Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Přítel lidu. (Wahoo, Neb.) 1891-19?? | View Entire Issue (Oct. 7, 1903)
VE VIRECH OSUDU. KomAu. Aagticky nnpsnln May Mcmwgovn. "6 Djuku! 6 Djuku! Jul: ho mo hn s tobou rozlmieiti? 0 Djuku, mnd to utrhno srdeel" Viriyknln hlasitd. Dekoradni mnltF uvolnil joji nice, n jouine ji odstrdiv oil selio, ilivul ko im ni odium plny-tim ndtndlio zoufulstvi. "Musts jiti, a to rychlo, Poll.v; a bohem, drnhougku, huh td Zo liurj!" A'edl ji z pokojo. Nu prahu bij ztiRtnvil a pollbil ji Hrdocnd. DveFe so zn nl zavioly; gtdsti Djukova Zivota bylo to tain sit rat il svd vgechno! Vratil se pomalu k avdmu ntu rdmu sodadlu, posadil so, poli?.il race mi stftl u mi nd svflj oblidoj, jako by nikdy jiZ ho nochtdl zvod nouti. JiZ innoho mil loZelo mozi nim a jobo drnhotiskcm, a sestru nuSlu joj v tdniZ Htavti. Zltbula A Hsu, Rosina, vzlykn jic a proldvajio nlzy, a spdchalu od nieb lo kocAru, okrAglendho fcrby. Kofil pi-Askl do koni. SlAhla ei pFoa obliCej inoly, modry zAvoj u odvrAtiln so od svdho spolednt ikn. Letuli mdBtcm. Divala so Ten s nslziMiynia odinin, aby jostd jednou spatHla znAmd ulice. Eli 6ii LongovA ji dAvnlu z oknu s bo Jiom, a FranciH Earlscourt, krA eje na stanici, pozvodl klobouk, kdyZ join kolcui. Tu napadlo Pol ly v ncHiuirndm jejiin Zulu, zda JVit Earlcourt bude tnkd na uA draZi, aby jt dal b bohem. Nebyl tarn. "Mdln jsem ho nejrndgi a mohl pFijiti," tanulo jt ua mysli, kdyZ gi lord pomAlml do zvlAgtniho ku ptS. Jon dvd minuty do odjczdu, a on zdo nont. "S bohem, miss LisloovA; pFeju rrAm pFijemnou cestu," pruvil Francis, potFAsl ji rukou a od fitoupil. ,V torn okamZiku Be hnnl po siluici velkfo Cerny kftfi, znhu len T liiraku zdviZeudho prnchu, uesa tdZee oddychujieilio jezdee. C'erny kfltl byl Vltr a jezdec Vit Earlscourt, kter$' se opozdil, po ndvadZ naplfioval hezounk me chem vyloZeirj1' koSfdek nejvzA cnejsimi kvdtiunmi a ovocom. Se skodil se avdko kond a podnl jt kosfdek. Srdce Polly rndostnd po skodilo. "Nikdy bych si nebyl odpustil, kdybych byl pFiSel pFiliS pozdd. S bohem, miss LisloovA, nezapo meilte docela na svd pFAtele v Speckhavenu ve svdm pnFiZskdm klAgteFe, a prostm vAs o to sua 2nd, jen se nestailte jeptiskou. Ne suesli bychom yaii ztrAty." Sotva se dotkla ruky podAvand jt skrze okno, ozvnlo se pfsknuti a vlak se hnul. JeSte upl-ela je din pohled ven, kter utkvCl na jeho poBtavd; drZel klobouk v ru ce; slunce ozafovalo krAsnou jeho hlavu. A poslednt tvAf, kterbu "dfivCe sebou ze stardho iivota u nASelo, a tim flsmgvem, kter' jt dodaval neobyCejnd krAsy, bvla AmavA italaki tvAf .Vita Earl court. iii (J Dil tretf. PO DVOU LETECH. Byl jaan den v polovici zAfi. IV Opatstvt Montalien konal so loy a stHlent z ruCnic ozyvnlo e po cel' den ze strnisk a fepo irch poll. V Montalienu bylo gest mu2u: lord Montalien a jeho bratr Vit, m61ec Allan Fane, man?.el boha t Diany Hauttonovd, pan Sted man, air Gordon a f?ardov setntk IVilliers. V domS nebylo jedind robodnd Zenskd, je2 by jim pfe fc&Sela pli stfelbfi koroptvi neb kazila TreCer vtecn obed, pfipra pan! Hamperovou. Po2tvali tplnd arobody a bavili se nenu Hi. "Jou doby, kdy brajt 2eny ttdoucf, ba nevyhnutelnd," pravil IVft Earlscourt svm ospalm hla em. "Okrafilujt nAm 2ivot." "Jai zarailovfin do hezkd AMbo JVfte. RozproatfeS jako obyCejnd vd sitd a fifastnd ji uloviS." Vit e podival pfea attil na Bvd ho bratra. "PHznAvfim Be. 2e mAm u 2c n relkd Stdstf, ale zdA se mi, 2e All- aa ma roznodne jinf vkus nez oatatni. Zdk se. 2e na ni neCinim takov dojem, jak bych si pfAl. Myaum, le mam nejakdbo aoka ' Jeho oapald, polozavfend o5i a ptraly ae na bratra. Lord Monta lien ae veaele amAl. "Minim mne, Vlte, jak ae mnS cda, Cinii moS kHvdu. Nebla znim ae nikdy za venkovakmi vt Uuxl, kdyby byly aebe roztomllej- "X," odporMil .Vit poatkud i zAdumMvo, "myHltin, 2o to nont prnvldk'in. Mily hoohu, tvftj u mysl jost o2onili so s nejakou bo hat on krAskou. Ale malA AIIhii jost vyiniiioi'ii6 hozkA, a lnyHlim, 2o inuoliA lady iMontallonovA by so jt krAsou novyroviiala." Vit nof okl nnioho, alo bratr jo ho ho zardol, ony z doinu !Mon tallon byly proslnld hvou krAsou lio oold fjenornoo jon nialka nynejSiho lordu fiinilu vyjimku. I'rvni ohot' barona Jloiitaliona by la nohozkA, jak to joji obraz dokazoval, a FranciH baron Aion- alion byl nynt po nodAvno zoiufo dm otoi lordoui Montalionom, a lodobon svd ma too, nebyl jako o- na milovAn jim nikdy. Mu2i ho rozprchli po poltch a brzy ho oz'vala Htrolba jon ord .Montalion zmizol. "Francis honi jinou zvof" nci coroptve," pravil Vit, krfo ramo- ny. "Vim, 2o jost do Aliny zami- ovAn a 2e ji pronaslodujo jako jo- zuvcfk my.s." "lllod'te, tamto prichAzt. lyl- za , Alison, ncdopadio jeho na mlouvAni dobf-o. Podlvejte se na oho znmrnfteny' pohled!" UkAzal ko Hkiipinu borovio, vzdt'ilench asi pfll mile, kde so objevila osamoconA pontava, ne souct rucnici. Byl to lord Mon talien zamracou, mnje slamdny clobouk stnSeny hluboko do cola. "At' jen da Francis pozor; ona OBt zasnoubena s jakymsi mlynA- fern z mdsta, a kdyby ten se to dovedel, zastfell ho ua mistd." "Vy tedy myslite " zadal Stedmnn. "Vim to, a vy to vtte td2, od- )ovdddl Vit, "nemusite tedy na mnd vyzvidati. Francis patH k mu2flm, kteH se nczntniluji Stlo nd, ale kteH krACi jistd k svd obu- ti. Neni to aui vaSe aui moje vfic, neinAme prAva udkoho kArati, a miHH Alisa inusi sama Hebe chrA niti." Po tdchto slovech odchAzel, Stedmnn dival se za uim s podiv uym UHinC'vein. "Miss WarrenovA se mA chrA- niti?! Mohl byste jasnd viddti hru lordovu, ale vy jste slep i tarn, kde jde o vAs. On vAs nenA- vidi z cold duSe. ProiS asi?" rVugust Stedman byl bled', mlad- mu2, s A'ysokym dflmysl- nym celem, vpadlou bradou, uz- ymi rty a chytryraa hnddyma o- Cima. Byl zvlAStni pHtel lorda Montaliena. V jejich lstivch po vahAch jevila se velkA pHbuznost; oba byli chladnokrevni a v srd- cich bezAsadni, avSak na venek byli vzory vSech domAcich a spo- ecenskych ctnosti. Nikdo jim ne- mohl niCeho vyCitati, a pfece byli mu2i, kteH jim nedftvelovali, a 2e uy, kterd se zachvfily pH pouhdm jejich usuidvu. Lord Montalien bo pfibliZoval mrzut. KrAcel pomalu k domu a VBtoupil zasklenjmi dvefmi do knihovny. Xa mramorovdm krbu atAly tfi malovand podobizny, pfedstavujict zemleldho lorda Montaliena, jeho druhou chot' a syna Vita. Lady MontalienovA. by la nevsedni ji2nl krABka; bylo ji teprve osmnAct let, kdyZ se ji na- rodil syn, kter- ji byl tiplnfi po- doben. Na tyto podobizny padl lordftv prvni pohled a v jeho svdtlych, chladnych oCich objevila se trp kost a pomstychtivost. Okam2ik se na nd dival se'znfntyni zuby, pak zacal k nim mluviti, jako by stAli pled nim o2ivcni. Vage dqba pfeSla nyni na- deSla moje! Zde jest tvoje podo- bizna, otde, kterj'- jai sotva dovedl svou nelibost ke mud zakrti vedle tebe zena, kterA nahradila mou zemfelou mntku a hoch, ktery by mne byl vypichnul, kdj bv to bylo bynlo v moci jeho ot ce. Zanechal jsi svdmu mladst mn a oblibcndmu synu vge, co jsi mohl a nvni nadeSla doba. kdv mohu okAzati svou vddCnost. Za tvdho 2ivota byl on vZdy prvnim jeho krAsa a jeho skvdld vlohy mu ka2ddho naklonily, kde2to jA byl vWy pfehlddnut. "JakA fiko da, 2e nenl Vit dddicem!" Hkali otcovi pfAteld. "Uboh- Francis jest tak nepatrnj-, - celA mat i:a!" Ty's myslil, otCe, to samd, Kdy2 dddic Montalienfl dosAhl pi noletoati, nevdddl a nestaral se o to nikdo, nle kdy2 dospdi Vit, ne- meio oslavovAni jeho konce. I ti hloupi sedlAd lituji, 2e neui Vit dddicem. Ale nyni so vgechno zmdnl. JA jsem lord Montalien, a Vit Earlscourt iest tarn, kani jaem jej vedl: na cc3td k zAhubd ne, on jest ji2 dues znidenv mn2. "Semper fldelis" jest heslo nafiebo rodu, a to "V2dy vdrnd" aplati mn6 do posledniho haldfe." Francis Earlscourt ueuAviddl Yiko bratra t cel duie a snad ty ho nobyl mil zloolnii zalokl, aby ho lio sproHlil. OdvrAtll ho od obrazrt pMpa- dalo mu, 2o iiHinivajioi ho tvATo lady Monlnliouovd a Joji ho Hyna ho in it vyHinivaji. "Noni vzdAlon don, kdy h ndj- vdtSi radoHti vAs hodini do olind," pravil. "Ton don jest blizk,, lor do Montalienu, kdy tvftj milAcok bndo itvCzndii pro dluhy, unobo budo nucon prchuoiiti ze Hvd via sti." I'foohAzol po komuatd zanira- Ceiid, kujo pikle v nizkd hvu du5i. ".Ink bych pfcinohl joji tvrdo- SijnoHt?" hndol inrziitd. "MA u Cortu povnou vftli! Co u vfioch vfindy mAm nynt oiniti? Moji inusi bti, a kdybych nidi tu Hlragnou pokutu zaplatiti snub- nim )1'h(oir'Iii! Snad bych ji mohl midst i," pFomital, "ndjak vflz h ryt'lilynil koumi, dva zakukleni zbojnioi by HltiL-ili! Anobo by mind bylo ldpo, kdybych Hi vyhlodul no- kolio, kdo by provznl ukol duchov- nilio a tizavrol tich' silntok, kto- r,' by upokojil uva2ovAni uid krA- Hky." Jeho zainracoii)' oblicoj so vy- jasfioval, nobot' (TAbelsk plAn, ktor' se mu zo zacAtku zdAl no iiioZiini, se mu jovil Hplnilelnin; kilo vak nnjilo nokoho, kdo by se k toiiiu propfljuil?" "Stednian to uGini!" pravil si po krAtkdm pFoniUAni. "Myslito, pHtoli?" ozval se chiming bias a vysokA jioslava ViigiiHta Stodinana, stojici. mozi otevron,yiiii dvermi, znclonila pa- praky HlunoCni. "Doninival jsoin ho, io pouze na jovigti a v blAzin cich mluvi lidd Hiuui s sebou. A co mA udiniti Stedman, mflj lor de?" Vrhl sebou do lenogky a zapAlil si doutnik. Lord Montalien se ua ndho dival podezHvo. "Co vAs sem pHvAdi?" ptal se. "Cuava, mflj dobr hochu honiti po CtyH hodiny koroptve v zAHjovdm slunci jost pondkud ua niAhavd. Vzponindl jsem si, 2o in to komnatii jest nejchladndjgi a nejpHjemndjSI v celdm domd, a proto jsem sem znSel. PfokA2im-li vSnk vnSemu hlubokdmu pDom' gleni, odojdu." Po tdchto slovech chtul vstAti. "Ne, ne!" pravil lord Montalien rychle. NeodchAzejte; potfebuji vugich slu2eb, Stedmane." Vyslovil se pondkud rozpaditd, nebot' so ostchal vytasiti se so svym nAvrhem i pfed timto dlovd kem bozo cti a zAsad. "Stedmane, zavA2ete se mi svou ctf, ze tato zAle2itost zflstane ta- Jemstvim nAs dvou?" "TkA se to snad nasi modro- okd Heby, td rdici se bohyne, jejiZ pozemsljd jmdno jest Alisa War renovA?" "Uhodl jste, jsem do ni gile- ud zamilovAn." "DAvno jsem to vdddl, pMteli. Neni tomu ani hodina, co jsem to povidal Vitovi, pozorovav vAg nA- vrat, a vdddl jsem, 2e se pouStite do udjakd hry. 6, prorockA moje duse! Jak jest to krAsnd, dvd du Se a jedua inyglenka, dvd srdce a jeden tluk." "Tnkto by bylo vgechno v po- fAdku, nebot' ddvde mne miluje z celdho srdce, ale vy2aduje tvrdo gijnd sQatek. Raddji by zemfela, ne2 by . . ." "Ona naldhA na spojeni," pferu gil jej pan Stedman. "Nu, vdc mfl- 2e se stAti skutkem, ackoliv jest velice odvA2nA. MAin pfedstavo vati duchoraiho a stAhnouti u- zel? Na neStdsti gak znA ta ma lidkA. mflj oblidej skoro tak jako vAg.'.' "Ale znAte snnd nukoho, kdo by pr-edstavoval duchovniho. MAto v Londnd cetnjf' kruh znAmch. PfenKSlejte, zdali neni nokoho mezi nimi, kdo by ten ukol na se be vzal; builte jist, 2e vagi slu2by nezapomenu." Pfi poslodnich slovech lordo vych vyglehl z odi Stedmana zlo vdstn' pohled, a na jeho rtech se objevil chimin usmdv. Tyto dvd tak iiodobnd si pova by podivnd se jednou stfotly. Pled lety upoutala Stednjana jakAsi londvnskA hercf'ka, kterA byla velice hozkA, ale bozcitnA a lakotuA. UchAzel se o ni dlouho, kdy2 se objevil na scdnd pojodnou Francis Earlscourt s i1ih' jsi to bolkou. Stedmnn byl odmrStdii, ale vpravil se do svdho osudu po divuhodnd. Stnl se oil tdto hodi ny pHtelem a spojencom Franci sa Earlscourta, odpougtdjo mu jaksi jeho zrAdud chovAni a dekal na nepHtele vyraziti. Uplynulo pdt let, a nyni nade gla doba odplaty! Lord neviddl ani zA2chu v Re d'ch odich pHtelovj'uli, ani jeho cynickdho flsmdvu. OdvrAtil svfij oblidej, pohli2eje na krAsny zA pad slunce a im krAsud zelond pahork'.. Nastala krAtkA po mldka; lord ae stAval nepokoj n'in. "DobrA!" pravil s povzdechem. "VaSe inldeni znadi pntrud od mitnuti." "Mldeni znamenA souhlas. Ne budte netrptliv, lorde; vidyt' f'lovdk neinft2o tak ryclilo mi vfioclmy znAind svd hi. upatnnto. rati. Hudii vAm iiApotnoceti v tdto zAlo2itoHti; zuAiii dobf-u uiu2e, jakdho nAm zapotrcbi. .lost to mladik, ktery" mdl b,ti jlft vysviV con, ale vdo byla odlo2ona, po ndvnd2 rAd pljo a .a penizo jost Hchopcn ka2dd gmtnoHti. MyHlim. 2o vysvdcen asi nebudo nikdy. ostolnika pfl ohiAind a v. Etol- fridy v Loud.fnd, a nic nobudo pro ndho HnadndjSi no?. vAh 2or toin oddati o pfllnoci v chrAmd." "V chrAmd?" "V chrAmd. Slryc jeho jost nyni Ehhoxu, jak jsem ho nodAvno dozvdddl, n vrAti se a2 za utrnA- eto dni; kdy2 budo synovoc chti- ti, zaoiatH Hi klide. Jak brzy ho to mA stAti?" "Ihned asi za dva duy, jo-lt to IIIOZIIO." ".rim bude-li dAiiiit volnn." "Svoli jsem tim jist. Biulu s ni dnoa voder mluviti a vSechuo ziiHdiiii. Jak to nrovodeto?" "UddlAine to takto: Odjodu zi ra prvnim vlakein do Lond.yna, vyhlodAm a vyjednam vSo s inu- 2oiu, kterdho potfobujeme, zno- latnin zvlAglni povoleui k jo- jitnu ujiokojeni, a nAsIedujici den budou oddavky. Miss WarrenovA mfl2o odjoti zitrojgtni vedornini vlakein, a zflstati ndkde v bytu az naznadond hodiiid. Co vAs so tkt'i, nniHite vSo zafiditi die Bvd ho. Budete ji odtud vyprovA zeti?" "No", odpovdddl lord Montali en. "CelA ta zAle2itost inusi bti ajnA a md jmdno nesmi bvti do toho vjiletono. Musi se zdAti, ze a ni anobo jejiiiKutdkem nemAiu co ddlati. Musi ieti samotna. JA pojodu teprve iiAsledujiciho due. Jak vidite, mAm povahu zdr?.eli- vou," '.asmAl bo. "Musim brAti ohled na dAinu, z kterd se mA stA ti lady MontalienovA. Kdybych byl zajdeten do takovd zAlozito sti, vzeglu by mud z toho v bu doucnosti vi2uA gkoda." "Tot' ovSem pravda. Nebylo by to ode nine smdld, kdybych se ze- ptal na jmdno td gl'astnd dAmy, Icterou chcete tak v-znamenati?'' "Jest to Pavllna LisloovA, po- rudenka mdho zesnuldho otce. Iiterd2 v deu stlatku bude vypla- ceno osmdesAt tisic liber gterlin- kfl. Sir Vane Charteris jest je- jim nyndjgim porudnikem, a ona jest dosud ve Francii, vrAti se vSak co neviddt." "SfastnA miss LisleovA! My- slim, 2e jsem o ni slygel. Ale snad si nepledstavujete, 2e bvste ii tak lehce ziskal? Hezkd, mladd dAmy s osmdcsAti tisici maji o bvdejnd vice obdivovatelfl." "Minim si ji vziti," pravil lord Montalien krAtce. "NepfetfAsej- me tuto otAzku. Mluvme o bli2- gi zAlezitosti. Vit pravi, ze dice zitra voder jeti do Londyua prod by nejela Alisa s nim?" "A ou by byl nazunden jako jo ji soudruh na litdku! To neni gpatnA myglenka. Promluvte te dy, lorde, s miss Warrenovou, kdy2 vgechno ua ni zAvisi, a jA po vnSem nAvratu seberu svch pdt svestek a pojedu s nejbli2gim vla kein." Lord Montalien uchopil svfli klobouk, a stiskl-neobydejnd vfe- le ruku Stedmana. "Vy jste ten nejlepgi hoch, Gu staVe! Vdfte, 2e vAm toho ueza pomenu." Za okamzik spdchal pryd. Stedman dival se za nim, a zlo vest itf" zA2eh objevil se v jeho o dich a podivny usmdv kolom rtfl. "Ne, mflj lorde, nemyslim, zo toho kdy zapoinoneto. DoufAni, 2e nez uplyue tento tj'-den, dosta ne ho mi zadostucindni za Fany DaHlionovou." Lord Montalien kratol vonn mi luhy v pocitu vildzoslavy. Ko- nociid ziskA Alisu Warrenovou! Nasol ji, kdo obydojnd v into veferni dobu bvala v staji Mladd kravieky stAly kolom ni, a pokosond sono napliiovalo vzduch pfijcinnou vflni. "Pojd' ko union, Aliso," pravil. "Choi ti ndco fici ndco, co mu sis ihiiod zvdddti." Sla h nim po polich v teninv a osainoly losik. 1 v horediidm iit-A i if, a jist. zo zvitdz, byl opatrnni. I'od toiiinin atinoni stromfl polo zil ramo kolem jejiho pasu a go-. ptal ji svflj nAvrh. "Francisi!" volala, "tvou zonou tvou opravdovou 2onou? JA, rychtAroya dc.ora a tv lord Montalien! KySim td dobfe? Mi- nig to do ojiravdy?" "Vice no2 kdy jindy. Prod no, Aliso.' Ty's krAsiiA a nyni to mu si zflstati tajnd docela tajnd! Nezapomen na to. At' so ani slo vein uikoniii o torn nozmiiiig." Jak by nesvolila! StiHkla jegtd pevndji jeho rAmd, a jeji hezkA tvAf- xAHIa radosti. "Francisi! Udinim vSe, jen kdy2 so stauu tvou 2enou. Ale za ndjak$' den po nngem siiatku mud dovolig, abych f-ekiu vge otci a imitcc. Nesnesla'bych, aby " "Zajiatd. Po uagem anatku jim povll Yfiechno. NeztrAcej mysli, a kdybys iiAhodou setkala so ua nAdrn2i h nijiii bratrom, mfl2oS jetl pod jeho ocliranou. Ani joniu vfiak ho noHinifi zininlti, AHho. Miliijog-li nine, jak pra vifi, budeg zajistd nejakou dobu dokatl, ne?. td pfedstavim svdtu jako lady Moutalionovou." Zdali joj milovala! Neviuny joji zrak byl pin novslovud oddu nouti. Vidky" zvon zazndl z Opatstvi. Rychle se sh$bl a polibil ji. "S bohem, moje Aliso uapo sled. Za dva dny se v Lond5nd setkAnie a ji2 se nerozloudime." Spdchul lesidkem a kolem zdi Opiilstvi jako vitdz. VyhrAl! Zvi tdzil v?.dy cena, jio 'kterd tak dlouho tou2il, jest konodnd jeho! Stedman seddl dosud, kde ho zanechal samoteu. Jda ko lom udho, pronesl lord Moutnlien pouze dvd slova: "Vgechno v poFAdku." Za pfll hodiny, kdyZ, zavzndl z Opatstvi zvonok podruiid, vstupo vala Alisa WarrenovA do svdho otcovskdho domu. Vedere byla pf'iprnvena, ale co ji zAlo2elo na vedefi! Jeji srdce bylo pFcplnd nd v2dvt' se stane ioho zonou! Po vedefi vzala svdtlo a odegla lo svdho pokojiku ale spAti ne la. Sedeln jako u vytr2eni a2 do pfllnoci. Novy" den nastal, den, kdy India prchnouti z domova. Myslila na svd rodide a tu u- chvAtil ji uprostred jeji radosti nesmirnjr bol. Dozvddi se arci brzv nravdu. a lo zatiin budou pro ni truchliti l postn'idati ji. "Budu psAti Polly," pravila al, musim ji to Hci." RozHvitila svldku, a zadala psA- i nAslcdujici: "Mflj drahougku! Musim ti Hci nspofi slovo, nez odejdu ne2 odejdu ze svdho drahdho, drahdho domo va, abych se vdala. Auo, Pa vlino. Alisa se provdA n nd koho, jej'2 tak velice, tak uevj--slovnd miluje za toho nej lopgiho, nejglochetndjgiho mu 2e ua svdtd. Jednou se dozvig jeho jmdno a pFesvdddig se o mdm neskonaldm gtdsti. Zacho vej nine v lAsce a vzpominej ua svou upHmuou Alisu." Pomodlila se jegtd a ulehla. Ale jaBnd slunce svitilo ji2'do pokojiku, kdy2 gfastnd jeji odi se zavfely k'spAnku. Nov$ den pocAtek novdho 2ivota. v II. I CESTA KE ZKAZE. Druhdho dne dasnd z rAna od- jel pan Stedman do Londna a pozde veder jel Vit Earlscourt z Opatstvi k posleduiiuu rychlo- vlaku. Jiz se docelii stmivnlo, kdvz Vit vyskodiv z kocAru, spdchal k po kladnd pro listek. Na peronu de kala jakasi hustin zAvojem za BtFenA zona, dr2ic v ruce mal' balik. Vit se zadival na tuto osamd- lou osobu, pHchAzojici mu jaksi znamou. Ona zpzorovala jeho pohled, pHbli2ila se k ndmu a. polo2ila uesmelou svou raku na jeho raine. "Pane Vite." "Aliso!" Neodhrnula husty, cernf zAvoj, ale on ji ihned poznal po blase. "Ano, pane Vite jedu do Londyua, a a bojim se jeti samotna. Mohla bych chtdl byste" "Rychlo, pane," volal nAdrii2ni zHzenoc otviraje dvefe kupd prvni tFidy. "Horn, Aliso," zvo'lal Vit, ne- tuse, ze tato slova, zaslochnutA zoleznidniin zHzoncem, mdla bti opakovAna jio lotech k nejvdtgi mu jeho nebezpedi. Nebylo dasu k otAzkAm nebo domluvd. Pomohl ji do vozu a skodil za ni; ozvnlo so pisknuti a rychlik iihAndl do temnd noci. "A nyni miss AHho mud vv svdtlete, prod v tuto noobydej- noil liodinu docela samotna onou Stite Speckhaven? Ujigfuji vAs, ?.o by nine nebyla vice iifekvapi la na peronu stojici carevna ru skA." Mela dosud spustdn zAvoj, ne viddl tuiM jeji rdici se tvAF, alo mohl zpozorovati, Ze no-chvdla. "Myslim na l:azd$ zpfisob, Ze mflj star.' pHtel MatyAg o torn vi, a vi-li to, t.vdeti by ho mohl, Ze pusti jen tak svou hozkou dee rugku do Lond.fnn. Kde pak jest Petr Jenkins, ten statn$ uilynAF, Zo ldpo nestfeZi svou nevdstu?" "Nejsem jeho nevdstou," odpo vdddln Aisa. "AHho, byli jsine vZdy dobrmi ph'iteli proto bych rAd vdddl, prod jedete do Londyua." Tugil pravdu, a poprvd ve svdin Zivotd se citil oprAvndn k nupominAni. "Aliso," pravil, "uechci ae vti rati do, vaSich zAlezitoati a taj- nosti kterd vy znAto nojldpcj Ale zdali pak jest vAS krolc' motidr? PFeinglojte, dokud neni pHHS pozdd, a vrat'te se, jiokuil fas." "Nemolui. Jest pHlifi pozdd, a lU'chtdla bych so vrAtiti, i kdy bych mohla." x Mluvila rozlioilndji, no?, ji byl kdy mluviti slygel. Myslila ua to, Ze pMSti don v tu huiiiou dobu bude Francisovou Zonou. "Odpiiat'te, Ze jsom se niichal do vnSich zAleZitosti. Ale aauofi mi f'ekndte, kum mAte jiti." VytAhlu z tobolky koiiHek pa pirn a podala mu jej. "Tarn m Am jiti. Dovedote-li mne (am. budu vAm za to velice povdddna." "Pani Hove. Cislo 20. Zahradv Gilbertovy, v Tottenthamu, dvflr Road", detl Vit. "NeznAin ani Zahrad Gilbertovch aui Totten thamu: zni to noiidlcud venkov- sky. Ano, miss WarrenovA, do- provodim vAs turn " Umlkli. Alisa WarrenovA od- lirnula svflj zAvoj a pohliZela ven. Nobe bylo zamrudend ne-- svitil ani indsic ani hvezdv. Jak ji pf-ipadal kouzelnin, nadpozem- sk-ym tento fltdk! Co by hi podala boz Vita? Byla jiZ pfllnoc. kdvZ nesdiBl- nd mnoZstvi lamn loudfnskvch oslnilo udivend odi venkovauky. Illuk na stanici ii ohlugoval i zachytila se ustragend ruky Vi tovy. Pak je unAgel rychle povoz do Zahrad Gilbertovch. "Jest to pondkud neobvdeinA hodina," wodotkl Vit, divaje so ua svd liodinkv. "DoufAm vgak. Ze pani Ilove jest pl-ipravena k va.semu prijeti." Pani Hove dekala. Pan Sted man vgechno upravil, a miss NVarrenovA byla pfijata pHvdti vd suchow, malou osobou se fiui- dat$m nosem a chladnm lismd- vein, a ihned byla uvedena do po koje. Podala svdmu spoledniku ruku s pohlddem plnjau vddduosti. "Uekuji vAm co neivFeleii. pane Vite. Nevim, jak bych se sem byla bez vAs dostala. Dobrou noc, a prosim," pruvila prosebnd, "nellKejte uikomu tam u nAs, Ze jste se se mnou Isetkal." "Zajistd, Ze nefeknu. Aliso dobrou noc." Byl jiZ u dvoH, kdyZ mu cosi Feklo, aby se vrAtil. Uchopil obd jeji ruce a hleddl pHvdtivd a li- tostivo do jeji tvAFe.slzami zro- send. "Aliso," jbravil. "vAZim si vAs. Octnete-li se ndkdy v nesnAzich, obrat'te se na nine. Zde adrefia; obrAtite-li se ke mnd, pFiidu. a pomohu vain, budu-li moci." "Seznal jsem ve svdtd leccos," pravil si, spdchaie se schodfl. "viddl jsem leckomu do karet, ale co se tykA flskocnosti. v torn jest Francis nepfemoZitelnm. A to ubolie dltd jest stragnd hlou pd! On si ji asi A'ezme "nic jind ho nemohlo pFece takovd ddvde pFimdti k podobndmu krolcu." Pani Hoveovy vedla Alisu na horu do jejiho pokoje. "Vim vgechno, miss," geptala dflvdrnd, "ten mlad$ muZ, jenZ zde dnes rAno byl roztomity to mlad$ dlovdk pravil mi, Ze se budete vdAvati, a ten pAn, co vAs sem doprovodil, jest zajistd va gim Zeuichem. Neviddla jsem ni kdy krAsndjgiho muZe nad tohoto vojenskdho pAna." Alisa ustoupila skoro ustra gend. Jak se mohl n. Stedman o povAZiti svdFovati tdto Zengtind jeji tajemstvi? "PFejete-li si, miss, koflik daje, nebo ndco k jidlji, poslou Zim vAm velmi rAda. Ten mlad$ pAn zaplatil dnesniho rAna na pFed, a to velice gtedFe." "Ddkuji vAm, nepotFebuji ni deho," odpoveddla Alisa rychle. Pak zavFela za bytnou dveFe ua zAmek a klesla na kolena u lflZ ka, majic jegtd klobouk na hlavd a gAlu pFes sebe, a uchvAcena strnSuni zoufalstvim a pocitem osamoceni. Co delali doma? Jak ji asi hledali! PFedeglou noc sotva spala ley" div, Ze jeji odi se miniovolnd zavFely. Svldkla vrchni gat a vrhla sebou ua lftZko. Probudila se v devdt hodin den byl pogniourn$', defitiv. Illuk z vendi ji pondkud oma rnoval, nez nabyla vddomi, Ze se naldzA v Londnd. Byl to joji svatebni den! Umyla se a obldkla se pant HoveovA pFinesla nalioru snida ni. Bdhem dopoledne pFigel pan Stedman; byla rAda, kdyZ ho spatFila, adkoliv doma ho nenA viddla. Pan Stedman ji Fokl, Ze jest vge pFipraveno; lord Monta lien se pr dostavi pFed gestou hodiuou, ZAdala o ndjakoii knihu, a hie ddla HoustFoditi bvou pozoruost k detbd, ale nadarmo. V G liber to vych ZuhradAch ko nednd nastAval souiurak, a Zlutd svdtlo lamp kmitalo hustou mlhou. Pfll pAtd dtvrt na gost pro bohu, co2 nepFijde? Jeji netrpCLiyost dosAhU jiz nejvyl- giho Htupnd a rozdilenim ji bila krov v spAncich, kdyZ pFcdjel kodAr k domovuim dveFim, a ji ndho vyskocil muZ, zahiilcn nZ po ugi, a spdchal nalioru po scho doch. S radostnin vkFikem le tola Alisu do nArude svdho mi lence. "0 Francise, Francise! Doinui vala jsom se, Ze jiZ nepFijedeS! Jak byl ten den dloub$ j ueko nodiiy!" Byl tak zahalen, Ze pouze odi lAsky ho mohly poznnti. "Obldkui se rychle, Aliso," pra vil, "pojedeme ihned do koste la." V okamZiku obldkla SAlu, ua sadila slamdn$" klobouk, spustiln zAvoj pFes oblidej a s tlukoucim srdcem krAcola po bokm svdho milencc ke kocAru. Za okamZik odjiZddli a zvddavd odi bytud se odvrAtily od okna. "Nemohla jsem viddt do jeho oblideje," povidala potom, "byl Aphid zahalen a klobouk mdl vtladen uZ na odi, ale vim, 2e to byl ten vojeusk' pAn, co ji sem pFivezl." Kostel sv. Etelfridy byl velice vzdAleu od Gilbertovjl'ch zahrad, a jiz se uplnd setmdlo, kdyZ tarn pFijeli. Bylo to maid, gpinavd staveni; kolem bylo pusto a je nom za rohem stAl povoz, zkterd ho vyskodil pau Stednian a spd chal jim naproti. StarA jakAHi Zena v dFevAnkAch jim otevFela kostelni dveFe starA Zena, kterou byl Stedman jako svdd kyni k tomuto obFadu pFivedl. JedinA lampa ozaFovala temu.v kostel, v ndmZ spatFili mladdho muZe v talAru, stojiciho s kni hou v ruce u klekAtka. Lord Mon talien pFistoupil s chvdjici se Ali sou pFed duchovniho, kterf v nd kolika. miriutAch prohlAsil Fran cisa Earlscourta a Alisu Warre novu za muZe a zenu. Pak nAsledovaly podpisy a za pisovAni ve velkd knize a ze nich vtladil bankovku do ruky mladdmu muZi v talAru. Alisa obdrZela "oddAvaci listinu" a by lo po vgein. U kostelnich dveFi se Zenich znstavil, aby potFAsl ru kou svdho pFitele a spoluvinni ka. "Vy jste neoceniteln, Stedma ne IVdFte, Ze nezapomenu, co jste pro mne dnes veder ucinil." Pan Stedman vstrcil ruce do kapes a hleddl za novoman2ely se zlovdstnm flsmdvem. "Nemyslim, vznegeny lorde, Zo tak brzy zapomeneg na to,co jsem dnes pro tebe udinil! Ode due Ska za Seat tdnfi, budu-li se na chAzeti v nesnAzich, budu vdddti, na koho ae mAm obrAtiti; pak mnd zaplatifi svou vdddnost aspoQ dvdma tiaici librami gter linkfl." Vit Earlscourt Zil v poslednich tFech letech tak rozmaFile, Ze se blizil kaZdm dnem svd zkAze. KdyZ ve dvaceti letech zadal jeho novf, skvdl$ Zivot gardovdho dfl stojnika, Zil flplud bezstarostue; vyhazoval svd jmdni zrovua se t lenou lehkomyslnosti, nezuajici mezi. Byl stAr ndco mAlo pFes tFiadvacet let, a vdzel v dluzich aZ pFes ugi. PFed pflldruhm rokem zemFel jeho otec v Syrii tyfem. NeZ opustil Anglii, udinil po sledni vftli. Zanechal svdmu dru hdmu synovi ve, co bylo v jeho moci. To vfiechno bylo vSak jako kapka do more. Mdl pouze jedinou starost o ddvde, kterd Hawksley mu svdFil. Koho mA udiniti porucnikem mi sto sebe? Domnival se, Ze nikoho jiZ ne najde, kdyZ z cista jasna se ob jevil sir Vane Charteris. Nebylo to umluvend setkAni, byla to pou hA nAhoda snad i osud Pavliny, Lisleovd, ktery ho sem pFivedl. Ou byl ten jedin dlovdk, na kte rdho lord nemyslil. JakAsi ne dflvdra a odpor ho naplnil proti siru Vanovi od onoho dne, kdy lo dy CharterisovA ve vASnivdm nfc valu mu Fekla, Ze ji byl nesniirnfi urnzil, a Ze mu nikdy neodpustL UbohA lady CharterisovA! M4 lo na torn nyni zaleZelo, koma odpusti; byla v blAzinci! Jeji utkvdlA myglenka byla po divnA. Sir Vane Charteris nebyl jejiin chotdm na torn trvula pevu&; jeji zAkonit manZel Zil y Americe, a ona neustale zkoufie la mu psdti. KdyZ byl odevzdal bvou ZenH do jistdho bezpeci a svou dceru do flstavu, vyjel si sir Vane do vzdAlenych zemi, nby se sebe se tFAsl velkd souZeni Zivota. V ji sty letni den zavital do maid syr skd visky, kde lord mniral. PFipa dalo to nemocudmu muZi poky nem ProzFetelnosti. Jeho prvni slova byla tudiZ otAzka, zda-li by pFevzal uFad porudnika Pavliny Lisleovd? ObliceJ baronflv se pokryl te mn$m ruiiidncein. PFomital Ca Bto, jak by se mohl zinocnitl star gi decry svd choti, ale ua tohle nikdy nepFipudlll odpovidal Tel mi klidne: