Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Přítel lidu. (Wahoo, Neb.) 1891-19?? | View Entire Issue (Nov. 4, 1903)
VE VIRECH QSUDU. Somda. AvgUcky unpsnla May Flcniitigovn. ".Tost to Silonstvt znBlepo Host oil tobo, Itotirlku," pravlla. "Ddvde iioni zo vznoSondho rodu. Vo upolodnosli jost povniovAnu za pflbuznou hmlu Montnlloiiat zn slrotka, ale Urn mint, Jojt o toe 2lje v Aniorleo v dobrovol ndm vyhnanstvt, niatka jojl jo bAh vi kde. Anl novtui, byli-li jejl rodldo zAkonitd oddAni. I'm vim to pouzo tobd. MAm to ddv do tuzo rAdn, nlo jnk Jsem fokla, ona se ti nevyrovuA rodeni, a ne ni Zonou, jnkd vdvodovd r. Klun ronnldu obydejnd za innn2clk,Y l zvolili." Vdvoda poslouchul h vAZnym nsmdvcm a odpovldal pak klldnft: "Mntko, kdyby byla z nojniiSt ho rodu, vzal byoh si ji, kdyby mojo nabldnutt pfijala. Ona jost jedinou ienou, ktord si pfeju a dA-11 mi koSom, uoo2enim hc nikdy." N "Tebe odmttiiouti!" zvolala jo jt vysost pokrdnvd. "Miss Lisle ovA odmitla mnohA nnbtdnutt, ale tebe by ncodmitln. Mysllni, 2e neni mnoho ion, jei by odmit ly vdvodu Heathcrlnnda z Klan ronaldu." Po dvou dnoch udinil vdvoda nabldnutt a byl odmitnutl Vdvoda byval inAloinluvny, 1 pHjnl odmltnutt klidnd jako mnolid Jind vdei. "NepodAvAte mnd td ncjmenSt aadftje, uiisa LIbIoovA?" pravil pomalu. "ZAdnd ' odpovdddln. "Ctlm vas, vAZim si vAa, lorde, ale ne jrdAm se nikdy nikdy!" V Jejl tvAfl byl vyraz, jcn2 ma pravil, 2o to mysli do oprav dy. NetdSllo ji to, 2c must neu tAle odmltatl. Ptipadulo ji, 2e Td okoll ncuBtAJe klame, a sty dela se, nebot' cltila se volice pokofenou. Jest vdanA 2ena a muiove" se neustAle o ni uchA sejf ! Byl to treat za jojt minuld poletile jednaul zaalou2ila si JeJ, ale byl pMHS trpky. Kdyi ji opustil, Sla pomalu do vd kotnnaty, unavena, roztrpdc na. Balik americkycli novin, kterd radla doatati jii pfed dvd ma indstcl, lo2el na stole. Ote vfela chvatnd ballk bylo tarn mnoho zprAv o jejlm otci a daato se tarn ddla zmfnka i o ne kom jindm, po kterdm v2dy rycli le pAtrala. Noviny vySly ji2 pfed tfemi mdsioi a oznamovnly po drobnoati o dlouhdm a straSndra bi, i jmena zabltych, randnych a poafeSoYauych. Prodltajtc jmd a zabltych, Cetla i jmdno poru ilka Vita Earlscourta. Ano, zde to stalo. Vit Earl Mart xabit! Komnata se s ml tofilla, pfed oCima se jl ddlaly rfitky. Zabit! Zjeril se ji, jak ho Tiddla poprrd pfed osmi lcty, .kdj s nim tanCUa v parku Mon laliena. Jak byl krAsny! Pak ji jevila jcho tmavA tvAf, 'Hyi uhiaijt na sTdm ofi, stanul a atanlel.speckhavenskd, aby ji jejlm odjezdera do fikoly dal ohew. Vid&la jej, i Jak posled ,B dial y dom& aira Vana Cbarte ftia, odmitaje nabizend mu penf- a odji2ddjo bes RroSe do vy kMUtatrl! Zabit! KoneCnd fie kolem nl pondkod ryjasnilo a ona waaaabinim Cetla krAtkou, ale irsnamnoa tprAvu o nfcni. Byl (MLagUfiaB a bojoval po cely den Jako lev. Poalednl dobou bylo )haleno, ie jest Vit Earlacourt macerem romana "zena ravia atherforda" a "Zlato a Tfpyt", fac mftly aemacnl uipech. Papir jl yypadl z rnky, klesla ma. kolena, zakryla bledou tvaf rukaaaa a plakala usedavd. Mi- lejala jej a oa byl mrtev! Mies LiileoTa opustila pHStl ko dne zamek klanronaldsky. Bylo to Tyaretlltelnd; yzdyt' od attla Tdrodu. Vypadala tak bledd, chladnA, tak BeSfastna, 2e rdvodkynd se emobla k nl ani pfilifi pHsnd chorati odmituuti jejibo yaa znamenalo die jejibo usud ku. ie neni Pavlina du&eid zdrA Ta. 6la do svdho domova k Djukovi do Bpeckbaveau, a trA Vila tarn zimu, jako by byla opdt "Polly Massonovou" a jako by byvala vznefienoBt jeji byla pou hym snem. PfAteld jeji videli, ie jest xarmoucena, nevyptAvali t v&ak po pHdind; byli fifastni, ie jest opdt u nich. Kdyi nadeSel duben, pHjel za se pro ni lord Vane a svdt na m nepoznal iadnd zmdny. Vdvoda Heatberland z Klan roaaldu objevil se znova po mno ha letech ve spolefinosti. Milo val lice Pavlina beznaddjnd, cbtil ji vfiak aspon viddti sly keti jejl kla. Betkali se on o ieval av sabidnatl a ona je PJ$kL l 0 H.vla brdA, cliXAdostlvA, a vcli oo h! bo vA2ila. "Olu-i ho h(AH vnfii 2onou," pravlla jodnoduSo. "Vim, 2o vAm btidit vdnioii 2ouoii, alo mllujici miad toprvo fiaHom." No2Adal vice, l'olibll vdc&nS jojl krAsnou malou ruku a by la zaHtioubona h vdvodon z Klau I'onaldu. Sftatok nidi byti konftn ve tfech i'dncob; nidi na spdeh a ona k tonni svolila. Iv doimi dokatl? V2dyt' i jolio niatka svolila rAdn, kdyi viddla, 2e na torn zAvisi fitdsti jojilio Hy- na. Htano ho vevodKym. "Jak jest to podivnd!" pravila h UHindveni, divajic ho do zrcad- a. "JA, nialA Polly MasonovA, Htanu so vo tfoch tydncch vd- vodkyni. PMpadA mi to jako krA- snA poliAdkn!" Vypadala dues velmi krasnc; byla oddna v bil liAdberny fiat, h losknouoimi so ddmnnty v turn vdzlatych vlascch. Jaksi Htary minlstr se vcsclc k ni pfibli2il, a tlsjcnuv Jf ruku, pPAl ji Stdsti k jojimu zasuouboni. "Uylo mi redono, 2o jost Klnn- ronald velmi fil'aHten! Pocbopuji 10 Aphid, a ujifit'uji vAs, tniHS Lis covA, 2e nebyti tak stAr a noma e ji2 Jednd 2eny, stal bych se jo- 10 sokom." Vdvoda stAl vcdlo ni. Ona so zarddla a upflmnd se zasmAla. "VnBe Excelence by byla i v nojvySSim stAfi ncbezpcCu5m bo- !icm," pravlla. Sotva 2e vyfkla tato slova a odvrAtila so s rumdncem a name- vein na tvAfi, zblcdla jako smrt. Co2 vstal z mrtv'ch? Tarn stAl nodaloko od ni, pobli2eje na ni vA2nd Vit Earlacourt! III. ROZDVOJENI. Vit Earlscourt! Nebyl to 2Ad- n klam smyslA, nebyl to stin mrtvdho; byl to iiv', atatny mu 2! Byl pondkud slabSi, torn- ndjSi pletl, jaksi unavcndjSi a vA2n, jako by byl v pozdnich Se- sti letech nnobo trpdl, ale pf-es to vfie byl to ;Vft Earlscourt! Ncvykfikla, ncomdlela, ndkoliv vse kolem ni Bplynulo v jeduo, a v uSich mfila hudeni spouaty vod, Btaia nehyBne, e iiroce rozevfe- nyma oCima, a z tvAre zmizela ji poBledni krApdj krve. Po ndkolika vtefinAch, pfipa- dajicicb ji nokonednymi, dotkl se jejiho ucba hlaa vdvodAv jako by 7, dAli: "Pavlino, Jste churava v2dyt' omdlite! Pro boha, sedndte si na okam2ik, ncz pl'inesu sklenici vody!" Ucbopila se lenoehu 2idle, kte- rou ji pfinesl a jileddla za od chAzejicim. Pak sebrala s noj- vdtsim nauiAhAnim svch pet smysln a cbystala se opustiti komnatu. Kdj2 viddl Vit Earlscourt, 2e jest poznAn, odchAzel pomalu a zmieel ji z oci. Nevdddla ani, jakm zpftso- bem se dostala pln$'ini komnata mi na verandu. Tarn sklesla ve svdm plesovdm obleku, co zatim chladnj- vAnek ovival jeji nopo krytou blavu a na smrt ubled- lou tvAf. Nebyla schonna mySlenkv: bv- la jako omrAdemu Bolestnd se ji dotkaly vndjfii vdei vclkd, jaand hvdzdy, vzdAlenA svdtla. slabd zaznivnjici budba, studeny veterek, a pak to vsechno zmi- zelo, a pfitomnost, minulost a cely budouci iivot le2el nfed ni. Podlvny pocit, podobaiici se skoro apatii, se ji zmocnil myslila na sebe a zvlAStui sv postaveni, jako by se to tkal jind osoby. ZprAva nmerickdho Caaopisu nebyla tedy pravdiva stalo se to patrnd oraylem. Vit Earl scourt, mu 2, za kterdho se pfed seBtl lcty tak podivnym zpflso bem provdala, byl 2iv a zdrAv Jak' pocit Be ji zmocnil pH torn to pfesvdddeni! Byla to radost? Byl to bol? Divila se sama, 2e v torato o kam2iku mfl2e na ndco tak obv Cejndho myaliti toti2: jak bvl pfed okam2ikem krAsny, kdy2 na ni upiral ty velkd, temnd, suiv odi! Zmdnil se vypadA vA-2ud, starSi, mu2ndjfii, ufilechtilejSi nei dfive. Bezpochyby zaplatil svd dluhy a vrAtil se do Anglie jako volny mu2. A on byl spisovate. lem ondch apisa, je2 se ji tak ne V'Hlovnd libily, jeZ si dobyly ta kovd pochvaly! Pak se vratily jeji my.Slenky k pfitomnosti. Musi ihued zrufiiti svd zasnoubeni vdvodou a to Jl bololo. It.vla oti2AiloHliva a b.vla by rAdn noHlla vdvodskou koiMinu. Liolinlllo jl lo it ny- ni ho iiiiihIIii zMci lobo huh o hIi'i vd a iniiHi ho vzdAII voSkoid niuld- Jo do budoiioiioHll. CMHIa jakoii- hI HOHtorHkou lilost pro vdvodu, nobot' hI ho volice vA2lln. Vdddlti, 2o on Ji zbo2fiujo. Jak to budo pro nulio boloHtnd, kdyi boz pfidlny, boz omluvy zruSi da ily mu Hlib. A noviny oznAmlly joji blizky Hfialok, bostd byli ho- zvAnl a vybava iiMpravonu. hvet jl pojtnonujo bozcltnon kokolou, poHtrAdajici voskord zAsady; jojl nojlopfii pfAtold ji billion opovr hovatl vdvoda I jobo niatka, ta laakavA, brdA HtarA dAmii, jl budou netiAvlddti, a to vSim prA vein. A to vficclino jost nAslcdek jo jilio vIiiHtniho irovindiii jojl lelikomyslud pofiotllosti. JoHt sama vlna hv'hi oHiidom! Pak zmlzoly vSueliny tyio )fod- Htavy, a Vitova tvAf ho ji zjovi- la v jiiHii livdzd. Co si o nl must inyslit jak ji ani noiiAvidi, jnk jl opovrluijo, 2o jl obdtoval cely Hvftj 2ivot! B.fval volice obllbon i tehdy, kdyi ho Ink lolikomyHlnd clioval. Jak by toinu bylo toprvo nynl, kdyi nilnuloHt bvou vykou- pil, a kdyi docilil tnkovdlio jmd na jako HplHovatol! Kdyby byl svobodon, mohl by ho uuliAzeti o uejvzueSondjal a nojkrAHiidjfii ionu. A vo svd lolikomyslnd file cbetnoHtl obdtoval voSkorou na- ddji na vlastnl domov, 2onu, a to vSo k vftll nl.! Zakryla bI oliladnyma ruka- ma tvAf jojl mozok jii nopfe myfilol ucbvAtila ji jakAsi ztruulost. Choulla bo k zomi vo sv'cli krajkAob a ddmantoch, ifemoiona svyni trpk.fm osudem! 0 nobesa! Ivdyby molila napravi ti svou minulost a oddlniti, co so stalo toluly o Stddry don! Nevdddla, jnk dloirho tarn die- la jl to pfipadalo vddnosti. Anl po letech, kdyi straSnA ta doba niiinihi, nemohla nikdy vzpomenouti ondch straSnych oknmiikA, zti'Avonyoh na voran dd, aby so nozacbvdla. Byla brdA svdt se doninival, ie jost boz- uliounA a nynl nadoSln dobn, kdy inusl seatoupiti se svd v.se, a seznaji, jakym jost blduym Btvofenlm. Kuka so poloiila na jeji rume- no a bias zazudl bllzko jojlbo uchn. "Pavlino! Pro bflh, prod jste zdo? Vidyt' z toho mfliote mlti smrt." Pohlddln na ndho vdvoda nczapomndl nikdy na ten udmy, bolestny pohled. "Co to znamenA, Pavlino?" zvolal. "Coi Sillte, ie se vydAvd te do takovdho nebozpodl? VidyC jost volice zimn." Vstala pomalu zachvdla tie pfi jeho dotknutl, citlc, ie jest jl strnsnA zima. "Nejsem SilenA!" pravila po- mnlm, teninym hlasem, nepodo bajiclm so tdm sladk.vm, hudeb- nlm zvukAm. jei byvaly druhdy jejlm hlavnlm kouzlein. "My- slim, ie jsom jen to nejbldndjSl stvofenl na zomi. Lorde, nochte mno. Musim vAm flci, dokud iiiAni k tomu odvahy, ie befu na zpdt svAj lib nebot' nemohu nikdy bti vnSi 2enou." Slova ta plynula pomalu, v pfestAvkAck a jejlcb rtfl. Nehle ddla na ndho odi jejl hloddly ztrnule do modrd jasnd noci. Po- Blouchal Azkostlivd, nodfivdfivd ' a nechApal. "OdvolAvAte svAj slib ne- chcete se stAti mou ienou!" opa- koval. "Co so to h vAmi stalo, Pavlino? Co2 sllite?" "ZdA se to skutednd," odpovd- ddla oddychujlc tdice, "alo ja jsom uplnd pfi rozumu. 6, mAj lordo, jak so vAm muslin zdAti podlou, lohkomyslonii! Noniohii vSalc slyfilte, lorde nemohu se BtAti vaSl chotl." "SlySlm vAs, Pavlino," pravil jsa skorq tak bled jako ona, "ale nemohu to chApati. Vysvdtlito mnd to laskavd?" Vdvoda se dovedl ovlAdati. Skfiiil nice pfoa prsa a ocekAval, co mu fekne; jen blodA tvAf svdd dila o jeho pohnuti. "Nemohu. Mysletc si, 2o jsem zmdnila svAj Amysl; myslete si, 2e soin bozcltnon koketou; mysle te si, co chceto, jen mi vratte svobodu. Necht' si svdt mysli, 2e jste mnou opovrhnul jA to za- Hluhuji. Co na torn zAle2l? Opustim co nejdflve Auglii a no vrAtlm se jii nikdy." Zalkala. 0, kdyby mohla zemfi ti, aby bylo vfiemu konec! "Nezaslou2il jsem to, Pavlino," ozval He vA2n bias vdvody. "2A-dAte-li svd alovo zpdt, miiHim 2A dost vaSi vyplniti. Jest to v6ak ,krutd, Pavlino. Jest to trpdl ne2 sama smrt." Viddla ho poprvd a zArovcfl na posledy tak dojatdho. Klesla pfed nim na kolena n zvedala k ndinu prosobnd nice. ''Odpust'te ml, .odpusfte mil" zvoiaia. "uozvlto se viieclino, do zvlte so. iukA iHom noi1vn1ulro !jak jsem bidnA! Domnival jste . i so, 2o znalc coly mftj pflbdh 2o jHcm odmitla ink niuoho nabid null pouzo , hrdostl a UiohIoJ nostl, a poctll JhIo mno tdi hvoii volbou. 6, mAj boio! Jak nohod na jsom vafit uoty - I kaiddho hodndho dlovdka! i'fod fiostl lcty Jhoiii byla AzAna nojiiovndjfilm ' Hvazky k iiiuil, ktory, jak jHom ho domfilola, opoui5tdl Anglll na vidy. Pamatujete so na oncn don, kdy Jhoiii tak rychlo opUBti In Klnnronald? Byl to druhy don po vaSom nubldnutl. V onon don Jhoui Cctla v cizlch novliiAcb zprAvu o jeho smrti. Nevdddla Jhoiii, ie ho nillujl, nlo zprAva t joho Biiirtl ho nine dotkla lilubo co. Vlto, co nAsledovalo. V iiAhIo dujlci HiilHond jsme ho opdt se (kali, vy jste opakoval avd nabid null a jA je pfijala. Neniilovala jsom vAh, lordo, alo domnlvala jaom so bytl volna a vdddla joHm, ie byoh vAh dasem milova la.. Jste tak dobry, tak laskav! Zaslulipval jHte ndco lopSiho no2 to, -a mojo pycha a ctiiAdost byly potroHtAny. 0, mAj lorde, jak vAm to niAin flci? DneSni nocl jsom so pfeBvdddila, ie mui, o kterdm inliivtni, kterdho jsom po vaiovala za mrtvdho, a ko ktord mu jsom poutAun, iije a joBt v Londynd!" Zamldcla He a zakryla svou ble dou tvAf rukanin. Kloedln ne ustAle pfed nlm; jojl tvAf jevila nojvdtfil zoufalsh'l. Poslouchal jl nildky, bled', so Hkflicnyma rukauia na pi'Hou. Jojl vypravovAnl vzboufilo vse, oo bylo vzueftend a ufilochtlld v joho povaze. Ublliila mu, ale by la icmi, jii miloval, a klcdola pfed nim v uosmlrndm Bvdm ialu. Chtdl ji zvednouti. "Neklodto pfodo mnou, Pavli no; klodto pouzo pfod svym bohem." "Neohte mne kloceti pfed vA mi, lordo, u vuSich nohou! 0, vy mnd neniAiete odpustiti ale K)litoval byste nine, kdybyste vdddl, co trplm." "Lituji vAs z cold duSe," odpo vdddl vaind. "Vstafite, miHS LisleovA jA vAm to porouclm." Povstala. "A jost to vae?" "Vi5o." "Vynasnniim se, abych tomu porozumdl. Vy jste vAzAna sli bem, ie ho provdAte za muze, o kterdm mluvite. Zamyfillte si ho vzlti?" "MAj lordo, nepTOvdAm se za uikoho. Hokla jsem vAm, io znm Slim co nejdflve opustiti Anglii na vidy. Z vlnstul vAle nepohldd nu nikdy vice v jeho tvAf." "Tedy vy nestojlte o muie, ko kterdmu jste vAzAna?" pravil, Zachvdla so a zadlvala se na nebe, posetd hvdzdami. "Pavlino, slySte mno. Stojlte nobo nestojite o toho niu2e?" "ObAvAm so, 2e ano." Zamlcel se po tdto odpovddi. Naddje, jei na okamiik v ndm vznikla, zmizela na vidy z joho vdrndho srdce. "Vy o ndho stojito," pravil za okamiik; "a pravite mnd zarovefi, ie pfed nlm prohncte a ie nobu deto nikdy jeho ionoii. Miss LisleovA, vy jste mi fokla pouze cAst svdho tajemstvi. Neflkojte nidclio," pravil, vida, ie mu dice odpovdddti, "neiAdAin toho; od tohoto okaniiiku jste uplnd vol nA. Zena, jojii srdce uAloil jind mu, jest mi svntou. Pokusim se o to, abych byl sprnvedllvym, a budu-li moci, odpiistlm vAm. Na- lilliite sama, ie jste chybila, no svdfivSi se mi ihnod, ale vy jste nemohla pfedviduti, co se stane. ZnehovAm tajemstvi mnd svdfo nd foknu, io jste nine odmitla, soznavsi, io mne nomfiiete milo vati. Mysllm, io to stnfi a nynl jii pojiTto. Zavdste se do mdho l'Amd; doprovodim vAs zpdt." DAstojnost vdvody vyvolala jeji obliv a uctu. Jak Slochetny byl vdvoda, i Vit, a jak nlzko stAIa ona! Jak sama sobou opo vrhovnln! Jak byla pouiienn! Zavdsila se o jeho rAmd a mid Icy krAdeli do pfeplndnych koni- nat. Miss LisleovA byla velmi ble-. dA bledSi nei jindy; ale ona nebyla nikdy pfiliS dervenA a za ton das, co chodila do spoledno- sti, naudila se skr'vati svd pravd city. Vdvoda ji dovedl k sedadlu, okamiik stAl pfed nl mldky, po H2oje dolA na ni, a pak ji podA val ruku. "Pavlino!" jmenoval ji tak na posledy, "chcete mi flci s bo hem?" Pohlddla na ndho. Jnk byl ble dy! "Odjedete?" "Odjedu jeStd zitrn do Afrlky. Jsem takovy stary cestovatel, 2o mohu bjrti ibned pflpraven. A poudvadi se ka2dy cestovatel ucvracl z tak dAlndho kraje, pfAl bybli si, abyste mi fekla a bohem a pfula Sfastnou cestu, nei se rozejdeme?" Byla to skoro tfii slova! jei k nl proinliivll Vit pfi jioHlodntin HOtkl'llli. Vloilht bvou ruku do ruky vd vodovy, alo nopfomliivlla nemohlu. "8 bohem," opakoval. Jojl upfony pohlod, piny ndtnd ho bolu, mil odpovdddl. Jodtio stlskniiti ruky, a mu2, johpi maniclkou ho chtdln stAtl, zmlzol navidy z jejiho iivota. Jen kdyby mohla jltl domA! UchvAtllo jl divokd jifAni, uproh noutl z tohoto doinu zo Btfe (in lldi a skrytl ho na vidy. Kde byla pani OalbraitovA, Maud, sir Vane? Ohlddla so ko lem a Ht nulla podruhd pfi pohlo du na Vita EarlHcourta. Bliill ho k ni s pant Atehorlo vou, podpirajlcl so o joho rAmd a vosolo rozinlouvajlcl. Pavlina za Hlochla poHlodnl jejl slova: "Ona bo niA zu tfi tydny pro vdati za vdvodu z Klaroiinldu. JoHt tuk dobrA a krAsnA, io ani princ by nebyl pro ni pfiliS skvd lou partii. Vlto, Earlscourto," pokradovala smdjic so, "io mysli- la jsem si a doufala ale vy jste byl tak lehkouiyslny, divok hoch nu, vy mi roziimite? Klnnronald ovSom bude miioliem lepSim muicm pro nl nei byste byl vy, auebo kdokoliv jiny, pane Vlto." "NobuiTto nespravedlivA, pant AtcherlovA. DoufAin, io ta, jii so dostane td cti, HtAti se pant Earl Bcourtovou, bude nejSt'astndjSl iena. Pro niisH Lisloovou ohovnl jsem vidy nojlilubsi, ad beznadej ny obdlv." SlySela ta noSetrnA slova a jojt srdoo so proti ndinu vzboufi lo. Jak so inAio osiudliti mluviti o nl tlmto lohkyiu tonem, kdyi joho pfichod tak mocud zasahuje v jojl iivot? Jojt odi so Ieskly, barva se vra cola v joji tvAf. Dlvala se nnfi upfond, pfisnd a chlndnd. "Pavlino, ind ditd," volala pant AtcherlovA vesele, "zde jest pro vAs pfekvaponi. On vstal z mrt- v5'ch vrAtil se ten marnotrat- nlk alo niarnotratnlkoni jii nent. Vlto, mysllm, io neni nut no vAs vzAjeniud pfedstaviti." "DoufAin, io ne, pant Atcher lovA," odpovdddl Vlt, ukljindjo so hluboce. Nepodala mu ruku; jojl tvAf byla chladnA; pohliiela na ndho s hrdd i)ozdviienou hlavou. Promluvila, a joji bins zndl prAvd tak ledovd jako bvl jojl po hled. "To jest pfekvapeni! Pfed nd kolika mdslci jsem cetla v ameri-ckj'-ch uoviiiAch o nmrti pnna Earlscourta. Snad to byl jiuy Vit Earlscourt?" "Byl jsem to JA," pravil Vlt chlndnd. "NeschAzclo k tomu ovSom mnoho, alo jak yidite yyvAzl jsem, diky dobrdmu oSotfovAni." Nebyl ani trochu spleten jeji ledovou hrdosti, jejim odmlta vym tonem. StAl pfod nl chlndnd, nedbaje toho, zdali novdsta vd vody z Klanroualdu se usmlvA ancbo mradl. Pozorovala to a zlobilo ji to nosmtrnd. "Kdy jste pfijel?" ptala se. "Dues odpolodne a poniiva je byvnldho pfatelstvi, vpadl jsem sem. Minio to pfal jsem si vAs viddti." Dlvala se na ndho s losknoiu'tm zrnkem, rty jojt se chvdly. Jak se mohl osuidliti! "Mne viddti?" ptala so. ironi cky. "Co by mnd chtdl nsi fioi pan Earlscourt po svdm Sostilotdm vyhnanstvi?" tJsmdv se objovil na joho rtoch jeji ton ho bavil. "Nic, co by se tyknlo jeho tak daloko nesAliA joho amdlost. PfichAzim jako posol jind osoby, ktera i budouci vdvodkyni z Klaurontildu inAio zajimnti." Jeji prsty trhaly nemilosnlnd krajkovy kupesnik. Tot' bylo vice nei mohla sndsti; zdriovula so jen s nojvdtSlm pfoniAhAnliii. "NeznAiii nikobo z vaSich znA- mych, pant Earlscourto, ktery by nine zajimal. Nemam ani tuSoni, co miiilte!" "No?" pravil, a kolem jeho rtA pohrAval opdt usmdv, jenZ ji tak zlobil, "ani kdyby to byl Bobert Hawksloy?" Stdil zadriola vykfik. "MAj otoc!" zvolala. "Co jost s nim?" "Myslil jsem si, ie to vAs pfece bude zajimati," pravil usniivuje so neustAle. "Plukovnik Hawk sloy jest zdo, miss LisleovA, a jA jsem jeho poslein." Pavlina z hluboka vydechla, pak vstala a s rumdncem na tvAfi pohliiela rozdilond na Vita. "Zde?." volala, "zde! MAj otec? Kondcud! 0, pane Earlscourto, kde meSkA dovedte nine k no mu! lined! lined!" - "Posedkejte, miss LisleovA lined neni nioino.' Jeho pfitom nost musi ndjakou dobu zusu'iti nejhlubSini tajemstvim. Pfedo vSlm uesuit se o torn dozvdddti sir Vane a jeho rodina. ZAdnl mne, abych vain odevzda! to to, joi vAm vSooJmo v.VKVdtli a fokne vain U kdo joj nujdoto., Byohlo to Hfhovojlo zdo pfithAzl panl OalbraitovA.' Kohovala dopis prAvd v das. Pfed Soati lety vkrofila pani OalbraitovA tiSe do kubitielu, kdo spolu moSkall tontokrAto vSak so bliilla Asiudvom. "0, pane Earlscourto! Bmrto vitAn. Nonl to pfekvapeni, drahA Pavlino? A jaky jste nynl vd hlasny spisovatol a hrdina! Uji SCujt vAs, io kaidy niltivi o vAs a vaSich spisoeh." "Prokazujo so mi pfiliS volkA dost, pani OalbraitovA. Miss LisleovA, H bohem." Uklonil so svj'in b,valym, no dbalyin, dvornyin zpAsobom bvalym bozstaroHtnm zpAHO bom, a odchAzel. ; Pavlina hloddla za joho vyso kou, jidknou postavou, a vfiimla si, jak douiAci dcora, lady Edita KlivovA, s UHindvoin k ndinu Hpd ohA a podAvA ami obd nice na pfi vitanou. Bychlo so odvrAtila. "Pani OabrioiovA, chci jtil domA." "Zajistd, Pavlino, ale kde jo vdvoda?" "Ton dAvno odoSol. Pojed'mo domA jsem na smrt unavenn." Pani OalbraitovA so na ni udi vend podf vala. Co so stalo? Prod odoSol vdvoda a co zniinionA ta neobydejnA, zlostnA netrpdli vost? V tdnii okamilku pfiSel sir Vane; joho dorvonA tvAf byla po ndkud ublodlA, a joho maid, dor nd odi mdly jakj'si v'rnz strachu. "Pavlino!" Septal jl, "vlto, kdo jost zde?" "Ano, vim." "Ale, pro boha, Payllno, co bu dome ddlat? OkAzala jste mi no viny, v nichi byl uveden mezi nirtvytni, a nynl se vrAtil. A co vdvoda Klnnronald co urdeu snatch? Pavlino, co budeme dd lati?" "Nejdflve jen domA," pravila a hysterickym smlcheni. "Nechte nine saniotnou, sir yane;- ne jsem nalnddna k mluveni." Podlval se na ni 'a toprvo nyni zpozoroval nesm'irnoii bledost je jiho oblideje a temny -ZAr v je jich odlch. Beze slova podal ji ramd a vedl ji ke.kodAru. Po cold cestd nebylo ani pro mluveno. Pant GalbrnitovA sedd la tiSe a nekladla ani ZAdnqh otazek. Maud byla podepfena a spala a sir Vane si neustAle opakoval: "Co se u vSech vSudy bude ddlati?" A Pavlina v jednom rolju kodA ru seddla bidnA a chladnA, s je dinm pocitem svd bidy v srdci. Jejl otec pfijel on '"'jest zde!' Jindy by byla takovA zprAva na plnila joji bytost divokou rozko Si, ale tontokrAto ani ta se ji nctkln. r Pfijoli domA. Spdchala do svych nAdhernych komnat, a pro pustila ibned francouzskou jiaJi skou, ktord nei polo spfc ji odokA vala. DdvGe od3 o zivajic. Sotva ie Asr.ila Pavliua ea motna, zavfri.i dvefo, pfitahla j'uWi k voskovym svicim a vy tahla ze zAuuJi-i dopis, odevzdany ji Vitem Earlscourtem. Znala do bfe to pevnd miiind pismo i roztrhnuvSi rychlo obAlku, detla uAslcdujtei: "Ilotel Oharling Cross, v utery dne 11. kvdtna 18G9. "Moje Pavlino! VidiS, ie jsem koneend splnil tvon prosbu jsem zde, abych uapravil kfivdy, spAchand, iije-li ona, anebo abych ji pomstil, je-Ji mrtva. Jsem zde po dvaadvaceti .letech, abych ZAdal zpdt tvou matku svou ienu. "MAj mlady pfitel, Vit Earl scourt, mne pfesvdddil, ie to jest mou povinnostt. Naldhal na mno, abych ti vSeclmo fokl, a poiAdal td o pfispeni ve svdm podniknuti. NedaSIa liodina, kdy jest jii na daso, abys zvdddln, kdo jest sku tednd tvou matkou byla to osudiiA chyba, Zos byla ponochA na tak dlouho v nevddomosti o torn. Mojo dcero, notuSila jsi to nikdy? Ty jsi se s nl setkala, zna la jsi ji. Mam ti tak beze vSeho flci jojl jmdno? Pavlino, ta, kto rou jsi znala jako lady Charted sovou, byla Ollvie LynditovA, a pfed pdtadvaceti lety Zenou Ro berta Lislea a tvou matkou." List yypadl z Pavllninych ru kou, a z jejich rtA so ozval vy kfik. Tislce vdei do'svddCovnlo pravuu oicovycn siov; ioc v Lyndit Ornniukdo ji lady llba la a uad ni plakala, pAlnodni .jojt nAvStdva v donld DjU'kdvd a undo vsu ndco nourfltdho, co ji vZdv tAhlo k neSfastnd la'dy. .fak byla hloupa, jak slepA, io dfive se no domyslila pravdy." "Dozvdddl jsem so toprv pfod ndkolika nidsici," pokradoval plukovnik Huwksley, "strafinou skutednost, io vlasrnd nebyla Silona. kdvi ii zavf-eli do blAzin co. Bekl mi to pan Earlscourt. VrAtil jsem so tudiZ, jakmllo jsom mohl, a noiistanu, dokud ji ncnajdu a dokud ji nedostanu zi)dt. Necht' jest bAh spravedliv k lidskdmu bludu! Suad budo p zdd k joji zAehrand. Pfijd' ka mnd toiiilin po tobd, mAj dra houSku dltd md Olivie! ' "BudoS so plAti po pnnu IJawk sloyovi, a nofoknoS nikonm, io jsom v Anglii. Nocht' se nopro. ziadiS pfod sironi anom, ie to tuSiS, a nobo io znAS pravdu. Mu- slino b.'U hladci jako hadi, jeil najfee s hadoiu. Pan Earlscourt ti dues v plosu odevzda mAj list a zitra rAno td odokAvAin. Na shlodanou, md drahd dltd a s bo- hoiu." Konodnd vdddla vSchno. Tajem. stvl jojlbo iivota bylo vysvdtle no. Joji niatka nalozena. Cetba dopisu ji utiSila. SpAlilu list na svidce na popel a pak zhasla. Kanni dorvAnky ozafoval.v jii vyohod, kdyi odhrnula hodvAbnd zAolony a otovfola dokofAn okna. Svdif, chladny vzduch vAl jako )o2ohnAni na horkou jejl hlavu. Jakou to proiila noe ndkolik niAlo hodin ziudiiilo col iivot joji! Pfipadalo ji, io od vderejska kdyi stAIa zde inajlc prsten vd vodAv na prate a prozpevujic, uplynul colr rok. Leskl ddmnut zmizol, zAstal jl pouzo zlaty krou- iok a opAlov prsten, kter byl jl dAvno Djuk dal. Dfvala se nyni na snubiii prsten podivno, ie joj vidy nosila, a mySlenky so vracely k ndinu k nl samotnd. "Prod take Vtt se vrAtil?" pfe- mttala, "a jak to skondt? On, mnou opovrhnje a nenAvidi mno jak jinak by takd mohl jedua- ti? Jak bude mAj iivot, jeni ju poutAu k ndmu nerozludnym svazkem? MyslUa jsem, Ze budit moci' opustiti Anglii a jej na vidy, a nyni nine zde zdriuje novA po- vinnost, zahlazujici kaZd Bamo- lib' zAjem. Moje niatka bude na ltfzenn a dim dftve zmiztm so svdta, ttm ldpe MAj iivot byl poblouzeni a mohu viniti jen svou vlaatui poSetilost. Musim vSak zde zdstati a sehrAti svou I'llolui, mustm do spolednosti a snASeti Adiv Bvfita, Ze moje za- snoubeni bylo ruSeno....A jeStd horSt je stykAni se s ntm, a to, ie, musim s nim prAvd tak jednnt jako vdera." Podepfela hlavu o chladnd sklo a vzdychla. Slunce vySlo, velkd mdsto se probouzelo k novo" din nosti a PavMna LisleovA. seddla ve svdm plesovdm Aboru, bledA a jako bezducha aplnd znavena. Za;ndl zvon, zvouci k sntdani. Zadala pomalu odklAdati Sperky a' svAj skvostay fiat. Pak obldkia iupan a zazvonila na panskou. "Uklidte ty vdei, Odilo, a pfi- neste mi koflik iaje." Ddvde uklidllo vSechno. a pfi- neslo miss Lisleovd snidani. S namAhAntm snddla kousek pediva, vypila daj a porudila Odi le, aby ji ryohle obldkia, Ze si vyjde. Za dtvrt hodiny byla miss LisleovA pfipravena k prochAzce. Pavltna chodila doati dasto na prochAzku v dobe, kdy vzneSen svdt jeStd si hovdl, a Odila ne byla jejt vychAzkou prekvapena. V jedenAct hodin najala vAz a rozkAzala kodimu, aby ji dovezl do "Hotelu Charing Cross." Jeji srdce busilo hlasitd, kdyZ kocAr uhAnel londynskymi ulice mi. Konednd, konednd v desiti minutAch uzfi svdho dosud ne- znAmdho otce. IV. OSVOBOZENf. Robert Hawksloy seddl u okna ve svdm pokoji v hotelu Char ing CrosB, koufil ze svd pdnovky a odekAval pfichod svd dcery s onou trpdlivosti, jii ho strAdAni vSeho driihu naudilo. Mnohp lidi pfechAzelo dole po chodniku. Ty rAiovd a btld anglickd tvAfe vypadaly velice svdie. Viddl sta Ameridanek v aeverntch mdsteci, ty jemnd bledd krAsky, oddud pi; pafiZskd modd a vyznadujici a vesolymi pafiiskyml zpAsoby, a obdivoval se jim, ale zde mu pH padalo, Ze jest doma a ie to jsou samt sourozenci. Prod nepfemohl to ncjhorSi a nevrAtil se jii dAvno? Divil se sAm sobd, vzpomtnaje na minu lost. Prod nebojoval proti jejich zradd a ntzkosti, prod, nevyrval v chrAmu svou ienu z moci Vana Charterisa? '"Jest to osud?" pfemttal. "Snad jest nAm nnznndena cesta pfi naSem narozent, po kterd mu t stme krAdeti ai k ctli-konci? Za ndkolik okamiikA spatfim svou dce'fu svou jA, jeni skoro po pdtadvacot let jsem nemdl domova, pfitcle, a snad ji bIiIo di'un pfes vSeehny jeji dopisy chladnou, svdtAckou, sobpekou." V torn zaklepAno na dvefe a vstoupil fiSnik. "DAina jnkAsi by rada niluvila h panom llawksleyem," oznamo val a pak se ilined za nlm ob jevila vysokA, zAvojem zastfenA, jodnoduSo obledenA postava, vy padajiu od hlavy ai pate jak pravA "ladi".