TAJEMSTVI
ROMAN.
-AKGL1CKY NAPSAL JOHN K. LEYS,-
KnZdym sprtsobeni jost tnjohiRlvi
mezi uiuil, o lorn uoni ZAdud po
chybnostl vice. Vyjadfovnln-11
ledy ndCi tvAf zdMont, b.vhi to jl
td tvAf lady Boldonovd duos rA
uo. VdtSlnn hostA Addlininyeh o
dejola v utvitou hodinu na' nA
drail. Paul donni dAvaln jlm s A
smdvoni h bohem a b povzdocheni
Alevy obratila bo pale k Dykovi,
jeni atAI vedlo ni.
"Bud' bohn chvAln, Zo odeftlU"
pravlla tiSo.
"fteknoS tot57., Addlo, ni zitra
jA budu odjiZddt?" tAzal so ji
iisnicveni.
"Ach, jak Jon tnk ho inAZoS ptA
tl, Dyku? VZdyt' tlto lidd niidlli
nino tak, obzvlAStd tonto pan Bol
don, ktor prAh mdho dotnu vi
ookrAt pfokroditi noBiui. OSklivy
clovek!"
"PfiznAvAni so, Ze jsom ttllioZ
nAhlodu." fold Dyk klidnd.
"Kdykoli Jhoih na ndho jon po
hledla, pocttlla jsem vidy vdtSi
bolost v hlnvd a zvuk joho hroz
ndho, ohrnplavdho IiIubii nine Ci
nil nervosni. JA si tod' trocliu
lehnn," nkoncila rozhovor, ubira
jie ho zvolnu vzhAru po bcIio
deeh. Dyk podal Jl rAmd, prose ji, u
by so o ni! hodno opfeln a dovodl
ji k dvoMni jejlho pokojo. Pylo
inn lito, Ze Addla utikA e do B'd
ho pokojo, nebot' donfal, Ze aZ
vSichni hoatd odejdou, budo Hi
moci s nl cbvilkn pohovofit a pfi
nioti ji, aby mu Bddliln pfieinu
svyeh starostf, kterd dues na joji
tvAfi apozorovnl.
NAhodou ve Bporu, ktery Dyk
vedl, mdlo dno .17. zAfl dojiti ku
amfru u Dyk pravjl sAm k sobd,
Ze jo das, by vrAtil se do avd kan
celAfe v Londynd. Proto znfidil
jii pfedem vSe tak, aby 14. zAH
mohl pfimo odejoti do Loudynn,
nuii by zastavoval hc v 0 ha If on
tu.
x "PojedeS a vlakem o jedeiiActd
hodind ctyficeti uiinutAch, nenMi
pravda?" ptala ae Addla.
"Ano."
"O, pak td doprovodhn, dovo
HS-li. Musimt' takd do Londfnu a
tento vlak se mi nejldpe hodi."
"Jest vSak rozumnd, Addlo, ce
stovati, kdy divy tvd jaou tak po
boufeny?" unmitala panf Bruco
tA.
"Proto prAvd tarn pojedu. Ohci
ee poradit b Idkafem o ni'cli bo
lo8tech hlnvy."
Panf BrucovA ddsila se pond-
leud Amyslu sv6 dcery jeti do
Londynn s mladm muzom, ktery
vfieobecne plntil za jojiho milen
oo, alo Ad51a byla svon vlastni
pani n nniHilii vedt'ti, co mA a co
neniA Ciniti, nef-ekln ui tody dAlO
jeji nintkii nic.
Adi51a Hi pfodBevzala, f.e a Fe
lixom si anma promluvi. List
ktcrf od nfiho byla obdrfcla, by
plnj uAruiivch v5'5itek a zafiina
hrozbou, f.e poslednl zAvCt' 8ira
Itichurda odevzdA Houdu a cel
podvod "odluilf. Radeji pr se vy
sadi nobozpecf, 2e bude potre
stAri, noili by dAle takhle 2iv by
a o jeji ruku byl na konec podve
len. NedostAvA pr se mu viry
?.o by si ho v nekolika niesicioh
ohtola vziti za maiilela, ten do
jeni pr.V to na neho neiini. Pak
lr$w fake" neul Aplue zdrAv, one
niocnol pry saniou staroBti o to
ro hodla ona dAle cinit, ale neni
tak prilis chnrav, aby nomohl j
jifijati vo Bve"m bytu a trvA na
toin, i.n s nl nmsi mlnvit. Musi j
vidot a must HlySot z vlastuich
jojloh Ast, co hodlA cinit.
Ivtorak by ludy UoldonovA no
byla pocit'ovala, 2e tohoto hlusu
npoBlechnouti musl. Pfipadnla s
tAle jako otrokynS na rukou
na nohon upoutanA. CItila, 2e no
tAr- dr2i ji jako v klegtieh, nemo
lila mu utdci, ani odporovat. Ne
pochybovala ani na cbvili, e jo
H to, aby se pomutil.odhaliti u
lohu, kt'Tu ona pfi toin brAla a
co zuameualo takov6 odhaleni
he2 pfipravonii bti o lAsku Dy
Kovii, znamenalo hanbu a zahu
bu. Zapomiuala pfi torn, '2e po
WolnoBt vou k notAH jeh samd
obe pricitati mA2e, je2to nemln
jiuho vSdomi, ne2 2e Jamesa
Felixa z ce6 dufie uenAvidi.
V trafi jeji zracila se ponekud
flzkost a zoufalost, kterA jt mu
cua a Dykovi to neufilo.
"Aaeio," prayll jemng, "k62
bys mi Jen fekla, co t6 trApi. Ob
driela jii ujak4 SpatmS zprA
yyr'
Iady Boldoaora se TzchoDila
f'Nikolif, ipataych rprAr jaein
nedoftaia," fekla prudce. "Kte
tak pHpadii a tuto aiyilen
XHJ '
"QtavHrH raso je4a wt
NOTAROVO.
HVoli, diiSlyoli to dopiHA, zblodla
Hi tak, 7.0 JhI div noonidlola."
"Ach, ano, pamatuji bo. Molat'
Hoin prAyf Hilny zaclivat nonral-
Kick,ch bolt'Hti. PPicliAzoji a od
ohAzoji v2dy tak nAlilo. A toil'
mno napadaji zhho. VzpoiniiiAin
Hi prAve, 2o Blyfiola Jhoih o zvlA
Atc l'iCitititSui proHth'dkn protl
tonito bolostom. Pocopt niAni zdo
a dAin Hi l5k v Londyne pllpravlt.
8nad by jl mohl ty byti tak la
skav a obstaruti mi to, a2 tain
dojodomo."
Dvk ncliopil liHtok, ktery mu
dt?la podAvala a pohliiol naA h
tvAM iKiuhybpvaco.
"A oo ju to za lektvnr?"
"0, to v. zcola novy vynAloa
zvlAStni proHthnlok protl nourul
Biek'ia boloHtoin."
"Jo2to vSak o chcofi poraultl
Mkareni, bylo by snnfl Idpo,
kdvbys pockala a dotAzaln no ho,
zdnli ho tonto Idle doporuCiijo."
'Aoh, jak JhI nudiiy, Dyku!
oc takovi Jhou Blind vsiclini mu-
21. ItAda byoh h! tonto Idle vzala
sebon doniA, abych mola nCco po
nice, kdyby ldkafoin )redopsan
t5k bo neoBvedCil. Nobndu t& to
dv dAle obtMovat a Haina si...."
"0, zAlc2Mi ti tak tuzo na torn,
necliAni ti Idle tody pfiprnvit.
odpovdddl Dyk. "Ale dej pozor,
a2 ho budofi ii2ivat. 0 tcohto no
vych ldcich uovi bo joftte pHHS
ninoho a liinfi se zdA, 2o jo to cos
nebezpoendho. PAjdoS JoStfi nl
knm mimo toV" ptal se Dylr po
ohvili roztr?.lt6.
"Ano, pAjdu do Templu, kdeZ
liodlfun vyleonati navstovn v
Chnncory Lane."
Alo lined v nejbliZfii chvill llto
vala lady UoldouovA tdto svd u
pHuinosti, nebot' Dyk proho
dil:
"PAjdoS Blind zase k ouomu no
tAM Felixovi?"
V oCioh Addliuch objevil so
Azkostlivy' ohled a ona neodpo
vdddla, jen pMHvddiSila hlavou.
"JA znAm Felixa od vhldnf,"
hovol-il Dyk. "Pamatuji se, 2e se
sot leal s tebon vo Fleerstroetu
tcnkrAtc, kdy2 pfed dvoma let'
pl'ijeli jBme spolu do Londna."
"Ano," odvdtila lady Pol
donovA, postDehujic, 2e nebylo by
radno vfio zatajovati, "psal mi
viera, 2o musl nczbytn5 se mnou
mluvit, 2e vSak nemA2e pHjfti na
Koby Chase, protoZo je churav a
neami i domu. MA pry byt prAvJ
vedle bv6 kancelAfe, jak mi sdfi
lil."
"Nechci se mieiti do tvvch taj
nosti," pravil Dyk, "ale nejBem 8
to zbaviti se mysldnky, 2e pAso
bi ti cos velikou starost. Toho m
neutajiS, nebot' Ctu to zfetelnfi v
tvd tvAfi."
Addla mlcela. CItila, 2o by pro
puknouti musila v plAC, kdyby
chtela proinluvit.
"Addlo, mileuko drahA," po
kracoval Dyk v hovoru blasem
neznym, bera jeji ruku do svd
"nemohla bys mi Hci, co tS tak
rmouti?"
Zavrtfila hlavou.
"MA snad tato nAvStSvn u Fe
lixe neco spoleCndho s tvra zA
rmutkem? Je-li tomu tak, pak
prosim, dovol, nbych doSel k nfi
mu na mlsto tebe. PAjdu tarn a
feknu mu, ie jsl mojt nevfstou."
"O, nikollT ne, jen to ne
ZapominAS, Dyku, 2e jt doposud
nejsem."
"NechApu t5, Addlo; nejame
dosud ve vfii form6 zasnoubeni
ale.... AvSak nechme toho nyni,
pravil, vyruSiv se. "Dovol, abyc
t6 mdl doprovoditi jako tvAj
pl'itel. Jde-li o obchody, mA
vZdycky mlti pfi sob6 dobrdho
pfUele. Smim tedy jiti a tebou
Co HkAS? Ty netroufAS si vzi
ti nine sebou? Addlo! Bylo by
mo2uo, abys bAla se toho clove
ka? Tak opravdu to vypadA! O
porA2il se snad, vyhroZovati ti
Snad ti uamlouval, 2e jsi nejak
na jeho pHzni z&vishl?"
Kdyby byla a to promluvit
byla by mu Addla vSechuo I-ekla
ale ona nemohla aui hlosnouti
Chvdla se celA od hlavy a2 k pa
tfi a pojednou propukla v plAc
Kledovrtd StkAnt otIAslo celni
jejim tfilem, zakryla. svou tvAf
jodnou rukou pfimkla se k Dyko
vi, jaboby on mfil vgecku moc, o
chrAniti ji pfed hrozicim nebez
peClnx.
"Addlo," fekl on, kdy2 Be byl
poneTeud upokojila, "muslS opra
vdu mi dovolit, ubych fiel misto
tebe k Felixovi."
"O, ne, ne, jfot' nemoZno!"
"Pak dovol, abych h doprovA
tel."
"Nikoliv, to takd neni mo2no
Jsi pfiliS laskar a jA jsom po
ettla. Uosi ovftem pAsobilo m
tarost, ale netai se nine na to,
noboP InjoniHtvi to noiiAlo2f jon
unit. Sauiii piod hoIioii bo Btydim
takhlo plakal a AtkAt jako
maid decko nail rozbitoii hrnc-
on. VSak nyni nyni bu jl?.
zchopiui, v2dyt' nodAvAin bo nl-
kdy tale tuuulno do plAco u nniHtfl
tuto moil nyndjSi slaboHt pMciHtl
mo ohorobc''. Nil, vldifi, nyni
Bom j!2 za.so klldnojSi," konclla
boZAcok, Biia2ic so bo vSooh nil,
by ho itHiiiAla.
DHvo JoStC no2 doHp51i nu nA
raZi vo Waterloo, joStc' jodon-
(fAto proHll Dyk za dovoloni, a-
y pani, ktorou miloval, Hindi do-
irovodlti do kancolAf-o notAfovy.
NoZAdal dAle nic, no2 aby suiol
Hockati v piHArm. co ona budo
yjodnAvat s notAfeiii v joho by
tu; alo i toto nabidnuti vndne
bIco, alo urctte bylo zaiuitnuto.
CelA Bpoiista poohybnoBti, do-
nuionole a obav uaplnila iiivhI
mladdho advokAta.
Jakd mohlo to jW tnjoniHtvi,
terd lady PoldonovA sdilola s
notAfoni? Co bylo as pHCinou
joji hIz a Azkosti? A plodovSim
profi ho mu uosvCfila? '
Knpitola tfinActA.
MUTEV....
HtrAXnik Q 91) (u svych pIAtel
a pl'ibuznych znAm pod jmdnom
Pirrot) 'ncnatd fikAval, 2e joho
okroH v Chancery Lane jo v ce-
dm Lotuty'nd nojlopSi.
V noci jsou ulice jak by vy-
niotl, vyjimaje nokolik poBtran
nich ulicok, v nicli2 bydloli hlav
nd kancclAI'Sti sluhovd so sv'iui
rodinami. Za dne byly ulice piny
ndvokAtA a pisafA, jednutelA a
kllontA a ti atrAZnikovi nepAso-
bili nikdy 2Aduch mrzutosti, na-
nojvyfi, 2o ho ndkdy zavolali, aby
rozhodl spor o poplatck jizdni za
droZku.
Ve Ctvrtek dne 14. zAH veior
lerACol strAZuik Q 99 svm polio-
dlirfm krokem ulici Norfolskou.
Cel don byl klidnj, a2 nudn,
dotti tnm daloko od tdch zafa-
zen'ch zdi a vyHok'ch kominA
zapadlo Blunce a odlosk joho zA-
fe prosvital dusnm vzduchem,
plnym koufe. Horleo nebylo, ale
vzduch jakoby byl pozbyl v8i 21-
votni sily, zdAlo se, jakoby stAle
a stAle byl byval vdechovAn, nZ
vfiechon kyslik z ndho byl vyBBAt
a policista pocit'oval t62kou A
navu a mdlobu, 2e tnkov' okros
muze byti n prilis klidny, an
spatfil, kternk obBtaro2nA, tdl
natA Zena kvnpnd BeBtupuje ae
schodA domu, kter on znal pod
cfslem 9.
DospdvSi na ulici, bdZela kus
costy seS. byla, pak ae zastavila,
jakoby si nevdddla rndy, vyrAZe
jic ze sebe nesonvisld zvuky a so
pjatnia ruknma pohybujio na
horu a dolA, jakoby vodu Cerpa
la.
lined na to shlddla strAZnika
n rozbdhla se k neniu, coZ vsak
Pirreta ani v nejmenSiui nepo
hnulo, aby si pospiSil.
"NuZe, co pak se stalo, milA
pan!?''
"Ach, ty mA dobroto, to jsem
se polekala!"
"A co se udAlo, 2e jste ae tak
polekala?"
"Inu, plislo to tak znenadAnl,
bez nejmenSi vystrahy, f$kajic.
A dnes rAno bylo mu jefitd dobfe,
o mnoho ldpe, nei vCera."
"Nevlm, o com mluvite. CoZ
nemAZete povidati s rozmyBlem
a rozumem: Umfel snad ne-
kdo?"
"Ano, mrtev je! Ach, ty mA do
broto!"
"Kdo je hirtev?"
"Pan Felix, jen2 zAstAvA v 21
sle 9. VeSla jsem k nmu do po
koje, abych mu pfipravila veie
H, nebot' nevychAzel ted' z domu
a tu nafila jsem ho na pohovce
inrtvduo. Ach, mAj miy boZe!"
A jiZ takd zastavovalo se ndko
lik ucflA a pisafA, aby slySeli, co
2ena Yypravuje, ale drieli se
uctivd vzdAlenosti dobfe vddou
ce, ze by strZili ndkolik pohlav
kA, kdyby se pfiliS blizko odvA
2ili
,rraSe tvAf je mi pov&doma,"
pravil strAZnik svd prAvodkyni.
"Jmenuji se BirdovA," odpovd
ddla 2ena. "O vAnocica tomu
lo patnfict let, co pern a obstarA
vAm doraAcnost panu notAfi Feli
xovi, a kdyi si ted' pomyslim, 2e
tu le2i mrtev, a 2e umfel tak sAm
a sAm a opufitdn...."
"Neddlejte tolik hluku," napo
minal ji strAZuik, jeni nad vSe
cku citlivost byl povznesen.
Pani BirdovA nechal dvdfe ve
douci do bytu notAfova otevfeny
a brala se nyni se strA2nfkem pi
sArnou a pokojem notAfovym do
jidelny.
Zde na lovd strand byl krb, na
pravd strand maty stolek, na
stolku podnos s nekolika misn
mi, lAhev s vodou n jedna skloni
dku. Uprostfcd inczi stolkom u
krbem stAl psnci stAl a vysokymi
pfihrAdkami pro uklAdAni papi
rA a bliie tohoto psuciho stolu
Bpozoroval BtrAZnik lakovaiiou
iloehovou Bkfinku, Joji viko by
o hIco znvl'ond, nlkollv vfink uzn
mcond.
Na drub" Htraiu za pHiicim
stolom akorom mi prut I krbu stAl
maly Htaroinodnt HtAl, alo volky
doal, aby ho mohlo pouZivAno
tfti k jidlu nobo ku psani a kout
za Htolom vypliioii byl pohovkoii,
ua ktord loZol zilAnlivd v HpAnok
Hihf-iZon niiiZ.
i'ani ItirdovA zAstala stAti it
dvoM, zatini co strAZnik pokroCll
aZ k pohovco, dotkajo se rukou
tvAf'o HpACovy. Byla jlZ studonA.
"Prvni, co uciniti musiino,
jost, Zo zavolAmo ldkafo," zvolal
strAZnik. "Ldkafo uiiiflimc zde
mitl, byt' i zde nio vice nebyl pla
ten. Tfeba vykonntl prohlidku
mrtvoly tot' nit bilodni. Kdo
mk nu blizku bydli ldknf, pani
BlrdovA? Doakofite k ndmu a pfi-
vod'to ho Bern. Veztndte si droZ-
ku, jo-li to daleko. PockAin zde,
nZ ho vrAtite."
Noniinulo ani Ctvrt hodlny, byl
dkaf zdo, praci a Btarostini
Bch'lon na padosAtilet muZ.
"JA jHom t doktor Mncleod,"
pravil k BtrAZnikovi. "Kdo je....?
ha, u 2 vidim."
8 tt'ini slovy Bklonil se nnd td-
o leZici na pohovce a Jul se je
)rohliZeti.
"S tim jo nZ koneo pfilis sil-
nA dAvka ndjakdho narkotickdho
dku, jak bc mi zdA, ale pokua u-
ciniti musinie, jifivdsti ho k so-
be. Co ucinit mohti, stail ae lined
a potom bude uojldpo, dodAme-li
io do ndkterd nemocnice."
Byla pfinesena nositka a boz-
vlAdnd tdlo pAne Folixovo dopra
no do nemocnice v Great North-
ern,
ale ldkafi vzdali so vi prA-
ce, jozto bylo vso mnme.
James Felix odegel na vocnost,
nby sloZil posledni svoje Afity.
Doktor Mncleod, jenZ v pokoji
ncboZtikovd zanechal nek terd
svd pfistroje, vrAtil se tain pro
nd.
PfiSod k domu, aeznal, 2e ua-
upilo se nekollk zvddavcA pfed
domem a nahofe pfed dvefmi pi
sAruy zastal takd ndkolik lidi;
edeZto strA2nik Pirret atAl tarn
na strAZi.
PrAvd byl sem pfiSel policejni
inspelctor, jeni proSel pokojem a
sousedni loZnici, vSude bedlivd
se rozhliZeje.
Doktor Macleod jiZ castdji se
byl b nim setkal pfi podobnch
pfileZitostech, a proto pozdravi
li se oba navzAjem dAvdrnym po
kynem hlavy.
"Je uaddje, 2e bude vzkHSen?"
ptal se inspektor.
"Ne; je mrtev, jak jen ndkdo
mrtev bti mA2e," odpovdddl do;
ktor.
"A co myslite, dim zemfel?"
"Silnou dAvkou preparatu ko
kainovdho, fekl bych."
Inspektor vzhlddl a pohlddl Id
kafi pfimo do tvAfe.
"Jste tim jist?" tAzal se.
"TrvAm, 2e mohu tak tvrdit s
dosti velkou urditosti. AvSak,
proft se ptAte?"
"ProtoZe pak musime tedy vy
Sctfit, kdo mu onu dAvku dal
nic vice."
"Bezpochyby vzol si ji
on
sAm."
"Nikoliv, to neucinil."
"Kterak to vlte, Clarke?"
"ProtoZe, pokud vldtm," nent
zde am nejmenSi atopy po kokai
nu. Tomto atoji sklenicka, ve
kterd je ndkolik kapek vody a ko
flik, ve kterdm byla hovdzt po-
ldvka, Co jt tarn zbylo, must arci
chemicky bjti vyfieffeno, ale la
hvidky se zbytkem narkotickdho
Idku zde nikde neni. To je dAka
zein, 2e mu jej dal ndkdo jiny
PfipouStitc to? Kdyby jej by
vzal on sAm, musila by tu lAhvi
fika jeSte byti."
"Snad ndkoho ndkam poslal,
pisaf nebo slu2ka, nebo kdo to
byl lAhvicku ndkam vzal a se
bou."
"0, moZnd je to. Chci -jen f ici
Ze musime vdo vySetHti, ahy-
chom se dopAtrali, jak se vdei
maji."
Co takto hovofili, vefili pisAr
nou dva lidd do pokoje aZ ku
dvefim jidelny, kde2to na chodbd
kupili se pisafi a jinf zevlovnCi
a ndkolik 2en, kterd v kancelAf
by-rzametaji a disti.
"Jsou ndktefl mezi vAmi pisa
fi tdto kancelAfe?" ptal ae inspe
letor.
"Nikoliv," odpovdddl ktetfs
hlas.
Policejni Afednik se rychle o
hlddl a jeho zruk aetkal se s oci
ma as llletdho hocha, kter stA
tdsne vedle ndho.
"Co ty viS o torn?" ptal se in
Bpektor pfisnd.
"JeZto vim, nad se tAZete, tedy
vAm odpovim," fekl hoch hlaBom
uraZend dAHtojnosti. "Jaem pisa
rem u tdch tam naproti, u Touch
jienny a Digga" ukAzal pf
torn prstem nu drubou strann
chodby "a znAm pisafe, ktef
pracuji v tdto kancelAfi otce
Mathowa a Dana O'Leary. Z
bou dvou tu neni fAdny."
"AMfi, kde bydli?"
"Novim."
"Kdy odoBII?"
"l.oary Dardy Dan...."
"VyproSujl si trocliu uctlvojfii
pAaob mluvy, mlly hocliu!"
"Dan O'lMiry odceBtovnl
na dovolonou,"
"Nu, Htiad on noni jodluym pi-
Hafem zdo?"
"No, tu jo joStd joden, stary
Mat how Fano. OdoSol jak chodi-
vA o pAtd hod I no."
"Je lo zdo obvyklA hodina, kdy
notAfi svd kancelAfe zaviraji?"
Tato slova prouosl inspektor
a kromobyeejnd Hchytrnlin po-
lledem, jakoby byl pfesvddcon,
Ze mu dice hoch ndco immliivit.
"Ano. uprostfed zAfi jo to zdo
obvyklA doba."
Inspektor pohlddl tAzave na
strAZnika, nadeZ tento pokyuom
hlavy udAni hochovo potvrdil.
"Kterak to viS?" vpadl inspek
tor do feci.
"Chcete-li, tak vAm to ukAZu,"
odpovdddl hoch; "ale ptiBtite md
ak takd k H'ohlidce mrtvoly?
Slyficl jaem prvo, jak ndkdo fekl,
Ze bude mrtvola zcela jistd pitvA-
ua"
"BudeS pfedvolAn jako svd-
dek, bude-li moci porotcAm nd
co poveddt," dal opatrnd v odvet
policista.
"Pak. tedy dejte otevfit tani-
llo tu kancelAf minim kanco-
Af Touohpeuuyovu a jA vAm
ukAZi, jak jsem se o torn dovd-
ddl."
Pfi torn pokynoni hlavy ozua
dil jednu z Zen v kancelAHch u
klizejicich a iiispektor ji porucil,
aby dvdfe kancelAfe Touchpeu
nyovy otevfela.
VeSed do vnitf, vedl hoch in
spektora do koniory asi Ctyry
atopy dlouhd a Sirokd, ve kterd
byl vysoky psaci stAl s pfisluS-
nou k tomu 2idli. Tuto komoru
ddlila od chodby zed', jejiZ hofoj-
ii CAst byla zasklona. Sklo bylo
bile natfeno, aby z vondi dovnitf
nebylo viddti. Asi ve vJSi, ve kte-
6 byla chlapcova hlava, kdyz se
ddl za pultem, byla ve skle bar-
va BeSkrAbAna tak, Ze hoch, zdAn
ivS psanim znmdstnan, videl
na celou chodbu a byl s to krAtit
si dlouhou chvili, pozoruje, co se
na chodbd ddje.
VySkraband misto v okenni ta
bull ukazal nyni hoch inspokto
rovi, jeni ihned seznal, Ze mohl
hoch dobfe prohlddnouti si toho,
edo vchAzel k notAfi Felixovi, a
niZ m&l tento nAvStdvnik nejmon
St potuchy o torn, 2e jest pozoro
vAn.
"Nemohu se tu ddle zdr2eti,"
pravil inspektor. "NezapomeC,
Ze mAS zitra rAno o pAl desAtd...
Mimochodem, jak pak se jmenu-
jeS?"
"Atkins, pane inspektore
Edward Leopold Atkins."
"Dobfe, Edwarde Leopolde
Atkinse. Udej svAj byt strAZni-
ovi a hied', abych zitra o pAl
desAtd rAno se tady s tebou shle-
dal."
Mistr Atkins, jeni pojednou
stal se ve vlastnich svch ofitch
dAleZitou osobou a pfedmdtem
zAvisti vSech mladStch pisafA na
celd fitvrti, pHSed druhdho dne
rAno, dohonil inspektora.na scho
dech. '
"NuZe. tu tedy jsi", brudel
Clarke, y ndmi byla hluboce za-
kofendnA nechut' ke klukAm vA
beo a k takovymto vychytralm,
jokym byl Atkins, zvlAStd. 'de
ra veder byl mAj das krAtce vy
mdfen, tak Ze nemohl jsem si b
tebou zevrubnd promluvit, ale
ted' mi podAS dAkladnou zprAvu,
koho jsi to vdera viddl jiti k no
tAfi Felixovi. Pisaf tedy, jak
pravlS, o pAtd hodind odefiel?"
"Ano, ale tuhle pfichAzi on
sAm, mAte li ho zapotfebi."
Fane, jenZ prAve pfichAzel po
ocnoaecu, arzel v ruce noviny a
byl nesnnrnd bledy."
"Vy se jmenu jete Fane?" tA
zal se inspektor, pfikrodiv k ne
mu. "Snad jii vite, co He zde
udAlo?"
"rrave jsem o torn cetl v no
n w v . .
vinAch", odpovdddl Fane pozve
duje noviny do vSe. "Jda uli
ci, apatfil jsem plakAt "Telom-a
phu": "TajApluA smrt notAfe"
dimi uozorndn, zAstal jsom HtA
ti a jedno dislo jsem sobd kou
pil. Ani ve snu mi nennpadlo,
Ze to je mAj vlastni principAl.
Pfihodu ta mne nanejvS pfekva-
pila, pfiSlo to tak z nenadAni."
'Ano, to raozno fici, volmi neo
dekAvand. Kdy viddl jste pann
Felixa naposledy?"
"Bylo to snad asi o pAl dtvrtd.
PfiSel do pisArny a poslal nine h
jakmsi vzkazem do City."
"DobrA, miiite vfie to udnti
pfi pohlidce mrtvoly. Nyni ml u
dejte svd jmdno a svAj byt u pak
builete pfedvolAn."
XMl druh.
Kapitola dtrnActA.
VYSETftOVANf.
MA-li 2iv pea vice ceuy, neZ-li
rnrtv- lev, od vdtSi conn inusi mi-
iiy pt'H, noi nirtvy! To zdA
bo byti hlodlHkom, bo ktordho ko
nA bo HpravodlnoHt v A nlii.
MAS-li Hpor o liAklailui lintok
inobo iirodaudho kond, rozhodu-
jo jako Houdoo vyaoco vzddlany
irAviilcky uConoc, vznoSony pAn
i rocnim platom pdtl tisic liber.
Sedi v domd, k tomu zvlASt' po
Htavondm a vySotr-ovAni kom'i bo
b vollkou vAZnoHtt, at' nodiino, s
velikou volobnosti. Jo-li spornou
poiizo mzda ndjakd kuchafky
anobo Acot inldkaFAv, rozhoduje
o noni rovndi uden Boudco,dlo
vdk oBvicon.v, ve zvlAStui soudni
budove v h'ldiidni a sluSudm fi
zoni. Jde-li vftak j)fi vySetfovA
ni jon o smrt poddijndho krAlov
ny, pale je vyfiotf-ovatclein koro
nor, vAZnA oaobnoat, kterA Bnad
mA i prAvuickd vddomoati, a sund
jich neniA, a porotcovd jsou spo-
luobdand, od nichZ nopoZaduje se
nic vice, noi Ze musi b'ti muZ-
akdho jiohlavi a miti mnoho daBU
nazbyt. Soudni sini jest zpravi-
dla pokoj v hoapodd, kde porot-
avddoi a OBluchadi sedi takf-
ka jodon na druhdni a kde vAZno-
sti Boudu pl-isluSici uikterak nc-
miVZe byti dbAuo.
Prohlidku mrtvoly notAfe Fe
lixa kouala se v pokoji velkdho
hoatince vo Fetter Lane. KaZd
byl v domndni, 2e jde o pouhou
forniAlnost a 2e v5'rok poroty bu
do zniti ua "smrt uAsledkem ne
body." (Vni sAm inspektor Clarke no-
pochyboval o torn, Ze Felix sAm
pro kokaiu si poslal a nAhodou
vzal vdtSi dAvku, net mdl, bylo
vSak uutuo zjiatiti, kdo ldk mu
opatfil.
Jakmile byla mrtvola podle
pfedpisu prohlednuta, vyvolAni
byli avddci. Prvni slySAn byl do
ktor Macleod. Pravil, Ze shle
dniiv mrtvolu, domnival se hned
Ze smrt nastala as jiZ pfed delSi
dobou a za pFidinu smrti poklA
dal pfiliS silnou dAvku kokainu
Ldkafi, ktefi mrtvolu pitvali
uAhled ten potvrdili a dodali, Ze
koflik se zbytkem masitd poldv
ky a sklenicka s nekolika kapka
mi vody obsahovaly nepopiratel
nd atopy tohoto lddiva.
Na to pfiSla na fadu pani Bir
dovA. Vylidila, kterak mrtvolu
naSla, a popirala co nejrozhodnd
ji, ze by onoho une byla svemu
pAuu pfinesla ndjakdho ldku ane
bo vAbec v poslednich mdsicich
Od rAna onoho dne kdy zemfel,
paua Felixa neviddla, nikdy na
jeho stole maid lahvidky 8 ldti
vem nespozorovala a pokud ji je
znAmo, on nikdy opium ani jinych
uspAvacich lddiv neuZival.
NejbliZSim svddkem byl Ma
thew Fane. Vypovdddv, Ze on a
O'Leary jsou jedin'mi Afadniky
notAfe Felixa, a O'Leary jel na
dovolenou, odpovdddl na otAzku,
kdy Felix onemocndl takto:
"Vlastnd nemocnm nikdy ani
nebyl, alespoil nikdy na loZe ne:
ulehl; jen Spatnd vypadal a nafi
kal si na Spatnou chut' k jidlu a
na bolesti v krajind srdedni."
"Jak mu bylo onoho dne, co ze
mfel?"
"Ldpe, nle zdrZoval se po vdt-
Sind ve svdm pokoji minim
pokoji, poloiendm za jeho soukro
mou Afadovnou a leZival tarn na
pohovce."
"Kdy naposledy viddl jste ho
Zivdho?"
"As o pAl dtvrtd odpoledne
anebo snad bylo dvacet minut
pfed ctvrtou. Mdl jsem toho dne
obzvlAStd mnoho prAce tak, 2e
odeSel jsem k obddu o tfi dtvrtd
na tfeti. Asi o pAl dtvrtd anebo
dvacet minut pfed dtvrtou jsem
se vrAtil a sotva posadil jBein se
na svd misto, vstoupil do kance
lAfe Felix...."
"Jemu tedy bylo moZno do
cbAzeti k vAm do pisArny?"
"O zajiBtd, byl jen pondkud
slab a nevychAzel z domu."
"NuZe dAle!"
"On tedy pfiSel a poslal nine
s jakymsi nafizenim do City."
"Bylo to cob neobydejudho?"
"Tak se mi aspou zdAlo, proto
Ze jaem byl v piBArnd sAm a ne
byval rAd, pak-li nikdo z uAs v pi
sArud nebyl."
"Vy jste nafizeni joho vyko
mil?"
Ano, vratu jsem se zpet po
pAl nebo tfech dtvrtich ho
dinAch nedbal jsom valnd na
to, kolik bylo. 6el jsem ua to
do Houkromdho pokoje Felixova
abycii mu pouai zpravu, co jsem
vyfidil, alo neuaSel ho tum,VHtou
pil jsem do dvcfi jidelny, ktord
byly jen pfivfony. Nahlddl jsem
dovnitf a viddl jsem, 2o leZi na
pohovce u kaiuon a spi."
"Tak nyni pockojto chvilku
Jste tim jist, Ze pouze spul ane
bo mohl jii takd b$-ti mrtev?"
"NopfibliZil jsem bo tak bliz
ko, abych mu byl mohl pohlo
dnouti do tvAfe."
"Pochyboval jste, Ze by spal?'
'Ani dost ni.Alo. Pomyslil jHom
si,e mu trocliu spAuku prospdjo
a tiSe jsom odeSel. Cekul juem
!ik ni do peti u otom jsom 81
dotiiA."
"NuZ, nyni Fano, dejte pozor.
Uzamkl jste za sebou zevnltf-
nl dvdft', kdyi odohAzel jste ua
noo doinA?"
Fane pfejel si rulrtu Celo.
"ObAvAm so, pane...." zadal no-
Hinele.
"NuZ, jon ven a tim ano cl
ne?"
Led Hvddek nedal se pohAudti
u spdehu. 1 fafylj
"Dvdfe ojiatfeny jsou bozpod-
noBtniui zAmkem,k udmuijAitiAni
klid", pravil zvolnu. "Kdykoliv
voder odchAzim, nazveduu inulou
kliku a dvdfe samy sebou zapa
duou do zAuikii. To jo tak mAj ,
zvyk a jA ani dost niAlo jsem no
pochyboval, Zo udinil jsom tak
takd onoho vecera...."
"A2, kdyi jste doslochl, co se
udAlo?"
"Ano, z toho, co od td doby
jsem slySol, soudiin, Ze zapomnftl
jsem kliku nazvednouti."
"To postadi, Fane."
Pisaf ustoupil na to do pozaflt
svdtnice, an tu koreuer; jeni ne
kolik alov promluvil s inspekto
rem Clarkem, zvolal: "Jen na
slovo joStd, Fane. Nemusite se
sem vice prodirat, jen odpovdzte
tain se svdho nilstn. Bpozoro
val jBte, uakouknuv do jidelny,
ua stole nejak podnos s jidlem?"
"Nikoliv. MoZno, 2e ho tu by
lo, nle jA jBem Bi nepovSiml. Se
znav, ze pan Felix api, odeSel
jaem od dveH,M
"V pokoji acmotndm myslim
v jideme jate teay vuDeo ne
byl?" "Nikoliv."
"JeStd na ndco bych se vAs rAd
zeptal: Opatfil jste toho dne
nobo vAbec ndkdy pfed tim panu
Felixovi ndjaky ldk?"
"Nikoliv."
"Mival ve zvyku, uZtvatl narko-
atickj'ch, uspAvajicich ldkA, nebo
cos podobndho?"
"Dost moZnA; ale jA o torn
nevim."
"Nespatfll jste v jeho pokoji
nikdy ZAdnych lahvidek, kterd by
vAs byly pfivedly na domndnku,
ze takovych vdei uzivA?"
Pisaf chvili se rozmySlel.
"Nikoliv, trvAm, 2e ne", pravil
posldze.
Tim byl FanAv v'slech skon-
den a pfedvolAn byl hoch jmdnem
Vtkins.
"As po tfett hodind, kdyz Fa
ne byl u obdda", pravil tento svd
dek, veSla do kancelAfe Felixovy
jakAs dAma. Felix sAm objevil
se ve dvefich a vpustil ji."
"Kterak vypadala?"
"Jako cosi vzneSendho."
"linim, byla velkA nebo malA,
tmuvovlusA neb plavovlasA?"
"VelkA byla a velmi hezkA a
doBti plavovlasA."
"Poznal bys ji opdt?"
"Ano kdybych ji viddl."
"Jak dlouho setrvala u Feli
xa?"
"O snad celou hodinu anebo to
bylo jeStd ddle nei hodinu."
'Viddl jsi ji, kdyi odchAzela?"
"NeviddJ. Z pokoje Felixova
vedou jedny dvdfe na zevndjSi
chodbu. DAma asi odeSla ondmi
dvefmi, nebot' jsem znslechl, jak
ony dvdfe byly otevfeny a zase
zavfeny. Viddti jsem ji vSak ze
svdho mlsta nemohl."
"NeraAieS tedy ani fici, zda-li
pan Felix ze dvell ji vyprovA
zel?" "Nikoliv."
"Co se stalo potom?"
"Pan Fane vrAtil Be o dtvrt na
dtvrtou a k pAtd zaBe odelel."
"Viddl jsi, 2e by mezitiin byl
ndkdo pfiSel nebo odeSel?"
"Nikoliv, jsem jist, 2e od tfi
hodin nebyl v pisArnd nikdo krom.
dAmy a Fana, ale potom pfiSel
jaksi pAn."
"Kdy to bylo?"
"Al o pAl Sestd pfiSel ndjak
pAn ke dvefim a klepal."
"PfiSel ndkdo na to klepAni?"
"Nemohu fici, ale domnivAm
se tak, nebot' otevfel dvdfe a be
zo vSeho vstoupil."
"Jak dlouho tarn zAstal?"
"As dtvrt hodiuy."
"Kter5'uii dvefmi zase odeSel.
"Dvefmi pisArny, tdnii, kter
mi byl vstoupil. Proto aeviaA'
jsem mu dobfe do tvAfe."
"Jak vypadal?"
"Volk5', tmav5', mdl dern.f knir
a krAtkd licousy. Oeruy kabAt na
sobd nomdl, ale tmavoSedy o
blek." "Bylo ti ndco nApadno na Jeho
chovAni?"
"Bu arci. KdyZ pfiSel, zdAl ae
miti na kvap, a kdyi odchAzol,
Bpdchal jeStd vice, a jeho tvht
byla tak zsinalA tak bilA, jako
tenhle papir."
"Byl rozcilen?"
"Ano, zdAlo Be, ie mA atrach.H
"Poznal bya ho, kdybys bo spa
tfil?"
"O zajiatd, mezi tiHici bych bo
poznal."
AtkiiiH byl propuStdn a na Jeho
miHto naatoupil Clarke.
Vypovdddl, Ze on sAm a atrfil
uik Pirret bedllv prohlddll cly.