Přítel lidu. (Wahoo, Neb.) 1891-19??, August 26, 1903, Image 5

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    I.vt 1 pIsAruy, io sice miSli koflik
a Bklonltku, kterd vficl odevzda
li Idkafftm, k rozboru, ale Inhvi
fiku la neunSll iAdnou.
Tim bylo prftvodni fizoni skon
ecno. Ohledaft inrtvol shrnu
cely vyslcdek jeho t ndkollk zA
vdrefinich lov, nadei porotci vy
lovili pfAnl, ie bj radl odBtoti
pill k porndd. Za pftl hodlny nu
to ease priBll u vynesll vyrok
"zumyBlna y raid a, BpAchanA jc
dniiu ueb udkollka neznAmymi
pachatell."
Korouer zdAl se byti pfekva
pen.
"Nechcl flcl, ie vAml nesou
hlasim, p&novd", pravil, "ale pfi
znAvAin se, ie bych byl spifie oCe
kAvnl, ie feknete: neni zde okol
nosti, ze kterych by se dalo bou
dit, jakym spAsobem byl jed po
dan. Vroku vafiemu vSak se
neprotivim."
Za hodiuu po ohledAni mrtvo
y odebral se Inspektor Clarke
do tifadovny notAfe pokladu a
ptal se tarn po panu Arturovi Pc
rowne, jeboi povimiostf bylo za
vAddti fietfeni o spAclmuych zlo
iinech.
"Nuie, Clarku, co nesete nAm
novdho?" tAzal se vstupujfciho
inspektora.
"Auo, trvAm, ie pfinASitn cos
nor6ho. Jde o pfipnd pAud Fe
lixflv, notAfe v Chancery Lane
to Jest, v Norfolk Streets."
"Auo, JA vim."
"Porotci vynesli na "zuniysl
nou vraidu."
"Tak!" zvolal inlad prAvnik
"Bylo snad opravdovdho du
vodu pro yyrok takovy?"
"Ani, bych nefekl a oklednfi nir
tvol tak6 jevil pfekvnpenf, avfiak
vefejnd mindni bude od nas oCe-
kavati, ze pfijdeine vdci na
kloub."
"To se vi. Pfijde nektery kluk
8 psanickein. Stary pan inA bo
lest' a bleda ulevy. Da klukovi
nekolik groSa a necba si pfindst
narkotickdho ldku, vezme ho moc
a protoie mA, feknduie srdefini
vadu, zemre. Potom ndktery
hlupAk niezi porotci pfeinluvi o
statni, ie tu je vrazda. A novi
nan po celdm Londyud vykfiku
jf, vraida! Za tyden na to vzpo
niene si nektery ten novinAf, kte
r nemd co psat na v'rok poro
ty, a posadi se, aby ufady posta
vil na pranyr jako lenochy a pi
tomce, protoie nejsou s to odha
liti vraba, kterdho tu nenf." ,
"Ano, tak tomu jest; jen ze v
tomto pfipadu pfec je ndkolik
vdci, kterd porotcum sddlit, ne
pokladal jseni za dobrd."
"Ptefitdte mi, prosfni, nejprvd
ye poznAmky o ufiindnych does
vypovddich."
Pan Perowne pozornS poslou
cbal a obfias vfielicos si pozna
menal.
"Snad bude mlti ten to Fane
a ndjakd tuSeni o torn, kdo ona dA
ma byla", fekl Perowne.
"Ne, ten nevdddl o nicem.Ptal
jaeui so ho a ani v denniku Feli
xove neni ani nejmenSi zminky o
nejake dame. Jak pravim, do
ptaval jsem se u Faneho a na
hledl jsem pred ohledanim mr
tvoly tak6 do denniku."
"Co tedy bylo to, co vam bylo
napadneT'
"Nic vice nei....
V te"to chvili vstoupil do poko-
Je jakys posel, jeni vylizoval, ie
pan ktery pana Clarke sledoval
od pohcejnlho ufadu, pfeje si f
im hned mluvit.
"Pfijdu hned", odpovfidel po
lovi inspektor. "Co mi bylo
BTlast' napadno, bylo to, ie pie
chova skf'inka, do poloviny papt
ry naplnSna leiela na podlaze vo
die johovky skorem v dosuhu ru
ky Felixovy. Byla otevfena.
Prohldl jsem zbeind papfry a u
avfel jsem schranku do'skfin6,
Listiny tkaly Be jakdhos Sira
Richarda Boldona. Pripomlnfun
to pouze proto, ie je li tu cos
hniKho, hledati by bylo pHciny
anad t tecnto papirecn."
Pan Perowne se neduvSHvS u
amal.
"PHliS tenka to nitka, niily in
apektore, ktera neudxii ani mou
chu. Uboh ten mui snad pravfi
a paplry t&mi pracoval, ana ho
rart pfekvapila. Ani stopy v
torn nevidim, ale rozvfiiim si pie
ce pMpad ten. PWjd'te sem zl
tra zase, budete-li moci."
Clarke se poroufiel, ale netrva
!o dlouho, vratil se a maJym slo
iitym Covfkem, ktery vypadal
jako kramfif. Oba byli rozfiile
nl. "Hie, svfidek ve vCci, o kterd
jsuie pravS mluvili", ohlafioval
Clarke.
Clovek byl vybidnut, aby se
poaadil a vypravoval svou pHho
du. Jmeuoval se Jouatan Davis, a
ma pr ldkarnu v Holbornu. Od
poledne 14. zaf i ke 3. boding o
deScl k obSdu a lkarnu pfene
chal sveniu synu Herbertovi.
Mladik', ktery pr&ve t6 chvlle
jo churav, uiu vypravoval. ie k
tfell liodlne vstoupil do llcftrtiy
hezky, velky, tiuavyni oblokein o -
deny pAn a koupil trochu kokai -
nu, ktery pry, jak pravil, poire-
bujo irotl bolestcm zubft. Neftt'a
stnoii nAhodou inhulik, jeni jlnulc
k prodani Idciy je opravnen, za
ponuiel nu predplft, ie pfl prode
ji kokaiiui ma juidno toho, kdo
koupi kokniuu, zatsano by ti do
kuihy jed a.
Pan Perowne v huevu udel-il
pesti na stfll.
"Vim, ie neni to tak v pofadku
a takcS mflj uboli- hoch je nad
tun cely bez sebe", pokracoval
dale v feci pan Davis, "musitn
vfiak uvdstl na jeho oraluvu, ie
pNSel ihned ke tnne a inn6 to vy
pravoval. Jnkmile jsem slyfiel,
ie smrt pAn5 Felikova pfivfidl se
v souvislost s kokaineni, doSel
jsem ihned na policii."
"Ano, ufiinil jste, sec jate byl,
to pripouSthn. Poznal by va3 syn
onoho pana?"
"O ano, on pravi, ie poznal by
ho bez v51 pochybnosti. Zapo
mnCl jsem tnkd fici, ie pan oueu
pfijel v droice."
"Nu, tedy mfime jeStd naddji,"
pravil inspektor.
"Ba," fekl Perowne, "musi vafii
lidd ucinit sefi jsou, by droikafe
vypatrali a pomoci neho pliSli na
stopu pana v tinavdm obleku."
Kapitola patnactA.
ZATCEN.
Opatl-enf, kterd ufiinil inspek
tor Clarke, nby mezi vSemi Ion
dynskymi droikAfi uaSel toho,
ktery vezl kupce kokainu k Davi
sovd ldkArnd, se oavedfiilo, nebo
jinymi slovy, odmena vysazenA na
zprAvu o torn, byla dostatecnA.
NAsledujiciho dne pflgel jeden
z bratrstva droikAfft na policejni
ufad a sdelil sluibu konajfeimu
seriantovi, ie dne 14. zAH vezl
dAmu a pAna z nddraii Waterloo
skdho do Oxford-cirku a odtam
tud pfes Holborn do Chancery
Tane. Cestou zastavili se v Id
kArne, setrvali ndkolik minut v
krAind, pjxk vvSli ven a vstoupili
do droiky. Jeli na to do Chance
ry Lane, kde vystoupili z vozu a
odeSli. Poplatek za jizdu pry ob
driel, a vice se o lidi ty nestaral,
dolozil kocf.
Na otAzku zda-li by pAna neb
dAmu zase poznal, odpovdddl, ie
dAmu by asi s tdii poznal, pAna
vSak bez nejmengi pochyby. .
Obdriev tyto zprAvy, vyhledal
inspektor Clarke svdho pfedsta
vendho a on mu dovolil, aby dro-ikAI-e
vzal do sv'ch sluieb. Je
den ze fipeha mfil s droikAfem
stAt na strAii na waterlooskdm
nAdraii v naddji, ie kupec ko
kainu se tam zase ndkdy objevl
Bvla to ovfiem stopa jen velmi
slabA, ale byla to jedinA stopa,
kterou nolicie mdla.
Minulo ndkolik dnu, anii opa
tfeni tto mdlo ndjaky vysledek.
Tu jednou v sobotu droikAf ne
dbale pohliieje na cestujici jak
hrnuli se pro listky ku kase, na-
jednou sebou trhl, vyznamny po
hied vrhl na policistu poblfie sto
jfciho a pustil Be za pAnem velkd
postavy, zajfmavdho zevndjSku,
jemui zostra zahleddl se do tvA
I'e. Utiniv tak nekolik kroku droi
kAI- pojednou se obrAtil a vrAtil
so zp&t k- policistovi.
"Nuie, Graingefe, to je oil,"
fekl use&nd pohodiv hlavou ku
strand, kde cizi pAn stAl.
"Podruhd se na svd pasaidry
Idpe podlvejte," odpovddel Spe
houn lhostejnd.
"JA vAm pravim, ie je to onen
clovdk. kterdho jsem tehdy vezl a
ted' si uddlejte hlouposti kolik
chcete," odsekl mu droikAf a mr
zutd Be odvrAtil.
Nyni ovSem policista, jeni byl
v obcanskdm odevu, zacal byti
svrchovanou merou nepokoinv,
Pf-iloudal se ke kase a dAval po
zor, kam pAn, jeni mu byl droi'
kAIem oznaden, asi pojede. Vi-
da, ie bdl-e si listek do Chalfon
tu, ufiinil totdi.
Na maldm nAdraii chalfont
skdm potloukal se Bpehoun tak
dlouho po perond, ai pAn, kterd
ho Spehoval vydal se na cestu ke
VBi.
"Nemohl byste mi fici, kdo je
tumble onen veliky pAn, jeni si
nese pfirucni kufflcck?" tAzal
se pak pfednosty nAdraii.
to je pan xnesiger, syuoveo
kapitAna Thesigera, jeni bydli v
Hope Cotage."
Speboun zabral se tak do vy-
zvidAni o bliislch pomdrech The
sigerovych, ie urn nespozoroval,
kterak tento sAm vracl se na nA
draii a na pohled cekA, ai pled
nosta stanlce bude miti kdy, vy-
slechnouti bo.
Spozorovav to Grainger na ko-
nee- pfec ustoupil a cekal, ai pAn
byl ui zase na cestd ku vsi. Nyni
vSak pfednosta stanlce pocal by
ti neduvdfiv a byl ve svvch odpo-
vddich opatrny. Policejni Spe-
loun posldze vyflal z kapBy svoi
navStivenku, na kterd byl oznu-
cen celou ivou ufadni hodnosti,
nvSnk vAicny pan pfcduoHlu pfl
'pohlodu na listek dal so do nelio
i rnznelio Hitifchti.
"Ah, lapacem zlotlfjfi jste vyV
zvolal veselc. "Nu, to jm; n hi po
myslel liiu'd.TetitokrAto vfiak jste
nu omylii, mlly synu! Tlu'slgero.
v? jsou tak usi nejvAioiijfti lldd
na deset mil kolkolcm vclml
vzAcni, u pAu, kterdho jste prAve
zde vldel, je udvokAtetn v Lou
dynf. Ne, takovA blbost! Piijdo
sem takovy lupafi zloddju a ulidi
za pauem TheHigerem!"
"V8ak jsou jeSte horSi zlocin
ci, nei zloddjovd, po nichi nAiu
je pAtrati," odpovddel Gralguer
odchAzeje.
PoznAmka to nemoudrA, ale on
byl iK)drAiddn nAzvom, kterdho
u&tddfll mu pfednosta.
Vyfied z nAdraii, odebral so do
hospody ve vsi, vyprofiuje si tele
graficky dalSich pokynu z Lon
dyna. .
NAsledujiciho na to due, v no
ddli, putoval Grainger do Hope
Cotage, aby se pfesvddcil, ie pan
kterdho mA na mufice, skuteend
se tam zdriuje, a v pouddli rAno
pliiil se tam za mladym advokA
tern zase po tichu do Londyna
kde zjistil, ie Thcsiger bydlil
uarue uourtu c. IV, Temple, na
cei odebral se na policejni ufad
aby podal zpravu o vSem, co zve
del a doposud ucinil.
Za hodiuu na to pfiSel iuspek
tor Clarke a jeho podfizeueo
Graigner do domu Garden c. 11)
a ptali se po pauu Thesigerovi.
Byh dovedeni do maldho, ale
krAsnd zfizendho pfibytku, jehoi
steny tdmef Aplnd pokryty byly
knihami.
"Dobrdho jitra," u vital jc
mlady advokAt, jeni byl vySel ze
sousedniho pokoje, "co stoji k
sluibAm, pAnovd? Okamiitd.MAm
dues pfilis ninoho prAce a musi
te jii odpustit, pakli hned z pre
dn vAs na to upozornuji."
"O zajistd. Jsem policejnim A
fednikeni," odpovdlel Clarke.
"A ten tu jeden z vnSich lidi?'
tAzal se Thesiger s pohledem mi
druhdho muie. "Viddl jsem jej
sobotu v Chalfontu a pravilo se
mi, ie pry se po mnd poptAval
jsem tedy zvddav, co mi mAte H
ci."
"Opravdu se stydim, obteiova
ti vAs, pane Thesigfe, ve vdei tak
nepatrnd, ale rAd bych se vAs
ptul, zdu-li jste v posledni dobd
neiiiival kokuin?"
"Coie jBem mdl uiivat?"
"Kokuin to je ldk."
"Niko'liv."
"Jste urn jist? Ani dne 14: to
hoto mdsice? Vzpomeiite si. Ne
musim ovsem vam, ktery jste
sum advokAtem. pfipominati, ze
nemusite mi odpovidati, nechce
te-li."
-"Jaktdiiv jsem kokainu neuii
val," odpovdddl Thesiger vrtS
hlavou.
"Pak musi v torn byti omyl
My jsme zvdddli, ie jste onoho
due, 14. t. m., ve spolecuosti dA
my jel do Oxford Cirku a dAle do
Chancery Lane a ie jste cestou
v Holbornfi se zastavil a kokain
kupoval."
AdvokAt mlcel.
"Neni tomu tak?"
"JA jsem nefekl...." jal se mlu
vit Dyk, ale vyruSil se. "Pravil
jste prve," jal se mluviti dAle,
"ze nemusim na iAdnou otuzku
odpovldat, nebudu li chtit. Nuie,
trvAm, ie prAva toho pouiijti."
Inspektor vzhlddl v uzasu.
"V torn pfipadd," pravil, "mu
aim k nejvdtSi svd litosti vAs po
iAdati, abyste Sel se mnou."
ve tvAfi Thesigerovd pati'na
byla zmdna k nepopsAni.
"DobrA," pravil, "pfijdu 8 vA
mi. V okamiiku budu k slui
bAm."
S tdmi slovy se obrAtil, abv
veSel do svd loinice, avSak poll
cejni Afadnik zastoupil mu ry
chle cestu.
"Odpust'te, vSak je mou povin
nostl, nepustiti vAs vice s oci,"
fekl pfi torn.
AdvokAt se zarazil, svraStiv
celo, a na to se vzpfimil. "Mdl
jste mi hned pfiuio fici, ie jsem
zateen. MAte takd rozkaz k pro
hledAni bytu?"
"Zde jest!"
"DobrA, tak tedy pojd'me."
Vydali se ined na cestu a dora-
zili zAhy k budove policejniho
soudu. Jakmile tam pfiSli, bvl
Thesiger povrchnd prohledAn a
obsuh jeho kapes uzamcen.Na to
doveden byl do pokoje, ve kte-
rdm bylo as dvacet osob i-uzue
velikosti, a rfizndho vzezfeni, ru-
zuych tfid spolecenskych.
Zutim jukys clovdk s rudou
tvAfi na kaiddho z pfitoiunych
pozornd se podival, nejpozorndji
na Thesigra, uacei s usmdveni
ua rtech zmizel. AdvokAt ode
bral se na jind misto, ale sotvu
tak uclull, VHtoitpIl do pokoje
muuuk usi J i nebo lSIety, jehoi
ivftf pio.razovaiu jakoiiH clitl-
vost. Takd on fiel od jednoho ke
druhdmu a kaiddmu podival ho
do tvAfe, ai pflSel k Thoslgcro
vi, vyraz dychtlvosli z Jeho tvAfo
zmizel a podivav se Jen zbr-ind
na ostatui, odeSel.
Opdtnd i)ostavll se TheHlger ji
nam a hleddl se pobavltl tf in, ie
jal se studovatl tvAfe lidi jej ob-
klopujicich. V torn vstoupil do
pokoje jlny mladik mladfiiho a
schytralejftiho vzezfeni nei pfe
defily. Takd ou od jednoho z pfi
tomuych gel ke druliduiu, ai do
fiel k Thesigrovl, u kterdho se za
stuvll.
Dyk pevnfi nu neho so podival
a liocli oliled ten vydricl.
"Co ml ohcefi? Jakiiv jsem td
nevldf'l," pravil Thesiger.
"Ale jA jsem vAs vldfil," odpo-
vdddl hoch klidnd, dal strAiuiku
v pokoji pfitonindmu znamcni,
ie Thosigra poznAvA a odeSel rov
ndi z iM)koje.
Tim byla vdc prozatim vyfize
na; zatceny byl tfenil svddky zee
la urcitd iozuAu.
"Mohl bych mluviti vrchnim
iuHpcktorem, sluibu konajicim?"
ptal bc TheBiger, uavrAtiv se do
ufadovny.
"Za ehvili, vrchni inspektor
je prAve zaiudstnAn," odpoveddl
mu strAinik, ktery dovedl pak za
tcendho ie jim byl, TheBinger
jii vdddl do maid cekArny.
Vrchni inspektor zatim vysly
chal zprAvu strAinika Grainge
ra, jeni v bytu zatcondho vyko
nal nakAzanou prohlfdku.
"Loinice je maly pokojik s jed
ndml )0uzc dvefmi, kterd vedou
do obytni svdtnice," referoval
strAinik. "Na podlaze stAl pfiru
cni kuffik, neuzamfieny, ale nu
plneny fiatstvem, prAdlom, kniha
mi a podobnymi vdemi. DAle byl
v ndm balicck cennych papfru,
ktery zde odevzdAvAm, pak to
bolka plnA bankovek, kterou zde
rovnei pfiklAdAm."
"Tot' ovfiem vypadA tak, jako
byste byli pfiSli v pravy cas," mi
nil vrchni inspektor.
"Bezpochyby a tuhle to nufiel
jsem v loiniei v prAzdnd plotnd."
S tdmi slovy vytasil se strAi
nik s nejakymi sklcnduymi stfe
pinami. "To asi byla nialA Iabvicka,
tim jsem jist. Cedulicky tu vice
neni, ale je videt, ie tu byvala.
Vidite? Na techto dvou malych
stfoj)ech jsou jefitd ruiky ceduli
cky pfilepeuy,"
1 T 1 1 i m .
vrcnni inspector uotKnui se
zvonce. "Pofilete mi sem mladika
jmdnem DaviB," rozkAzal vstou-
pivfiimu strAinikovi.
"Podivejte se na tyto maid
kousicky pupiiu," tAzal se mla
dika, kdyi byl tento vstoupil.
"Jsou cedulicky, kterd lepite na
lahvicky takd toho druhu?"
"To jsou ouy, pane vrchni in
spektore, tim jsem jist!" zvolal
mladik rozcjlcnim zarddly. "Pfi
nesu vAm ndkterou z nuSi ldkAr
uy u uvidite hned, ie okraj je td
hoi vzorku."
"Jaky to hlupak, tento clo
vdk, ie stfepiuy hodil do plotny
ve svdm bytd," brufiel sAm k sobd
vrchni inspektor, "lee zlocinci i
ti nejprohnandjfii stAle dopoufiti
vaji se takovych h'louposti. Ano,
Grningfe, miiiete mi ho sem ny
ni poslati."
Za chvili na to, pfisnd stfeien.
vstoupil Thesiger do pokoje vreli
niho inspektora.
"MAm svou povinnost,vAm sdd-
lit, ie budete dopraven do vdzeni
v Bow-streetu," pravil mu Afed
nik. "Pfejete si snad povoluti k
sobd svdho prAvniho pfitele uneb
telegrafovati svym ptibuznym'i
Vfie se ihned odefile, co odeslati
byste si pfAl."
"Nikoliv, nebudu odesilat zAd
uych zprAv nikomu."
"Ani prAvuimu pfiteli?"
"Ani prAvnimu pfiteli. Z ceho
jsem obvinovAn?"
"Z nmyslndho zavraiddni
no
tare Felixa."
Zatceny z hluboka vzdychl, ne
dal vfiak iAdnd odpovddi.
Kapitola sedmnactA.
VE VEZEN1.
ZprAvou o zatceni Thesigerovd
byli pf Atele jeho polekAni a roz-
lofceui. Toho netfeba ani podo-
tykut. Jen jeden z nich bral ce-
ou vdc iertem. Terence O'Neil
nejen pouhd pomyfileni, ie bv
Thesiger mohl byti vinen jako
aidy, kdo ho znal poklAdal
za uechutny iert, ale nedovedl
solid ani pfedstaviti, ie by vu
bee ndjakA shoda okoluosti mo-
ila v ocieh rozumnych lidi cinitl
z ndho provinilce.
Mlady Ircan klel a nadAval v8u
de kudy ehodil Afadnikum, ktii
d uazyval spolecuoati blbcu,kte-
sto
pit, unli si dull na prAel,
nby
zKouman pravtinpotiounoHt eelc
-i H . . .
ho pfipndu a uiihlddll iichiii.vh
nost svd domutMiky.
ti . ...
icreuce uaiioiioii nyi znslal nu
Houdni pnV.dnlny v Londyud. INis
tkav v den po zatfcnl Tlieslgeio
vd Jednoho z Jeho pfAtol Jmdiieiii
Kawsonu, zastavil ho, a donutll
k tomu, aby jej vysleohl.
"I'fedHtavluie-ll si, ie dlovdk,
ktery jest na nejlepfil eesti1, abv
si ziskal velkolepou praksl, a jen?.
jest na pofifttku skvdld il vol ul
drAhy, dlovdk, ktery mA pentV,
dost a iAdnych iiAruilvoHtl, (-U
vdk, ktery so chyHtA oienlt h bo
baton a I'ozkofinoti ienou, f-lovdk,
kterdho vfilchnl, kdoi ho ziiujl,
rAdi niuji, a jeni iiemA nepfiteli
v celdm svdtd, pfedstavime ll si,
pravim, ie by takovy dlovdk jio
jednou boz nAleiltd pMfilny zavra
idit mdl stardho not Are lot'
pfece nesmysl! Tot' pfiuio jako
bdhati vzlmru po stdnd!"
"MAio byl," odpovddel ItawHon,
"avftak jsou ndkterd vdel, kterd
nAft ubohy ThoHlnger bmli; iiiiihII
nAleiltd objasnit."
"Profi fikAte mu "ubohy" The-
sigcr?" zvolul Terence.
"Prostd proto, ie je opravdu v
Spatnd posici. Jak se doinnivAm,
byl nalezen mladik, ktery mu ji.'d
jirodal a Thesiger byl posledni z
tdeh, ktefi stardho notAfe videll
jefitd iivdho. Hnad, ie to Je pou
hd zabitf, u suad nemdl v Amyslii
Felixa zabit. To jedinA je nadeje,
kterA mu jefitd zbyvA."
"Ale kde, nadeje!" zvolal
Terence a tnrzutd se odvrAtil.
"Inu, snad so z toho dA jefitd
vyvodlt ubnieni nu tele z nedba
lost! se Hinrtelnym kpiiceui, ale ie
vAfi pfitel zcmfcldmu Jedu dal, o
torn nemftie byti nejinenSi po
ehybnosti. Htfepiny z lAlividky na
lezeny byly v jeho pokoji."
O'Neil se zarazil.
-jvioraiv to vue" ptal se pin
zvddavosti.
"C'etl jsem protokoly, kterd by
ly pfedlozeny ufadu ialobnimu."
Avfiak ze svdho leknuti vzpu
matoval se O'Neil jii ve ehvili
nejbliifii. "To se vysvdtli!" pia
vil h pevnou dftverou.
"Vdfle tomu, eo. vAm pravim,
O'Neile," odpovddel mu Ituwson
po krAtkdm rozmyfilenf "s The
sigrcm dopndA to fipatnd. Poli
cie vypAtrala" a zde ztlumil
hlaB ai k fiepolu "ie Thesiger
svd icleznifini akeie prodal a pe-
nize, kterd mdl uloix'iiy v bance,
ai na posledni halif vybral. Kdyi
byl zatfien, byl uchystAn k Ateku
a cold svd jmdni mdl ve svdm pfi
rufinim kuffiku v bankovkAch a
ve zlatd.".
To arci byla uovinka, kterA by
la h to ucinit i koucc dobrosrdefi-
nostl Ircunovd. Zblednuv hleddl
ztrnulym zrakem ua pfitele, juko
by to byl duch.
"Nemohu a nechei tomu vdfit!
Ani na chvili tomu nevdfim."
"A pfec je tomu tak", odpovd-
ddl druh.
"Ncodhaluji tim iAdnou taj
nost, nebot' celA vdc bude dnes
projednAvAna u policejniho sou
du." O'Neil se zamlCel.
"A pfes to pfece nepochybuji,
ze TnesiKor vsechno vvsvdtli."
pravil posldze. "Snad ehtfl pro
zbytek prAzdnln odejeti na cesty
left slySte mne, Hawsone, ne
mohl byste mi opatfiti dovoleni
abyeh ho smdl navfitivit? .Jeho
jedinym pfibuznym je stary, vy
slouiily nAmofnicky poruCik, mi-
Iy stafefiek, ale v takovych vdcech
naprosto neprakticky. RAd bych
svdmu pfiteli zjednnl obhAjce."
Terence na slovo pfitele poloiil
dftraz.
"JA vAm dovoleni k nAvfitdvd o
patflti nemohu, ale feknu vAm,
jak byste si ho opatfiti mohl,"
fekl Rawson.
Udinil tak, ale pfipojil hned, i(!
marnd by se pokoufiel s obialova
nyni mluviti dopoledne, odpole
dne nebo zitra, ie spise dovoleni
dostane.
NavrAtiv se do svdho bytu za
stal turn O'Neil stardho Thesigra
a bylo ai k plAdi, jak byl stary
pAn bledy a jak rty se mu chvdlv.
"Co myslite? Uvidim ho?"
Nyni, kdy Terenci bylo mluviti
a jednati ua vlastni zodpovdd
nost, zdAl se byti o deset rokfi
sturfiim.
"Netvrdim, ie by vAm vflbee ne
bylo dovoleno, navfitiviti jej," od
povdddl mlady advokAt, "avfiak
smim-li vAm radit, ani bych se
na vafiem mistd o pfistup nepo
koufiel. JA ani na ehvili se ncdo
mnivAni, ie by mnj drahy pfitel
Dyk Thesiger mohl byti vrahem
a nikdo, kdo ho znA, ncbude se
nddeho takovdho domnivati. JA
ani nevdfini, ie by bylo vAind pfi
filny k obavAm, ale prosim vAs,
abyste mi dovolil jf t i k ndnui mi
sto vAs a fici mu, ie jste zde a i
byste ho rAd nuvStivil, ie vfiak
jsem vAs z toho zrazoval. Nejpr-
ve bych mu rAd ziskal jednoho z
nejlepfiich prAvnikft k jVdio obhA
jeni. Vdfte mnd, mily pane, nepo-
li sledovall jirvni zdanllvoii
inolilo by mu mil v nejiiienSliii,
kdyliyslc ho nuvfillvll a vAm ohd-
111 1L lit' II III' Id uliliiilfnif nhiul nil
tJ ... . v ... .... ..... i i .v .
"Avfiak pit k 1 1 infij synovee je
iievluen piikll kaid' jak vy
pnivlle, a iicviiiiia ho poldAdA,
prod leily sedl ve ve.enl?"
"I'rolo.e iiAIkkIoii nakiipllo hi
iidkollk ilAvodft pode.flvaeieli,
kterd Dyk JlHld asi oIiJuhiiI.
Klyfiel jsle ndkd.v, ie by Dyk
byl inliivival o oiiom notAfi I'"cli
xovl?" "Jaktdiiv ne; nevdddl jsem mil,
ii' h niiii in A style ndjaky."
,"To je dobfe, bylo by nejldpe,
kilybyste nyni vrAtil se (Mialfon
tu, pane poriidfku a ianl Thesige-
rovd fekl, ie nikdo v Loiidyud,
nioliii trvAm Ivrdll, ie nlkdo,"
opukovnl a IiIiih se inn ehvel pfi
pomyfileni ua HnwHouii, "synovee
vafieho za viiina nepoklAdA."
Htary dftHloJnlk mliidt'mii svd
mu pfiteli poddkovtil a iiposlechl
jeho rady, iiavraliv He zpdt. do
Clinlfoiilii, anii h I jen poktiHil,
Hpatfiti zaliendho.
Ilovofe e Htnrym nAmofiilm
dnstojnlkem, byl h! O'Neil vedom
zvlAfitnlho poeitn v hrdle, jakoby
tam com vAzIo, eo neiiuiel si nijuk
vysvdtllt. Fakta, kterA stryel
svdho pfitele zamldoval, zdAla se
mu vraeeti se slloif dvojiiAHobnoii,
kdyi uejvlce se Hiiaiil, nby vdc
vylldll ve svdtle iiejpfl.nivdJSIm
a k nebezpedl Dykovu eo nejmeii
fiim. Teienei podnfilo se vynioci h!
dovoleni, aby Dyka navfitivil a on
sobd iimiuil, ie dovoleni toho 1
lined pouiije. Chystal so tedy o-
ilejftl z domu a odebrat! se do vd
zeul, an v torn dodAn inn byl tele
gram. Hyl od lady lloldonovd,
kterA jej iu'ohIIii za zprAvy, kam
by He indla obrAtit, aby zitra, ai
pfljde do liOiidymi, navfitiviti mo-
hla Dyka ve vdzeni. Je pry td
ehvile iipoutAna na lAiko a nennV
ie vydati se na restu.
Neveddl, co by na to odpovdddl,
zastrdil proto telegram do kapsy
a ii tn f ti 1 1 Hi, ie odpovi naff, ai se
vrAti.
I'fiSed do vd.nice, dal se nepro-
dlend dovdsti do cely, ve kterd byl
jeho pfitel uvdzudn. Tdikd dvdfe
ho otevfely, vysokA postava se
zvedla, aby pokrofiila vdzenskd
mu dozorci vstfic a v nejbliifii
ehvili tlskl Terence Dykovu ruku
ve svd. t'osi snad Adiuek pra-
zvlAfitniho okoli, dusny vzduch,
hold, bile natfend stdny, okno vy-
soko ai u samdho stropu zflzcnd
spolu s pomyfilenim v jak vAind,
situaci jeho pfitel jest vfio to
Iron na dojimalo tak, ze z podAtku
neinehl skorem ani promluvit.
"Je to strafinA laskavost, ie jsi
pf ifiel, pravil Dyk. "Posad' se, '
pfi torn pfifioupl k ndniu jedinou
iidli, kterA tam v eelc byla a sAm
si sedl na slamnik.
"Kterak pro vfiechno na svdld,
mohl jsi ty, Clovek tak pofAdny,
dostati se do tdto bryndy?" ptal
se posldze Terence.
"I'rosini, neeh iertfl, star pfi
teli!"
"Zerlovati o torn, jA? Bfth vi,
ie mi neni do iertfi; chtdl jsem
jen fici, ie kdyby do takovd bryn
dy se dostal clovdk tdkavy a leh-
iomyslny, jakym ku pfikludu
jsem jA, nebylo by to tak ku podi-
vu. Ale nelam si pfilifi hlavu.
Dyku ... Co pak z toho muie tak
dalece byt? Ndkolik dnA vazby,
mulA nepfijemnost, a pak ndco, o
dem filovek mftze mluvit po cely
svftj dalfii iivot'
Dyk neodpovdddl, ale kolem je
ho rift zahrAva stin I'lsmdvu, fie
redndho, trpkdho, posmdfindlio
Asuievu, ktery Terenci nikterak
se nelibil.
"Illuvni vdei bude, abychoni ti
zjednali eo nejlepfii obhAjee, a
mohli vdsti tvd obhajovAui. Ko
be veznieme: Co soudifi o Foxu
a Chisleheinu, nebo o Shurpem a
Downeyovi anebo o liufiem slu-
rdm pfiteli Ferritovi?"
"Ddkuji ti, mily hochu, ale ne-
myslil bych, ie by se mi udkterA
ztechto iroslulyeh osobnosti za-
uilouvala."
"Ferrit je suad pondkud vfiedni,
ale je velmi ostrovtipny a cily.
Sharpe a Downey jsou velmi
sehopni lidd a pondkud vAiendjfii.
Ivomu pak eheefi dati j)fednost?"
" lo Hit in dosud nevlm;" odpovd
ddl Dyk, "a inam-li ti fici pravdu,
O'Neile, nejraddji nevzal bych si
iadndho obhAjce."
'ZAdndho obhAjce?" zvolal Te
rence pin uzasu. "Dvku, tv jsi
se zblaznil!" A hlavou problesklo
se mu opravdovd podezfenf, ie du
Sevni stay jeho pfitele neni asi u-
plnd v pofAdku.
MA si niyslim," pravil Dyk, "ie
y mi obhAjce pranie ueprospdl.
Inein sAm pravnikem a znum vde
a nepfeji si, aby se ndco stalo.
Vyvodnleh svddkft neiiiAm iAd-
nfeli, k demii by mi tedy byl ob-
ha joe?"
O'Neil chvili nepromluvil ani
slova.
"Nemohl jsem pfi dneSnim sta-
ii f byt", fekl posldze "protoie jsem
iniiHil h! opatfiti dovoleni. abveh
td smdl nnvfitivit," Dvk pfi-
svdddil "ule fekni mi jen tohle:
domnlvAfi se, ie budeS postavef
pfed porotu?"
"lfozhodnd."
"V I oiu to pflpadd, stary brn
elm, ml h ii ii 1 dovolifi, ahych td IiA
JII? A JA a Htiad jefild ndkdo,
kdo poXlvA zvudiidho Jmdiia jako
trcHtnt obhAjce, budeine tain, a ty
ti A i ii mftiefi . . ."
Nebyl s to dokondltl vdtu.
"H luvlee obialovanyeh dAvatl
pokyny, Jsi ehldl Hei?" vpadl mu
do feel Dyk, dokoiiduje vdtu. "Dd
kujl II Terenci, JhI velmi lasknv.
Ano, iieiiii'iin, co bych proti toinu
naiiiltal elii'l fici, ie jsem ti
iieHiiilrnd povdeden, ale miiHifi ml
pflsllbltl, ie pov'defi hAjeni pfi'
slid tak, jak li feknu."
Terence hI povzdychl, ale nena
lehal (Idle na pfitele, jehoi jednA
nl uiipi'oslo neeliApal.
"(Jo jink se hIicIiIo pfi duefinlm
Hi Ant, ad neni li li ncpfljemiio o
torn mluvit?" tAzal He po krAlkd
pfi'nlAvce.
"O, byl tu ten hoch z ldkArny,
aby dokAzal, ie jsem jA u ndho ku
poval jed . . ."
"Ale to jsi ty neudinil?" vyru
fill ho O'Neil v horlivoHli.
"0, ano, to jsem ucinil."
Praviv to, hleddl Thesiger Hvd
mu pfiteli pflmo do odi.
"A M)lom pfifiel hoch zamdst
nany u Touelipennylio a Digga,
ktery viddl, jak jsem vefiel do pi
sArny Fellxovy."
"Ale on so mylil!"
"Nikoliv, ncmylil se; byl jsem
tam."
Chvili panovao v iaIAfni kobce
hrobovd tichu.
"MAm-li tl pomAhati v obhajo
vAni," pravil O'Neil na koneo
hlascm tichym, na kterdm znAti
bylo, kterak null se do hovoru,
"jak niAm takd v Amyslu," doloill
k tomu rychle, "pak musim vddeti
vfie, co vi policie. Zejmena jedna
vec mne tiHiii. Tvd penize! Pfe
kvapili td opravdu ve chvili, kdy
byl jsi uchyHtAn a celym svym
jmdnini vydati se na cesty?"
"Ano."
"Ale, clovdde! JakA to osudnA
chyba! Tys nddeho so ulekl: vy-
hlfdka na ofikllvd obvindni pMpru
vila td o rozvahu a ty ztratil jsi
hlavu. To pfece byl hrozny pfe-
ehmat."
"Ano, ie jsem neodejel dfive!"
"Coi pak nemftiefi vfie to obja
snit?" zvolal O'Neil vyHkodiv se
ildle. "Coi nemftiefi fici, prod
jsi onen Jed koupil, profi jsi stard
ho notAfe v jeho bytd vyhledAval
a co td tak polekalo, adkoliv jsi
nevinnen?"
"Nikolir, Terenci, nic ze vfieho
r.ehodlAm objasflovati."
Dykftv hlua sotva nad Sejiot se
pozvedal, ale byl Aphid pevny.
"Viddl jsem dues tvdho stry-
cc", fekl O'Neil beze vfii pflpra-
vy.
Jykov(i IvAf se zmdnila a popr-
ve za tdto rozmluvy chvdl se jeho
bias, an se tAzal:
"Je dosud v niestd?"
"Neni; chtdl td navfitiviti, ale
jA jsem ho ubezpecil, ie by to nic
nespomohlo a pfemluvll jsem ho,
aby se vrAtil do Chalfontu."
"Ddkuji ti, Terenci; uspofil jsi
nAm obdma mnolio ialu."
"Jsem rAd,ie ind jednAni sehva-
lujefi. Krom toho obdriel jsem
as pfed hodlnou telegram od la
dy Boldonovd, ve kterdm se nine
tAie, kdy mohla by tebe navfiti
vit."
"Coie?"
Dyk byl vyskoCH se znt'atymi
pdtmi a jeho tvAf se desud za
mrafiila. "Profi td to tak pfekva puje?
Je pfece pochopitelno, ie td dice
spatfit. Kdy chceS, aby sem pfi
fila?" "Zda-li chel, aby pfifila? To se
rozumi!"
Vyfietfovanec sklesl zase zptt
na svd loie a zakryl tvAf svon
rukama. O'Neil uiasl nad ilcin
kem sv-ch slov, nad pouhym pro
nesenlm jmdna Dykovy snouben
ky, pak ale jej napadlo, ie jmdno
to upominA jej asi na to, co ztra
til a nedivil se vice.
"MAm fici ve ctvrtek?"
"No, ne, ne!" zvolal Dyk vASnl-
vd, stAle jefitd tvAf v rukou skry
vaje. "Ona nemftie chtit mne
spatfit a raddji bych utnfel, nei
abyeh ptcdstotipil pfed ni tvAfi t
tvAf", fekl skorem Septem. "Po-
starej se o to, Terenci, aby se ml
nepfiblizovnla", zvolal povstAva
je a ehopiv pfitele svdho za ruku.
"Nedej ji pfistoupiti ke innfi
slib mi to. Slibujefi mi, ie ndinil,
set jsi, aby ji bylo zabrAndno,
pfijiti sem?"
O'Neil dal iAdany slib, ale eo
si jako studeny mrAz pfebdhlo
mu po tdle. Mysli jolio kmitlo io
eosi jako oehybnost o nevinfi
pfltelovd. Prod jen tak usiluje, by
vylinnl se nAvfitdvd lady Boldono
vd? Kdyby byl nevinen, mohl si
sice pfAt, aby snoubence svd za
brAnil navstiviti ho pro ial, kte
ry s takovym shledunim byl spo
jen; avfiak inysldnka snmn v bo
bd, ie se s nl shledA, nnisila byti
mu pfece utdehou a spftsobitl mu
nekoucdnou rndost a on a brt
zou toho se lekal.