tam samotna pH jebo
tjcble'm vstupeni povstala ze 6
Male.
Tavlino!"
"Ylte!"
Jeji ob6 ruce le2ely v race jeho.
on mlUTil rycble, nesonvisle.
"PliSel jsem, abvcb vAm oodfi
koval neinAm slov, abych vfira
,vyjAdfil n6 diky za vnSi TcerejSi
ireikomyslnost. Tobo jsem neza
alnboval, ale moje vdenost jest
fteskonala, Pavlino vy jste ta
ejstatecnejSi, ta nejfilecbetngjSI
ceaa na zerai!"
"O mlfite!" zvolala, dlvajic se
na nebo bolestnfc JA wlechetnA
Ja statecnA! Byla jsem sobecka
- a bojacaa od zacatku a2 do konce
'Jato slova pochvaly zui z vaSicb
ust jako vysmecb!"
"Jaott pravdivat jako 2e iest ne
- b oad sami. Pfedstavoval jsem
Si mJimIoti, 2e mne nenavidite
, jr- uzaaval jsem, 2e mate pravdu,
1 U' wbou opovrbujete, uznaval
Jie, ie jdaate upravedlivg. By.
V'lf.ti'jpr .km apraTedllvw tre
twCjlt Vy; tak dobrttiva, tak
joinnA k oHtalnfmit hvoIii, Jste
mno iioiiavldtla."
"VAh iit'iiavldola!" vyinanila
hv5 run) z jobo ruky a klcsla na
Hodadlo. "() novldouoi, novldouoi,
novldonoil"
HklAmM so nad ul zanlStf
dojal, jak ulkdo jak2lv Vita K-
urlMvourta novldul: slova jobo
dynula ryoblo h jobo rlfl,
"Hyl jsotn novidoucini! ('o2 by-
sto pf-oM vSo to o inno liyln dbala,
avllno? Hyl jsom vAm nobodoii,
ulo od ond bndtiiy, oo jsom ho stal
vaSini inan2oloin, nikdy jsem ho
uiciobo iiodopiiHlil, (Mm byob ho
i.vl proti vafii painAtoo probr-osil.
llt'tlol jsom vonti lopsi a ciHlwl
2ivol. Vzpoinlnkn. na van a niojo
vt'lkA li'iHka k vAm Htaly ho iiiou
HpAnou. Po vSoolnia ona ldtu jHom
uoinCl nntlftjo, ni jodind inyfilenky,
2o byrtto kdy o nine dbala. A i ny
nl, foknoto-ll jodind slovo, odoj-
da a nooliAni na v2dy na jiokoji;
alo KtiyD.VHio votioia, i'anno, Ktiy-
,VHto votlola, jak jA vAh niiluji
ale trpkd butlo toto rozloua'iii,
rjir-l no2 Hiuau Hiurt "
tlolio hlaR so oil vol nojvctSl vt'iS-
ni, tif'2noat1 n zoufalHtviui pH td-
to iiivmIoiico.
Pnk race, ktord vyinanila z jo
in ruky, uoboplly ruku jobo zno-
va, a joiuny, Jnn joji bins pro-
nAfiol Hinolo, nfikollv ho cbvv;l:
"Vlte pfot! Hestl loty jsoin za-
uinmC'la na svou Jonskou lfintoj-
noHt a 2Adaln jcni vAh, abyHto
mno pojal za 2onu. ZAdAin nynl o
vetJii nillost prosim, abysto
mno niilovnl a zAstal u mno."
'Pavlino!" zvolal v nojvetSlni
udivoni a h nejvotSi rudosti, "sly
Sim dobfo? Vy nino tody? V
jA niyslil, 2o inno noiiAvidlto o
vSeui, uo ho stalo...."
"NonAvideti vAh!" podivala ho
na itf'bo h tvAH ttsmivujfoi a pro
niluvila lilaHcm, z nebo2 vyzniva-
o. Ik Ani:
"O Vite! Mllovala jsem vAs po
cel.v svrtj 2ivot!"
A pak tiaknuv ji k svdiuu srdoi,
vfidel, 2o 2ona, s ni2 so o2onil
jfod fiosti lety, jost konocne jobo
iunn2olkou.
Ne2 zapatllo h I unco, odbval se
cirkovni sfia'tck v tibytndtn pokt-
ji Djuka .Masona, jak Pavlina fii
prAla. Oblad vykonal duebovni
Hpoekbavonsky, a Pavlina byla
stAtne i cirkevno oddAnu h Vitont
KarlHooitrtoni.
Asi za dosot ininut po oddav-
kAcb objovil ho ivivnft odfrny, u-
fodnft vypadajicl 2ontlnion, jon?.
Vltovi sddlil smrt jobo bratra.
Myfilonka, 2o zetufol ve vf-zeni, o-piifitC-n
od. coldbo svt'ta, dotkla ho
Vita bluboce; ale uebylo vilbec
uikobo, kdo by byl skntornv ozo
lei zoHniildbo.
A tak so Htala Pavlina v bodi-
ue avdbo Htkitku lady Montnliono-
vou.
OpiiHtili ibnod Anglii a trAvili
libAuky v eizinS.
Jojieb roiuantiokA bistorio na
dClala v Londne ninobo bluku
Bylo tody dobfo, 2e odjoli. Jojieb
lAska byla iiiocnA vzdyt' oba
trpeli po tukou I-adu lot!
"A kdybyob byl niluvil v ond
uooi v Briybtonu", zoptal so ji
Vit jodoukrate, "juk bys tune by
la odpovC'ddla? Panintujos so na
pnu uoc, kdyi jsi mi Cinila nAvrb,
2o zaplatis ntd dluby? Kdybycb
byl fekl: miss LisleovA, vezniete
i mne i s mmi dluby, co bys
byla na to lokla?"
"Diky za optAni," odiovCdela
Pavlina pondkud svin byvalynt
svdvolnym zpilHoboni. "Paniatuji
se na to Ayborne, lordo Montalio
uo. Xemusite nine vsak iipoinina
ti na md byvald pohotilosti. O Vi
te! Jak liloupyni jest v podob
u5'cb vCcecb i nojebytl-ejSi z nas
Krome tebe mobl zajistd knzdy
viddtt, 2e td nejvice niiluji, kdy2
jsem td nejvice nenAvidelu jon
se totntt uoHinejto, pane "
Pan Lisle a pani LisleovA od
jeli do Lynditu v Stuffordsbiru
kde prozili prvni st'ustiid ntesice
Bvdbo tajudbo silatku. Cestou je
la Olivie blizko zAntku v Essoxu
a poslala Muudd lAskyplny dopis
Nemobla vstouplti do douiu sira
Vana Cbarterisa, ale jeji mater
skd srdce tou2i!o po diteti, byt
toi nebylto ditd jeji lAsky. "PHjd
ke mud, Maud," psalu. "Pfijd' k
svd matte, kterA td miluje, dra
bouSku. Minulost uAs obou bylu
trpkft; vynusua2im se, nbys v bu
doucnoBti byla tak St'astnu, ja
ko jsem nyni jA. V mdm man2el
budcS miti uejndgndj&fbo otcp
i'lijd' ke mnd bez odkladu."
A ubobA Muud &la bledA, u
trApenA. Nepdkud ciny jejibo otai
dotkly se ji trpce zacbvfila se
pn vzpomiuce nu ndbo nevidd
la bo ji2 nikdy a ani si tobo ue
prAlu. Vznli ji s sebou do Lyndi
tu a Maud ualezla v Robertu
LJsleovi skuteend uejnd2udjsfbo
otce. A pani OalbraitovA byla od
aouzena po krAtkdm uAvratu do
onobo avdta, jon?. se ji tak za
mlouval trAvlti svnj 2ivot v
oiamoveudm, smutudm zAmku
Essezu.
iir Van Cbarteris ve brzjr o
iionrai i; oteiiiu, nil iiikiiiio no
iplakAvAn, prAvd Jako lord Mon-
tallon,
' liineoliiHlilru bylo opdlnd
Hiiiutno po drulidiii odebotlu Pa-
liny. MlatIA obot' byla novHlov-
ne fit'iiHtua v toni byla aspoil
iitiVlia, ulo vdrnA Hi'doo Djuka a
tosluy tou2lla iioiihIAIo po drabd
liovaneo. V obytndui pokoji visel
obraz, tlar od vdliliiHiidlio iiialir-o
Minn Kaua, z ktordlio ho AoHtnA-
tllotA "Polly" na nd UHini vala.
ITod t fm I obrnzoni HedAval
)juk a kouf'il bylo jobo noj-
vetsi radoHti pobli2oti nail.
Ldtu a rlieumallckd bolesti A
ukovaly zlioubnd na Ito.slnu
a jeji doniAci povinuoHti ji nauiA-
baly. Djuk ho tmli2 zminil, 2u
,'ozutou Hlu2ku, alo mySlcnka ta
Iiosinu Ht ni, sue rozcllila.
"N'ontliiv mi o tdeb lincb, fipi-
navyolt stvoronicb, jA neebci do
tloinii 2Adnd slu2ky. JA vim, co
bei. J)juku, zdali pak viS, jaky
niAino duos don?"
".laky niAmo don, Kosiuo? Vim
o dnoH jest Htfeda."
"Noinlniin don v t'dnu. Jost
Hoiliudlio listopadu jsou tvojo
tiurozoniiiy. Djuku tnsone, viS,
jak jsi stAr?"
"Jak jHein star?" Djuk okn-
ni?.ik phMii'filel. "Myslini, Kosino,
2e iiz neisoni neintladgi. snad
tyMcet tlovdt."
"(''tyfieot dovdt!" opakovala
Itosina jeiite broztiejSiui lilaHom,
'a noHiniin ho pli'iti, uoui-li svr-
bovany das, pouisloti v dovdt-
uftyfiocti lutocb na sflatok? Ne-
ddlej ze sebo tak bloupdbo
Hiiatl nejsi pHHS mlAd anobo
niysliS, 2o ano? Noebci sluzku do
doinu, a nekdo ho pf-ece inusi Htu-
ati o lioHpodAr-stvi a o tebe.
ottobujoS 2onu, a proto so o-
2oH."
Alo pro pAnu krAlo, Kosino",
zaeal Djuk iistraSene.
"02oil so!" opakovala Kosina:
"ji2 ani slova ucifi, co povi
tlAui. Dokud jsom ho mobla o tebe
Htnrati, bylo doble, ale nyni no-
jsom jiz U iiH'eilui. ozntt si Al-
2betu Kna ppo vou!"
Kdyby byla Kosina fokla: "O-
.oil so s nektorou krAlovskou
pritieeznou''. byl by so o to poku
Hi I, ale vziti si A12bdtit Knappo
vou! Byla toiboduA soduiatf'icoti-
otA HtarA piuiiia, vybornA liospo-
dynd, ale ueobydojiie tlustA, 9
Djukovi ho uolibila ani za mAk.
Vzblodem k jeji cnoHtotu jako
dobrd lionpodyjie uniiuila si v.sak
Kosina, 2e si ji Djuk vziti musi.
.Miss KnappovA dloulio joj v taj-
nosti milovala.
Po ise.sti tyduocb dostuli lord
a lady Montalionovi do Florence
balik z Anglic Kdy2 joj otevfeli,
nalezli v nom lu'kolik kouskA
Hvatebnibo kolAco, vlastni to vy
robok nevdstin, a dopis od Djuku,
psuny tonem oddauym a voliee
pokoieuyni. Byl zeiiut, vzal si
Alfcbotu Kiuippovou, na ktorou
so zajistd lady pamatuje; oba se
porouceji do jojieb pl-izne, a Ko
sina jo pnzdravujc a lezi nut
rlioiimatiekd bolesti v obou no
lion a on zftstAvA jojieb odda
ny slu2ebnik Djuk Mason.
Lady Montalieuova prolcvala
po pi'cctcni list u prvni jslzy po
HlilodAui ho s Vitom.
"Ten draby, stary Djuk!" pra-
vila vzlykajicu poblddhi'iia usuii
vajiuibo se Vita, ktery po cbvili
ropukl v bystericky smicli. "To
jest banebnd! On byl pliliS dobry,
aby so ozouil! Jak se mnzote tak
tlivati, pane, kdyi srdce moje kr-
vAei! To jest zajistd prAio Kosi-
ny, a ja bye.Ii byla ratlsr, Utlyby
bo byla uecbala svobodndbo! Mi
luji Djuku, a viin,?.o bude nost'a
stoii!" v
Milovala Djuka, ale ne tisici
dil tak jako on ji. 02enil so h
A12bdtou Knappovou, uvedl ji do
svdbo domova a byl k ni hodnyin,
trpdhvym a Hbovivavym jako k
Kosine, a byl St'astcn. Ale nej
St'astndjsi bodiny jebo zivota bv-
Jy ty, kdyi sedd pfed obrazom s
d.mkou v usteeb, pobli2el do jas
nycb odi divcineb, vzponiinaje
nu zlatou dobu, prozitou s "Pol
jy.-
Byl nejvdrndjsim inanielem, a
A12bdta nemela pliclny si td2o
vati, ale v bloubi svdbo srdce by
la iarliva na onen obraz 8 nej
vdtsi radpsti by jej byla sundala
a bodila do obne. Djuk nemdl to
bo nejmensibo )odez-eni, nebot
se pani MasonovA ani slovem ne
prozradlla. Ji ovsem ani ve snu
ueuapadlo Hyti iArlivou nu krAs
nou a roztomilou lndy Montulie-
novou, ale byla iArliva ua podo
biznu Polly Musouovd u zftstane
iArliva a2 do smrti.
A v Lond'nd v studovud Alia-
na Fanu viaela takd podobizua u
smivajici so divky. Fane jest ny
ni bobat, slavn', setkAvA tie fia
sto h lady Montulionovou ve spo
leduosti a jsott voliee iipHmni
pIAtold. J'feje ji i Vltovi nejvdt
Silio fitt'sti, ale do Montulionii ne-
jeidi nikdy u takd uenoiu51i ondt
se oieuiti. AdnA mu nebude ji2
tint, dim mu byla "Polly" v krAs
udm iugfci cervnu pfed devitl Ie
t,v Hunt ho piece jetlnoii o2olii,
alo iii.VHlfin, 2o pani FnnovA dfHlo
drulid budo miti takd pHdinu byl I
2Arlivou na nun podoblzuu jako
)iini MiihoiiovA.
I'plynuly zlma, jam a Idto, a
kdy2 naHtoitpIl krAHiiy nidsic zAI'i,
oHVfillujicl zolond piiauky a poby
bujioi rie slromy v Opatstvi Mon
tallcn, vrAtil No lord Monlalien a
olHitl douift. Ne vfiak docola tak,
jak otljell, nebot' jo dtiprovAzcla
HV,fcarHkA opatrovatolka; jifi
vozllt' h Hobou foriiookdlio krAs
ndlio boSicka, jeni ne jmcnoval
Kobert a jost dddiccm Montalio
nu. Kdy2 nAsledujicibo jura byla
zabAjcna salsona v Londynd, vrA
till ho do mdsta a zaujali opdt svd
misto v leskldm svdtd londyu
Hkdin. Mluvilo se o nich vfiude on
byl sluvn' a ona krAsnA a je
jlch romautickA minuloHt jo cini
la voliee zajimavini. Byli brdlny
sainony. Pavlina tudlu ovhoiii no
pfitelkynd byla pfilift krAsnA,
aby jieb uomdla ale jeji StdHU
bylo tnk uplnd, 2e tobo ani uovi
tldlii a ani so o to liostarala. Mi
luji so s cliotent lAskou velkou a
blubokoii, jakd neni rovno.
Byl poh'idAu plos, jebo2 se hi'i
cnstnilu i krAlovna; lady Monta
lieuova zAfiln krAHOu a stdHtim.
Jakysl kni2e, dekorovany h(u
liatiii a h'idy, ho pf'ibl2il ko Hku
pine dam, bovofioicb o lady Mon
talienovd. "Mo2nA, ie jest etizAdostivA,
bezstarostnA rt kokotni!" opako
vnl h Asnidvom. "Neviin to, po
udvadi jHom nobyl v Anglii a vi
dim lady Montulionovou dnca po
prvd. Alo co vim, jest, ie nikdy
2Adny rytif' ani baron z eeldlio jo
bo vznosoiidbo rodu noiivedl do
zAmku Montulionii milostnej&i
nevdstu, ne2 Vit KarlHOourt."
KONKO.
Jako dnes joj vldtm au jest to-
mu J 12 tUcet let Jnk Hansk.v, maly
hoStk, ro.paClte pfeSlapoval z nohy
na nohu a uAs profesor, dobrosrdecuy,
kulat'ouiky1 plarlsta, mu doddval od
vahy: "Nu, Sanakf ! Co clicei? Vun n ttm!"
To je prAve to, kdyby ganskj
odvA2ll! Clito nfico, ale nemd ktirA2e.
Jen knourA, mrkA, blcdne.
"ChystA ao ialovatt." ohlaSoval na
nej kterysl nezbeda, smeje se rozpu-
stile.
Plarlsta se podfvnl ulekanii na SSan
skeho a tak se zarmouttl, Jukoby byl
uslysel, 2e hosfk upadl do t2kg nemo
cl a 2o Jest s nlm konec, nent mu
pomocl
Zalovatl?.. Ty, Hansk.v?!.. Vt'2e
so ml protlvt, kdy2 nekdo Saluje?"
"Ano, prosfm.. ale jfi.. JA.. JA
jsem tak5 chlapec..." j
"Bodejf 2o jsi. Co pak bys byl jln6-
ho. milj synAOku?1'
Vslchnl ml ftkajt: sleInko. Pro-
stm. racte jlm naftdltt,, 2e nejsem id- 2e Sansky ss rozelitAl a clitel mn6 nu
dnA sleclnko, ze jaeni tak6 chlnpec." co vypi Avuli. Vzdycky zaCal n6jak roz-
"Sansky sleClnka!" vybuchll o-
atatnf, chcchtajtce se. (Jsmdl so I do
bry plarlsta, ale pravde dal prflchod:
naftdll. 2o anaky nent slcflnka, 2o
Sansky Jest' chlapec.
Sansky sleclnka pak kftoural, mr-
kal. bledl.... JA jsem tak5 chlapec, . I
Jako by jej by 11 maliek5ho pfekoupa-
II, takovy zastal zlmomflvy, prdhled-,
ny, jako zmokiy; zamodrale rty t vt-'
Oka ocnl; na spdncfch proulkaly illky'
clovek by ho uejradejl otfel a po
stavil na slunfko, netfes se!
Zostal skutedne takovy zlmomflvy
po cellcky 2lvot.
Jlnak vsak nezachoval se k nemu o-
sud macei3ky. Otec jeho byl bohaty
barvtf v Hudtne; v onech mtstech,
kde ted' vyslavfill vysokfi paldce. Tam
pracoval Jeho otec a2 s tlveraa sty del-
nlku a zanechal dtteti tak nC'kollk
domfl v Peitl, krome onfeh rozsd-
hlych budlnskych 8tavenl5t',
Jment '
spravoval slrotct fifad. a kdyi 3ansky
.inonM ,M,cvoi , t .., n
Ilonu.
My Jsme tehdy J12 plnyml douSky u
2fvall 2lvota a Sansky sleclnka se Je-
5te stAle tfAsl v dstranf.
Mel Jen dvojt zAbavu: jemnyml
nflikaml vystrlhoval z paptru vlnltfi
stromky a vMne se 16511.
Obdlvoval Jsem se nekdy paptrovym
stromeckAra a tu at vZdy ste2oval, Jal:
jest dobfe tem, kteft Jsou zdrdvl!..
"A co Jest tl?"
"Kdybych vedJl..! SAm nevtm, ale
Jsem neUBtdlo churav, pfltell. Jli me
md iesty lCkaf v rukou a ka2dy ve
mno naSel nejakou jlnou nemoc. Vnl
tfnfmu 6en jsem neduvefoval, obrd
til jsem se tedy k homeopath!!, zkusll
Jsem lMent vodou, iadny vysledek:
jsem churav Ted' so elektrlsnjl.
Tomu Jeste trochu veftm, ale nebu de
ll anl to mttl iAdnfiho vysledku, ne
vtm, co si poinu."
KlektrlsovAnt melo skuten5 jakysl
vysledek. '
Vesel ke mn6 jednou po rflau San
sky sleclnka.
"Pfttell, rozmyslll jiam il to, jli se
netrdptm!"
Takovy byl bledy, takovy prQhled
ny domntval Jaem ae, ie chco vy
konatl u mne zAvef. TeSIl jsem bo,
aby at nezoufal, aby al vybledal Jln6-
ho lekafe.
"Eh! Neveftm jli lekafflm: oientm
se!"
"Vyborne! To jeat nejdftkladn6it
kura"
"Vezmu al za manlelku netef avcho
lekafe."
Tak to fekl, jakoby ttkal: horaky
vzduch ail neavedcf, pajdu k mofl.
"Toto kuru tt tako naftdll tvoj el
ktrlcky UkafT"
"Natartuj, pMUll. CJtt, la If
ho mnuii Uonoc, kdyliycli xAhIiiI JcStA
tt51o nftm."
A Jako vp fikplo, ltrrtvC tnk blcill, prd
vfi tnk inrknl, iuiournl.
"A konrno, vJltlyt' JA Jhoiu takfl.,..
Jd Jsom tnko mui...."
U)f'Itnn6 ml ho bylo llto. DoJcmnS
ml vyprAvCI, Jok ncmA nlkoho; slAlo
bo Jen sAm 8 Bcbou r.abyvA, a nouf, kdo
by JeJ polltoval.
"1'rotoJo cttfm, In Jest ml toho tf o
bat Uztlravll bych 8e, kdyby mno n6
kdo polltovnl. Vy bo Jon smcjotc, n to
mno prAvu drAZdf, 2o nlkdo noviM, Jak
Jsom nomocun." "Uled'l" n tu Jhuih
JeJ skuteCne lllovnl; totlk rozhofccnf
bylo v torn vybucliu, ano I JukfHlodho.l
Iftnf "tod Jon io torn touitni, kdy
bych byl nlospofi lirbatj nobo chromf.
nebo nfjaky mrzAk, aby t& 1U16 vo
d6ll! KaZdy by so ohldl zn ninou na
ultel a VKdychl by.... 02cntni uc, pH
tell!" Vyprav&l ml tak6 o svych nad&Jfch,
beztoho 2o nevlnnych, s onravdti dtv-
tm UsmSvcnu
"Jo to smuinC, alo bled', CastokrAto
ml napadlo, at tak budu mttl Jodnou
colon Sunku a coly bochntk chlcba na
Htolol.. A JA hAiii krAJtm chlGb t 'Ao
Sunky bI ukrojtm ptvnf ftzekl.... No,
co ml sklcpnik jjrlneso! . . . . Jon ho
smt'J, ty to nechdpeS. Prnvda, ted' mn6
nic nebrAnl, aby ml nepfinesl mflj ala
lia knide rAno cclou fiunku k tajl
ulo to nent to, pHtoll!.... A coz rodl-
nat?...."
At' jsem, nevtm JakJ, jestll se San-
sky nozardel, kdyz koktal tlse:
"Pfcdstnv si, kdybycb m61 synn!"
A vAe se tak splnllo, Jak 1 to pfed-
stnvoval: nebyl sAm: m61, kdo by JeJ
polltoval a vzdychal nad nlm; na sto
le mCl colou sunku a ceiy bochntk
a syna tak5 mSl.
Notcf lOkafova byla zdravtf, hezkfi
stvofenf od srdce dobrd duse: bvAJ il
vot, viechmi svou uehu, lAsku a pfcl
zasvotila Sanskfiinu.
Casto Jsem je navStevoval: vzorny
pofAdek, skvouct flstota v cclGm byt6.
Sansky na nlc nemyslf, jeho mnnzelka
obstarA vse on Jen at' se lGtt!
Jedlne jfdlo se nepodalo u nlch, anl
jedinkcii sklentci vody nedostal dan-
sk, anIZ by JI nobyla drive jeho man-
2elka procedlla, okuslla. Ve vfiech ko-
mnatrtch liyly teplomSry, pravldelnS
vetrAno, konAny dletlckt5 prochAzky,
vai'ila se hyglenlckA strava; toplnky
pant sainn opGkala na stole, na stft
brn$ lopatce nad llhem.
Od srdce dobrd du5o je Sansky alo
ncdovede se sturail sum o sebe! ....
Jmenf spravovala panf. 5Cpen'211a
budtnskA staveni.sle: tebdy stavell
jMarkeMIn most, cena stavcnlst' v,onMi
konclndch namentte stoupla pant
zaokrouhllla million. Sansky se anl
nezoplal.
Od srdce dobrA dune Jest Sansky, ale
pruv6 JmOnf neroziunf ! . . . .
PfAtel6 z mlddl pfestdvall k nlm do
chAzetl. Pant je brzo prohlGdla. Takovt
j3ou to cdpkove: v6St se na SanskC-ho a
pekn6 soustavne z neho vylahujt pent-
zo; llchott se k nemu, SkAdlf jej a za
zAdy se mu vyamtvajf. Takovych tlar
nio2routi1 nent tfeba.
Od srdco dobrd tluse Jest Sansky, ale
anl za mdk neznA Hill!....
Narodllo se dtte. Hoch! Sansky by
jej hyckal cellfiky den na rukou. Kdyi
, na nej prvne zatfepalo rnckama, byl
Saii3k st'nsten, a j(2 mu chtel dAti
opratl do ruiiky. Jak se Jen pohnul v
nocl, JI2 otce vyskooll a hyckal by Jej,
kdyby matka nebyla roziunneJJt.
srdce dobrd du&e je3t Sansky, ale
o vychovAnl detl nemA ani ponett!....
' 3talo ss, ktly2 Jsm.e sedell za stoleni,
vlAine svou historku. Mun2elka mu I-
hncd pfispela jemnA. n2ne ku pomo
cl, aby nezapomnJl, o deui je fee.
"Nech toho, jA drabousku, ja to do
povlm." A tak nemel Sans'.:y 2Adn6 jln6 prA
ce,,nei aby se K'Jll. A ja Jsem pfl torn
pozoroval, 2o nomi.e nftjak osehnou
tl: pofAdo byl pruhlediiy, jako zmokiy.
Jeho choll to lak5 pusobilo slaiosl'.
"Porad'te ml. pro3tin vds, co s nlm
raAm poeltl?" nte2ova!a si pant.
('iCAdiie' starostl nemA 1 neJmcnSt prA
' ek bye"' mu cesty odiitranlla. sna
2lm se 1 Jeho myslnky uhAdnoutl. a
ncmA to 2Adn6ho vysledlut. J12 dovedu
MU utajitl, Jakcu mdm staro3t. MC-mu
rau2l jest n&Jak Spatne.
Nobohd pant fitkala, v2dyt' mela
Sanskeho rdda.
t Rfetl pitl lifty mne Jodnou rAno na
vSttvll. Uyl mrzuty, ale nestSzoval si.
'ui i'-vii, v jcoi o mh.uu
inaaoDro ,ionec- A1Brno 11,1 ,tKan "ha"
111: uatrne to pfeco vezt v ialudku. U-
Clutm poslodnt poliua, Uustra Karlovy
Vary. Ale prosim t:-, ueflkej prozattm
nlc mfi 2ene."
"SCkus to Sansky."
VyprAvel ml o svirn synu, vychvalo
val svou maniclku.
"Ale raAm k tobfi malou prosbu, u
Olri mi to, maies-U. Ty ihAh rozsAhle
styky a velml by Jsi se ml zavdefll.
Vts, Jsou pflhody v iivotd atd."
Zajtkl se a uemel tu mau2elky, aby
mu pflspela ku pomocl: "Jen toho
nech drahousku, jA to dopovtm!"
KonocnC vykoktal:
"Dal Jsem slovo jaklmusl chud'aso-
vl. Stary znAmy z mlddt. . . . VIS, 2o mA
2ena nemA rdda takove.,.. Ale....
doclsta by zahynul, nepomohu-11 mu..
Tak Jsem si myslll, 2e snad bys ved6l
o neCem pro nej.
"Pflnes ml Jeho dokumenty."
Sansky byl desne pfepadiy. Nemd
pry iddnych dokumentu. . . .
"Anl maturnt vysvedCenl?"
"O, ano, to md.,.. kdyi Jest nevy
hnutelno tfeba.... Vyhleddmu Je spo
lu.... Ale zatfni.... co mdm u ntm
pofittl?"
"VIA co, Sansky! NaplS se svym znd
mym iddost o ptsafske mfsto fedltol
Htvu dstfednf pokladny, naplste to pCk
no. ostatnf jli opatftm sAm. Jak se
jmonuje ten Clovek?"
"KovAC... ano.... KovAC Antal
....Ale prosfm tC, neftkej nlc mo
mantelce."
Obataral Jsem zdlciltost KovdCovu
Zatlm mu uemohll pomocl, ale rael se
pflhUsitl prvntho zAft u fedltelstva
dstfedrit pokladny Cekd ho tam
atftl, kde bude mod Ctnaratl ai do
aiurtl.
iaaaky anl vfal dlkoval
Tu 80 pflhodllo v (Jorvnu,
Jon n ll-f.i ho podafllo pant vypravt
tl flnnHkCho do Karlovych VarA. Do
hod 1 1 ho na torn, 2o budo ocekAvatt tl
hoMkom SaiiHkclio vo Kdrcdn, ni ;io
vrAtt. Unprovodlll Jnmo ho na nAdraif,
niHtiiolka Jolio dala prAvodCtnui Jofltrv
pet zlutydi, aby cestou iSannkeho o
pntroval. (
"UraliouJku, a 2 dojedes, pis kaidcho
duo! Kdyby ti stlhla neJakA uohoda,
telt'BrafnJ, Ihriod pfljdii."
Snnsky psal knidodennC, svCdomlte
HklAdal dCty o ka2d6m svfitn tint. Do
Fared ti mol pflbytl Ctvrteho srpna.
NupMfiel.
Od Hideo dobrd duse Jest Sansky,
alo ccstovatl nedovedo! . . . .
Ncpfljel anl drubeho dno, anl tfe
ttho due. NeiloSlo od neho ant psant,
anl telccram. Mantclka v zoufalstvl
spcchala do Karlovych Varft ale o
SaiiBltem anl dechu, anl slcchu. Hie
dalt ho, stopovalt ho Sansky zmlzcl,
UbohA pant! ObAval Jsem se, 2e silt.
Zavezli juine JI v Uudfne do Hanatorln,
a dobfc pnl druhdho 16ta to trvalo,
nei so zotuvlla.
"Ubohy, ubbhy, dobry Sansky, JakA
zlatA dufio Uyl!"
A dala ho hledatl, muoho penei obu-
tovala, aby alespoA vypdtrala Jobo
hrob.
i'AloHpoft bych k Jeho hrobu .synAC-
lia dovedla !...."
Potom 211a 80 synACkcm a bAjlla mu
o tatfnkovl. Sansky vyrflstal v legen-
dArnt poHtuvu. Mftn2elka Jeho tak mno
ho dobrSho, krAsn6ho, Sleclietnfiho, do
vedla vypravovatl o u6m hoStkovl, 2e
znendhla oaychala I v me obrazotvor
nostl ona zlmomoflvd postava; pfe
meftoval se v mu2e Sansky sle
clnka.
Nekdy Jsem t62 vzal hocha na kiln,
prostval: "VypravuJ, stryfiku, o tattn-
kovl!"
A Jd jsem take, dovedl mu bdjltl, 1
jd Jsem ho ubozpefioval, ze jednou za-
klepajt "a tatlnek pfljde domft",
dodal na to hoitk.
Matka jeho Be obrAtlla, aby setfela
slzy. Kdykollv Jsem jo naviittvll a za
klepal, hofitk v2dy pflbehl ke dveflm.
Kdysl z rdna, prdve tak, Jak jsme to
lfctvall hostkovl, stdl pfede mnou
Sansky. Mel plnovous jl2 prosedlvfiiy,
ale tlr2enf tela, obllfiej, vzhled, byl tak
mu2ny, jak jsme o torn vypravovdvall
hostkovi. A Jako v pohddce, jsem se
ulekl, podlvll, zaradovat, nechteje v6
Mtl. "Tollk Jsme se te nahledall, anl ne
vis. Kara jsi zapadl? Jak jsi byl 21v?"
sotva Jsem byl s to, se ho tAzatl.
. Ceho anl Jedlny . nds netusil n.
jak by ndm to tak6 bylo mohlo napad-
noutl! Sansky pracoval. On byl An-
tal KovAO. 7M zde, vedle nds. kde ho
nlkdo nehlcdal. Kdo2 pak by z nAs se
take staral o tyto Sedlvtol, osumelfi
lldl, kteft i)tsou, pofdde ptSou, pekno
zaokrouhlonA ptsmenka, z more Icon
ceptil nikdy nepfebrodSnfiho.
"Ctel jsem ukAzatt, 2e Jsem tak6
....ano, Ze jsem tak6 Clovek.... Jd
nevtm, proG, ale chtel jsem take sAm
na sebe spolehnoutl. . . . ftlkall jste ml
slefilnka: no, stalo se, stalo; smAU
jsto se ml. nevefill jste, 2e Jsem nemo
con.... ale manielka.... ona fiplne
uvC-NIa. .. . Tu jsem se poCal stydS
tl, a jli jsem se ncodvAiil nicebo...,.
a to bvlo takovti podlvnfi! .Id chtfil tr-
p?tl. Chtel jsem ninobo trpfitl, a ani
sAm jsem tonm nevefil, 2e si to tak
Jen mysltm. Trp'etl jsem chtfil, nedo-
fitatek mttl, doufatl, 2e bude JestS jed
nou vSecko dobfe.... Nemohl jsem
&nestl, 2e bych byl takovy zbyteCny ve
vfieni svum ilvote." v
'Sansky!"
Klidne, muine, pokratoval: "I jA chtel
bytr.-Clovekem, ne2 hoch doroste....
Prostm t5, Jdl a ptlprav mou man2el
ku." Jak to budo slavnfi!
Jak se bude radovatl hoStk! Zakle-
pall, be2t naprotl a JA mu pflvddtm
otce
Voienskt pes pana
hejtmana.
Hu'moresl:a. Sapsal Jaronlav Haiek.
Pan hejtman pfekvapll spoleCensky
stfll v dAstoJnlckgm kaslne. kde se
mluvilo nemecky a kflCelo na Ctfint
ka, ktery neznal anl slova nSmeckfi
feci, "zahlen"! tak nAhle a ueofiekAva-
ne, ai nadpoructk VaSatka vykflkl na
CISiilka: "Plvo, pane VAclave," mtsto
obvyklejio: "Uler, Herr Wenzel!"
Pan hejtman, zaryty nepfttel vSefih
psil, pflvedl si totli toho due ke stolu
psa.
"To je vojansky pes, ai z Italic"
yysv&tloval, kdyi so bylo pfekvapent
ponekud UtlSilo, "toho psa mne pfl
vezlo mA net'."
Nadporuclk Vasatka se zattm upo-
kojll a mluvll zase nemecky:
"prosim, jako to: vojensky pes."
"To nevlte," ozval se pan hejtman
basovym hlasem, kter6ho se celA set
ulna bAla, "ten pes jest jedntm ze psu,
literS v poslednt dobe Italskd armAda
h1 zaopatflla k vyhledAvdnt nepfdtel
skych hltdek a ktoft prvnf stuZbu ko
nail pfl posledntch manevrech."
"A kter6," dodal nadpomctk Kfe-
Cau, vellky cynlk, "plemontstl clkdnl
s velkou nhutt pojtdall. Iiju, vojensky
pes." '
Pan hejtman nevslml si t5to po
zndmky a pokraCoval: "Md not" byla
v Turlne a tain se jf podafllo zaopatfl
tl si tohoto psa. Pane, na neho se musi
mluvit Italsky, 2e ano, mlo caro?"
Pes vysk.oCIl a zavrcel. Tato pffhoda
stala se odpoledno. A do veCera o nl
iem u stolu se nehovofllo, nei o psech,
o vojenskych psech, Jejlchi Jeden e
xempldf e) sdc pod stolem, rozkusu
Je pomalu btloi?!ikavlcl pdne hejt'
manoiPii, Jei byla icmuto vypadla z ka
py.
Bylo prdvt tt?dm honsln veCcr, kdyi
do aitstnonU vtaupll, fialutuje, slko
vatel:
"I'08lulr.i li!.Vs)m, pane hejtmaue,
do naSeho yrajwfu ae fiill moll,"
Ta byla ilru'uA vi-'jlujtcl udAlost
tohe da
"NAS prnporl" To bIovo bylo pre t
JAky posddky, vlaatu6 mcto byt sie
ve m vidy vzpruiujtcfm.
Htuloir Vltrk, kdyi pflncl na vojau,
slco nomnhl pochoplt, co proC vlastni
bp s ttm praporcm deld tollk feet a
nlm I mnozt Jlnt, alo byl na vojno Jo
nom pdr duf a jli take s ponvAtnou il-
ctou Septal: "nAs prapor."
Ten prapor byl obestfen Jakousl zA
aauou. rsiKtio irn prapor noviuei, e
nom kaprdl v2dy vyklAdal: "Ai pfljde
to kolcm dvelt, tam, co ctojt dva na
strA2t, tam jest, nAs prapor, una re Fa
line, ne tangle, vonl, Cloveic na pravb,
at' to zas nofeknou, sic budou sedet,
also unsro Fahne, 2AdnA tangle, al
so!" A pan Slkovatel za to umel vypra-
vovat tollk krdsn.vch vCcI o torn prapo
ru. "U2 nent ceiy, u2 Je ho Jen pill,
statnf ndm vSechno nepfttel z nfhb u
stftlel, ale naSo setnlna vidy s ntiu
zvttCzlla, a ten, co ho dr2el, kdy2 pad'i
jeste bo ho nepusttl a kflcel: "Ku pfa-
du!" Tak at' h1 to kaldy z vds zaoa.
matuje. Prapor Je avatA vec, was hel-
llges, a nds prapor zvldSt'. A pamatuj-
to si, kdybychom a ntm vytdhll, mu-
slrae zvttzlt a kdyi nds zastfelf, pra
por nepustit a kfliat: "ku pfedul"
pak pobljeme snadno vSechno."
Pan slkovatel se rozohill.
A do toho praporu se datl dne 2. HJ-
na moll.
Pan hejtman pfipjal el fiavll a pro-
vAzen psem, opustll kaslno, Slkovatel
fel uctlve za ntm.
"Jak se to stalo?" obrattl bo venku
na slkovatel.
"StrAi vldSla dnes lftat z komory,
kde je prapor, moly, v komofe rdfit
mft pant hejtmauovd koilch a rukiv
ntky," nesmele pronASel Slkovatel.
"PtAm se jich na koitchf elobll se
pan hejtman. "Tedy v praporu Jaou
moll?"
Ano!"
'Komora se must ddt vybfllt, pra
por vynfst a pfeu6st na chodbu mfiha
bytu, na levou stranu, kam avttt alun
ce," naflzoval pan hejtman; "vite.
tam, co vlst na vgsdku ma vlnSny fiAl,
ktery nosfm, kdyi Je chladno, kolem
krku. StrAi bude atat, aei ae komora
vybtlt, pfed chodbou. AMreten!"
Uplynulo nCkolik dnt. Komora se bt-
Ilia, prapor, avatA vec, atal vedle v
sdku, na kterem vlsel Sal pAnS hejt
manflv a vojensky pea zattm naucll se
uekollka kouskum, jako na pflklad
vyrAiet vojAkAm z ruky, kdyi fill s o
bfidem, plechovfi koflfky, polykat vo
jenske' knedlfky a podobne.
"To je vdm chytry pes," vyprdvSl
pan hejtman v kaslne"; "kaZdy den se
nC'CO nauCf. M6 netefl rozkousal neko
Ilk psanf, ai ubohe dtte plakalo. PIe
desle pflnes ke mne do pokoje tobol
ku 8 penCzl, kterou vzal se stolku me
netefl. A nynt ho ufilm, kdyi jdu pb
obede na pro'chdzku do zahrady, ie
zahvizdnu a on za mnou pflnese muj
vlnfiny Sal."
"VojenStt psl majt ve vdlco velkou
budoucnost. Druh techto psu md vel
ml jemny Clch. To byste, pdnovfi, ne
feklt, ie kdyi m& met' zasedne k pta
nu, Jest6 nei poCne hrdt, jli to muj pe9
v6tft a dd se do Stekotu, tfebaa by
chom byll nCkde za meatem."
Pan hejtman rdd vypravoval, co ne-
bylo pravda.
"Ale tomuto byate absolutne neve
fill. Pfed praporem mk velkou flctu
deld front. Zkrdtka," pokraCoval
pan hejtman, "nikdy jsem pay nemohl
vystAt, ale tohohle psa raAm vskutku
rAd. Podtvejte se, pAnov, Jen na jeho
oCl. V t5ch oCtch je takovy vyraz mou
drostl, ie vldet jen ty ocl, Clovek by
nefek, 2e jsou to psl o5I."
Za nekollk dnf fekl pan hejtman v
kaslne vA2nym hlasem:
. "Vim, 2e Jste vsemu nevSflli, co
sem o tomto psu vypravoval; abych
vAm tedy podal dflkaz, ie pea jest
vskutku tak chytry, Jak jaem vypra
voval, zvu vas vSechny, byate pflill
po obede okolo druhe hodlny do me
zahrady. Uproatfed zahrady ae poata
vfm, zahvizdnu na meho psa, a za
chvlll objevt se, nesa mfij VlnSny 5A-
tek na krk."
Toho dne odesel dftve ae apoleCnoati
a konal nekollk pokuau ae psem, kte-
re ae uplne podaflly, iatek byl vaak
piny prachu.
'At' aluika ten 11 vyklepe," fakl
pfl veCefl ke sv6 manfelce.
Byly dve hodlny po obede. Pan hejt
man sesel dol& do zahrady a JestC jed
nou pritomnym dustoinikum vyaia-
dal:
"Postavtm se ted' do proatfed za
hrady a zahvfzdnu, za chvlll Je tu pea
a pflnese mne 5A1 na krk. Tak pozor:,
pfftil!"
Chvlll se nlc nedelo.
"Co ta beatle dnes deld?" ilobll M
pan hejtman.
"U2 jde a neco nese," poznamenal
po chvlll jeden z dustojntka.
A vskutku na schodlstl objevil se
pes, vleka cost dlouheho v tlame.
"To je dlouhy SAl", poznamenal opit
jeden z pfttomnych.
Kfovf se v torn rozhrnulo a mail
pfekvapenou spoleCnost poloitl vojea-
sky pes pana hejtmana svaty prapor,
roztrhany mnohem vice, nei pavod
ne. Pan hejtman vyskofill, pfeskoCll kfo-
vl, nekollka skoky pies schodUte byl
na chodbe. Tam vedle prAzdnho veJA-
ku stAla ierd' se zbytky uspinene Ut
icy. "Kde Je mflj sdl na krk," vykflkl do
kuchyne na netef.
"Ten Sla prdvC pfed chvllt sluika
vyklepat."
Kdyi pes nenasel fid tek na veSftku,
strhl prapor se ierde a poslusnC JeJ
pflnesl, aby si pan hejtman do avate
ho praporu zahaltl krk.
Vojenskeho psa odvezl si pak
hodny, ktery ho prodal mlekafce.
Na dendikiyzddni
byla schvdlemi Jwlna a Jetlua tfetlni
jlzdiit'ho za Jlzdu som a taui ua sti; ni
ce tlrdhy Nickel Plate do vzdftlenoml
1.10 mil od ChlcnKii. Dobu jidvrutu
trvd u2 do :iO. listopadu luOll vectn
toho due. Osobut nddrnit I.n Halle ul.,
roh Van lturen a La Sulle ul. u Hl
vated Loop. Jtzdut ltatky ae proddvajl
v CSs. Ill Adams ul. a v Auditorium
Annex. TUfou beatral S057. Vt,