VE VIRECH QSUDU.
Somda. AvgUcky unpsnla May Flcniitigovn.
".Tost to Silonstvt znBlepo
Host oil tobo, Itotirlku," pravlla.
"Ddvde iioni zo vznoSondho rodu.
Vo upolodnosli jost povniovAnu
za pflbuznou hmlu Montnlloiiat
zn slrotka, ale Urn mint, Jojt o
toe 2lje v Aniorleo v dobrovol
ndm vyhnanstvt, niatka jojl jo
bAh vi kde. Anl novtui, byli-li
jejl rodldo zAkonitd oddAni. I'm
vim to pouzo tobd. MAm to ddv
do tuzo rAdn, nlo jnk Jsem fokla,
ona se ti nevyrovuA rodeni, a ne
ni Zonou, jnkd vdvodovd r. Klun
ronnldu obydejnd za innn2clk,Y l
zvolili."
Vdvoda poslouchul h vAZnym
nsmdvcm a odpovldal pak klldnft:
"Mntko, kdyby byla z nojniiSt
ho rodu, vzal byoh si ji, kdyby
mojo nabldnutt pfijala. Ona jost
jedinou ienou, ktord si pfeju
a dA-11 mi koSom, uoo2enim hc
nikdy." N
"Tebe odmttiiouti!" zvolala jo
jt vysost pokrdnvd. "Miss Lisle
ovA odmitla mnohA nnbtdnutt,
ale tebe by ncodmitln. Mysllni,
2e neni mnoho ion, jei by odmit
ly vdvodu Heathcrlnnda z Klan
ronaldu." Po dvou dnoch udinil vdvoda
nabldnutt a byl odmitnutl
Vdvoda byval inAloinluvny, 1
pHjnl odmltnutt klidnd jako
mnolid Jind vdei.
"NepodAvAte mnd td ncjmenSt
aadftje, uiisa LIbIoovA?" pravil
pomalu.
"ZAdnd ' odpovdddln. "Ctlm
vas, vAZim si vAa, lorde, ale ne
jrdAm se nikdy nikdy!"
V Jejl tvAfl byl vyraz, jcn2
ma pravil, 2o to mysli do oprav
dy. NetdSllo ji to, 2c must neu
tAle odmltatl. Ptipadulo ji, 2e
Td okoll ncuBtAJe klame, a sty
dela se, nebot' cltila se volice
pokofenou. Jest vdanA 2ena
a muiove" se neustAle o ni uchA
sejf ! Byl to treat za jojt minuld
poletile jednaul zaalou2ila si
JeJ, ale byl pMHS trpky.
Kdyi ji opustil, Sla pomalu do
vd kotnnaty, unavena, roztrpdc
na. Balik americkycli novin,
kterd radla doatati jii pfed dvd
ma indstcl, lo2el na stole. Ote
vfela chvatnd ballk bylo tarn
mnoho zprAv o jejlm otci a
daato se tarn ddla zmfnka i o ne
kom jindm, po kterdm v2dy rycli
le pAtrala. Noviny vySly ji2 pfed
tfemi mdsioi a oznamovnly po
drobnoati o dlouhdm a straSndra
bi, i jmena zabltych, randnych
a poafeSoYauych. Prodltajtc jmd
a zabltych, Cetla i jmdno poru
ilka Vita Earlscourta.
Ano, zde to stalo. Vit Earl
Mart xabit! Komnata se s
ml tofilla, pfed oCima se jl ddlaly
rfitky. Zabit! Zjeril se ji, jak
ho Tiddla poprrd pfed osmi lcty,
.kdj s nim tanCUa v parku Mon
laliena. Jak byl krAsny! Pak
ji jevila jcho tmavA tvAf,
'Hyi uhiaijt na sTdm ofi, stanul
a atanlel.speckhavenskd, aby ji
jejlm odjezdera do fikoly dal
ohew. Vid&la jej, i Jak posled
,B dial y dom& aira Vana Cbarte
ftia, odmitaje nabizend mu penf-
a odji2ddjo bes RroSe do vy
kMUtatrl! Zabit! KoneCnd fie
kolem nl pondkod ryjasnilo a ona
waaaabinim Cetla krAtkou, ale
irsnamnoa tprAvu o nfcni. Byl
(MLagUfiaB a bojoval po cely den
Jako lev. Poalednl dobou bylo
)haleno, ie jest Vit Earlacourt
macerem romana "zena ravia
atherforda" a "Zlato a Tfpyt",
fac mftly aemacnl uipech.
Papir jl yypadl z rnky, klesla
ma. kolena, zakryla bledou tvaf
rukaaaa a plakala usedavd. Mi-
lejala jej a oa byl mrtev!
Mies LiileoTa opustila pHStl
ko dne zamek klanronaldsky.
Bylo to Tyaretlltelnd; yzdyt' od
attla Tdrodu.
Vypadala tak bledd, chladnA,
tak BeSfastna, 2e rdvodkynd se
emobla k nl ani pfilifi pHsnd
chorati odmituuti jejibo
yaa znamenalo die jejibo usud
ku. ie neni Pavlina du&eid zdrA
Ta. 6la do svdho domova k
Djukovi do Bpeckbaveau, a trA
Vila tarn zimu, jako by byla opdt
"Polly Massonovou" a jako by
byvala vznefienoBt jeji byla pou
hym snem. PfAteld jeji videli,
ie jest xarmoucena, nevyptAvali
t v&ak po pHdind; byli fifastni,
ie jest opdt u nich.
Kdyi nadeSel duben, pHjel za
se pro ni lord Vane a svdt na
m nepoznal iadnd zmdny.
Vdvoda Heatberland z Klan
roaaldu objevil se znova po mno
ha letech ve spolefinosti. Milo
val lice Pavlina beznaddjnd,
cbtil ji vfiak aspon viddti sly
keti jejl kla. Betkali se on o
ieval av sabidnatl a ona je
PJ$kL
l
0
H.vla brdA, cliXAdostlvA, a vcli
oo h! bo vA2ila.
"Olu-i ho h(AH vnfii 2onou,"
pravlla jodnoduSo. "Vim, 2o vAm
btidit vdnioii 2ouoii, alo mllujici
miad toprvo fiaHom."
No2Adal vice, l'olibll vdc&nS
jojl krAsnou malou ruku a by
la zaHtioubona h vdvodon z Klau
I'onaldu. Sftatok nidi byti konftn ve tfech
i'dncob; nidi na spdeh a ona k
tonni svolila.
Iv doimi dokatl? V2dyt' i jolio
niatka svolila rAdn, kdyi viddla,
2e na torn zAvisi fitdsti jojilio Hy-
na. Htano ho vevodKym.
"Jak jest to podivnd!" pravila
h UHindveni, divajic ho do zrcad-
a. "JA, nialA Polly MasonovA,
Htanu so vo tfoch tydncch vd-
vodkyni. PMpadA mi to jako krA-
snA poliAdkn!"
Vypadala dues velmi krasnc;
byla oddna v bil liAdberny fiat,
h losknouoimi so ddmnnty v turn
vdzlatych vlascch. Jaksi Htary
minlstr se vcsclc k ni pfibli2il, a
tlsjcnuv Jf ruku, pPAl ji Stdsti k
jojimu zasuouboni.
"Uylo mi redono, 2o jost Klnn-
ronald velmi fil'aHten! Pocbopuji
10 Aphid, a ujifit'uji vAs, tniHS Lis
covA, 2e nebyti tak stAr a noma
e ji2 Jednd 2eny, stal bych se jo-
10 sokom."
Vdvoda stAl vcdlo ni. Ona so
zarddla a upflmnd se zasmAla.
"VnBe Excelence by byla i v
nojvySSim stAfi ncbezpcCu5m bo-
!icm," pravlla.
Sotva 2e vyfkla tato slova a
odvrAtila so s rumdncem a name-
vein na tvAfi, zblcdla jako smrt.
Co2 vstal z mrtv'ch? Tarn stAl
nodaloko od ni, pobli2eje na ni
vA2nd Vit Earlacourt!
III.
ROZDVOJENI.
Vit Earlscourt! Nebyl to 2Ad-
n klam smyslA, nebyl to stin
mrtvdho; byl to iiv', atatny
mu 2! Byl pondkud slabSi, torn-
ndjSi pletl, jaksi unavcndjSi a
vA2n, jako by byl v pozdnich Se-
sti letech nnobo trpdl, ale pf-es
to vfie byl to ;Vft Earlscourt!
Ncvykfikla, ncomdlela, ndkoliv
vse kolem ni Bplynulo v jeduo, a
v uSich mfila hudeni spouaty vod,
Btaia nehyBne, e iiroce rozevfe-
nyma oCima, a z tvAre zmizela ji
poBledni krApdj krve.
Po ndkolika vtefinAch, pfipa-
dajicicb ji nokonednymi, dotkl se
jejiho ucba hlaa vdvodAv jako by
7, dAli:
"Pavlino, Jste churava v2dyt'
omdlite! Pro boha, sedndte si na
okam2ik, ncz pl'inesu sklenici
vody!"
Ucbopila se lenoehu 2idle, kte-
rou ji pfinesl a jileddla za od
chAzejicim. Pak sebrala s noj-
vdtsim nauiAhAnim svch pet
smysln a cbystala se opustiti
komnatu.
Kdj2 viddl Vit Earlscourt, 2e
jest poznAn, odchAzel pomalu a
zmieel ji z oci.
Nevdddla ani, jakm zpftso-
bem se dostala pln$'ini komnata
mi na verandu. Tarn sklesla ve
svdm plesovdm obleku, co zatim
chladnj- vAnek ovival jeji nopo
krytou blavu a na smrt ubled-
lou tvAf.
Nebyla schonna mySlenkv: bv-
la jako omrAdemu Bolestnd se
ji dotkaly vndjfii vdei vclkd,
jaand hvdzdy, vzdAlenA svdtla.
slabd zaznivnjici budba, studeny
veterek, a pak to vsechno zmi-
zelo, a pfitomnost, minulost a
cely budouci iivot le2el nfed ni.
Podlvny pocit, podobaiici se
skoro apatii, se ji zmocnil
myslila na sebe a zvlAStui sv
postaveni, jako by se to tkal
jind osoby.
ZprAva nmerickdho Caaopisu
nebyla tedy pravdiva stalo se
to patrnd oraylem. Vit Earl
scourt, mu 2, za kterdho se pfed
seBtl lcty tak podivnym zpflso
bem provdala, byl 2iv a zdrAv
Jak' pocit Be ji zmocnil pH torn
to pfesvdddeni! Byla to radost?
Byl to bol?
Divila se sama, 2e v torato o
kam2iku mfl2e na ndco tak obv
Cejndho myaliti toti2: jak bvl
pfed okam2ikem krAsny, kdy2 na
ni upiral ty velkd, temnd, suiv
odi!
Zmdnil se vypadA vA-2ud,
starSi, mu2ndjfii, ufilechtilejSi nei
dfive. Bezpochyby zaplatil svd
dluhy a vrAtil se do Anglie jako
volny mu2. A on byl spisovate.
lem ondch apisa, je2 se ji tak ne
V'Hlovnd libily, jeZ si dobyly ta
kovd pochvaly!
Pak se vratily jeji my.Slenky k
pfitomnosti. Musi ihued zrufiiti
svd zasnoubeni vdvodou a to
Jl bololo. It.vla oti2AiloHliva a
b.vla by rAdn noHlla vdvodskou
koiMinu. Liolinlllo jl lo it ny-
ni ho iiiiihIIii zMci lobo huh o hIi'i
vd a iniiHi ho vzdAII voSkoid niuld-
Jo do budoiioiioHll. CMHIa jakoii-
hI HOHtorHkou lilost pro vdvodu,
nobot' hI ho volice vA2lln.
Vdddlti, 2o on Ji zbo2fiujo. Jak
to budo pro nulio boloHtnd, kdyi
boz pfidlny, boz omluvy zruSi da
ily mu Hlib. A noviny oznAmlly
joji blizky Hfialok, bostd byli ho-
zvAnl a vybava iiMpravonu. hvet
jl pojtnonujo bozcltnon kokolou,
poHtrAdajici voskord zAsady; jojl
nojlopfii pfAtold ji billion opovr
hovatl vdvoda I jobo niatka,
ta laakavA, brdA HtarA dAmii, jl
budou netiAvlddti, a to vSim prA
vein. A to vficclino jost nAslcdek jo
jilio vIiiHtniho irovindiii jojl
lelikomyslud pofiotllosti. JoHt
sama vlna hv'hi oHiidom!
Pak zmlzoly vSueliny tyio )fod-
Htavy, a Vitova tvAf ho ji zjovi-
la v jiiHii livdzd. Co si o nl must
inyslit jak ji ani noiiAvidi, jnk
jl opovrluijo, 2o jl obdtoval cely
Hvftj 2ivot! B.fval volice obllbon
i tehdy, kdyi ho Ink lolikomyHlnd
clioval. Jak by toinu bylo toprvo
nynl, kdyi nilnuloHt bvou vykou-
pil, a kdyi docilil tnkovdlio jmd
na jako HplHovatol! Kdyby byl
svobodon, mohl by ho uuliAzeti o
uejvzueSondjal a nojkrAHiidjfii
ionu. A vo svd lolikomyslnd file
cbetnoHtl obdtoval voSkorou na-
ddji na vlastnl domov, 2onu, a
to vSo k vftll nl.!
Zakryla bI oliladnyma ruka-
ma tvAf jojl mozok jii nopfe
myfilol ucbvAtila ji jakAsi
ztruulost. Choulla bo k zomi vo
sv'cli krajkAob a ddmantoch,
ifemoiona svyni trpk.fm osudem!
0 nobesa! Ivdyby molila napravi
ti svou minulost a oddlniti, co so
stalo toluly o Stddry don!
Nevdddla, jnk dloirho tarn die-
la jl to pfipadalo vddnosti.
Anl po letech, kdyi straSnA ta
doba niiinihi, nemohla nikdy
vzpomenouti ondch straSnych
oknmiikA, zti'Avonyoh na voran
dd, aby so nozacbvdla. Byla brdA
svdt se doninival, ie jost boz-
uliounA a nynl nadoSln dobn,
kdy inusl seatoupiti se svd v.se,
a seznaji, jakym jost blduym
Btvofenlm.
Kuka so poloiila na jeji rume-
no a bias zazudl bllzko jojlbo
uchn.
"Pavlino! Pro bflh, prod jste
zdo? Vidyt' z toho mfliote mlti
smrt."
Pohlddln na ndho vdvoda
nczapomndl nikdy na ten udmy,
bolestny pohled.
"Co to znamenA, Pavlino?"
zvolal. "Coi Sillte, ie se vydAvd
te do takovdho nebozpodl? VidyC
jost volice zimn."
Vstala pomalu zachvdla tie
pfi jeho dotknutl, citlc, ie jest jl
strnsnA zima.
"Nejsem SilenA!" pravila po-
mnlm, teninym hlasem, nepodo
bajiclm so tdm sladk.vm, hudeb-
nlm zvukAm. jei byvaly druhdy
jejlm hlavnlm kouzlein. "My-
slim, ie jsom jen to nejbldndjSl
stvofenl na zomi. Lorde, nochte
mno. Musim vAm flci, dokud
iiiAni k tomu odvahy, ie befu na
zpdt svAj lib nebot' nemohu
nikdy bti vnSi 2enou."
Slova ta plynula pomalu, v
pfestAvkAck a jejlcb rtfl. Nehle
ddla na ndho odi jejl hloddly
ztrnule do modrd jasnd noci. Po-
Blouchal Azkostlivd, nodfivdfivd
' a nechApal.
"OdvolAvAte svAj slib ne-
chcete se stAti mou ienou!" opa-
koval. "Co so to h vAmi stalo,
Pavlino? Co2 sllite?"
"ZdA se to skutednd," odpovd-
ddla oddychujlc tdice, "alo ja
jsom uplnd pfi rozumu. 6, mAj
lordo, jak so vAm muslin zdAti
podlou, lohkomyslonii! Noniohii
vSalc slyfilte, lorde nemohu
se BtAti vaSl chotl."
"SlySlm vAs, Pavlino," pravil
jsa skorq tak bled jako ona, "ale
nemohu to chApati. Vysvdtlito
mnd to laskavd?"
Vdvoda se dovedl ovlAdati.
Skfiiil nice pfoa prsa a ocekAval,
co mu fekne; jen blodA tvAf svdd
dila o jeho pohnuti.
"Nemohu. Mysletc si, 2o jsem
zmdnila svAj Amysl; myslete si,
2e soin bozcltnon koketou; mysle
te si, co chceto, jen mi vratte
svobodu. Necht' si svdt mysli, 2e
jste mnou opovrhnul jA to za-
Hluhuji. Co na torn zAle2l?
Opustim co nejdflve Auglii a no
vrAtlm se jii nikdy."
Zalkala. 0, kdyby mohla zemfi
ti, aby bylo vfiemu konec!
"Nezaslou2il jsem to, Pavlino,"
ozval He vA2n bias vdvody. "2A-dAte-li
svd alovo zpdt, miiHim 2A
dost vaSi vyplniti. Jest to v6ak
,krutd, Pavlino. Jest to trpdl ne2
sama smrt."
Viddla ho poprvd a zArovcfl na
posledy tak dojatdho. Klesla
pfed nim na kolena n zvedala k
ndinu prosobnd nice.
''Odpust'te ml, .odpusfte mil"
zvoiaia. "uozvlto se viieclino, do
zvlte so. iukA iHom noi1vn1ulro
!jak jsem bidnA! Domnival jste
. i
so, 2o znalc coly mftj pflbdh 2o
jHcm odmitla ink niuoho nabid
null pouzo , hrdostl a UiohIoJ
nostl, a poctll JhIo mno tdi hvoii
volbou. 6, mAj boio! Jak nohod
na jsom vafit uoty - I kaiddho
hodndho dlovdka! i'fod fiostl lcty
Jhoiii byla AzAna nojiiovndjfilm '
Hvazky k iiiuil, ktory, jak jHom
ho domfilola, opoui5tdl Anglll na
vidy. Pamatujete so na oncn
don, kdy Jhoiii tak rychlo opUBti
In Klnnronald? Byl to druhy don
po vaSom nubldnutl. V onon don
Jhoui Cctla v cizlch novliiAcb
zprAvu o jeho smrti. Nevdddla
Jhoiii, ie ho nillujl, nlo zprAva t
joho Biiirtl ho nine dotkla lilubo
co. Vlto, co nAsledovalo. V iiAhIo
dujlci HiilHond jsme ho opdt se
(kali, vy jste opakoval avd nabid
null a jA je pfijala. Neniilovala
jsom vAh, lordo, alo domnlvala
jaom so bytl volna a vdddla
joHm, ie byoh vAh dasem milova
la.. Jste tak dobry, tak laskav!
Zaslulipval jHte ndco lopSiho no2
to, -a mojo pycha a ctiiAdost byly
potroHtAny. 0, mAj lorde, jak
vAm to niAin flci? DneSni nocl
jsom so pfeBvdddila, ie mui, o
kterdm inliivtni, kterdho jsom po
vaiovala za mrtvdho, a ko ktord
mu jsom poutAun, iije a joBt v
Londynd!"
Zamldcla He a zakryla svou ble
dou tvAf rukanin. Kloedln ne
ustAle pfed nlm; jojl tvAf jevila
nojvdtfil zoufalsh'l.
Poslouchal jl nildky, bled', so
Hkflicnyma rukauia na pi'Hou.
Jojl vypravovAnl vzboufilo vse,
oo bylo vzueftend a ufilochtlld v
joho povaze. Ublliila mu, ale by
la icmi, jii miloval, a klcdola
pfed nim v uosmlrndm Bvdm ialu.
Chtdl ji zvednouti.
"Neklodto pfodo mnou, Pavli
no; klodto pouzo pfod svym
bohem."
"Neohte mne kloceti pfed vA
mi, lordo, u vuSich nohou! 0, vy
mnd neniAiete odpustiti ale
K)litoval byste nine, kdybyste
vdddl, co trplm."
"Lituji vAs z cold duSe," odpo
vdddl vaind. "Vstafite, miHS
LisleovA jA vAm to porouclm."
Povstala.
"A jost to vae?"
"Vi5o."
"Vynasnniim se, abych tomu
porozumdl. Vy jste vAzAna sli
bem, ie ho provdAte za muze, o
kterdm mluvite. Zamyfillte si ho
vzlti?"
"MAj lordo, nepTOvdAm se za
uikoho. Hokla jsem vAm, io znm
Slim co nejdflve opustiti Anglii
na vidy. Z vlnstul vAle nepohldd
nu nikdy vice v jeho tvAf."
"Tedy vy nestojlte o muie, ko
kterdmu jste vAzAna?" pravil,
Zachvdla so a zadlvala se na
nebe, posetd hvdzdami.
"Pavlino, slySte mno. Stojlte
nobo nestojite o toho niu2e?"
"ObAvAm so, 2e ano."
Zamlcel se po tdto odpovddi.
Naddje, jei na okamiik v ndm
vznikla, zmizela na vidy z joho
vdrndho srdce.
"Vy o ndho stojito," pravil za
okamiik; "a pravite mnd zarovefi,
ie pfed nlm prohncte a ie nobu
deto nikdy jeho ionoii. Miss
LisleovA, vy jste mi fokla pouze
cAst svdho tajemstvi. Neflkojte
nidclio," pravil, vida, ie mu dice
odpovdddti, "neiAdAin toho; od
tohoto okaniiiku jste uplnd vol
nA. Zena, jojii srdce uAloil jind
mu, jest mi svntou. Pokusim se
o to, abych byl sprnvedllvym, a
budu-li moci, odpiistlm vAm. Na-
lilliite sama, ie jste chybila, no
svdfivSi se mi ihnod, ale vy jste
nemohla pfedviduti, co se stane.
ZnehovAm tajemstvi mnd svdfo
nd foknu, io jste nine odmitla,
soznavsi, io mne nomfiiete milo
vati. Mysllm, io to stnfi a
nynl jii pojiTto. Zavdste se do
mdho l'Amd; doprovodim vAs
zpdt."
DAstojnost vdvody vyvolala
jeji obliv a uctu. Jak Slochetny
byl vdvoda, i Vit, a jak nlzko
stAIa ona! Jak sama sobou opo
vrhovnln! Jak byla pouiienn!
Zavdsila se o jeho rAmd a mid
Icy krAdeli do pfeplndnych koni-
nat.
Miss LisleovA byla velmi ble-.
dA bledSi nei jindy; ale ona
nebyla nikdy pfiliS dervenA a za
ton das, co chodila do spoledno-
sti, naudila se skr'vati svd pravd
city.
Vdvoda ji dovedl k sedadlu,
okamiik stAl pfed nl mldky, po
H2oje dolA na ni, a pak ji podA
val ruku.
"Pavlino!" jmenoval ji tak na
posledy, "chcete mi flci s bo
hem?" Pohlddla na ndho. Jnk byl ble
dy! "Odjedete?"
"Odjedu jeStd zitrn do Afrlky.
Jsem takovy stary cestovatel,
2o mohu bjrti ibned pflpraven.
A poudvadi se ka2dy cestovatel
ucvracl z tak dAlndho kraje, pfAl
bybli si, abyste mi fekla a bohem
a pfula Sfastnou cestu, nei se
rozejdeme?"
Byla to skoro tfii slova! jei k
nl proinliivll Vit pfi jioHlodntin
HOtkl'llli.
Vloilht bvou ruku do ruky vd
vodovy, alo nopfomliivlla
nemohlu.
"8 bohem," opakoval.
Jojl upfony pohlod, piny ndtnd
ho bolu, mil odpovdddl. Jodtio
stlskniiti ruky, a mu2, johpi
maniclkou ho chtdln stAtl, zmlzol
navidy z jejiho iivota.
Jen kdyby mohla jltl domA!
UchvAtllo jl divokd jifAni, uproh
noutl z tohoto doinu zo Btfe
(in lldi a skrytl ho na vidy.
Kde byla pani OalbraitovA,
Maud, sir Vane? Ohlddla so ko
lem a Ht nulla podruhd pfi pohlo
du na Vita EarlHcourta.
Bliill ho k ni s pant Atehorlo
vou, podpirajlcl so o joho rAmd a
vosolo rozinlouvajlcl. Pavlina za
Hlochla poHlodnl jejl slova:
"Ona bo niA zu tfi tydny pro
vdati za vdvodu z Klaroiinldu.
JoHt tuk dobrA a krAsnA, io ani
princ by nebyl pro ni pfiliS skvd
lou partii. Vlto, Earlscourto,"
pokradovala smdjic so, "io mysli-
la jsem si a doufala ale vy
jste byl tak lehkouiyslny, divok
hoch nu, vy mi roziimite?
Klnnronald ovSom bude miioliem
lepSim muicm pro nl nei byste
byl vy, auebo kdokoliv jiny, pane
Vlto."
"NobuiTto nespravedlivA, pant
AtcherlovA. DoufAin, io ta, jii so
dostane td cti, HtAti se pant Earl
Bcourtovou, bude nejSt'astndjSl
iena. Pro niisH Lisloovou ohovnl
jsem vidy nojlilubsi, ad beznadej
ny obdlv."
SlySela ta noSetrnA slova a
jojt srdoo so proti ndinu vzboufi
lo. Jak so inAio osiudliti mluviti
o nl tlmto lohkyiu tonem, kdyi
joho pfichod tak mocud zasahuje
v jojl iivot?
Jojt odi so Ieskly, barva se vra
cola v joji tvAf. Dlvala se nnfi
upfond, pfisnd a chlndnd.
"Pavlino, ind ditd," volala pant
AtcherlovA vesele, "zde jest pro
vAs pfekvaponi. On vstal z mrt-
v5'ch vrAtil se ten marnotrat-
nlk alo niarnotratnlkoni jii
nent. Vlto, mysllm, io neni nut
no vAs vzAjeniud pfedstaviti."
"DoufAin, io ne, pant Atcher
lovA," odpovdddl Vlt, ukljindjo so
hluboce.
Nepodala mu ruku; jojl tvAf
byla chladnA; pohliiela na ndho
s hrdd i)ozdviienou hlavou.
Promluvila, a joji bins zndl
prAvd tak ledovd jako bvl jojl po
hled. "To jest pfekvapeni! Pfed nd
kolika mdslci jsem cetla v ameri-ckj'-ch
uoviiiAch o nmrti pnna
Earlscourta. Snad to byl jiuy
Vit Earlscourt?"
"Byl jsem to JA," pravil Vlt
chlndnd. "NeschAzclo k tomu
ovSom mnoho, alo jak yidite
yyvAzl jsem, diky dobrdmu
oSotfovAni."
Nebyl ani trochu spleten jeji
ledovou hrdosti, jejim odmlta
vym tonem. StAl pfod nl chlndnd,
nedbaje toho, zdali novdsta vd
vody z Klanroualdu se usmlvA
ancbo mradl.
Pozorovala to a zlobilo ji to
nosmtrnd.
"Kdy jste pfijel?" ptala se.
"Dues odpolodne a poniiva
je byvnldho pfatelstvi, vpadl
jsem sem. Minio to pfal jsem si
vAs viddti."
Dlvala se na ndho s losknoiu'tm
zrnkem, rty jojt se chvdly. Jak
se mohl osuidliti!
"Mne viddti?" ptala so. ironi
cky. "Co by mnd chtdl nsi fioi pan
Earlscourt po svdm Sostilotdm
vyhnanstvi?"
tJsmdv se objovil na joho
rtoch jeji ton ho bavil.
"Nic, co by se tyknlo jeho
tak daloko nesAliA joho amdlost.
PfichAzim jako posol jind osoby,
ktera i budouci vdvodkyni z
Klaurontildu inAio zajimnti."
Jeji prsty trhaly nemilosnlnd
krajkovy kupesnik. Tot' bylo vice
nei mohla sndsti; zdriovula so
jen s nojvdtSlm pfoniAhAnliii.
"NeznAiii nikobo z vaSich znA-
mych, pant Earlscourto, ktery by
nine zajimal. Nemam ani tuSoni,
co miiilte!"
"No?" pravil, a kolem jeho rtA
pohrAval opdt usmdv, jenZ ji tak
zlobil, "ani kdyby to byl Bobert
Hawksloy?"
Stdil zadriola vykfik.
"MAj otoc!" zvolala. "Co jost
s nim?"
"Myslil jsem si, ie to vAs pfece
bude zajimati," pravil usniivuje
so neustAle. "Plukovnik Hawk
sloy jest zdo, miss LisleovA, a jA
jsem jeho poslein."
Pavlina z hluboka vydechla,
pak vstala a s rumdncem na
tvAfi pohliiela rozdilond na Vita.
"Zde?." volala, "zde! MAj otec?
Kondcud! 0, pane Earlscourto,
kde meSkA dovedte nine k no
mu! lined! lined!"
- "Posedkejte, miss LisleovA
lined neni nioino.' Jeho pfitom
nost musi ndjakou dobu zusu'iti
nejhlubSini tajemstvim. Pfedo
vSlm uesuit se o torn dozvdddti
sir Vane a jeho rodina. ZAdnl
mne, abych vain odevzda! to to,
joi vAm vSooJmo v.VKVdtli a fokne
vain U kdo joj nujdoto., Byohlo
to Hfhovojlo zdo pfithAzl panl
OalbraitovA.'
Kohovala dopis prAvd v das.
Pfed Soati lety vkrofila pani
OalbraitovA tiSe do kubitielu,
kdo spolu moSkall tontokrAto
vSak so bliilla Asiudvom.
"0, pane Earlscourto! Bmrto
vitAn. Nonl to pfekvapeni, drahA
Pavlino? A jaky jste nynl vd
hlasny spisovatol a hrdina! Uji
SCujt vAs, io kaidy niltivi o vAs a
vaSich spisoeh."
"Prokazujo so mi pfiliS volkA
dost, pani OalbraitovA. Miss
LisleovA, H bohem."
Uklonil so svj'in b,valym, no
dbalyin, dvornyin zpAsobom
bvalym bozstaroHtnm zpAHO
bom, a odchAzel. ;
Pavlina hloddla za joho vyso
kou, jidknou postavou, a vfiimla
si, jak douiAci dcora, lady Edita
KlivovA, s UHindvoin k ndinu Hpd
ohA a podAvA ami obd nice na pfi
vitanou. Bychlo so odvrAtila.
"Pani OabrioiovA, chci jtil
domA."
"Zajistd, Pavlino, ale kde jo
vdvoda?"
"Ton dAvno odoSol. Pojed'mo
domA jsem na smrt unavenn."
Pani OalbraitovA so na ni udi
vend podf vala. Co so stalo? Prod
odoSol vdvoda a co zniinionA ta
neobydejnA, zlostnA netrpdli
vost? V tdnii okamilku pfiSel sir
Vane; joho dorvonA tvAf byla po
ndkud ublodlA, a joho maid, dor
nd odi mdly jakj'si v'rnz strachu.
"Pavlino!" Septal jl, "vlto, kdo
jost zde?"
"Ano, vim."
"Ale, pro boha, Payllno, co bu
dome ddlat? OkAzala jste mi no
viny, v nichi byl uveden mezi
nirtvytni, a nynl se vrAtil. A co
vdvoda Klnnronald co urdeu
snatch? Pavlino, co budeme dd
lati?" "Nejdflve jen domA," pravila a
hysterickym smlcheni. "Nechte
nine saniotnou, sir yane;- ne
jsem nalnddna k mluveni."
Podlval se na ni 'a toprvo nyni
zpozoroval nesm'irnoii bledost je
jiho oblideje a temny -ZAr v je
jich odlch. Beze slova podal ji
ramd a vedl ji ke.kodAru.
Po cold cestd nebylo ani pro
mluveno. Pant GalbrnitovA sedd
la tiSe a nekladla ani ZAdnqh
otazek. Maud byla podepfena a
spala a sir Vane si neustAle
opakoval: "Co se u vSech vSudy
bude ddlati?"
A Pavlina v jednom rolju kodA
ru seddla bidnA a chladnA, s je
dinm pocitem svd bidy v srdci.
Jejl otec pfijel on '"'jest zde!'
Jindy by byla takovA zprAva na
plnila joji bytost divokou rozko
Si, ale tontokrAto ani ta se ji
nctkln. r
Pfijoli domA. Spdchala do
svych nAdhernych komnat, a pro
pustila ibned francouzskou jiaJi
skou, ktord nei polo spfc ji odokA
vala. DdvGe od3 o zivajic.
Sotva ie Asr.ila Pavliua ea
motna, zavfri.i dvefo, pfitahla
j'uWi k voskovym svicim a vy
tahla ze zAuuJi-i dopis, odevzdany
ji Vitem Earlscourtem. Znala do
bfe to pevnd miiind pismo i
roztrhnuvSi rychlo obAlku, detla
uAslcdujtei:
"Ilotel Oharling Cross,
v utery dne 11. kvdtna 18G9.
"Moje Pavlino! VidiS, ie jsem
koneend splnil tvon prosbu
jsem zde, abych uapravil kfivdy,
spAchand, iije-li ona, anebo
abych ji pomstil, je-Ji mrtva.
Jsem zde po dvaadvaceti .letech,
abych ZAdal zpdt tvou matku
svou ienu.
"MAj mlady pfitel, Vit Earl
scourt, mne pfesvdddil, ie to jest
mou povinnostt. Naldhal na mno,
abych ti vSeclmo fokl, a poiAdal
td o pfispeni ve svdm podniknuti.
NedaSIa liodina, kdy jest jii na
daso, abys zvdddln, kdo jest sku
tednd tvou matkou byla to
osudiiA chyba, Zos byla ponochA
na tak dlouho v nevddomosti o
torn. Mojo dcero, notuSila jsi to
nikdy? Ty jsi se s nl setkala, zna
la jsi ji. Mam ti tak beze vSeho
flci jojl jmdno? Pavlino, ta, kto
rou jsi znala jako lady Charted
sovou, byla Ollvie LynditovA, a
pfed pdtadvaceti lety Zenou Ro
berta Lislea a tvou matkou."
List yypadl z Pavllninych ru
kou, a z jejich rtA so ozval vy
kfik. Tislce vdei do'svddCovnlo
pravuu oicovycn siov; ioc v
Lyndit Ornniukdo ji lady llba
la a uad ni plakala, pAlnodni .jojt
nAvStdva v donld DjU'kdvd a undo
vsu ndco nourfltdho, co ji vZdv
tAhlo k neSfastnd la'dy. .fak byla
hloupa, jak slepA, io dfive se no
domyslila pravdy."
"Dozvdddl jsem so toprv pfod
ndkolika nidsici," pokradoval
plukovnik Huwksley, "strafinou
skutednost, io vlasrnd nebyla
Silona. kdvi ii zavf-eli do blAzin
co. Bekl mi to pan Earlscourt.
VrAtil jsem so tudiZ, jakmllo
jsom mohl, a noiistanu, dokud ji
ncnajdu a dokud ji nedostanu
zi)dt. Necht' jest bAh spravedliv
k lidskdmu bludu! Suad budo p
zdd k joji zAehrand. Pfijd' ka
mnd toiiilin po tobd, mAj dra
houSku dltd md Olivie! '
"BudoS so plAti po pnnu IJawk
sloyovi, a nofoknoS nikonm, io
jsom v Anglii. Nocht' se nopro.
ziadiS pfod sironi anom, ie to
tuSiS, a nobo io znAS pravdu. Mu-
slino b.'U hladci jako hadi, jeil
najfee s hadoiu. Pan Earlscourt
ti dues v plosu odevzda mAj list
a zitra rAno td odokAvAin. Na
shlodanou, md drahd dltd a s bo-
hoiu."
Konodnd vdddla vSchno. Tajem.
stvl jojlbo iivota bylo vysvdtle
no. Joji niatka nalozena.
Cetba dopisu ji utiSila. SpAlilu
list na svidce na popel a pak
zhasla.
Kanni dorvAnky ozafoval.v jii
vyohod, kdyi odhrnula hodvAbnd
zAolony a otovfola dokofAn okna.
Svdif, chladny vzduch vAl jako
)o2ohnAni na horkou jejl hlavu.
Jakou to proiila noe ndkolik
niAlo hodin ziudiiilo col iivot
joji! Pfipadalo ji, io od vderejska
kdyi stAIa zde inajlc prsten vd
vodAv na prate a prozpevujic,
uplynul colr rok. Leskl ddmnut
zmizol, zAstal jl pouzo zlaty krou-
iok a opAlov prsten, kter byl
jl dAvno Djuk dal. Dfvala se nyni
na snubiii prsten podivno, ie
joj vidy nosila, a mySlenky so
vracely k ndinu k nl samotnd.
"Prod take Vtt se vrAtil?" pfe-
mttala, "a jak to skondt? On,
mnou opovrhnje a nenAvidi mno
jak jinak by takd mohl jedua-
ti? Jak bude mAj iivot, jeni ju
poutAu k ndmu nerozludnym
svazkem? MyslUa jsem, Ze budit
moci' opustiti Anglii a jej na vidy,
a nyni nine zde zdriuje novA po-
vinnost, zahlazujici kaZd Bamo-
lib' zAjem. Moje niatka bude na
ltfzenn a dim dftve zmiztm so
svdta, ttm ldpe MAj iivot byl
poblouzeni a mohu viniti jen
svou vlaatui poSetilost. Musim
vSak zde zdstati a sehrAti svou
I'llolui, mustm do spolednosti a
snASeti Adiv Bvfita, Ze moje za-
snoubeni bylo ruSeno....A jeStd
horSt je stykAni se s ntm, a to,
ie, musim s nim prAvd tak jednnt
jako vdera."
Podepfela hlavu o chladnd sklo
a vzdychla. Slunce vySlo, velkd
mdsto se probouzelo k novo" din
nosti a PavMna LisleovA. seddla
ve svdm plesovdm Aboru, bledA a
jako bezducha aplnd znavena.
Za;ndl zvon, zvouci k sntdani.
Zadala pomalu odklAdati Sperky
a' svAj skvostay fiat. Pak obldkia
iupan a zazvonila na panskou.
"Uklidte ty vdei, Odilo, a pfi-
neste mi koflik iaje."
Ddvde uklidllo vSechno. a pfi-
neslo miss Lisleovd snidani.
S namAhAntm snddla kousek
pediva, vypila daj a porudila Odi
le, aby ji ryohle obldkia, Ze si
vyjde.
Za dtvrt hodiny byla miss
LisleovA pfipravena k prochAzce.
Pavltna chodila doati dasto na
prochAzku v dobe, kdy vzneSen
svdt jeStd si hovdl, a Odila ne
byla jejt vychAzkou prekvapena.
V jedenAct hodin najala vAz a
rozkAzala kodimu, aby ji dovezl
do "Hotelu Charing Cross."
Jeji srdce busilo hlasitd, kdyZ
kocAr uhAnel londynskymi ulice
mi. Konednd, konednd v desiti
minutAch uzfi svdho dosud ne-
znAmdho otce.
IV.
OSVOBOZENf.
Robert Hawksloy seddl u okna
ve svdm pokoji v hotelu Char
ing CrosB, koufil ze svd pdnovky
a odekAval pfichod svd dcery s
onou trpdlivosti, jii ho strAdAni
vSeho driihu naudilo.
Mnohp lidi pfechAzelo dole po
chodniku.
Ty rAiovd a btld anglickd tvAfe
vypadaly velice svdie. Viddl sta
Ameridanek v aeverntch mdsteci,
ty jemnd bledd krAsky, oddud pi;
pafiZskd modd a vyznadujici a
vesolymi pafiiskyml zpAsoby, a
obdivoval se jim, ale zde mu pH
padalo, Ze jest doma a ie to jsou
samt sourozenci.
Prod nepfemohl to ncjhorSi a
nevrAtil se jii dAvno? Divil se
sAm sobd, vzpomtnaje na minu
lost. Prod nebojoval proti jejich
zradd a ntzkosti, prod, nevyrval v
chrAmu svou ienu z moci Vana
Charterisa?
'"Jest to osud?" pfemttal.
"Snad jest nAm nnznndena cesta
pfi naSem narozent, po kterd mu t
stme krAdeti ai k ctli-konci? Za
ndkolik okamiikA spatfim svou
dce'fu svou jA, jeni skoro
po pdtadvacot let jsem nemdl
domova, pfitcle, a snad ji bIiIo
di'un pfes vSeehny jeji dopisy
chladnou, svdtAckou, sobpekou."
V torn zaklepAno na dvefe a
vstoupil fiSnik.
"DAina jnkAsi by rada niluvila
h panom llawksleyem," oznamo
val a pak se ilined za nlm ob
jevila vysokA, zAvojem zastfenA,
jodnoduSo obledenA postava, vy
padajiu od hlavy ai pate jak
pravA "ladi".
